Bohemia

Bohemia
Zeitschrift für Geschichte und Kultur
der böhmischen Länder
A Journal of History and Civilisation
in East Central Europe
Herausgegeben
im Auftrag des Collegium Carolinum
von Martin Schulze Wessel, Michaela Marek, Frank Hadler,
Sheilagh Ogilvie und Martin Nodl
Band 50 Heft 2 2010
Redaktionsbeirat:
Christoph Boyer (Salzburg), Peter Bugge (Aarhus),
Gary B. Cohen (Minneapolis, MN), Mark Cornwall (Southhampton),
Horst Förster (Tübingen), Miloš Havelka (Prag), Steffen Höhne (Weimar),
Miroslav Hroch (Prag), Elena Mannová (Bratislava) und Jiří Pešek (Prag) INHALT
AUFSÄTZE
Konrád, Ota: Ex Germaniae lux? Die Zusammenarbeit zwischen der Nordund Ostdeutschen Forschungsgemeinschaft und der Deutschen Universität
Prag 1935-1938
Ex GermaniaE lux? cooperation between the North East German Research
Society and the German University of Prague, 1935-1938
This article deals with the cooperation between the “Nordostdeutsche
Forschungsgemeinschaft” (North East German Research Society, NOFG) and the
German University in Prague during the 1930s. This cooperation was aimed primarily at
preparing an English-language publication about the German University of Prague and at
creating employment opportunities at universities in Germany proper for the junior
generation of the scholars. The author shows what strategies were used by German
institutions in order to enhance the standing of the intellectual élites among Germans living
abroad and to shape their understanding of science in the national-socialist sense. These
activities were favourably received at the German University in the second half of the
1930s. Some German professors had rejected the Czechoslovak state from the very
beginning and taken an extremely nationalist and anti-Semitic stance. For others, the
support they received from the Reich was the more acceptable, the less the Czechoslovak
state was in a position to properly finance education and science. The career-mindedness
typical for the universitarian community was another important factor contributing to a
sizeable part of the German scholars eagerly breaking with the Czechoslovak state and
looking towards Nazi Germany for support.
Ex Germania lux ? la coopération entre la société de recherche allemande
nord est et l’université allemande de prague durant la période 1935-1938
La contribution suivante traite de la coopération scientifique entre la „Nordostdeutsche
Forschungsgemeinschaft“ (ou NOFG ; „société de recherche allemande Nord Est) et
l’Université allemande de Prague dans les années 1930. Cette coopération se consacrait
principalement à la préparation d’une publication anglaise sur l’Université allemande de
Prague et à la création de postes d’assistants dans des universités appartenant au Reich pour
la jeune génération de scientifiques de l’Université allemande de Prague. A l’aide
d’exemples concrets, l’auteur présente les stratégies, qui permirent aux institutions
allemandes d’agir sur la position des élites intellectuelles des „Allemands de l’étranger“ et
d’influencer leur compréhension scientifique dans un sens national-socialiste. Ces activités
trouvèrent une résonance résolument positive à l’Université allemande de Prague dans la
deuxième moitié des années 1930. Dès le début, quelques professeurs allemands de Prague
avaient refusé l’Etat tchécoslovaque et avaient sans cesse pris des positions radicalement
nationalistes et antisémites. Pour d’autres, le soutien du côté du Reich était d’autant plus
acceptable que l’État tchéco-slovaque, à l’époque de la crise économique, n’était pas en
mesure de soutenir financièrement l’éducation et la recherche. Mais le carriérisme typique
dans le milieu universitaire joua également un rôle important, de telle sorte qu’une grande
partie des scientifiques allemands s’orientèrent volontairement vers l’Allemagne nationalsocialiste et résilièrent leur loyalité à l’égard de la Tchécoslovaquie. EX
GERMANIAE
LUX?
SPOLUPRÁCE
MEZI
SEVEROVÝCHODONĚMECKOU
VÝZKUMNOU
SPOLEČNOSTÍ
A
NĚMECKOU UNIVERZITOU V PRAZE 1935-1938
Článek se zabývá spoluprací mezi Severovýchodoněmeckou výzkumnou společností
(Nordostdeutsche Forschungsgemeinschaft, NOFG) a Německou univerzitou v Praze ve
třicátých letech 20. století. Tato spolupráce zahrnovala především přípravu anglické knihy o
Německé univerzitě v Praze a program asistentských míst pro vědecký dorost pražské alma
mater na říšskoněmeckých univerzitách. Na konkrétních příkladech jsou ukázány strategie,
které německým institucím umožňovaly působit na postoje intelektuálních elit
„zahraničních Němců“ a ovlivňovat jejich pojetí vědeckého výzkumu ve smyslu
nacionálního socialismu. Tyto aktivity se na Německé univerzitě v Praze setkávaly ve druhé
polovině třicátých let převážně s kladnou odezvou. Někteří z pražských německých
profesorů československý stát od počátku odmítali a dlouhodobě hájili radikálně
nacionalistické a antisemitské pozice. Pro jiné byla podpora ze strany říše přijatelnější o to
více, oč méně byl československý stát v době hospodářské krize schopen financovat
vzdělání a výzkum. Byl to ale také pro univerzitní prostředí typický kariérismus, co
významnou měrou přispělo k tomu, že se velká část německých vědců ochotně přiklonila
k nacionálně socialistickému Německu a Československu vypověděla loajalitu.
Würnstl, Barbara: Vom Rüstungswerk zur Idealstadt. Urbanistische und
militärische Interdependenzen in der Planung der Vertriebenenstadt
Waldkraiburg und dem zeitgenössischen Theoriekontext.
From Arms Industry to Model town – Interdependencies of Urban and
Military Aspects in the Planning Of the Expellee Town of Waldkraiburg and
in Contemporary Theories on Urban Development
This contribution deals with one of five expellee towns in Bavaria which were created after
World War II by making former arms factories available for resettlement. These towns
have so far been regarded primarily as examples of pragmatic reallocation of premises and
creating opportunities for industrial employment. In this article, Waldkraiburg is examined
from the perspective of urban development. Waldkraiburg represents the unusal, as far as
the Federal Republic of Germany is concerned, case of a town newly established where no
settlement had been beforehand. A look at urbanistic theories then valid shows that a
model town was being aimed at, representing the ideal of the 1950s to a degree that would
not have been possible when redeveloping existing urban areas. Waldkraiburg clearly
benefited from the former factory of explosives, its structure in some aspects not
permitting any other solution, especially when one bears in mind that the theory of urban
development had not seen considerable change after 1945. The author also looks at the
decision-making process that led to the town being founded, and at the image as an
expellee town Waldkraiburg sought to project.
De l’usine d’armement à la ville idéale – Interdépendances urbanistiques et
militaires dans la planification de la ville des personnes déplacées de
Waldkraiburg et dans le contexte théorique contemporain
Cette contribution est consacrée à une des cinq villes de personnes déplacées qui ont vu le
jour en Bavière après la Seconde Guerre mondiale avec l’occupation d’anciennes usines
d’armement. Jusqu’à présent, les historiens n’ont étudié ces villes que sous l’angle de leur
reconversion pragmatique et de leur implantation industrielle. Dans cet article, la
planification de la ville de Waldkraiburg est étudiée sous son aspect urbanistique historique.
Waldkraiburg représente en effet un cas très particulier pour la République Fédérale
Allemande, à savoir celui de la fondation d’une ville vraiment nouvelle. Le classement dans
le canon de planification contemporain d’alors montre que l’on a conçu avec Waldkraiburg
une ville répondant aux idéaux des années 1950 que l’on pouvait à peine utiliser pour
reconstruire les villes existantes. En outre, il est montré que ce type de planification a été
favorisé à Waldkraiburg par la structure de l’usine d’explosifs et que cela a même été
imposé en partie. Cela s’explique par la continuité de la théorie de planification urbaine qui
s’étendit bien au-delà de l’année 1945. L’auteur analyse la planification urbaine dans le cadre
des processus de décisions qui menèrent à la fondation des villes. Enfin, il étudie comment
la ville de Waldkraiburg se représente à l’extérieur en tant que ville de personnes déplacées.
Od zbrojovky k ideálnímu městu – urbanistické a vojenské interdependence
mezi plánováním města vyhnanců Waldkraiburg a dobovým teoretickým
kontextem
Text představuje jedno z pěti měst vyhnanců v Bavorsku, která vznikla nově po druhé
světové válce osídlením bývalých zbrojovek. Těmto městům byla doposud věnována
pozornost především pod zorným úhlem pragmatické změny využití prostoru a usídlení
průmyslu. Zde je nyní sledováno plánování města Waldkraiburg z perspektivy dějin stavby
měst. Waldkraiburg představuje pro spolkovou republiku neobvyklý případ skutečně
nového založení. Zařazení do dobového plánovacího kánonu ukazuje, že zde bylo
koncipováno město ve smyslu ideálu padesátých let 20. století, který se dal při
znovuvýstavbě již existujících měst jen těžko použít. Autorka navíc dokládá, že
ve Waldkraiburgu to bylo usnadněno a zčásti dokonce dáno strukturou bývalé továrny na
třaskaviny. Tuto skutečnost vysvětluje kontinuitou teorie plánování měst přesahující rok
1945. Analýza městského plánování je ukotvena v rozhodovacích procesech, které vedly
k založení města. Na závěr věnuje autorka pozornost také vnější prezentaci Waldkraiburgu
jako města vyhnanců.
Kättlitz, Christian: „... Man braucht also nicht nur auf dem Balkan zu suchen.“
Oder: Wie slawisch darf Dracula sein?
“…So you need not even go to the Balkans to find it.” Or: How much of a
Slav Dracula can have?
Lewin, Glatz and the De-Slavicization of a Bohemian Vampire: an Example
of Modern-Time Reassessment of Myths and the Motifs Behind it
The present contribution deals with the oscillation of the vampire myth between popular
fiction and ethnological science. Since the Middle Ages, the vampire had been considered
pagan or plebeian. Towards the end of the 19th century, it became customary to look upon
it as a veritable example of Slav cultural and national inferiority. Non-pejorative
interpretations did not develop until the early 20th century, coincidental with the growing
popularity of vampire stories in belletristic literature, theatre and the newly-invented
movies. Thus, the vampire theme gradually lost its “Slavic” character.
The author examines the case of the Lewin “witch”, a vampire saga originating in the
Bohemian-Silesian region and first appearing in book form probably in the 14th century. By
a thorough analysis of its resonance in German scientific and mythological literature, the
development described above is traced and allocated its proper place in the context of the
national discourse of the time.
„…alors il n’est même pas nécessaire de chercher dans les Balkans.“ Ou:
jusqu’à quel point Dracula a-il-le droit d’être slave ?
Lewin, Glatz et la déslavisation d’un vampire bohême: un exemple du
transfert moderne d’un mythe et de ses motifs
Cette contribution traite du développement du mythe du vampire entre fiction populaire et
ethnologie. Depuis le Moyen Âge, le vampire avait une valeur soit païenne, soit plébéienne.
A la fin du XIXe siècle, il fut stylisé au point de devenir l’expression véritable d’infériorité
culturelle slave, voire nationale. Un changement vers une interprétation non dévalorisante
ne fit son apparition qu’au début du XXe siècle. Ce changement coïncida avec la popularité
croissante du thème du vampire dans la littérature générale, le théâtre et dans le nouveau
média qu’était le cinéma; le personnage du vampire perdit alors aussi progressivement son
caractère „slave“.
Concrètement, l’auteur a étudié le cas de la „sorcière“ de Lewin, une légende de vampire
répandue dans l’espace de Silésie et de Bohême, dont la version écrite est apparue au XIVe
siècle. L’auteur s’est basé sur la résonance que ce mythe a trouvée dans la littérature
spécialisée allemande et dans les légendes, pour en déduire le processus de transformation
décrit ci-dessus et il l’a replacé dans le contexte conflictuel des discours nationaux de cette
époque.
„…Není tedy třeba hledat pouze na Balkáně.“ Aneb jk slovanský smí být
Drákula? Kladský Levín a odslovanštění jednoho českého upíra: příklad
moderního transferu mýtů a jeho příčin
Příspěvek se zabývá vývojem upírské legendy v prostoru mezi populární fikcí a etnologií.
Od středověku platil upír za pohanského či plebejského. Koncem 19. století byl stylizován
do pravého vyjádření slovanské kulturní, resp. národní podřadnosti. K posunu směrem
k jeho neznehodnocujícímu výkladu došlo teprve počátkem 20. století v souvislosti s
rostoucí oblibou upírského syžetu v beletristice, na divadle a v novém médiu film. Postava
upíra přitom také postupně ztratila svůj „slovanský“ charakter.
Autor konkrétně zkoumá případ „čarodějnice“ z Levína, upírské legendy ze slezsko-české
oblasti, jejíž písemná podoba je kladena do 14. století. Na základě ohlasu, který tento mýtus
nalezl v německé odborné literatuře a v pracích o pověstech je sledován a do napěťového
pole dobových národních diskurzů zasazen výše popsaný transformační proces.
Chvojka, Michal: Buchhändler und Bücherschmuggel.
Druckschriften als Politikum im österreichischen Vormärz.
Ausländische
Booksellers and Smuggled books: Foreign Print Media as a Political Influence
in Austria before 1848
This contribution examines, from a political as well as an economical perspective, the
smuggling of books into Austria in the decade leading up to the revolutionary period of
1848. The author demonstrates how the absolutist administration used censorship and
measures involving the police in the struggle against criticism by authors who had fled
from the Habsburg monarchy, mostly in the 1830s and 1840s, and taken refuge in regions
belonging to the Germanic Confederation. German publishing houses, such as Hoffmann
& Campe in Hamburg or Otto Wigand and Philipp Reclam jun., both Leipzig-based,
printed such works because it earned them money. Sometimes, they even used illegal ways
of exporting them to Austria. When such shipments were detected, they had to cope with
the commodities being seized and the titles concerned being banned, and they reacted,
among other things, by setting up dummy firms. In spite of the restrictive legislation
enjoying a measure of success, as did the police enforcing it, in the long run German
publishing houses producing critical treatises and shipping them to Austria contributed to a
degree of liberalization being achieved.
Libraires et Contrebande de Livres. Les imprimés étrangers comme question
politique durant le Vormärz autrichien
Dans cette contribution, il est question de la contrebande de livres durant la dernière
décennie du Vormärz autrichien vue sous l’aspect politique et économique. L’auteur
montre que l’État absolutiste lutta, en recourant à la censure et à des mesures policières,
contre les critiques des écrivains qui avaient fui la monarchie des Habsbourg notamment
dans les années 1830 et 1840 pour se réfugier dans les États de la Confédération
germanique. Les maisons d’édition allemandes comme Hoffmann & Campe à Hambourg
ou Otto Wigand et Philipp Reclam jun. à Leipzig imprimèrent de tels ouvrages parce que
cela était rentable financièrement. Pour cela, ils n’hésitèrent pas à exporter illégalement ces
livres en Autriche. Si leurs livraisons étaient découvertes, elles étaient confisquées et
interdites. Les maisons d’édition contournèrent le problème en créant des firmes écran.
Bien que des lois restrictives et la police autrichienne réussirent avec un certain succès à
lutter contre la contrebande de livres, les maisons d’édition allemandes contribuèrent à long
terme à une libéralisation en Autriche grâce à la production et à l’exportation d’écrits
critiques.
Knihkupci a pašování knih.
v předbřeznovém Rakousku
Zahraniční
tiskoviny
jako
politikum
Článek osvětluje z politické a ekonomické perspektivy téma pašování knih v posledním
desetiletí předbřeznového Rakouska. Autor zde ukazuje, jak absolutistický stát pomocí
cenzurních a policejních opatření bojoval proti kritice ze strany spisovatelů, kteří převážně
ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století utekli z habsburské monarchie do států
Německého spolku. Německá nakladatelství jako Hoffmann & Campe v Hamburku nebo
Otto Wigand a Philipp Reclam jun. v Lipsku tiskla jejich díla z důvodu ekonomické
výnosnosti. Přitom se nenechala odradit ilegálními způsoby exportu do Rakouska. Pokud
byly jejich zásilky objeveny, hrozila konfiskace a zákazy. To nakladatelství obcházela mimo
jiné tím, že zakládala fiktivní firmy. Přes jisté úspěchy restriktivních zákonů a rakouské
policie v boji proti pašování knih přispěla německá vydavatelství produkcí a vývozem
kritických spisů dlouhodobě k liberalizaci poměrů v Rakousku.
Mennen, Kristian: Leering at Vienna. The Slovaks, Franz Ferdinand, and the
Archduke’s Reform Plans.
This contribution deals with Archduke Franz Ferdinand’s contacts with the Slovaks,
between 1905 and 1914. It does not focus on the Slovaks and their most important
representative Milan Hodža, as previous studies have done, but follows Franz Ferdinand’s
own point of view. The Archduke’s political ideas, plans and projects are closely connected
with his resentment against the Magyar ruling class. This larger frame can explain the extent
of his contacts with and his interest in the Hungarian nationalities’ cause. Their democratic
ideals and his autocratic conservatism found a common enemy in the Magyars. The article
does not restrict itself to Franz Ferdinand’s occasional involvement in Hungarian politics
and its verifiably Slovak background. In addition, it pays attention to the possible Slovak
contribution to his plans for a political reconstruction of the Habsburg monarchy,
including the introduction of universal suffrage.
Lorgner sur Vienne. Les Slovaques, François-Ferdinand d’Autriche et les
plans de réforme de l’Archiduc
Cette contribution traite des contacts que l’archiduc François-Ferdinand entretint avec les
Slovaques entre 1905 et 1914. Elle ne se concentre pas sur les Slovaques et leur plus
important représentant Milan Hodža, comme les études précédentes l’ont fait, mais elle
s’intéresse au propre point de vue de François-Ferdinand. Les idées politiques de
l’archiduc, ses plans et projets sont, selon l’auteur, étroitement liés avec son aversion contre
la classe dominante magyare (hongroise). Ce cadre plus large peut expliquer pourquoi il
s’engagea tout particulièrement pour la cause des minorités nationales en Hongrie. Leurs
idéaux démocratiques et son conservatisme autocratique trouvèrent un ennemi commun
dans les Hongrois. L’article ne se restreint pas aux occasionnelles actions politiques de
François-Ferdinand en politique hongroise et à leur influence slovaque prouvée. L’auteur
prend aussi en considération la contribution possible des Slovaques aux plans de l’archiduc
qui visait une reconstruction politique de la monarchie des Habsbourg ainsi que
l’introduction du suffrage universel.
Pošilhávání po Vídni. Slováci, FraTišek Ferdinand a arcivévodovy reformní
plány
Příspěvek se zabývá kontakty arcivévody Františka Ferdinanda se Slováky mezi lety 1905 a
1914. Na rozdíl od dřívějších studií nejsou předmětem zájmu perspektivy Slováků a jejich
nejvýznamnějšího reprezentanta Milana Hodži, ale perspektiva Františka Ferdinanda.
Arcivévodovy politické ideje, plány a projekty dává autor do souvislosti s jeho odporem k
Maďarům. Tento širší rámec může vysvětlit, proč se tak výraznou měrou zajímal o
záležitosti národnostních menšin v Uhrách. Jejich demokratické ideály a jeho autokratický
konzervativizmus našly v Maďarech společného nepřítele. Článek se přitom neomezuje
pouze na příležitostné politické akce Františka Ferdinanda v Uhrách a jejich prokazatelný
slovenský vliv, ale zohledňuje také slovenský příspěvek k arcivévodovým plánům nového
politického uspořádání habsburské monarchie včetně zavedení všeobecného volebního
práva.
MISZELLEN
Kafka und Prag (Klaas-Hinrich Ehlers)
Die Geschichte des tschechisch-bayerischen Grenzgebiets in den Jahren 19452008 (Markus Alexander Meinke)
Opfernarrative. Konkurrenzen und Deutungskämpfe in der Nachgeschichte
des Zweiten Weltkriegs (Marco Zimmermann)
Erinnern – Ausstellen – Speichern: deutsch-tschechische und deutschslowakische Beziehungsgeschichte im Museum (Ulrike Lunow)
Kinder in Großstädten vom Mittelalter bis zur Industrialisierung (Olga
Fejtová)
Sächsisch-böhmische Beziehungen im Mittelalter (Martin Munke)
NEUE LITERATUR
Vojáček, Milan/Kokešová, Helena/Maříková, Martina u. a. (Hgg.): ČervinkováRiegrová, Marie: Zápisky. Bd. 1: 1880-1884 (Josef Tomeš)
Riener, Karoline: Zwischen Wissenschaftsdiskurs und Kulturpolitik. Adalbert
Stifter-Rezeption in Böhmen um 1900 (Václav Maidl)
Schmid, Julia: Kampf um das Deutschtum. Radikaler Nationalismus in
Österreich und dem Deutschen Reich 1890-1914 (Steffen Höhne)
Schönborn, Sibylle (Hg.): Grenzdiskurse. Zeitungen deutschsprachiger
Minderheiten und ihr Feuilleton in Mitteleuropa bis 1939 (Steffen Höhne)
Höhne, Steffen/Udolph, Ludger (Hgg.): Deutsche – Tschechen – Böhmen.
Kulturelle Integration und Desintegration im 20. Jahrhundert (Dieter
Schallner)
Heimann, Mary: Czechoslovakia: The State that Failed (Volker Zimmermann)
Hauner, Milan (Hgg.): Paměti. Kritické vydání a rekonstrukce Benešových
Pamětí 1938-45. 3 Bde. (Michal Pehr, Richard Vašek)
Zudová-Lesková, Zlatica: Cesty k sebe (Jiří Kosta)
Pustejovsky, Otfrid: Christlicher Widerstand gegen die NS-Herrschaft in den
Böhmischen Ländern (Nina Theofel)
Vodičková, Stanislava: Uzavírám vás do svého srdce. Životopis Josefa kardinála
Berana (Raimund Paleczek)
Žáček, Pavel/Faulenbach, Bernd/Mählert, Ulrich (Hgg.): Die Tschechoslowakei
1945/48 bis 1989 (Niklas Perzi)
Kaplan, Karel: Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a
Rudolf Slánský (Petr Koura)
Jech, Karel: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy (Madlen Benthin)
Zimmermann, Volker: Eine sozialistische Freundschaft im Wandel. Die
Beziehungen zwischen der SBZ/DDR und der Tschechoslowakei (19451969) (Manfred Alexander)
Antikomplex/Lehrstuhl für Bayerische und Schwäbische Landesgeschichte
(Hgg.):
Sudetské
příběhy.
Vyhnanci
–
starousedlíci
–
osídlenci/Sudetengeschichten. Vertriebene – Alteingesessene – Neusiedler
(Katharina Anna Aubele)
Blaive, Muriel/Molden, Berthold: Grenzfälle. Österreichische und tschechische
Erfahrungen am Eisernen Vorhang (Alexandra Schwell)
Klípa, Bohumír: Čtyři dvacetiletí (Bedřich Loewenstein)
Hejdánek, Ladislav: Havel je uhlík. Filosof a politická odpovědnost (Bedřich
Loewenstein)
Kleindienst,
Thekla:
Die
Entwicklung
der
bundesdeutschen
Osteuropaforschung im Spannungsfeld zwischen Wissenschaft und Politik
(Hans-Christian Petersen)
Obertreis, Julia/Stephan, Anke (Hgg.): Erinnerungen nach der Wende. Oral
History und (post)sozialistische Gesellschaften (Sarah Scholl-Schneider)
Heiss, Gernot/Králová, Kateřina/Pešek, Jiří/Rathkolb, Oliver (Hgg.): Česko a
Rakousko po konci studené války. Různými cestami do nové Evropy (Niklas
Perzi)
Rupnik, Jacques: Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Příliš brzy unavená
demokracie (Bedřich Loewenstein)
SUMMARIES
RÉSUMÉS
RESUMÉ
ABKÜRZUNGSVERZEICHNIS
MITARBEITERINNEN UND MITARBEITER DES HEFTES