Celé číslo ke stažení
Transkript
zlom 16.3.2007 13:47 E Stránka 1 Editorial Milé kolegynû, váÏení kolegové, otevfieli jste dal‰í ãíslo Bulletinu âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin a Fyziologické sekce Slovenské botanické spoleãnosti. BohuÏel, zase musím opakovat, Ïe vy‰lo opoÏdûnû. Ale opravdu se pofiád pfiibliÏujeme, byÈ pomalouãku, k pravidelnosti a vãasnosti vycházení tohoto Bulletinu. Máme-li dodrÏet slíbenou zásadu „dvakrát roãnû“, tak toto je ãíslo „Jaro 2006“. Trochu pfiekvapivû „Podzim 2006“ uÏ vy‰el, a to jako soubor abstrakt a pfiíspûvkÛ 4. metodick˘ch dnÛ. A tím snad pfiekvapivost ãasového znaãení skonãí. Pfií‰tí ãíslo Bulletinu bude vûnováno abstraktÛm DnÛ fyziologie rostlin 2007 s rozumn˘m oznaãením „Jaro 2007“. Nejprve bych rád pfiipomnûl, Ïe v tomto ãísle je také 1. cirkuláfi DnÛ fyziologie rostlin 2007. Je pravdûpodobné, Ïe vût‰ina z Vás uÏ toto oznámení dostala v elektronické podobû. Prosím o roz‰ífiení tohoto cirkuláfie tak, aby se dostal do povûdomí v‰ech potenciálních úãastníkÛ – studentÛ i „dospûl˘ch“ v‰ech vûkov˘ch kategorií a profesní specializace. A samozfiejmû to podstatné: zafiaìme tyto Dny do svého ãasového i vûdeckého programu! Minulé Dny v Bratislavû byly snad v‰emi úãastníky hodnoceny jako velmi úspû‰né. Zkusme dodrÏet obdobnou vûdeckou prospû‰nost, ãlovûãí pohodu i pfiíleÏitost setkat se se slovensk˘mi pfiáteli také v Olomouci. Podstatnou ãást náplnû tohoto ãísla tvofií informace a pfiíspûvky z nedávné konference vûnované profesoru Bohumilu Nûmcovi. Toto pfiipomenutí organizovala Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Úãast byla velmi dobrá. A hlavnû: setkali se nejmlad‰í adepti vûd o rostlinách i nejstar‰í seniofii. A vût‰ina mûla pocit, Ïe bylo pfiíli‰ málo ãasu na bezprostfiední setkání „ve dvou“ ãi „ve tfiech“. To povaÏuji za velmi kladnou charakteristiku. Odvozuji z toho, Ïe pfiedná‰ky a vzpomínky nás natolik zaujaly, Ïe jsme peãlivû poslouchali. A proto nám zÛstalo ménû toho volného ãasu. Tak snad pfií‰tû? V tomto ãísle také pfiipomínáme Ïivotní jubilea v˘znamn˘ch osobností, jimÏ na‰e stavovská organizace i samotn˘ Bulletin vdûãí za léta sv˘ch aktivit. Je smutné, a padá to na mou hlavu, Ïe v˘roãí pfiipomínáme zase se zpoÏdûním. Ale zkusme se radovat, Ïe jsme nezapomnûli. Informace o obhájen˘ch diplomov˘ch a disertaãních pracích nejsou poãetné. Zato jsou uÏ doplnûny i fotografiemi tûch, které a ktefií úspû‰nû obhájili. A záleÏí jen na nás v‰ech, jestli postupnû pfiehled bude úpln˘ a aktuální. Zápis ze schÛze v˘boru âSEBRu snad také napovídá, Ïe noví ãlenové a ãlenky v˘boru vûnují této ãinnosti nemálo ãasu a energie. Pfiejme si, aÈ nám to vydrÏí. A hlavnû: aÈ se nበpoãet rozroste a nechÈ máme dÛvody, proã ãleny âSEBru b˘t a podílet se na jeho aktivitách! Praha únor 2007 Lubomír Nátr Post skriptum: Není bûÏné, aby se v redakãním úvodu ozvaly dva hlasy. V tomto pfiípadu to má snad své oprávnûní. Nejsa zamûstnancem Katedry fyziologie rostlin PfiF UK mohu si dovolit chválu na v˘‰e uvádûnou jubilejní konferenci k 40. v˘roãí úmrtí prof. Nûmce. Na její ‰irok˘ ohlas i dokonalou organizaãní pfiípravu a prezentaci rozsáhlého faktografického materiálu. Investice v‰ech generaãních skupin, která se vyplatila. Lubo‰ Nátr se pak nemusí kát za ãasovou prodlevu ve vydávání Bulletinu. Dûlal co mohl, o ãemÏ svûdãí i má sbírka jeho virtuálních vzkazÛ a mobilizaãních v˘zev. Okolnosti, jejichÏ uvádûní by bylo pfiíli‰ zmateãné, byly silnûj‰í. TéÏ mea culpa. Jan Krekule 1 zlom 16.3.2007 13:47 O Stránka 2 Obsah EDITORIAL L. Nátr, J. Krekule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 KONFERENCE VùNOVANÁ PROF. BOHUMILU NùMCOVI . . 4 Úvodní slova Proã profesor Bohumil Nûmec by zapomenut b˘t nemûl (J. Albrechtová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak jsme vzpomínali na profesora Bohumila Nûmce… (Z. Opatrn˘) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bohumil Nûmec a Karel Domin: osobnosti jednotné vûdy a rozmyslné dûlby v její správû (P. Kováfi) . . . . . . . . . . . . . 5 6 7 Vûdecké a osobní vzpomínky na prof. Bohumila Nûmce O Ïivotû profesora Bohumila Nûmce a nûkolik vzpomínek na nûj… (B. Slavík) . . . . . . . . . . . . . 9 Prof. Bohumil Nûmec na Slovensku (O. Erdelská) . . . . . . 11 Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Z vûdeckého programu V˘vojové aspekty vo v˘vine samãieho gametofytu chvojníka (P. Boleãek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Protoplast swelling as a measure of auxin action in BY-2 tobacco cell culture (J. Petrá‰ek) . . . . . . . . . . . . . . 23 Dojmy z konference Konference k v˘roãí prof. Bohumila Nûmce (V. Krpe‰) . . . 24 Reakce na konferenci (P. Boleãek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Festival spomienok (J. Hudák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 V¯ROâÍ Profesor Stanislav Procházka pûta‰edesátníkem (J. ·ebánek) . . . . . 80 let prof. Jifiího ·ebánka, DrSc. (L. Havel) . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 let prof. Jana Hradilíka (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ·edesátiny RNDR. Jarmily BlaÏkové (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . . . . Jan Krekule – 75 let Ïivota (I. Macháãková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 28 30 31 32 ODE·EL Miroslav Zima v súvislostiach priestoru a ãasu (P. Boleãek) . . . . . . 34 HISTORIE Historie v˘zkumu rÛstové fyziologie rostlin na ústavu botaniky V·Z v Brnû a sto let od vzniku ãeské experimentální morfologie rostlin (J. ·ebánek) . . . . . . . . . . . 36 2 zlom 16.3.2007 13:48 O Stránka 3 Obsah DIPLOMOVÉ A DISERTAâNÍ PRÁCE Sestavení a zprovoznûní aparatury pro mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul (TomበFessl) . Denní zmûny fotosyntetické aktivity rozsivky Thalassiosira weissflogii: vliv dynamického svûtelného reÏimu a limitace dusíkem (Vojtûch Kasalick˘) . . . . . . . . . . . The effect of diffusibility of atmospheric gas components on stomata, leaf development and gas exchange between leaf and atmosphere (Jana Tom‰íãková) . . . . . . . . . . . . . . . . . Heterogeneity in photosynthetic performance as a result of metabolic, physiological and genetic regulation of photosynthesis (Naila Ferimazová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . Electrochemical biosensor for herbicide detection based on the Photosystem II komplex (Jan Mal˘) . . . . . . . . . . . . . . . The PsbH protein: A small membrane protein of the Photosystem II as a model for structural and functional studies (Zbynûk Halbhuber) . . . . . . . . . . . . . . Limitation of Photochemical and Non-photochemical Processes of Photosynthesis in Lichens under Extreme Light (Hana Vráblíková) . . . . . . . . . . . . . . . . . Fyziologické vlastnosti li‰ajníkov˘ch fotobiontov rodu Trebouxia (Peter Vaczi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanizmy smrti v bunûãn˘ch liniích tabáku s geneticky modifikovanou citlivostí vÛãi PCD indukujícím faktorÛm (Ondfiej Smetana) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Somatická embryogeneze smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.): Ovlivnûní v˘tûÏkÛ a kvality embryí zmûnami v dostupnosti sacharidÛ bûhem zrání na tekut˘ch médiích (Nikola DráÏná) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Effect of Schizosaccharomyces pombe cdc25 expression on morphogenesis in tobacco Nicotiana tabacum L., cv. Samsun (Lucie Uchytilová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 46 47 47 48 49 49 51 52 53 54 AKTIVITY Zápis ze schÛze v˘boru âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin, která se konala v Praze na Katedfie fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty UK, 20. záfií 2006 (L. Nátr) . . Zpráva o aktivitách evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch biologÛ (I. Macháãková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Memorandum úãastníkÛ semináfie „Hledání priorit vyuÏití rostlin v âR v blízké budoucnosti (2006–2015) . . . . . 11. dny fyziologie rostlin aneb Konference experimentální biologie rostlin . . . . . . . . . 56 59 61 63 3 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 4 Konference Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze si Vás dovoluje pozvat na konferenci Bohumil Nûmec a souãasná experimentální biologie rostlin Toto vûdecké setkání bude vûnováno památce profesora Bohumila Nûmce (1873–1966) a v˘znamu jeho osobnosti pro souãasné proudy experimentální biologie rostlin. NáplÀ Konference také obohatí vystoupení vûnovaná osobním vzpomínkám na profesora Nûmce. Konference se bude konat ve ãtvrtek 26. fiíjna 2006 v posluchárnû „Fotochemie“ na Pfiírodovûdecké fakultû UK, Viniãná 7, Praha 2. *** Program: 8.00 – 9.00 Registrace úãastníkÛ s moÏností ranního obãerstvení 9.00 – 9.30 Zahájení (vedoucí katedry J. Albrechtová, dûkan PfiF UK P. Kováfi) Bohumil Nûmec a Karel Domin (P. Kováfi – Praha) 9.30 – 10.15 Osobnost profesora Bohumila Nûmce (pfiedsedající: L. Nátr – Praha) 9.30 – 10.00 Osobní a odborné vzpomínky na profesora Bohumila Nûmce (B. Slavík – Praha, O. Erdelská – Bratislava) 10.00 – 10.15 Bohumil Nûmec a jeho podíl na popularizaci vûdy (J. Krekule – Praha) 10.30 – 12.00 Gravitropismus a polarita rostlinného tûla a buÀky (pfiedsedající: L. Nátr – Praha) 10.30 – 11.10 PIN auxin efflux transportery v kontrole gravitropního rÛstu kofiene (K.RÛÏiãka – Tübingen) 11.10 – 11.30 Polarita transportu auxinu v bunûãn˘ch liniích (J. Petrá‰ek – Praha) 11.30 – 11.50 Polarita a vnitfiní uspofiádání rostlinné buÀky (V. Îársk˘ – Praha) 12.00 – 13.00 Obûd formou studeného bufetu 13.00 – 14.20 Experimentální morfogeneze a regenerace rostlin (pfiedsedající: J. Hudák – Bratislava) 13.00 – 13.40 Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin (J. ·ebánek – Brno) 13.40 – 14.20 Regeneraãní kompetence rostlin a moderní rostlinné biotechnologie (Z. Opatrn˘ – Praha) 14.20 – 15.00 Diskuse u posterÛ s obãerstvením 15.00 – 16.00 Biologie kofienÛ – struktura a funkce (pfiedsedající: J. Hudák – Bratislava) 15.00 – 15.40 Neurologick˘ pohled na kofienovou ‰piãku: Darwin, Nûmec a souãasnost (F. Balu‰ka – Bonn/Bratislava) 15.40 – 16.00 Kofien v kontextu abiotick˘ch a biotick˘ch interakcí (A. Soukup – Praha) 16.20 – 17. 00 Závûreãné poznámky Spoleãenská úloha vûdce (I. Macháãková – Praha) V‰eobecná diskuse a zakonãení konference. V pfiestávkách obãerstvení a presentace posterÛ. V návaznosti se uskuteãní neformální setkání úãastníkÛ ve sklenících Botanické zahrady Pfiírodovûdecké fakulty UK. Na setkání s Vámi se tû‰í za organizátory Z. Opatrn˘, J. Albrechtová a L. Steinbachová Dal‰í informace najdete na http://kfrserver.natur.cuni.cz/cz/BN Jména v‰ech pfiedsedajících, pfiedná‰ejících a organizátorÛ jsou uvedena bez titulÛ. 4 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 5 Konference ÚVODNÍ SLOVA Proã profesor Bohumil Nûmec by zapomenut b˘t nemûl Jana Albrechtová V roce 2006 jsme si pfiipomínali 40. v˘roãí úmrtí profesora Bohumila Nûmce, vynikajícího vûdce, botanika a filozofa, a pfiedev‰ím mnohorozmûrné osobnosti a nezapomenutelného ãlovûka. Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty (PfiF) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, jako domovská instituce profesora Nûmce po desítky let, u této pfiíleÏitosti pofiádala dne 26.10. 2006 konferenci s názvem „Bohumil Nûmec a souãasná experimentální biologie rostlin“, které se zúãastnilo 126 vûdcÛ vãetnû pfiíbuzn˘ch profesora Nûmce. Profesor Bohumil Nûmec byl naprosto v˘jimeãnou osobností, jejíÏ rozmûr zcela pfiesahoval nejen akademické kruhy, ve kter˘ch exceloval, ale i dobu, ve které Ïil. Profesor Bohumil Nûmec je nepochybnû nejv˘znamnûj‰ím ãeskoslovensk˘m biologem minulého století. Mûl zcela rozhodující vliv na formování mnoha generací rostlinn˘ch biologÛ nejen v âechách a na Slovensku. Katedru fyziologie rostlin PfiF UK v Praze zaloÏil na pfielomu devatenáctého a dvacátého století. Stál i u zaloÏení Pfiírodovûdecké fakulty UK poãátkem dvacát˘ch let 20. století. V˘znamnû ovlivnil chod vlastní univerzity Karlovy, nejen kdyÏ stál v jejím ãele jako rektor. Jeho objevy, vãetnû popisu statolithového ‰krobu a jeho vztahu v kofieni pro pozitivní gravitropismus, jsou dodnes aktuální a patfií k základÛm botanick˘ch vûd. Jeho pfiístup zdÛrazÀující propojenost struktury a funkce nabyl na v˘znamu. Sloh jazyka, ve kterém jsou jeho díla psána, je dodnes ãtiv˘ a uchvacuje ãtenáfie sv˘m pÛvabem. Profesor Bohumil Nûmec neovlivnil jen akademick˘ svût své doby, ale mûl i znaãn˘ vliv mimo nûj na poli spoleãenském a politickém. Stál u zrodu ãeské státnosti – vûhlas jeho osobnosti otevíral dvefie v zahraniãí âeskoslovenské republice a jejímu pfiedstaviteli profesoru Tomá‰i Garrigue Masarykovi. Mezi obûma tûmito v˘znamn˘mi pfiedstaviteli ãeskoslovenské vûdy a spoleãnosti tehdej‰í doby panovala vzájemná úcta a velk˘ respekt, o ãemÏ svûdãí dochovaná korespondence z Prezidentské kanceláfie. Do politického a spoleãenského Ïivota se profesor Nûmec zapojoval v˘znamnû a odváÏnû i v pozdûj‰ích letech. V tom vidím velk˘ vzor a pfiíklad pro v‰echny dal‰í generace vûdcÛ. Jeho osobnost byla nezapomenutelná, o ãemÏ svûdãí vfielé vztahy a vzpomínky mnoha kolegÛ a jeho ÏákÛ. Já sama jsem nemûla ‰tûstí pob˘t v jeho záfiivé spoleãnosti, ale ráda jsem poslouchala vyprávûní o panu profesorovi od manÏelÛ Pazourkov˘ch. Profesor Jaroslav Pazourek, jehoÏ jsem byla posledním Ïákem za jeho pÛsobení na Katedfie fyziologie rostlin PfiF UK, byl jedním z ÏákÛ pana profesora a pomohl udrÏet kontinuitu v˘jimeãné ‰koly anatomie a fyziologie rostlin zaloÏené na na‰em pracovi‰ti profesorem Nûmcem. Také mi ve své osobû zprostfiedkoval krásu spojení v˘znamné a inspirativní vûdecké osobnosti s hlubok˘m a moudr˘m lidstvím, kteréÏto kombinace si na profesoru Nûmcovi velmi váÏil. V osobnosti profesora Nûmce vidím poselství, Ïe b˘ti vûdcem neznamená jen poznávat a zkoumat svût a jeho zákonitosti, ale i odpovûdnost vûdce. Tedy uvûdomit si, Ïe sounáleÏitost se vzdûlaneckou elitou národa by mûla pfiiná‰et i odvahu zapojit se dle svého nejlep‰ího svûdomí do dûní ve spoleãnosti, jejíÏ jsme souãástí, a pfiitom si zachovat cenné lidské vlastnosti. Právû toto je také dle mého názoru to hlavní poselství osobnosti profesora Nûmce pro jakoukoli generaci vûdcÛ v jakémkoli vûdním oboru a uÏ jen proto by pan profesor Bohumil Nûmec by zapomenut b˘t nemûl. Závûrem za Katedru fyziologie rostlin PfiF UK v Praze mohu fiíci, Ïe chceme nadále pokraãovat v tradici zaloÏené profesorem Nûmcem, a to pfiedev‰ím ve v˘chovû ‰piãkov˘ch „mnohorozmûrn˘ch“ osobností rostlinn˘ch biologÛ, udrÏovat kontinuitu ‰koly anatomie a fyziologie rostlin s v˘znamem pfiesahujícím hranice âeské republiky a mající návaznost na mnohoãetná domácí a zahraniãní pracovi‰tû. A povaÏujeme za svÛj úkol pfiispût k tomu, aby osobnost profesora Nûmce zapomenuta nebyla, a to nejen organizováním „Nûmcovsk˘ch“ konferencí. 5 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 6 Konference Jak jsme vzpomínali na profesora Bohumila Nûmce… Z. Opatrn˘ Pokud si dobfie vzpomínám, prvnû na ono v˘roãí upozornil „katedru“ kolega docent Kutík. Z pochopiteln˘ch dÛvodÛ – jednak je vûrn˘m Ïákem nedávno zesnulého prof. Karla Bene‰e, jenÏ byl zase Ïákem i obdivovatelem prof. Bohumila Nûmce (dále BN), jednak obãas chodívá resp. jezdívá kolem vilky, v níÏ BN bydlel. (A mj. pfiipomíná, Ïe by nebylo od vûci na ni nûkdy povûsit dÛstojnou pamûtní desku). Byla to v‰ak aÏ iniciativa Archívu Akademie vûd âR, jenÏ oznámil konání „spoleãensko-historického semináfie“ o BN na 30. kvûtna 2006, jeÏ nás donutila se váÏnû zamyslet nad konáním konference „biologické“. Asi patfií k obecn˘m a prospû‰n˘m rysÛm lidské psychiky, Ïe radûji vzpomínáme dat narození – snad pouze úmrtí tyranÛ mají jin˘ dopad. TakÏe úmysl organizovat vlastní „odbornou nûmcovskou konferenci“ byl pojat aÏ v dubnu 2006. A chvíli trvalo, neÏ dostal konkrétnûj‰í obsah: Jak akci „profilovat“, jak optimálnû propojit blok osobních vzpomínek na BN s pfiedvedením „Ïivé vûdy“, na tu „jeho“ navazující? Jak nalákat k úãasti nejen sbor vûdeck˘ch seniorÛ, ale také jejich pokraãovatele, nástupce, mladé konkurenty? Jak zajistit sponzory, jak stvofiit doprovodn˘ program – ale vÏdyÈ to zná kaÏd˘, kdo podobnou akci organizoval. A od samého jejího poãátku mj. trpût obavami, Ïe pfii souãasné obecné nadprodukci akcí si na tento vzpomínkov˘ podnik mnozí nenajdou ãas. OrganizátorÛm se vzápûtí dostalo osobní, verbální podpory od vedení fakulty. Za moudré a logické jsme povaÏovali pfiání dûkana prof. Kováfie upozornit (obdobnû jako to pfii své zmínûné akci uãinil AA-MI) na vztahy BN – prof. Karel Domin (viz úvodní pfiíspûvek prof. Kováfie). A v tomto kontextu jsme pozvali na akci také pfiímé potomky (vnuk, vnuãka) BN, tak prof. Domina (vnuk pan K. Domin). Potû‰ilo nás, Ïe pozvání pfiijali – a byli také stfiedem fiady „kuloárov˘ch diskusí“. PfiipusÈme, Ïe od samého poãátku jsme spoléhali na fakt, Ïe BN byl osobností nejen odbornû, ale i lidsky mimofiádná. A Ïe mu tato mimofiádnost zajistila reputaci zdaleka ne jen v zemích ãesk˘ch. A Ïe tedy – i pfii striktním ãasovém a tedy programovém omezení jednoho dne – mÛÏeme spoléhat na aktivní úãast na‰ich kolegÛ a pfiátel také ze Slovenska. Vãetnû „pfiím˘ch pamûtníkÛ“ – zejména prof. Olgy Erdelské a prof. Luxe (jeho rodiãe, manÏelé Luxovi patfiili nejen k ÏákÛm, ale i blízk˘m pfiátelÛm BN). Pfiedsednictví jedné ze sekcí (prof. Hudák) i nad‰ená pfiedná‰ka o rostlinné neurobiologii (doc. Balu‰ka) jen dále podtrhly onen tak mile „ãeskoslovensk˘“ duch celé akce. Copak by asi oné pfiedná‰ce fiekl BN v kontextu se sv˘mi více neÏ sto let star˘mi pracemi o dráÏdivosti rostlinn˘ch bunûk, statolithové teorii ãi pÛlstoletí po vydání „Du‰e rostlin“? ByÈ právû v oné „Du‰i rostlin“ se k moÏnosti jejich nervové soustavy staví velmi skepticky – oã pÛsobivûj‰í je pro nûj, pÛvodnû zoologa, nervov˘ systém ÏíÏaly ãi ‰krkavky … Prv˘ návrh programu byl samozfiejmû jen kondenzaãním jádrem pro následn˘ „snow ball efekt“. Teprve ten dal akci konkrétní podobu, ‰vih a du‰i. Podrobn˘ program na‰í konference lze nalézt na webov˘ch stránkách katedry – a rozsah tohoto pfiíspûvku nedovoluje, byÈ struãnû, komentovat kaÏdé z vystoupení. I tak by to byl pohled subjektivní. Pfiesto – nemohu nevzpomenout alespoÀ nûkter˘ch. „·kolu brnûnskou“ – odvíjející se zejména od osobnosti prof. Dostála – skvûle representoval prof. ·ebánek. Jeho odbornû – vzpomínková (ãi vzpomínkovû odborná) pfiedná‰ka sv˘m obsahem, formou, zanícen˘m podáním zfietelnû zpochybÀovala fakt, Ïe se právû v tûchto dnech oslavují pánû profesorovy osmdesátiny. MoÏná pfiíklad „gene flow“, exprese vlohy neukonãeného rÛstu rostlin v lidském organizmu? Popravdû – ‰arm (byÈ o mnoho let mlad‰ího) prof. Nátra, aktivnû moderujícího dopolední program, by také svûdãil ve prospûch této hypotézy. Jak skuteãné genové pfienosy v˘bornû vyuÏít v recentním v˘zkumu – a v˘sledky mezinárodních t˘mÛ úspû‰nû publikovat v ãasopisech úrovnû Nature ãi Science – demonstrovalo naopak ve ‰piãkov˘ch pfiíspûvcích vûdecké mládí (Petrá‰ek, RÛÏiãka). Symbióza praÏské vûdy s tubingenskou (t˘my doc. ZaÏímalové a doc. Frimla) v bádání nad transportem auxinu jiÏ velmi v˘raznû de‰ifruje mj. onen kultovní fenomén geotropické reakce rostlin, propojuje „molekulární“ úroveÀ s chováním bunûk, pletiv, organizmu. BN by mûl jistû radost. (ByÈ, snad jako ozvûna dávného nûmcovsko-haberlandtovského sporu o prioritu statolithové teorie, se nám zase do tûch ãesk˘ch nápadÛ plete nûmecká ‰kola a naopak …). 6 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 7 Konference Zmínûním nûkolika jmen ãi pracovi‰È bych v Ïádném pfiípadû nechtûl opominout v‰echny ostatní úãastníky akce – od vûdcÛ v‰eho stáfií po pilné, pfiesné a vysoce invenãní vãelky organizaãního/realizaãního t˘mu, vût‰inou v zelen˘ch triãkách Katedry. Nelze opominout sponzory – firmy, svojí orientací opût velmi blízké lásce BN k cytologii a zejména mikroskopick˘m ãi histochemick˘m technikám. Tedy Olympus C&S s.r.o., Carl Zeiss spol. s.r.o., Nikon spol. s.r.o., Laboratory Imaging s.r.o.. Copak by asi fiíkal BN souãasné úloze japonsk˘ch firem v optick˘ch technologiích? Dokázal by se vÛbec odtrhnout od moÏností, jeÏ nabízí – zdaleka nejen cytologovi – kupfi. anal˘za obrazu?? Snad nebude nevhodné zmínit, Ïe konání akce se ãasovû „strefilo“ do poãátkÛ funkãního období nové vedoucí katedry, doc. Albrechtové. DÛsledky – v tom nejlep‰ím slova smyslu – tak mohli úãastníci pocítit sami na sobû, vyváÏen˘ odborn˘ program byl provázen i spoleãensko – kulturním. Diskuse mohly pokraãovat i v prostfiedí „hudby z respiria“, v klidu a míru skleníkÛ Botanické zahrady, v tûsném sousedství budovy Benátská 2, pÛvodním to sídle Nûmcova „Ústavu pro fyziologii rostlin“ … A v‰ichni ti zbylí skalní úãastníci (obdobnû jako pfiedtím asi naprostá vût‰ina z celkem cca 130 pfiítomn˘ch) si uvûdomovali, Ïe ono vzpomínání bylo zároveÀ i milou pfiíleÏitostí se navzájem vidût – a Ïe by se mûlo v nûjaké podobû opakovat, navzdory v‰em limitÛm ãasov˘m, pracovním, osobním. Máme teì ãas váÏnû posoudit nejrÛznûj‰í nápady – od tûch „propagaãních“ (typu medaile BN, cena BN…) po „pracovní „ (oprá‰it akce typu „Nûmcovsk˘ch dnÛ“, pfiipravit obdobn˘ „Den mlad˘ch“). Jejich dopad/rozsah by mûl mít opût spí‰e charakter celostátní, ne-li mezinárodní (zejména ãesko – slovensk˘). Je nutná jejich koordinace (UK a SEBR, moÏná i UK x AV). Pokud ov‰em nemají zÛstat jen pfiedmûtem „kavárensk˘ch diskusí“, je nutné jejich konkrétní, lidské, zaji‰tûní. Tedy: kdo se hlásí??? Praha,1.XII.06 Bohumil Nûmec a Karel Domin: osobnosti jednotné vûdy a rozmyslné dûlby v její správû Pavel Kováfi V kontextu loÀského 85. v˘roãí zaloÏení Pfiírodovûdecké fakulty (2005) se hodí fiíci hned v úvodu, Ïe prof. Bohumil Nûmec byl tím, kdo v pozici dûkana Filosofické fakulty UK v letech 1919–1920 pfiipravil ustavení samostatné fakulty pfiírodovûdecké. JiÏ od r. 1903 byl pfiednostou Ústavu pro anatomii a fysiologii rostlin, ale pfii organizaãních zmûnách v rámci celé univerzity a fakult podpofiil roku 1921 jeho rozdûlení ve dva ústavy. Tuto my‰lenku razil prof. Karel Domin, kter˘ se o nûco pozdûji, v r. 1924 stal pfiednostou jednoho z nich – farmaceuticko-botanického. Vûdecké dílo obou tûchto zakladatelsk˘ch osobností bylo rozsáhlé a mezinárodnû uznávané. Bohumil Nûmec, kter˘ je povaÏován za iniciátora rozvoje experimentálních oborÛ u nás, reprezentoval ãeskou vûdu na mnoha mezinárodních setkáních, byl nositelem ãestn˘ch ãlenství, fiádÛ a titulÛ zahraniãních akademií, uãen˘ch spoleãností a univerzit, v letech 1921–22 rektorem ãeské univerzity v Praze. Byl místopfiedsedou Mezinárodní akademie reáln˘ch vûd v PafiíÏi a místopfiedsedou Mezinárodní rady vûdeck˘ch unií, podílel se téÏ na organizaci domácí vûdecké práce jako ãlen a funkcionáfi âeské akademie vûd a umûní, Královské ãeské spoleãnosti nauk, âeskoslovenské národní rady badatelské a dal‰ích; po jist˘ch peripetiích (intervenci sovûtského akademika Soãavy) se stal akademikem âeskoslovenské akademie vûd r. 1953. Karel Domin se stal mimofiádn˘m profesorem soustavné botaniky na UK od r. 1911 (titulárním fiádn˘m 1916, v samostatné republice potvrzen fiádn˘m profesorem 1918). Ve ‰kolním roce 1922/3 byl dûkanem fakulty, o rok pozdûji jejím prodûkanem, v r. 1933 byl zvolen rektorem UK. V roce 1924 se stal ãlenem âeské akademie vûd a umûní. Po dlouhá léta pÛsobil jako jednatel Spoleãnosti Národního Musea, vedl âs. botanickou spoleãnost, zorganizoval Ústfiední komisi pro sbûr léãiv˘ch rostlin a byl také jejím pfiedsedou. Inicioval zaloÏení tzv. Karpatské geobotanické unie. Vedle geobotaniky resp. fytogeografie a sociologie rostlin, pracoval v taxonomii, morfologii, teratologii, etnobotanice, v Kew Gardens (Anglie) zpracoval a prostudoval za desítky let 7 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 8 Konference nashromáÏdûn˘ materiál se západní a severozápadní Austrálie. PfiestoÏe byl B. Nûmec vnímán pfiedev‰ím jako reprezentant oboru anatomie a morfologie rostlin, zasáhl do nejrÛznûj‰ích podoborÛ botaniky (pfiiãemÏ vze‰el z Vejdovského zoologické ‰koly); ve více populárním ladûní psal napfi. o ekologii rostlin. Zesílení experimentálního pfiístupu v té dobû má své historické determinanty. Koncem 19. století bylo tfieba na jedné stranû demonstrovat úroveÀ vûdecké práce ãesk˘ch badatelÛ a institucí tuto práci za‰tiÈujících v reakci na germanizaãní tlaky ze strany rakousko-uherského mocnáfiství, na druhé stranû modernizovat a k moÏnosti mezinárodního srovnávání posunout tradici toãící se v prostoru vymezeném vlastivûdnou orientací místní pfiírodovûdy. B. Nûmec programovû publikoval v renomovan˘ch zahraniãních nakladatelstvích kniÏnû stejnû jako v pfiedních vûdeck˘ch ãasopisech vydávan˘ch jinde. UÏ pfiípravu na svou habilitaci (k níÏ ho pro fyziologii rostlin na ãeské univerzitû v r. 1897 vyzvali profesofii Vejdovsk˘ a Vrba navzdory oãekávanému „nástupnictví“ v oboru L. âelakovského mlad‰ího, kter˘ se nakonec stal pokraãovatelem svého otce na ãeské technice) trávil v Jenû a v Bonnu. Jeho hlavní úspû‰né smûry v bádání (statolitová teorie geotropismu, prokázání zmûn konzistence cytoplasmy v prÛbûhu bunûãného dûlení nebo objevení efektÛ nízk˘ch teplot na meristematická pletiva) mûly základ ve správném odhadu mezer svûtového poznání a ve vãasném uskuteãnûní pokusÛ právû tam, kde bylo tfieba na Ïhavé otázky odpovídat. Karel Domin, NûmcÛv Ïák a zároveÀ univerzitní spolupracovník, byl rovnûÏ vícevrstevnou osobností, jen dûlba tématick˘ch dÛrazÛ pÛsobila v˘boje jeho aktivity do ponûkud jin˘ch smûrÛ nauky o Ïivotû rostlin. Domin organizoval exkurse pro evropské botaniky a fytocenology, rozmûro- vé mûfiítko jeho badatelsk˘ch objektÛ zahrnovalo hlavnû rozmezí od taxonu po biotickou formaci spjatou s pÛdnû-ovzdu‰n˘m prostfiedím (dnes bychom moÏná fiekli biom nebo ekosystém). Oba botanici nav‰tûvovali vûdecké kongresy a konference nezfiídka spolu, jak dokládají napfi. Nûmcovy Pamûti. Domnívám se, Ïe institucionální rozdûlení, jeÏ etablovali a které mechanicky pfiejímáme dodnes (na pÛdû Akademie vûd Ústav experimentální botaniky a Botanick˘ ústav, na pÛdû PfiF UK Katedry botaniky a Katedry fyziologie rostlin) bylo v dobovém uspofiádání úãeln˘m a racionálním správním aranÏmá, nikoli v˘razem ostré delimitace oborÛ – na to byli oba protagonisté pfiíli‰ komplexními vûdci s ‰irok˘m zábûrem. Prostû takové jednotky jako byly jimi zfiízené ústavy se daly efektivnû fiídit a nepÛsobily komplikace nadfiazené fiídící úrovni. Tak jak nové metodologie v jedné ãásti podoborÛ vznikají a „táhnou“ za sebou vûdu do nov˘ch ‰tûpení, v dal‰ích v˘vojov˘ch kolech zpravidla nacházejí znásobené vyuÏití v jiné ãásti podoborÛ – i tûch pracujících v odli‰né ãásti prostorové pfiírodní hierarchie. Zpravidla pak dochází k nov˘m syntézám a k modifikovan˘m organizaãním uspofiádáním s ohledem na efektivitu v˘stupÛ. Toho si byli zajisté oba velmi dobfie vûdomi a kdyby byli Ïivi, reflektovali by to i dnes. Bohumil Nûmec dodnes pfiedstavuje vzor vnímavého v‰estranného vûdce (pomineme-li pfiesah jeho pÛsobení aÏ do spoleãensko-politického prostfiedí), kter˘ opakovanû dokázal pfiekonávat zjednodu‰ená mechanistická v˘chodiska jak v samotném disciplinárním proudu vûdy, tak ve zpÛsobu, jak ji institucionálnû fiídit. ZároveÀ umûl nacházet integraãní faktory, které podle dal‰ího v˘voje znamenaly pro vûdu, v jeho pfiípadû biologii, hlavní smûr. Pokud chceme váÏnû pfiem˘‰let o nûjakém odkazu pro souãasnost, pak nenacházím v˘znamnûj‰ího. 8 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 9 Konference VùDECKÉ A OSOBNÍ VZPOMÍNKY NA PROF. BOHUMILA NùMCE O Ïivotû profesora Bohumila Nûmce a nûkolik vzpomínek na nûj… Bohdan Slavík Profesor Bohumil Nûmec se narodil ve tfietí ãtvrtinû pfiedminulého století (1873) a zemfiel ve vûku 93 let pfied sto lety. S panem profesorem jsem se poprvé setkal na zaãátku padesát˘ch let a naposledy jsem ho s kolegy nav‰tívil uÏ v havlíãkobrodské nemocnici tûsnû pfied smrtí. Îivot Bohumila Nûmce a Ïivot mÛj se pfiekr˘valy natolik krátce, Ïe by bylo nepochybnû velmi troufalé, kdybych se o nûm odváÏil mluvit jako zasvûcen˘ oãit˘ svûdek. Ale ãas ‰el a jde rychle dál, Ïijících pamûtníkÛ ub˘vá a tak fiada do‰la na mnû. Sv˘m bohatû plodn˘m Ïivotem Nûmec pokryl pfiinejmen‰ím ãtyfii zcela a zásadnû odli‰né etapy v˘voje ãeské spoleãnosti a témûfi celé jedno století stále se zrychlujícího a stejnû tak pfievratného v˘voje biologick˘ch vûd. A protoÏe jeho povahové vlastnosti – jak si je‰tû v‰imneme – mu nedovolovaly nikdy zÛstat mimo dûní, zasahoval do vefiejného Ïivota velmi aktivnû a intensivnû. A naopak zase samozfiejmû toto prostfiedí nûkdy zasahovalo – nûkdy i dost tvrdû – také jeho osobu. A byly to zase tyto a jiné jeho vlastnosti, které mu umoÏÀovaly pfieÏít. Po prvé jsem se s profesorem Nûmcem setkal na dvou nebo tfiech po sobû následující v˘roãních shromáÏdûních Biologického ústavu âeskoslovenské akademie vûd .To bylo totiÏ tak: Díky své pfiedváleãné vefiejné angaÏovanosti v pravicové Národnû demokratické stranû a kandidatufie na presidentsk˘ úfiad proti Bene‰ovi v roce 1935 (coÏ je samo osobû paradox), nebyl ) byl Nûmec po roce 1948 u komunistÛ v naprosté nemilosti, zkrátka neexistoval – ani jako vûdec. 1951 byla zaloÏena âeskoslovenská akademie vûd a jmenována první várka akademikÛ, ãlenÛ Akademie, Nûmec mezi nimi nebyl, aãkoli anebo právû proto, Ïe pfied válkou byl pfiedsedou âeské akademie vûd a umûní. Do Prahy pfiijel tehdy na náv‰tûvu sovûtsk˘ akademik fytogeograf Soãava, a ptal se po akdûmiku Nûmcovi. Shánûli tedy narychlo, kde Ïe je Nûmec a následující rok se stal dosud neÏádoucí Nûmec Ïádoucím ãlenem Akademie. ¤editel Biologického ústavu Ivan Málek tehdy uÏ akademika Nûmce poÏádal, aby pfiednesl na v˘roãních zasedáních ústavu projev hodnotící roãní ãinnost ústavu. Nûmec pfiirozenû vûdûl, co se od nûho oãekává, a práci ústavu v dÛstojné fieãi pochválil. Nutno fiíci, Ïe vlastnû komunisté pro Akademii právû Nûmce skoro potfiebovali: byl to svûtovû znám˘ vûdec, ve svûtû i doma representativní postava. Nadto byl akademik Ivan Málek, postava ãíslo 1 tehdej‰í biologie, velmi slu‰n˘ a vzdûlan˘ ãlovûk, kter˘ dovedl podporovat odborníky i mezi nestraníky. Pro nás, fyziology i genetiky rostlin bylo vynofiení se Nûmce poÏehnáním. Díky pochopení Ivana Málka jsme tehdy v Biologickém ústavu âSAV na na‰em oddûlení fyziologie a genetiky rostlin mohli zaloÏit v roce 1959 ãasopis s mezinárodními ambicemi (coÏ v dobû minimálních stykÛ se západním svûtem bylo ohromné), vznikla Biologia Plantarum pro experimentální botanické obory a Bohumil Nûmec se tak mohl stát skvûl˘m za‰tiÈovatelem jako hlavní redaktor. S jeho poÏehnáním a Málkovou benevolencí jsme mohli napfi.redakãní radu a formu ãasopisu (jazyky) urãit relativnû svobodnû. Tím pro mne jako v˘konného redaktora zaãala doba velmi pfiíjemn˘ch setkávání se s profesorem Nûmcem, kterého jsem na redakãních radách a pfiedev‰ím pfii soukrom˘ch setkáních postupnû poznával jako ãlovûka chápajícího situaci, racionálního, tolerantního, nekonfliktního, neobyãejnû pfiátelského a pfies znaãn˘ vûkov˘ rozdíl témûfi kolegiálního. Zajímal se upfiímnû o práci nás mlad˘ch a rád diskutoval o nov˘ch objevech biologick˘ch vûd. KdyÏ jsme ho s na‰í redakãní tajemnicí paní Ljudewigovou nav‰tûvovali v jeho starém domû na Smíchovû v ulici Na Václavce (jeho domácnosti vládla jako hospodynû pfiísná ale srdeãná paní Neubauerová), témûfi vÏdy nám pfiedvedl nûjak˘ mikroskopick˘ preparát z tûch, které si prohlíÏel, a vÏdy zaujatû pohovofiil o problematice s ním spojené. Pozval nás dokonce do své rekreaãní chaty u rybníku Propast nedaleko Kostelce nad âern˘mi Lesy (Svûfiil se nám tehdy, Ïe mu ãernokosteleck˘ zámek dokonce pfied válkou nabízeli ke koupi.). 9 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 10 Konference Nûmec byl aÏ do posledních let Ïivota velmi pracovit˘ a bylo zfiejmé, Ïe pracuje rád a s uspokojením. Na své úkoly spolehlivû pamatoval. VÛbec mûl v˘bornou pamûÈ. I velká encyklopedická díla – jako napfi. osmisetstránkov˘ Îivot rostlin, pr˘ psal prakticky bez pfiedbûÏn˘ch poznámek. Psal velmi ãtivû a jasnû. Pfiedná‰el zfietelnû, plynnû a sám fiíkal, Ïe rád a snadno. Z jeho celoÏivotní ãinnosti a díla je vidût, Ïe Ïil a pracoval cílevûdomû. Své vûdecké v˘sledky brzy publikoval (UÏ tehdy podle dne‰ního Work, finish, publish!) a vyuÏíval jich i ve své bohaté popularizaãní produkci. Z jeho Vzpomínek vypl˘vá, Ïe si na své práci zakládal. A právem. Zajímavé je i Nûmcovo sebehodnocení, které ãteme v jeho Vzpomínkách. OceÀuje svou dobrou pamûÈ, rychlou chápavost, velikou zvídavost, vytrvalost, píli schopnost snadného pfiedná‰ení a jazykové schopnosti. Jako nev˘hody uvádí nestálost a roztfií‰tûnost zájmÛ, nedostateãné znalosti chemie, fyziky a matematiky ze stfiední ‰koly. Ale snad nejv˘raznûj‰í Nûmcovou vlastností byla jeho ãinorodost – v tom nejvlastnûj‰ím slova smyslu. Nepfiedstavitelnû rád se angaÏoval ve vûdeck˘ch institucích a poãinech, byl schopn˘m organizátorem a vyjednavaãem. Ve svém jednání byl velmi noblesní a taktní. A i taktick˘. První etapa Nûmcova dospûlého Ïivota se tedy odehrávala v politicky a spoleãensky kvasícím ale stále je‰tû svírajícím prostfiedí rakouské monarchie. Mlad˘ student, kter˘ do Prahy pfii‰el z bydÏovského gymnázia, se brzy zapletl do revoluãního studentského hnutí a málem byl odsouzen v procesu s tzv. Omladinou. Vûdeckou práci zaãínal v tehdej‰ích dnes nepfiedstavitelnû chud˘ch pomûrech universitních pfiírodovûdeck˘ch ústavÛ, které tvofiilo nûkolik málo nevybaven˘ch místností v tzv. Kaulichovû domû na rohu Karlova námûstí a ulice na Zbofienci. Pracoval nejprve v zoologickém ústavu vynikajícího experimentátora profesora Vejdovského, kde se seznámil s tehdy moderními mikroskopick˘mi technikami a vûnoval se zoologické cytologii. Na jeho radu pfie‰el pak na uvolnûné na uvolnûné placené místo asistenta do Botanického ústavu, kter˘ vedl neménû v˘znaãn˘m vûdec Ladislav âelakovsk˘ (synem obrozeneckého básníka F.L.âelakovského). Ze zoologa se stal experimentální botanik. Tak zaãínal pevn˘ a neobyãejnû úspû‰n˘ celoÏivotní svazek NûmcÛv s vûdou, kter˘ v budoucnu bude jeho bezpeãn˘m zakotvením i v dobách, kdy ho politické tlaky budou ohroÏovat. V této Ïivotní etapû byl také vûdecky nejproduktivnûj‰í, do ní patfií jeho hlavní objevy cytologické a experimentálnû morfologické práce, vãetnû svûtovû v˘znamné monografie o oplozovacích procesech u rostlin, svûtovû prioritních prací o statolitovém vnímání gravitace v kofienov˘ch ‰piãkách, ãetné studie o regeneraci a fyziologii dráÏdivosti a dal‰í. O tûch v‰ech se zfiejmû budou zmiÀovat ve sv˘ch odborn˘ch pfiíspûvcích dal‰í fieãníci na‰eho setkání. Vûdecké úspûchy jsou také základem jeho kariéry. Bûhem osmilet (1899, l903 a 1907) se postupnû habilituje, je jmenován mimofiádn˘m a fiádn˘m profesorem. Jako zajímavost si pfiipomeÀme, Ïe jako asistent jiÏ tûÏce nemocného profesora âelakovského zafiizuje novû postavenou budovu Botanického ústavu v Benátské ulici (souãasnû vybudovanou v zrcadlové symetrii také pro nûmeck˘ botanick˘ ústav ve Viniãné 5) a provází v ní stafiiãkého mocnáfie císafie Franti‰ka Josefa. Tam pozdûji Nûmec zaloÏil Ústav anatomie a fyziologie rostlin, kter˘ dodnes produkuje na‰e experimentální botaniky. Ale Nûmcova ãinorodost ho neúprosnû vedla také k tomu, Ïe se samozfiejmû a logicky stával úspû‰n˘m organizátorem rychle se rozvíjející ãeské vûdy. V letech 1908–1929 byl tajemníkem, a pak pfiedsedou âeské akademie vûd a umûní. DÛleÏité je i jeho seznámení se s mecená‰em Josefem Hlávkou a jeho nadací. V˘znamn˘m vlasteneck˘m poãinem bylo v pfiedveãer vzniku samostatné âeskoslovenské republiky vydání Národní ãítanky. Vûnuje se i organizaci mezinárodní vûdy v Mezinárodní radû vûdeck˘ch unií (ICSU) a v Asociaci pro pokrok vûdy. O popularizaãní ãinnosti Nûmcovû bude podrobnûji hovofiit kolega Krekule. Zde jen uvedu, Ïe byl vedle redakãní práci postupnû ãasopisÛ Îiva a Vesmír pfiedev‰ím vedoucím redaktorem encyklopedie Ottova nauãného slovníku nové doby Dodatky – dvanáct svazkÛ 1930–1943. Druhou neménû aktivní aktivní etapou Nûmcova Ïivota jsou léta první republiky. TûÏi‰tû jeho práce se nenápadnû pfiesouvá z práce experimentální na vûdecko-organizaãní. V letech 1919 a 1921 byl dûkanem a jedním z iniciátorÛ vzniku pfiíro10 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 11 Konference dovûdecké fakulty (od‰tûpením z fakulty filosofické), v roce 1921 a 1922 byl zvolen rektorem University. Napsal mimo jiné první dva díly do kompendia tzv. Aventinského rostlinopisu (Úvod do obecné biologie a Nauka o buÀce, Anatomie rostlin), kter˘ rediguje jeho Ïák a následovník Silvestr Prát. Po ruské fiíjnové revoluci podporuje zfiízení tzv. bûÏenecké university pro ruské emigranty a do ústavu pfiijímá rostlinného biochemika Iljina, cytologa Milovidova a dal‰í. Je zcela logické, Ïe aktivita jiÏ vefiejnû známého universitního profesora Nûmce ho vede také do víru spoleãenské i politické ãinnosti. V letech 1926 aÏ 1929 je dokonce senátorem za „kramáfiovskou“ Národnû demokratickou stranu, která byly z velké ãásti pokraãovatelkou pfiedváleãné strany mladoãeské. Opou‰tí ji v roce 1935 pro nesouhlas pfii jejím spojení s krajnû pravicov˘m Národním sjednocením. Tfietí etapou Ïivota profesora Nûmce je na‰tûstí krátká, na‰tûstí proto, Ïe to jsou léta nacistické okupace a druhé svûtlové války. V její pfiedveãer dostává ãestn˘ doktorát Karlovy univerzity, v projevu pfiedvídá v pfiírodovûdn˘ch oborech vûdeckou revoluci. V roce 1938 je pensionován, na podzim zavírají nacisté ãeskou Karlovu universitu. Nûmec se stahuje do soukromí, pí‰e knihy: dvoudíln˘ Îivot rostlin a dal‰í díly: Aventinského rostlinopisu: Jak rostou rostliny a RozmnoÏování a pohyby rostlin. Po válce se v novû získané budovû po nûmeckém ústavu ve Viniãné 5 novû zafiizoval Ústav anatomie a fysiologie rostlin, veden˘ Nûmcov˘m nástupcem profesorem Prátem, ale ku podivu se v nûm bohuÏel nena‰la pracovna pro emeritního profesora Nûmce. Proto Nûmec nav‰tûvoval ve Viniãné 5 své známé jen v genetickém ústavu novû jmenovaného profesora Hrubého. O nemalé Nûmcovû ãinnosti a aktivitû na Slovensku, kde Ïil také jeho syn mikrobiolog Pavol Nûmec, vám bude poutavû – jinak to nedovede – vyprávût kolegynû Erdélská. Bohumil Nûmec je evidentnû velikou ãeskou osobností experimentální biologie, spolu s Janem Evangelistou Purkynûm pravdûpodobnû nejvût‰í. Vykonal nesmírnû mnoho pro ãeskou i svûtovou vûdu. A je správné a hezké, Ïe obrazy tûchto dvou velik˘ch lidí budou zdobit seminární místnost Katedry fyziologie rostlin. Prof. Bohumil Nûmec na Slovensku Oºga Erdelská VáÏení kolegovia a priatelia, s veºkou radosÈou som prijala pozvanie s v˘zvou povedaÈ niekoºko slov ako pamätníãka takej v˘znamnej vedeckej, pedagogickej aj politickej osobnosti akou bol prof. Bohumil Nûmec. Pokúsim sa urobiÈ to za slovenskú vedeckú komunitu, ktorej venoval od roku 1946 aÏ takmer do svojej smrti, teda v posledn˘ch dvadsiatich rokoch svojho Ïivota, veºmi v˘znamnú ãasÈ svojho záujmu a pozornosti. Súãasne je mi veºmi ºúto, Ïe sa na‰ej konferencie nemôÏu zúãastniÈ jeho najbliωí spolupracovníci zo Slovenska – RNDr. Mária Luxová, DrSc, RNDr. Andrej Lux, CSc. a prof. RNDr. ªudovít Past˘rik, DrSc. Îiaº, manÏelia Luxovci sa dne‰ného dÀa nedoÏili. Som rada, Ïe sú aspoÀ zastúpení synom, prof. Alexandrom Luxom. Prof. Past˘rik, pri svojom poÏehnanom veku 95 rokov, si uÏ cestu do Prahy zo zdravotn˘ch dôvodov nemôÏe dovoliÈ. Prvá etapa pôsobenia prof. Bohumila Nûmca na Slovensku (1946–1948) Prof. Nûmec sa po skonãení druhej svetovej vojny ako vy‰e 70-roãn˘ uÏ nevrátil na svoje pôvodné pracovisko na Karlovej univerzite, kde viedol Ústav pro fyziologii a biologii rostlin Pfiírodovûdecké fakulty. Prijal v‰ak vo februári 1946 pozvanie vtedaj‰ej Slovenskej univerzity (SU), aby tam pôsobil ako hosÈujúci profesor, ktor˘ by umoÏnil vznik samostatného Ústavu fyziológie a biológie rastlín Prírodovedeckej fakulty v Bratislave. Zárodok nového ústavu, v ktorom pôsobil Ïiak prof. Nûmca z praÏskej fakulty – Dr. ªudovít Past˘rik uÏ existoval na vtedaj‰om Botanickom ústave, ktor˘ viedol botanik-systematik Prof. Franti‰ek Nábûlek. Od ª. Past˘rika pochádzal typ na vhodnú osobnosÈ, ktorá by mohla plne garantovaÈ vedecké smerovanie Ústavu po jeho zaloÏení. Pri zrode nového ústavu stáli okrem prof. Nábûlka a Dr. Past˘rika aj botanik Dr. Ján Futák, matematik a univerzitn˘ funkcionár prof. Jur. Hronec a politici Laco Novomesk˘ a Ondrej Pavlík. Táto skupina vtedy vplyvn˘ch osobností pozvala prof. Nûmca v roku 1945 na pracovnú schôdzu Matice slovenskej do Turã. Sv. Martina. Predná‰ka na tému „V˘znam vedy pre kultúru národa“, ktorú tam prof. Nûmec predniesol, bola bezprostredn˘m impulzom k jeho pozvaniu za hosÈujúceho profesora fyziológie rastlín na Prírodovedeckej fakulte SU. 11 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 12 Konference Prof. Nûmec nastúpil na Prírodovedeckú fakultu v marci 1946. Ujal sa vedenia nového Ústavu fyziológie a biológie rastlín, predná‰ok a v˘chovy mlad˘ch odborníkov, vrátane zadania a vedenia dizertaãn˘ch prác. E‰te v tom istom roku umoÏnil Dr. ª. Past˘rikovi, ktor˘ mal habilitaãnú prácu uÏ pripravenú, aby sa habilitoval za docenta. Prof. Nûmec ur˘chlene dokonãil aj dvojdielnu uãebnicu V‰eobecnej botaniky na vy‰e 1000 stranách, ktorá vy‰la v roku 1948 (1. diel) a v roku 1951 (2. diel). V˘borne slúÏila v prv˘ch dvoch desaÈroãiach práce ústavu na základné biologické vzdelávanie nielen pre fyziológov, ale aj cytológov, anatómov, genetikov, ãiastoãne aj mikrobiológov a odborníkov neskôr ‰pecializovan˘ch na poºnohospodárstvo, lesníctvo, ovocinárstvo a iné odbory. Pri dokonãovaní a príprave knihy do tlaãe mu pomáhal docent Past˘rik, ktor˘ ju aj preloÏil do slovenãiny. Mária Tesafiová (neskôr Luxová) kreslila viaceré obrázky a Andrej Lux pomáhal pri v˘bere a fotografovaní preparátov Dr. Dohta z V˘skumného ústavu drevárskeho v Bratislave. Ústav sa pod vedením prof. Nûmca vzmáhal ão do poãtu ‰tudentov, ale aj mlad˘ch asistentov a s t˘m súviselo pribúdanie pedagogick˘ch a organizaãn˘ch prác. Pôsobenie prof. Nûmca na fakulte sa skonãilo po dvoch rokoch. V roku 1948 odovzdal vedenie Ústavu doc. ªudovítovi Past˘rikovi. Podºa „Vzpomínek“ prof. Nûmca (vydan˘ch v roku 2002 archívom AVâR) vzdal sa ho vtedy, keì ochorel na ÈaÏkú bronchitídu a Ústav bol schopn˘ uÏ samostatnej existencie pokraãujúc v ním naãrtnutej línii. Pokiaº viem, prof. Nûmec po uzdravení uÏ na fakulte fyzicky nepôsobil, ale ostal ìal‰ie dva roky v zamestnaneckom vzÈahu a v písomnom styku s Ústavom aÏ do ãasu, k˘m bol doc. Past˘rik vymenovan˘ za profesora. Azda posledná náv‰teva prof. Bohumila Nûmca na bratislavskej prírodovedeckej fakulte sa viaÏe na pozvanie, ktoré prijal v roku 1965. Bolo to pozvanie Slovenskej botanickej spoloãnosti (SBS), v zastúpení jej vtedaj‰ieho podpredsedu a predsedu fyziologickej sekcie Doc. K.Erdelského, aby predniesol na pôde fakulty predná‰ku na tému geotropizmu u rastlín. O predná‰ku bol veºk˘ záujem a mala veºk˘ úspech, tak ako zvyãajne v‰etky jeho slovné i písomné prejavy. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave si uctila zakladateºské pôsobenie prof. Nûmca aj zápisom na tabuºu zvlá‰È v˘znamn˘ch osobností pôsobiacich na jej katedrách vo vestibule vstupného pavilónu fakulty v Mlynskej doline. Druhá etapa pôsobenia prof. Nûmca na Slovensku, spätá s teraj‰ím Botanick˘m ústavom SAV (1953–1965) Keì som ako mladá absolventka Prírodovedeckej fakulty nastúpila v roku 1956 do vtedaj‰ieho Laboratória rastlinnej biológie SAV, ktoré viedla Dr. Mária Luxová, stretávala som sa pomerne ãasto s prof. Bohumilom Nûmcom. Bol v tom ãase ãlenom vedeckej rady pracoviska a svojimi znalosÈami a radami sa zúãastÀoval na príprave, priebehu a hodnotení v˘sledkov rie‰en˘ch úloh. Sedela som s manÏelmi Luxov˘mi v jednej pracovni a tak som mala moÏnosÈ hneì po zaãlenení do v˘skumného procesu vnikaÈ do spôsobu myslenia a v˘meny názorov t˘chto v˘znamn˘ch osobností, ão povaÏujem za jednu z najcennej‰ích skúsenosti svojho Ïivota. Navy‰e medzi Luxovcami a prof. Nûmcom boli priam otcovsko-synovské a dcérske vzÈahy v tom najkraj‰om zmysle slova. Pamätám sa na radostné prípravy, keì mal prísÈ a úÏasnú pohodu pri diskusiách na vedecké aj v‰eobecne ºudské témy.V‰etko sa zvyãajne zaãínalo klobáskou, kt. mal pán profesor veºmi rád. Potom nasledovala káva, a dlh˘ rituál prípravy cigary preru‰ovan˘ stroh˘mi otázkami a odpoveìami o novostiach rôzneho typu na obidvoch diskutujúcich stranách. Pravá pohoda nastala, keì sa cigára rozhorela a problémy sa pri obãasnom „bafkaní“ zaãali rozoberaÈ do hæbky. Obãas v‰etci odskakovali k mikroskopu, vyÈahovali mikrofotky, separáty, porovnávali, kritizovali, ale aj chválili. V‰etko prebiehalo v naprostej zhode, e‰te aj vzájomné pokarhania. Dr. Luxová profesora pravidelne láskavo karhala za to, Ïe príli‰ veºa pracuje a Ïe zasa, ako zvyãajne, vyskoãil z idúceho trolejbusu na otáãke pri ústave. (Nepamätám si v‰ak od nej ani jedno kritické slovo na jeho záºuby – cigaru a klobásky!) Skrátka, mali sa v‰etci traja veºmi radi hneì od chvíle, kedy sa spoznali poãas pobytu na bratislavskej univerzite. V rokoch 1956–1958 písali spolu knihu „Jak Ïije ovocn˘ strom“(Nakl.âSAV, Praha, 1958, 517 strán). Text bol spoloãn˘m dielom prof. Nûmca, prof. Past˘rika a Dr. Luxovej, viaceré makro aj mikrofotografie zhotovil Dr. Andrej Lux. Neskôr uÏ nevzniklo väã‰ie spoloãné kniÏné dielo, ale pán profesor sa konzultaãne podieºal na príprave knihy Dr. M. Luxovej, ktorá vy‰la v edícii Zemûdûlská botanika ako ã. 1 pod názvom „Anatomie a morfologie rostlin“(I. vydanie, Státní zemûdûlské nakladatelství, Praha, v roku 1965 na 303 stranách). ManÏelia Luxovci v tom ãase zasa pomáhali pánu profesorovi pri príprave dokumentaãného materiálu do niektor˘ch vedeck˘ch ãlánkov, ktoré vtedy písal a publikoval. 12 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 13 Konference Krátka spomienka na práce prof. Nûmca z oblasti rastlinnej embryológie Vo svojej spomienke sa krátko zmienim o prácach prof. Nûmca, ktoré sa dot˘kajú procesu rozmnoÏovania a rastlinnej embryológie. Iné oblasti jeho bohatej vedeckej práce budú predmetom záujmu ìal‰ích predná‰ateºov konferencie. V roku 1965 vy‰la jeho práca o zábrann˘ch mechanizmoch polyspermie u druhu Gagea lutea L. K procesu oplodnenia tohto druhu sa vracal viackrát v Ïivote, vÏdy z iného pohºadu. Som presvedãená, Ïe tento jeho posledn˘ embryologick˘ pohºad vyprovokovali aj na‰e diskusie okolo embryogenézy niektor˘ch trvácich ºanov (najmä druhu Linum austriacum L.), ktor˘mi som sa v rokoch 1956–1959 zaoberala. VÏdy, keì sme sedeli pri mikroskope a hºadeli na zárodoãné mie‰ky a zaujímavé útvary semien a zárodkov, mala som pocit, Ïe sa mu du‰a usmieva tak ako aj mne. Doslovne mi povedal, Ïe by bol rád, keby som sa rozmnoÏovacím procesom mohla v budúcnosti venovaÈ. Mal na v˘skum tejto vednej oblasti zo svojej mladosti veºmi pekné spomienky. V roku 1898, teda v roku objavu dvojitého oplodnenia krytosemenn˘ch rastlín, ako 25-roãn˘ napísal v Rozpravách âeské akademie (císafie Franti‰ka Jozefa) pro vûdy, slovesnost a umûní (Tfiída II, roã.VII. ã. 17. 1–18) ãlánok o peli v petaloidn˘ch tyãinkách Hyacintu. V‰imol si, Ïe v niektor˘ch petaloidn˘ch tyãinkách sa popri mal˘ch peºov˘ch zrnách, obsahujúcich jednu vegetatívnu a jednu generatívnu bunku, vyskytujú aj veºké peºové zrná s viacer˘mi jadrami alebo bunkami. Tieto peºové zrná svojou polaritou a celkovou stavbou pripomínajú zárodoãné mie‰ky. KeìÏe peºové zrná a vrecú‰ka krytosemenn˘ch rastlín predstavujú samãiu pohlavnú generáciu a zárodoãné mie‰ky samiãiu (samiãí gametofyt), vyslovil Bohumil Nûmec domnienku, Ïe ide o feminizáciu samãieho gametofytu. Toto jeho pozorovanie moÏnej zmeny samãieho na samiãí gametofyt vzbudilo veºk˘ záujem a zapísalo sa do dejín biológie ako „Nûmcov fenomén“. Po viac ako polstoroãnom odstupe sa tento fenomén dostal do popredia záujmu rastlinnej embryológie, genetiky a ‰ºachtenia v súvislosti so skúmaním pôvodu androgenetick˘ch embryí vznikajúcich pri peºovej embryogenéze in vitro. V roku 1910 publikoval knihu „Das Problem der Befruchtungsvorgänge und andere zytologische Fragen“ ( Bornträger, Berlin, 1–562). Bolo to v ãase, keì sa potvrdzovali a prehlbovali základné údaje o dvojitom oplodnení a embryogenéze v pohlavnom procese krytosemenn˘ch. Okrem mnoh˘ch originálnych pozorovaní o spl˘vaní jadier a vzniku polyploidn˘ch jadier uvádza aj moÏnosÈ prenosu plastidov z generatívnej bunky do zygoty pri oplodnení, teda dot˘ka sa otázky, ktorá sa stala aktuálnou aÏ v ultra‰trukturálnych prácach 80-tych rokov minulého storoãia. V roku 1912 a 1923 sa zaoberal ‰peciálne oplodnením u druhov rodu Gagea. Vracia sa k tejto téme v r. 1931. Vtedy sa zameral aj na proces polyspermie a vzniku anatomick˘ch (‰trukturálnych) zábran tohto procesu po oplodnení. Popisuje predæÏenie pútka oplodnen˘ch vajíãok, ãím sa ich mikropylárny otvor vzìaºuje od placenty a sÈaÏuje ãi celkom bráni preniku ìal‰ích peºov˘ch vrecú‰ok do vajíãka. Vo svojej poslednej práci tohto druhu v r. 1965, ktorú som uÏ spomenula, doplÀuje pozorovanie o upchatie mikropylárneho otvoru zvy‰kami peºového vrecú‰ka, ktoré vniklo ako prvé do mikropylárneho otvoru, ãím sa pôsobenie synergíd v atrakcii peºov˘ch vrecú‰ok k zárodoãnému mie‰ku oslabuje. V rokoch 1935–37 ho zaujala tvorba plodu a semien u Lilium candidum L. Veºmi sa zaujímal aj o partenogenézu a iné typy apomixie. Poznatky o nich sprístupÀoval vo forme populárno-vedeck˘ch príspevkov ‰ir‰ej biologicky zainteresovanej verejnosti. V˘roãia narodenia alebo úmrtia prof. Bohumila Nûmca boli aj v minulosti vzácnou príleÏitosÈou na vedecké stretnutia. Som veºmi rada, Ïe súãasná konferencia na ne nadväzuje a pokraãuje tak v tejto cennej tradícii. Iste ich bolo viac, ale uvediem aspoÀ niektoré z nich (v zátvorke sú mená hlavn˘ch organizátorov): 1973 – 100 rokov narodenia Bohumila Nûmca „DeÀ rastlinnej cytológie“v Pruhoniciach, (M. N. Konãalová), 1973 – „DeÀ rastlinnej cytologie“ v Bratislave venovan˘ B. Nûmcovi, SBS (Milan Bobák), 1993 – Stretnutie venované 120. v˘roãiu narodenia Bohumila Nûmca, v rámci SBS (Milada âiamporová), 1996 – „DeÀ rastlinnej cytológie“ k 30. v˘roãiu úmrtia Bohumila Nûmca, SBS (Alexander Lux). Moja veºká vìaka patrí organizátorom ná‰ho dne‰ného stretnutia za pozvanie a za to, Ïe vystihli a zdôraznili hlbok˘ v˘znam spojiÈ súãasnú uroveÀ poznania s poãiatoãn˘mi originálnymi ideami, snahami a v˘sledkami, pri zrode ktor˘ch stáli také vyznamné osobnosti ako prof. Bohumil Nûmec, ktor˘ podstatne ovplyvnil minulé i súãasne smerovanie v‰etk˘ch odborov rastlinnej biológie v âechách aj na Slovensku. 13 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 14 Konference Vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin J. ·ebánek Bylo mi dopfiáno poznat zakladatele na‰í experimentální botaniky prof. Bohumila Nûmce pfii nûkolika setkáních. Pfii prvním to byl prof. Dostál, kter˘ mû pfiedstavil panu profesorovi Nûmcovi jako svého asistenta, tehdy naprostého zaãáteãníka na vûdeckém poli, a struãnû popisoval, ãím se zab˘vám. Bylo to nûkdy na konci roku 1953. Toto setkání jsem hluboce proÏíval a scénu z nûho vidím stále pfied sebou. D˘chlo na mû zvlá‰tní kouzlo velikosti a noblesy Nûmcovy osobnosti. Takov˘ch setkání pak uÏ mnoho nebylo. Zhruba pfied 50 léty mne prof. Nûmec písemnû vyzval, abych do ãasopisu Physiologia Plantarum napsal ãlánek pfiipomínající pÛlstoletí Dostálovy ‰koly experimentální morfologie rostlin. Uãinil jsem to spolu s Jaroslavem Pode‰vou, sv˘m pfiedchÛdcem v asistentské funkci u prof. Dostála. A nyní tedy pfiibyla v kolobûhu ãasu k oné tehdej‰í padesátce dal‰í padesátka, a tak mÛÏeme pfiipomenout, Ïe Dostálova ‰kola experimentální morfologie rostlin je uÏ stoletá. Experimentální morfologie rostlin jako vûda má ov‰em kofieny star‰í. Sahají pfiedev‰ím do Nûmecka ke jménum takov˘ch botanikÛ jako byli zejména Julius Sachs, VŒchting, a zvlá‰tû mnichovsk˘ prof. Goebel. Ten vykládal rÛstové korelace mezi jednotliv˘mi ãástmi rostlinného tûla jen na podkladû trofickém, ale uÏ Sachs svou naukou o ústrojetvorn˘ch látkách (1880) – jeÏ pozdûji prof. Nûmec oznaãil jako organogeny – ukázal novou cestu v˘kladu utváfiení rostlinného tûla. Sachs pak roku 1892 zjistil, Ïe z mlad‰ích listÛ Begonia rex se tvofií bezkvûté pr˘ty, ale ze star‰ích listÛ pr˘ty kvetoucí. Tento jev b˘vá oznaãován jako tzv. SachsÛv fenomen. Pozdûji (roku 1911) prof. B. Nûmec popsal tento SachsÛv fenomen na velik˘ch dûlohách Streptocarpus wendlandii, kde po jejich rozfiezání úseky z vrchní ãásti tvofiily nekvetoucí v˘hony a úseky z bazální ãásti pfiímo kvûty (obr. 1). UÏ v˘sledky tûchto pokusÛ mohly budit pfiedstavu o existenci zvlá‰tních látek regulaãních. Jak bylo uÏ pfiipomenuto, prof. Nûmec navrhl v roce 1930 pro tento druh regulaãních látek název „organogeny“. A právû pro existenci tûchto organogenÛ odpovûdn˘ch za vznik kofienÛ svûdãil v tomto roce i velmi zdafiil˘ pokus prof. Nûmce. Na bazální fiezné plo‰e kofiene ãekanky se tvofií normálnû pupeny, ale kdyÏ Nûmec potfiel tuto plochu z poloviny Ïivnou pÛdou s bakteriemi Pseudomonas rhizogenes, pak na této polovinû vznikl místo pupenÛ kalus a kofieny. Jak se pak ukázalo, jde tu v‰ak vlastnû o pozdûji izolovan˘ auxin uvolÀovan˘ bakteriemi. JiÏ pfiíklady tûchto pokusÛ naznaãují, jak v˘znamnû obohatil prof. Nûmec experimentální morfologii rostlin, do jejíhoÏ rámce lze samozfiejmû poãítat i v‰echny jeho v˘znamné objevy t˘kající se regenerace, zejména regenerace kofiene. V˘znamn˘ poãin pro v˘voj ãeské experimentální morfologie rostlin uãinil v‰ak prof. Nûmec právû jiÏ pfied 100 léty, kdy se rozhodl, aby se v tomto oboru botaniky specializoval jeden z tehdej‰ích jeho ÏákÛ Rudolf Dostál. A právû on to byl, kdo tento obor u nás rozvinul a spolu s ním i ãeskou fytohormonologii. Právû experimentální morfologie rostlin pfiispûla totiÏ sv˘m zkoumáním rÛstov˘ch korelací velmi podstatnû k objevu rostlin- Obr. 1: Úseky z rÛzn˘ch krajin obrovské dûlohy Streptocarpus wendlandii regenerují rÛznû: a – na úseku z báze ãepele vznikají pfiímo kvûtní v˘hony, b – z vrcholové krajiny listnaté lodyÏky, c – ze stfiední ãásti vznikají lodyÏky a listy s kvûtními pupeny; d – restituce kfiídlovit˘ch v˘rÛstkÛ po záfiezu do bazálního meristému dûlohy. (podle B. Nûmce). 14 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 15 Konference Obr. 2. V˘voj ãtyfi zdánlivû nezávisl˘ch linií fyziologie rostlin a jejich postupná syntéza vyúsÈující do objevu rostlinn˘ch hormonÛ (auxinÛ). Pfievzato z monografie F. W. Wenta a K. V. Thimanna: „Phytohormones. MacMillan, New York, 1937“. n˘ch hormonÛ, jak ve své monografii o rostlinn˘ch hormonech z roku 1937 uvádûjí profesofii Went a Thimann (obr. 2). Hned první experimenty, které Dostál konal pod vedením svého uãitele prof. Nûmce pfied 100 lety, ukázaly pfiekvapující v˘sledek. KdyÏ byl klíãním rostlinám hrachu odfiíznut epikotyl, vyrÛstaly oba pupeny dûloÏní zprvu stejnû rychle, ale po odfiíznutí jedné dûlohy vyrÛstal jen pupen dûlohy odfiíznuté (obr. 3). Obr. 3. Klíãní rostliny hrachu pûstované ve tmû: a – neporu‰ená rostlina, b – po odfiíznutí lodyÏky nad dûlohami vyrÛstají pupeny z úÏlabí obou dûloh, c – po odfiíznutí lodyÏky a jedné dûlohy roste jen pupen v úÏlabí dûlohy odfiíznuté. PÛvodní Dostálova kresba. To bylo v rozporu s Goebelov˘m trofick˘m v˘kladem rÛstov˘ch korelací, podle nûhoÏ by bylo moÏno oãekávat, Ïe poroste ten pupen, kter˘ je blíÏe v˘Ïivn˘m zdrojÛm, tedy pupen ponechané dûlohy. Prof. Dotál, kdyÏ na tyto své vûdecké poãátky vzpomínal, zdÛrazÀoval, jak ho prof. Nûmec zprvu bedlivû kontroloval, nedo‰lo-li pfii odfiezávání dûlohy k po‰kození pupenu v jejím úÏlabí. Pfiekvapující v˘sledek pak prof Dostál publikoval roku 1908 v „Rozpravách âeské akademie pro vûdy, slovesnost a umûní“. Byla tam ãtvrt století pfied izolací prvního fytohormonu (auxinu) prezentována jasnozfiivá my‰lenka, proã 15 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 16 Konference dûloha hrachu svÛj úÏlabní pupen brzdí. Pfiíãinou mají b˘t neznámé látky zábranné („Hemmungsstoffe“), které mají povahu látek regulaãních – hormonálních (korelaãních). Dostál o nich roku 1908 pí‰e vûtu, která na tehdej‰í dobu aÏ neuvûfiitelnû vystihuje zpÛsob, jímÏ se hormony v tûle rostliny ‰ífií: „Z rÛzn˘ch partií rostliny se ‰ífií podráÏdûní od buÀky k buÀce – patrnû plasmodesmy – i na velikou vzdálenost a pÛsobí na buÀky i jin˘ch ãástí“. KdyÏ pak Dostál pfiedloÏil habilitaãní spis prof. B. Nûmcovi záhy po vzniku ãs. státu, prof. Nûmec navrhl jako habilitaãní obor „Experimentální morfologii rostlin“. To v‰ak narazilo u prof. Velenovského, kter˘ ãasto polemizoval s názory nûmeckého experimentálního morfologa prof. Goebla, a Velenovsk˘ Nûmcem navrhovan˘ obor nechtûl pfiipustit. Nakonec byl pro Dostála schválen na tehdej‰í fakultû UK obor „Fyziologie rostlin se zvlá‰tním zfietelem k fyziologii rÛstu“. Po klíãních rostlinách hrachu se záhy staly dÛleÏit˘m experimentálnû morfologick˘m modelem rostliny krtiãníku hlíznatého (Scrophularia nodosa). Na nich byl rovnûÏ (jiÏ v roce 1909) prokázán inhibiãní vliv dospûlého listu z báze lodyhy a stimulaãní vliv listu mladého z vrcholové ãásti lodyhy na rÛst axilárního pupenu. Jednoduch˘m pokusem na témÏe modelu prokázal Dostál i stimulaãní vliv kofienÛ a pfiesvûdãivû i SachsÛv fenomén (obr. 4). Hned po zaloÏení Vysoké ‰koly zemûdûlské a Vysoké ‰koly zvûrolékafiské v Brnû byl Dostál 1919 povûfien funkcí pfiednosty botanického ústavu na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské a souãasnû pfiedná‰kami na obou tûchto vysok˘ch ‰kolách. Místo pfiednosty botanického ústavu na Vysoké ‰kole zemûdûlské bylo od poãátku obsazeno (zprvu prof. Bubákem a pak prof. O. VodráÏkou, dal‰ím z ÏákÛ prof. Nûmce). Teprve po pfiedãasné smrti VodráÏkovû v r. 1932 pfie‰el Dostál jako profesor trvale na vysokou ‰kolu zemûdûlskou. Ale je‰tû pfiedtím v roce 1930 shrnul svou dosavadní práci v první ãeské uãebnici Experimentální morfologie rostlin. Vy‰la jako 5. svazek Aventinského Rostlinopisu, a to v jediném svazku s Naukou o dûdiãnosti prof. A. BroÏka. Dostál zde – stále je‰tû pfied izolací prvního rostlinného hormonu, auxinu – formuloval cíl experimentální morfologie: „Poznat pfiíãiny utváfiení rostlinného tûla“ a hned také zdÛraznil, Ïe „rostlina dosahuje za urãit˘ch podmínek urãitého tvaru, ale za jin˘ch se utváfií jinak… Podoba, kterou na sebe v pfiírodû rostlina bere, jest jen jediná z ãetn˘ch podob, v nichÏ se nám objeví, mûníme-li podmínky pÛsobící na její tvar“. T˘Ï SachsÛv fenomén ukázal i na dal‰ím svém modelu, na ãárovníku (Circaea intermedia). Tyto pokusy Dostál konal stále je‰tû v bezprostfiedním kontaktu se sv˘m uãitelem profesorem Nûmcem jako gymnasiální suplent (na praÏském gymnasiu v Truhláfiské ulici), ale v roce 1914 byl pfieloÏen na gymnasium do Tfiebonû. I zde v‰ak v odlouãení od Nûmcova ústavu pokraãoval ve sv˘ch pokusech a pfiipravil tam svÛj habilitaãní spis. Experimentálnû v nûm prokázal napfi. zmûnou vnûj‰ích podmínek pfii morfogenezi, Ïe hlíza bramboru je stonkovou metamorfosou. Obdobnû to prokázal i na krtiãníku. Obr. 4. Odli‰n˘ charakter listu z horní, stfiední a spodní ãásti lodyhy pfii rÛstu pr˘tu u krtiãníku hlíznatého (Scrophularia nodosa). Z horní ãásti lodyhy se tvofií kvûtenství (a), ze stfiední ãásti listnatá vûtévka (b), ze spodní ãásti hlíza (c). Na bezlist˘ch úsecích se tvofií vÏdy jen listnat˘ pr˘t (d). Podle R. Dostála. 16 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 17 Konference zmûní ve stfiídavé. Pozdûji Dostál na Bryophyllum crenatum objevil i nov˘ druh fotoperiodické adaptace, tj. adaptaci dlouhokrátkodenní. Experimentální botanika se uÏ zvolna blíÏila k Wentovu auxinu. P. W. Went publikoval v roce 1928 práci „Wuchsstoff und Wachstum“ a o 4 roky pozdûji vy‰la pak práce KŒglova „Über die Chemie des Auxins und sein Vorkommen im Pflanzen-und Tierreich“. Obr. 5. Regulaãní vliv mlad˘ch a dospûl˘ch listÛ Bryophyllum crenatum: a – na úseku ze spodní ãásti lodyhy dospûl˘ list brzdí rÛst svého pupenu, b – na úseku z vrcholové ãásti mlad˘ list rÛst pupenu povzbuzuje, c – sefiíznutá ãepel dospûlého listu poloÏená fieznou plochou na agar, d – agar ve zkumavkách aplikovan˘ na fiapíky Bryophyllum: vlevo ãist˘ agar, vpravo agar, na nûmÏ byly poloÏeny fiezné plochy dospûl˘ch listov˘ch ãepelí, e – rÛst pupenu vpravo je zadrÏován pod vlivem agaru, do nûhoÏ difuzí pfie‰ly inhibiãní látky z dospûl˘ch ãepelí. Podle A. Uhrové a R. Dostála. To Dostál doloÏil napfi. na Ficaria verna. Kofienová povaha hlízek této rostliny se nápadnû prokáÏe, kdyÏ ji v zimních mûsících kultivujeme na krátkém dni, kdy se hlízky rychle mûní ve vláknité absorpãní kofieny a naopak pfii silném nepfietrÏitém osvûtlení se tyto kofieny pfiemûní v hlízky. Je‰tû nápadnûj‰í pfiíklad morfogeneze v závislosti na vnûj‰ích podmínkách ukázal Dostál na Bryophyllum verticillatum. Tento druh na jedné lodyÏní uzlinû má postaveny 3 listy a má tedy listové postavení pfieslenité. Pupeny na okrajích listÛ (marginály) tvofií tento druh na dlouhém dni nebo na svûtle vy‰‰í intenzity. Ale na krátkém dni nebo na slabém svûtle klesnou inhibice v rostlinû natolik, Ïe se pupeny netvofií a navíc se pfieslenité postavení listÛ Po trvalém uÏ pfiechodu Dostálovû na Vysokou ‰kolu zemûdûlskou v Brnû to byla jeho asistentka AneÏka Uhrová, která se první zab˘vala regulaãním vlivem listÛ na Bryophyllum crenatum. I zde mladé listy z horní ãásti lodyhy podporují rÛst sv˘ch úÏlabních pupenÛ a dospûlé listy ze spodní ãásti lodyhy jej brzdí. Uhrová je‰tû pfied izolací IAA se inspirovala Wentovou difúzí auxinu z vrcholkÛ koleoptilí trav do agaru a fie‰ila podstatu inhibiãního vlivu listÛ pomocí difuse inhibiãních látek z dospûl˘ch listÛ do agaru (obr. 5). KdyÏ pak získala experimentální morfologie ke své práci konkrétní látku, s níÏ mohla pracovat, totiÏ kyselinu indolyl-3-octovou (IAA) (bylo to díky KŒglovû práci „Über ein neues Auxin-Heteroauxin-aus Harn“ – 1934), záhy se ukázalo, Ïe právû touto látkou pfii exogenní aplikaci bylo moÏno napodobit i inhibiãní vliv dospûlého listu. Experimentální morfologii se tak otevfiela zcela nová originální cesta k bádání: pomocí exogenních aplikací fytohormonÛ poznávat hormonální podstatu morfogeneze. Tak se také napfi. záhy poznalo, Ïe i inhibiãní vliv dûlohy hrachu na rÛst jejího axiláru souvisí s auxinem (IAA) – (viz obr. 9e). DostálÛv Ïák Jaroslav Pode‰va (pozdûj‰í profesor) poãal pod Dostálov˘m vedením uÏ jako student Obr. 6. Úseky z lodyhy krtiãníku hlíznatého zbavené jednoho listu. Na úseku (a) byl vyfiíznut pupen ponechaného listu a roste jen pr˘t u odfiíznutého listu, na úseku (b) byl odstranûn pupen odfiíznutého listu a roste pouze pupen u ponechaného listu. Adventivní kofieny vyrÛstají v obou pfiípadech na té stranû, kde roste pr˘t. Úsek (c) byl zbaven jednoho listu a pupenÛ jak v úÏlabí ponechaného, tak i odfiíznutého listu. âást lodyhy nad listy byla roz‰típnuta a na stranû odfiíznutého listu o‰etfiena pastou s IAA. Kofieny vyrÛstaly v˘raznûji na stranû s IAA. Podle R, Dostála. 17 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 18 Konference neboÈ bylo moÏno vlivem IAA tento vliv pupenÛ napodobit (obr. 6). Obr. 7. Na klíãní rostlinû hrachu je strana lodyÏky pfiilehlá k dûlohám, z nichÏ vycházejí inhibice, inhibována, z obrácené strany stimulována. Vrchol lodyhy se vÏdy háãkovitû oh˘bá na inhibovanou stranu, na níÏ také v blízkosti dûloh vyrÛstají adventivní kofieny, b – po jdnostranném záfiezu do lodyhy Bryophyllum crenatum pod jedním ze dvou vstfiícn˘ch listÛ stoupnou inhibice v listu nad záfiezem v dÛsledku pfieru‰ení transportu giberelinÛ z kofienÛ. To vede ke vzniku adventivních kofienÛ nad záfiezem. Podle R. Dostála. v roce 1933 zkoumat apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu ve vztahu k auxinu. Nezávisle na prof. Thimannovi a Skoogovi, jimÏ patfií priorita tohoto objevu, se dopracoval k poznání zesilující role auxinu v apikální dominanci (viz obr. 9d). Záhy se tak poãala IAA uÏívat jako hormon k zakofieÀování fiízkÛ ovocn˘ch a okrasn˘ch dfievin. U zrodu toho byl v‰ak uÏ originální DostálÛv pokus na krtiãníku z roku 1912, kdy se prokázal pozitivní vliv rostoucích pupenÛ na vznik adventivních kofienÛ. Nepochybnû souvisí s auxinem, Obr. 8. Cel˘ izolovan˘ pr˘t krtiãníku hlíznatého tvofií adventivní kofieny na bázi (1), ale po rozfiezání pr˘tu tvorba kofienÛ klesá postupnû od apikálního úseku k bazálnímu (2). Podle R. Dostála. Pozdûji bylo dokázáno, Ïe také regulaãní vlivy inhibiãní vyvolávají vznik adventivních kofienÛ. Nápadnû to ukazují napfi. klíãní rostliny hrachu, u nichÏ inhibiãní vlivy vycházející z dûloh podnûcují vznik adventivních kofienÛ jen na stranû dûlohy. Ukazuje to i pokus na Bryophyllum crenatum. Provede-li se u této rostliny záfiez do lodyhy pod jedním z obou vstfiícn˘ch listÛ, rostou adventivní kofieny pod záfiezem, kter˘ brání transportu inhibiãních látek z vrcholu lodyhy. Tím stoupá v listu nad záfiezem obsah tûchto látek (obr. 7). Proto lze jako substance podnûcující zakofieÀování fiízkÛ uÏívat nejen auxinové látky, ale i tfieba CCC i jiné retardaãnû pÛsobící látky, napfi. paclobutrazol. Inhibiãním látkám protikladnû pÛsobící gibereliny rhizogenezi naopak potlaãují. Pro rhizogenezi stonkov˘ch segmentÛ je dÛleÏitá topof˘za – tedy rozdûlení hormonálních látek v pr˘tu od báze k apexu. Je to nápadnû vidût na modelu Scrophularia nodosa (obr. 8). Tomu odpovídá vzestup endogenních auxinÛ od báze k apexu a naopak vzestup endogenních giberelinÛ od apexu k bázi. Cytokininy mají pfiitom své maximum ve stfiední ãásti lodyhy. U bylinn˘ch modelÛ je tedy nesporné, Ïe fiízky získané z apikální ãásti pr˘tÛ o vysokém obsahu auxinÛ a s nízk˘m obsahem giberelinÛ zakofieÀují nejlépe. U dfievin mÛÏe b˘t v‰ak mnohdy situace sloÏitûj‰í vzhledem k vzdálenosti od kofienové soustavy a k uplatnûní trofick˘ch látek ve dfievû. Od poloviny ‰edesát˘ch let byla v Dostálovû vûdecké ‰kole postupnû zkoumána morfogeneze nejen po exogenní aplikaci regulaãních látek, ale byly sledovány i dÛsledky zásahÛ do morfogenézy ve vztahu ke zmûnám hladiny endogenních fytohormonÛ. Zprvu, jak to bylo tehdy bûÏné, napfi. tenkovrstvou chromatografií a biotesty na gibereliny, pak na auxiny, ABA, cytokininy, pozdûji pomocí vysokoúãinné kapalinové chromatografie (HPLC), imunotestem ELISA apod. V téÏe dobû se zaãaly uÏívat i radioizotopy ke znázornûní látkového transportu v rÛstov˘ch korelacích, zprvu P32. Po vstupu prof. Procházky do Dostálovy vûdecké ‰koly v polovinû 70. let ‰lo pak i o C14, napfi. C14-BA pfii objasÀování úlohy cytokininÛ v korelaci mezi dûlohou a jejím úÏlabním 18 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 19 Konference Obr. 9. Korelace mezi dûlohami hrachu a jejich úÏlabními pupeny (kotyláry). U intaktní rostliny vrchol lodyhy zadrÏuje rÛst kotylárÛ (a), po dekapitaci lodyhy kotyláry vyrÛstají (b), po sefiíznutí jedné dûlohy roste jen kotylár odfiíznuté dûlohy (c), IAA je schopna napodobit zábrann˘ vliv vrcholu lodyhy na rÛst kotylárÛ (d), IAA je schopna napodobit zábrann˘ vliv dûlohy na rÛst kotyláru (e), cytokinin benzyladenin (BA) aplikovan˘ na ponechanou dûlohu vymaní její pupen z inhibice (f), BA aplikovan˘ k pupenÛm intaktní rostliny vymaní pupeny z inhibice vrcholu lodyhy (g), na svûtle vyrÛstají i po odfiíznutí vrcholu lodyhy a jedné dûlohy oba kotyláry, neboÈ svûtlo aktivuje biosyntézu endogenních cytokininÛ (h), kyselina 2,3,5- trijodbenzoová jako inhibitor polárního transportu auxinu vymaÀuje z inhibice nejen pupeny v úÏlabí dûloh, ale i dal‰í v úÏlabí ‰upin na lodyze (ch). pupenem u klíãních rostlin hrachu. Tuto korelaci objasnily jiÏ pfied tím exogenní aplikace rÛstov˘ch regulátorÛ, jak to naznaãuje obr. 9. V souladu s tím byly v˘sledky stanovování endogenních fytohormonÛ v axilárním dûloÏním pupenu dûlohy ponechané a odfiíznuté v ãasové závislosti od odfiíznutí dûlohy. Nejprve (v 60. letech) ‰lo o exogenní gibereliny, od poãátku 70. let pak stanovoval zvlá‰tû prof. Hradilík endogenní auxiny, cytokininy a ABA (v˘sledky jsou zfiejmé z obr. 10). Naznaãují poãáteãní pokles endogenní IAA ABA a poãáteãní vzestup endogenních cytokininÛ bezprostfiednû po uvolnûní z inhibice dûlohy. Obr. 10. Schéma uvolnûní pupenu z rÛstovû korelaãní inhibice dûlohy klíãních rostlin hrachu. Zmûny hladiny endogenních fytohormonÛ do 12 hodin po odfiíznutí dûlohy v pupenu dûlohy odfiíznuté a ponechané (a). Zmûny do 48 hodin (b). Auxiny a ABA zprvu klesnou, pozdûji stoupnou, cytokininy naopak zprvu stoupnou a pak klesnou. Gibereliny od poãátku plynule stoupají. Pfiímá inhibiãní role auxinu v apikální dominanci zfiejmá i z obr. 9d byla v‰ak pozdûji leckdy zpochybÀována a je‰tû v roce 1985, kdy jsme na Vysoké ‰kole zemûdûlské pofiádali mezinárodní sympozium k 100. v˘roãí narození prof. Dostála, mi fiíkal prof. Thimann, Ïe jiÏ o této roli pochybuje. Ale byla oÏivena. Napfi. pfied 7 léty publikova19 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 20 Konference Obr. 11. DvoulodyÏní systém hrachu (naznaãen˘ vpravo): po dekapitaci lodyhy vyrÛstají oba dûloÏní pupeny v pr˘ty, ale jeden (dominující) získá rÛstovou pfievahu nad druh˘m (zainhibovan˘m). Po dekapitaci dominujícího dojde k uvolnûní zainhibovaného z rÛstové zábrany. Graf naznaãuje zmûny hladiny endogenního cytokininu (transzeatinu) v zainhibovaném v˘honu bûhem 0-72 hod. od uvolnûní tohoto v˘honu z inhibice. la Dostálova ‰kola v˘sledky Dr. BlaÏkové a spolupracovníkÛ (shrnuté S. Procházkou a M. Truksou), jeÏ ukazovaly, Ïe za 6–48 hod. po sefiíznutí vrcholu lodyhy hrachu nad 2. ‰upinou se obsah auxinu v postranních pupenech sníÏí. V apikální dominanci lodyhy se v‰ak uplatÀují i gibereliny. O nich vyslovil jiÏ roku 1960 Dostál hypotézu, Ïe apikální dominanci zesilují. Pozdûji bylo moÏno dokázat, Ïe bez ohledu na polaritu jsou gibereliny pfiitahovány auxinem (IAA) a mohou b˘t tedy atrahovány i auxinem aktivovan˘m ve vrcholu lodyhy a tak podporou prodluÏovacího rÛstu vrcholové ãásti lodyhy pfiispívat k zesílení apikální dominance. Nechci v‰ak uÏ (a ani nemohu) rozvádût dal‰í podrobnosti v˘sledkÛ Dostálovy vûdecké ‰koly. Jsou shrnuty v nûkolika monografiích, napfi. ·ebánek et. al. „Experimental morphogenesis and integration of plants“ (Academia Praha a Elsevier Amsterdam 1991) a v struãném pfiehledu v kníÏce „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004). Dovolím si na závûr je‰tû odkázat na 2 práce, které máme nyní v tisku a pouÏít je jen jako mal˘ pfiíklad, jimiÏ se Ústav biologie rostlin zaloÏe- n˘ na Vysoké ‰kole zemûdûlské v Brnû R. Dostálem zab˘vá v souãasné dobû. První z nich s Dr. Fi‰erovou, prof. Hradilíkem, prof. Procházkou a dal‰ími pracovníky fie‰í roli cytokininÛ na tzv. dvoulodyÏním modelu rostlin hrachu. Dekapitujeme-li klíãní rostliny, vyrÛstají oba dûloÏní axiláry, ale jeden z nich záhy nabude pfievahy nad druh˘m. První je tedy dominující a druh˘ zainhibovan˘. Dekapitací dominujícího je zainhibovan˘ uvolnûn z inhibice a poãne po 24–48 hodinách rÛst. Ale jiÏ 4–6 hodin po uvolnûní z inhibice silnû stoupne v pÛvodnû zainhibovaném v˘honu hladina cytokininu trans-zeatinu, aby pak do 72 hod. plynule klesala (obr. 11). Pokud jde o auxiny, je i zde uvolnûní z inhibice spojeno naopak s poãáteãním poklesem. Druh˘ pfiíklad souãasného v˘zkumu se t˘ká vzniku dichaziálního sympodia (vidliãnatého vûtvení) u ‰efiíku (Syringa vulgaris). Toto vûtvení vzniká tak, Ïe terminální pupen podlehne v druhé polovinû dubna nekróze a postupnû se tak vyvíjejí dva listové axiláry místo odumfielého terminálu. Ten odumírá zcela nebo mÛÏe zÛstat zachován jeho zbytek. Po sestfiihování ‰efiíku, napfi. v Ïivém plotu, 20 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 21 Konference Obr. 12.Vûtvení listnat˘ch dfievin(lípy a ‰efiíku). U lípy (a)pravidelnû (spontánnû) odumírá vrcholov˘ pupen (naznaãeno kfiíÏkem) a pfií‰tí rok vÏdy vyrÛstá nejbliωí pupen postranní. Tak vzniká tzv. monochaziální sympodium. U ‰efiíku (b) odumírá vrcholov˘ pupen (naznaãeno ‰ipkou). Po opadu listÛ je tento odumfiel˘ pupen zfiejm˘ buì jako zaschl˘ zbytek (c), nebo není vidût vÛbec (d). Oba pupeny pfií‰tí rok vyrÛstají ve vûtve vidiliãnaté, ãímÏ vzniká tzv. dichaziální sympodium (e). Na pr˘tu vyrostlém po sestfiihování ‰efiíku v dobû, kdy dfievina uÏ vstupuje do dormance, zÛstává velmi ãasto vrcholov˘ pupen zachován (f). vyrostou v‰ak velmi ãasto náhradní pr˘ty zakonãené zpravidla jen jedin˘m pupenem (obr. 12). Je to proto, Ïe tyto pr˘ty vyrÛstají zpravidla aÏ v ãervenci v dobû vstupu ‰efiíku do endogenního odpoãinku. Tehdy stoupnou v rostlinû inhibiãní látky natolik, Ïe zabrání odumírání terminálního pupenu. Skuteãnû se ukázalo, Ïe normálnû v dubnu probíhající odumírání terminálního meristému je spojeno s poklesem pfiirozeného inhibitoru – endogenní ABA. To je nyní zfiejmé z práce prof. L. Havla a jeho spolupracovníkÛ pfii objasÀování fytohormonálních pfiíãin vzniku dichasiálního sympodia u ‰efiíku. Ukázalo se, Ïe spolu s nekrózou terminálního pupenu vedoucí ke vzniku sympodia a tedy spolu s poklesem apikální dominance dochází nejen k poklesu endogenní ABA, ale i IAA a naopak ke vzestupu endogenních cytokininÛ (zeatinribozidu a isopentenyladeninu). Tento pokles apikální dominance u ‰efiíku je v souladu s hormonálními zmûnami, popsan˘mi na obr. 10 v pupenu uvolnûném z inhibice dûlohy hrachu po jejím odfiíznutí. Závûr Pokusil jsem se struãnû naznaãit vznik a v˘voj experimentální morfologie rostlin i zásluhy prof. Bohumila Nûmce o tuto vûdní disciplinu a souãasnû naznaãit její historii v Dostálovû vûdecké ‰kole od jednoduch˘ch zaãátkÛ aÏ po dva pfiíklady v˘zkumu této ‰koly z doby souãasné. Îivá hmota je harmonicky promy‰lené jsoucno. Ta harmonie mne po cel˘ Ïivot pfii studiu utváfiecích pochodÛ rostlin naplÀovala úÏasem a pokorou. Prof. Nûmec napsal v Aventinském rostlinopise ve svazku IV. l. nazvaném „Jak rostou rostliny“ z roku 1943, Ïe utváfiecí pochody jsou nejvût‰í záhadou biologie rostlin. Od roku 1943 uplynulo víc neÏ 60 let a do studia morfogeneze rostlin vstoupily aspekty molekulárnû biologické, známe ãetné geny a enzymy odpovûdné za syntézu fytohormonÛ atd. ·koda v‰ak, Ïe se dnes po tûch 60 létech nemÛÏeme zeptat pana profesora Nûmce, nakolik jsme oprávnûni se domnívat, Ïe ty utváfiecí pochody uÏ nyní nejvût‰í záhadou biologie rostlin pfiestaly b˘t. 21 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 22 Konference Z VùDECKÉHO PROGRAMU V˘vojové aspekty vo v˘vine samãieho gametofytu chvojníka Roman Kuna1, Vladimír âamek1, Peter Boleãek1 Fylogenetické postavenie chvojníkov, ãi celého radu Gnetales je uÏ pomerne dlho (asi 100 r.) predmetom záujmu mnohorakého prístupu jeho hodnotenia. Ani moderné molekulárno-biologické anal˘zy nepriniesli jednoznaãné stanoviská. Zástupcovia radu Gnetales sa povaÏujú za najbliωích príbuzn˘ch krytosemenn˘ch rastlín, aj keì genetické anal˘zy súãasn˘ch druhov ukazujú, Ïe najbliωie majú k borovicorastom. V na‰om príspevku venujeme bliωiu pozornosÈ reprodukãnej biológii chvojníka na severnej hranici jeho roz‰írenia a snaÏíme sa posúdiÈ v˘vinové znaky na samãom gametofyte pri druhu chvojník dvojklas˘ (Ephedra distachya L.). Jednou z oblastí je samotná diferenciácia samãích strobilov a na strane druhej priebeh tetrádogenézy. V prípade primitívnych krytosemenn˘ch rastlín je tetrádogenéza procesom veºmi labiln˘m. Mnohé primitívne krytosemenné rastliny sa vyznaãujú prechodn˘mi formami redukãného delenia, ktoré nemoÏno jednoznaãne zaradiÈ k simultánnemu, alebo sukcesívnemu typu. (Furness et al., 2002). Na základe v˘sledkov na‰ich pozorovaní usudzujeme, Ïe prechodné formy tetrádogenézy, môÏeme charakterizovaÈ ako „modifikované sukcesívne“ delenie s nezreteºn˘m vytvorením bunkovej priehradky, ãi jej sekundárnym vymiznutím po prvom meiotickom delení. V˘skyt izobilaterálneho usporiadania mikrospór, ako v˘sledok sukcesívneho meiotického delenia sa nepotvrdil, hoci sme pozorovali ‰tádiá usporiadania jadier mikrospór v podobnom postavení ako je tomu pri 1 ich izobilaterálnom postavení, ale bez vytvorenia bunkovej priehradky medzi nimi. Nami zaznamenané a pozorované fázy tetrád poukazujú na tetraedrické usporiadanie mikrospór. Sprievodnou ãrtou priebehu mikrosporogenézy sa stáva aj jej v˘razná asynchrónnosÈ. Pozorovali sme rozdiely v priebehu mikrosporogenézy nielen medzi mikrosporangiami lokalizovan˘mi v rôznych ãastiach samãích strobilov, ale v˘razné rozdiely sme sledovali aj v rámci mikrosporangií umiestnen˘ch na jednom rozkonárenom sporofyle. Tieto rozdiely v synchronizácii nás viedli k ìal‰ím hodnoteniam samãieho gametofytu. Postavenie mikrosynangií na sporofyle hodnotíme ako strapcovité a zároveÀ aj stopkaté. Na rozdiel od anal˘z, podºa ktor˘ch sú morfologické v˘sledky v zhode so súãasn˘mi molekulárnymi ‰túdiami, ktoré odmietajú blízky vzÈah medzi krytosemenn˘mi rastlinami a Gnetales (Mundry, Stützel, 2004). Autori opisujú kruhové usporiadanie jednotliv˘ch sediacich sporangioforov a kríÏovú orientáciu synangia a ‰trbiny sporangia pri otváraní. FURNESS, C. A. – RUDALL, J. P. – SAMSON, B. F.: Evolution of Microsporogenesis in Angiosperms. Identifiers International Journal of Plant Science. Vol.163. 2002. p. 235 MUNDRY, M. – STÜTZEL, T.: Morphogenesis of the reproductive shoots of Welwitschia mirabilis and Ephedra distachya (Gnetales), and its evolutionary implications. Organisms, Diversity & Evolution 4. 2004. p. 91–108 Podporováno grantem Roz‰írenie druhu Ephedra distachya L. z aspektu generatívnej reprodukcie, GAM XXIV/2006/FPV: Katedra botaniky a genetiky, Fak. prírodn˘ch vied, Univerzita Kon‰tantína Filozofa, Tr. A. Hlinku ã. 1, 949 74 Nitra, SR E-mail: [email protected] tel.: +42100907670207 22 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 23 Konference Protoplast swelling as a measure of auxin action in BY-2 tobacco cell culture Milada âovanová1, 2, Jan Petrá‰ek1, Eva ZaÏímalová1 Measurement of protoplast swelling belongs among the methods that allow to record changes in a living system in real time. Protoplast swelling is thought to be caused by a shift of transmembrane potential, uptake of potassium and chlorine ions, and concomitant water influx followed by increasing of cell volume. Auxin is a plant growth regulatory compound, which is known to interact with plasma membrane and its action can results in protoplast swelling as well (Ephritikhine et al., 1987). Auxin seems to be recognized by a specific receptor at the plasma membrane (Steffens et al., 2001) and the signal is then transduced to effector structures. Among all tissues or cell types, which are potentially sensitive to auxin, there are only some of them where the auxin action results in protoplast swelling (Long & Iino, 2001). We have found out that protoplasts prepared from suspension-cultured BY-2 tobacco cells are able to swell in response to auxin. Therefore, this technique is useful for analyzing auxin sensitivity of these cells and may help to characterize the effector structures involved in transduction of auxin signal from plasma membrane. For this approach, we used a modified method of Steffens & Lüthen (2000). The cells in 1 2 exponential growth stage were digested for 4.5 h by gentle shaking in a digesting solution containing 1% cellulase and 0.1% pectolyase in 0,45M mannitol. After digestion, protoplasts were collected by using 20_m-mesh-sieve and incubated for 30 minutes in washing solution (1mM CaCl2.2H2O; 10mM MES; 10mM KCl in 0,45M mannitol; pH 6.5). Protoplast solution was then transferred into microtitration plate wells and monitored for 2 hours. Auxin was added after 60 minutes recording. Each well contained about 25 protoplasts in 20 _l washing solution. An inverted microscope Nikon TE2000E (objective 40x) with monochromatic camera COHU was used for observation and image recording. Photographs of individual protoplasts were taken every 10 minutes. The image analysis program PROTOFORWIN by Hartwig Lüthen (personal gift) was used to determine the size of the protoplasts. Ephritikhine G, Barbier-Brigoo H, Muller JF, Guern J.: 1987 – Plant Physiology, 83: 801 – 804 Long Ch and Iino M.: 2001 – Plant Physiology, 125: 1854–1869 Steffens B, Feckler Ch, Palme K, Christian M, Böttger M, Lüthen H.: 2001 – The Plant Journal, 27 (6): 591–599 Steffens B, Lüthen H.: 2000 – Plant Growth Regulation, 32: 115–122. This work was supported by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, project LC06034. IEB CAS, Rozvojová 135, 165 02, Prague 6-Dejvice, CR Faculty of Sciences, Charles University, Department of Plant Physiology, Viniãná 5, 128 44, Prague 2, CR E-mail: [email protected], tel.: 225 106 431 23 zlom 16.3.2007 13:48 K Stránka 24 Konference DOJMY Z KONFERENCE Konference k v˘roãí prof. Bohumila Nûmce Konference „Bohumil Nûmec a souãasná experimentální biologie rostlin“, konaná ke 40. v˘roãí jeho úmrtí, pfiipomenula dÛstojn˘m zpÛsobem v˘znamnou osobnost jednoho z nejvût‰ích na‰ich biologÛ minulého století. Pfiispûla k tomu, abychom si znovu uvûdomili, jakou cestou se na‰e biologie ubírala od sam˘ch zaãátkÛ a jak velk˘ch úspûchÛ zásluhou tohoto mezinárodnû uznávaného vûdce dosáhla. Pro na‰i souãasnost je to velmi inspirující poznání. NaplÀuje nás nejen obdivem k jeho neobyãejnû rozsáhlému dílu, ale souãasnû nás také nutí, abychom se zam˘‰leli nad na‰í vlastní prací. Îe se tato práce dafií, na tom mají zásluhu právû ti, ktefií pokládali její základy. A k nim patfií v prvé fiadû právû prof. B. Nûmec. Konference nám ukázala, Ïe Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy úspû‰nû navazuje na jeho velké dílo. Její program urãitû oslovil kaÏdého úãastníka. V˘bûr vzpomínek na B. Nûmce a vysoce odborné pfiíspûvky na vhodnû volená témata jako Gravitropismus a polarita rostlinného tûla a buÀky, Experimentální morfogeneze a regenerace rostlin, Biologie kofienÛ, struktura a funkce obohatily na‰e poznání a pfiesvûdãivû ukázaly, jak velk˘ pokrok uãinila souãasná experimentální biologie rostlin v posledních desetiletích. Zakladatel Ústavu pro fyziologii rostlin a vûdec svûtového jména, Bohumil Nûmec, mûl velké pfiání dozvûdût se, ãeho se vûda o Ïivotû rostlin dopracuje za 100 nebo 200 let. PfiestoÏe tak dlouhá doba je‰tû zdaleka neuplynula, jsme svûdky tak v˘znamn˘ch objevÛ a poznatkÛ, Ïe by jimi byl prof. Nûmec urãitû nad‰en. MÛÏeme si klást i zajímavou otázku, jak by asi on sám pfii sv˘ch geniálních schopnostech „svoji“ oblíbenou vûdu dále obohatil. Vûdecké t˘my Katedry fyziologie rostlin PfiF Univerzity Karlovy jdou v jeho ‰lépûjích a úspû‰nû posunují hranice na‰eho poznání o stále je‰tû tajuplném Ïivotû rostlin k dal‰ím dÛleÏit˘m metám. Z toho by mûl prof. B. Nûmec urãitû velkou radost. I pro mne jako úãastníka byla konference velk˘m pfiínosem, a proto bych chtûl touto cestou pofiadatelÛm a v‰em, ktefií se pfiímo podíleli na její organizaci upfiímnû podûkovat. Václav Krpe‰ Katedra biologie a ekologie Pfiírodovûdecká fakulta Ostravské univerzity Reakce na konferenci k v˘roãí prof. Bohumila Nûmce Radi vyuÏívame priestor na vyjadrenie ná‰ho uznania organizátorom konferencie, ktor˘m sa podarilo zostaviÈ na relatívne malom priestore veºmi kvalitnú ‰kálu príspevkov. Na jednej strane sme mohli sledovaÈ prezentácie renomovan˘ch odborníkov so súãasn˘mi najmodernej‰ími metódami v˘skumu biológie rastlín a na strane druhej sme mali moÏnosÈ získaÈ originálny pohºad na komplexnú osobnosÈ prof. B. Nûmca. Vystúpili jeho uznávaní vedeck˘ pokraãovatelia, ktorí dôstojne pripomenuli Ïivot a prácu prof. Nûmca, ãím konferencia nadobudla okrem vedeckej aj v˘raznú kultúrno-spoloãenskú hodnotu. ëakujeme prof. Nátrovi a doc. Albrechtovej za pozvanie a moÏnosÈ zúãastniÈ sa na tejto vydarenej konferencií. Súãasne Ïeláme Katedre fyziologie rostlin PfiF UK, aby sa im darilo rozvinúÈ tento vydaren˘ poãin do nemenej úspe‰nej tradície. RNDr. Peter Boleãek, PhD., Katedra botaniky a genetiky, Fakulta prírodn˘ch vied, Univerzita Kon‰tantína Filozofa v Nitre, Trieda A. Hlinku 1, 949 01 Nitra Festival spomienok Katedra Fyziologie rastlin Karlovej univerzity zorganizovala velmi pekne podujatie venovane zivotu a dielu prof. B.Nemca. Jednotlivi recnici sa predbiehali v osobnych zazitkoch zo stretnuti s prof.Nemcom a v realizacii jeho myslienok v sucasnej bunkovej biologii. Pre mna osobne prof.Nemec predstavuje „symbolicky most“ prepojenia vedy medzi Prahou a Bratislavou. J. Hudák. 24 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 25 V˘ r o ã í PROFESOR STANISLAV PROCHÁZKA PùTA·EDESÁTNÍKEM Dne 25. listopadu 2005 se doÏil v plné tvÛrãí aktivitû a du‰evní i tûlesné svûÏesti pûta‰edesáti let vedoucí Ústavu biologie rostlin a prorektor Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity (MZLU) v Brnû prof. Ing. Stanislav Procházka, doktor biologick˘ch vûd a doktor honoris causa, ãesk˘ rostlinn˘ fyziolog v˘znamnû reprezentující tento obor na fóru národním i mezinárodním. Narodil se ve Stfiílkách v kromûfiíÏském okrese v zemûdûlské rodinû. Maturoval v roce 1958 na Zemûdûlské technické ‰kole v RoÏnovû pod Radho‰tûm a t˘Ï rok se zapsal na fytotechnickém oboru AF nynûj‰í MZLU v Brnû. Státní závûreãnou zkou‰ku zde sloÏil roku 1963 a do roku 1965 pak pracoval jako vedoucí fyziologické laboratofie na ‰lechtitelské stanici v Brani‰ovicích. Poté byl na místû asistenta, resp. odborného asistenta zprvu na Ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ a od roku 1976 na Ústavu botaniky a fyziologie rostlin AF MZLU v Brnû. V roce 1974 se stal kandidátem biologick˘ch vûd (jeho ‰kolitelem byl doc. Milan Kutáãek z Ústavu experimentální botaniky âSAV v Praze). âtyfii roky poté byl ing. Procházka jmenován docentem fyziologie rostlin. Doktorskou disertaci na téma „Celistvost rostlin z hlediska role rÛstov˘ch regulátorÛ v látkovém transportu a v rÛstov˘ch korelacích“ obhájil v roce 1984 a rok poté byl jmenován profesorem fyziologie rostlin. Téma doktorské disertace naznaãuje hlavní vûdecké zamûfiení prof. Procházky. V roce 1976 se svou prací zapojil do vûdecké ‰koly experimentální morfogeneze a fyziologie regulátorÛ rostlinného rÛstu rozvíjené na MZLU od poãátku tfiicát˘ch let profesorem Rudolfem Dostálem. Profesor Procházka pfiinesl do této vûdecké ‰koly nov˘ metodick˘ pfiístup spojen˘ s pouÏitím radionuklidov˘ch látek. Jako pracovník Ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ se totiÏ zapracoval do metod studia transportu a distribuce asimilátÛ v tûle rostlin, pfiedev‰ím obilovin. Mohl tak dobfie vyuÏít radionuklidÛ jednak pro studium transportu fytohormonÛ v rostlinách, jednak pro studium vlivu fytohormonÛ na transport látek nutriãní i regulaãní povahy. Do studia morfogeneze a integrity rostlin byl tak vnesen nov˘ v˘znamn˘ pohled, neboÈ hlavním atributem podstaty fytohormonu je právû jeho transport v tûle rostliny a integrita tohoto tûla je do znaãné míry dána transportem fytohormonÛ v nûm. Prof. Procházka soustfiedil velkou ãást své experimentální práce na klíãní rostliny hrachu, které se staly jedním z hlavních modelÛ studia rÛstov˘ch korelací ve vûdecké ‰kole Dostálovû. Prof. Procházka zamûfiil svou pozornost na hlavní rÛstovou korelaci, na apikální dominanci objasÀující podstatu vûtvení lodyhy. Studium hormonální povahy této rÛstové korelace prolíná celou vûdeckou aktivitu prof. Procházky. Svûdãí o tom jiÏ jeho monografie z roku 1982 (Folia Univ. Agric. Brno) pfies jeho kniÏní publikace z let osmdesát˘ch a devadesát˘ch aÏ po ãasopisecké publikace z let 1999 aÏ 2002 fie‰ící interakci auxinu a cytokininÛ v rÛstu axilárních pupenÛ na klíãních rostlinách hrachu. Modelem pro studium apikální dominance se mu staly i klíãní rostliny lnu. Pfii studiu této rÛstové korelace se Procházka zamûfiil i na dal‰í fytohormony a jejich transport ve stonku i v kofieni. V knize „Experimental Morhogenesis and Integration of Plants“ (Elsevier 1991) a v knize „Regulátory rostlinného rÛstu“ (Academia Praha 1997) shrnul své v˘zkumy jak o transportu fytohormonÛ, tak i o jejich úloze v apikální dominanci. Úloze fytohormonÛ v lodyÏní apikální dominanci vûnoval prof. Procházka s t˘mem sv˘ch spolupracovníkÛ pozornost u transgenních rostlin a toto studium roz‰ífiil v posledních letech také o metody molekulárnû-biologické. S jejich pomocí konal v˘zkum exprese genÛ a jejich ovlivnûní fytohormony. Zmûny v jejich syntéze nalezl i na modelu izolovan˘ch axilárních pupenÛ pfii jejich kultivaci in vitro. Originální pfiístup pfii pozná25 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 26 V˘ r o ã í vání celistvosti rostlin je zfiejm˘ i z dal‰ích publikací prof. Procházky t˘kajících se fytohormonálního studia v kulturách in vitro, kde byly pfiíjem a distribuce fytohormonÛ vût‰inou sledovány pomocí radioaktivních látek regulaãní povahy. Molekulárnû-biologick˘ v˘zkum prof. Procházky pfiinesl i nové poznatky t˘kající se programované bunûãné smrti (apoptóze), a to pfiedev‰ím na modelu tabákové kultury in vitro. Tyto poznatky se t˘kají pfiedev‰ím cytokininÛ jako fytohormonÛ indukujících programovanou bunûãnou smrt. O úrovni práce prof. Procházky svûdãí fakt, Ïe publikoval pfies 60 pÛvodních vûdeck˘ch prací v ãasopisech (z velké ãásti v zahraniãí), dále pfies 100 pÛvodních vûdeck˘ch prací ve sbornících, ãlánkÛ a abstraktÛ z vûdeck˘ch konferencí. Je autorem 8 monografií a vysoko‰kolsk˘ch uãebnic, v nichÏ je buì vedoucím autorem nebo spoluautorem. Prof. Procházka dovede dobfie organizovat t˘movou vûdeckou práci, coÏ se projevilo v úspû‰ném fie‰ení fiady grantÛ. Zásluhou prof. Procházky je nespornû i ten fakt, Ïe se mu na MZLU v Brnû podafiilo zachovat vûdeckou kontinuitu s dílem prof. Rudolfa Dostála, zakladatele ãeské experimentální morfologie rostlin a ãeské nauky o rostlinn˘ch hormonech. Pfii tom dovedl tento obor posunout na nejmodernûj‰í metodickou úroveÀ a zachovat tak vûdeckou ‰kolu fyziologie rostlin na MZLU v Brnû v povûdomí svûtové vûdecké komunity. Ústav biologie rostlin jím veden˘ byl vybaven nejmodernûj‰í pfiístrojovou a analytickou technikou potfiebnou pro fytohormonální v˘zkum, jakoÏ i dobfie vybaven˘mi laboratofiemi pro explantátové kultury. Také poãet a kvalifikace pracovníkÛ ústavu vedeného prof. Procházkou jsou dobrou bází pro moderní fyziologick˘ v˘zkum. Zásluhou prof. Procházky je i to, Ïe se na MZLU podafiilo zachovat obor „anatomie a fyziologie rostlin“ jako studijní program pro doktorandské studium, pfii ãemÏ tento obor se stal i tûÏi‰tûm na MZLU akreditovaného studijního oboru „biotechnologie rostlin“. Mezinárodní ohlas vûdecké práce prof. Procházky opfien˘ o t˘m spolupracovníkÛ je zfiejm˘ i z jeho aktivní úãasti na mnoha zahraniãních kongresech. Pfiedpoklad pro tento ohlas vytvofiily ãetné dlouhodobé zahraniãní pobyty na univerzitách v Holandsku, SRN, USA a Velké Britanii i ãetné krátkodobé vûdecké studijní pobyty v mnoha dal‰ích zemích. Prof. Procházka je od roku 1984 ãlenem Americké botanické spoleãnosti a od roku 1995 i ãlenem Americké spoleãnosti pro rÛstové regulátory, od roku 1991 je ãlenem Evropské spoleãnosti agronomické (ESA). Do organizaãní vûdecké práce byl zapojen aktivnû i na domácí pÛdû funkcí pfiedsedy âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin (âSEBR), ãlenstvím v Akademickém snûmu AV âR, v âeské akademii zemûdûlsk˘ch vûd, v Akreditaãní komisi âR atd. Prof. Procházkovi jako ãlenu (a v letech 1992–1994 jako prezidentovi) Federace evropsk˘ch spoleãnosti pro fyziologii rostlin (FESPP – od r. 2004 FESPB) se podafiilo úspû‰nû uspofiádat mezinárodní kongres této spoleãnosti na pÛdû MZLU v Brnû roku 1994. Jako viceprezident Evropské spoleãnosti pro nové metody v zemûdûlském v˘zkumu (ESNA) uspofiádal prof. Procházka v roce 1998 konferenci této spoleãnosti na MZLU v Brnû a v roce 2001 pfiipravil jako ãlen a prezident 17. Kongresu Mezinárodní spoleãnosti pro regulátory rÛstu rostlin (IPGSA) svûtov˘ kongres této spoleãnosti na MZLU v Brnû. V‰echny tyto 3 akce se setkaly s velk˘m pozitivním ohlasem a v˘znamnû pfiispûly i k propagaci v˘sledkÛ dosahovan˘ch na na‰ich pracovi‰tích. Prof. Procházka dovedl vÏdy dobfie promítnout vysokou vûdeckou úroveÀ své práce do ãinnost uãitelské. Vedl pfies 100 diplomantÛ a dosud vychoval dlouhou fiadu kandidátÛ vûd, resp. doktorÛ, a to jak domácích tak i zahraniãních. Pro své pfiedná‰ky z fyziologie rostlin pfiipravil celou fiadu skript, spolupodílel se na vydání dvou uãebnic rostlinné fy26 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 27 V˘ r o ã í ziologie (první vydané v roce 1983 ve SZN v Praze a druhé vydané v roce 1991 v nakladatelství ELSEVIER v Amsterodamu). Pod jeho vedením byla v roce 1998 vydána v nakladatelství Academia na‰e nejnovûj‰í uãebnice „Fyziologie rostlin“ urãená pro pfiírodovûdecké, agronomické a zahradnické fakulty v âR. Velkou ãást svého organizaãního talentu soustfiedil prof. Procházka do dal‰ího rozvoje a budování MZLU v Brnû. Na vysoké úrovni zabezpeãil rÛst Ústavu biologie rostlin, jejÏ vede od roku 1986. Pracoval jako ãlen vûdecké rady V·Z, resp. MZLU a její agronomické fakulty, dále ve funkci prodûkana pro vûdu a v˘zkum a styky zahraniãní téÏe fakulty (1979–1985) a ve funkci prorektora pro koncepci a rozvoj (1985–1986), resp. pro vûdu a v˘zkum (1991–1994). V roce 1986 byl jmenován rektorem V·Z a v této funkci úspû‰nû pÛsobil do 31. ledna 1991, neboÈ v roce 1990 byl akademick˘m senátem V·Z do funkce rektora zvolen. V roce 1999, a pak znovu roku 2002 zvolil akademick˘ senát MZLU v Brnû prof. Procházku opût rektorem do roku 2006. V této funkci se zaslouÏil o moderní rozvoj MZLU a – mimo jiné – se mu podafiilo vybudovat nov˘ velk˘ pavilon univerzity, kter˘ sv˘m vybavením a rozsahem patfií k nejmodernûj‰ím univerzitním pracovi‰tím postaven˘m v poslední dobû v âeské republice. Vûdecké a pedagogické aktivitû prof. Procházky se dostalo i fiady vysok˘ch uznání a vyznamenání. Z nich jmenujme, Ïe v roce 2004 získal na zemûdûlské univerzitû v Nitfie doktorát honoris causa a v roce 2005 dostal v Oxfordu vyznamenání „United Europe Award“ udûlen˘ organizací Europe Business Assembly. V˘sledky, jichÏ prof. Procházka do své pûta‰edesátky dosáhl v oblasti práce vûdecké, pedagogické i organizaãní, a to jak na poli národním, tak i mezinárodním, souvisejí nespornû s jeho pozitivními vlastnostmi lidsk˘mi. Je harmonickou osobností, dovede otupovat pfiípadnû vytvofiené hrany ve vztazích mezi lidmi, sv˘m klidem, vyváÏeností a pfiátelsk˘mi postoji umí pozitivnû pÛsobit na lidi kolem sebe. Pfiejeme jubilantovi pevné zdraví a hodnû dal‰ích úspûchÛ do mnoha dal‰ích let. Prof. Dr. Ing. Jifií ·ebánek, DrSc. Omluva Velmi se Standovi Procházkovi omlouvám za to, Ïe pfiipomenutí jeho v˘znamného Ïivotního jubilea vychází v tomto Bulletinu s roãním zpoÏdûním. Tohoto opomenutí je mi moc líto. MoÏná je opoÏdûné blahopfiání dokonce trochu nepatfiiãné. Ale S. Procházka je tak v˘znamnou osobností, Ïe urãitû tuto chybu, za niÏ také já nesu odpovûdnost, velkoryse pfiehlédne. A na druhé stranû pfiipomenutí v˘znamného a dobrého ãlovûka má svÛj smysl kdykoliv. Pfiíspûvek Jifiího ·ebánka krásnû rekapituluje dosavadní aktivity jubilanta. Sám si dovolím i jménem âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin pfiipojit uÏ aktuální blahopfiání k 66. narozeninám s pfiáním, abychom Standovi mohli blahopfiát je‰tû hodnûkrát a vãas pfii v‰ech v˘roãích dûliteln˘ch pûti. Stando, díky a dal‰í léta naplnûná tvÛrãími a prospû‰n˘mi aktivitami s vrchovat˘m osobním uspokojením. TvÛj Lubomír Nátr 27 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 28 V˘ r o ã í 80 LET PROF. JI¤ÍHO ·EBÁNKA, DrSc. Prof. ·ebánek experimentující s rostlinami hrachu na letním bytû. Letohrad, srpen 2004. Prof. ·ebánek se svojí manÏelkou Mílou. Letohrad, srpen 2004. Prof. ·ebánek se studenty. Brno, kvûten 2005. âeská rostlinná fyziologie si pfiipomíná 16. 12. 2006 osmdesátiny prof. RNDr. Ing. Jifiího ·ebánka, DrSc. ·edesát let svého Ïivota spojil prof. ·ebánek s Mendelovou zemûdûlskou a lesnickou univerzitou (dfiívûj‰í Vysokou ‰kolu zemûdûlskou) v Brnû. Pfii‰el na ni po maturitû v roce 1946, kdyÏ s vyznamenáním absolvoval niωí gymnasium v Brnû a stfiední ‰kolu zemûdûlskou v Podûbradech. Z tûch ‰edesáti let proÏil tedy na MZLU 4 roky jako student a zbytek jako uãitel, posledních 14 let jako dÛchodce aktivnû se podílející na práci pedagogické i vûdecké. JiÏ jako posluchaã fakulty zemûdûlského inÏen˘rství se zapracovával do v˘zkumné práce na fytopatologickém ústavu u prof. E. Baudy‰e a po sloÏení 2. státní zkou‰ky pÛsobil jako asistent na ústavu anatomie a fyziologie zvífiat u prof. A. Pí‰i. Od 1. 2. 1951 byl ustanoven asistentem botanického ústavu, v jehoÏ ãele tehdy stál prof. R. Dostál. Zde pfiipravil disertaci o morfogenetick˘ch úãincích kyseliny 2,3,5-trijodbenzeové a po její obhajobû byl v roce 1952 promován na doktora technick˘ch vûd. KdyÏ pod vedením prof. Dostála absolvoval vûdeckou aspiranturu, získal v roce 1957 hodnost CSc. a po habilitaci v roce 1963 byl jmenován docentem fyziologie rostlin. Bylo to na podkladû v˘zkumu morfogenetick˘ch a fyziologick˘ch úãinkÛ giberelinu zejména s ohledem na jeho interakce s auxinem a s maleinhydrazidem. Od roku 1963 zaãal prof. ·ebánek zkoumat rÛstové korelace pfiedev‰ím na podkladû stanovování endogenních fytohormonÛ, nejprve giberelinÛ a pozdûji i auxinÛ, cytokininÛ a kyseliny abscisové. Studoval zejména apikální dominanci na podkladû korelace mezi dûlohami a jejich axilárními pupeny u hrachu a na témÏe modelu i korelaci mezi kofienem a lodyhou. UÏíval pfii tom i látek radionuklidov˘ch (32P) k objasnûní transportních charakteristik rÛstov˘ch korelací. Z tohoto v˘zkumu vznikla doktorská disertace „Interakce endogenních a exogenních regulátorÛ v korelacích rostlinného rÛstu“. Po její obhajobû na Pfiírodovûdecké fakultû mu roku 1967 Masarykova univerzita v Brnû (tehdy universita J. E. Purkynû) udûlila vûdeckou hodnost doktora biologick˘ch vûd. V roce 1968 byl jmenován fiádn˘m profesorem botaniky. V dal‰í etapû vûdecké práce objasnil prof. ·ebánek napfi. zesilující úlohu giberelinu v apikální dominanci lodyhy a pfii zkoumání úãinku rÛzn˘ch koncentrací IAA poznal, Ïe zesilující úloha auxinu v této korelaci nespoãívá v atrakci trofick˘ch látek, n˘brÏ ve specifickém inhibiãním vlivu IAA. Tuto problematiku podrobnû shrnul v referativní publikaci nazvané „Die Ursachen der Apikal Dominanz des Hauptsprosses über die Seitenknospen“ (Biol. Rundschan 1973: 337–351). Na klíãních rostlinách lnu zkoumal pak nejen korelaci mezi epigeick˘mi dûlohami a jejich úÏlabními pupeny ve vztahu k endogenním fytohormonÛm, ale 28 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 29 V˘ r o ã í popsal i inhibiãní vztah auxinu a stimulaãní vztah cytokininÛ a giberelinÛ pfii regeneraci adventivních pupenÛ. Na izolovan˘ch epikotylech hrachu zkoumal endogenní fytohormonální vztahy pfii regeneraci adventivních kofienÛ. Model Bryophyllum crenatum uÏil k poznání hormonálních zmûn doprovázejících regeneraci marginálních listov˘ch pupenÛ se zfietelem na velikost listové plochy a také ke zkoumání polarity rozloÏení fytohormonÛ v pr˘tu ve vztahu k ontogenezi rostlin. Vztah stáfií listÛ k rÛstu axilárních pupenÛ zkoumal na modelu Scrophularia nodosa poprvé i ve vztahu ke kyselinû abscisové. Na bramboru studoval roli endogenního etylénu k tuberizaci a skladovatelnosti hlíz. Ve své vûdecké práci v letech osmdesát˘ch zasáhl prof. ·ebánek i do merita dal‰ích aspektÛ rostlinné hormonologie. Uvedu alespoÀ je‰tû jeho v˘zkum abscise listÛ na Ligustrum vulgare a zkoumání háãkovit˘ch ohybÛ klíãních rostlin hrachu a poupat u rostlin máku. V poslední dobû vûnoval prof. ·ebánek pozornost napfi. zkoumání role paclobutrazolu k regeneraci adventivních kofienÛ a poznal pozitivní vztah tohoto retardantu k syntéze auxinu. Popsal zmûny v hladinû trans-zeatinu a etylénu spojené s uvolnûním zainhibovan˘ch axilárních v˘honÛ z inhibice. Zkoumal i úlohu quercetinu jako inhibitoru polárních auxinového transportu v korelacích rostlinného rÛstu. Podílel se na poznání role endogenních auxinÛ, cytokininÛ a abscisové kyseliny ve vzniku dichaziálního sympodia u ‰efiíku atd. V˘sledky svého v˘zkumu publikoval prof. ·ebánek ve 180 pÛvodních vûdeck˘ch pracích z velké ãásti zvefiejnûn˘ch v zahraniãních vûdeck˘ch ãasopisech. Mimoto publikoval více neÏ 100 prací referativních a populárnû vûdeck˘ch. Jeho publikaãní aktivita se odrazila i na stránkách tohoto Bulletinu. Z 15 kniÏních publikací jsou nejv˘znamnûj‰í „Experimentální morfologie rostlin“ (Academia Praha 1983) a „Experimental Morhogenesis and Integration of Plants“ (Elsevier Holland 1991) (oboje spolu se S. Procházkou a Z. Sladk˘m). Mimoto byl prof. ·ebánek vedoucím autorského kolektivu dvou uãebnic „Fyziologie rostlin“ (SZN Praha 1983) a „Plant Physiology“ (Elsevier Holland 1992). Z dal‰ích kniÏních publikaci uvádím „Regulátory rostlinného rÛstu“ (Academia Praha 1997 spolu se S. Procházkou a kolektivem) a „Za tajemstvím rostlinného rÛstu“ (Scientia Praha 1999 – spolu s V. Psotou). V roce 2004 vy‰la kníÏka, v níÏ prof. ·ebánek shrnul odkaz svého uãitele R. Dostála a jeho vûdecké ‰koly pod názvem „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004). ·ebánkovu osobnost je v‰ak tfieba chápat v jednotû práce vûdecké a ãinnosti pedagogické, kterou vÏdy velmi miloval. Kromû uãebnic napsal 16 uãebních textÛ (skript), a to jak pro pfiedná‰ky, tak i pro cviãení. Za 56 let své pedagogické ãinnosti vychoval v oblasti fyziologie rostlin a botaniky mnoho tisíc zemûdûlsk˘ch , zahradnick˘ch i lesních inÏen˘rÛ, vy‰kolil 13 vûdeck˘ch pracovníkÛ pro hodnost CSc., resp. Ph.D., a to jak pro âeskoslovensko, tak i pro zahraniãí. Zanedbatelná není ani organizaãní aktivita prof. ·ebánka. Zorganizoval napfi. vûdeckou konferenci k nedoÏit˘m devadesátinám prof. Dostála (1975) a celostátní konferenci âs. rostlinn˘ch fyziologÛ (1980), v letech 1969–1986 byl vedoucím katedry botaniky a fyziologie rostlin MZLU v Brnû a po tfii léta vedl oddûlení experimentální fytotechniky na Ústavu pro systematickou a ekologickou biologii âSAV v Brnû. Po mnoho let pracoval jako ãlen komisí pro obhajoby kandidátsk˘ch a doktorsk˘ch disertací a zastával i funkci prodûkana pro vûdu a v˘zkum. Úãastnil se a dosud se úãastní i vûdeckého spolkového Ïivota jako ãlen Botanické spoleãnosti, âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin a âeskoslovenské biologické spoleãnosti. Prof. ·ebánek vûnoval vût‰inu svého ãasu fyziologii rostlin. Má v‰ak i encyklopedické znalosti v oblasti systematické botaniky. Na‰el si v‰ak i chvíle, coÏ není tak v‰eobecnû známo, pro poezii, a to jak pro její ãetbu a pfiednes, tak i pro tvorbu ãas od ãasu zvefiejÀovanou. Jeho dal‰í velkou láskou jsou v‰ak opût rostliny tentokrát okrasné, kter˘mi se neustále obklopuje a které s velkou peãlivostí pûstuje a opatruje. Prof. ·ebánek, aã se stává osmdesátníkem, je stále neúnavn˘m, platn˘m ãlenem komunity rostlinn˘ch fyziologÛ, coÏ dokazuje svojí vûdeckou i pedagogickou aktivitou. Rozhodnû se nechystá odpoãívat. Pfiejme mu tedy do dal‰ích let pevné zdraví a inspiraci. Ladislav Havel 29 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 30 V˘ r o ã í 65 LET PROFESORA JANA HRADILÍKA Prof. RNDr. Jan Hradilík, CSc. Zástupce vedoucího Ústavu biologie rostlin Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû, se narodil ve Zlínû 24. kvûtna 1941. Maturoval na stfiední prÛmyslové ‰kole konzervárenské v Bzenci. Nastoupil na Krajskou hygienicko-epidemiologickou stanici ve Zlínû jako chemik. Od roku 1963 pak pracoval jako technik ve V˘zkumném ústavu obilnáfiském v KromûfiíÏi. Tam se zapracoval do analytick˘ch metod ke stanovování fytohormonÛ a postupnû svÛj zájem stále hloubûji orientoval smûrem k poznání fytohormonálních aspektÛ rostlinné morfogeneze. Poãal dálkovû studovat obor fyziologie rostlin na pfiírodovûdecké fakultû Masarykovy (tehdy PurkyÀovy) univerzity v Brnû. Jeho rostoucí zaujetí pro fytohormonologii ho pfiivedlo na poãátku roku 1968 na katedru biologie jihlavského oddûlení Vysoké ‰koly zemûdûlské (V·Z) v Brnû. Tam se tehdy ve skromn˘ch podmínkách rozvíjela vûdecká ‰kola experimentální morfologie rostlin zaloÏená na V·Z profesorem Rudolfem Dostálem. Hradilík záhy obhájil hodnost RNDr. A stal se odborn˘m asistentem V·Z pro obor biologie rostlin. Na jihlavské katedfie záhy vybudoval explantátové pracovi‰tû a rozpracoval i metody pro stanovování fytohormonÛ ve vztahu ke studiu rÛstov˘ch korelací. Po zaãlenûní jihlavské katedry biologie do katedry botaniky a fyziologie rostlin V·Z v Brnû vypracoval a obhájil kandidátskou disertaci vûnovanou studiu role cytokininÛ a 2-chloretylfosfonové kyseliny (CEPA) v korelacích rostlinného rÛstu. Zamûfiil se i na úlohu CEPA v korelaci mezi pupeny a dûlohami a tuto korelaci (i ve vztahu k jin˘m regulaãním látkám) zkoumal zvlá‰tû u klíãních rostlin hrachu a lnu. Postupnû se podílel na objasnûní role endogenní ABA, IAA a cytokininÛ pfii uvolnûní pupenu z inhibice dûlohy u hrachu a tak v˘znamnû pfiispûl v 70. letech k poznávání fytohormonální podstaty apikální dominance. V dal‰í etapû své práce studoval mimo jiné i problematiku rhizogeneze in vivo a in vitro a stal se v˘znamn˘m odborníkem v oblasti studia rostlinn˘ch explantátÛ. V roce 1990 byl jmenován docentem fyziologie rostlin a o 6 let pozdûji i profesorem tohoto oboru. Prof. Hradilík v souãasné dobû zabezpeãuje v˘uku fyziologie rostlin a dal‰í speciální discipliny na lednické zahradnické fakultû Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû. Vybudoval tam v˘zkumné pracovi‰tû dobfie vybavené pro moderní fatohormonální v˘zkum a kultivaci rostlinn˘ch explantátÛ. Vychoval i dlouhou fiadu diplomantÛ a doktorandÛ. Publikoval na sto vûdeck˘ch prací, pfiedná‰el na fiadû konferencí u nás i v zahraniãí, sepsal nûkolik uãebních textÛ pro pfiedná‰ky i cviãení a podílel se na sepsání monografií (napfi. Procházka et al. Regulátory rostlinného rÛstu, Academia Praha 1997). Prof. Hradilík se v˘znamnû podílel i na organizaci fiady vûdeck˘ch kongresÛ a symposií organizovan˘ch katedrou botaniky a fyziologie rostlin V·Z a byl také po mnoho let v˘konn˘m redaktorem ãasopisu agronomické fakulty „Acta Universitatis Agriculturae“. Pûta‰edesátiny zastihují prof. Hradilíka v pilné práci, kdy s invencí fie‰í rÛzné aktuální problémy zahradnické, zvlá‰tû vinohradnické praxe. Jubilant má vyrovnanû harmonick˘ a pfiátelsk˘ vztah jak ke sv˘m spolupracovníkÛm, tak i ke studentÛm. Pfiejeme mu ze srdce hodnû zdraví a radosti z experimentální práce do dal‰ích let. J. ·ebánek 30 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 31 V˘ r o ã í ·EDESÁTINY RNDr. JARMILY BLAÎKOVÉ Dne 13. bfiezna 2007 se doÏívá v dobrém zdraví a v pilné práci sv˘ch ‰edesátin ãlenka redakãní rady tohoto Bulletinu a odborná asistentka Ústavu biologie rostlin MZLU v Brnû RNDr. Jarmila BlaÏková, CSc. Po maturitû na SVV· v Brnû absolvovala specializaci fyziologie rostlin na Masarykovû univerzitû v Brnû v roce 1970 a od té doby se témûfi nepfietrÏitû podílí na v˘zkumné práci MZLU. Odrazilo se to v jejím apoluautorství více neÏ 35 vûdeck˘ch publikací, jejichÏ zamûfiení je z velké ãásti dáno tématem její kandidátské disertace:“Role fytohormonÛ v apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu“. Studovala v‰ak i rÛstové korelace a regeneraci na klíãních rostlinách lnu a podílela se na v˘zkumu fytohormonální podstaty akumulaãní kapacity klasu u obilovin. Získala bohaté zku‰enosti jak v oblasti vyuÏití radionuklidov˘ch stopovacích metod, v transportu látek trofick˘ch i regulaãních, tak i v moderních metodách stanovování fytohormonÛ v rostlinách. Vypracovala se na v˘znamnou ãlenku vûdecké ‰koly experimentální morfogeneze na Ústavu biologie rostlin MZLU a tuto vûdeckou ‰kolu reprezentovala i na fiadû mezinárodních vûdeck˘ch symposií jak u nás, tak i v zahraniãí. Podílela se i na organizaci znaãného poãtu mezinárodních symposií a vûdeck˘ch konferencí pofiádan˘ch na MZLU. Byla ãlenkou v˘boru Spoleãnosti pro experimentální biologii rostlin (SEBR), a je ãlenkou Evropské spoleãnosti pro v˘zkum nov˘ch metod v zemûdûlství (ESNA), ãlenkou Federation Europien Societies of Plant Physiology (FESPP) a Botanické spoleãnosti. Dr. BlaÏková je pfiíkladem uãitele, kter˘ ve sv˘ch pfiedná‰kách i cviãeních a pfii vedení diplomov˘ch prací dovede velmi vhodnû uÏívat dlouholeté zku‰enosti ve vûdecké práci. I studentské vûdecké práce dr. BlaÏkovou vedené do‰ly ocenûní. Je také spoluautorkou fiady uãebních textÛ a skript. Pfiejeme na‰í milé kolegyni mnoho dal‰ích úspûchÛ ve vûdecké i pedagogické práci a ze srdce i dobrou pohodu a pevné zdraví do mnoha dal‰ích let. J. ·ebánek 31 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 32 V˘ r o ã í JAN KREKULE – 75 let Ïivota Uplynulo pût let od chvíle, kdy jsem psala pozdravn˘ ãlánek k sedmdesát˘m narozeninám pana doc. ing. Jana Krekule, DrSc. do ãasopisu Biologia Plantarum. Tûch 5 let ubûhlo velmi rychle, ani se ãlovûku nechce vûfiit, Ïe uÏ to 5 let je. Ale podíváme-li se na na‰eho jubilanta, máme dojem, Ïe se ãas zastavil. Je stejnû mladistv˘ jako pfied 5 lety, stejnû aktivní v mnoha oblastech vûdeckého i spoleãenského Ïivota. âlovûk skoro ti‰e závidí a ptá se, odkud se bere jeho nevyãerpatelná energie a aktivita. PfiestoÏe Jan vyrÛstal v Praze, rozhodl se studovat agronomii. Vystudoval ji na Vysoké ‰kole zemûdûlské v Praze, a jiÏ jeho diplomová práce byla zamûfiena spí‰e neÏ na agronomii na rostlinnou fyziologii, jmenovitû jarovizaci. Obecnû pak na ontogenezi rostlin. Po jednoroãní praxi se stal aspirantem v Biologickém ústavu âSAV a zde se rozhodlo o jeho trvalém odborném zamûfiení na ontogenezi a morfogenezi rostlin. Pfii zakládání Ústavu experimentální botaniky v r. 1962 se stal jeho zamûstnancem a je jím dodnes. Dlouhá léta byl vedoucím skupiny studující regulaci kvetení. V˘zkum se soustfiedil zejména na fotoperiodickou indukci kvetení a regulaãní úlohu fytohormonÛ. Byl také jedním z prvních u nás, kdo studoval elektrické signály u rostlin.To v‰e na modelové rostlinû, krátkodenním merlíku ãerveném, Chenopodium rubrum L., k níÏ posléze pfiibyl i dlouhodenní bratr, Chenopodium murale L. Jan byl také dlouhou dobu vedoucím Oddûlení regulace v˘vojové fyziologie a v letech 1995–1997 také zástupcem fieditele ÚEB. Byl koordinátorem velkého úkolu technického rozvoje (1986–1992), ve kterém byly poprvé v na‰í zemi systematicky rozvíjeny biotechnologické pfiístupy ve v˘zkumu rostlin. Podílel se také na v˘voji specielních maloobjemov˘ch klimaboxÛ, uÏívan˘ch zejména pro pûstování a pokusy s merlíkem. To bylo v dobû, kdy nebylo moÏné bûÏnû získávat pfiístroje ze zahraniãí, velmi dÛleÏité. UÏ z tohoto struãného v˘ãtu je patrné, Ïe jeho vûdecké aktivity byly ãetné a rozmanité. Byly ocenûny dvûma cenami âSAV, v r. 1982 a v r. 1992 a zlatou plaketou G. Mendela (1992). V r. 1989 obhájil práci „Multikomponentní regulace kvetení“ a získal titul doktora vûd. Jan je autorem ãi spoluautorem více neÏ 100 vûdeck˘ch ãlánkÛ a je spoluautorem a spolueditorem dvou velk˘ch uãebnic rostlinné fyziologie (·ebánek J. (ed.): Plant Physiology, Elsevier, Amsterdam 1992, Procházka S., Macháãková I., Krekule, J., ·ebánek J. (eds.) Fyziologie rostlin, Academia Praha 1998). Nevûnoval a nevûnuje se pouze literatufie vûdecké. Má obrovsk˘ dar vûdu popularizovat a napsal fiadu populárních ãlánkÛ o vûdû, zejména pro ãasopis Îiva, ale i pro denní tisk. Ediãní ãinnost se stala v posledních letech i jeho „druhou profesí“; stal se zakládajícím ãlenem Ediãní rady AV âR a dnes je jejím místopfiedsedou. Tato Rada navrhuje rozdûlení dotací AV âR na podporu vydávání odborn˘ch i populárnû vûdeck˘ch ãasopisÛ pracovi‰ti AV a odborn˘ch a populárnû vûdeck˘ch knih. Jan úzce spolupracuje s ãasopisem Îiva, kter˘ povaÏuje za souãást kulturnû vzdûlávacího dûdictví a tradice spojené se jménem J. E. Purkynû. Úãastní se v‰ech dÛleÏit˘ch akcí pofiádan˘ch ãasopisem Îiva a Nadací Îiva, mimo jiné také pfiedávání cen za nejlep‰í ãlánky. Spolupracuje také s nakladatelstvím Academia na ediãní politice a organizaci vernisáÏí v˘stav a kfitÛ novû vydávan˘ch populárnû vûdeck˘ch knih v kavárnû prodejny nakladatelství Academia. AngaÏuje se také jako ãlen Rady pro popularizaci vûdy a organizuje rÛzné popularizaãní pfiedná‰ky, pofiady a kulaté stoly, napfi. u pfiíleÏitosti T˘dne vûdy. Mnohokrát mluvil v rozhlase, zejména v pofiadu Meteor, mnohokrát vystupoval i v âT. A koneãnû – Jan se nezajímá pouze o vûdeckou literaturu – aÈ jiÏ tu profesní ãi popularizaãní, ale je velk˘m znalcem a milovníkem váÏné literatury a to jej pfiivedlo do poroty pro v˘bûr nejlep‰ích knih roku v rÛzn˘ch oblastech a udûlování cen Magnesia litera. Tato cena si získala celostátní uznání a udûlování cen vysílá i âT2, kde kaÏdoroãnû mÛÏeme Jana vidût ve spoleãnosti krásn˘ch televizních hlasatelek. 32 zlom 16.3.2007 13:48 V Stránka 33 V˘ r o ã í Tím ov‰em v˘ãet Janov˘ch aktivit nekonãí (ostatnû si tento v˘ãet neãiní nárok na úplnost). Jan se úãastní i Ïivota vûdecko-spoleãenského a vûdecko-politického. V letech 1998–2005 byl ãlenem Vûdecké rady AV âR. AngaÏoval se zejména ve vypracování pravidel pro nové udûlování titulu doktora vûd (DSc.) a je ãlenem grémia pro udûlování tohoto titulu. Je také ãlenem Odborné komise pro Ïivou pfiírodu a chemii pfii Radû pro v˘zkum a v˘voj a podílí se v˘znamnû m.j. na pfiípravû stfiednûdob˘ch a dlouhodob˘ch koncepcí V a V, zejména v oblasti rostlinné biologie a biotechnologií. Jan byl a je nejen vûdcem, ale i pedagogem. Pfiedná‰el dlouhá léta v˘vojovou fyziologii na Katedfie rostlinné fyziologie a anatomie PfiF UK v Praze a vedl práce mnoha diplomantÛ, aspirantÛ i doktorandÛ. Jeho popularizaãní schopnosti se projevily i zde – jeho pfiedná‰ky byly velmi Ïivé a zajímavé a pfiivedly fiadu studentÛ do ÚEB. Není divu, Ïe pfii sv˘ch ãetn˘ch aktivitách Jan navázal také fiadu mezinárodních kontaktÛ, i kdyÏ to v dobách minul˘ch opravdu nebylo snadné. Má velk˘ obdiv pro Afriku a strávil rok ve v˘zkumném ústavu kakaa v Ghanû. Má také trochu dobrodruÏnou povahu – rád cestuje a testuje svoje síly. Úãastnil se pÛlroãní expedice rusk˘ch kolegÛ na vûdecké lodi témûfi „kolem svûta“, pravidelnû chodí po horách. Kondici si udrÏuje i chozením a bûháním se sv˘mi dvûma psy (rád prohla‰uje, Ïe je jen psovodem) a v létû si rád zahraje tenis. Je vá‰niv˘m houbafiem a je‰tû jsem nezaÏila, Ïe by nûkdy z lesa pfii‰el s prázdn˘ma rukama. Pfii tom v‰em si Jan najde i ãas zajít do divadla ãi kina, pfieãíst kníÏku, pravidelnû sledovat denní tisk a – to rád a ãasto – posedût a popovídat s pfiáteli u kávy ãi vína. Jak to v‰e stihne? Musím pfiiznat, Ïe nevím, Ïe i pro mne je to tajemstvím. Jan je Ïiv˘m dÛkazem toho, Ïe renesanãní lidé je‰tû stále existují, i kdyÏ je to druh vyhynutím ohroÏen˘. Jene, za v‰echny Tvé kolegynû a kolegy a pfiátele Ti dûkuji, Ïe jsi jak˘ jsi, za kolegialitu, pfiátelství, kamarádství. A v‰ichni pfiejeme, Tobû i sobû, abys takov˘ byl je‰tû dlouho. Ivana Macháãková Mil˘ Honzo, chápu, Ïe moje omluva zní spí‰e sarkasticky neÏ provinile. Ale omlouvám se. Moc nerad. Jsem spoluodpovûdn˘ za to, Ïe skoro pravidelnû v Bulletinu pfiipomínáme se zpoÏdûním Ïivotní jubilea i tûch, ktefií mají naprosto nepominuteln˘ podíl na aktivitách âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin. Moc se Ti omlouvám. Vím, Ïe na ãinnostech na‰í stavovské organizace se podílelo a podílí mnoho znám˘ch i zdánlivû bezejmenn˘ch ãlenÛ a ãlenek. Ale Honza Krekule není „rovnûj‰í mezi rovn˘mi“. Je v˘jimeãnou osobností, jíÏ âSEBR vdûãí za to, Ïe uÏ má za sebou dosti dlouhou historii a spoustu prospû‰n˘ch akcí. Myslím, Ïe bez jeho neúnavné, nûkdy nenápadné jindy nepfiehlédnutelné podpory bychom patrnû uÏ jen vzpomínali na Bulletin. Moc rád i pfii této pfiíleÏitosti Ti dûkuji. NezmiÀuji svoje osobní podûkování za mnohé, co bych bez Tvého pfiátelství nepoznal. Dûkuji za âSEBR. Vím, zní to trochu odtaÏitû. Ale za tu zkratku na‰í organizace si, prosím, dosaì jednoho kaÏdého z nás. Z nás, ktefií s Tebou b˘váme ãastûji, ale i tûch, ktefií Tû potkají jen obãas. Nûktefií moÏná znají jen Tvoje jméno. Ale my v‰ichni máme dÛvody a upfiímné pfiání fiíci Ti právû i na stránce Bulletinu: Díky, Honzo! A pfiání do dal‰ích let? V minul˘ch dnech jsi sly‰el hodnû pfiání. Rád pfiidávám to jedno, které patrnû je‰tû nezaznûlo: AÈ mበje‰tû dlouhá léta radost aÏ trochu pfiekvapenou z rozvoje svého âSEBRu. A nechÈ stále bohat‰í a pravidelnû vycházející i Ïádan˘ Bulletin Ti trvale pfiipomíná reprodukãní plodnou fázi rostliny, jejíÏ jarovizaci i fotoperiodickou kvûtní indukci jsi zaji‰Èoval. TvÛj Lubo‰ Nátr 33 zlom 16.3.2007 13:48 O Stránka 34 Ode‰el Miroslav Zima v súvislostiach priestoru a ãasu Najkrásnej‰í a najhlb‰í pocit, ak˘ môÏe ãlovek zaÏiÈ, je poznaÈ tajomno. To je základn˘m princípom náboÏenstva, podobne ako aj seriózneho úsilia v umení a vo vede… Albert Einstein Îivot vedca je zloÏit˘ a krásny zároveÀ t˘m, Ïe ãloveku stavia do cesty vÏdy nové a nové v˘zvy. Stále nové a nové „tajomno“. Jedno rozlúskne, zdôvodní a uÏ stojí pred druh˘m, je posunut˘ ìalej, k ìal‰iemu novému „tajomnu“. Aj ja teraz stojím pred v˘zvou, pred „tajomnom“, ktoré odhaliÈ bezozvy‰ku, vo v‰etk˘ch súvislostiach priestoru a ãasu, v hlbinách, nie je moÏné. A to e‰te v skratke a do pár riadkov! V skratke a do pár riadkov zhrnúÈ celú Ïivotnú púÈ ãloveka. âloveka, ktor˘ cel˘ svoj Ïivot zasvätil vede a poznávaniu „tajomna“, ãloveka, ktor˘ mi bol vzorom, uãiteºom a priateºom zároveÀ. Na prv˘ pohºad niã zloÏité, len Ïivot a dielo… No v‰ak do pár riadkov zhrnúÈ curriculum vitae doc. Ing. Miroslava Zimu, CSc., osobnosti, ktorá venovala cel˘ svoj Ïivot rozvoju vysokého ‰kolstva a vedeckého myslenia na Slovensku, v˘chove mlad˘ch inÏinierov, biológov, pedagógov a vedeck˘ch pracovníkov, osobnosti neustále otvárajúcej a objavujúcej nové a nové „tajomná“ vo svete fyziológie rastlín, osobnosti mocne zviazanej s kon‰tantami humanizmu, je v˘zva obzvlá‰È nároãná. Doc. Miroslav Zima sa narodil v roku 1945 v obci Bukovec pri Myjave. Svoje vzdelávanie otvoril na základnej ‰kole v Brezovej pod Bradlom, odkiaº jeho kroky viedli na Strednú poºnohospodársko-technickú ‰kolu v Trnave. Vysoko‰kolské ‰túdium na Agronomickej fakulte Vysokej ‰koly poºnohospodárskej v Nitre ukonãil v roku 1968. Na Agronomickej fakulte sa zaãalo jeho pedagogické pôsobenie, najskôr v pozícií asistenta, neskôr odborného asistenta. V roku 1977 ukonãil externú vedeckú a‰pirantúru a od roku 1984 pôsobil na katedre fyziológie rastlín ako docent. V rokoch 1994–996 zastával funkciu vedúceho katedry. Jeho organizaãn˘ talent a cit pre riadenie sa naplno prejavili v rokoch 1996–1999, kedy pôsobil ako rektor Slovenskej poºnohospodárskej univerzity v Nitre. V roku 2000 sa stáva ãlenom a následne aj vedúcim Katedry botaniky a genetiky, Fakulty prírodn˘ch vied Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitre. Poãas jeho viac ako tridsaȉesÈroãnej praxe vysoko‰kolského pedagóga sa podieºal na kreovaní viacer˘ch odborn˘ch disciplín. Z jeho pôsobenia na Slovenskej poºnohospodárskej univerzite môÏeme spomenúÈ fyziológiu rastlín, biologické základy rastlinnej v˘roby, biológiu poºnohospodárskych rastlín, fyziológiu zavlaÏovan˘ch rastlín, produkãnú fyziológiu rastlín atì. Od roku 2000, kedy sa stal vedecko-pedagogick˘m pracovníkom Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitre k nim pribudli garancie in˘ch, no v‰ak veºmi príbuzn˘ch ‰tudijn˘ch programov, v intenciách 34 zlom 16.3.2007 13:48 O Stránka 35 Ode‰el ktor˘ch predná‰al agrológiu, históriu biológie, evoluãnú biológiu, fytoremediáciu, pozberovú fyziológiu rastlín. Stal sa autorom a spoluautorom 15. vysoko‰kolsk˘ch uãebn˘ch textov a 3. vysoko‰kolsk˘ch uãebníc. Jeho prepojenie pedagogického s vedeck˘m najv˘stiÏnej‰ie dokumentuje nasledovná ‰tatistika: 58 diplomantov, 7 kandidátov vied a doktorandov. Svoju aktívnu pedagogickú a organizaãnú spôsobilosÈ v˘znamne dokumentoval v rokoch 1974 aÏ 1990 v pozícií tajomníka, neskôr zástupcu riaditeºa a dlh‰iu dobu i riaditeºa medzinárodn˘ch postgraduálnych kurzov UNESCO pre uãiteºov poºnohospodárskych ‰kôl, univerzít a pre vedeck˘ch pracovníkov z rozvojov˘ch krajín (IPTCT UNESCO) organizovan˘ch v Nitre. ëal‰ie medzinárodné uznania majú podobu pozvaní na viaceré predná‰kové pobyty, napr. pre frekventantov postgraduálneho ‰túdia v rámci programu SOCRATES – ERASMUS (University degli Studi di Udine, Taliansko), resp. predná‰ky, ktoré odzneli na akademickej pôde Cornell University, Ithaca, New York (USA), Iowa State University (USA), University of California, Davis (USA), University of Lancaster (Veºká Británia). Predná‰al tieÏ v Moskve, v Grangeneuve (·vajãiarsko), ale aj na Filipínach ãi v Mexiku. Ako jedin˘ zástupca Slovenska vystúpil v roku 1998 na Celosvetovej konferencii o vysoko‰kolskom vzdelávaní (WCHE) v sídle UNESCO v ParíÏi. Pri vymenúvaní zahraniãn˘ch aktivít M. Zimu musíme spomenúÈ aj ‰tudijné pobyty. Od roku 1967 to boli postupne Veºká Británia, Dánsko, Holandsko, Filipíny, USA a Taliansko. Aktívne pôsobil ‰esÈ rokov vo vedení AUDEM (Svetovej aliancii univerzít za demokraciu). Hlavnou oblasÈou jeho vedeckého záujmu boli v˘znamné fyziologické procesy v rastlinách. Doc. Miroslav Zima bol rie‰iteºom 3. medzinárodn˘ch a ìal‰ích 15. celo‰tátnych grantov˘ch projektov so zameraním na optimalizáciu podmienok a kauzálne reakcie rastlín vo vzÈahu s limitujúcimi ekofaktormi (svetlo, voda, prístupnosÈ makrobiogénnych prvkov) s moÏnosÈou rie‰enia ich aklimácie a adaptácie. Poãas svojej obsiahlej odbornej aktivity publikoval viac ako 150 prác vedeckého, odborného a popularizaãného charakteru, ktoré boli uverejnené v karentovan˘ch ãasopisoch, vo vedeck˘ch a odborn˘ch ãasopisoch, zborníkoch i ‰peciálnych monografick˘ch publikáciách. Bol hlavn˘m organizátorom medzinárodn˘ch (5) a celoslovensk˘ch (6) konferencií, spoluorganizátorom (5) medzinárodn˘ch vedeck˘ch sympózií, z ktor˘ch najv˘znamnej‰ie bolo sympózium v Krakowe, jedného svetového kongresu rastlinnej v˘roby a dvoch svetov˘ch pedagogick˘ch konferencií. Pôsobil vo viacer˘ch vedeck˘ch radách, redakãn˘ch radách (Agriculture, Agrochémia), bol ãlenom viacer˘ch vedeck˘ch spoloãností (Slovenská botanická spoloãnosÈ, Americk˘ biografick˘ in‰titút). V rokoch 1994 – 2000 zastával v˘znamné posty v Európskej agronomickej spoloãnosti a v Slovenskej akadémií pôdohospodárskych vied, kde pôsobil ako predseda. Vo vymenovávaní organizaãn˘ch, pedagogick˘ch a vedeck˘ch aktivít doc. Miroslava Zimu by sme mohli pokraãovaÈ. Jeho individuálna Ïivotná i tvorivá realizácia je hlboko zakódovaná do ìaleko poãetnej‰ích pedagogick˘ch, vedeck˘ch záznamov ãi organizaãn˘ch prejavov. Bola a je. ·koda záznamov a prejavov, ktoré e‰te mohli byÈ ! DÀa 26. júna 2006 sa príbeh doc. Miroslava Zimu uzavrel. Stresor, ktor˘ pôsobil v jeho tele bol silnej‰í ako on. Ostalo po Àom prázdno, veºké prázdno! UÏ spoloãne nezaloÏíme nov˘ pokus, neprekonzultujeme predná‰ku ãi nezorganizujeme konferenciu, o ktorej sme v predstihu diskutovali. UÏ sa s ním ako najbliωí z katedry nepoprechádzame po kopaniãiarskych kopcoch, neponúkne nás známou kopaniãiarskou slivovicou. Ale jedno viem isto, aj napriek tomu, Ïe na na‰ej katedre nebol dlho, jeho pracovn˘ duch, tá zanietenosÈ „tajomnom“ a ochota pomôcÈ bude v nás v‰etk˘ch e‰te dlho, a pevne verím, Ïe navÏdy, rezonovaÈ. RNDr. Peter Boleãek, PhD., Katedra botaniky a genetiky, Fakulta prírodn˘ch vied, Univerzita Kon‰tantína Filozofa v Nitre, Trieda A. Hlinku 1, 949 01 Nitra 35 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 36 Historie HISTORIE V¯ZKUMU RÒSTOVÉ FYZIOLOGIE ROSTLIN NA ÚSTAVU BOTANIKY V·Z V BRNù A STO LET OD VZNIKU âESKÉ EXPERIMENTÁLNÍ MORFOLOGIE ROSTLIN Studium rÛstové fyziologie rostlin na Vysoké ‰kole zemûdûlské (V·Z), nynûj‰í Mendelovû zemûdûlské a lesnické univerzitû (MZLU) v Brnû trvá nepfietrÏitû jiÏ 87 let, tedy od zaloÏení této vysoké ‰koly v roce 1919. Toho roku dostal právû habilitovan˘ docent filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Rudolf Dostál dekret, jímÏ byl ustanoven pro anatomii a fyziologii rostlin na novû zfiízenou V·Z v Brnû. Jeho habilitaãním oborem byla „fyziologie rostlin se zvlá‰tním zfietelem k fyziologii rÛstu“. Tím zfietelem byla mínûna experimentální morfologie rostlin, kterou zaãal Rudolf Dostál rozvíjet koncem roku 1906, tedy právû pfied sto lety, na praÏském univerzitním ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin vedeném prof. Bohumilem Nûmcem. Toto zamûfiení vtiskl pak Dostál i v roce 1919 studiu fyziologie rostlin na V·Z v Brnû a v nûm pokraãují jeho následovníci na MZLU aÏ do souãasnosti. Právû toto na univerzitách nikoliv ãasté soustfiedûní a systematické prohlubování konkrétního vûdeckého smûru je nepochybnû pozitivním rysem. Zásluhu o to mají v‰ichni, kdo tu pracovali bûhem tûch 87 let zprvu pod vedením prof. Dostála, a pak v t˘mu jeho ÏákÛ a následovníkÛ. Rudolf Dostál se narodil 28. 3. 1885 v Prorubech u Pot‰tejna. Maturoval na gymnasiu v Rychnovû nad KnûÏnou v roce 1903. Na ãeské Karlo-Ferdinandovû univerzitû v Praze získal v roce 1909 aprobaci pro pfiírodopis, matematiku a fyziku, ale jiÏ o rok dfiíve byl promován na doktora filosofie. Svou disertaci vypracoval pod vedením prof. B. Nûmce. T˘kala se korelaãních vlivÛ dûloh u klíãních rostlin hrachu. Dostál tu dospûl k pfiekvapujícímu objevu, Ïe u rostliny zbavené lodyhy a jedné dûlohy se celistvost rostliny obnovuje rÛstem pupenÛ odfiíznuté dûlohy. To pfiekvapilo, protoÏe rÛstové korelace se do té doby vysvûtlovaly jen troficky. Dostál z tohoto objevu vyvodil prozírav˘ závûr, Ïe rÛstovû – zábrann˘ vliv dûlohy souvisí s pfiítomností zvlá‰tních regulaãních látek hormonálních. První rostlinn˘ hormon (auxin) byl pak získán aÏ na poãátku tfiicát˘ch let zásluhou profesorÛ Wenta a Kögla a k tomu nepochybnû v˘znamnû pfiispûl právû i soustavn˘ DostálÛv v˘zkum rÛstov˘ch korelací na krtiãníku, ãarovníku, Bryophyllu a dal‰ích modelov˘ch rostlinách. Podrobnû o tom projednává kníÏka J. ·ebánka „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004). Dostál pfies svou úspû‰nost ve vûdecké práci nalezl zprvu uplatnûní jen na stfiední ‰kole. Ale v dobû, kdy pÛsobil na praÏsk˘ch gymnáziích (1910–1915), mohl dále pracovat i na Nûmcovû univerzitním ústavu. Studoval tam v té dobû zejména korelace mezi listy a jejich úÏlabními pupeny a popsal tzv. SachsÛv fenomén na ãarovníku. Poznal uÏ v˘znam regulaãních vlivÛ vycházejících z rostoucích pupenÛ pro tvorbu adventivních kofienÛ. To je zásadní objev, kter˘ vedl k vyuÏití fytohormonÛ pfii zakofieÀování stonkov˘ch fiízkÛ dfievin. KdyÏ byl Dostál pfieloÏen na tfieboÀské gymnázium (1915–1919), i tam experimentoval (zejména na krtiãníku a bramboru) a popsal morfogenézu hlíz v habilitaãní práci „O formativní ãinnosti rezervních orgánÛ rostlinn˘ch“. V fiíjnu 1919 se pak Dostál na V·Z v Brnû ujal pfiedná‰ek z anatomie a fyziologie rostlin v rámci ústavu botaniky, v jehoÏ ãele stál fytopatolog a systematick˘ botanik prof. PhDr. Franti‰ek Bubák (1866–1925). Ten byl i prvním rektorem V·Z v Brnû. Dostál byl v roce 1919 povûfien i pfiedná‰kami z botaniky na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské v Brnû a tam byl v tomto roce jmenován pfiednostou botanického ústavu a v roce 1921 profesorem. Na této ‰kole pÛsobil do roku 1934. Ale i po tuto dobu byl v kontaktu s ústavem botaniky na Vysoké ‰kole zemûdûlské veden˘m v té dobû prof. O. VodráÏkou. Dostálovo 36 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 37 Historie pÛsobení na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské je spojeno pfiedev‰ím s jeho objevem regulaãních vlivÛ listÛ pfii regeneraci marginálních pupenÛ na Bryophyllum crenatum a s objevem rozmnoÏovacích orgánÛ mofiské fiasy Caulerpa prolifera. Na pfiímofiské biologické stanici Willefranche v Normandii poznal holokarpii této fiasy a popsal její rejdivé v˘trusy. Tento vynikající objev byl publikován ve Francii v roce 1927 a Dostálovo jméno rázem proniklo do vûdeckého svûta. Dostál se v‰ak zab˘val i regenerací a rÛstov˘mi korelacemi této fiasy. V˘zkum rÛstov˘ch korelací dospíval na poãátku tfiicát˘ch let k objevu fytohormonÛ a proto Dostálova pfiedná‰ka pfii instalaci do úfiadu rektora Vysoké ‰koly zvûrolékafiské v roce 1930 nesla pfiíznaãn˘ název „Otázka vnitfiní sekrece u rostlin“. PhDr. Otakar VodráÏka (1883–1932) se ujal vedení ústavu botaniky na V·Z v Brnû v roce 1921 po odchodu Dostálovû na Vysokou ‰kolu zvûrolékafiskou. VodráÏka obhájil doktorát filosofie u prof. B. Nûmce roku 1909. Zab˘val se v˘zkumem spánkodob˘ch pohybÛ rostlin. Podle B. Nûmce podal pfiesvûdãiv˘ dÛkaz v˘znamu statolitického ‰krobu v pohybech fiapíkÛ listov˘ch pro percepci tíÏe zemské. Po habilitaci na V·Z v Brnû byl VodráÏka v roce 1920 jmenován docentem anatomie dfieva a fyziologie dfievin a v roce 1923 profesorem. Jeho slibn˘ vûdeck˘ v˘voj skonãil v roce 1932, kdy pfiedãasnû zemfiel. Prof. Nûmec napsal o VodráÏkovi v nekrologu: „Mûl velmi vyvinutou schopnost k minuciésnímu pozorování fyziologickému a mikroskopickému. Propracoval moji inversní metodu k barvení ‰krobu v buÀkách tak, Ïe ji virtuosnû ovládal. První objevil pfiímé spojení mezi cévami jmelí a hostitele, takÏe vodní proud pohybující se dfievem hostitele pfiechází pfiímo do cizopasníka“. Prof. Rudolf Dostál Po smrti prof. VodráÏky byla ustanovena komise pro obsazení uvolnûného místa profesora. O místo se ucházeli kromû prof.Dostála, PhDr. Silvestr Prát (v té dobû asistent a bezplatn˘ mimofiádn˘ profesor Univerzity Karlovy) a PhDr. V. Morávek (docent biochemie Masarykovy univerzity). Po velmi zdlouhavém a komplikovaném jednání (podrobnû popsaném v Acta univ. Agr. Silv. Mendel Brno 1998: 89–95) byl vybrán prof. Dostál, kter˘ pak opustil Vysokou ‰kolu zvûrolékafiskou. Její samostatn˘ ústav botaniky zanikl. Dostálov˘m asistentem na Vysoké ‰kole zvûrolékafiské byl RNDr. J. Kofiínek, pozdûji profesor mikrobiologie na Univerzitû Karlovû. U Dostála zkoumal korelaãní citlivost v rÛstu dûloÏních axilárÛ hrachu a korelaãní vliv dûloh lnu. VÛbec prvním asistentem Dostálov˘m byl jiÏ roku 1921 je‰tû na V·Z lesník Dr. Ing. Rudolf Ille, kter˘ zkoumal periodicitu v rÛstu letorostÛ dubu a buku. Stal se pak asistentem VodráÏkov˘m, ale v roce 1930 ode‰el do lesnického v˘zkumu na Slovensko. Na jeho místo nastoupila RNDr. AneÏka Profesor Bohumil Nûmec na vûdeckém symposiu v roce 1963 ve vile Lanna (vpravo prof. Lang z USA, vlevo dr. Lola Teltscherová). 37 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 38 Historie denní fotoperiodické adaptace) a na hormonální aspekty odluãování listÛ. Od roku 1948 pÛsobila na ústavu botaniky jako asistentka Jarmila Ma‰ková. Zab˘vala se morfogenetick˘mi úãinky hormonálních herbicidÛ a hormonálními pfiíãinami vzniku letokruhÛ dfievin. V roce 1951 ústav opustila souãasnû s doc. Pode‰vou, kter˘ byl povûfien vedením Ústavu pro kultivaci zeleninov˘ch a léãiv˘ch rostlin na zahradnické katedfie v Lednici na Moravû. Z Lednice byl v‰ak pro svou politickou a náboÏenskou orientaci donucen odejít v roce 1960 a vrátil se na ústav botaniky aÏ v dobû „praÏského jara“ v roce 1968 (viz ãlánek k Pode‰vov˘m devadesátinám v tomto Bulletinu, jaro 2005). Prof. Jaroslav Pode‰va Uhrová-Hrabûtová. Pod Dostálov˘m vedením prokázala auxinovou povahu inhibiãního vlivu listové ãepele na rÛst axilárního pupenu u Bryophyllum crenatum. Po neshodû s prof. Dostálem opustila botanick˘ ústav V·Z v roce 1935 a ode‰la uãit na stfiední ‰kolu. Na uvolnûné místo asistenta pak nastoupil Ing. Jaroslav Pode‰va. Ten jiÏ jako student poznal pod Dostálov˘m vedením roli auxinu v apikální dominanci. Tehdy ‰lo o auxin získávan˘ z plísnû Rhizopus suinus. Ve 30. a 40. letech se Pode‰va zapojil do studia hormonální stimulace osiva, do níÏ byly tehdy vkládány pozdûji nenaplnûné nadûje zemûdûlské praxe. Zásadní byl Pode‰vÛv objev t˘kající se regulaãního vlivu listÛ rÛzného stáfií u cukrové fiepy. V prÛbûhu války vy‰la Dostálovi první ãeská kníÏka o rostlinn˘ch hormonech („Rostlinné hormony a jejich praktické vyuÏití v zemûdûlství“ – âAZ Praha 1940). Byly tam zahrnuty i v˘sledky s aplikací fytohormonÛ pfii zakofieÀování stonkov˘ch fiízkÛ dfievin. Z let 1940–1945 pocházejí i Dostálovy publikace u tuberigenním vlivu etylénu a inhibiãním vlivu auxinu na tvorbu kvûtÛ. Po skonãení války vybudoval prof. Dostál spolu s asistentem Pode‰vou válkou zniãen˘ botanick˘ ústav. Pode‰va se habilitoval a byl v roce 1947 jmenován docentem obecné botaniky. V˘zkum ústavu byl zamûfien na studium fytoperiodismu u druhÛ rodu Bryophyllum (objev dlouho-krátko1 Asistentské místo po doc. Pode‰vovi bylo na ústavu botaniky pfiechodnû obsazeno dr. Ing. Vladimírem Zachou (vynikajícím fytopatologem a pozdûj‰ím docentem tohoto oboru) a asistentské místo po J. Ma‰kové Ing. Jifiím ·ebánkem. Ten v roce 1952 obhájil na V·Z disertaãní práci zab˘vající se rÛstov˘mi úãinky kyseliny trijodbenzoové ve vztahu k tvorbû kvûtÛ a apikální dominanci.V roce 1962 se habilitoval na podkladû spisu o morfogenetick˘ch úãincích giberelinu a v roce 1966 mu Masarykova univerzita (tehdy PurkyÀova) udûlila doktorát biologick˘ch vûd (disertace o roli endogenních a exogenních fytohormonÛ v nûkter˘ch korelacích rostlinného rÛstu). Profesorem botaniky byl jmenován v roce 1968. Od roku 1952 byl v âSR na vysok˘ch ‰kolách zaveden místo názvu ústav dfiíve u nás neznám˘ pojem „katedra“.* Toho roku nastoupili na katedru botaniky dal‰í asistenti, a to ing. Jaromír ·ikula a ing. Jan Sítafi. ·ikula pfii‰el ze zku‰ebního ústavu zemûdûlského, vypracoval disertaãní práci na klasick˘ch objektech experimentální morfologie – zejména na Bryophyllu, ale záhy pfie‰el na botanick˘ ústav veterinární fakulty. Vynikl pozdûji jako docent na Veterinární a farmaceutické univerzitû v oblasti botaniky. Sítafi byl prvním, kdo na V·Z v Brnû pfievzal pfiedná‰ky ze samostatného pfiedmûtu fyziologie rostlin. Doktorskou disertaci o rÛstov˘ch úãincích melasy obhájil na pfiírodovûdecké fakultû v Bratislavû a pozdûji se zab˘val fyziologií vodního provozu rostlin. Z politick˘ch a náboÏensk˘ch dÛvodÛ byl donucen opustit V·Z 1. 9. 1953. PÛ- Roku 1991 byly na VZ v Brnû opût dfiívûj‰í katedry oznaãeny jako ústavy. 38 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 39 Historie sobil jako asistent prof. Frimmela na V˘zkumném ústavu zelináfiském v Olomouci a jako fieditel olomouck˘ch v˘stav Flora. Na Sítafiovo místo nastoupil roku 1953 RNDr. Franti‰ek Kühn, pozdûji profesor, kter˘ se orientoval mimo oblast fyziologie rostlin (vynikl jako geobotanik a systematick˘ botanik). T˘Ï rok bylo obsazeno dal‰í místo asistenta RNDr. Marcelou Cílkovou. Aã systematická botaniãka, experimentovala pod Dostálov˘m vedením s jeho modelov˘mi rostlinami, ale v roce 1958 byla z politick˘ch dÛvodÛ donucena opustit V·Z v Brnû. Pozdûji pÛsobila jako vedoucí redaktorka nakladatelství Academia v Praze. V roce 1954 byl pfiesunut z fytopatologické katedry na Katedru botaniky PhMr. Václav Vofií‰ek. Vypracoval disertaci t˘kající se fyziologického pÛsobení mikrobiogenních prvkÛ na rÛst zeleniny (1956). V roce 1962 se ve vztahu k této problematice habilitoval, stal se docentem fyziologie rostlin a pak vedoucím novû vzniklé katedry. Pfiedãasnû zemfiel v roce 1975. Prof. Dostál se v 50. letech zab˘val napfi. studiem pfiíãin dichasiálního sympodia ‰efiíku. Po zfiízení âSAV byla jeho celoÏivotní práce ocenûna jmenováním ãlenem-korespondentem âSAV (pfiedtím uÏ byl ãlenem Královské ãeské spoleãnosti nauk). I po té, co byl Dostál v roce 1958 penzionován, pracoval dále na katedfie botaniky a publikoval do své smrti v roce 1973 je‰tû 30 vûdeck˘ch prací. Jmenujme zejména monografii „O celistvosti rostlin“ (SZN Praha 1959) vydanou péãí prof. Thimanna v USA pod názvem“ On Integration of Plants“(v Harvard Univ. Press 1967). V roce 1962 vydal ve SZN objemnou uãebnici fyziologie rostlin jako druh˘ díl „Zemûdûlské botaniky“. Na místo profesora uvolnûné odchodem prof. Dostála do dÛchodu nastoupil prof. RNDr. Jan Calábek, pfied tím pÛsobící na brnûnské pedagogické fakultû. Vûdeckou dráhu zaãínal u prof. V. Úlehly. Rozvíjel vûdeckou kinematografii a v âSAV vedl externû pracovi‰tû pro studium Ïivotních dûjÛ (pfiedev‰ím rostlinn˘ch pohybÛ) filmem. Po pfiíchodu na V·Z se zapojil hned v roce 1959 do fytohormonálního v˘zkumu. Vytvofiil napfi. filmy o vlivu giberelinu na rÛst a pohyby rostlin. Úpû‰nû pÛsobil na V·Z a v âSAV v Brnû i po svém penzionování v roce 1970. Zemfiel v roce 1992. K stému v˘roãí narození prof. Calábka byla roku 2003 na MZLU v Brnû uspofiádána vûdecká konference (sborník z ní pfiipravil J. Potáãek z ústavu vûdecko-pedagogick˘ch informací MZLU). V roce 1961 byl v rámci katedry botaniky zfiízen ústav fyziologie rostlin, z nûhoÏ vznikla v roce 1963 samostatná katedra, do jejíhoÏ ãela se postavil doc. V. Vofií‰ek. Kromû autora této kroniky byli pfievedeni na tuto novou katedru RNDr. Jifiina NoÏiãková, ing. Franti‰ek Pospí‰il a ing. Jaroslav Lasovsk˘. NoÏiãková pomáhala doc. Vofií‰kovi ve v˘zkumu rÛstov˘ch úãinkÛ mikrobiogenních prvkÛ a v roce 1964 ode‰la na ústav biochemie. Pospí‰il se zab˘val botanikou a fyziologií tropick˘ch a subtropick˘ch rostlin a v roce 1963 ode‰el na V·Z do Prahy, kde se stal profesorem. Na jeho místo nastoupil ing. Lasovsk˘, kter˘ pfie‰el z brnûnské pedagogické fakulty a pracoval na své disertaci ve v˘zkumu rÛstov˘ch korelací pod vedením doc. Milana Kutáãka z ÚEB âSAV v Praze. V roce 1990 ode‰el do dÛchodu. Po odchodu dr. NoÏiãkové pfii‰la roku 1964 na ústav botaniky RNDr. Mária BoãkováHudeová. Obhájila disertaci t˘kající se studia Porota studentské vûdecké konference v roce 1984 (zleva dr. J. BlaÏková, prof. J. Jurãík, dr. L. Rauscherová, prof. J. ·ebánek, prof. L. Mar‰álek). 39 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 40 Historie M. Kutáãek s J. ·ebánkem (vpravo) pfied V˘zkumn˘m ústavem v Praze Ruzyni roku 1964. dormance u jeãmene jarního. Od roku 2005 je v dÛchodu. V roce 1965 pfii‰la na katedru fyziologie rostlin z katedry botaniky Ing. Eva Stuchlíková, po jejímÏ odchodu z V·Z r. 1971 nastoupila na její místo RNDr. Marie Kummerová. Studovala fyziologii minerální v˘Ïivy obilovin a ode‰la z V·Z v roce 1976 na pfiírodovûdeckou fakultu MU, kde se stala docentkou. Jako asistentky doc. Vofií‰ka byly pfiechodnû zapojeny ve 2. polovinû ‰edesát˘ch let do studia fyziologick˘ch úãinkÛ mikrobiogenních prvkÛ i ing. Milada Findejsová a RNDr. Mannsbartová. Zapojena byla i Ing. Zdena Tesafiová, která se pozdûji orientovala na fytohormonální problematiku a je na souãasném ústavu biologie rostlin stále ãinná jako dÛchodkynû. Dnem 1. 9. 1964 byl do V·Z v Brnû vãlenûn zru‰en˘ Pedagogick˘ institut v Jihlavû, kde fungovala katedra biologie s fiadou uãitelÛ a technick˘ch pracovníkÛ. Autor této kroniky byl povûfien tehdej‰ím dûkanem zapojit tyto pracovníky do rÛstové fyziologie rostlin. Do metod stanovování fytohormonÛ se rychle zapracoval zejména ing. Frati‰ek Kopeck˘ a prom. ped. Jan Hink. Vedoucí katedry biologie Ing. Ladislav Semotán tento v˘zkum aktivnû podporoval. V té dobû byl napfiíklad podán dÛkaz atrakce giberelinu za zdrojem IAA, coÏ mûlo v˘znam pro objasnûní úlohy giberelinÛ v apikální dominanci. V˘zkum byl napojen na spolupráci s ÚEB âSAV v Praze (s doc. M. Kutáãkem a Ing. L. Chvojkou) pfii vyuÏití transportu 32P ve vztahu k úloze fytohormonálního sinku v rÛstov˘ch korelacích. Na poãátku roku 1968 pfii‰el z V˘zkumného ústavu obilnáfiského v KromûfiíÏi do kolektivu jihlavského pracovi‰tû RNDr. Jan Hradilík. Na jihlavském pracovi‰ti vybudoval laboratofi pro tkáÀové kultury a zapojil se do v˘zkumu rÛstov˘ch korelací na klíãních rostlinách hrachu a lnu, jakoÏ i do studií dormance rostlin. Po zaãlenûní jihlavského pracovi‰tû do brnûnské katedry botaniky a fyziologie rostlin obhájil disertaci („O roli cytokininÛ a etherelu v korelacích rostlinného rÛstu“). V roce 1990 byl jmenován docentem fyziologie rostlin a v roce 1996 profesorem. V˘znamnû se zapracoval do problematiky fyziologie zahradnick˘ch rostlin a na zahradnické fakultû v Lednici na Moravû vybudoval laboratofie pro fytohormonální v˘zkum. Na jihlavském pracovi‰ti se aktivnû zapojil do v˘zkumu fytohormonálních aspektÛ tuberizace a dormance hlíz bramboru doc. RNDr. Jan Beãka. Spolu s prof. Pode‰vou tam studovala dormanci ovocn˘ch dfievin i ing. Vûra Klejzarová. Pfiechodnû se tu do v˘zkumu zapojil i ing. Bedfiich Zelinka, kter˘ se jako první zab˘val úlohou abscisové kyseliny v rÛstov˘ch korelacích hrachu. V roce 1970 vstoupila do kolektivu jihlavského pracovi‰tû i RNDr. Jarmila BlaÏková a o rok pozdûji RNDr. Libu‰e Obhlídalová-Rauscherová. Obû se podílely na fytohormonálním v˘zkumu rÛstov˘ch korelací. Dr. BlaÏková se zprvu zab˘vala i hormonálními aspekty stratifikace a obhájila pozdûji disertaci („Role fytohormonÛ v apikální dominanci u klíãních rostlin hrachu“). Také v souãasnosti se na ústavû biologie rostlin podílí na fie‰ení úkolÛ apikální dominance. Dr. Rauscherová obhájila disertaci („Pfiíspûvek ke studiu celistvosti rostlin ve vztahu k cytokininÛm“). Pozdûji pracovala ve V˘zkumném ústavu pícnináfiském v Troubsku a na Ústavu experimentální fytotechniky âSAV v Brnû. 40 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 41 Historie Helena Císafiová jako pomocná síla vûdecká studovala na jihlavském pracovi‰ti dormanci naÏek kmínu. Pozdûji (roku 1984) – uÏ jako ing. Helena Fi‰erová byla pfiijata na katedru botaniky a obhájila disertaci(„Studium fyziologick˘ch podmínek rÛstu révy vinné a dal‰ích rostlin“). Nyní se specializuje zejména na interakce rÛstov˘ch regulátorÛ k etylénu a spolu s prof. Hradilíkem je zapojena do v˘zkumu rÛstové fyziologie zahradnick˘ch rostlin. Zab˘vá se i studiem dominance mezi dûloÏními axiláry hrachu a dormancí obilek jeãmene. Do kolektivu jihlavského pracovi‰tû vstoupil jiÏ v roce 1972 RNDr. Karel Slab˘. Obhájil disertaci na téma „Topof˘za regulaãních vlivÛ v listech a lodyhách Bryophyllum crenatum a Helianthus annus“. V souãasné dobû je na ústavu biologie zapojen do v˘zkumu somatické embryogeneze u smrku. Dnem 1. 10. 1970 ode‰el do dÛchodu prof. Calábek a opustil funkci vedoucího katedry botaniky. Souãasnû bylo jihlavské fyziologické pracovi‰tû spojeno s katedrou botaniky. Autor této kroniky, kter˘ do té doby pracoval od roku 1964 na jihlavském oddûlení, byl povûfien vedením katedry botaniky. V srpnu 1973 zemfiel prof. Dostál. Vûdecky pracoval do posledního roku Ïivota (nekrolog viz Biol. Plant. 1974). K nedoÏit˘m devadesátinám prof. Dostála uspofiádala v únoru 1975 katedra botaniky celostátní vûdeckou konferenci s mezinárodní úãastí „O celistvosti rostlin“. Pfiíspûvky z konference vy‰ly ve zvlá‰tním ãísle Acta Univ. Agr. Brno (1975, ã. 4). V˘znamné datum pro historii rÛstové fyziologie rostlin na V·Z v Brnû bylo 1. 10. 1976. Tímto dnem se ústav fyziologie rostlin vyãlenûn˘ v roce 1963 z katedry botaniky (a pak pfiemûnûn˘ v katedru fyziologie rostlin zapojenou pozdûji do katedry ‰lechtûní rostlin) koneãnû zase vrátil do lÛna katedry botaniky. Tak skonãila 13 let trvající desintegrace katedry botaniky a fyziologie rostlin na V·Z v Brnû. KdyÏ 1. 10. 1976 ode‰la z V·Z dr. M. Kummerová, pfii‰el na uvolnûné místo odborného asistenta Ing. Stanislav Procházka, kter˘ do té doby pracoval na ústavu pro vyuÏití radioizotopÛ V·Z. Absolvoval externí vûdeckou aspiranturu na ÚEB âSAV v Praze u doc. Kutáãka. V roce 1978 byl jmenován docentem. Doktorskou disertaci („Celistvost rostlin z hlediska role rÛstov˘ch regulátorÛ v látkovém transportu a v rÛstov˘ch korelacích“) obhájil v roce 1984 a rok po té byl jmenován profesorem fyziologie rostlin. Prof. Procházka pfiinesl do brnûnské experimentálnûmorfologické vûdecké ‰koly nov˘ metodick˘ pfiístup spojen˘ s vyuÏitím radionuklidÛ pfii studiu transportu látek. Spolu s vyuÏitím kultur in vitro a molekulárnû biologick˘ch pfiístupÛ pfieklenul pÛvodní ménû nároãné metody studia experimentální morfologie na moderní metodickou úroveÀ. Jako prezident Federace evrop. spol. pro rÛstové regulátory (FESPP) uspofiádal svûtov˘ kongres této spoleãnosti na MZLU v Brnû (1994). Obdobnû byl i prezidentem 17 kongresu Mezinárodní spoleãnosti pro regulátory rÛstu rostlin (IPGSA – 2001). Jeho práce byla ocenûna napfi. ãlenstvím v Americké botanické spoleãnosti (1984) a mezinárodní cenou Spojené Evropy (Oxford 2005). J. ·ebánek (vlevo) a M. Kutáãek na exkurzi. 41 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 42 Historie Dne 1. 10. 1976 ode‰el z pfiírodovûdecké fakulty do âSAV prof. Vladimír Rypáãek, jehoÏ zásluhou byla udrÏována tûsná spolupráce mezi brnûnsk˘mi pracovi‰ti fyziologie rostlin na pfiírodovûdecké fakultû a na V·Z (do hlavního v˘zkumného úkolu V·Z byl zapojen z pfiírodovûdecké fakulty prof. Zdenûk Sladk˘). Od roku 1976 prof. Rypáãek vedl oddûlení na Botanickém ústavu âSAV v Brnû a rozvinul i zde spolupráci s katedrou botaniky a fyziologie rostlin na V·Z. T˘kalo se to zejména fytohormonálních aspektÛ vegetativního mnoÏení a dormance lesních dfievin. V roce 1976 se zapojila do práce katedry botaniky V·Z ing. ·árka Klíãová (od roku 1979 odborná asistentka). V roce 1986 obhájila disertaci na téma „Pfiíspûvek ke studiu rÛstov˘ch korelací a ekologick˘ch stresov˘ch vlivÛ ve vztahu k regulátorÛm rostlinného rÛstu“. Její velmi nadûjn˘ vûdeck˘ v˘voj pfieru‰ila pfiedãasná smrt v roce 2004. ‰el v roce 1980. Po 3 letech ode‰el na Ústav experimentální fytotechniky âSAV v Brnû, kde pokraãoval ve v˘zkumu zapoãatém na katedfie. Obhájil disertaci na téma „Rhizogeneze stonkov˘ch fiízkÛ Alnus glutinosa a Quercus robur ve vztahu k dormanci a regulátorÛm rostlinného rÛstu“. Po mnoho let tûsnû spolupracuje s katedrou botaniky V·Z, nyní jako vûdeck˘ pracovník V˘zkumného ústavu sladafiského v Brnû (monografie Psota a ·ebánek: „Za tajemstvím rÛstu rostlin“, Scientia, Praha 1999; Psota a ·ebánek: „Role fytohormonÛ v klíãení a sladování“, ÚZP, Praha 1999). Od roku 1981 pracuje na katedfie Mgr. Helena Vítková. Nejprve se podílela na v˘zkumu fytohormonálních zmûn po stresu suchem, pozdûji i na v˘zkumu rÛstov˘ch korelací. Dal‰í pracovnice se do v˘zkumu na katedfie zapojily jen pfiechodnû. Nejdéle Ing. Miroslava Pospí‰ilová-Dundelová (1984–1995). Studovala zejména aktivitu fytohormonÛ v prÛbûhu tvorby obilek u p‰enice a jeãmene. Disertaci na toto téma obhájila v roce 1988. Ing. Agáta Hladká pÛsobila na katedfie botaniky jiÏ v dobû, kdy od ní byla oddûlena fyziologie rostlin. Po opûtovném spojení botaniky s fyziologií rostlin se zapojila do fyziologického v˘zkumu a ilustrovala napfi. monografii „Nûkteré pokusnû morfologické modely prof. R. Dostála“ (V·Z Brno 1975). Tragicky zahynula pfii autobusové havárii na sluÏební cestû do Jihlavy v roce 1978. Dále byly do fytohormonálního v˘zkumu zapojeny Ing. Beata Jandáková (1982–1984), Ing. Olga Ondráãková (1983–1986) a RNDr. Anna Putnová (1985–1992). Dne 10. a 11. VI. 1980 pofiádala katedra botaniky a fyziologie rostlin ve spolupráci s Botanickou spoleãností âSAV II. Dny rostlinné fyziologie. Z fytofyziologického v˘zkumu V·Z v Brnû tu byly prezentovány v˘sledky studia celistvosti rostlin, transportu fytohormonÛ do obilek, problematika dormance atd. Ing. Josef Poppr z V˘zkumného ústavu bramboráfiského v Havlíãkovû Brodû („Produkãní vlastnosti brambor ve vztahu k rÛstov˘m regulátorÛm“), Od 2. do 5. IX. 1985 bylo katedrou botaniky a fyziologie rostlin uspofiádáno mezinárodní symposium k 100. v˘roãí narození prof. Dostála („Regulation of Plant Integrity“). Pracovníci ze zahraniãí pfiednesli témûfi 50 referátÛ. Symposia se zúãastnil i prof. K. V. Thimann z Univerzity v Santa Cruz v Kalifornii a W. P. Jacobs z Princeton. Univ. v USA, s jejichÏ pracovi‰ti udrÏovala katedra V·Z dlouholetou spolupráci. Ze symposia vy‰lo zvlá‰tní ãíslo Acta Univ. Agr. Brno 1985, ã. 3. (editofii S. Procházka a J. Hradilík). V letech 1980–1986 se do v˘zkumu na katedfie zapojili dal‰í pracovníci: Ing. Vratislav Psota pfii- K obhajobû disertací byli do r. 1987 na katedfie vy‰koleni tito pracovníci z jin˘ch ústavÛ, nebo ze zahraniãí: RNDr. Arno‰t Pilát z V˘zkumného ústavu obilnáfiského v KromûfiíÏi („·lechtitelské aspekty rozdílÛ v hormonálních mechanismech genotypÛ jarního jeãmene“), Md. Matiur Rahman z Bangladé‰e („Studies on growth correlations of pea seedlings“), Hoangh Minh Tan z Vietnamu („Experimentální morfologie na klíãních rostlinách lnu“), S. A. El Desouky z Egypta („Vznik hlízek na kofienech hrachu ve vztahu k auxinu a vliv rÛstov˘ch regulátorÛ na aktivitu nitrátreduktázy“), D. M. Ibrahim z Egypta („Transport 14C-BA ve vztahu k tvorbû obilek“), 42 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 43 Historie Ing. Vladimír Borkovec z Ústavu pro v˘zkum radioizotopÛ V·Z v Brnû („Interakce rÛstov˘ch regulátorÛ v látkovém transportu“). Pozdûji se stal docentem (1994) a velmi úspû‰nû se podílel na fytohormonálním v˘zkumu katedry. Jeho nadûjn˘ vûdeck˘ v˘voj skonãil pfiedãasnou smrtí (1994). 1. J. ·ebánek, Z. Sladk˘, S. Procházka, M. Kutáãek, M. Luxová a O. Erdelská: „Experimental morphogenesis and integration of plants“. Elsevier Amsterdam 1991 Ing. Josef Zehnálek z Ústavu chemie V·Z v Brnû („Nûkteré fyziologické aspekty foliární aplikace dusíkat˘ch látek“). V souãasné dobû je docentem biochemie MZLU v Brnû. 3. S. Procházka, J. ·ebánek a kolektiv „Regulátory rostlinného rÛstu“. Academia Praha 1997 V roce 1983 se dlouholetá spolupráce pracovi‰È fyziologie rostlin na V·Z a na Pfiírodovûdecké fakultû obnovila ve vydání monografie (·ebánek, Sladk˘, Procházka „Experimentální morfologie rostlin“, Academia, Praha 1983). Souãasnû byla vydána uãebnice (·ebánek a kol., „Fyziologie rostlin“, SZN, Praha 1983). Autor této kroniky pfiedal dnem 1.9.1986 vedení katedry botaniky a fyziologie rostlin Prof. Stanislavu Procházkovi. ZÛstal dále ãlenem katedry a po tfii roky externû vedl oddûlení experimentální fytotechniky Ústavu pro systematickou a ekologickou biologii âSAV v Brnû, kde byla fie‰ena problematika lesních dfievin ve vztahu k tkáÀov˘m kulturám, rhizogenezi stonkov˘ch fiízkÛ a autonomním pohybÛm (spolupráce s RNDr. Libu‰í Rauscherovou, Ing. Jifiím Hfiibem, Ing. Janem Králíkem a RNDr. Blankou Sladkou). Bûhem posledního dvacetiletí do‰lo pod vedením prof. Procházky na MZLU v Brnû k dal‰ímu posunu svûtové prezentace vûdecké ‰koly zaloÏené Prof. R. Dostálem. Byla jiÏ zmínka o mezinárodních vûdeck˘ch kongresech uspofiádan˘ch na MZLU, zejména o 17 kongresu Mezinárodní spoleãnosti pro regulátory rÛstu rostlin (IPGSA) v roce 2001. Ústav botaniky a fyziologie rostlin MZLU (od roku 2005 spojen˘ s genetikou rostlin v Ústav biologie rostlin) se v letech 1986–2006 dále roz‰ífiil prostorovû i personálnû. Získal nároãné pfiístrojové vybavení pro moderní fytohormonální v˘zkum. Pro potfieby ústavu byl vybudován nov˘ pavilon se skleníky a explantátov˘mi a analytick˘mi laboratofiemi. Pracovníci ústavu vydali s dal‰ími spolupracovníky v posledních 15 letech tyto monografie a uãebnice: 2. J. ·ebánek(Ed.) : „Plant physiology“ 1992 (autofii L.Gréc, J. Kupka, I. Macháãková, L. Nátr, M. Penka, S. Procházka, Z. Sladk˘, J. ·ebánek). 4. S. Procházka, I. Macháãková, J. Krekule, J. ·ebánek a kolektiv „Fyziologie rostlin“. Academia Praha 1998 5. J. ·ebánek „Harmonie v rostlinách“. Academia Praha 2004. Novû byli v posledním dvacetiletí na ústav pfiijati: Mgr. Vilém Reinöhl jako analytick˘ chemik byl pfiijat na ústav v roce 1987. Obhájil kandidátskou disertaci na Ústavu makromolekulární chemie v Brnû, kde dfiíve pÛsobil, a zapracoval se do chromatografick˘ch metod na stanovení rÛstov˘ch regulátorÛ. V souãasné dobû se podílí na fie‰ení v˘zkumn˘ch úkolÛ ústavu, zejména ve vztahu k apikální dominanci a dormanci semen, zab˘vá se i rÛstovû fyziologickou problematikou transgenních rostlin. Je také povûfien vedením Ústavu molekulární biologie a radiobiologie MZLU. RNDr. Ladislav Havel, CSc. Pfii‰el na ústav v roce 1988 z olomouckého oddûlení ÚEB AV âR, kde pracoval ve v˘zkumu rostlinn˘ch explantátÛ. V roce 1988 byl jmenován docentem genetiky, po habilitaci v roce 1996 docentem zemûdûlské botaniky a v roce 1998 profesorem. V devadesát˘ch letech absolvoval nûkolik dlouhodob˘ch pobytÛ v USA u kalifornského Prof. Durzana a rozpracoval tam problematiku embryogeneze a apoptózy (programované bunûãné smrti) u smrku. V poslední dobû studuje napfi. fytohormonální pfiíãiny vzniku dichaziálního sympodia u ‰efiíku a vliv tûÏk˘ch kovÛ na odumírání rostlin. Ing. Helena Vla‰ínová pracuje na ústavu od roku 1988. Zprvu se zab˘vala mikropropagací dfievin in vitro. Disertaci na téma „Transport rÛstov˘ch regulátorÛ bûhem indukce somatické embryogeneze u smrku“ obhájila v roce 2006. Ing. Martin Truksa pracoval na ústavu od roku 1988 a zab˘val se napfi. pfiíjmem, transportem 43 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 44 Historie a metabolismem 14C-2,4-D v explantátech okurky. Disertace se t˘kala problematiky transgenních rostlin ve vztahu k fytoremediaci. Obhájil ji v roce 1998. Rok poté opustil ústav i âR a v souãasné dobû pracuje v Kanadû ve vûdeckém ústavu v Saskatonu. Ing.Mgr. Marek Klem‰ je v pracovním kolektivu ústavu botaniky od roku 1994. Disertaci „Pfiíjem a metabolismus rÛstov˘ch regulátorÛ v explantátech okurek a tabáku“ obhájil r. 1997. V souãasné dobû studuje prÛbûh organogeneze in vitro ve vztahu ke zmûnám hormonálních hladin a markerování dormance a stresu pomocí ABA. Ing. Jozef Balla pfii‰el na ústav v roce 1996. Vûnuje se studiu apikální dominance u hrachu, v roce 2001 obhájil Ph.D. („The role of auxin and cytokinins in outgrowth of isolated pea buds release from apical dominance“). Ing. Pavel Hanáãek pfii‰el na ústav rovnûÏ v roce 1996, Ph.D. získal v roce 2002 („VyuÏití molekulárních markerÛ k charakterizaci a sledování stability klonÛ v somatick˘ch embryích smrku ztepilého“). V souãasné dobû se zab˘vá problematikou tvorby vektorÛ pro transformaci rostlin zvl. hrachu. V letech 1999 aÏ 2005 pracoval na ústavu botaniky molekulární biolog RNDr. Petr Mlejnek, CSc., kter˘ se zab˘val problematikou programované bunûãné smrti. Od roku 2000 se jako analytick˘ chemik podílí na v˘zkumu kapalinové chromatografie cytokininÛ RNDr. Petr DoleÏel, CSc. Z dosavadních pracovníkÛ ústavu Ing. Petra Krejãí obhájila disertaci na téma „Transformace hrachu (Pisum sativum L.) : vyuÏitelné metody pfienosu genu pomocí Agrobacterium tumefaciens“ (2003). Mimo to byli vy‰koleni profesory ústavu doktorandi pÛsobící nyní vût‰inou mimo ústav, a to: Ing.Petr Franz, obhajoba disertace 1997 („Regeneraãní schopnost vybran˘ch druhÛ dfievin v podmínkách in vitro“). Ing. Ludmila Ohnoutková, obhajoba disertace 2000 („Techniky indukce haploidního a polyploidního materiálu in vitro u obilnin“). Ing.Petr Franz, obhajoba disertace 1997 („Regeneraãní schopnost vybran˘ch druhÛ dfievin v podmínkách in vitro“). Ing. Ludmila Ohnoutková, obhajoba disertace 2000 („Techniky indukce haploidního a polyploidního materiálu in vitro u obilnin“). Ing. Helena Stavûlíková, obhajoba 2001 („Morfologická reprodukãní variabilita ‰alotky (Allium cepa var. ascalonicum)“). Mgr. Jorge Iván Flores Solís, obhajoba v roce 2003 („Optimalizace metod pro transformaci merlíku ãerveného (Chenopodium rubrum L.)). Ing. Ivo Überall, obhájil v roce 2004 disertaci „Mapování chromozomÛ smrku ztepilého (Picea abies (L.)Karst.) pomocí chromozomovû specifick˘ch sond“. A. W. Alsalihy, obhajoba v roce 2004 („Fytohormonální regulace produkce ovocn˘ch dfievin v podmínkách in vitro“). Ing. Bfietislav KfiiÏan, obhajoba v roce 2005 („Exogenní a endogenní faktory rhizogeneze vybran˘ch podnoÏí rodu Prunus L.“). Ing. Jakub ·merda, obhajoba v roce 2005 („Charakterizace druhu Paenibacillus mendelii spec. nov. pomocí genov˘ch a sekvenãních technologií“). Mgr. Jan Víteãek, obhajoba 2006 („Oxid dusnat˘ ve stresové reakci rostlin“). Ing. Jifií Petfiek, obhajoba v roce 2006 („Studium vlivu iontÛ vybran˘ch kovÛ na kulturu ran˘ch somatick˘ch embryí smrku“). Ing. Petr Kalousek, obhajoba v roce 2006 („Vliv transportu auxinu na regulaci apikální dominance“). Ing. Helena Stavûlíková, obhajoba 2001 („Morfologická reprodukãní variabilita ‰alotky (Allium cepa var. ascalonicum)“). Mgr. Jorge Iván Flores Solís, obhajoba v roce 2003 („Optimalizace metod pro transformaci merlíku ãerveného (Chenopodium rubrum L.)). Ing. Ivo Überall, obhájil v roce 2004 disertaci „Mapování chromozomÛ smrku ztepilého (Picea abies (L.)Karst.) pomocí chromozomovû specifick˘ch sond“. A. W. Alsalihy, obhajoba v roce 2004 („Fytohormonální regulace produkce ovocn˘ch dfievin v podmínkách in vitro“). 44 zlom 16.3.2007 13:48 H Stránka 45 Historie Ing. Bfietislav KfiiÏan, obhajoba v roce 2005 („Exogenní a endogenní faktory rhizogeneze vybran˘ch podnoÏí rodu Prunus L.“). Ing. Jakub ·merda, obhajoba v roce 2005 („Charakterizace druhu Paenibacillus mendelii spec. nov. pomocí genov˘ch a sekvenãních technologií“). Mgr. Jan Víteãek, obhajoba 2006 („Oxid dusnat˘ ve stresové reakci rostlin“). Ing. Jifií Petfiek, obhajoba v roce 2006 („Studium vlivu iontÛ vybran˘ch kovÛ na kulturu ran˘ch somatick˘ch embryí smrku“). Ing. Petr Kalousek, obhajoba v roce 2006 („Vliv transportu auxinu na regulaci apikální dominance“). V doktorském studiu se nyní pfiipravuje na ústavu k obhajobû disertace 5 ãekatelÛ na diplom Ph.D. ve vûdním oboru „Anatomie a fyziologie rostlin“. Závûr Je zfiejmé, Ïe ãeská experimentální morfologie rostlin vzniklá v roce 1906 zásluhou Rudolfa Dostála pro‰la bûhem uplynul˘ch 100 let boufiliv˘m v˘vojem spjat˘m s mnoha promûnami. Lze je poznat ze struãnû zde podané historie Dostálovy vûdecké ‰koly. Jde o v˘voj od prost˘ch experimentálních zásahÛ ozfiejmujících rÛstové korelace a regeneraci in vivo, pfies fytohormonální objasÀování korelací a regenerace in vivo i in vitro aÏ po studium celistvosti rostlin z hlediska látkového transportu, transformace a aspektÛ molekulárnû biologick˘ch. Nás star‰í naplÀuje radostí nadûje, Ïe nastupující generace mlad˘ch vûdeck˘ch pracovníkÛ ústavu bude vûdeckou ‰kolu zaloÏenou R. Dostálem na pÛdû MZLU dále rozvíjet. J. ·ebánek 45 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 46 Diplomové a disertaãní práce Sestavení a zprovoznûní aparatury pro mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul TOMÁ· FESSL Aparatura pro mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul byla sestavena, zprovoznûna a testována metodick˘mi experimenty na jednotlivé molekule DIOC, chlorofylu a jednotlivém komplexu fotosystému I. Aktivnû jsem se podílel na sestavení a zprovoznûní aparatury pro mûfiení spekter jednotliv˘ch molekul. Provedl jsem metodické experimenty za úãelem ovûfiení funkãnosti aparatury. Aparatura je schopna mûfiení signálÛ na úrovni jednotliv˘ch molekul. Pfiíãinou potíÏí pfii mûfiení spekter chlorofylu je zpÛsob pfiípravy vzorkÛ. Není tedy zpÛsobena nízkou citlivostí aparatury. Tato potíÏ je podle mû pfiekonatelná a nijak nebrání v dal‰ím pouÏití aparatury. Mûfiení spekter chlorofylu nebylo hlavním cílem, jednalo se pouze o mezikrok v cestû k biologick˘m aplikacím. Aparatura není primárnû urãena pouze k mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul.Velmi zajímavá je také dynamika fluorescenãních dûjÛ, sledování ãasové závislosti fluorescence umoÏÀuje fluorescenãní korelaãní spektroskopie. Právû ta bude tedy dal‰ím krokem ve v˘stavbû aparatury. Diplomová práce Autor: Mgr. TomበFessl Vedoucí práce: Doc. RNDr. Franti‰ek Vácha, Ph.D. Místo a datum obhajoby: BF JU â. Budûjovice, kvûten, 2006 Kontakt: [email protected] Denní zmûny fotosyntetické aktivity rozsivky Thalassiosira weissflogii: vliv dynamického svûtelného reÏimu a limitace dusíkem. VOJTùCH KASALICK¯ V této magisterské práci jsem sledoval denní zmûny fotosyntetické aktivity v promûnném svûtelném reÏimu u mofiské rozsivky Thalassiosira weissflogii pûstované v ustálenû rostoucí kontinuální kultufie. Podafiilo se mi zjistit pravidelné denní rytmy v koncentraci pigmentÛ v buÀce, aktivitû fotosystému II, maximální fotochemické úãinnosti, kinetice reoxidace primárního akceptoru QA ve fotosystému II, maximální rychlosti fixace CO2 fotoaklimaci buÀek a dal‰ích parametrÛ mûfien˘ch u buÀek rostoucích v kompletním médiu i u buÀek limitovan˘ch dusíkem. Mnohé z tûchto parametrÛ byly patrny i po zmûnû svûtelného reÏimu na konstantní. Jako jeden z prvních jsem pozoroval v˘razné denní rytmy intenzitû thermoluminescence z fotosystému II, i ve tvaru thermoluminescenãní kfiivky. Pro nov˘ pfiístroj od firmy P.S.I. jsem zavedl metodiku mûfiení thermoluminescence z fotosyntetick˘ch mikroorganismÛ. Tato jednoduchá metodika je vyuÏitelná pfii sledování 46 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 47 Diplomové a disertaãní práce denních zmûn v aktivitû fotosystému II, charakterizování fotosyntetick˘ch mutantÛ i aktivity chlororespiraãních procesÛ. Poslední z tûchto moÏností lze sledovat pomocí specifick˘ch inhibitirÛ oxidoreduktáz ãi infraãerven˘m záfiením. Dále jsem se zab˘val metodickou otázkou rozdílu maximálního fluorescenãního v˘tûÏku získaného excitací jedním krátk˘m zábleskem a celou sérií tûchto zábleskÛ („multiple turnover“) u izolovan˘ch thylakoidních membrán hrachu (Pea sativa).Fitováním kinetiky reoxydace primárního akceptoru lze urãit druh procesorÛ a jejich pfiíspûvek k nemûfienému fluorescenãnímu v˘tûÏku. Diplomová práce Autor: Mgr. Vojtûch Kasalick˘ Vedoucí práce: Doc. Ondfiej Prá‰il, Ph.D. Místo a datum obhajoby: Biologické centrum AV, â. Budûjovice, kvûten 2006 Kontakt: [email protected] The effect of diffusibility of atmospheric gas components on stomata, leaf development and gas exchange betwwen leaf and atmosphere JANA TOM·ÍâKOVÁ The aim of thesis was to find out whether diffusibility of gas component in external atmosphere plays a role in development of leaves (especially on stomata). Plant grown in He10x (mixture of He 79%, O2 21% and CO2 and H2O added) where diffusivity was 2.3 times higher, in comparison to plant grown in standard ambient atmosphere (N2 79%, O2 21% and CO2 and H2O) showed changes in stomatal patterning. The hypothesis was that the main effect causing the changes was concentration of CO2 in ambient air and/or relative humidity of the air. This hypothesis was further tested. Diplomová práce Autor: Mgr. Jana Tom‰íãková Vedoucí práce: Doc. Ing. Jifií ·antrÛãek, CSc. Místo a datum obhajoby: MBÚ, TfieboÀ, kvûten, 2006 Kontakt: [email protected] Heterogeneity in photosynthetic performance as a result of metabolic, physiological and genetic regulation of photosynthesis NAILA FERIMAZOVA Three following projects were major components of the thesis. (1) Photosynthetic oscillations in individual cells of leaves and isolated leaf cell protoplast of four Brassicaceae species were studied and characteristics of frequency spectrum and dumping of oscillations under different actinic light irradiances and gas composition 47 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 48 Diplomové a disertaãní práce have been analyzed. (2) Interactions between photosynthesis and nitrogen fixation in the non-heterocystous marine cyanobacterium Trichodesmium IMS101 have been investigated. (3) Regulation of photosynthesis during heterocysts differentation in Anabaena PCC 7120 has been compared between three different sets of the step-down experiment. All three projects were performed using two-dimensional (imaging) technique and Fluorescence Kinetic Microscope that allowed the measurements of chlorophyll fluorescence kinetics at a single-cell level. Doktorská disertaãní práce Autor: Naila Ferimazova Vedoucí práce: RNDr. Ivan ·etlík, CSc. Místo a datum obhajoby: MBÚ, TfieboÀ, ãerven,2006 Kontakt: [email protected] Electrochemical biosensor for herbicide detection based on the Photosystem II complex. JAN MAL¯ Environmental monitoring is important for rapid assessment of the status of ecosystems. Practical monitoring methods require rapid, simple, and low-cost screening procedures for the detection of harmful chemicals in aquatic and soil environments. The development of photosynthetic biosensors represents a valuable step towards the improvement of pollutant monitoring in ecosystems. Till now, biosensors have not yet achieved the prominent commercial position that was initially predicted – due to the strict criteria which a successful biosensor has to meet in order to become a commercial application. The demands of accurate response, precision, reproducibility and linear response over the necessary analytical range, as well as a long life for its biological component, are often not guaranteed. The key point, usually influencing the overall performance of the biosensor, is the method used for the immobilisation of the bioactive part. It determines the effectiveness of the interaction between the biochemical recognition moiety and the electrochemical transducer. The purpose of the present work has been to study various immobilisation methods in order to optimize the photosystem II-based biosensor for the detection of herbicides. The application of several approaches based on: (i) immobilisation of PSII by grosslinking in gel; (ii) immobilisation of recombinant PSII in the form of monolayers with mediated signal transduction; and (iii) mediator-less electron transport using PSII immobilised. Moreover, a novel immobilisation method suitable for the electrochemically-driven and spatially-distinguished immobilisation of biomolecules in a chip-array has been developed and presented. Doktorská disertaãní práce Autor: Jan Mal˘ Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jifií Masojídek, CSc. Místo a datum obhajoby: Západoãeská universita, PlzeÀ, listopad, 2005 Kontakt: [email protected] 48 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 49 Diplomové a disertaãní práce The PsbH protein: A small membrane protein of the Photosystem II as a model for structural and functional studies ZBYNùK HALBHUBER Interaction of the PsbH protein of the photosystem II was analyzed by combination of CD, NMR spectroscopy, and computer modelling. CD and NMR spectroscopy indicated that interactions of the PsbH protein to all bilayer-forming lipids, including those extracted directly from cyanobacterial thylakoid membranes, interacted with the PsbH protein nonspecifically. The molecular dynamic calculation of the PsbH-bilayer forming lipid interactions indicates that both salt-bridge formation and hydrogen bond formation in the lipid-water interface are feasible and stabilize a fraction of at least 10 lipid molecules in the neighbourhood of the protein. This may lead to formation of lipid domains which were hypothesized to be involved in assembly of membrane protein complexes. Doktorská disertaãní práce Autor: Zbynûk Halbhuber Vedoucí práce: RNDr. Dalibor ·tys, CSc. Místo a datum obhajoby: ÚFB JU, Nové Hrady, fiíjen, 2006 Kontakt: [email protected] Limitation of Photochemical and Non-photochemical Processes of Photosynthesis in Lichens under Extreme Light HANA VRÁBLÍKOVÁ The main aim of this thesis was to evaluate the response of photosynthetic apparatus and photoprotective compounds (zeaxanthin and glutathione) of different lichen species to short-term high-light (HL) exposure. Hydrated thalli of several lichen species collected in maritime Antarctica (Usnea antarctica, Umbilicaria decussata, Umbilicaria antarctica) and in the Czech Republic (Lasallia pustulata) were exposed under laboratory conditions to short-term HL to evaluate the response of photosystem II (PSII), zeaxanthin (Z) and glutathione (GSH) pool and its redox state. The response of PSII was measured by means of modulated fluorometer using chlorophyll (Chl) fluorescence induction curve supplemented with analysis of quenching mechanisms. Z (expressed as de-epoxidation state of xanthophyll cycle pigments, DEPS) and GSH were determined by means of HPLC analysis. All Chl fluorescence parameters and antioxidants levels were evaluated before and several times after exposition to HL in order to characterise the extent of photoinhibition and subsequent recovery. Short-term HL exposure (1500–2000 mmol m–2 s–1 for 30 min, at 5 °C or at 20 °C) of fully hydrated thalli led to a decrease in FV/FM and fII in all studied species. Particularly higher degree of photoinhibiton was found in fruticose (Usnea antarctica) than in foliose (Umbilicaria decussata) lichen species. Immediately after HL treatment, U. decussata exhibited a lower HL-induced decrease of FV/FM than U. antarctica. Values of FV/FM fully recovered in U. decussata after 3 h in dark, while they did not in U. antarctica. The interspecific difference in the extent of photoinhibition was also apparent in fII. It could be, therefore, suggested that both potential and actual 49 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 50 Diplomové a disertaãní práce photosynthetic processes might be more photoinhibited in the lichen with fruticose rather than foliose thallus type when exposed to HL under full thallus hydration. In all studied species, FV/FM and fII values fully recovered during subsequent recovery lasting several hours. However, species-specific differences were apparent. Fast phase of recovery was distinguished, especially in U. antarctica, as a steep rise of FV/FM values within the first 40 min after the end of photoinhibitory treatment. Slow phase of recovery was characterized by less pronounced FV/FM rise ongoing within following 4 h. High values of non-photochemical quenching (NPQ) induced by HL recovered much faster and in more extent in U. decussata than Usnea antarctica. Therefore, the capacity of the photoprotective mechanisms involved into NPQ may be considered to be higher in the former species. In Umbilicaria antarctica, NPQ was highly correlated to oxidized glutathione (GSSG) and Z values, indicating the involvement of these antioxidants in the resistance of U. antarctica to HL stress. However, the Z-related protection was not involved equally in the two studied species. In L. pustulata, maximum level of Z was reached at relatively low NPQ. This indicates that Z formation represented a major component of nonphotochemical quenching of L. pustulata. In U. antarctica, contrastingly, the maximum level of Z was reached at very high NPQ. Also different slope of DEPS to NPQ relation may suggest that in U. antarctica, other mechanism than Z formation played substantial role in non-photochemical dissipation of absorbed light energy. Exposure of Umbilicaria antarctica and Lasallia pustulata to HL led to a decrease of total GSH and an increase in oxidized glutathione (GSSG). In the subsequent recovery, total amount of GSH was resynthetised slowly. The content of total GSH differed between Umbilicaria antarctica and Lasallia pustulata. Thalli of L. pustulata contained nearly twice as much total GSH than U. antarctica, and the decrease of total GSH after the HL exposure was lower in L. pustulata. Obtained data suggested that L. pustulata could be considered generally more resistant to stress than U. antarctica. In conclusion, the results suggest that in situ photoinhibition is likely in lichens. The capacity of the photoprotective mechanisms in fully hydrated thalli, although different in the studied species, was sufficient in coping with HL-induced stress in all the species. This finding might be of great importance, suggesting that lichens may resist HL doses in the field under those microclimatological conditions that make drying of the thallus impossible. The results of the thesis were summarized in the bellow-listed publications [I] BARTÁK M, VRÁBLÍKOVÁ H & HÁJEK J (2003) Sensitivity of photosystem 2 of Antarctic lichens to high irradiance stress: A fluorometric study of fruticose (Usnea antarctica) and foliose (Umbilicaria decussata) species. Photosynthetica 41: 497-504. [II] BARTÁK M, HÁJEK J, VRÁBLÍKOVÁ H & DUBOVÁ J (2004) High-light stress and photoprotection in Umbilicaria antarctica monitored by chlorophyll fluorescence imaging and changes in zeaxanthin and glutathione. Plant Biology 6: 333-341. [III] VRÁBLÍKOVÁ H, BARTÁK M & WÖNISCH A (2005) Changes in glutathione and xanthophyll cycle pigments in high light-stressed lichens Umbilicaria antarctica and Lasallia pustulata. Journal of Photochemistry and Photobiology, B: Biology 79: 35-41. Ph.D. thesis Author: Mgr. Hana Vráblíková Head of Ph.D. thesis: Doc. Milo‰ Barták, CSc. Place and time of defence: Department of Plant Physiology and Anatomy Faculty of Science, Masaryk University, Brno 2005 Kontakt: [email protected] 50 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 51 Diplomové a disertaãní práce Fyziologické vlastnosti li‰ajníkov˘ch fotobiontov rodu Trebouxia PETER VÁCZI Dizertaãná práca sa zaoberala ‰túdiom fyziologick˘ch vlastností li‰ajníkov˘ch symbiotick˘ch rias rodu Trebouxia. Cieºom práce prispieÈ k prehæbeniu poznatkov o vplyve teploty, svetla, toxicity ÈaÏk˘ch kovov a osmotického stresu na rast a procesy primárnej fotosyntetickej produkcie u li‰ajníkov˘ch fotobiontov. Táto problematika bola rie‰ená v sérii experimentov. V experimentoch s toleranciou fotobiontov voãi medi boli v sérii testov porovnávané odpovede postupnou selekciou (postupne sa zvy‰ujúcim selekãn˘m tlakom obsahu iónov Cu2+ v médiu) získaného „tolerantného“ kmeÀa a „divokého“ kmeÀa li‰ajníkovej symbiotickej riasy Trebouxia erici. Anal˘zou rastu oboch kultúr i anal˘zou obsahu chlorofylov boli medzi kmeÀmi dokázané signifikantné rozdiely a tolerantn˘ kmeÀ vykazoval niekoºkonásobne lep‰ie charakteristiky rastu (pestovanie na celulózo-acetátov˘ch diskoch) a produkcie (anal˘zy obsahu chlorofylov) i na médiách s obsahom medi aÏ 4 mmol.l–1 ako kmeÀ divok˘. V˘ledky poukázali na rozdiely v toxicite medi medzi kultúrami pestovan˘mi na pevnom (obsah Cu2+ 4 mmol.l–1) a v tekutom médiu (obsah Cu2+ 0,5 mmol.l–1). Dal‰ia skupina experimentov studovala vplyv oÏiarenosti a sacharózou indukovaného osmotického stresu na vzÈah primárnych fotochemck˘ch dejov na úrovni PS II a biochemick˘ch parametrov. U nestresovanej riasovej suspenzie, bol vzÈah medzi OER (r˘chlosÈ v˘vina kyslíka) a fII (kvantov˘ v˘ÈaÏok elektrónového transporu fotosystémom II) lineárny. To svedãí o v˘raznej efektivite prenosu absorbovanej energie fotónu v rámci fotochemick˘ch a biochemick˘ch procesov fotosyntézy. V podmienkach osmotického stresu bol sledovan˘ vzÈah OER a fII nelineárny (krivkov˘) a bola zistená v˘razne niωia OER (v porovnaní s kontrolou), ão bylp pripísané zníÏenej fotosyntetickej fixácii CO2 u stresovanej suspenzie T. erici kvôli zv˘‰enej fotorespirácii. Zvlá‰È pri vysok˘ch PPFD (500 mmol.m–2.s–1) za osmotického stresu dochádzalo u T. erici k váÏnemu zníÏeniu OER [0,04 pg(O2).(1000 buniek)–1.s–1]. Bolo zistené, Ïe osmotick˘ stres inicioval nárast nefotochemického zhá‰ania (NPQ), predov‰etk˘m komponenty qE. Z dosiahnut˘ch v˘sledkov vyplynulo, Ïe u osmoticky dehydratovan˘ch buniek riasového symbionta (T. erici) je práve qE hlavnou zloÏkou NPQ.Je moÏné zhrnúÈ, Ïe v protiklade s kontrolou, osmoticky stresovaná T. erici vykazuje nelineárny vzÈah fII a OER. Zistenú nelinearitu je dobré maÈ na zreteli v terénnych ekofyziologick˘ch ‰túdiách li‰ajníkov vyuÏívajúcich v˘hradne techniky Chl fluorescencie. V niektor˘ch prípadoch, predov‰etk˘m pri ãiastoãnej dehydrácii, nemôÏe byÈ teda PN priamo odvodená od fII v dôsledku nepredvídateºného vzÈahu medzi fII a PN. Preto, pre presné zhodnotenie fotosyntetick˘ch procesov u ãiastoãne dehydrovan˘ch li‰ajníkov je pouÏitie paralelného fluorometrického (fII) a gazometrického (PN) merania nevyhnutnosÈou. Doktorská disertaãná práca Author: Mgr. Peter Váczi Vedoucí práce: Doc. Milo‰ Barták, CSc. Místo a datum obhajoby: Katedra fyziologie a anatomie rostlin Pfiírodovûdecká fakulta, Masarykova Univerzita, Brno 2005 Kontakt: [email protected] 51 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 52 Diplomové a disertaãní práce Mechanizmy smrti v bunûãn˘ch liniích tabáku s geneticky modifikovanou citlivostí vÛãi PCD indukujícím faktorÛm OND¤EJ SMETANA Cílem práce bylo ovûfiit platnost hypotézy o úloze cytokininÛ jako pfiirozen˘ch induktorÛ programované bunûãné smrti (programmed cell death – PCD) u rostlin. Jako modelov˘ materiál byly vyuÏity bunûãné linie tabáku – a to jednak pÛvodního „wild“ typu linie BY-2, jednak novû pfiipravené linie transgenní. Jako potenciální PCD induktor slouÏil 6-benzylaminopurin (BAP). V˘sledky byly získány pomocí ‰irokého spektra molekulárních, bunûãn˘ch i biochemick˘ch anal˘z a lze je shrnout do následujících závûrÛ: 1) Pfiídavek BAP do kultivaãního media ovlivÀuje fenotyp bunûãné linie BY-2 v závislosti na aktuálním fyziologickém stavu kultury. Inokula nízké denzity ve fázi exponenciálního rÛstu jsou nejcitlivûj‰ím biotestem. 2) Nízké koncentrace BAP (cca do 20 mM) nevyvolávají smrt bunûk, pfii dlouhodobé aplikaci mûní fenotyp kultur (porucha polarity bunûk i agregátÛ) a mohou vést k postupné selekci BAP – tolerantních sublinií. 3) Vysoké koncentrace BAP (cca nad 30 mM) velmi rychle sníÏily viabilitu kultury, indukovaly tedy bunûãnou smrt, detekovatelnou rÛzn˘mi technikami. 4) SniÏování viability kultur bylo doprovázeno specifickou fragmentací DNA, která byla detekována jiÏ v brzk˘ch fázích úãinku vysok˘ch koncentracích BAP. Rychlost fragmentace DNA korelovala s dynamikou zmûn v architektufie bunûk. 5) Cytologická charakteristika kultur potvrdila v˘skyt nejménû dvou typÛ PCD vyvolané vysok˘mi dávkami BAP. V prvním pfiípadû ‰lo zfiejmû o PCD autofagického typu, kdy se po vakuolárním kolapsu vylily hydrolytické enzymy do cytosolu, coÏ bylo doprovázeno smr‰Èováním bunûãného obsahu. V druhém pfiípadû k autofagii nedocházelo. 6) Byly vytvofieny 4 transgenní linie exprimující geny s „funkãním vztahem“ k PCD – Ïivoãi‰né Bax (obecnû fieãeno, PCD v Ïivoãi‰n˘ch systémech podporující), Bcl-2 (PCD potlaãující ) a pÛvodnû rostlinné, leã nikoliv tabákové Bax – inhibitorové BI-1/GFP a BI-1 AS (antisense). Nûkteré z transgenních linií mûly sice transformací pozmûnûn˘ fenotyp (ztráta polarity), nicménû byly nadále pouÏitelné pro detailní cytologickou anal˘zu. Vnitrobunûãné zmûny vyvolané BAP byly obecnû a kvalitativnû srovnatelné s chováním pÛvodní linie BY-2, rozsah reakce v‰ak byl ovlivnûn transformací v souladu s pfiedpokládanou funkcí tûchto genÛ. PfiedbûÏné studie s liniemi BY-2/Bax1 a BY-2/Nt3 (s vnesen˘m Bax- inhibitorem v antisense formû) potvrdily oãekávanou vy‰‰í senzitivitu k PCD indukujícímu efektu BAP. To mj. odpovídá pfiedstavû, Ïe v PCD reakci na vysoké koncentrace BAP se úãastní systém apoptotick˘ch „caspase-like“ enzymÛ. 7) Byla vytvofiena transgenní linie BY-2/Y3, exprimující fúzní gen pro CFP a YFP a umoÏÀující tak sledovat „caspase-like“ proteázovou aktivitu technikou FRET anal˘zy na úrovni jedné konkrétní buÀky. Díky této metodû, vÛbec poprvé pouÏité pro tyto anal˘zy u rostlin, byly rozli‰eny tfii typy bunûk. Typ 1 odpovídal buÀkám, které zfiejmû pfiedãasnû ukonãily proces PCD. FRET anal˘za v dal‰ích dvou typech ukázala aktivitu proteáz bûhem exekuãní fáze PCD, v jednom pfiípadû (typ 3) se zfiejmû jedná o aktivaci metakaspáz a v druhém (typ 2) o aktivitu VPE. Tato pozorování jsou ve shodû s v˘sledky uveden˘mi v bodû 3. 52 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 53 Diplomové a disertaãní práce Na základû obdrÏen˘ch v˘sledkÛ nebylo moÏné s urãitostí odpovûdût na otázku, nakolik je moÏno pozorovan˘ letální úãinek BAP povaÏovat za prÛkaz jedné z jejich standardních funkcí in vivo, ãi za pouh˘ toxick˘ úãinek nefyziologicky vysok˘ch koncentrací dané látky. K jejímu objasnûní je nezbytná dal‰í analytika, kupfi. definující dynamiku skuteãn˘ch aktuálních hladin funkãních – tedy voln˘ch – cytokininÛ v situacích jimi fiízené cytodiferenciace resp. histogeneze, zahrnující i PCD. Diplomová práce Autor: Mgr. Ondfiej Smetana Vedoucí diplomové práce: Zdenûk Opatrn˘ Místo a datum obhajoby: Katedra fyziologie rostlin PfiF UK, Praha 2006 Somatická embryogeneze smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.): Ovlivnûní v˘tûÏkÛ a kvality embryí zmûnami v dostupnosti sacharidÛ bûhem zrání na tekut˘ch médiích NIKOLA DRÁÎNÁ Abstract: Somatic embryogenesis of Norway spruce (Picea abies) presents both promising means of propagation and valuable model system for investigating the structural, physiological and molecular events occurring during embryo development. Somatic embryogenesis is a process in which a bipolar structure, somatic embryo develops from non-zygotic cell through series of developmental steps similar to zygotic embryogenesis. The efficiency of every phase depends on the previous ones. Important changes in structure and physiology of somatic embryo happen in maturation phase. Embryo accumulates storage compounds (saccharides, lipids and proteins), that are necessary for postmaturation phases. Manipulation of the culture conditions during the maturation can increase both quality and number of embryos produced in culture. Between factors that influence somatic embryogenesis belong growth regulators, osmotic stress and carbohydrates. Maturation is supported considerably by abscisic acid and nonpenetrating osmotica (e.g. PEG). The role of carbohydrates during maturation phase has not been fully elucidated yet. Carbohydrates serve as source of energy and carbon, osmotica, participate in protection of membrane and recently it is assumed that can be signal molecules. Presented study was made using the embryogenic line genotyp Picea abies AFO 541 (AFOCEL, France). Embryogenic culture was grown on Gupta and Durzan modified liquid medium supplemented with ABA and different types of carbohydrates. To contribute to elucidation of the role of carbohydrates during somatic embryo maturation four variants of maturation of SE were conducted: 1) medium with 3% sucrose and one week subcultivation interval, 2) medium with 1,57% glucose and 1,57% fructose and one week subcultivation interval, 3) medium with 3% sucrose and subcultivation every second, fourth and seventh day in a week, which lead to limitation of sucrose hydrolysis in medium, 4) medium with 3% sucrose first two days, 2,25% sucrose next two days and 1,5% sucrose next three days in week. 53 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 54 Diplomové a disertaãní práce Substitution of sucrose in maturation medium by glucose and fructose decrease yield of mature somatic embryos. Limitation of sucrose hydrolysis in medium lead to partial decrease of yield of mature somatic embryos. However, the significant decrease in embryo yield was also observed in cultures grown on a series of media with declining sucrose/hexoses ratio and three transfers to a new medium per week. Content and spectrum of endogenous carbohydrates in somatic embryos during maturation were similar in all variants. Analysis of maturation media confirm, that sucrose presented in media is completely hydrolyzed to glucose and fructose after one week cultivation. Dynamics of pH of media during six weeks of maturation of SE was similar in all variants. There was a decrease of pH from the first week to the lowest value in the third week of cultivation. From the fourth week, increase of pH of media until the end of the sixth week was observed. There was not statistic difference in content of storage lipids and proteins in SE after maturation among variants. The effect of non-penetrating osmoticum PEG in maturation media on accumulation of storage proteins and lipid in somatic embryos was studied. It was found, that the content of storage lipids was higher in somatic embryos treated by PEG during maturation. Diplomová práce Autor: Mgr. Nikola DráÏná Vedoucí diplomové práce: RNDr. Helena Lipavská, Ph.D Konzultant Mgr. Martin Kube‰ Místo a datum obhajoby: Katedra fyziologie rostlin PfiF UK, Praha, podzim 2006 Effect of Schizosaccharomyces pombe cdc25 expression on morphogenesis in tobacco Nicotiana tabacum L., cv. Samsun Lucie Uchytilová Abstract: Morphogenetic processes including process of de novo organ formation is governed by the rate, frequency and orientation of cell division. Cell cycle is a complex process with complicated regulation. CDKs (cyclin-dependent kinases) are taken for the key proteins regulating cell cycle progression. These proteins are well conserved among eucaryotic organisms. CDK activity strictly depends on specific subunit – cyclin. The activity of the CDK-cyclin complex can be further modified besides others by phosphorylation/dephosphorylation. In yeast (and in most eukaryotic organisms) activating defosforalation of CDKs is performed by Cdc25 phosphatase. Situation in plants is still not fully elucidated. A small CDC25-like tyrosine-phosphatase was recently identified in Arabidopsis thaliana (Arath;CDC25), which could not, however, complement the temperature sensitive Spcdc25-22 mutant (Landrieu et al., 2004). 54 zlom 16.3.2007 13:48 D Stránka 55 Diplomové a disertaãní práce This study is focused on the effect of expression of the foreign gene (S. pombe) coding for Cdc25 phosphatase on the morphogenesis, especially on the ability of de novo organ formation, in tobacco. Plant material used for experiments: Nicotiana tabacum L., cv. Samsun, wild type, two independent lines transformed with Spcdc25 under a constitutive promotor (designated as lines A and C) (Bell et al., 1993) and inducible line with Spcdc25 under tetracycline-inducible promotor (designated as Tx) (McKibbin et al., 1998). Cultivation of internode stem segments proceeded on MS medium with or without growth regulators. The transformation led to dramatic change in process of de novo organogenesis. On medium without growth regulators the significantly higher amounts of de novo formed buds were found in A and C lines, in Tx line on medium with tetracycline (inductive conditions) compared to Tx line on medium without tetracycline and wild type on the both types of media. Application of tetracycline effected the process of organogenesis and led to increase in the amounts of de novo formed buds on the segments of lines A and C. To study Cdc25 involvement during particular stages of de novo organogenesis different arrangements of inducible condition were used – time of exposure to tetracyclin was limited to 3, 5 or 7 days out of 21 days of cultivation. The results indicate that the first 5 - 7 days of cultivation under inductive conditions are essential for the process of de novo shoot formation. As lovastatin had no effect on de novo organ formation on the stem segments of Spcdc25 transformed plants, it is likely that Cdc25 affects the process of organogenesis de novo independently of the endogenous level of cytokinins. The transformation led also to differences between transformed and wild type plant material as regards shoot apical meristem structures at very early developmental stages under in vitro conditions. It could be causation of observed flowering of nodal-stemsegment-derived transformed plants under in vitro conditions. The expression of Spcdc25 affects organisation of cells and accumulation of starch in internodal-stem-segment-derived cell suspension cultures. The results confirmed the hypothesis that the transformation with S. pombe cdc25 has cytokinin-like effect on morphogenetic processes and support the model of upregulation of a plant Cdc25 homolog by cytokinin. Diplomová práce Autor: Mgr. Lucie Uchytilová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Helena Lipavská, Ph.D Konzultant Mgr. Petra Ma‰ková Místo a datum obhajoby: Katedra fyziologie rostlin PfiF UK, Praha, podzim 2006 55 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 56 Aktivity ZÁPIS ZE SCHÒZE V¯BORU âESKÉ SPOLEâNOSTI EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ROSTLIN, KTERÁ SE KONALA V PRAZE NA KATED¤E FYZIOLOGIE ROSTLIN P¤ÍRODOVùDECKÉ FAKULTY UK, 20. ZÁ¤Í 2006. Pfiítomni: Dubová J., Blahou‰ek O., Rolãík J., ·antrÛãek J., Nátr L. Hosté: ·tajnrtová O., Fischer L., Strnad M. Omluveni: Macháãková I., Barták M. Novû zvolen˘ v˘bor povaÏuje za potfiebné podûkovat vhodn˘m zpÛsobem ãlenÛm pfiedchozího v˘boru, ktefií zaji‰Èovali v‰echny dosavadní aktivity. Pfiíhodnou formou bude podûkování na V˘roãním jednání v rámci DFR v Olomouci 2007 a v Bulletinu. Po jednání s nûkter˘mi ãleny pfiedchozího v˘boru pfiipraví pfiíslu‰n˘ text pro Bulletin L. Nátr do 30. 10. a elektronicky jej roze‰le ãlenÛm stávajícího v˘boru k doplnûní nebo úpravám. Uvefiejnûn by mûl b˘t v pfií‰tím ãísle Bulletinu. Jednání dále probíhalo podle schváleného programu. Stav âSEBRu: Základní aktivity âSEBRu se projevují zejména organizací nûkolika akcí: (a) Dny fyziologie rostlin. (b) Metodické dny. (c) Dny mlad˘ch fyziologÛ. (d) Dny anatomie a cytologie rostlin. (e) Vydávání Bulletinu. (f) Spolupráce s FESPB. (g) Tématické (pfiíleÏitostné) konference. Tyto aktivity je tfieba i nadále podporovat. Relativnû úspû‰né akce v‰ak nejsou v˘sledkem ãinorod˘ch aktivit organizace, ale spí‰e nad‰ením jednotlivcÛ. Z fiady dÛvodÛ je nezbytné dát pravidelnost práci v˘boru, roz‰ífiit povûdomí mezi studenty a pracovníky v oblastech experimentální biologie rostlin o smysluplnosti âSEBRu a mnohostrannû rozvíjet aktivity definované ve stanovách. Proto v˘bor rozhodl: (1) (2) (3) (4) (5) Aktualizovat stanovy tak, aby tyto odpovídaly souãasné realitû a staly se základní smûrnicí pro ve‰kerou ãinnost âSEBRu. Návrh úprav stanov bude projednán a v koneãné podobû schválen na ãlenské schÛzi pfii pfiíleÏitosti DFR v Olomouci v pfií‰tím roce. Zfiídit webovou stránku âSEBRu, která by se postupnû stala ústfiedním bodem komunikace mezi ãleny a zdrojem informací o v‰ech pfiipravovan˘ch i uskuteãnûn˘ch aktivitách. Aktualizovat seznam ãlenÛ a vytvofiit seznam potenciálních ãlenÛ (na univerzitách, v ústavech AV i aplikovaného v˘zkumu), s nimiÏ bude postupnû navazován kontakt. Provést revizi finanãního hospodafiení. K tomu úãelu jsou kooptováni do v˘boru L. Fischer a L. Adamec. Funkci hospodáfie bude vykonávat J. Dubová. (Bûhem následného jednání bylo na Ïádost L. Nátra upfiesnûno, Ïe pfiímou správu úãtu, vyhotovování objednávek atp. povede z praktick˘ch dÛvodÛ L. Fischer.) 56 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 57 Aktivity Bulletin: Je nezbytné zajistit vãasnost a pravidelnost (jaro a podzim) jeho vydávání. Zatím vy‰lo „Jaro 2005“. Pro Metodické dny (zaãátek fiíjna) vyjde dal‰í ãíslo (Podzim 2006) obsahující ãlánky a abstrakta této konference. Do 20. 10. 2006 vyjde dal‰í ãíslo (podzim 2005), které je uÏ dle informace O. Blahou‰ka v tiskárnû. Do konce roku 2006 zajistí L. Nátr vyjití dal‰ího ãísla („Jaro 2006“). Tím bude v leto‰ním roce doplnûn plánovan˘ stav ãísel. Od roku 2007 je tfieba zajistit pravidelné vydávání 2 ãísel (jaro a podzim). Zaji‰Èovat obsahovû bude L. Nátr, redakãní pfiípravu rukopisÛ bude provádût M. Barták. Obsahová náplÀ: (A) (B) (C) (D) (E) (F) (G) (H) Historie fyziologie rostlin v âesku a na Slovensku (historie kateder, ústavÛ, pracovi‰È apod.) Informace k v˘znamn˘m v˘roãím (100 let endosymbiotické teorie vzniku chloroplastÛ a mitochondrií atp.) Obecná pojednání o rozvoji oborÛ, problematice vysoko‰kolské v˘uky, spolupráce s praxí. V˘sledky zahraniãních kontaktÛ. PrÛbûÏné informace o obhájen˘ch diplomov˘ch a doktorsk˘ch dizertaãních pracích. PrÛbûÏná (pûti a desetiletá jubilea) star‰ích kolegÛ a kolegyÀ (cca od 50 let): jen fotografie, v˘roãí a pracovi‰tû. Volná zamy‰lení, úvahy, pozoruhodnosti atp. Abstrakta a pfiíspûvky na konferencích a semináfiích (dosud realizováno samostatné ãíslo k 4. Metodick˘m dnÛm a pfiipravuje se ãást pfií‰tího ãísla vûnovat pfiíspûvkÛm na Konferenci pofiádané Katedrou fyziologie rostlin UK v Praze k pfiipomenutí osobnosti prof. B. Nûmce). Finanãní zaji‰tûní bude primárnû z prostfiedkÛ âSEBRu. Dále budou vyuÏívány: (a) (b) (c) Pfiíspûvky kateder, a to zejména tûch, jejichÏ historie bude v uvedeném ãísle uvefiejnûna. Lze totiÏ oprávnûnû pfiedpokládat, Ïe pfiíslu‰ná katedra si také objedná vût‰í poãet v˘tiskÛ. Pfiíspûvky související z uvefiejÀovan˘ch reklam, pokud se bude dafiit nacházet zájemce. VyuÏity mohou b˘t také inzerce a propagace na webu âSEBRu na jeho webov˘ch stránkách. Sponzorské pfiíspûvky. Je tfieba vûnovat více pozornosti urychlené distribuci vydaného ãísla Bulletinu. Je Ïádoucí, aby na katedrách a vût‰ích laboratofiích byl vhodnû vystaven aktuální v˘tisk Bulletinu. Po zfiízení webové stránky âSEBRu budou opûtovnû zváÏeny moÏnosti umisÈovat na nû také jednotlivá ãísla Bulletinu v elektronické podobû. Dny fyziologie rostlin 2007 v Olomouci. Základní informace poskytl M. Strnad. Zatím je v‰e potfiebné pfiipraveno s tím, Ïe XI. Dny se budou konat poãátkem ãervence (rezervace místností i noclehÛ). Dále je tfieba: • Pfiipravit první informaci pro uvefiejnûní v Bulletinu a na webu. Ve‰kerá elektronická agenda spojená s tûmito DFR bude zaji‰Èována prostfiednictvím webu âSEBR, coÏ zajistí i propagaci tûchto stránek. 57 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 58 Aktivity • Na návrh M. Strnada se projedná moÏná zmûna konference Dny fyziologie rostlin na Konferenci (nebo Dny) experimentální biologie rostlin. M. Strnad pfiipraví návrh zdÛvodnûní této zmûny, kter˘ se elektronicky roze‰le stávajícím i potenciálním ãlenÛm s Ïádostí o jejich vyjádfiení. Závûry pak budou projednány na v˘roãní schÛzi bûhem DFR v Olomouci. • M. Strnad nepfiedpokládá potíÏe pfii finanãním zaji‰tûní DFR 2007. To umoÏní odpustit konferenãní poplatek vybran˘m seniorÛm a úplnû hradit ve‰ker˘ pobyt na DFR 2007 nûkolika osobnostem. • V programu DFR je tfieba zajistit vhodn˘ ãas pro uskuteãnûní v˘roãní ãlenské schÛze. FESPB Velmi kusou informaci pfiednesl J. ·antrÛãek. L. Nátr tlumoãil informace I. Macháãkové vztahující se zejména k EPSO (European Plant Societies Organisation). Zatím je obtíÏné formulovat zásady dal‰ích aktivit. Je v‰ak potfiebné uvefiejnit v Bulletinu informaci o dosavadních zku‰enostech a v˘sledcích spolupráce s FESPB i EPSO. Spolupráce s Fyziologickou sekcí Slovenské botanické spoleãnosti. Vzhledem k tomu, Ïe pfiedsedkynû této Sekce, K. Slováková, se omluvila, bude projednáno na pfií‰tí schÛzi v˘boru. Pfiedpokládá se v‰ak, Ïe ve‰keré aktivity âSEBRu budou i nadále probíhat ve spolupráci se slovensk˘mi kolegy, jejichÏ zástupci budou pravidelnû informováni o na‰ich aktivitách a zváni na v‰echny akce vãetnû schÛzí v˘boru. Nejsou dÛvody pro pfiípravu formální dohody o spolupráci. RÛzné (aa) (bb) (cc) âSEBR souhlasí s návrhem J. Krekule, aby podpofiil jeho iniciativu na pfiípravu pamûtní desky Juliu Sachsovi v Praze. Je tfieba formalizovat statut Ceny doc. Kutáãka. Pfii pfiíleÏitostech konferencí, dnÛ ãi semináfiÛ je Ïádoucí usilovat o udûlování cen nejlep‰ím pfiíspûvkÛm, a to nejlépe formou periodick˘ch ãi jednorázov˘ch cen spojen˘ch a dotovan˘ch firmami (napfi. Olympus pro práce s jejich pfiístroji atp.). Pfií‰tí schÛze v˘boru se bude konat v lednu 2007. Zapsal: L. Nátr 58 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 59 Aktivity Zpráva o aktivitách evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch biologÛ VáÏené kolegynû, váÏení kolegové, donedávna jsem byla národní delegátkou âR ve Federaci evropsk˘ch spoleãností pro rostlinnou biologii a také ãlenkou jejího exekutivního v˘boru a zatím je‰tû jsem (do konce roku 2006) zástupkyní v Evropské organizaci pro rostlinné vûdy. V tomto pfiíspûvkÛ vám chci podat zprávu o ãinnosti tûchto dvou dÛleÏit˘ch organizací. 1) FESPB Federace evropsk˘ch spoleãností pro rostlinnou biologii (FESPB) sdruÏuje evropské rostlinné biology na bázi individuálního ãlenství. Automaticky se pfiedpokládá, Ïe kaÏd˘ ãlen národní spoleãnosti je i ãlenem FESPB. Roãní pfiíspûvky ãiní v této chvíli 13 Euro (pro v˘chodní zemû polovinu) a ãlenové mají sníÏen˘ konferenãní poplatek na kongresy FESPB. âinnost FESPB je fiízena exekutivním v˘borem, kter˘ se skládá ze 6 ãlenÛ (jmenovitû lze nalézt na webu www.fespb.org, stejnû jako fiadu dal‰ích informací). V ãele exekutivního v˘boru stojí generální tajemník (tajemnice) (v této chvíli prof. Kaliopi Roubelakis-Angelakis z ¤ecka/Kréty). âlen v˘boru odpovûdn˘ za publikace a propagaci (v této chvíli dr. Peter Lumsden z University of Central Lancashire, Anglie) vydává 2–3x roãnû FESPB Newsletter, kter˘ je rozesílán elektronicky v‰em ãlenÛm. Hlavním úkolem FESPB je organizovat jednou za 2 roky kongres evropsk˘ch fyziologÛ, na kter˘ je vûnována vût‰í ãást finanãních prostfiedkÛ FESPB. Tento kongres vÏdy tématicky pokr˘vá celou oblast rostlinné biologie. Jsou na nûm udûlovány 2 ceny pro nejlep‰í mladé vûdce (do 35 let) a nûkolik cen za nejlep‰í plakátová sdûlení mlad˘ch vûdcÛ. Exekutivní v˘bor poskytuje cca 30 - 35 doktorandÛm ze zemí b˘valé v˘chodní a stfiední Evropy cestovní grant, kter˘ jim dává moÏnost úãastnit se kongresu. Zcela v˘jimeãnû lze s podporou FESPB uspofiádat men‰í specializovan˘ workshop. Poslední kongres FESPB se konal v leto‰ním roce (17.-21. ãervence) v kongresovém centru v Lyonu. Úãastnilo se ho okolo 1000 kolegÛ. Po vûdecké stránce byl vynikající (vÏdyÈ také velká ãást rozpoãtu jde na zvané fieãníky), v organizaci byly nûkteré vûci pfiedmûtem sporÛ, napfi. konferenãní poplatky, levné ubytování apod. Pfií‰tí kongres se bude konat 17.–22. 8. 2008 v Tampere ve Finsku a lze jiÏ najít informace na uvedené webovské adrese. KaÏdá zemû má svého národního delegáta, kter˘ se úãastní schÛze na kongresu a v dobû mezi kongresy komunikuje s exekutivním v˘borem. Za âR jsem dlouhá léta byla národním reprezentantem já, posledních 6 let jsem byla i ãlenem v˘boru exekutivního a mûla jsem na starost specifické potfieby b˘valého v˘chodního bloku a cestovní granty na kongresy FESPB. Na leto‰ním kongresu FESPB jsem se vzdala obou funkcí a navrhla jako svého nástupce pana kolegu Jifiího ·antrÛãka, kter˘ byl zvolen nov˘m v˘borem âSEBRu nov˘m národním delegátem. Dal‰ími kandidátkami byly prof. Anna Rychter z Polska a prof. Radmila Stikic ze Slovinska. Ve volbách zvítûzila paní prof. Anna Rychter. Jaké byly moje zku‰enosti se získáváním podpory pro ty nejchud‰í evropské zemû? Musím bohuÏel pfiiznat, Ïe velmi Ïalostné. Jejich hlavní potfiebou byly knihy a ãasopisy. S v˘jimkou nûkter˘ch knih se mi nepodafiilo získat témûfi nic a bylo to pro mne velké rozãarování. Od vzniku organizace EPSO (European Plant Science Organization) (viz dále) se vedení FESPB snaÏilo vyjednávat s vedením této organizace o vzájemné spolupráci, pfiípadnû o spoleãném pofiádání kongresÛ. Dohoda se dlouho nedafiila, aÏ na leto‰ním kongresu 59 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 60 Aktivity v Lyonu se snad podafiily dost zásadní kroky k moÏné spolupráci tûchto dvou organizací. Ale o tom aÏ na konci, po popisu aktivit EPSO. 2) EPSO Organizace European Plant Science Organization (EPSO) byla zaloÏena skupinou rostlinn˘ch biologÛ kolem Marca Zabeau a Marca van Montagu v r. 2000 jako lobistická organizace. Dosud nemá individuální ãlenství a ãleny mohou b˘t pouze v˘zkumné organizace, aÈ jiÏ státní ãi soukromé, pfiíp. universitní seskupení. Vzhledem k vysokému ãlenskému pfiíspûvku (2500.- Eur) jsme se rozhodli povûfiit zastupováním âR v této organizaci od r. 2002 ÚEB AV âR (poplatek se platí ze zdrojÛ zahraniãního odboru AV) a odpovûdnou osobou jsem byla já. EPSO byla a je daleko aktivnûj‰í organizací neÏ FESPB. Organizuje rovnûÏ kongres, kter˘ se koná také jednou za 2 roky, ale je specializovan˘. KaÏd˘ je vûnován ponûkud jiné aktuální tématice. Mimo to jsou pofiádány kaÏd˘ rok 2–3 workshopy vûnované aktuálním otázkám v˘zkumu rostlin. EPSO vyvíjí velmi v˘raznou politickou aktivitu v Bruselu a vypracovalo fiadu materiálÛ, vãetnû jakési koncepce v˘zkumu rostlin v nejbliωích 10 aÏ 25 letech „Plants for Future“. Na jeho základû byl zpracován velmi pûkn˘ ãlánek uvefiejnûn˘ v Journal of Experimental Botany (ãerven 2005). Tento dokument i dal‰í materiály mohou b˘t nalezeny na webu www.epsoweb.org. Vedení EPSO se velmi aktivnû úãastnilo pfiípravy 7. rámcového programu, kter˘ má b˘t vypsán zaãátkem pfií‰tího roku. EPSO organizovala jakousi „inventuru“ potfieb a v˘zkumn˘ch smûrÛ jednotliv˘ch evropsk˘ch zemí, coÏ se pak projevilo ve zmínûném dokumentu. V rámci tûchto aktivit byla taková „inventura“ provedena i v âeské republice. První akcí bylo setkání v˘zkumníkÛ a ‰lechtitelÛ. Záznam a závûry tohoto setkání byly uvefiejnûny v Bulletinu Jaro 2005. Druhou akcí, pokr˘vající celou oblast rostlinn˘ch vûd a vyuÏití rostlin pro fiadu úãelÛ, i netradiãních, bylo setkání v âesk˘ch Budûjovicích v návaznosti na mezinárodní symposium Recent Advances in Plant Biotechnology, From Laboratory to Business v záfií 2005. Memorandum z tohoto setkání je pfiílohou tohoto pfiíspûvku. EPSO je jednou z organizací, které jsme zavázáni za to, Ïe se v 7. RP opût objevily zemûdûlství, potraviny a biotechnologie. Na leto‰ním symposiu ve Visegradu byl zvolen nov˘ v˘bor, kter˘ je daleko více naklonûn úzké spolupráci s FESPB (jeho jmenovité sloÏení najdete na zmínûné webovské adrese). Mimo to byl také podán návrh, aby i EPSO mohlo mít individuální ãleny. Tento návrh byl pfiijat pozitivnû, ale zatím byla na pfiechodnou dobu ponechána moÏnost jak ãlenství organizací, tak individuálního. Zatím se v‰ak na webovsk˘ch stránkách EPSO nabídka individuálního ãlenství neobjevila. EPSO tedy udûlala obrovsk˘ kus práce na vypracování programu rozvoje rostlinn˘ch vûd v Evropû v nejbliωí i vzdálenûj‰í budoucnosti a je první organizací tohoto typu, které zaãala za rostlinnou biologii i lobovat v politick˘ch kruzích. 3) MoÏná spolupráce FESPB a EPSO Jak jsem se jiÏ zmínila v˘‰e, na leto‰ním kongresu FESPB zaãalo v této oblasti svítat na lep‰í ãasy. Úpln˘ zaãátek byl na setkání delegátÛ EPSO na leto‰ní konferenci ve Visegradu. Tam novû zvolen˘ ãlen v˘boru prof. Dirk Inzé z Belgie vystoupil s názorem, Ïe existence dvou evropsk˘ch spoleãností rostlinn˘ch biologÛ nepÛsobí vûrohodn˘m dojmem a Ïe by mûla b˘t vyvinuta snaha o tûsnou spolupráci, eventuelnû spojení do jedné spoleãnosti. Ne v‰ichni byli tímto názorem nad‰eni, ale hodnû kolegÛ jej podpofiilo. Na kongresu v Lyonu se se‰li u obûda zástupci obou organizací a bylo pfiedbûÏnû dohodnuto, Ïe kongres v r. 2008 v Tampere bude spoleãn˘. Zástupci obou organizací se mûli sejít v fiíjnu (nevím, zda k tomu do‰lo) jednat dál o co moÏno nejtûsnûj‰í moÏnosti spolupráce. Sama toto povaÏuji za velmi dobr˘ v˘voj a drÏím palce, aby se rozumnû dohodli. Také bych ráda popfiála sv˘m nástupcÛm ve funkci ãesk˘ch delegátÛ v tûchto dvou organizacích (Jirkovi ·antrÛãkovi, o tom druhém se je‰tû jedná), aby jim tato ãinnost pfiiná‰ela nejen práci a starosti, ale i radost. Ivana Macháãková 60 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 61 Aktivity Memorandum úãastníkÛ semináfie „Hledání priorit vyuÏití rostlin v âR v blízké budoucnosti (2006–2015) âeské Budûjovice, 16. a 17. záfií 2005-10-09 V ãervnu r. 2004 byla s podporou komisafie Busquina vyhlá‰ena evropská biotechnologická platforma „Plants for the Future“ (Rostliny pro budoucnost). Formulace jejích cílÛ prezentované jako akãní plán do roku 2010 a strategická vize do roku 2025 odráÏejí uvûdomûní nového v˘znamu, kter˘ rostliny nab˘vají pro Evropu na poãátku 21. století. Evropa potfiebuje zlep‰ené zemûdûlské plodiny a nové uÏitkové rostliny. Dal‰í naléhavou potfiebou se stávají dieteticky citlivû orientované produkty, ve zvy‰ující se mífie rostliny v úloze biomateriálÛ, obnoviteln˘ch energetick˘ch zdrojÛ i surovin farmaceutického prÛmyslu. ZároveÀ je v‰ak nezbytné stabilizovat ãi zv˘‰it v˘nosy, sníÏit vstupy agrochemikálií a energií, zachovat stávající biodiverzitu, péãi o krajinu a její estetické hodnoty. Pfiedpokládá se i pomoc Evropy rozvojov˘m zemím, spojená pfiedev‰ím s poskytováním technické pomoci a know-how. Prostfiedkem k dosaÏení tûchto cílÛ má b˘t: (i) vyuÏití poznatkÛ základního a aplikovaného v˘zkumu ve ‰lechtûní; (ii) v˘voj nov˘ch technologií a nové poznatky v˘zkumu pro soustavné vytváfiení nov˘ch moÏností vyuÏití rostlin (získání produktÛ s novou kvalitou a uÏitnou hodnotou); (iii) prohloubení znalostí metabolismu a metabolitÛ, které umoÏní integrovat ‰lechtûní s agronomickou praxí zamûfienou na nové potfieby lidské v˘Ïivy a zdraví; (iv) zdokonalení stávajících a nalezení nov˘ch plodin pro vznik nov˘ch odvûtví ekonomiky zaloÏen˘ch na rostlinn˘ch produktech; (v) pokrok ve v˘zkumu vyuÏiteln˘ pfii stabilizaci v˘nosÛ i v oãekávan˘ch extrémních zmûnách klimatu; (vi) zmûny pûstitelsk˘ch technologií a systémÛ hospodafiení umoÏÀující minimalizovat negativní vlivy zemûdûlství na prostfiedí (vii) studium a v˘bûr vhodn˘ch genetick˘ch zdrojÛ a v˘voj genetick˘ch linií vyuÏiteln˘ch za podmínek oãekávan˘ch klimatick˘ch zmûn (podpora a vyuÏití agrobiodiverzity). Aby se âR mohla do této evropské platformy zapojit, bylo tfieba nejprve si ujasnit vlastní priority. Proto byl 20. ãervna 2005 uspofiádán semináfi o spolupráci ‰lechtûní a v˘zkumu, ze kterého vy‰lo memorandum shrnující priority této oblasti v˘zkumu a vyuÏití rostlin. V návaznosti na mezinárodní symposium Biotechnology in Agriculture s podtitulem From Laboratory to Business bylo uspofiádáno v âesk˘ch Budûjovicích setkání v‰ech zainteresovan˘ch subjektÛ v oblasti vyuÏívání a v˘zkumu rostlin v âR. Na semináfii byla pfiednesena fiada pfiíspûvkÛ shrnujících poznatky a problémy nejdÛleÏitûj‰ích oblastí vyuÏití rostlin. Úvodem vystoupil prof. J. Gleba jako reprezentant organizace EPSO, poté zástupce Ministerstva zemûdûlství ing. Jifií Stehlík a zástupce Rady vlády pro v˘zkum a v˘voj Ing. Jan Marek, CSc., ktefií informovali o v˘zkumn˘ch programech t˘kajících se rostlin i o obecné strategii podpory v˘zkumu v nejbliωích letech. Vystoupili i zástupci Ministerstva Ïivotního prostfiedí ing. Karel Bláha a RNDr. Dagmar Novotná. Dále se sv˘mi pfiíspûvky vystoupili: 1. Mgr. Jan Lipavsk˘, CSc. (VÚRV Ruzynû): Hlavní plodiny, v˘nosy a kvalita, „potraviny na míru“, ekonomické aspekty, 2. Prof. MUDr. Michal Andûl, CSc. (II. Interní klinika 3. LF UK): Zdravotní poÏadavky na potraviny, 3. Ing. Petr Homolka, PhD, (VÚÎV): V˘nos, kvalita, ekonomické a veterinární aspekty, 61 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 62 Aktivity 4. Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc. (PfiFUK): Nepotravináfiské zemûdûlství, 5. Ing. Ludmila Ohnoutková (ÚEB AV âR, University of Tennessee): Biodegradabilní plasty (in absencia, pfiednesl prof. Drobník), 6. RNDr. Noemi âefiovská, CSc. (ÚEB AV âR): „Molecular farming“ – nové produkty pro farmacii i dal‰í odvûtví prÛmyslu, 7. Ing. Sergej UsÈak (VÚRV Praha): Plodiny pro vyuÏití v energetice, 8. Ing. Bohumil Vokál, CSc. (VÚBHB): ·krob, etanol, 9. RNDr. Vratislav Psota, CSc. (VÚ sladovnictví): Slad, pivo, 10. RNDr. Jan Pokorn˘, CSc. (BÚ AV âR, TfieboÀ): Biodiverzita, ekologie, management krajiny (jak slouãit ekonomiku vyuÏívání rostlin s tûmito oblastmi) Po obsáhlé diskusi se úãastníci shodli na následujících 4 oblastech, které lze v souãasné dobû a v˘hledu do budoucna povaÏovat v âR za prioritní: 1. Nepotravináfiské vyuÏití rostlin a vedlej‰ích produktÛ a odpadÛ z jejich zpracování s dÛrazem na bioenergetiku, biodegradabilní plasty a fytoremediace 2. Nové odrÛdy kulturních rostlin s poÏadovan˘mi vlastnostmi získané s vyuÏitím moderních biotechnologick˘ch metod (napfi. molekulární genetiky). Jde zejména o zv˘‰enou odolnost vÛãi biotick˘m a abiotick˘m stresÛm, produkci farmaceuticky a dieteticky v˘znamn˘ch látek (molecular farming) a tvorbu v˘chozích materiálÛ pro ‰lechtûní (viz memorandum ze semináfie o potfiebách ‰lechtûní z 20. 6. 05). 3. V˘zkum a zvy‰ování biodiverzity a agrobiodiverzity, vyuÏití nov˘ch a netradiãních plodin. Management krajiny s ohledem na doporuãované a ekologicky vyváÏené zastoupení polí, luk, lesÛ a vodních ploch, udrÏitelné hospodafiení s pÛdou a vodními zdroji. 4. Zdravé a nezávadné potraviny, krmiva, suroviny a obecnû kvalita rostlinné produkce (funkãní potraviny a krmiva, vy‰‰í nutriãní hodnota, potravinové doplÀky). V˘zkum genov˘ch zdrojÛ rostlin, ‰lechtûní a pûstování rostlin s dÛrazem na kvalitu a nové genetické znaky, zejména pak z hlediska v˘Ïivy lidí, hospodáfisk˘ch zvífiat a jejich prÛmyslového vyuÏití. Rozvoj v‰ech tûchto oblastí samozfiejmû vyÏaduje také intenzivní v˘zkum, zejména v oblasti genomiky, proteomiky, transgenose. Nezbytné je vyuÏití tûchto v˘sledkÛ a metod ve ‰lechtûní a získávání nov˘ch typÛ rostlin. Byly také diskutovány problémy a moÏnosti spolupráce základního a aplikovaného v˘zkumu, zejména v oblasti hodnocení vûdecké práce. Pfii krat‰ích v˘zkumn˘ch programech (napfi. 3leté granty) nemohou v aplikovaném zemûdûlském v˘zkumu vzniknout v prÛbûhu fie‰ení kvalitní publikace. Publikace pro odbornou vefiejnost v ãe‰tinû, které jsou velmi dÛleÏité a nezbytné pro ‰ífiení nov˘ch poznatkÛ a metod, nejsou adekvátnû hodnoceny. Systém hodnocení v˘zkumu by mûl i tuto formu prezentace v˘sledkÛ pro ‰ir‰í odbornou vefiejnost akceptovat a úmûrnû ohodnotit. Závûr: Úãastníci semináfie reprezentující v˘zkumné, vysoko‰kolské i v˘robní instituce apelují na pfiedstavitele RVV a pfiíslu‰n˘ch ministerstev, aby pfii vyhla‰ování dal‰ích programÛ v˘zkumu zohlednily dÛleÏitost rostlin pro rozvoj národní ekonomiky v blízké budoucnosti a do programÛ zahrnuly v˘zkum a vyuÏití rostlin s dÛrazem na v˘‰e zmínûné prioritní oblasti. 62 zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 63 Aktivity zlom 16.3.2007 13:48 A Stránka 64 Aktivity
Podobné dokumenty
diplomové a disertační práce
Aparatura pro mûfiení fluorescenãních spekter jednotliv˘ch molekul byla sestavena, zprovoznûna a testována metodick˘mi experimenty na jednotlivé molekule DIOC, chlorofylu
a jednotlivém komplexu fot...
80 let prof. Jiřího Šebánka, DrSc.
adventivních kofienÛ a poznal pozitivní vztah tohoto retardantu k syntéze auxinu. Popsal zmûny v hladinû trans-zeatinu a etylénu spojené s uvolnûním zainhibovan˘ch axilárních v˘honÛ z inhibice. Zko...
Publikace 5
rie 2,5G je fiazen systém GSM doplnûn˘ ky závisí na plánovací strategii – mÛÏe b˘t byla technologie schopna podporovat tao technologii GPRS (Global Packet Radio mal˘ (napfi. kolem stovky metrÛ) v pfií...
10-2
ÚVODNÍ SLOVO
Proã (také) potfiebujeme na‰i odbornou spoleãnost – V. Mornstein ....................................... 1
Celé číslo ke stažení
z Olomouce racionálnû a kolegiálnû veden˘ch Mirkem Strnadem, tak snad smím pfiipomenout, Ïe to byly jiÏ 11. Dny organizované díky existenci této na‰í stavovské organizace. A tfieba i tato skuteãnost ...
elektronická verze
I vedoucí úseku má recept
na bezpečnost podobný jako dřívější hlavní předák. „Pořádek musí
být! To platilo i za Švejka…“ podotkl
s upozorněním, že poslední úraz
zaznamenala tato parta čítající čtyř...
Methode in Plant Sciences - Institute of Experimental Botany AS CR
podobì, prezentovanou na stránkách Internetu. Bude tak moná její prùbìná aktualizace. Pøi
nevelké rozloze naeho státu by se takto dala postupnì podchytit vechna pracovitì na naem
území, která...
Prosinec 2005 (formát PDF / 2 MB )
r·d a na mysli m·m dnes p¯edevöÌm dvÏ podstatn· sdÏlenÌ, kter· povaûuji za pot¯ebnÈ V·m ¯Ìci.
O otev¯enÌ vinohradskÈho spoleËenskÈho s·lu ministrem financÌ a mÌstop¯edsedou vl·dy Sobotkou na
poË·tk...
Cytologické a obecně fyziologické přístupy ke studiu rostlinné buňky
problematické bývá pouití analýz zamìøených pùvodnì na pouití v prùmyslu èi na nerosty. Je lépe
vybrat firmu specializovanou na biologické aplikace. Z tuzemských lze akceptovat Laboratory Imaging...