zde ke stažení

Transkript

zde ke stažení

Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany
a dotčené okolí
Analytická část
DOKUMENTACI LZE UŽÍVAT POUZE VE SMYSLU PŘÍSLUŠNÉ SMLOUVY O DÍLO. VÝKRES, ČI JEHO ČÁST, MÚŽE BÝT KOPÍROVÁN NEBO JINÝM ZPŮSOBEM
ROZŠIŘOVÁN POUZE PO PŘEDCHOZÍM SOUHLASU AUTORA DOKUMENTACE. © ŠIDNDLAR s.r.o
VEDOUCÍ PROJEKTU
VYPRACOVALA
KONTROLOVAL
AUTORIZACE
Ing. Libor Kukačka
Mgr. Daniela Čepová
Ing. Stanislav Štěnička
Ing. Miloslav Šindlar
KRAJ: Ústecký
STAVEBNÍ ÚŘAD: Litoměřice
STAVBY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ
ŠINDLAR s.r.o., Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové, IČO 260 03 236
FORMÁT
A4
676080 Křešice u Litoměřic, 682861 Libínky, 646288 Malešov u Hoštky, 789933 Sedlec u Litoměřic,
786641 Svařenice, 682870 Trnová u Polep, 634387 Třebutičky, 786659 Vrutice, 785946 Vrbice u
Roudnice nad Labem, 789941 Zahořany u Litoměřic
DATUM
ČERVENEC 2016
INVESTOR: Česká republika – Státní pozemkový úřad
STUPEŇ
STUDIE
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: 725200 Polepy, 634379 Encovany, 725188 Hrušovany, 631680 Drahobuz,
Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené ČÍSLO ZAKÁZKY
okolí
20160106
SOUŘADNÝ/VÝŠKOVÝ SYSTÉM
Analytická část
Průvodní a technická zpráva
INTERVAL VRSTEVNIC
MĚŘÍTKO
Č. VÝKRESU
ČÍSLO KOPIE
Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené okolí
Šindlar s.r.o.
OBSAH
A.1
Úvodní údaje ............................................................................................................................... 4
A.1.1
Úvod .................................................................................................................................... 4
A.1.2
Identifikační údaje ............................................................................................................... 4
A.2
Přehled použitých podkladů a dokumentací ............................................................................... 6
A.2.1
Pracovní podklady ............................................................................................................... 6
A.2.2
Mapové podklady ................................................................................................................ 6
A.2.3
Použitá literatura ................................................................................................................. 6
A.2.4
Použitý software .................................................................................................................. 7
A.2.5
Použité zkratky .................................................................................................................... 7
A.3
Vymezení a popis zájmového území ........................................................................................... 9
A.3.1
Vymezení zájmového území ................................................................................................ 9
A.3.2
Morfologie a geografie ...................................................................................................... 10
A.3.3
Geologie............................................................................................................................. 10
A.3.4
Pedologie ........................................................................................................................... 11
A.3.5
Geobiocenologická diferenciace ....................................................................................... 15
A.3.6
Klimatické poměry ............................................................................................................. 18
A.3.7
Hydrologie ......................................................................................................................... 20
A.3.8
Ochrana životního prostředí .............................................................................................. 22
A.3.9
Hospodářské využití území ................................................................................................ 23
A.4
Stanovení erozní ohroženosti území ......................................................................................... 30
A.4.1
Metodika výpočtu vodní eroze .......................................................................................... 30
A.4.2
Současná ohroženost zemědělské půdy vodní erozí ......................................................... 32
A.4.3
Současná ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí ..................................................... 37
A.5
Provedení terénního průzkumu ................................................................................................ 39
A.6
Stanovení kritických profilů a jejich přispívajících ploch ........................................................... 39
A.7
Stanovení základních odtokových charakteristik ...................................................................... 49
A.7.1
Metodika výpočtu odtokových charakteristik ................................................................... 49
A.7.2
Výpočet odtokových poměrů v Kritických bodech (KB) a problémových bodech (PB) ..... 53
A.7.3
Hydrotechnické posouzení stanovených KB...................................................................... 56
A.8
Analýza stávající ÚPD a jiných dostupných podkladů ............................................................... 66
A.8.1
Územní plány ..................................................................................................................... 66
A.8.2
Pozemkové úpravy ............................................................................................................ 67
A.8.3
Analýza dalších podkladů a studií ...................................................................................... 68
A.9
Identifikace melioračních staveb v území ................................................................................. 68
A.10
Interpretace výsledků ................................................................................................................ 69
A.10.1
Ohrožení území vodní a větrnou erozí .............................................................................. 69
2
A.10.2
A.11
Šindlar s.r.o.
Odtokové poměry .............................................................................................................. 69
Soupis příloh .............................................................................................................................. 71
A.11.2
Příloha: Vyjádření dotčených orgánů ................................................................................ 72
3
A.1
Šindlar s.r.o.
ÚVODNÍ ÚDAJE
A.1.1
ÚVOD
Předmětem zpracování je Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a dotčené
okolí na základě smlouvy o dílo č. 361-2016-508204 / ZPSD-02-2016-0028 uzavřené dne 6. 4. 2016
mezi Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj, Pobočka
Litoměřice a společností Šindlar s.r.o. Účelem studie je vypracování vyhledávací studie odtokových
poměrů obsahující analýzu území a následný návrh komplexního systému opatření pro k.ú. Polepy,
k.ú. Encovany a k.ú. Hrušovany a hydrologicky dotčeného území pro potřeby následného zpracování
návrhu v rámci komplexních pozemkových úprav.
A.1.2
A.1.2.1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Investor
Česká republika – Státní pozemkový úřad
Sídlo:
Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 - Žižkov
IČO:
01312774
DIČ:
CZ 01312774
Zastoupený:
Bc. Milena Mikolášková, vedoucí Pobočky Litoměřice
Kontaktní osoba:
Ing. Tomáš Klupák, odborný referent, KPÚ, Pobočka Litoměřice
Tel:
+420 702 153 051
E-mail:
[email protected]
A.1.2.2
Zhotovitel
ŠINDLAR s.r.o.
Sídlo:
Na Brně 372/2a, 500 06 Hradec Králové
IČO:
26003236
DIČ:
CZ 26003236
Zastoupený:
Ing. Miloslav Šindlar, jednatel společnosti
Kontaktní osoba:
Ing. Stanislav Štěnička
Tel:
495 402 560
E-mail:
[email protected]
A.1.2.3
Pracovní skupina
Ing. Miloslav Šindlar: jednatel společnosti ŠINDLAR s.r.o., autorizovaný inženýr pro vodohospodářské
stavby; číslo autorizace 0700929, odborná kontrola
Ing. Stanislav Štěnička: odborná kontrola
Ing. Libor Kukačka: vedoucí projektu, analýzy a výpočty, projekční práce, textová zpráva
4
Šindlar s.r.o.
Ing. Jakub Medek: hydrologické a hydrotechnické výpočty
Mgr. Daniel Čepová: analytická část, vyhodnocení podkladů, textová zpráva
A.1.2.4
Základní údaje charakterizující akci
Název akce:
„Studie odtokových poměrů pro KoPÚ Polepy, KoPÚ Encovany a
dotčené okolí“
Odvětví:
vodní hospodářství, krajinné inženýrství
Lokalizace záměru:
Kraj:
Ústecký
ORP:
Litoměřice
Obec:
Polepy
Katastrální území:
725200 Polepy
634379 Encovany
725188 Hrušovany
Další dotčená katastrální území:
631680 Drahobuz
676080 Křešice u Litoměřic
682861 Libínky
646288 Malešov u Hoštky
789933 Sedlec u Litoměřic
786641 Svařenice
682870 Trnová u Polep
634387 Třebutičky
786659 Vrutice
785946 Vrbice u Roudnice nad Labem
789941 Zahořany u Litoměřic
Dotčená hydrologická povodí 4. řádu:
1-12-03-0840-0-00 Luční potok
1-12-03-0700-0-00 Blatenský potok
1-12-03-0690-0-00 Labe
1-12-03-0680-0-00 Úštěcký potok
1-12-03-0560-0-00 Úštěcký potok
1-12-03-0670-0-00 Obrtka
Stupeň dokumentace:
studie
5
A.2
Šindlar s.r.o.
Přehled použitých podkladů a dokumentací
A.2.1
PRACOVNÍ PODKLADY
Zadávací dokumentace a podklady:
Česká republika – Státní pozemkový úřad
Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj
Pobočka Litoměřice
Hydrologické podklady:
HEIS VÚV - Hydroekologický informační systém VÚV TGM spravovaný VÚV TGM (dostupný z:
http://heis.vuv.cz)
POVIS – Povodňový informační systém spravovaný MŽP (dostupný z: www.povis.cz)
Vodohospodářský informační portál spravovaný MZe (dostupný z: http://voda.gov.cz/portal/cz/)
Hydrologická data ČHMÚ z interní databáze programu DesQ – MAX Q 6.0.4
A.2.2
MAPOVÉ PODKLADY
Základní mapa ČR 1: 10 000: (podklady investora, WMS server geoportal.cuzk.cz)
Základní mapa ČR 1: 50 000: (WMS server geoportal.cuzk.cz)
Ortofoto snímky: (podklady investora, WMS server geoportal.cuzk.cz)
Půdní
bloky
LPIS
(podklady
investora,
http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/)
Veřejný
registr
půdy
dostupný
z:
Mapa BPEJ (podklady investora, geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz)
Charakteristiky BPEJ (geoportál SOWAC-GIS dostupný z: http://geoportal.vumop.cz)
Geologická mapa 1: 50 000 (Mapový server ČGS dostupný z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/)
Mapová aplikace UHÚL – Informace o lesním hospodářství v České republice (dostupné z:
http://geoportal.uhul.cz/LHPOMapNew/)
Centrální evidence vodních toků (Mapová aplikace zmigrovaná z portálu voda.gov.cz spravovaná
MZe, dostupná z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html)
MapoMat – Portál informační systému ochrany přírody (spravovaný Agenturou ochrany přírody a
krajiny, dostupný z: http://mapy.nature.cz/)
A.2.3
POUŽITÁ LITERATURA
CULEK, Martin, Vít GRULICH, POVOLNÝ. Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 1996.
ISBN 80-85368-80-3.
DIVÍŠEK, Jan, Martin CULEK a Martin JIROUŠEK. Biogeografie: Multimediální výuková příručka
[online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2016-0722]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/uvod.html
HRÁDEK, František, KUŘÍK, Petr. Maximální odtok z povodí. Česká zemědělská univerzita Praha, 2001.
ISBN 80-123-0782-X
6
Šindlar s.r.o.
JANEČEK, Miloslav. Ochrana zemědělské půdy před erozí: metodika. 1. vyd. Česká zemědělská
univerzita Praha, 2012. ISBN 978-80-87415-42-9.
KULASOVÁ, ŠERCL, BOHÁČ a kol. : Verifikace metod odvození hydrologických podkladů pro
posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní, Závěrečná zpráva projektu QD1368, ČHMÚ 2004.
Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad. Metodický návod k provádění pozemkových
úprav. Praha, 2012
NATURA 2000 v Ústeckém kraji
http://www.usteckykraj-priroda.cz/
[online].
c2016
[cit.
2016-05-05].
Dostupné
z:
Odstavec předpisu 327/1998. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
Příl. 2
Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. HMÚ, Praha, 1961, 380 s.
POVODŇOVÝ PLÁN pro obec Polepy, zpracovatel: Ing. Miloslav Hejna, 11/2007, 31 s.
QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 1971.
Stanovení záplavového území vodního toku Úštěcký potok ř. km 0,000 - 34,166, č.j.: 274922006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko, ze dne 3. 1. 2007. Dostupné také z:
http://editor.dppcr.cz/pk_zuz/doc/zapluz/100000275.pdf
A.2.4
POUŽITÝ SOFTWARE
Texty: Microsoft Office aplikace WORD 2007
Tabulky: Microsoft Office aplikace EXCEL 2007
Mapové výstupy a vyhodnocení BPEJ: ARC GIS 10.1
Mapové výstupy a výpočet míry erozního ohrožení: Atlas DMT 15
Výpočet odtokových poměrů: HEC-HMS 4.0 od U.S. Army Corps of Engineers
Převod dokumentů do formátu PDF: PDF Creator verze 2.2
A.2.5
POUŽITÉ ZKRATKY
BPEJ
Bonitovaná půdně ekologická jednotka
CN
Číslo odtokové křivky CN
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČHP
Číslo hydrologického pořadí
EHP
Erozně hodnocená plocha
KoPÚ
Komplexní pozemková úprava
KB
Kritický bod
PB
Problémový bod
PP
Příspěvková plocha
k.ú.
Katastrální území
LPIS
Land Parcel Identification System (Evidence půdy podle uživatelských vztahů)
7
MEO
Míra erozního ohrožení
ORP
Obec s rozšířenou působností
TTP
Trvalý travní porost
USLE
Universal Soil Loss Equation (Univerzální rovnice ztráty půdy)
VÚMOP
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
WMS
Web Map Service (webová mapová služba)
8
Šindlar s.r.o.
A.3
Šindlar s.r.o.
VYMEZENÍ A POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
A.3.1
VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Zájmové území se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice, cca 10 km jihovýchodně od
Litoměřic a cca 9 km severně od Roudnice nad Labem. Zájmové území zahrnuje celá katastrální území
obcí Polepy, Encovany, Hrušovany, další dotčená katastrální území jsou Vrbice u Roudnice nad
Labem, Vrutice, Svařenice, Malešov u Hoštky, Drahobuz, Libínky, Trnová u Polep, Třebutičky, Sedlec u
Litoměřic, Zahořany u Litoměřic a Křešice u Litoměřic. Zájmové území bylo vymezeno s ohledem na
hydrologické poměry v území tak, aby bylo řešeno v ucelených hydrologických celcích.
Správní zařazení podrobně řešených k.ú. Polepy, Encovany a Hrušovany, dále pak k.ú. Libínky,
Trnová u Polep a Třebutičky:
obec (NUTS 5)
Polepy
pověřený obecní úřad:
Litoměřice
obec s rozšířenou působností:
Litoměřice
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
Správní zařazení k.ú. Vrutice, Svařenice:
obec (NUTS 5)
Vrutice
Litoměřice
Litoměřice
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
Správní zařazení k.ú. Malešov u Hoštky:
obec (NUTS 5)
Hoštka
Štětí
Litoměřice
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
Správní zařazení k.ú. Drahobuz:
obec (NUTS 5)
Drahobuz
Litoměřice
Litoměřice
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
9
Šindlar s.r.o.
Správní zařazení k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem:
obec (NUTS 5)
Vrbice
Litoměřice
Roudnice nad Labem
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
Správní zařazení k.ú. Sedlec u Litoměřic, Zahořany u Litoměřic a Křešice u Litoměřic:
A.3.2
obec (NUTS 5)
Křešice
Litoměřice
Litoměřice
okres (NUTS 4):
Litoměřice
kraj (NUTS 3):
Ústecký
MORFOLOGIE A GEOGRAFIE
Tab. 1: Geomorfologické zařazení řešeného území.
SYSTÉM
PROVINCIE
SUBPROVINCIE
OBLAST
CELEK
PODCELEK
OKRSEK
Hercynský
Česká
vysočina
Česká tabule
Středočeská
tabule
Dolnooharská
tabule
Terezínská
kotlina
Polepská
rovina
Severočeská
tabule
Ralská
pahorkatina
Dokeská
pahorkatina
Úštěcká
pahorkatina
Polepská rovina leží v říční nivě řeky Labe, táhne se ve směru SZ – JV od města Terezín k městu
Hoštka. Samotná obec Polepy se nachází v centrální části Polepské roviny. Jedná se o fluviálněeolickou akumulační rovinu. Směrem na sever až severovýchod se okolní terén Polep zvedá a
Polepská rovina přechází v Úštěckou pahorkatinu. V okrsku Polepské roviny leží k.ú. Polepy, jižní cíp
k.ú. Encovany, konkrétně část Dolní Encovany a část k.ú. Vrutice.
Úštěcká pahorkatina je členitá pahorkatina na středoturomských slínitých až vápnitých pískovcích,
písčitých slínovcích a svrchnoturonských až coniackých slínovcích, vápnitých jílovcích a jílovitých
vápencích, ojediněle na neovulkanitech. Povrch Úštěcké pahorkatiny je mírně ukloněný, místy s
proluviálními sedimenty. V údolí Obrtky a Úštěckého potoka jsou četné pramenné vývěry. Území je
nepatrně, místy až středně zalesněné (hlavně při východním okraji). Nejvíce se zde vyskytují borové
porosty, místy smíšené, dubové, smrkové a bukové. Převažuje orná půda, v nivách jsou četné
chmelnice. Místy jsou drobné fragmenty zachovalých luk s významnými druhy. V severní části okrsku
je vyhlášena CHKO České středohoří.
A.3.3
GEOLOGIE
Geologické podloží je v nižších polohách jižní části zájmové oblasti tvořeno pásem kvartérních
nivních sedimentů, pískem, štěrkem a hlínou. Fluviální sedimenty jsou místy překryty navátými písky.
V údolí vodních toků se vyskytují převážně jemnozrnné smíšené sedimenty deluviofluviálního původu
10
Šindlar s.r.o.
tvořené hlínou a pískem. V centrální části řešené oblasti se nachází deluvioeolické sedimenty –
tvořené hlínou a pískem. V severní až severovýchodní části území, která z Polepské roviny přechází
v Úštěckou pahorkatinu, je geologické podloží tvořeno zejména křídovými zpevněnými sedimenty –
jílovci, pískovci, prachovci a slínovci. Vrcholové partie Úštěcké pahorkatiny jsou pokryty terciérními
vulkanickými horninami - trachybazaltem.
Obr. 1: Geologické poměry v zájmovém území (zdroj: Geologická mapa 1: 50 000 (Mapový server ČGS
dostupný z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/)).
A.3.4
PEDOLOGIE
Převažujícím půdním typem v zájmovém území jsou rendziny a pararendziny, které se nachází
zejména v severní až východní části zájmového území. Místy se v oblastech pokrytých rendziny a
pararendziny vyskytují na odkrytých vrcholcích kambizemě, rankery a litozemě. V jižní části území
dominují fluvizemě, které směrem na západ přechází v černice a černozemě. Další pás fluvizemí se
nachází při severní hranici zájmové oblasti. Tento pás fluvizemí se táhne od obce Třebutičky (leží na
hranici zájmové oblasti) směrem na západ podél bezejmenného vodního toku, přes Sedlec až k obci
Zahořany, směrem na sever fluvizemě opět přechází v černozemě. Zastavěné území Polep leží na
regozemích. Na svazích Holého vrchu v severozápadní části území se vyskytují silně svažité půdy.
Skupiny půdních typů jsou zobrazeny na obrázku 2.
11
Šindlar s.r.o.
Obr. 2: Skupiny půdních typů v zájmovém území (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný z:
http://geoportal.vumop.cz ).
Na většině území se vyskytují hluboké až středně hluboké půdy. Jižní část území je pokryta půdami
hlubokými. Mělké půdy byly identifikovány na menších plochách, na lokalitách východně o Encovan a
jihovýchodně od Hrušovan. (viz mapa A.3.7).
Půda v území je převážně bezskeletovitá až slabě skeletovitá. Omezeně se vyskytuje půda středně
skeletovitá, konkrétně se vyskytuje v severovýchodní části území. Převážná část území se nachází
v rovině, směrem na sever sklon narůstá, přechází v mírný sklon. Severozápadní část území kolem
Holého vrchu dosahuje středního až výrazného sklonu. Další místa, která dosahují mírného sklonu, se
nachází v severní a východní části řešené oblasti. Jedná se o jižní svahy východně od Encovan, svahy
severně od Vrutic a část území pod vrcholem Hořidla.
Bonitně nejcennější půdy (I. a II. třída ochrany) leží v jižní a jihozápadní části zájmového území.
Střední část území vyplňují půdy průměrně produkční. Většinu severní a východní části území, která
se nachází ve vyšších polohách, pak tvoří podprůměrně a velmi málo produkční půdy. Kvalita půdního
fondu je graficky zpracována na obrázku 3.
12
Šindlar s.r.o.
Dle BPEJ lze na území rozlišit celkem 27 hlavních půdních jednotek, přičemž dominantní v území je
HPJ 19, 20 a 56. Významně se vyskytují dále HPJ 61 a 63, minimálně je zastoupena HPJ 73, která se
vyskytuje pod západním úpatím vrcholu Skalky.
Obr. 3: Kvalita půdního fondu v zájmovém území (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný z:
http://geoportal.vumop.cz).
Popisy jednotlivých hlavních půdních jednotek zastoupených v zájmovém území (dle Vyhlášky
Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně
ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci Příl. 2):
01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy
středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem
03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím
jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně
převlhčeným
04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm)
uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné
půdy s výsušným režimem
13
Šindlar s.r.o.
05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě
modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží,
středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve
vegetačním období
08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i
kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo
substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně
těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti
10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší
spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší
19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo
vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s
dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené
20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i
pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i
středně skeletovité, často i slabě oglejené
21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě
na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech
22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo
písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející
37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na
pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou
horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně
výsušné, závislé na srážkách
38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k
zrnitostnímu složení s lepší vododržností
40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny,pararendziny, rankery,
regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké,
s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici
41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud
příznivějšími vláhovými poměry
55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické
na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné
56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické,koluvizemě modální
na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké,
zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé
57 Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních
uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení
58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké
nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové
poměry po odvodnění příznivé
59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové
poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu
14
Šindlar s.r.o.
60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních
uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové
podmínky až mírně vlhčí
61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových
hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení
62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových
hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v
hloubce 0,5 - 1 m
63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a
velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní
vody
67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých
depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce
hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné
68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na
nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně
svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim
69 Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo
svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků
73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i
povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem
svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité
A.3.5
GEOBIOCENOLOGICKÁ DIFERENCIACE
Dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) se zájmové území nachází v oblasti
Hercynské podprovincie na rozhraní 3 bioregionů - 1.14 Milešovský bioregion, 1.3 Úštěcký bioregion
a 1.7 Polabský bioregion.
A.3.5.1
1.14 Milešovský bioregion
Bioregion se nachází v západní části severních Čech a zabírá geomorfologický podcelek Milešovské
středohoří a částečně zasahuje i do Dokeské pahorkatiny.
Typická část bioregionu je tvořena izolovanými vulkanickými suky s teplomilnými doubravami (místy
se šípákem) a s typicky vyvinutou stepí, vyšší části mají dubohabřiny, suťové lesy a vegetaci
nexerotermního bezlesí na blokových sutích. V nejvyšších polohách jsou přítomny květnaté bučiny,
tvořené endemickou asociací. Mezi kužely jsou menší kotlinové deprese s dubohabrovými háji. Biota
náleží do 1., dubového až do 4., bukového vegetačního stupně. Na pestrém a živném substrátě se
vyvinula bohatá flóra s velkým zastoupením nejrůznějších floroelementů i relativně bohatá, převážně
teplomilná fauna. Jihozápadní část bioregionu představuje jedno z klimaticky i bioticky
nejextrémnějších území hercynské podprovincie, se suchým klimatem a řadou kontinentálních
(postglaciálních) reliktů a s rozsáhlými skalními stepmi s kavyly. Netypickými částmi jsou rozsáhlé
deprese bez neovulkanitů.
V bioregionu jsou vyváženě zastoupeny lesy (s velkým zastoupením přirozených dřevin), pole i travní
porosty a křoviny.
Reliéf se vyznačuje mimořádně velkou členitostí, má charakter ploché hornatiny s členitostí 300 – 450
m, jižní okraj má charakter ploché vrchoviny s členitostí 150 – 200 m.
15
Šindlar s.r.o.
Potenciální vegetací severních expozic nejvyšších poloh jsou květnaté bučiny, zde reprezentované
endemickou asociací Tilio platyphylli-Fagetum. Nižší partie svahů zabírají dubohabřiny (Melampyro
nemorosi-Carpinetum) a místy mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum), které jsou na
konvexních tvarech jižních svahů vystřídány asociacemi teplomilných doubrav (Sorbo torminalisQuercetum), na nejextrémnějších místech i s účastí šípáku (Lathyro versicoloris-Quercion pubescentis
a Torilido-Quercetum). Podél potoků jsou pruhy nivní vegetace, pravděpodobně převažují asociace
Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, v nejnižších polohách i Pruno-Fraxinetum.
Zalesněné sutě hostí vegetaci asociací Aceri-Carpinetum. Na nejmělčích půdách je vyvinuto primární
bezlesí. Jsou zde zastoupeny reliktní křoviny svazů Prunion fruticosae i Prunion spinosae, na něž
navazují primární společenstva svazu Festucion valesiacae. Na skalách jižních expozic je skalní step
svazu Alysso-Festucion pallentis. Na sutích severního kvadrantu jsou vyvinuta společenstva
nexerotermního bezlesí, např. Ribeso alpini-Rosetum pendulinae.
Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasia bonasia),
břehule říční (Riparia riparia), linduška úhorní (Anthus campestris), moudivláček lužní (Remiz
pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus), strnad zahradní (Emberiza hortulana), strnad luční
(Miliaria calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo
calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: vrásenka orlojovitá (Discus
perspectivus), hrotice obrácená (Balea perversa), zrnovka (Pupilla triplicita), drobnička jižní
(Truncatellina claustralis), suchomilka obecná (Helicella obvia), s. ladní (H. itala), skelnatka zemní
(Oxychilus inopinatus). Hmyz: saranče Oedipoda germanica, Stenobothrus eurasius bohemicus,
Euchorthippus pulvinatus, kobylka Pholidoptera aptera bohemica, srpice komárovec (Bittacus
italicus), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), píďalka Narraga fasciolaria, můra Luperina nickerli,
mol Stagmatophora nickerli, nesytka Pennisetia bohemica, střevlík Cymindis variolosa, krasec
Cylindromorphus bifrons. Pavouci: Haplodrassus bohemicus.
Labe patří do cejnového pásma, drobné přítoky mají charakter potoků a bystřin vrchovin a hornatin a
náležejí převážně do pstruhového pásma. Stojaté vody jsou velmi vzácné (Culek, 1996).
A.3.5.2
1.3 Úštěcký bioregion
Bioregion je malý, ale velmi vyhraněný; je tvořen tabulí vápnitých pískovců rozčleněnou údolími,
západní část tvoří úpatní povrchy Českého středohoří na slínech. Bioregion je význačný teplomilnou
biotou 1. (dubového) až 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Pro bioregion jsou specifické
teplomilné doubravy s borovicí na vápnitých pískovcích s velkým zastoupením postglaciálních reliktů.
Biota bioregionu je diverzifikovaná s řadou exklávních prvků; významná je přítomnost většího
množství submediteránních druhů. Nereprezentativní částí jsou malé výchozy neovulkanitů s
ostrůvky dubohabřin, tvořící přechod k Českému středohoří. Charakteristickým jevem jsou
travnatobylinné svahy na slínovcích, tzv. bílé stráně. Převážnou část bioregionu však zabírají
intenzivní zemědělské kultury včetně chmele (území bioregionu je již od neolitu souvisle
odlesňováno, bezlesí převažuje nad lesy).
Téměř celé území bioregionu je tvořeno křídovými sedimenty. Reliéf má charakter členité
pahorkatiny (s výškovou členitostí 75 – 150 m), U Encovan má reliéf charakter členité vrchoviny
s členitostí až 220 m (neovulkanický suk Hořidla je nejvyšším bodem bioregionu v nadmořské výšce
372 m n. m.).
Potenciální vegetací bioregionu jsou v západní části především teplomilné doubravy (Potentillo
albae-Quercetum) a teplejší křídlo dubohabřin z asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum, s
jednotlivými malými ostrůvky šípákových doubrav (Torilido-Quercetum). V centrální části jsou
podstatnou složkou potenciální vegetace reliktní vápnomilné bory (svaz Erico-Pinion), které se na
odvápněných místech střídají s acidofilními bory svazu Dicrano-Pinion. V nivní vegetaci je
zastoupena především asociace Pruno-Fraxinetum. Primární bezlesí je plošně nepatrné, avšak
pravděpodobně na nejprudších slínitých svazích byla vytvořena velmi rozvolněná lesní vegetace se
16
Šindlar s.r.o.
"stepními oky". Přirozenou náhradní vegetaci tvoří teplomilná travinobylinná druhově velmi pestrá
společenstva svazu Bromion, na něž navazují lemy svazu Geranion sanguinei a křovinaté pláště svazů
Prunion spinosae i Prunion fruticosae. Na vlhkých loukách se uplatňuje vegetace svazu Calthion,
vzácněji Molinion a výjimečně i Caricion davallianae.
Flóra bioregionu je velmi pestrá, jsou v ní zastoupeny četné exklávní, resp. mezní prvky. Převažují
středoevropské druhy, ale velmi podstatná je účast řady druhů submediteránních, např. koulenky
vyšší (Globularia punctata), tořiče muchonosného (Ophrys insectifera), kruštíku tmavočerveného
(Epipactisatrorubens), vstavače osmahlého (Orchis ustulata), vzácně třemdavy bílé (Dictamnus
albus), dubu pýřitého (Quercus pubescens), bažanky vejčité (Mercurialis ovata). Dále jsou přítomny
druhy submediteránně-pontickopanonské, jako sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hlaváč
vonný (Scabiosa canescens), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl
vláskovitý (S. capillata), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a perialpidy, k nimž náležejí
pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata). Charakteristickým
jevem je zastoupení západního migrantu mezi teplomilnými druhy, k němuž patří čičorka pochvatá
(Coronilla vaginalis), devaterníček šedý (Rhodax canus), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria). Druhy
kyselých podkladů, ať už subatlantské, jako trávnička obecná (Armeria vulgaris), paličkovec šedavý
(Corynephorus canescens), pavinec modrý (Jasione montana), nebo sarmatské až boreální, např.
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), smělek sivý (Koeleria glauca), smil písečný (Helichrysum
arenarium) a ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) jsou řidší.
Bioregion má běžnou faunu kulturní krajiny hercynského původu. Na nepatrných torzech stepních lad
přežívají zbytky středočeské teplomilné fauny. Vodní toky mají pouze charakter potoků, náleží do
pstruhového až lipanového pásma.
Významné druhy - Plazi: zmije obecná (Vipera berus). Hmyz: kobylka Pholidoptera aptera bohemica,
travařka Nickerlova (Luperina nickerli) (Culek, 1996).
A.3.5.3
1.7 Polabský bioregion
Bioregion leží ve střední části středních Čech, zabírá Terezínskou, Mělnickou a Nymburskou kotlinu a
rozkládá se v nejnižší části české tabule. Bioregion zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe,
tj. vlastní nivu a nízké terasy.
Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2., bukovodubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku, naproti tomu s přirozeně hojnou
borovicí lesní. Na terasách převažují borové doubravy s výskytem sarmatských prvků, v podmáčených
sníženinách jsou typické slatinné černavy s ojedinělým výskytem českého endemitu tučnice české.
Biota je celkově dosti diverzifikovaná, výběžek pod soutokem s Vltavou však je méně pestrý.
Nereprezentativními částmi jsou vystupující svědecké opukové a slínovcové vrchy s teplomilnými
doubravami a dubohabřinami a též vyšší terasy s částečně hlinitým povrchem s dubohabrovými háji.
V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých
ramen. Na vyšších terasách jsou hojné kulturní bory. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo,
dominuje orná půda, značnou plochu zabírají sídla.
Reliéf bioregionu má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m, místy se však vyskytují svědecké
vrchy, které dosahují výškové členitosti 30 – 75 m a utvářejí tak charakter ploché pahorkatiny.
Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion (Ficario-Ulmetum
campestris), které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae. Na
slatinách, nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion
glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion), zřejmě i s autochtonní borovicí, které na extrémnějších stanovištích přecházely do borů
svazu Dicrano-Pinion a na těžších, podmáčených půdách i ve vegetaci asociace Tilio-Betuletum.
Vzácně byly přítomny dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), teplomilné doubravy
17
Šindlar s.r.o.
(Potentillo albae-Quercetum) jen výjimečně na opukových vyvýšeninách. Primární bezlesí bylo
ostrůvkovité a mělo podobu jednak slatinné vegetace extrémních asociací svazů Caricion davallianae
(např. Schoenetum nigricantis) a Magnocaricion elace (Cladietum marisci), a dále katény vodní a
mokřadní vegetace, kterou tvořily různé asociace svazů Phragmition communis, Phalaridion
arundinaceae, Caricion gracilis, Oenanthion aquaticae, Hydrocharition, Nymphaeion albae a
Potamion lucentis.
Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy, které náležejí svazům
Calthion i Molinion, často přecházejí i do ostřicových porostů svazu Caricion gracilis. Na slatinách
jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae (např. Juncetum subnodulosi a Seslerietum
uliginosae). Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini-Festucion
ovinae, které přecházejí na otevřenějších místech do vegetace svazů Corynephorion a Koelerion
glaucae. Pouze na opukových elevacích se vyskytuje vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati.
Flóra je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách,
které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemity. K typickým
druhům patří sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), hrachor
bahenní (Lathyrus palustris), středoevropský endemit kruštík polabský (Epipactis albensis). Druhy
demontánní jsou nečetné, např. knotovka lesní (Melandryum sylvestre). Mezi kontinentálními druhy
(v některých případech sarmatské tendence) jsou kozinec písečný (Astragalus arenarius), sinokvět
chrpovitý (Jurinea cyanoides), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium), ostřice
banátská (Carex buekii), mečík bahenní (Gladiolus palustris), dříve matizna bahenní (Oristecum
palustre), len vytrvalý (Linum perenne). Druhů, evidentně přesahujících z Panonie, je málo, příkladem
je lněnka větvená (Thesium arvense). Na reliktních stanovištích slatin a písků jsou zastoupeny jednak
druhy boreokontinentální, např. třtina tuhá (Calamagrostis stricta), tomkovice vonná (Hierochloe
odorata), lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hlízovec
Loeselův (Liparis loeselii), dříve i rosnatka anglická (Drosera anglica), jednak druhy alpidské,
alpidsko-baltické, respektive baltické, k nimž náleží třtina pestrá (Calamagrostis varia), šášina
načernalá (Schoenus nigricans), š. rezavá (S. ferrugineus), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata),
pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Od ní je odvozen
neoendemit tučnice česká (Pinguicula bohemica).
Významný vliv na krajinu bioregionu mají vodohospodářské úpravy a hospodářská činnost. Fauna je
hercynského původu, je však silně ochuzená. Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma, v
Labi je však biota decimována znečištěním (Culek, 1996).
A.3.6
KLIMATICKÉ POMĚRY
Řešené území spadá do teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1971). Teplá oblast (termofytikum)
zahrnuje zejména jižní Moravu a nejteplejší části Polabí. V dlouhodobém průměru se v této oblasti
vyskytuje více jak 50 letních dnů v roce, s maximální teplotou vzduchu 25°C a více.
Tab. 2: Klimatické charakteristiky pro teplou klimatickou oblast T2 dle Quitta (1971).
Charakteristika
počet letních dní
T2
50 - 60
počet dní s průměrnou teplotou 10°C +
160 - 170
počet mrazových dní
100 - 110
počet ledových dní
30 - 40
průměrná teplota °C v lednu
-2° - -3°
18
průměrná teplota °C v dubnu
Šindlar s.r.o.
8° - 9°
průměrná teplota °C v červenci
18° – 19°
průměrná teplota °C v říjnu
7° – 9°
počet dní se srážkami nad 1mm
90 - 100
srážkový úhrn ve vegetačním období mm
350 - 400
srážkový úhrn v zimním období mm
350 - 400
počet dní se sněhovou pokrývkou
40 - 50
počet dní zamračených>0,8
120 - 140
počet dní jasných<0,2
40 - 50
Tab. 3: Průměrný měsíční a roční úhrn srážek (mm) na stanici Litoměřice (období 1901-1950, zdroj:
Podnebí Československé socialistické republiky, 1961).
Místo
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Roční úhrn
Litoměřice
27
22
24
36
48
58
68
58
39
34
31
28
473 mm
Tab. 4: Průměrné měsíční a roční teploty na stanici Litoměřice (období 1901 – 1950, zdroj: Podnebí
Československé socialistické republiky, 1961).
Místo
Litoměřice
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Roční průměr
-1,5
-0,4
3,7
8,5
13,9
16,6
18,3
17,6
13,9
8,4
3,4
-0,0
8,5 °C
Dle kódu BPEJ se převážná část území nachází v teplém, suchém klimatickém regionu, menší část při
hranici zájmové oblasti, která se táhne od severu k východu, zasahuje do teplého, mírně suchého
klimatického regionu. V údolí v místní části K Libínkám je vymezen na velmi malém území klimatický
region mírně teplý, mírně vlhký.
Tab. 5: Charakteristiky klimatického regionu 3 a 7 podle BPEJ (zdroj: Geoportál SOWAC-GIS dostupný
z: http://geoportal.vumop.cz).
Kód KR
Symbol
regionu
Charakteristika
regionu
Suma teplot
nad 10°C
Průměrná
roční
teplota °C
Průměrný roční
úhrn srážek v
mm
Pravděpod
obnost
suchých
vegetačních
období v %
Vláhová
jistota ve
vegetační
m období
1
T1
Teplý, suchý
2600-2800
8–9
<500
40 - 60
0 -2
2
T2
Teplý, mírně
suchý
2600-2800
8 -10
500 - 600
20 - 30
2 -4
5
MT 2
Mírně teplý,
mírně vlhký
2200 - 2500
7-8
550-650
15-30
4-10
19
A.3.7
Šindlar s.r.o.
HYDROLOGIE
Zájmové území náleží do povodí 3. řádu Labe od Vltavy po Ohři (ČHP 1-12-03). Povodí 4. řádu, která
zasahují do zájmového území, jsou 1-12-03-0840-0-00 Luční potok, 1-12-03-0700-0-00 Blatenský
potok, 1-12-03-0690-0-00 Labe, 1-12-03-0680-0-00 Úštěcký potok, 1-12-03-0560-0-00 Úštěcký potok
a povodí ČHP 1-12-03-0670-0-00 Obrtka.
Nejvýznamnějším tokem v zájmovém území je Úštěcký potok (ID DIBAVOD 139230000100, IDVT
10100151), který je pravostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá asi 8 km za Roudnicí nad
Labem v blízkosti obce Okna v nadmořské výšce 146 m n. m. Správcem Úštěckého potoka je Povodí
Ohře s. p. Největším přítokem Úštěckého potoka je Obrtka (ID IDBAVOD 139360000100, IDVT
10284057, správcem vodního toku je Povodí Ohře s. p.). Dalším významným vodním tokem je
Blatenský potok (ID DIBAVOD 139480100100, IDVT 10236502), který pramení pod obcí Polepy, dále
pokračuje severozápadním směrem do Křešic, kde se vlévá do Labe. V severozápadní části zájmové
oblasti protéká Třebutičský potok (ID DIBAVOD 139600000400, IDVT 10228475), který pramení mimo
zájmové území severně od obce Třebutičky, kolem vrcholu Skalky teče západním směrem do obce
Sedlec, dále pokračuje do Zahořan, kde se vlévá do Lučního potoka. Hydrologická síť je dále doplněna
o dalších zhruba 22 bezejmenných vodních toků a vodotečí.
V řešeném území se nachází několik drobných vodních nádrží, především v intravilánu obcí. Tyto
malé vodní nádrž však významně neovlivňují hydrologické poměry. V intravilánu Encovan byla
vybudována malá vodní nádrž jižně od renesančního zámku (DIBAVOD ID 44385). Na návrší Prachová
byla vybudována vodní nádrž (DIBAVOD ID 44383), voda z nádrže je využívána k závlaze
zemědělských pozemků. V k.ú. Vrutice se západně od obce nachází vodní nádrž Malá Blata, v místní
části Blata v k.ú. Polepy (západně od obce) se nachází 3 malé rybníčky.
Záplavové území bylo stanoveno na Úštěckém potoce Krajským úřadem Ústeckého kraje pod č. j.
27492-2006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko na toku Úštěcký potok v ř. km 0,000 – 34,166.
Dle Povodňového plánu pro obec Polepy (2007) lze povodně předpokládat při přírodních jevech,
zejména při tání, dešťových srážkách či chodu ledů. Při těchto povodních byla situace v místní části
Okna a v Polepech dle zkušeností následující:

Q5 – neohrožuje obec, částečně byly zaplaveny pozemky západně od obce

Q20 – voda zaplavuje částečně domy v západní části Okna, dále je zaplavena TS a
přečerpávací stanice do ČOV Polepy

Q100 – jsou zaplaveny východní a západní část obce Okna
Řešené území náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída. Území
dále patří z hlediska vod do zranitelných oblastí, celé území ČR je vymezeno jako citlivé oblasti.
V řešeném území byly realizovány vodohospodářské meliorace. Severozápadně od obce Polepy byl
v roce 1957 vybudován podél železniční tratě areál odvodnění, další odvodněné areály se nachází
jihozápadně od obce Vrutice v údolí Obrtky, v roce 1970 byly realizovány vodohospodářské meliorace
nad obcí Encovany u silnice III/24064.
V zájmovém území je evidováno několik staveb vodních děl – hlavních odvodňovacích zařízení HOZ,
která jsou ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřady (SPÚ).


HOZ 1 – „HOZ Encovany II.“ – zakrytý kanál v délce 0,170 km, ID 3050000025-11201000,
z roku 1970 se nachází v severozápadní části Encovan
HOZ 2 a HOZ 3 – „HOZ Encovany III.“ – část tvoří otevřený kanál (ozn. HOZ 2) v délce 0,892
km a část tvoří zakrytý kanál (ozn. HOZ 3) v délce 0,892 km, ID 3050000026-11201000, z roku
1989 byl vybudován východně od Encovan, začíná u silnice č. 24066, odkud je veden jižním
20




Šindlar s.r.o.
směrem kolem PP Stráně nad Suchým potokem, následující část zařízení má zakrytý kanál,
vede pod silnicí č. 24064, za silnicí vede jihozápadním směrem k silnici č. 24063.
HOZ 4 – „HOZ Encovany I. – odpad B“ – otevřený kanál v délce 0,525 km, ID 305000002411201000, z roku 1956 byl vybudován u železnice severozápadně od intravilánu Polep. HOZ 4
odvádí vodu od železnice jižním až jihozápadním směrem a ústí do Blatenského potoka.
HOZ 5 – „HOZ Encovany – Blatenský potok II – odpad C“ – otevřený kanál v délce 0,265 km,
ID 3050000230-11201000, z roku 1957 začíná na jihovýchodním kraji intravilánu Polep u
čistírny odpadních vod, odkud je veden jižním směrem.
HOZ 6- „HOZ Encovany-Blatenský potok II – odpad D“ – otevřený kanál v délce 0,370 km, ID
3050000231-11201000, z roku 1957 má začátek u silnice II. třídy č. 261, odkud je veden
jižním směrem.
HOZ 7- „HOZ Obrtka náhon“ – zakrytý kanál v délce 0,355 km, ID 3050000243-11201000.
z roku 1976 leží převážně mimo zájmové území, nachází se jižně od obce Polepy u vodního
toku Obrtka, ze kterého odvádí vodu do Záhorecké strouhy (mimo řešené území).
21
A.3.8
Šindlar s.r.o.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V řešeném území se nachází 3 zvláště chráněná maloplošná území dle zákona 114/1992 Sb. O
ochraně přírody a krajiny, která jsou zároveň zařazena do Evropsky významných lokalit (EVL) v rámci
soustavy NATURA 2000. Jedná se o lokalitu Skalky u Třebutiček, Stráně nad Suchým potokem a Holý
vrch.
A.3.8.1
Skalky u Třebutiček
Skalky u Třebutiček se nachází v severní části zájmové oblasti mezi obcemi Třebutičky, Encovany a
Sedlec. Jedná se o lokalitu, kterou tvoří zalesněný kopec Skalky, který je krajinnou dominantou okolí
se zachovalou ukázkou vegetace teplomilných doubrav. Ve stromovém patře dominuje dub zimní
(Quercus petraea), s malou příměsí dalších typických druhů - habru obecného (Carpinus betulus) a
lípy srdčité (Tilia cordata). Na jižních a jihozápadních svazích porost přechází v teplomilné doubravy s
hojným zastoupením dubu pýřitého (Q. pubescens) a javoru babyka (Acer campestre). V keřovám
patře je hojný dřín obecný (Cornus mas), z bylin se vyskytuje kamejka modronachová (Lithospermum
purpurocaeruleum). Lokalita je jedinečná pro výskyt kriticky ohrožené bažanky vejčité (Mercurialis
ovata). Bažanka zde roste v lesích při jižním úpatí vrchu Skalky (NATURA 2000 v Ústeckém kraji,
Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/).
A.3.8.2
Stráně nad Suchým potokem
Stráně nad Suchým potokem se rozkládají na opukových svazích nad obcí Encovany, v nadmořské
výšce 250 - 277 m. Lokalita byla původně využívána pro pastvu, jako vinice a ovocné sady. Dnes je
ceněna pro výskyt vegetačního typu tzv. širokolistých teplomilných trávníků, na který je vázán výskyt
řady ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů.
Z významných druhů je třeba jmenovat kriticky ohroženou brukev prodlouženou pravou (Brassica
elongata subsp. elongata), která se zde vyskytuje na jediném místě v Čechách. Území je významné i
výskytem několika druhů záraz (Orobanche sp.) - nezelených a bezlistých parazitických rostlin, z nichž
nejvzácnější je kriticky ohrožená záraza hořčíková (Orobanche picridis). Z dalších ohrožených a
chráněných druhů rostlin se na území přírodní památky vyskytuje například koniklec luční český
(Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hlaváček jarní (Adonis vernalis), sasanka lesní (Anemone
sylvestris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), čičorka
pochvatá (Coronilla vaginalis), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), len žlutý (Linum flavum) a
tenkolistý (L. tenuifolium); z dřevin patří mezi významné druhy například dub pýřitý (šípák - Quercus
pubescens), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium).
Fauna bezobratlých jeví známky ochuzení v důsledku postupného zapojování dřevin a zániku
otevřených stepních ploch v širším okolí. Vyskytují se zde některé vzácné a ohrožené druhy –
modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), bělásek ovocný (Aporia crataegi), ostruháček trnkový
(Satyrium spini) nebo soumračník čárkovaný (Hesperia comma); zdroj: NATURA 2000 v Ústeckém
kraji, Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/.
A.3.8.3
Holý vrch
Lokalita Holý vrch zahrnuje zalesněný Holý vrch, přilehlé stráně a meze mezi obcemi Zahořany,
Encovany a Sedlec. Lesní porosty jsou převážně listnaté a mají ve velké míře zachováno přirozené
druhové složení. Centrální část území porůstají hercynské dubohabřiny. V druhové skladbě dominuje
dub letní a zimní (Quercus robur, Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecný (Carpinus
betulus). Na vrcholovém hřebínku Holého vrchu lesní porosty přechází do teplomilných doubrav, kde
je hojně zastoupen dub pýřitý (Q. pubescens) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném podrostu
se vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), roztroušeně
22
Šindlar s.r.o.
se vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ve vrcholových partiích pak kamejka modronachová
(Lithospermum purpurocaeruleum); zdroj: NATURA 2000 v Ústeckém kraji, Dostupné z:
http://www.usteckykraj-priroda.cz/.
A.3.9
HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
A.3.9.1
Struktura půdního fondu
Výměra vypočtená ze souřadnic pro obvod řešeného území je:
2429,7525 ha
Tab. 6: Přehled evidence dotované zemědělské půdy v zájmovém území (LPIS, stav ke dni 10. 5. 2016)
Název kultury
Počet bloků
Výměra (ha)
Chmelnice
28
44,238
Jiná kultura
1
0,636
Standardní orná půda
79
552,253
Úhor
1
0,131
Trvalý travní porost
2
0,395
Tab. 7: Statistické údaje o k.ú. Polepy (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016)
Pozemky KN/ZE
Druh pozemku Způsob využití
2
Počet parcel
Výměra [m ]
Ostatní údaje
Typ údaje
Způsob
využití
Počet
orná půda
1306
2691051 č.p.
adminis.
1
chmelnice
690
761493 č.p.
byt.dům
5
zahrada
233
77800 č.p.
doprava
1
ovoc. sad
5
7770 č.p.
jiná st.
1
travní p.
94
98785 č.p.
obč.vyb.
9
lesní poz
38
60618 č.p.
rod.dům
209
vodní pl.
nádrž přírodní
13
25402 č.p.
ubyt.zař
1
vodní pl.
tok přirozený
214
48132 č.p.
zem.stav
4
vodní pl.
tok umělý
115
43084 č.e.
jiná st.
1
zast. pl.
společný dvůr
doprava
5
zast. pl.
zbořeniště
zast. pl.
5
419 bez čp/če
16
3013 bez čp/če
369
134712 bez čp/če
garáž
24
jiná st.
46
ostat.pl.
dráha
13
57710 bez čp/če
obč.vyb.
8
ostat.pl.
jiná plocha
68
77097 bez čp/če
prům.obj
1
ostat.pl.
manipulační pl.
65
47596 bez čp/če
tech.vyb
2
ostat.pl.
neplodná půda
55
34199 bez čp/če
víceúčel
2
ostat.pl.
ostat.komunikace
171
82008 bez čp/če
výroba
2
ostat.pl.
silnice
35
50696 bez čp/če
zem.stav
32
ostat.pl.
sport.a rekr.pl.
11
37095 bez čp/če
zem.used
5
3516
4338680 rozestav.
Celkem KN
23
4
Pozemky KN/ZE
2
Počet parcel
Výměra [m ]
Ostatní údaje
Typ údaje
PK
7
27341 Celkem BUD
Celkem ZE
7
27341 byt.z.
3514
4311339 byt.z.
Par. KMD
obč.z.
Šindlar s.r.o.
Způsob
využití
Počet
363
byt
31
j.nebyt
9
byt
2
Celkem JED
42
LV
453
spoluvlastník
643
Tab. 8: Statistické údaje o k.ú. Hrušovany (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016)
Pozemky KN/ZE
Počet parcel
2
Výměra [m ]
Ostatní údaje
Typ údaje
orná půda
400
2620442 č.p.
chmelnice
10
zahrada
Způsob využití
Počet
byt.dům
1
47922 č.p.
jiná st.
1
125
49587 č.p.
rod.dům
66
travní p.
98
88805 č.p.
rod.rekr
1
lesní poz
15
44367 č.e.
rod.rekr
1
zast. pl.
společný dvůr
zast. pl.
zbořeniště
zast. pl.
6
625 bez čp/če
garáž
3
11
3097 bez čp/če
jiná st.
11
111
43563 bez čp/če
obč.vyb.
2
1
1188 bez čp/če
tech.vyb
3
ostat.pl.
jiná plocha
ostat.pl.
manipulační pl.
55
25637 bez čp/če
zem.stav
12
ostat.pl.
neplodná půda
37
24680 bez čp/če
zem.used
4
ostat.pl.
ostat.komunikace
42
47482 Celkem BUD
ostat.pl.
silnice
2
ostat.pl.
zeleň
1
Celkem KN
7802 byt.z.
230 Celkem JED
914
3005427 LV
PK
5
16882 spoluvlastník
Celkem ZE
5
16882
Par. KMD
914
3005427
orná půda
400
2620442
24
105
byt
2
2
124
158
Šindlar s.r.o.
Tab. 9: Statistické údaje o k.ú. Encovany (ČÚZK, stav ke dni 8. 5. 2016)
Pozemky KN/ZE
2
Počet parcel
Vyměra [m ]
Ostatní údaje
Typ údaje
Způsob
využití
Počet
orná půda
1225
3370563 č.p.
byt.dům
1
chmelnice
403
211340 č.p.
obč.vyb.
1
zahrada
167
92715 č.p.
rod.dům
70
ovoc. sad
28
96234 č.p.
rod.rekr
3
travní p.
324
285450 č.p.
zem.stav
1
1
44 č.e.
zem.stav
1
garáž
2
lesní poz
les s budovou
lesní poz
121
886913 bez čp/če
vodní pl.
nádrž přírodní
2
1126 bez čp/če
jiná st.
7
vodní pl.
nádrž umělá
9
7038 bez čp/če
obč.vyb.
3
vodní pl.
tok přirozený
204
17595 bez čp/če
tech.vyb
5
zast. pl.
společný dvůr
9
2215 bez čp/če
víceúčel
1
zast. pl.
zbořeniště
19
5819 bez čp/če
zem.stav
14
zast. pl.
116
57093 Celkem BUD
109
39765 LV
208
ostat.pl.
dráha
2
ostat.pl.
hřbitov-urn.háj
3
ostat.pl.
jiná plocha
12
3353
ostat.pl.
manipulační pl.
16
28291
ostat.pl.
neplodná půda
157
72547
ostat.pl.
ostat.komunikace
125
90062
ostat.pl.
silnice
7
57884
ostat.pl.
sport.a rekr.pl.
1
887
ostat.pl.
zeleň
2
251
Celkem KN
2953
5334325
Par. KMD
2953
5334325
A.3.9.2
7140 spoluvlastník
334
Zemědělství
Z hlediska rajonizace zemědělských výrobních oblastí z roku 1996 náleží řešené území do zemědělské
výrobní oblasti řepařské (Ř). Pro řepařskou oblast je typický rovinný až mírně zvlněný reliéf, převažují
půdy hlinité, hluboké, aluviální, písčitohlinité. Stupeň zornění bývá pro řepařskou výrobní oblast větší
než 80%, zastoupení trvalých kultur 6-9%. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří kvalitní pšenice,
sladovnický ječmen, v některých oblastech chmel, rané brambory.
Zemědělsky využívané pozemky leží v nadmořské výšce cca 140 až 260 m n. m. Území se vyznačuje
vysokým podílem orné půdy, dále se zde nachází chmelnice.
Do zájmového území byly zahrnuty půdní bloky LPIS s celkem 41 hospodařícími subjekty, z nichž
nejvýznamnější část půdy obhospodařují zemědělské společnosti Agro Fibich s.r.o. (609,83 ha) a
AGRO Hoštka a.s. (261,84 ha).
25
Šindlar s.r.o.
Tab. 10: Přehled hospodařících subjektů v zájmovém území
ID uživatele
Počet bloků
Výměra půdy (ha)
98407
Agro Fibich s.r.o.
Název subjektu
45
609,83
38898
AGRO Hoštka a.s.
36
261,84
92016
Cendelín Martin
21
48,91
51686
Dagmar Sedláčková
13
13,79
88996
Darina Prokůpková
3
9,69
94711
Eva Jandová
12
10,96
38795
Chmel Polepská blata s.r.o.
32
42,74
71032
Jan Kinc
2
2,39
94154
Jiří Kozel
2
1,08
39017
Jiří Kozel
1
0,87
92250
Jiří Maršálek
11
26,85
92701
Jiří Novotný
7
8,96
39005
Jiří Šinfelt
8
22,90
38793
Jitka Sachetová
8
38,07
73915
Josef Kára
8
22,49
97658
Josef Kendík
5
5,47
71157
Josef Stieranka
2
2,99
89950
Martin Drahota
10
51,10
89841
Martin Malý
8
22,25
84573
Martin Ranš
15
35,04
47637
Milan Král
6
8,84
85220
Milan Novotný
2
2,31
51707
Milan Novotný
1
3,53
39039
Miloslav Macek
31
163,67
79985
MPG Global Fresh s.r.o
1
5,81
47639
Otakar Trojáček
24
128,89
80183
Pavel Pácl
11
9,88
39202
Petr Mikeš
1
1,41
52023
Petr Ranš
3
4,34
85019
Petr Vacek
8
18,26
51261
Radek Jonák
2
0,52
78212
Radim Svoboda
1
0,92
71216
Roman Kinc
2
1,43
39068
SEMPRA LITOMĚŘICE s.r.o.
1
4,50
85528
Václav Matoušek
5
1,19
38792
Vladimír Fryč
9
34,55
89844
Vlastimil Kozel
3
3,19
72410
Zdeněk Burda
7
21,67
38724
Zdeněk Štorek
6
28,45
51269
Zdeněk Voldřich
3
8,30
38969
Zemědělské družstvo Liběšice
1
0,0003
26
Šindlar s.r.o.
Obr. 4: Půdní bloky LPIS (zdroj: Veřejný registr půdy, dostupný z:
http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/).
A.3.9.3
Lesnictví
Lesní pozemky PUPFL se v zájmovém území nachází velmi omezeně. Větší lesní komplexy jsou na
vrcholových partiích Úštěcké pahorkatiny (vrcholy Skalky, Hořidla a Holý vrch), dále se zde nachází
malé lesíky a remízky v blízkosti obcí Polepy, Encovany a Hrušovany. Převládají zde listnaté dřeviny
dub zimní (Quercus petraea), a letní (Quercus robur), jilm (Ulmus), habr obecný (Carpinus betulus),
lípa srdčitá (Tilia cordata) s příměsí buku (Fagus sylvatica), třešně (Prunus avium). V blízkosti vodních
toků rostou olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále pak jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a další listnaté
stromy (zdroj: Mapová aplikace UHÚL – Informace o lesním hospodářství v České republice, dostupné
z: http://geoportal.uhul.cz/LHPOMapNew/).
27
A.3.9.4
Šindlar s.r.o.
Rekreační využití území
V zájmovém území se nachází renesanční zámek Encovany, který je však v soukromém vlastnictví a
není přístupný veřejnosti. Na pomezí Encovan a Hrušovan stojí na návrší Prachová zřícenina
empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Tato sakrální památka je veřejnosti volně přístupná.
V Hrušovanech se nachází kostel Narození Panny Marie, na návsi v Polepech stojí kaple Svatých
apoštolů, která je obklopena několika roubenými domy, které jsou památkově chráněny. Obě
zmíněné stavby patří mezi nemovité kulturní památky České republiky (zdroj: Památkový katalog
NPÚ, dostupný z: http://pamatkovykatalog.cz).
Další turistickou zajímavostí je rozhledna Hořidla, která se nachází při severní hranici zájmové oblasti
na stejnojmenném vrcholu.
A.3.9.5
Svahové nestability
V zájmovém území jsou registrovány svahové nestability a sesuvná území (viz obrázek č. 5). Mezi
nejvýznamnější aktivní sesuvná území patří plošná sesuvná území na SV svahu vrchu Skalky, kde
dochází k sesouvání a ploužení. Dalším územím je sesuvné území na svahu Holého vrchu,
morfologické znaky sesuvu jsou na svazích Holého vrchu výrazné, vyskytují se zde valy s různými
vývojovými stadii na skalním podkladu tvořeným svrchnoturonskými slínovci a středněturonskými
písčitými slínovci. Jihovýchodně od Třebutiček se nachází další aktivní plošný sesuv na jižním svahu
pod vrcholem Hořidla. Sesuv je na pastvině poblíž křížení polních cest se silnicí Encovany –
Třebutičky.
Obr. 5: Svahové nestability (zdroj: Registr svahových nestabilit ČGS a registr sesuvů - Geofond,
dostupný z: http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/).
28
A.3.9.6
Šindlar s.r.o.
Infrastruktura
Jedná se o zemědělsky intenzivně využívané území s velmi chudým zastoupením lesních porostů.
Souvislá zástavba se nachází v obcích Polepy, Encovany, Hrušovany, Libínky a Vrutice, dále pak
v místní části Dolní Encovany a Viničné Domky.
Územím prochází silnice II. třídy č. 240 (Chodouny – Polepy – Hrušovany - Libínky), č. 261 (Polepy –
Vrutice – Svařenice), č. 269 (Vrutice – Drahobuz). Dále se v území nachází silnice III. třídy č. 24063,
která propojuje Polepy s obcí Křešice, silnice č. 24064 (Hrušovany- Encovany – Sedlec), č. 24065
(Encovany – Dolní Encovany) č. 24066 (Encovany – Třebutičky). Silniční síť je dále doplněna o místní
komunikace a polní cesty.
Územím je vedena železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ, označená číslem 072. Trať
je elektrizovaná, dvojkolejná.
29
A.4
Šindlar s.r.o.
STANOVENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI ÚZEMÍ
A.4.1
METODIKA VÝPOČTU VODNÍ EROZE
Pro stanovení intenzity vodní eroze byla použita tzv. univerzální rovnice USLE (dle Wischmeier, Smith,
1978) implementovaná v metodice (Janeček, 2012). Vodní eroze je způsobena destrukční činností
deště a povrchového odtoku a následným transportem půdních částic. Intenzita vodní eroze je závislá
na charakteru srážek a povrchového odtoku, na půdních poměrech, morfologii území, vegetačních
poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Výpočet dlouhodobého průměrného smyvu půdy G
podle univerzální rovnice USLE vychází ze vztahu:
G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 )
R - Faktor erozní účinnosti přívalového deště
Nová metodika (Janeček M., 2012) uvádí R-faktor jako R = 40 MJ.ha-1.cm.h-1, proto bylo ve všech
výpočtech eroze počítáno s hodnotou 40 MJ·ha-1·cm·h-1. Pokud bychom vycházeli ze staré metodiky
(Janeček M. a kol, 2007), tak by při zachování všech ostatních parametrů a faktorů vyšel dlouhodobý
průměrný smyv půdy G poloviční.
K - Faktor erodovatelnosti půdy
Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha -1 na
jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu
organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi,
tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového
odtoku. Pro výpočet USLE byl K-faktor určen na základě hlavních půdních jednotek HPJ z databáze
BPEJ.
LS - Topografický faktor
Topografický faktor LS, neboli faktor délky L a sklonu svahu S, vyjadřuje vliv morfologie terénu na
vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy
svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9%. Faktor délky svahu L
vyjadřuje vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí. Faktor sklonu svahu S vyjadřuje
sklon svahu na velikost ztráty půdy erozí. Ve studii odtokových poměrů byl tento faktor určen z
digitálního modelu terénu a posuzovaných tras.
C - Faktor ochranného vlivu vegetace
Faktor C vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, představuje poměr smyvu
na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na standardním pozemku udržovaném jako
úhor, pravidelně po každém dešti kypřeném. Metodika USLE počítá se stanovením faktoru
ochranného vlivu vegetace C pro konkrétní osevní postup včetně období mezi střídáním plodin a při
určení nástupu a způsobu agrotechnických prací v 5 obdobích pro každý pozemek.
Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C byly určeny dle klimatického regionu v kódu
BPEJ. Faktor byl převzat z podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS
Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz).
Pro trvalé travní porosty byl použit faktor C = 0,005. Tato hodnota je v porovnání s hodnotami na
orné půdě tak malá, že téměř vylučuje vodní erozi. Proto na stávajících i navrhovaných zatravněných
plochách nebyla eroze počítána.
30
Šindlar s.r.o.
Tab. 11: Hodnoty C faktoru podle klimatického regionu dle BPEJ
Klimatický
region
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Hodnota C faktoru
pro ornou půdu
0,291
0,278
0,266
0,254
0,241
0,229
0,216
0,204
0,192
0,179
Hodnota C faktoru
pro ostatní plochy
0,307
0,286
0,264
0,243
0,221
0,199
0,178
0,156
0,135
0,113
P - Faktor účinnosti protierozních opatření
Při výpočtu průměrné dlouhodobé ztráty půdy neuvažujeme protierozní opatření a hodnota faktoru
byla stanovena jako P = 1.
G – Průměrný dlouhodobý smyv půdy (t/ha/rok)
Průměrná dlouhodobá ztráta půdy je součinem výše zmíněných faktorů. Vyjadřuje potenciální
ohroženost zemědělské půdy vodní erozí.
Tab. 12: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí dle G.
G
(t/ha/rok)
<1
1,1 – 2,0
2,1 – 4,0
4,1 – 8,0
8,0 – 10,0
> 10,0
Míra ohrožení
půdy bez ohrožení
půdy nepatrně ohrožené
půdy mírně ohrožené
půdy ohrožené
půdy silně ohrožené
půdy nejohroženější
V současné době je ztráta půdy vodní erozí hodnocena podle přípustné ztráty. Přípustné hodnoty dle
hloubky půdy jsou uvedeny v tabulce 13.
Tab. 13: Přípustná ztráta půdy vodní erozí.
-1
-1
Hloubka půdy
5. místo kódu BPEJ
t.ha .rok
mělké půdy (do 30 cm)
středně hluboké půdy (30 - 60 cm)
hluboké půdy (nad 60 cm)
5, 6, 8, 9
4, 7
0, 1, 2, 3
doporučeno zatravnit
4
4
A.4.1.1
Výpočet v prostředí programu ATLAS DMT (modul eroze)
Pro výpočet MEO v řešeném území byl použit modul Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1, který
umožňuje plošný výpočet MEO v rámci stanovených EHP nebo PB na základě uvedené univerzální
rovnice USLE (Wischmeier - Smith):
31
Šindlar s.r.o.
G = R ∙ K ∙ L ∙ S ∙ C ∙ P (t ∙ ha−1 ∙ rok −1 ),
G
ztráta půdy z jednoho hektaru za jeden rok
R
faktor erozní účinnosti deště
K
faktor náchylnosti půdy k erozi
C
faktor ochranného vlivu vegetace
P
faktor účinnosti protierozních opatření,
LS
tzv. topografický faktor, který vychází z kombinace faktorů L a S. V použitém 2D řešení je
délka svahu nahrazena normalizovanou zdrojovou plochou povrchového odtoku
(redukovaným dílčím povodím) v rámci EHP. Výsledný vztah pro LS-faktor je ve výpočtu
uplatněn ve tvaru (Atlas Eroze, Manuál programu, 2014):
b
b+1
f
17
LS = (
)
(−1,5 +
),
2,3−6,1∙sin
(s)
22,13 ∙ r ∙ (|sin(a)| + |cos(a)|)
1+e
kde f je plocha povodí k řešenému pixelu [m2], a je azimut ve směru odtokové linie [°], r
je rozlišení vstupního rastru [m], s je sklon odtokové linie [°] a b je parametr sklonu pro
výpočet faktoru L daný vztahem:
b=
A.4.2
sin(s)
0,0896 ∙ (3 ∙ sin0,8 (s) + 0,56)
SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VODNÍ EROZÍ
Analýza MEO byla zpracována na základě plošného výpočtu dlouhodobého erozního smyvu orné
půdy na podkladě půdních bloků LPIS a digitálního modelu reliéfu DMR 4G. Při následném terénním
průzkumu byly zjišťovány významné erozní projevy vodní eroze na orné půdě.
Výpočet byl proveden rovnicí USLE dle metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček,
2012) pomocí modulu Eroze v programu ATLAS DMT 15.6.1. s následujícími parametry (viz tabulka
15):

Erozní účinnost deště byla dle metodiky stanovena na R = 40 MJ.ha-1.cm.h-1.

Výchozí hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace C = 0,278, 0,268 a 0,266 byly určeny dle
podkladových map faktoru C zveřejněných na geoportálu SOWAC GIS Výzkumného ústavu
meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://geoportal.vumop.cz). Tyto hodnoty faktoru C
vycházejí z klimatického regionu uvedeného v kódu BPEJ (viz tabulka 11). Pro zatravněné
části EHP byl použit faktor C = 0,005. Průměrné hodnoty faktoru C pro jednotlivé EHP jsou
uvedeny v tabulce 15.

Topografický faktor LS byl určen z digitálního modelu terénu DMR 4G.

Výchozí hodnota faktoru účinnosti protierozních opatření byla zvolena jako P = 1 s ohledem
na nepředpokládané využití protierozních opatření.
Na mapovém podkladu půdních bloků LPIS bylo vymezeno celkem 86 erozně hodnocených ploch
(EHP) s ohledem na výskyt ploch orné půdy a morfologii terénu. Do vyhodnocení MEO byly zahrnuty
pouze EHP zasahující do řešeného území, které byly pojmenovány prvními písmeny názvu k.ú., do
kterého zasahuje jejich převažující část a číslem. Grafické znázornění výpočtu je uvedeno v mapě
A.4.1. Výsledky výpočtu erozního ohrožení pro jednotlivé EHP jsou uvedeny v tabulce 14. Přípustná
32
Šindlar s.r.o.
MEO je stanovena na 4 t.ha-1.rok-1. Jednotlivé faktory rovnice USLE jsou následně zpracovány
v tabulce 15.
Tab. 14: Výsledky výpočtu MEO pro stanovené EHP – stávající stav.
Souhrnná tabulka výsledků pro všechny erozně hodnocené plochy (EHP)
EHP
∑
Plocha
výpočtu
bez
eroze
[m2]
[m2]
17 176 775
0
Intervaly erozního smyvu [t.ha-1.rok-1]
0-4
4-8
8 - 12
12 - 20
20 - 30
Průměrný
smyv
> 30
Dílčí plochy v rozmezí intervalu hodnot erozního smyvu [m2]
Přípustný
smyv
[t.ha-1.rok-1]
10 549 975
2 692 500
1 435 700
1 389 000
635 925
473 675
6,1
4,0
DR01
39 450
0
15 975
17 375
2 925
1 600
825
750
6,5
4,0
EN01
226 825
0
131 050
71 950
14 000
5 500
1 850
2 475
4,8
4,0
EN02
80 825
0
12 325
42 475
16 700
6 350
2 100
875
7,8
4,0
EN03
397 875
0
115 600
79 150
48 625
73 575
46 725
34 200
12,8
4,0
EN04
272 450
0
50 325
60 050
50 575
59 800
35 475
16 225
12,8
4,0
EN05
29 250
0
8 725
12 150
5 625
2 500
200
50
6,4
4,0
EN06
9 300
0
2 275
3 725
2 300
850
150
0
7,1
4,0
4,0
EN07
4 500
0
4 500
0
0
0
0
0
0,3
EN08
34 500
0
1 225
7 850
9 000
8 325
6 050
2 050
14,4
4,0
EN09
69 025
0
4 700
7 025
8 300
16 525
13 725
18 750
26,0
4,0
EN10
56 725
0
5 825
7 275
10 425
21 500
10 050
1 650
14,1
4,0
EN11
38 250
0
350
3 800
6 650
16 050
9 375
2 025
16,8
4,0
EN12
11 700
0
2 825
6 375
2 325
150
25
0
6,0
4,0
EN13
4 175
0
1 875
2 150
150
0
0
0
4,4
4,0
EN14
8 325
0
6 925
1 225
150
25
0
0
2,7
4,0
4,0
EN15
9 275
0
1 525
4 175
2 550
575
275
175
8,1
EN16
31 000
0
9 650
13 300
4 650
2 450
525
425
7,0
4,0
EN17
3 525
0
2 675
375
150
200
50
75
5,3
4,0
EN18
54 825
0
40 600
10 325
2 125
1 250
275
250
3,1
4,0
EN19
160 425
0
89 875
43 400
13 200
7 875
3 075
3 000
5,8
4,0
EN20
10 950
0
8 500
2 225
100
25
50
50
3,5
4,0
EN21
263 050
0
254 800
7 200
875
150
25
0
1,1
4,0
EN22
65 100
0
44 850
10 425
4 525
3 050
1 325
925
4,8
4,0
EN23
1 989 700
0
1 035 025
500 225
223 500
167 300
43 075
20 575
5,9
4,0
EN24
164 475
0
53 700
59 275
35 975
13 925
1 075
525
6,6
4,0
HR01
891 675
0
462 425
140 125
92 275
108 375
48 750
39 725
8,1
4,0
HR02
229 775
0
94 250
45 950
23 150
29 900
18 500
18 025
10,8
4,0
HR03
15 350
0
9 450
3 625
1 250
675
225
125
5,0
4,0
KR01
67 575
0
40 050
19 200
6 325
1 400
125
475
4,4
4,0
KR02
4 125
0
175
475
775
2 400
200
100
14,1
4,0
KR03
22 850
0
21 475
1 175
150
50
0
0
1,8
4,0
KR04
4 275
0
1 875
2 025
250
50
25
50
5,1
4,0
KR05
44 450
0
2 400
5 350
10 025
18 475
6 750
1 450
14,5
4,0
KR06
1 527 375
0
1 483 750
24 800
8 450
5 500
2 375
2 500
1,0
4,0
KR07
43 175
0
25
1 400
6 650
22 950
10 975
1 175
17,4
4,0
33
Šindlar s.r.o.
LI01
332 575
0
91 250
89 150
51 675
51 225
31 650
17 625
10,8
4,0
LI02
1 173 025
0
421 725
253 850
161 225
168 825
83 625
83 775
11,0
4,0
MA01
81 425
0
10 975
23 475
20 200
14 425
6 575
5 775
12,7
4,0
PO01
35 675
0
34 875
600
50
50
75
25
1,6
4,0
PO02
497 025
0
445 400
42 725
5 200
2 425
625
650
2,3
4,0
PO03
319 350
0
307 150
9 825
1 675
675
25
0
1,0
4,0
PO04
6 575
0
6 500
75
0
0
0
0
1,3
4,0
PO05
158 475
0
153 650
2 800
650
650
450
275
1,2
4,0
PO06
270 600
0
267 875
2 125
275
225
75
25
0,8
4,0
PO07
4 825
0
4 775
50
0
0
0
0
1,0
4,0
PO08
87 225
0
85 050
1 550
350
100
100
75
1,1
4,0
PO09
52 775
0
51 800
775
100
75
0
25
0,9
4,0
PO10
39 500
0
39 275
175
50
0
0
0
0,7
4,0
PO11
75 000
0
74 300
500
125
50
25
0
0,8
4,0
PO12
74 550
0
73 400
925
175
50
0
0
0,9
4,0
PO13
1 300
0
1 300
0
0
0
0
0
0,9
4,0
PO14
4 300
0
4 300
0
0
0
0
0
0,5
4,0
PO15
1 125
0
1 125
0
0
0
0
0
0,0
4,0
PO16
2 900
0
2 900
0
0
0
0
0
0,0
4,0
PO17
36 150
0
35 425
700
0
25
0
0
1,2
4,0
PO18
29 250
0
28 750
325
150
0
25
0
1,0
4,0
SE01
132 425
0
57 700
38 800
16 250
12 950
5 275
1 450
6,8
4,0
SV01
308 575
0
301 425
5 750
850
375
50
125
1,1
4,0
SV02
22 125
0
21 975
75
0
25
0
50
1,1
4,0
TE01
4 150
0
4 150
0
0
0
0
0
0,1
4,0
TE02
975
0
975
0
0
0
0
0
0,0
4,0
TE03
2 475
0
1 800
475
100
50
25
25
3,8
4,0
TE04
6 875
0
6 600
225
25
25
0
0
1,7
4,0
TE05
158 725
0
42 075
49 000
32 300
22 700
9 125
3 525
9,1
4,0
TE06
79 600
0
19 075
40 200
15 250
4 325
600
150
6,4
4,0
TN01
132 975
0
47 025
28 000
19 800
24 075
9 500
4 575
9,0
4,0
TN02
228 025
0
67 700
61 075
35 275
43 075
16 225
4 675
9,2
4,0
TN03
468 600
0
215 475
111 200
51 325
43 375
23 600
23 625
8,7
4,0
VR01
109 450
0
106 850
1 575
325
175
175
350
1,1
4,0
VR02
402 625
0
401 225
1 275
50
25
25
25
0,8
4,0
VR03
298 825
0
296 225
1 950
550
50
50
0
0,8
4,0
VU01
240 775
0
237 325
2 575
450
325
0
100
1,0
4,0
VU02
334 675
0
331 250
2 600
350
275
50
150
1,0
4,0
VU03
101 925
0
98 550
3 075
300
0
0
0
1,5
4,0
VU04
264 800
0
249 775
13 150
1 225
400
150
100
1,7
4,0
VU05
112 500
0
110 350
1 550
325
75
25
175
1,3
4,0
VU06
8 100
0
8 025
75
0
0
0
0
1,0
4,0
VU07
4 850
0
4 750
50
0
0
0
50
1,5
4,0
VU08
99 400
0
98 575
700
50
75
0
0
1,0
4,0
34
Šindlar s.r.o.
VU09
21 000
0
20 800
200
0
0
0
0
0,9
4,0
VU10
2 852 150
0
1 452 875
557 825
321 550
295 950
121 675
102 275
7,7
4,0
ZA01
532 750
0
168 575
111 450
72 350
85 225
49 925
45 225
12,4
4,0
ZA02
9 525
0
2 925
4 225
1 750
400
125
100
6,6
4,0
ZA03
45 475
0
3 400
4 025
4 350
13 325
10 675
9 700
21,3
4,0
ZA04
6 800
0
225
1 775
2 550
1 850
325
75
11,0
4,0
ZA05
15 875
0
8 925
2 375
1 750
1 750
850
225
6,5
4,0
Tab. 15: Určené parametry rovnice USLE pro výpočet MEO u jednotlivých EHP – stávající stav.
EHP
Průměrný smyv
(t/ha/rok)
Faktor R
Faktor K
Faktor LS
Faktor C
Faktor P
DR01
40,00
0,356
2,032
0,229
1
6,5
EN01
40,00
0,287
1,511
0,278
1
4,8
EN02
40,00
0,28
2,515
0,278
1
7,8
EN03
40,00
0,285
4,075
0,277
1
12,8
EN04
40,00
0,286
4,104
0,276
1
12,8
EN05
40,00
0,28
2,068
0,278
1
6,4
EN06
40,00
0,28
2,273
0,278
1
7,1
EN07
40,00
0,312
5,232
0,005
1
0,3
EN08
40,00
0,288
4,456
0,276
1
14,4
EN09
40,00
0,293
7,73
0,28
1
26,0
EN10
40,00
0,302
5,064
0,26
1
14,1
EN11
40,00
0,28
5,379
0,278
1
16,8
EN12
40,00
0,33
1,58
0,286
1
6,0
EN13
40,00
0,33
1,157
0,286
1
4,4
EN14
40,00
0,33
1,022
0,226
1
2,7
EN15
40,00
0,33
2,133
0,286
1
8,1
EN16
40,00
0,33
1,893
0,278
1
7,0
EN17
40,00
0,329
1,437
0,278
1
5,3
EN18
40,00
0,376
1,181
0,254
1
3,1
EN19
40,00
0,33
1,613
0,274
1
5,8
EN20
40,00
0,33
0,961
0,278
1
3,5
EN21
40,00
0,322
0,305
0,269
1
1,1
EN22
40,00
0,33
1,53
0,267
1
4,8
EN23
40,00
0,323
1,7
0,271
1
5,9
EN24
40,00
0,33
1,784
0,278
1
6,6
HR01
40,00
0,257
2,734
0,27
1
8,1
HR02
40,00
0,317
2,996
0,278
1
10,8
HR03
40,00
0,33
1,368
0,278
1
5,0
KR01
40,00
0,321
1,223
0,278
1
4,4
KR02
40,00
0,33
3,852
0,278
1
14,1
KR03
40,00
0,284
0,555
0,278
1
1,8
35
EHP
Šindlar s.r.o.
Průměrný smyv
(t/ha/rok)
Faktor R
Faktor K
Faktor LS
Faktor C
Faktor P
KR04
40,00
0,28
1,624
0,278
1
5,1
KR05
40,00
0,283
4,581
0,278
1
14,5
KR06
40,00
0,301
0,363
0,275
1
1,0
KR07
40,00
0,328
4,785
0,278
1
17,4
LI01
40,00
0,341
2,826
0,266
1
10,8
LI02
40,00
0,364
2,762
0,266
1
11,0
MA01
40,00
0,351
3,287
0,278
1
12,7
PO01
40,00
0,326
0,447
0,278
1
1,6
PO02
40,00
0,352
0,596
0,277
1
2,3
PO03
40,00
0,183
0,536
0,271
1
1,0
PO04
40,00
0,418
0,269
0,278
1
1,3
PO05
40,00
0,413
0,276
0,266
1
1,2
PO06
40,00
0,367
0,187
0,28
1
0,8
PO07
40,00
0,349
0,25
0,278
1
1,0
PO08
40,00
0,296
0,359
0,275
1
1,1
PO09
40,00
0,301
0,268
0,285
1
0,9
PO10
40,00
0,344
0,176
0,278
1
0,7
PO11
40,00
0,403
0,182
0,285
1
0,8
PO12
40,00
0,411
0,187
0,278
1
0,9
PO13
40,00
0,35
0,22
0,278
1
0,9
PO14
40,00
0,348
0,134
0,278
1
0,5
PO15
40,00
0,35
0,248
0,005
1
0,0
PO16
40,00
0,35
0,178
0,005
1
0,0
PO17
40,00
0,418
0,247
0,278
1
1,2
PO18
40,00
0,334
0,276
0,27
1
1,0
SE01
40,00
0,349
1,695
0,278
1
6,8
SV01
40,00
0,264
0,422
0,276
1
1,1
SV02
40,00
0,4
0,236
0,278
1
1,1
TE01
40,00
0,45
1,361
0,005
1
0,1
TE02
40,00
0,45
0,413
0,005
1
0,0
TE03
40,00
0,439
0,787
0,278
1
3,8
TE04
40,00
0,447
0,568
0,2
1
1,7
TE05
40,00
0,28
3,047
0,266
1
9,1
TE06
40,00
0,28
2,532
0,251
1
6,4
TN01
40,00
0,274
4,048
0,191
1
9,0
TN02
40,00
0,301
2,976
0,275
1
9,2
TN03
40,00
0,379
2,068
0,275
1
8,7
VR01
40,00
0,369
0,268
0,268
1
1,1
VR02
40,00
0,417
0,165
0,278
1
0,8
VR03
40,00
0,318
0,243
0,274
1
0,8
VU01
40,00
0,354
0,272
0,276
1
1,0
36
EHP
Šindlar s.r.o.
Průměrný smyv
(t/ha/rok)
Faktor R
Faktor K
Faktor LS
Faktor C
Faktor P
VU02
40,00
0,389
0,223
0,276
1
1,0
VU03
40,00
0,4
0,332
0,282
1
1,5
VU04
40,00
0,4
0,384
0,278
1
1,7
VU05
40,00
0,4
0,289
0,277
1
1,3
VU06
40,00
0,403
0,222
0,278
1
1,0
VU07
40,00
0,4
0,346
0,278
1
1,5
VU08
40,00
0,397
0,227
0,278
1
1,0
VU09
40,00
0,4
0,196
0,278
1
0,9
VU10
40,00
0,327
2,277
0,271
1
7,7
ZA01
40,00
0,416
2,678
0,278
1
12,4
ZA02
40,00
0,367
1,673
0,278
1
6,6
ZA03
40,00
0,33
5,872
0,271
1
21,3
ZA04
40,00
0,287
3,407
0,278
1
11,0
ZA05
40,00
0,28
2,089
0,278
1
6,5
Přípustná MEO byla z hlediska průměrného dlouhodobého smyvu půdy překročena u EHP
označených DR01, EN01, EN02, EN03, EN04, EN05, EN06, EN08, EN09, EN10, EN11, EN12, EN13,
EN15, EN16, EN17, EN19, EN22, EN23, EN24, HR01, HR02, HR03, KR01, KR02, KR04, KR05, KR07, LI01,
LI02, MA01, SE01, TE05, TE06, TN01, TN02, TN03, VU10, ZA01, ZA02, ZA03, ZA04, ZA05. Protokoly
výpočtu erozního smyvu pro jednotlivé erozně hodnocené plochy jsou součástí přílohy A.11.3. CD.
V EHP HR01, HR02, VU10 se navíc nacházejí mělké půdy, ty se v menší míře nachází i v EHP LI02 a
EN03. U ostatních EHP dochází k průměrnému překročení MEO nedochází, nebo pouze na dílčích
částech bez významných identifikovaných projevů poškození půdního pokryvu.
Na všech uvedených EHP je třeba následně řešit problematiku vodní eroze. U ostatních EHP
dochází k průměrnému překročení MEO nedochází, nebo pouze na dílčích částech bez významných
identifikovaných projevů poškození půdního pokryvu.
A.4.3
SOUČASNÁ OHROŽENOST ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY VĚTRNOU
EROZÍ
Dle mapových podkladů ohrožení ZPF větrnou erozí (zdroj: Geoportál SOWAC GIS, VÚMOP v.v.i
dostupný z: http://mapy.vumop.cz/) se v zájmovém území vyskytují jak půdy bez ohrožení větrnou
erozí, tak půdy náchylné, mírně ohrožené i ohrožené větrnou erozí. Ohrožené půdy větrnou erozí se
nachází zejména při jižním okraji zájmové oblasti a v centrální části území, kolem obce Polepy (viz
obrázek 6).
37
Šindlar s.r.o.
Obr. 6: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí (zdroj: Potenciální ohroženost orné půdy
větrnou erozí; Geoportál SOWAC GIS, VÚMOP v.v.i dostupný z: http://mapy.vumop.cz/).
Grafické znázornění analýzy je uvedeno v mapě A.4.2. Půdy náchylné k větrné erozi se vyskytují
zejména kolem obce Polepy, dále pak v jižním cípu zájmové oblasti na svazích jižně od Vrutic a
jihovýchodně od Křešic v místní části Močidla (pro přesnější lokalizaci se jedná zejména o části EHP
EN23 SV01, KR06, HR01, polygony EHP jsou však v rámci větrné eroze použity pouze s ohledem na
snazší orientaci, jejich vymezení vychází z problematiky eroze vodní a působení větrné eroze
nezohledňuje).
38
A.5
Šindlar s.r.o.
PROVEDENÍ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU
Terénní průzkum byl v rámci analytické části studie prováděn od 2. 5. 2016 až do 15. 6. 2016.
Terénnímu průzkumu předcházelo úvodní jednání se starostou obce Polepy p. Zbyňkem Hodysem
zaměřené na identifikaci současných problémů v obci v rámci erozní a povodňové problematiky. Na
základě jednání byla upřesněna poloha předpokládaných kritických profilů v území se zřetelem na
přímo navazující KoPÚ.
Samotné terénní šetření bylo provedeno za účelem prověření provedených analýz (určené směry a
akumulace odtoku, MEO, ověření druhů pozemků, stanovení kritických profilů) a identifikace
melioračních staveb. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná fotodokumentace území.
Vzhledem k hydrologické a meteorologické situaci v době provedení terénního šetření (dlouho
trvající suché jarní období bez přívalových srážek) nebyly dokumentovány významné povodňové
škody ani projevy vodní eroze zemědělské půdy.
A.6
STANOVENÍ KRITICKÝCH PROFILŮ A JEJICH PŘISPÍVAJÍCÍCH
PLOCH
Základním podkladem pro stanovení kritických profilů v řešeném území byla analýza drah
soustředěného odtoku v území nad hydrologicky korektním modelem terénu. Následně byly lokality
upřesněny po jednání se starostou obce Polepy p. Zbyňkem Hodysem.
Seznam ohrožených nemovitostí lze nalézt v povodňovém plánu obce z roku 2007, který zpracoval
Ing. Miroslav Hejna.
V zájmovém území byly stanoveny kritické body (KB), problémové body (PB) a body záměru (ZB).
Přehled stanovených kritických profilů je uveden v tabulce 16. Přispívající plochy kritických profilů
byly stanoveny na základě analýzy drah soustředěného odtoku a dle místního šetření. Kritické profily
včetně přispívajících ploch jsou graficky znázorněny v mapě A.6.1. Výčet stanovených KP se stručnou
charakteristikou je uveden níže.
Dále byly vymezeny tzv. problémové body, které ne zcela ohrožují intravilán obce, avšak dochází zde
např. k akumulaci vody, jedná se o poškozené vodní dílo, chybějící propust apod. Seznam
problémových bodů se stručnou charakteristikou je uveden v tabulce 17. V poslední řadě byl
vymezen 1 bod zájmu, jedná se o bývalý areál rybníka u obce Polepy (viz tabulka 18).
Tab. 16: Přehled stanovených kritických profilů.
Číslo kritického
bodu (KB)
Popis
1
Dráha soustředěného odtoku nad obcí Encovany
2
Vyústění údolnice do HOZ nad obcí Encovany
3
Propustek pod silnicí III/24063
4
Vodní tok ID 139480100001
5
Konec příkopu v Dolních Encovanech
6
Soustředěný odtok z polí před železniční tratí v Polepech
7
Nefunkční propustek na vodním toku ID 139480100200 v Hrušovanech
8
Zahořany
9
Sedlec
10
Závěrový profil Křešíce
39
Šindlar s.r.o.
KB 1
Jedná se o dráhu soustředěného odtoku, která
odvádí vodu z oblasti pod vrcholem Skalky. Dráha
soustředěného odtoku ústí na stávající polní
cestu, která se nachází v severní části Encovan na
úpatí vrcholu Skalky. Cesta začíná v údolí
zarostlém křovinatou vegetací a nízkými
dřevinami, dále pokračuje jižním směrem do
zastavěné části Encovan, kde je napojena na
zpevněnou místní obslužnou komunikaci
s asfaltovým povrchem. Odvodnění komunikace
je řešeno příčnými žlaby, které jsou však
zaneseny splaveninami. Cesta má v tomto úseku
výrazný sklon a je ohrožena vodní erozí.
Obrázek 7: Kritický bod KB 1.
KB 2
Kritický bod se nachází v místě střetu dráhy
soustředěného odtoku s intravilánem na SZ okraji
Encovan. Jedná se o údolnici, kterou odtéká voda
z přilehlých zemědělských pozemků SZ od obce.
V údolnici je umístěna otevřená šachta hlavního
odvodňovacího zařízení HOZ 1 (DN 300), kterou
povrchová voda odtéká.
KB 3
Kritický bod se nachází u silnice III/24063, na
jižním okraji intravilánu Encovan. V jižní části
Encovan se nachází pozemky s ovocnými sady,
skrz které teče S-J směrem bezejmenný vodní tok
ID 10233287 (v tomto úseku neevidován v
CEVT). Voda je svedena podél pozemků k silnici
III/24063, dále pak pod silnicí III/24063, kde se
nachází propustek DN 600. Propustek při
severním okraji silnice je však zanešený a je
pouze částečně funkční.
40
Šindlar s.r.o.
KB 4
Kritický bod byl převzat z DPP ČR. Bod leží
jihovýchodně od Dolních Encovan na
bezejmenném vodním toku ID 10233287, vedle
pozemku s domem č. p. 76. Koryto vodního
toku je zneprůchodněno naskládaným dřevem
a dalším materiálem, v místě se nachází trubní
propust DN 300. U železničního náspu se dále
nachází trubní propust DN 600.
KB 5
Kritický profil se nachází v Dolních Encovanech
v SV okraji zástavby. Voda je zde z okolních
zemědělských pozemků v místní části Štěpnice
svedena silničním příkopem po východní straně
místní obslužné komunikace. Příkop však nad
zástavbou končí a následující odvedení vody
není vyřešeno. Pod patou příkopu začíná
zástavba, která je vybudována v přirozené
údolnici, kterou odtéká voda formou
soustředěného odtoku. V současné době hrozí
zatopení rodinných domů při přívalových
deštích.
41
Šindlar s.r.o.
KB 6
Kritický bod se nachází v Polepech v blízkosti
železniční stanice, vybraný kritický profil byl
převzat z DPP ČR. Do profilu je svedena voda
z okolních polí (místní část k Hrušovanům,
severně nad obcí Polepy). Dráha soustředěného
odtoku je přerušena asfaltovou cestou, jižně od
cesty se nachází příkop a železniční trať.
Z detailního terénního průzkumu a analýzy
odtoku nad modelem terénu vyplývá, že voda
z místa odtéká údolnicí SZ směrem podél
železniční trati k problémovému bodu PB 5.
K bezprostřednímu
ohrožení
intravilánu
povodní zde tedy nedochází.
Obrázek 12: Kritický bod KB 6
KB 7
Kritický bod leží na bezejmenném vodním toku
ID 10235741 v SZ okraji Hrušovan. Bod byl
převzat z DPP ČR. Vodní tok je v místě KB
sveden do propusti DN 200 a převeden pod
zděným plotem a zahradou rodinného domu č.
p. 47 do dešťové kanalizace. Pod KB je již odtok
vody vyřešen stavební úpravou místní obslužné
komunikace, která je příčně upravena do koryta
miskovitého tvaru pro převádění povodňových
průtoků. Na spodní hranici intravilánu je
zaústěna vpustí do stávajícího koryta toku.
V případě vydatnějších srážek pravděpodobně
dochází k zaplavení zahrady a přetékání na
okolní pozemky.
KB 8
Kritický bod leží již mimo hranici zájmového
území na vodním toku ID 10228475 na
východním okraji obce Zahořany. Kritický bod
byl převzat z DPP ČR. KB tvoří zbořený
propustek (DN 400). Dále je tok veden
otevřeným korytem do intravilánu (přes
propustek (DN 600) a několik mostků).
V intravilánu je tok zatrubněn (DN 800) a
převeden do malé vodní nádrže na návsi.
42
Šindlar s.r.o.
KB 9
Kritický bod se nachází na severním okraji obce
Sedlec na vodním toku ID 10230792. Kritický
bod byl převzat z DPP ČR. Kritický bod tvoří
propustek pod polní cestou (DN 500). Dále je
tok veden otevřeným korytem k silnici
III/24064, která jej překonává mostkem o
světlosti 600 x 800 mm. Od mostku již tok
pokračuje otevřeným korytem pod obec Sedlec.
KB 10
Kritický bod je umístěn v závěrovém profilu
Blatenského potoka v obci Křešice. Většina
zájmového území je odvodněna Blatenským
potokem, který prochází pod řešeným územím
obcí Křešice, kde je zaústěn do Labe. Přímo v
intravilánu je tok veden upraveným korytem se
složeným lichoběžníkovým korytem, jehož
bermy jsou parkově upraveny. Samotný
závěrový profil tvoří silniční most (křížení se
silnicí
II/261)
a
následně
otvor
v
protipovodňové stěně zřízené pro ochranu
obce při zpětném vzdutí Labe, ke kterému
dochází při povodňových událostech.
43
Šindlar s.r.o.
Tab. 17: Přehled stanovených problémových bodů.
Číslo
problémového
bodu (PB)
Popis
1
Chybějící propustek na západním okraji Hrušovan
2
Chybějící propustek pod silnicí III/24064 v místní části U kříže
3
Chybějící propustek na vodním toku ID 139480100001 pod polní cestou
4
Chybějící propustek pod silnicí III/240643 nad Dolními Encovany
5
Železniční most v západní části Polep
6
Jez na Úštěckém potoce v havarijním stavu
7
Nefunkční propust na vodním toku ID 139480102000
8
Chybějící odvodnění komunikace v Trnové
9
Zanesený mostek pod tratí v Dolních Encovanech
10
Nefunkční propustek pod tratí
PB 1
Problémový bod je umístěn na západním okraji
intravilánu
Hrušovan,
kde
dochází
k soustředěnému odtoku z výše ležících
zemědělských pozemků. Při povodňových
průtocích může dojít k přelití vody přes cestu,
která přerušuje dráhu soustředěného odtoku.
Pod touto polní cestou však chybí propustek,
kterým by byla voda převedena.
Obrázek 17: Problémový bod PB 1
PB 2
Problémový bod se nachází na silnici III/24064
mezi obcí Encovany a Hrušovany v místní části
U kříže. Dochází zde k soustředěnému odtoku
ze strání ležících severně nad silnicí III/24064.
Podél silnice III/24064 je vybudován příkop, pod
silnicí však chybí propustek (terénním šetřením
nebyl nalezen) k převedení vody.
44
Šindlar s.r.o.
PB 3
Problémový bod leží v místě křížení polní cesty
z Dolních Encovan a vodního toku ID 10233287
u silnice III/24063. V místě napojení polní cesty
z Dolních Encovan se nachází Boží muka. V této
lokalitě se vodní tok stáčí na JZ a překonává
polní cestu se zemním povrchem nezpevněným
brodem. V současné je vozovka cesty
poškozována erozí v místě nezpevněného
brodu.
PB 4
Problémový bod PB 4 se nachází nad Dolními
Encovany u silnice III/24063. Do bodu je
svedena dráha přirozeného odtoku z JV strany
Holého vrchu. Podél silnice se nachází příkop,
do kterého je dráha soustředěného odtoku
zaústěna, chybí zde však propust, která by
převedla vodu pod silnicí.
PB 5
Problémový bod PB 5 leží pod železničním
mostkem severozápadně od obce Polepy. Pod
mostkem se akumuluje voda, která je do místa
přiváděna z povodí KB 6 po přilehlých
komunikacích a silničními příkopy. Při
přívalových srážkách dochází k zaplavení
komunikace pod mostem.
45
Šindlar s.r.o.
PB 6
Při západní hranici k.ú. Polepy se na Úštěckém
potoce nachází jez, který je v současné době ve
velmi špatném technickém stavu – samotná
stavba je poškozena erozí způsobenou
povodňovými průtoky. Na jezu je zřízen
odběrný objekt pro náhon ID 10235762
přivádějící vodu do rybníka na kraji obce Okna
(VN 44378). Vlivem poškození jezu postupně
dochází k poklesu možného odebíraného
průtoku do náhonu, což má pravděpodobně za
následek pokles hladiny podzemní vody v okolí
náhonu a usychání doprovodné vegetace
(situace byla prověřována v rámci terénního
šetření).
PB 7
Problémový bod tvoří nefunkční propust pod
polní cestou na vodním toku ID 10283946
západně od obce Polepy (DN 400). Při
povodňových průtocích může dojít k přelití
vody přes polní cestu.
PB 8
Problémový bod se nachází v obci Libínky,
místní části Trnová. V místě dochází k pronikání
soustředěného odtoku na místní obslužnou
komunikaci a vlivem chybějícího odvodnění
voda při vydatnějších srážkách zaplavuje
přilehlé zahrady.
Obrázek 24: Problémový bod PB 8. Patrné jsou splaveniny na
místní obslužné komunikaci.
46
Šindlar s.r.o.
PB 9
Problémový bod tvoří mostek o rozměrech 1x1
m u železniční trati v Dolních Encovanech.
Mostek převádí vodu vodního toku IDVT
10233287 pod polní cestou křižující trať,
v současné době je však nefunkční, protože je
zanesený.
PB 10
Problémový bod tvoří nefunkční propustek pod
železniční tratí západně od Dolních Encovan.
Propustek DN 1500 je v současné době
nefunkční, protože je zanesený.
47
Šindlar s.r.o.
Tab. 18: Přehled stanovených bodů záměru.
Číslo bodu záměru (BZ)
1
Popis
Historický rybník u obce Polepy
BOD ZÁMĚRU
Jihovýchodně od intravilánu obce
Polepy se nachází historický rybník.
V současnosti je zde zachováno těleso
požeráku a hráz rybníka, zátopa je
zarostlá zřejmě náletovým lesem
s bylinným
patrem.
Rybník
byl
v minulosti napájen Úšteckým potokem,
který byl veden v dnes již historické
trase od Vrutic a centrem Polep a dále
k východu. Situace je dobře patrná na
historické topografické mapy 1 : 10 000
z roku 1960*. Záměrem je prověřit
možnosti obnovy bývalého rybníku.
Obrázek 27: Bod záměru č. 1
*) Pozn.: Mapa je dostupná online zde:
http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=WMS_ORTOFOTO,topos52_010k,topos52_005k&me=-748397.187578,995636.8996779999,-745903.7186980001,-994296.849309&language=cz&config=smo&resetsession=ALL
48
A.7
Šindlar s.r.o.
STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK
A.7.1
METODIKA VÝPOČTU ODTOKOVÝCH CHARAKTERISTIK
A.7.1.1
HEC HMS 4.0
Pro stanovení odtokových poměrů z rozsáhlejších povodí s plochou větší než cca 5 km2 (KB 8 a
závěrový profil Blatenského potoka v Křešicích) byl použit model HEC-HMS 4.0 od U.S. Army Corps of
Engineers. Jedná se o hydrologický model pro simulaci srážko-odtokového procesu, řazený do
kategorie celistvých modelů se souřadnými parametry. Model se skládá z několika komponentů –
modelu povodí, meteorologického modelu, kontrolního modelu, správce časových řad a správce
funkcí objektů. V tomto modelu je skutečné povodí schematizováno na dílčí povodí s jednotnými
parametry, které jsou postupně připojeny na segmenty vodních toků reprezentující skutečné vodní
toky.
Modelovaná povodí kritických bodů byla rozdělena na části – tzv. subpovodí. Pokud se nad sebou
nacházelo více kritických bodů, byl sestavován model pro nejníže ležící kritický bod a k výše ležícímu
kritickému bodu bylo vždy vymezeno příslušné subpovodí (výpočtový uzel). Uzly povodí a příslušná
subpovodí byla dále navržena podle charakteru sítě vodních toků v povodích (např. k uzávěrovým
profilům významnějších přítoků) nebo podle charakteru vlastního povodí (např. povodí nad
zástavbou).
Pro dílčí povodí byly v projektu použity následující parametry a metody výpočtu k určení objemu
přímého odtoku (Loss Method), transformace přímého odtoku (Transform Method) a základního
odtoku (Baseflow Method). Loss Method: SCS Curve Number s parametry Initial Abstraction (mm),
Curve Number a Impervious (%). Transform Method: Clark Unit Hydrograph s parametry Time of
Concentration (h) a Storage Coefficient (h). Baseflow Method: None.
Pro výpočet objemu přímého odtoku byla použita metoda CN-křivek. Odhad počáteční ztráty IA v mm
byl vypočítán na základě maximální retence povodí S (odvozené hodnoty CN).
𝐼𝐴 = 0.2 . 𝑆 kde 𝑆 =
25400−254.𝐶𝑁
𝐶𝑁
[𝑚𝑚]
Výpočet efektivních srážek obecně probíhá sumací po jednotlivých intervalech:
pro 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐼𝐴 ≥ 0
𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼 =
(𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐿𝐴)2
[𝑚𝑚]
𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐿𝐴 + 𝑆
pro 𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼 − 𝐼𝐴 ≤ 0
𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼 = 0
𝐴𝐶𝐸𝑋𝑆𝐼
velikost efektivního deště přímého odtoku v mm v součtu od počátku události po
časový interval i
𝐴𝐶𝑅𝐴𝑁𝐼
velikost srážky v mm v součtu od počátku události po časový interval i
Pro transformaci přímého odtoku byla v modelu použita metoda jednotkového hydrogramu dle
Clarka, která disponuje těmito parametry:
Tc
doba koncentrace povodí [hod], tj. doba dotoku z nejvzdálenějšího místa povodí do
závěrového profilu,
R
retenční (transformační) faktor povodí [hod], simulující dobu zdržení vody v povodí.
49
Šindlar s.r.o.
Výpočet doby koncentrace se odvozuje z hodnoty 𝑇𝐿𝐴𝐺 (časový posun v hodinách mezi výskytem
maxim příčné srážky a výskytem kulminačního průtoku v závěrovém profilu povodí).
𝑇𝐿𝐴𝐺 =
𝐿 0,8( 𝑆+1)0,7
,
1900√𝑌
L
délka údolnice k rozvodnici [m]
S
maximální retence povodí [mm]
Y
průměrný sklon povodí [%]
kde
Délky údolnic k rozvodnicím byly v prostředí GIS určeny jako páteřní vodní toky povodí a jejich
pokračování směrem k rozvodnicím podle předpokládané největší vodnosti. Maximální retence
povodí byla odvozena z průměrných hodnot CN a průměrný sklon odvozen z digitálního modelu
terénu. Doba koncentrace Tc byla stanovena na základě vztahu 𝑇𝐿𝐴𝐺 /0.6.
Pro určení koeficientu Tc byla na základě vztahu TLAG/0.6.
Pro určení koeficientu R byl použit vzorec R=A.ve tvaru:
𝐶
𝑅 = 𝐴. 𝐿𝐵 𝑆1085
, kde
L
maximální délka toku v povodí v kilometrech,
S1085
průměrný sklon povodí podél maximální délky toku mezi 10 – 85 % délky,
A = 80, B = 0,342, C=-0.79.
Pro postup povodňové vlny v říčních úsecích byla použita metoda Muskingum, která vychází
z jednotlivé bilance přítoku a odtoku v rámci říčního úseku:
𝑆 = 𝐾. [𝑋𝐼 + (1 − 𝑋). 𝑂], kde
S
zadržený objem v retenčním úseku [m3],
O
průměrný odtok z říčního úseku [m3/s]
I
průměrný přítok do říčního úseku [m3/s]
K
čas postupu vlny v daným říčním úsekem [hod]
X
transformační faktor (bezrozměrné číslo, nabývá hodnot 0 – 0,5)
Hodnota K byla odvozená z odhadnuté rychlosti postupu povodňové vlny 1,5 m/s, u parametru X byla
zvolena 0,2 (0,5 představuje nulovou transformaci, hodnota 0 maximální).
Pro jednotlivá subpovodí byly určeny potřebné parametry v prostředí GIS.
Určení návrhové srážky
Pro výpočet kulminačního průtoku a objemu přímého odtoku byl použit návrhový 24hodinový
srážkový úhrn s dobou opakování 5, 10, 20, 50 a 100 let z místní meteorologické stanice Ploskovice
(okr. Litoměřice). Pro výpočet celkové doby koncentrace byl použit dvouletý 24hodinový déšť z téže
stanice. Relativní rozdělení srážek bylo použito podle Kulasová, Štercl, Boháš a kol (2004). Návrhové
srážky jsou uvedeny v tabulce 19.
50
Šindlar s.r.o.
Tab. 19: Použité návrhové 24hodinové srážkové úhrny z místní meteorologické stanice Ploskovice
(okres Litoměřice)
Vstupní veličiny
Srážkový úhrn (mm)
H1d5
1-denní maximální srážkový úhrn pro N=5
65,76
H1d10
65,76
H1d20
76,08
H1d50
88,68
H1d100 1-denní maximální srážkový úhrn pro N=100
98,52
Obrázek 28: Schematizace modelu HEC-HMS
Výstupní data
Z výsledných dat modelu HEC-HMS – MAX Q byly využity následující veličiny:
Qmax
maximální průtok
Wpvt
objem povodňové vlny z povodí
A
plocha povodí
A.7.1.2
Model DesQ – MAXQ
Pro výpočet odtokových poměrů menších povodí o ploše menší než cca 5 km2 (typicky povodí
jednotlivých KB) v řešeném území byl využit hydrologický model DesQ-MAX Q, jehož teoretické
51
Šindlar s.r.o.
odvození uvádí publikace (Hrádek, F. a Kuřík, P., 2000). Model byl odvozen na hydrologickohydraulických závislostech procesu svahového odtoku a metodiky řešení maximálního odtoku
v údolnici. Model je využitelný pro výpočet maximálního průtoku z povodí, které lze schematizovat
buď jako jednu odtokovou plochu (svah) nebo modelovým povodím schematizovaným dvěma svahy
ve tvaru „otevřené knihy“, přičemž se neuvažuje rozvinutá hydrografická síť v povodí.
Samotný výpočet byl proveden modelem implementovaném v programu DesQ – MAX Q 6.0.4.
Návrhová srážka je uvedená v tab. 19.
a) Vstupní parametry modelu
Model DesQ – MAX Q byl počítán s následujícími vstupními parametry výpočtu:
Typ povodí - jeden svah / dva svahy
Varianta – varianta I: Výpočet maximálního N-letého průtoku vyvolaného deštěm kritické doby trvání
(kritická doba trvání deště a příslušná náhradní intenzita je odvozena samotným programem)
Povodí:
Lu
délka údolnice (km)
Iu
sklon údolnice (%)
H1dN
1-denní maximální srážkový úhrn pro N-let (mm): Pro získání dat byla využita interní databáze
srážkových úhrnů z meteorologických stanic (Šámaj F. a kol., 1985)
Svah / Dva svahy:
Fs
plocha svahu (km2)
Is
průměrný sklon svahu (%)
γ
drsnost (s): pro výpočet byla využita interní databáze drsností.
CNtyp
typ CN křivky
CN
číslo odtokové křivky
b) Výstupní data
Z podrobných výsledných dat modelu DesQ – MAX Q byly využity následující veličiny
Qmax
maximální průtok
Wpvt
objem povodňové vlny z povodí
Wpvt,1d objem povodňové vln vyvolaný srážkovým úhrnem H1Dn
52
A.7.2
Šindlar s.r.o.
VÝPOČET ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V KRITICKÝCH BODECH
(KB) A PROBLÉMOVÝCH BODECH (PB)
Analýza odtokových poměrů je znázorněna na mapě hydrologie A.3.4 a na mapě kritických profilů
A.6.1. Podrobné charakteristiky odtoku jsou pro jednotlivé kritické a problémové body (profily)
tabelárně zpracovány v tabulce 20.
Tab. 20: Vypočtené odtokové poměry v dílčích povodích
Kritické body (KB)
Veličina
Doba opakování
Profil
Jednotka
KB 1
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,09
0,13
0,17
0,21
0.24
(m .s )
WPVT,1d
1,15
1,38
1,47
1,48
1,51
(10 .m )
A
3
3
2
0,103
Profil
3 -1
(km )
KB 2
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,344
0,552
0,84
1,26
1,63
(m .s )
WPVT,1d
4,63
5,74
6,76
7,88
8,8
(10 .m )
A
3
3
2
0,341
Profil
3 -1
(km )
KB 3
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,90
1,43
2,12
3,09
3,96
(m .s )
WPVT,1d
14,16
17,52
20,33
23,16
25,61
(10 .m )
A
3
3
2
0,761
Profil
3 -1
(km )
KB 4
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
1,20
1,90
2,83
4,15
5,31
(m .s )
WPVT,1d
17,46
21,62
25,11
28,63
31,67
(10 .m )
A
3
3
2
0,937
Profil
3 -1
(km )
KB 5
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,91
1,47
2,22
3,14
3,95
(m .s )
WPVT,1d
7,09
8,78
10,38
12,16
13,64
(10 .m )
A
3
3
2
0,123
Profil
3 -1
(km )
KB 6
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,294
0,467
0,673
0,943
1,17
(m .s )
WPVT,1d
4,34
5,35
6,09
6,66
7,17
(10 .m )
A
0,298
53
3 -1
3
3
2
(km )
Veličina
Doba opakování
Profil
Jednotka
KB 7
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
2,52
4,08
6,32
9,68
12,53
(m .s )
WPVT,1d
47,60
59,00
68,70
78,20
86,30
(10 .m )
A
3
3
2
2,654
Profil
3 -1
(km )
KB 8
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
3,7
5,5
7,5
10,3
12,6
(m .s )
WPVT,1d
64,6
94,3
128,1
174,2
212,5
(10 .m )
A
3
3
2
5,395
Profil
3 -1
(km )
KB 9
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
1,16
1,88
2,94
4,42
5,71
(m .s )
WPVT,1d
20,8
25,9
30,3
34,8
38,7
(10 .m )
A
3 -1
3
3
2
1,086
(km )
Problémové body (PB)
Veličina
Doba opakování
Profil
Jednotka
PB 1
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,269
0,428
0,633
0,911
1,16
(m .s )
WPVT,1d
3,19
3,95
4,59
5,2
5,73
(10 .m )
A
3
3
2
0,183
Profil
3 -1
(km )
PB 2
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
1,44
2,29
3,4
4,94
6,31
(m .s )
WPVT,1d
23
28,6
33,3
38,1
42,1
(10 .m )
A
3
3
2
1,248
Profil
3 -1
(km )
PB 3
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
1,06
1,67
2,49
3,63
4,65
(m .s )
WPVT,1d
15,71
19,45
22,58
25,74
28,47
(10 .m )
A
3
3
2
0,843
Profil
3 -1
(km )
PB 4
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,518
0,832
1,26
1,79
2,26
(m .s )
54
3 -1
Šindlar s.r.o.
Veličina
WPVT,1d
Doba opakování
4,09
5,07
A
5,99
7,01
Jednotka
7,86
3
2
0,176
Profil
3
(10 .m )
(km )
PB 5
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
1,14
1,83
2,73
4,07
5,21
(m .s )
WPVT,1d
16,8
17,8
18,8
19,8
20,8
(10 .m )
A
3
3
2
1,003
Profil
3 -1
(km )
PB 7
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
0,134
0,198
0,272
0,349
0,426
(m .s )
WPVT,1d
4,78
5,86
6,58
7,03
7,48
(10 .m )
A
3
3
2
0,354
Profil
3 -1
(km )
Blatenský p., závěrový profil Křešice
N
5
10
20
50
100
(roky)
QN
10,3
14,7
19,7
26,4
31,9
(m .s )
WPVT,1d
232,8
331,9
442,5
592,3
715,7
(10 .m )
A
16,505
55
3 -1
3
3
2
(km )
Šindlar s.r.o.
A.7.3
Šindlar s.r.o.
HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ STANOVENÝCH KB
Hydrotechnickým výpočtem bylo provedeno základní posouzení vodohospodářských staveb pod
stanovenými kritickými body, pokud jejich stávající kapacita ovlivňuje průchod povodňových vod v
území. Vstupní údaje vycházejí z podrobného terénního šetření a digitálního modelu terénu DMR 5G.
Výsledky výpočtů jsou proto pouze orientační. Vzhledem k charakteru území byly stavby týkající se
infrastruktury nebo menších obcí posuzovány na průtoky s dobou opakování 50 let. Na průtoky
s dobou opakování 100 let byly posouzeny stavby navazující na souvislou zástavbu a centra obcí.
Qd = 24,0.DN(8/3).J(1/2)
Použité vzorce pro posouzení kapacity potrubí:
vd = 30,5.DN(2/3).J(1/2)
Q = 0,95. Qd
v = 1,137.vd
Použité vzorce pro posouzení kapacity otevřených koryt:
S = 0,5.(m1+m2).h2+h.d
O = d+h.[(1+m12)(1/2)+(1+m22)(1/2)]
R = S.O-1
y = 1,5.n(1/2) pro R<1,0
y = 1,3.n(1/2) pro R>1,0
v = c.(R.J)(1/2)
Q = S.v
A.7.3.1
Kritický bod 2
Pod kritickým bodem byla hydrotechnicky posouzena kapacita stávajícího HOZ 1, do kterého je nyní
sveden odtok z povodí KB.
Posouzení kapacity HOZ 1 v KB 2
Hydraulický výpočet průtočné kapacity potrubí Q
J=
DN =
0,072
0,3
m
podélný sklon potrubí
průměr potrubí DN
Qd =
0,26
m3.s-1
průtok při plném plnění profilu
vd =
3,67
m.s-1
rychlost při plném plnění profilu
Q=
0,25
3
m .s
v=
4,17
m3.s-1
průtok při plnění profilu 0.75DN
rychlost při plnění profilu 0.75
DN
-1
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
0,25 > 1,26
=> nevyhovuje
v ≤ 7 m.s-1
4,17 < 7
=> vyhovuje
56
Šindlar s.r.o.
Z uvedených výpočtů vyplývá, že stávající řešení odvodnění lokality v místě KB 2 nevyhovuje, neboť
HOZ 1 není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků – kapacita je menší než odtok Q5
(k převádění povodňových průtoků samozřejmě nebyl HOZ stavebně určen). Při přívalových srážkách
tedy může dojít k průniku povodňových vod do intravilánu obce.
A.7.3.2
Kritický bod 3
Pod kritickým bodem byla hydrotechnicky posouzena kapacita stávající silniční propusti DN 600.
Posouzení kapacity silničního propustku v KB 3
J=
DN =
0,074
0,6
m
Qd =
1,67
m3.s-1
vd =
5,90
-1
m.s
3
-1
Q=
1,59
m .s
v=
6,71
m3.s-1
DN
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
v ≤ 7 m.s
-1
1,59 > 3,09
=> nevyhovuje
6,71 < 7
=> vyhovuje
Z uvedených výpočtů vyplývá, že kapacita stávajícího propustku je Q10. Propustek je navíc dle
terénního šetření zanesen sedimentem. Při přívalových srážkách může dojít k přelití vozovky silnice a
jejímu poškození. Dále může docházet k zaplavení okolních pozemků.
A.7.3.3
Kritický bod 4
Pod kritickým bodem KB 4 byly posouzeny 2 propustky (DN 300 a DN 600).
J=
DN =
0,040
0,3
m
Qd =
0,19
m3.s-1
vd =
2,73
-1
m.s
3
-1
Q=
0,18
m .s
v=
3,11
m3.s-1
DN
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
v ≤ 7 m.s
-1
0,18 > 4,15
=> nevyhovuje
3,11 < 7
=> vyhovuje
57
J=
DN =
0,040
0,6
m
Qd =
1,23
m3.s-1
vd =
4,34
m.s-1
Q=
1,17
3
m .s
v=
4,93
m3.s-1
DN
-1
Šindlar s.r.o.
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
v ≤ 7 m.s
-1
1,17 > 4,15
=> nevyhovuje
4,93 < 7
=> vyhovuje
Z výpočtu vyplývá, že propustky jsou v současné době nedostatečně kapacitní (kapacita je cca Q5),
což potvrzují i vyskytující se problémy v tomto místě, kdy při deštích dochází k rozlivu vody na okolní
pozemky.
A.7.3.4
Kritický bod 7
Pod KB byla orientačně posouzena kapacita stávajícího zatrubnění DN 200 pod přilehlou zahradou.
Posouzení kapacity zatrubnění v KB 7
J=
DN =
0,032
0,2
m
Qd =
0,06
m3.s-1
vd =
1,87
m.s-1
Q=
0,06
3
m .s
v=
2,12
m3.s-1
DN
-1
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
v ≤ 7 m.s
-1
0,06 > 9,68
=> nevyhovuje
2,12 < 7
=> vyhovuje
Z uvedeného výpočtu jasně vyplývá, že stávající zatrubnění není dostatečně kapacitní pro převedení
povodňových průtoků a při přívalových srážkách dochází k přelití toku na zahradu a přilehlé místní
obslužné komunikace.
58
A.7.3.5
Šindlar s.r.o.
Kritický bod 8
Pod kritickým bodem KB 8 byla orientačně posouzena kapacita stávajícího propustku (v současnosti
poškozen) a především zatrubnění, kterým je tok převed obcí Zahořany.
Posouzení kapacity propustků a zatrubnění v KB 8
J=
DN =
0,033
0,4
m
Qd =
0,38
m3.s-1
vd =
3,01
m.s-1
Q=
0,36
3
m .s
v=
3,42
m3.s-1
DN
-1
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
0,36 > 10,3
=> nevyhovuje
v ≤ 7 m.s-1
3,42 < 7
=> vyhovuje
J=
DN =
0,023
0,6
m
Qd =
0,93
m3.s-1
vd =
3,29
-1
m.s
3
-1
Q=
0,89
m .s
v=
3,74
m3.s-1
DN
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
v ≤ 7 m.s
-1
0,89 > 10,3
=> nevyhovuje
3,74 < 7
=> vyhovuje
J=
DN =
0,023
0,8
m
Qd =
2,01
m3.s-1
vd =
3,99
-1
m.s
3
-1
Q=
1,91
m .s
v=
4,53
m3.s-1
DN
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q100
1,91 > 12,6
=> nevyhovuje
v ≤ 7 m.s-1
4,53 < 7
=> vyhovuje
59
Šindlar s.r.o.
Z výpočtů vyplývá, že především zatrubnění DN 800 v obci není dostatečně kapacitní k převedení
povodňových průtoků z povodí KB se značnou plochou povodí (5,4 km2) – kapacita je menší než Q5.
Při přívalových deštích může dojít k zahlcení potrubí a rozlivu do intravilánu obce.
A.7.3.6
Kritický bod 9
Pod KB byla orientačně posouzena kapacita stávajícího propustku DN 500 pod polní cestou a silniční
mostek v místě křížení s III/24064.
Posouzení kapacity propustků a zatrubnění v KB 9
J=
DN =
0,028
0,5
m
Qd =
0,63
m3.s-1
vd =
Q=
v=
3,22
-1
m.s
0,60
3
m .s
-1
3,66
3
-1
rychlost při plnění profilu 0.75 DN
m .s
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
0,60 > 4,42
=> nevyhovuje
v ≤ 7 m.s-1
3,66 < 7
=> vyhovuje
Hydraulický výpočet průtočné kapacity mostku
h=
d=
J=
0,6
0,8
0,028
m
m
průměrná hloubka koryta
šířka ve dně kynety
podélný sklon dna koryta
m1 =
0
sklon svahu koryta
m2 =
n=
0
0,025
sklon svahu koryta
drsnostní součinitel
S=
0,5
m2
plocha průtočného profilu
O=
2,0
m
omočený obvod
R=
0,2
m
y=
0,2
hydraulický poloměr
exponent (výpočet dle hydraulického
poloměru)
c=
28,5
Qkor =
vkor =
1,12
2,34
rychlostní součinitel
3
m .s
-1
-1
m.s
průtočná kapacita koryta
střední průřezová rychlost
Posouzení
podmínka:
Q ≥ Q50
2,34 > 4,42
60
=> nevyhovuje
Šindlar s.r.o.
Z výpočtů vyplývá, že především propustek je vyhodnocené průtoky nedostatečně kapacitní. Silniční
mostek má kapacitu cca Q20.
A.7.3.7
Kritický bod 10
Výtokový otvor protipovodňové stěny byl v rámci studie orientačně hydrotechniky posouzen v
programu HEC-RAS 4.1.0 za účelem vyhodnocení povodňového ohrožení obce Křešice s ohledem na
skutečnost, že případný návrh retenčních nebo jiných protipovodňových opatření lze provést
v hydrologicky navazujícím zájmovém území. Podklady pro hydrotechnické posouzení vycházejí
z terénního šetření (rozměry stavby) a digitálního modelu terénu.
Schéma hydrotechnického posouzení obou staveb je uvedeno níže. Z posouzení vyplývá, že koryto
pod mostem má kapacitu přibližně 40 m3/s je dostatečně kapacitní na průtoky Q100. Při povodňových
průtocích navíc dochází k rozlivu do stávajících berem složeného profilu koryta a zpomalení odtoku.
Problematický je otvor v protipovodňové stěně, který má kapacitu (po lávku) přibližně 21 m3/s, což
odpovídá přibližně Q20. Celý otvor (pokud by došlo k zatopení celého profilu a tedy i intravilánu obce)
má pak kapacitu 43,75 m3/s.
61
Šindlar s.r.o.
62
Šindlar s.r.o.
63
Šindlar s.r.o.
64
Šindlar s.r.o.
65
A.8
Šindlar s.r.o.
ANALÝZA STÁVAJÍCÍ ÚPD A JINÝCH DOSTUPNÝCH PODKLADŮ
A.8.1
ÚZEMNÍ PLÁNY
Obec Polepy v současné době nemá platnou územní dokumentaci. Aktuálně je pořizován nový
Územní plán Polepy, v roce 2011 proběhlo veřejné projednání o návrhu Územního plánu, plán však
nebyl zastupitelstvem schválen. Jedinou platnou dokumentací k vymezení zastavěného území pro
Polepy je řešeno formou opatření obecné povahy o vymezení zastavěného území Obce Polepy. Toto
opatření vymezuje zastavěné území ke dni 1. 5. 2007, opatření vydalo zastupitelstvo Obce Polepy a je
účinné od 26. 10. 2007.
Pro obce Drahobuz, Vrutice, Hoštka, Vrbice a Křešice jsou zpracovány územní plány:





Územní plán Drahobuz, 10/2008, zpracovatel Ing. arch. Ladislav Bareš, ČKA 03 123, ateliér
PAFF - architekti
Územní plán Vrutice, 10/2015, zpracovatel: Ing. Venuše Brunclíková, MBA, vedoucí odboru
územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice (ÚP vydán 5. 10. 2015)
Územní plán Hoštka, 9/2005, zpracovatel: AUA – Agrourbanistický ateliér, Praha 6,
Šumberova 8 (ÚP schválen 19. 9. 2005)
Územní plán Vrbice (právní stav po změně č.3), 11/2013, zpracovatel: Ing. Petr Laube, 28.
října 909, 277 11, Neratovice
Územní plán Křešice, 8/1998, zpracovatel: BAUBE, projekční kancelář, Riegrova 1100,
Roudnice n. L.
Opatření navržená v rámci Územních plánů jsou pro jednotlivé obce následující:
Drahobuz
Podle ÚP Drahobuz bude odvodnění území řešeno následovně: srážkové odpadní vody
v zastavitelných plochách budou z veřejných prostranství odváděny využitím upravených sklonů
zpevněných povrchů a pomocí odvodňovacích žlábků do přilehlých vodotečí nebo do nové (stávající)
dešťové oddílné kanalizace. S ohledem na stáří a technický stav stávající oddílné dešťové kanalizace
bude provedena její postupná rekonstrukce. Pro zlepšení odtokových poměrů a snadnější údržbu
budou v místech zvýšeného nátoku povrchových vod do intravilánu obce z jeho okolí instalovány
horské vpusti (s lapáky splavenin) či realizována další podobná technická opatření (např. záchytné
příkopy).
Pro část řešeného území (k.ú. Drahobuz) je udáváno extrémní ohrožení vodní erozí se smyvem větším
než 7,5 t/ha/rok, zbylá část spadá do kategorie střední ohrožení (smyv 3,1 – 4,5 t/ha/rok). Za
ohrožené vodní erozí lze považovat všechny prudké svahy v řešeném území. Hony zemědělské orné
půdy jsou velikostně předimenzovány, chybí protierozní ochranné meze. Rozsáhlé scelování ploch
mělo za následek likvidaci značného množství rozptýlené trvalé krajinné zeleně. Části území jsou
ohroženy i větrnou erozí.
Vrutice
V rámci ÚP obce Vrutice nejsou navrženy na území obce úpravy vodních toků ani žádná
protipovodňová patření. Řešeným územím protéká Úštecký potok, který má stanoveno záplavové
území. Vymezené záplavové území je územním plánem respektováno.
Územní plán ani nenavrhuje specifická technická protierozní opatření. Dle ÚP jsou vzhledem
k charakteru území dostačující běžná agrotechnická opatření a obnova krajinné zeleně.
66
Šindlar s.r.o.
Hoštka
Nevhodnou organizací zemědělského půdního fondu a nevhodným obděláváním svažité zemědělské
půdy dochází dle ÚP zejména v polích nad Hoštkou a Velešicemi k projevům mělké plošné eroze.
V místech soustředěného odtoku vznikají výmoly. V roce 2002 byla firmou HAG Hejnák- agrogeologie
zpracována studie protierozních opatření v k.ú. Hoštka a Velešice. V této studii se dle ÚP Hoštka
(2005) navrhují protierozní opatření (předběžná a trvalá). Předběžná protierozní opatření zahrnují
vhodné osetí, zatravnění, realizaci mělkých příkopů (brázdy o hloubce cca 0,30 m). Trvalá protierozní
opatření spočívají v návrzích zalesnění (na skalnatých a kamenitých půdách), zatravnění (na
skeletovitých a písčitých půdách, na morfologicky exponovaných lokalitách), realizaci mělkých
příkopů v trvalých travních porostech, realizaci terasových mezí. Tok Obrtky dle ÚP stávající zástavbu
povodněmi neohrožuje.
Vrbice
Na vodním toku Obrtky jsou dle ÚP navrženy následující úpravy:


zdvojení potrubí odvodňovacího příkopu v místě křížení komunikace
pro rozložení přívalové vlny se navrhuje vybudovat vodní nádrž severovýchodně od
zemědělského areálu (mimo zájmové území)
pro zlepšení vodohospodářských poměrů v území je vymezena jihovýchodně od Vrbice
plocha pro novou vodní nádrž (mimo zájmové území)

Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním
prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, vsakovacích jímek apod. V místech, kde poměry v
podloží neumožnují přímé vsakování, bude srážková voda odváděna do vodotečí prostřednictvím
otevřených odvodňovacích příkopů. Přednostně by však mely být srážkové vody zadržovány v
příkopech a terénních prohlubních a až následně zasakovány a odváděny do recipientu.
V rámci protierozních opatření je navrženo především pásové pěstování plodin, agrotechnická
opatření (protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod.).
Z opatření proti větrné erozi navrhuje ÚP doplnění doprovodné vegetace podél cest a vodotečí.
Protipovodňová opatření nejsou navržena.
Křešice
Celý intravilán Křešic leží v zátopě stoleté povodně, velká část Křešic je dokonce v zátopě desetileté
povodně, proto je třeba respektovat podmínky pro regulaci činnosti v zátopovém území vyplývající
z ÚP.
A.8.2
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V řešených katastrálních územích Encovany a Polepy byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy.
V obci Drahobuz byla realizována jednoduchá pozemková úprava (Rekonstrukce přídělového plánu
Drahobuz). V k.ú. Okna u Polep byly ukončeny komplexní pozemkové úpravy. V rámci PSZ (Plán
společných zařízení pro k.ú. Okna u Polep, 5/2012, zpracovatel: GEOS, geodetické služby, v.o.s.,
Nerudova 829/6, 412 01, Litoměřice) nejsou v k.ú. stanovena organizační, agrotechnická ani
technická opatření proti vodní erozi, je zde navrženo technické opatření proti větrné erozi. Jedná se o
poloprodouvavý větrolam NZ1 – V1 o šířce 6,5 m a délce 507 m, výměře 3297m 2 , který je situovaný
v centrální části k.ú., jeho orientace je S až J, tzn. kolmo na směr převládajících větrů. V k.ú. Okna u
Polep se nenavrhují nová vodohospodářská opatření. Katastrální území Okna u Polep leží mimo
řešenou oblast, avšak územím protéká Úštěcký potok, který ústí ze sousedního k.ú. Polepy.
67
A.8.3
Šindlar s.r.o.
ANALÝZA DALŠÍCH PODKLADŮ A STUDIÍ
Obec Polepy má zpracovaný Povodňový plán (POVODŇOVÝ PLÁN pro obec Polepy, zpracovatel: Ing.
Miloslav Hejna, 11/2007, 31 s.). Dle dostupných informací nebyly na území provedeny žádné
detailnější studie týkající se krajinných struktur, protierozní nebo protipovodňové problematiky.
A.9
IDENTIFIKACE MELIORAČNÍCH STAVEB V ÚZEMÍ
Meliorační stavby v území byly lokalizovány na základě podkladů SPÚ oddělení správy
vodohospodářských děl. Lokalizace vybraných staveb a jejich stav byl dále upřesněn v rámci
terénního šetření. V řešeném území se nachází několik otevřených i zatrubněných hlavních
odvodňovacích zařízení (HOZ) a několik podrobných odvodňovacích zařízení (POZ) vybudovaných
převážně v 60. až 80. letech 20. století. Jedná se většinou o meliorace formou podzemních drenáží.
Tato plošná meliorační zařízení jsou dnes zřejmě pouze částečně funkční. Přehled melioračních
staveb v území je graficky zpracován v mapovém výstupu A.9.1.
V zájmovém území je evidováno několik staveb vodních děl – hlavních odvodňovacích zařízení HOZ,
která jsou ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřady (SPÚ):

HOZ 1 – „HOZ Encovany II.“ – zakrytý kanál v délce 0,170 km, ID 3050000025-11201000,
z roku 1970 se nachází v severozápadní části Encovan

HOZ 2 a HOZ 3 – „HOZ Encovany III.“ – část tvoří otevřený kanál (ozn. HOZ 2) v délce 0,892
km a část tvoří zakrytý kanál (ozn. HOZ 3) v délce 0,892 km, ID 3050000026-11201000, z roku
1989 byl vybudován východně od Encovan, začíná u silnice č. 24066, odkud je veden jižním
směrem kolem PP Stráně nad Suchým potokem, následující část zařízení má zakrytý kanál,
vede pod silnicí č. 24064, za silnicí vede jihozápadním směrem k silnici č. 24063.

HOZ 4 – „HOZ Encovany I. – odpad B“ – otevřený kanál v délce 0,525 km, ID 305000002411201000, z roku 1956 byl vybudován u železnice severozápadně od intravilánu Polep. HOZ 4
odvádí vodu od železnice jižním až jihozápadním směrem a ústí do Blatenského potoka.

HOZ 5 – „HOZ Encovany – Blatenský potok II – odpad C“ – otevřený kanál v délce 0,265 km,
ID 3050000230-11201000, z roku 1957 začíná na jihovýchodním kraji intravilánu Polep u
čistírny odpadních vod, odkud je veden jižním směrem.

HOZ 6- „HOZ Encovany-Blatenský potok II – odpad D“ – otevřený kanál v délce 0,370 km, ID
3050000231-11201000, z roku 1957 má začátek u silnice II. třídy č. 261, odkud je veden
jižním směrem.

HOZ 7- „HOZ Obrtka náhon“ – zakrytý kanál v délce 0,355 km, ID 3050000243-11201000.
z roku 1976 leží převážně mimo zájmové území, nachází se jižně od obce Polepy u vodního
toku Obrtka, ze kterého odvádí vodu do Záhorecké strouhy (mimo řešené území).
Tyto stavby byly dále doplněny z podkladové vrstvy HOZ a POZ vzniklé digitalizací historických map,
které
jsou
k dispozici
na
Portálu
farmáře
(Portál
farmáře
dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/data-melioraci/) ve formátu shp.
68
Šindlar s.r.o.
A.10 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
A.10.1
OHROŽENÍ ÚZEMÍ VODNÍ A VĚTRNOU EROZÍ
V kapitole A.4.2 je tabelárně vyjádřena vypočtená MEO vodní erozí pro stanovené EHP (tabulka 14 a
15), která se pohybuje v rozmezí 0,0 až 26 t/ha/rok. Zhruba polovina erozně hodnocených ploch
(EHP) v řešeném území překračuje přípustnou ztrátu erozního ohrožení 4 t/ha/rok a to v celkové
ploše nebo na významné části hodnocené plochy. Seznam jednotlivých erozně hodnocených ploch
EHP je uveden v kapitole A.4.2.
Ke snížení erozního ohrožení v jednotlivých EHP lze doporučit kombinaci vhodných organizačních a
agrotechnických opatření spolu s technickými opatřeními. Je rovněž vhodné zatravnit ty části půdních
celků, které mají vyšší sklon terénu. Erozně hodnocené plochy nebo jejich části s výskytem mělkých
půd (mělké půdy se nachází na EHP HR01, HR02, VU10, dále i LI02 a EN03) je doporučeno převést na
trvalé travní porosty.
Ohrožené půdy větrnou erozí se nachází zejména při jižním okraji zájmové oblasti a v centrální části
území, kolem obce Polepy. Podrobněji je výčet uveden v kapitole A.4.3. Návrh opatření je nutné
v těchto místech doplnit o vhodná protierozní opatření – větrolamy v kombinaci s organizačními
opatřeními.
A.10.2
ODTOKOVÉ POMĚRY
Přehled kritických bodů, ve kterých by mohlo při povodňových situacích dojít k ohrožení intravilánu
obcí nebo poškození infrastruktury je uveden v tabulce 16, problémové body jsou uvedeny v tabulce
17. V kapitole A.7.2 je pak uveden souhrn hydrologických výpočtů odtokových poměrů k těmto
kritickým profilům. V kapitole A.7.3 jsou uvedeny orientační hydrotechnické výpočty objektů
ve vybraných KB. Pro návrhovou část studie jsou stanovena následující východiska v jednotlivých KB
a PB:
KB 1: V rámci návrhu je nutné odvést dráhu soustředěného odtoku mimo stávající údolnici s polní
cestou a tedy mimo intravilán obce.
KB 2: Z uvedených výpočtů vyplývá, že stávající řešení odvodnění lokality v místě KB 2 nevyhovuje,
neboť HOZ 1 není dostatečně kapacitní k převedení povodňových průtoků – kapacita je menší než
odtok Q5 (k převádění povodňových průtoků samozřejmě nebyl HOZ stavebně určen). Při přívalových
srážkách tedy může dojít k průniku povodňových vod do intravilánu obce.
KB 3: Z uvedených výpočtů vyplývá, že kapacita stávajícího propustku je cca Q10. Propustek je navíc
dle terénního šetření zanesen sedimentem. Při přívalových srážkách může dojít k přelití vozovky
silnice a jejímu poškození. Dále může docházet k zaplavení okolních pozemků.
KB 4: Z výpočtu vyplývá, že propustky jsou v současné době nedostatečně kapacitní (kapacita
menší než odtok Q5), což potvrzují i vyskytující se problémy v tomto místě, kdy při deštích dochází k
rozlivu vody na okolní pozemky.
KB 5: V rámci návrhu je nutné vyřešit převedení povodňových vod kolem stávající zástavby
v Dolních Encovanech.
KB 6: V KB 6 nebylo vyhodnoceno přímé ohrožení intravilánu obce, neboť odtok je v místě sveden
přirozenou údolnicí k PB 5.
KB 7: Z uvedeného výpočtu jasně vyplývá, že stávající zatrubnění není dostatečně kapacitní pro
převedení povodňových průtoků a při přívalových srážkách dochází k přelití toku na zahradu a
přilehlé místní obslužné komunikace.
69
Šindlar s.r.o.
KB 8: Z výpočtů vyplývá, že především zatrubnění DN 800 v obci není dostatečně kapacitní k
převedení povodňových průtoků z povodí KB se značnou plochou povodí (5,4 km 2) – kapacita je
menší než Q5. Při přívalových deštích může dojít k zahlcení potrubí a rozlivu do intravilánu obce.
KB 9: Z výpočtů vyplývá, že především propustek je vyhodnocené průtoky nedostatečně kapacitní.
Silniční mostek má kapacitu cca Q20.
KB 10: Z posouzení kapacity vyplývá, že výtokový otvor v protipovodňové stěně má kapacitu pouze
cca Q20.
PB 1 – 4 a 7: V těchto problémových bodech chybí propust (nebo je poškozena, popř. zanesena a
není funkční) pro převádění povrchových vod z dotčených povodí. V rámci návrhu je nutné navrhnout
dostatečně kapacitní propusti.
PB 5: Místo je nutné odvodnit stávajícím příkopem podél železnice, který bude prodloužen do
místa železničního mostu.
PB 6:
V rámci návrhu opatření je nutné zahrnout kompletní rekonstrukci jezu.
PB 8: V rámci návrhu je doporučeno opatřit stávající místní obslužnou komunikaci podélným
odvodněním v celé délce se zaústěním do přilehlé údolnice.
Do analytické části byl též zahrnut i jeden bod záměru BZ 1 v místě historického rybníka u obce
Polepy. V návrhové části je doporučeno prověřit jeho možné obnovení.
V analýze odtokových poměrů byla též posouzena kapacita koryta Blatenského potoka v obci Křešice,
kde se nachází hydrologicky závěrový profil zájmového území studie. Z posouzení vyplývá, že stávající
otvor v protipovodňové stěně v obci (nejužší místo profilu), za kterým je Blatenský potok zaústěn do
Labe, není dostatečně kapacitní pro převádění větších povodňových průtoků (kapacita pouze Q20) a
může tedy docházet k povodňovému ohrožení obce z povodí Blatenského potoka. Návrh opatření lze
řešit stavební úpravou samotného objektu (zřízení hraditelných bočních stěn vedle stávajícího
otvoru), přičemž není nutné navrhovat další retenční opatření v zájmovém území studie plnící
protipovodňovou ochranu obce Křešice.
70
Šindlar s.r.o.
A.11 SOUPIS PŘÍLOH
A.11.1 MAPOVÉ PŘÍLOHY
A.3.1
A.3.2
A.3.3
A.3.4
A.3.5
A.3.6
A.3.7
A.3.8
A.3.9
A.3.10
A.4.1
A.4.2
A.6.1
A.9.1
Přehledná mapa území
Mapa sklonitosti
Mapa expozice
Mapa hydrologie
Mapa druhů pozemků
Mapa uživatelů dle LPIS
Mapa hloubek půdy
Mapa hydrologických skupin půd
Mapa hlavních půdních jednotek
Mapa čísel odtokových křivek CN
Současná potenciální ohroženost půdy vodní erozí
Současná potenciální ohroženost půdy větrnou erozí
Kritické profily a jejich přispívající plochy
Mapa melioračních staveb
A.11.2 VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ORGÁNŮ
A.11.3 CD
71
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
1 : 10 000
A.11.2
PŘÍLOHA: VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ORGÁNŮ
1. Státní pozemkový úřad, Oddělení správy vodohospodářských děl
č.j. SPU 22923/20156, ze dne 2.5.2016
72
Šindlar s.r.o.
73
Šindlar s.r.o.
74
Šindlar s.r.o.
75
Šindlar s.r.o.

zde ke stažení

Transkript

Podobné dokumenty

Vyškovský zpravodaj č. 8/2016

p us h um yva dl a na de sk umyva dl aa de sk ulxl uxu ryl xa l

Plný text - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Krajcar nábytek

Program obnovy venkova

zde - K616 FD ČVUT

Hodnoticí kritéria

Časopis 2007 PDF, 1,63 MB PDF, 1,63 MB Stáhnout - OR-CZ

CHOTINĚVES ÚZEMNÍ PLÁN

rozhodnutí o námitkách uplatněných při veřejném projednání

zde - Venkovská zeleň

kalendář turistických akcí - kct

zde ke stažení

Příspěvek k fauně motýlů (Lepidoptera) severních Čech

Stránka č. 1 z 2 PartsList Master - - 4.11.2015 https://plist.yamabiko