Věstník kostela svaté Zdislavy říjen 2014
Transkript
Věstník kostela svaté Zdislavy ŘÍJEN 2014 Slavná Královno růžencová, obracíme se k tobě jako tvé děti, s důvěrou a náklonností srdce, s uznáním své ubohosti. Nebeská Královno, pohleď se soucitem na nás, na naše rodiny, Evropu a celý svět; pohleď na naše trápení a nesnáze, které činí náš život těžkým. Slitování vyprošujeme pro zbloudilé národy, pro Českou republiku, Evropu a celý svět, aby se s lítostí navrátil k tvému Neposkvrněnému srdci. Milosrdenství všem – Matko Milosrdenství! Zdrávas Maria... Říjen – měsíc zasvěcený Panně Marii a svatému Růženci. Panno Maria! Kdyby každý tvůj ctitel jen jeden Zdrávas zašeptal, zahučelo by to jako voda po lučinách a jako bory po skalinách. Kdyby každý, kdo tě o pomoc prosil, jen jednu svíci rozžal, celý svět by zářil v záplavě světel. Kdyby každý, koho jsi vyslyšela, jen jednu růži ti zasadil, svět by se proměnil v růžový sad. Počátkem třináctého století pustošila jižní Francii nebezpečná sekta albigenských šířením bludů i krvavými střety. Z Božího vnuknutí pronikl svatý Dominik Guzman do hlubokého lesa v blízkosti Toulouse, kde v přísném pokání a modlitbě prosil Pannu Marii o pomoc v boji proti bludařskému ohrožení. Jak zapsal sv.Alan de Roche, obdržel od Matky Boží zvláštní zbraň symbolizovanou 150 růžemi a 15 liliemi. Nazvala ji „Andělský žaltář“- svatý Růženec, který má základ v Novém zákoně, a poručila mu, aby se modlil tento žaltář: 150 Zdrávas, Maria spojených s rozjímáním o životě Božího Syna. První veřejnou modlitbu svatého růžence v katedrále v Toulouse provázela velká bouře a zemětřesení. Otec Gabriel Amorth – exorcista – o růženci Během exorcizmu jsem slyšel ďábla, jak říká: Každé zdrávas Maria je pro mne jako úder po hlavě. K výše uvedenému dodává: Prosím vás, vyslovujte každé slovo čistě a jasně. Nepřekrývejte slova. Nezačínejte se modlit dřív než předmodlující se ukončí svoji větu, nebo tedy předtím než skončí ti, kteří odpovídají, jestliže se vy předmodlujete. Mějte na paměti, že oni tehdy hovoří s Marií, naší Matkou a není to slušné mluvit, když mluví někdo jiný. Když je společná modlitba růžence, pak se modlí jenom dvojí, předříkávající a odpovídající. Každý mluví k Blahoslavené Matce a pozorně naslouchá její odpovědi ve svém srdci. Soustředí se přitom na obraz, který má před sebou v rozjímání tajemství, které se modlí, na jeho výklad a použití ve svém životě. Šiřte tuto mocnou exorcistickou modlitbu, růženec, který obsahuje modlitbu Otče náš, překrásnou modlitbu, která se modlí pětkrát během této modlitby, po každém jednotlivém desátku tajemství růžence. To jsou modlitby podepírané mocnými modlitbami naší Matky, která se modlí s námi, když mi vyslovujeme 53 x Zdrávas Maria. Věčný Otec, ve zjevení jednomu mému příteli vysvětlil naší skupině, co se děje, když se modlíme růženec: Zatím co se vy modlíte - Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší... Blahoslavená Panna Maria hned přichází k vám, aby se modlila s vámi. A ona nepřichází sama. Ona s sebou přivádí anděly. A to ne jednoho nebo dva, protože ona je Královna Andělů, celé kůry andělů přicházejí s ní. A protože jsou ona a Ježíš sjednoceni v srdci a nemohou být odděleni, ona přivádí i Ježíše. A Ježíš nemůže být oddělen od Nejsvětější Trojice, tedy On přivádí s sebou Otce a Svatého Ducha. A tam, kde je Nejsvětější Trojice, tam je celé stvoření, potom jste vy obklopeni takovou krásou a světlem, že si to vůbec nedokážete v tomto životě představit. Přednosti svatého růžence: * Přivádí nás k dokonalému poznání Ježíše Krista. * Očišťuje naše duše od hříchu. * Dává nám zvítězit nad nepřáteli. * Usnadňuje nám praktikování ctností. * Obohacuje nás o milosti a zásluhy. * Zabezpečuje nás, abychom mohli splatit všechny dluhy vůči Bohu i vůči lidem, a získali od Boha všechny druhy milostí. V měsíci říjnu bychom se modlili svatý Růženec na tyto úmysly – Středa 1.10. přede mší svatou - za duše v očistci a za ty, kteří mají brzy zemřít a zatím jsou hodně vzdáleni od Boha Sobota 4.10. – adorace v kostele - za nemocné, opuštěné a za ty, na které doléhá těžký kříž, pronásledované křesťany Neděle 5.10. přede mší svatou - za rodiny, aby se v rodinách pěstovala společná modlitba,více se mluvilo o Bohu a počítalo se s Ním Středa 8.10. přede mší svatou - za ty, kteří propadli závislosti: alkoholu, sexu, drogám... Sobota 11.10. – adorace v kostele - za nenarozené děti a za maminky v požehnaném stavu, aby s láskou a radostí očekávaly narození svého dítěte Neděle 12.10. přede mší svatou - za naši zemi, rozšíření víry u nás a za ty, kteří chodí do kostela jen zvykově a z tradice Středa 15.10. přede mší svatou - za všechny farnice a farníky, kteří slouží Bohu – ministranti, schola, úklidové skupiny, varhaníci, „tety“, dobrodince kostela..…. Sobota 18.10. – adorace v kostele - na úmysl svatého otce a Panny Marie Neděle 19.10. přede mší svatou - - za církev, misie a misionáře a za nová kněžská, řeholní a duchovní povolání Středa 22.10. přede mší svatou - za vytvoření dobrých společenství u nás - mezi dětmi, mladými, manžely, seniory Sobota 25.10. – adorace v kostele - za uzdravení a osvobození rodových kořenů a za ty, kteří se začínají otevírat Bohu Neděle 26.10. přede mší svatou - za ty, kteří se nemodlí a za ty, kteří ztratili víru v Boha či odmítají Boha Pán Ježíš je přítomen mezi námi, kdykoli se scházíme k modlitbě nebo v domě Páně, neboť on řekl: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich”(Mt 18,20). Mše svaté v říjnu. Středa 1.10. 17,30h. – památka – sv.Terezie od Dítěte Ježíše – patronky Misií. Varhaník – Eva Pařenicová 914, 890 1. Za živou a zemřelou rodinu Koperovu, Kubešovu, Kubušovu a Bizoňovu. Neděle 5.10. 10,00h. – 27.neděle v mezidobí. Varhaník – Aleš Stavinoha, schola sv.Zdislavy 523, 802 1. Za živé a zemřelé farníky. Středa 8.10. 17,30h. – středa 27.týdne v mezidobí. Varhaník – Eva Pařenicová 709, 922 1. Za Františka Křenka, Jarku Válkovů, Zdenku Štůralovů, rodiče z obou stran a živou rodinu. Neděle 12.10. 10,00h. – 28.neděle v mezidobí. Varhaník – Vlastislav Stavinoha, zpěv Jana Chudějová 728, 727, 812, 1. Za zemřelého Vladimíra Kubáně, 4 bratry, rodiče Kubáňovy a živou rodinu. Za zemřelého Stanislava Pavláta, živou a zemřelou rodinu Pavlátovu a Růčkovu. Středa 15.10. 17,30h. – památka – sv.Terezie od Ježíše, učitelky církve. Varhaník – pan Poruba 843,722, 801 1. Za zemřelého Ludvíka Bila, manželku Annu, syna Františka a Ludvíka, živou rodinu a duše v očistci. Neděle 19.10. 10,00h. – 29.neděle v mezidobí – Misijní neděle. Den modliteb za Misie a koná se sbírka na Misie. Misionáři sv.Zdislavy pořádají misijní jarmark na pomoc potřebným. Mši svatou celebruje otec Marek Polačik – z řádu Božího slova, Verbistů – Societas Verbi Divini – SVD. Varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy 710, 806 1. Za členy Papežského misijního díla svaté Zdislavy, jejich živé a zemřelé rodiny. Středa 22.10. 17,30h. – památka sv.Jana Pavla II., papeže. Varhaník – Eva Pařenicová 840, 712, 931 1. Za zemřelého Michala Růčku, manželku, 2 syny, živou a zemřelou rodinu Růčkovu, Kubicovu a duše v očistci. Neděle 26.10. 10,00h. – 30.neděle v mezidobí. Pouť fotbalistů k sv.Maurontovi, patronu fotbalistů. Varhaník – Aleš Stavonoha, 512, 804 zpěv – Rožnovští ogaři. V případě dobrého počasí zazpívají Rožnovští ogaři po mši svaté před kostelem. 1. Za fotbalisty Prostřední Bečvy, realizační tým, fanoušky a jejich živé a zemřelé rodiny. Úterý 28.10. 17,00h. Mariánské večeřadlo, Mše svatá v 18,00h. – svátek – sv.Šimona a Judy, apoštolů. Varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy 827, 807 1. Za varhaníky, malou a velkou scholu sv.Zdislavy, která slouží při liturgii Bohu svým hlasem. Poděkování s prosbou o Boží požehnání do dalších let pro dobrodince kostela při oslavě životního jubilea. Svatý Josef Cotolengo všem doporučoval každodenní mši svatou: učitelům, ošetřovatelům, dělníkům, lékařům, rodičům... A těm, kteří mu oponovali, že nemají čas jít, odpovídal rozhodně: „Špatné hospodaření s časem!“ Rada na každý den v měsíci říjen. 1. Ježíš přišel, aby každého z nás obnovil a uzdravil, aby posbíral střípky mé zraněné osobnosti a znovu je složil dohromady. To koná mocí Ducha svatého. 2. Když se zcela podřídíme Bohu a obětujeme mu vše, co máme, v té chvíli se náš život stává bohoslužbou. 3. V eucharistii a skrze eucharistii jsme pozváni, abychom si navzájem odpouštěli a milovali všechny lidi, vůči nimž cítíme zášť, zahořklost či jakýkoliv jiný nedostatek lásky. 4. Liturgie nemá pouze připomínat minulost, ale zpřítomňovat všechna požehnání, která Bůh v minulosti udělil. Tak se minulost zpřítomňuje a aktuálně prožívá. 5. Ježíš během svého pozemského života naplňoval tři hlavní poslání: být knězem, prorokem a králem a každý pokřtěný člověk je povolán k tomu, aby na těchto posláních měl podíl. 6. Rozvíjením křestní milosti se každý pokřtěný aktivně podílí na jediném Kristově kněžství. 7. Nemůžu žít duchovním životem, a přitom se vůbec nezajímat o své bližní. Budu-li se takto chovat, sám se od Ježíšova kralování odděluji. Evangelizace tedy vychází z mého podílu na Ježíšově královském poslání. 8. Všichni jsme proroci. Proroctví je určeno k tomu, aby pomohlo lidem lépe žit v přítomnosti. Bůh nám nikdy nedává poznat budoucnost proto, aby uspokojil naši zvědavost, ale proto, aby nás naučil lépe žít tady a teď. 9. Mohu přistupovat k svatému přijímání každý den, ale to ještě nic nevypovídá o hloubce mé víry. Tu prokáže můj každodenní život. Pokud se můj život nemění, pak liturgie není důsledkem toho, co žiji, ale pouze symbolickým aktem, který nikam nevede. 10. Mějme na paměti, že eucharistie je tou nejkrásnější ochutnávkou věčného života. Je to skutečně jen náznak, ale dává nám tušit, jaký jednou bude náš život na věčnosti. 11. Eucharistie je ve skutečnosti „Bůh s námi“. Je to nejnádhernější projev Božího přátelství k nám. 12. V eucharistii se setkáváme s Ježíšem, svým Bohem, jako s přítelem. Právě v ní dosahuje naše modlitba a naše přátelství s Bohem vrchol. 13. Naše skutečná hodnota nespočívá v tom, že jsme silní, bohatí nebo chytří. Každý, kdo se chce chlubit, by se měl chlubit pouze tím, že má rozum a zná Hospodina. 14. Setkání s Ježíšem v eucharistii je tím nejdůvěrnějším, jaké je tady na zemi možné. Po dva tisíce let nenastal jediný okamžik, kdy by Ježíš s námi nezůstal živý v eucharistii. 15. Být Božím přítelem neznamená, že mne Bůh bude neustále hýčkat. Znamená to následovat ho a dovolit mu, aby mne provedl temnými údolími. 16. Pro světce i nás všechny, kteří milujeme Boha a chceme ve svém duchovním životě kráčet vpřed, je eucharistie naprosto nepostradatelná. 17. Když procházíme těžkostmi, neznamená to, že nás Bůh opustil, že se o nás nestará. Naopak, je to znamení Božího přátelství k nám, v kterém nás Bůh přivádí k duchovní zralosti a dává nám novou sílu. 18. Stát se Božím přítelem zároveň předpokládá stát se jeho učedníkem a následovat ho. 19. Bez osobní modlitby se Božím učedníkem nikdy nestanu. Můj důvěrný vztah s Bohem může růst jedině tehdy, když jsem s ním a on je se mnou. 20. Poznat Boha nejen rozumem, ale také srdcem mohu pouze tak, že před ním budu prodlévat v tichu a samotě. A vrchol této důvěrnosti s Bohem prožíváme při eucharistické adoraci. 21. Pokora je základem lásky. Bez pokory nemůžeme naplno milovat, protože skutečná láska si neklade žádné podmínky. 22. V průběhu dne neexistuje jediný okamžik, kdy by se někde ve světě neslavila mše svatá. Toto neustálé Ježíšovo sebeobětování Otci, trvalé obnovování smlouvy mezi Bohem a člověkem je nekonečným proudem modliteb stoupajícím jako vůně kadidla, nepřerušenou obětí chvály, neutichajícím díkuvzdáním. 23. Hlásat Boží slovo znamená hlásat dobrou zprávu. Pokud ji však já sám neprožívám a nezakouším ve svém životě, nemohu ji hlásat ostatním. 24. Ačkoliv bylo Mariino srdce probodeno mnoha meči bolesti, nikdy se nesnažila svému utrpení ani utrpení svého Syna vyhnout. Kráčela vstříc utrpení Kalvárie a přitom nesla vlastní kříž, jímž odevzdala Synu lidstvu. To je eucharistická Marie: darovala lidstvu sama sebe. 25. Když se sjednocuji s Bohem, osvojuji si Boží smýšlení. Přijmout Ježíšovo smýšlení je boj na celý život a přijímání eucharistie nám pomáhá se Božímu smýšlení alespoň trochu přiblížit. 26. Boží vůle se s mými plány nemusí shodovat, ale vždy je pro mě tím nejlepším. 27. Pokora znamená sloužit druhým. Není to pocit, ale činnost. 28. Kdyby nás Bůh miloval podle zásluh, velmi snadno bychom jeho lásku ztratili. 29. Eucharistie mi pomáhá, abych se pevněji rozhodl vyhýbat se všemu, co po mně Bůh nechce, a konat to, co po mně chce. 30. Občas se stává, že se nám nedaří někomu odpustit. Právě v takových chvílích je dobré poprosit Ježíše, aby nám k tomu dal sílu. 31. Máme usilovat o pokoj lidí kolem sebe. Máme se stát tvůrci pokoje a přinášet ho všude tam, kde žijeme. Pro zasmání. Zemřel bohatý žid. Notář čte poslední vůli: "A Karlovi, kterému jsem slíbil, že si na něj vzpomenu v závěti, posílám srdečný pozdrav." Byl jsem ředitelem jednoho velkého koncernového podniku. Kávu mi vařila sličná sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 613. Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5000 Kčs na pohřeb člena ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 5000 Kčs pohřbím celý ÚV sám. Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku. Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603. Jednou mi vyčetli, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych i s transparentem. Od té doby jsem dělal mistra. Do práce jsem jezdil vlastním autem, kávu si dělal sám. Na zdi jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Řekli mi, abych tu paní sundal. Sundal jsem Husáka a od té doby jsem pracoval ve výkopu. Do práce jsem jezdil na kole a kávu si nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou, abych si uklidil kolo, že přijede sovětská delegace. Řekl jsem, že kolo mám zamčené a pojištěné. A od té doby jsem nezaměstnaný... Věděli jste že…. První Tanky vyrobila Británie během 1. světové války. Název Tank byl použit, protože nic neznamená a Němci nemohli poznat, o jaký druh zbraně se jedná. 40 % světového deního tisku se tiskne na papír z kanadských lesů. Nejhlubší kořeny byly změřeny u jednoho druhu fíkovníku v Jižní Africe. Sahají do hloubky 120 metrů pod zemí. "Oficiálním" největším hřbitovem na světě je Ohlsdorfský hřbitov v německém Hamburgu. Zabírá plochu přes 400 hektarů a je v provozu od roku 1877. Ke konci roku 1996 zde bylo pohřbeno 982 117 lidí a proběhlo zde 413 589 kremací. Nejvyšší kostel na světě je Munster v německém Ulmu. Je vysoký 161,5 metru a jeho stavba byla dokončena v roce 1890. Největší kostel na světě je v Yamoussoukro (Pobřeží slonoviny). Byl dokončen v roce 1989, zaujímá 30 000 m3 a pojme 18 000 věřících. "Kantáta na kávu" napsal Johann Sebastian Bach Nejvyšším objektem v Česku je vysílač Liblice u Českého Brodu, jenž je vysoký 355 metrů. Nejdelší stavbou světa je Velká čínská zeď (délka 6352 kilometrů). 7 BLUDŮ O PENĚZÍCH. „Lidé se starají tisíckrát více o to, aby získali bohatství, než aby vzdělali svůj rozum a své srdce, ačkoli je pro lidské štěstí nepochybně důležitější, co člověk je, než co člověk má.“ Arthur Schopenhauer byl významný německý filosof 19. století. „Bohatství je pro moudrého sluhou, pro hloupého pánem.“ Lucius Annaeus Seneca byl římský filozof, dramatik, básník a politik. 1. Peníze jsou základem lidského života. Základem lidského života je hledání vztahu s Bohem (J 17, 3) a milování Boha i lidí okolo (Mk 12,28–31). Pokud takto žiji, mohu počítat s naplněním Božího zaslíbení, že mi „ostatní věci“ – tedy i dostatek peněz k životu – budou přidány (Mt 6, 33). 2. Peníze a majetek jsou měřítkem hodnoty člověka. Má hodnota je v tom, že jsem stvořen k Božímu obrazu (1M 1,27), skrze Kristovu prolitou krev jsem přijat do Boží rodiny (1J 3,1–2) a mé tělo je Božím příbytkem (1K 6,19–20). 3. Peníze jsou prostředkem ke štěstí. Peníze mi mohou přinést krátkodobou radost, ale skutečná radost je ovocem Ducha svatého (Ga 5,22–23). Naleznu ji v prohlubování vztahu s Bohem a v konání jeho vůle. Skutečné štěstí nenaleznu v hromadění majetku či nových zážitků, ale v dávání. 4. Peníze a majetek jsou jediná jistota, na kterou se lze v životě spolehnout. Tato jistota se může ukázat velmi chatrnou – viz podobenství o boháčovi a stodolách (L 12,16–21). Má skutečná jistota je jen v Bohu. Se svěřeným majetkem máme moudře hospodařit. Pro někoho to může znamenat rozmnožovat jej k Boží slávě, pro někoho všechno rozdat (L 18,22). 5. Správný křesťan je chudý. Boží vůlí pro Abrahama bylo, aby velmi zbohatl. Svěřené hřivny, které máme rozmnožovat k Boží slávě (L 19,13nn), mohou být i peníze. Jsou křesťané, kteří vydělávají méně, než je Boží vůle pro ně. Důvodem může být např. nedostatek víry či lenost. 6. Správný křesťan je bohatý. Boží vůlí pro Mojžíše bylo, aby měl jen hůl v ruce, a pro bohatého mládence, aby všechno rozdal (L 18,22). Jsou křesťané, kteří vydělávají více, než je Boží vůle pro ně, a dusí to v nich Boží život (Mt 13,22). Důvodem může být např. lakomství a chamtivost či nedostatek víry. 7. Pokud sám nemám dost, nemohu dávat. Podle čeho poznám, co je to „mít dost“? Podle toho, co se mi předvádí v reklamách, nebo podle Božích měřítek (1Tm 6,6–8)? Ježíš nehledí na výši našeho daru, ale na míru naší oběti (L 21,1nn). V Božím království neplatí „dávej, až budeš mít“, ale „dávej z toho, co máš, a bude ti přidáno“ (L 6,38). SMĚNKA PRO TEBE Úmysly Apoštolátu modlitby Svatého otce na rok 2014 Říjen Všeobecný: Za oblasti světa zasažené válkou a násilím, aby jim Pán daroval pokoj a mír. Evangelizační: Aby oslavy Světového dne misií probudily v každém věřícím nadšení k hlásání evangelia po celém světě. Národní: Aby nás úcta k Panně Marii vedla k pozornosti vůči Božímu slovu a k pohotové službě bližním. Papežské misijní dílo pomáhá u nás i ve světě. – Misionáři svaté Zdislavy. Mapa pomoci ve světě představuje rozvojové, humanitární, sociální, školské i další projekty, v nichž česká církev pomáhá potřebným ve světě. Mapa vznikla ve spolupráci České biskupské konference (ČBK), Charity ČR, Papežských misijních děl a organizace Likvidace lepry. Děkujeme, všem farníkům, že nám pomáhají a podporují nás. Oslavte s námi světový den Misií – neděle 19.10. – podpořte misijní jarmark, jehož výtěžek půjde na chudé ve světě a prožijme mši svatou společně. Známky mají pro misie značnou hodnotu: 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 2000 4000 5000 10000 100000 známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe k známe 1 injekční stříkačka 1 kg sušeného mléka oběd pro 10 dětí ve školce školné na jeden měsíc kopací míč 1 nové dětské oblečení 1 malý kotel pro školní kuchyni 1 pytel cukru nebo 10 kg hroznového cukru nářadí pro chudé řemeslníky plat pro vychovatelku vozík pro školku malý výlet pro 50 dětí kolo pro sestru nebo učitelku nábytek pro školku v Mozambiku novostavba školky v Tanzánii k Známky můžete odevzdávat v závětří našeho kostela, známka musí být obstřihnuta co nejblíže kolem svého okraje. Důležitou součástí křesťanského života je poskytování vzájemné pomoci. Učí nás to tak Bible, Galatským 6,2: “Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.” Jídlo patří mezi základní potřeby a práva každého člověka, přesto 870 milionů lidí trpí hlady. Nikoho asi nepřekvapí, že se jedná zejména o obyvatele jižní Asie a subsaharské Afriky. Podle indexu globálního hladu je situace vážná ve 20i zemích, o smutné prvenství se dělí Burundi, Eritrea a Haiti. Na jednom náhrobku v Anglii je tento krásný nápis: Co jsem dal, to mám,co jsem utratil, to jsem měl, co jsem zanechal, to jsem ztratil,protože jsem to nerozdal. Celosvětově trpí nedostatkem nezávadné pitné vody 1,2 miliardy lidí. Jak se správně modlit a stát se svatým ? Jeden příběh vypráví o tom, jak jistý, prostý muž, se rozhodl, že toho dosáhne a tak všechno opustil, odstěhoval se na pustý ostrov, kde se modlil, aby se stal svatým mužem. Na vedlejším ostrově žil svatý poustevník a ten slyšel, že když se ten prostý muž, který usiloval o svatost, modlil, tak se nemodlil jáhú, ale hújáhú. A tak svatý poustevník nasedl do svého člunu a plavil se na ostrov, aby poučil tohoto muže, že se modlí špatně, že ta modlitba není hújáhú, ale jáhú. Prostý muž přijal poustevníka, poděkoval mu za jeho radu a oba se spolu rozloučili. Druhý den ale poustevník slyšel, jak se onen muž modlí zase špatně, zase volá pořád dokola hújáhú. „No tak je to prostý člověk, asi to nepochopil správně, nedá se nic dělat, já tam musím jet znovu a vysvětlit mu, jaká je ta správná modlitba,“ řekl si poustevník, znovu nasedl na člun a plavil se k ostrovu. A teď slyšel toho prostého muže, jak se modlí hújáhú, a přitom chodí po vodě! Tak otočil svůj člun a vrátil se zpátky na svůj ostrov. Význam toho příběhu je jasný – modlitba není žádná technika! Ten prostý muž se stal svatým, chodil po vodě, i když se vlastně modlil špatně! Co je to tedy to, co učiní modlitbu silnou a mocnou? V čem je tajemství modlitby? Příběh nám vypráví o tom, že nejde o slova, ale jde o srdce. Stav lidského srdce rozhoduje o tom, jestli modlitba bude mocná nebo ne. Vždycky se musím trochu usmívat, když vidím, jak si lidé předávají různé modlitby se slovy: „Tato modlitba zaručeně pomůže! Toto se modli a uvidíš! A tato novéna je přesně na tento problém!“ Modlitba ale není technika. Jde především o lidské srdce. My se tedy musíme modlit srdcem. Ježíš se modlil srdcem. Nemodlil se proto, aby nám dal dobrý příklad. Nemodlil se proto, aby se předváděl. Ale modlil se proto, že chtěl být s někým koho měl rád, modlil se proto, že chtěl být se svým Otcem. O malém Ježíši existuje mnoho legend. Jedna z nich vypráví o tom, jak si hraje s dětmi na písku a z bláta děti vyrábějí hliněné ptáčky. Ježíš jednoho vezme, dýchne na něho a ptáček ožije a letí pryč. Ostatní děti se snaží Ježíše napodobit, ale nejde jim to. Na otázku, proč jim to nejde, Ježíšek odpovídá: „Jestli chcete, aby váš ptáček letěl, musíte do něho vložit svoje srdce!“ A to je krásný návod i pro naši modlitbu. Jestli chceme, aby letěla k Bohu, tady už nestačí technika, tady nestačí mechanické opakování, tady už nestačí modlit se pouze ústy, tady už člověk musí zapojit celé své srdce, vnímat co se modlí. Nemodlím se proto, abych dal dobrý příklad, nemodlím se proto, abych se předváděl, ale modlím se proto, že chci být s někým koho mám rád. Proto pokračujme v modlitbách, protože nebeský Otec skutečně poslouchá. Slyší každou modlitbu a má neomezenou moc. Neodpovídá na všechny naše modlitby tak, jak bychom si přáli. Ale raduje se z naší společnosti, touží po tom, abychom vytrvali v modlitbách a chce nám dát skutečně to nejlepší. Možná jste viděli film Don Camillo a Pepone. Pepone byl komunista a Don Camillo kněz. Snažili se spolu dobře vycházet, ale občas docházelo ke konfliktům. A jednou se oba rozhodli, že uspořádají fotbalový zápas. Don Camillo udělal vše pro vítězství a tak podplatil rozhodčího. Jednou se tak procházel uličkou v kostele a slyší Ježíšův hlas z kříže: „Otče Camillo!“ Otec Camillo dělal, že nic neslyší, protože se v té chvíli nemohl dívat Ježíši do očí. Ježíš ale volal ještě silněji: „Zastav se!“ Tak se zastavil a ptá se: „O co jde, můj Pane?“ Ježíš: „Slyšel jsem, že tu bude fotbalový zápas.“ „Jistě a doufám, že budeš chránit mé mužstvo.“ Ježíš: „Já budu chránit jen ty, kdo dělají správné věci.“ Camillo: „Chceš Pane říci, že nedělám věci, které jsou v pořádku?“ Ježíš: „Podívej se mi do očí!“ A když se Camillo podíval Ježíši do očí, nevydržel ten pohled a říká: „Já vím, Pane Ježíši, že tebe fotbal nezajímá, protože v tvé době se nehrál.“ A odchází z kostela pryč. Když se budeme dívat Ježíši do očí, on nám bude ukazovat, co je v mém životě v pořádku a co ne a povede nás k tomu, abychom odložili skutky temnoty. Protože v našem životě jsou věci, se kterými se musíme rozejít, které nemůžeme spojit s následováním Pána. K tomu je ale třeba mít čas, najít si čas na Boha, na sebe. Snažme se proto v této době najít si čas na Boha, dívat se mu do očí a najít si také čas na Boží slovo – mše svatá, adorace, biblická hodina, setkání dětí a mládeže….. Neděle 10,00h. – Mše svatá s účastí dětí Středa 17,30h. – Mše svatá Čtvrtek 17,00h.Biblická hodina Pátek 17,00h. – Setkání dětí a mládeže Papežského misijního díla Sobota 16,00h. – Adorace a svaté přijímání. O Božím slově – Bibli. Učitel Národů Jan Amos Komenský se ve svém Kšaftu sdílí se svou láskou k Bibli i národu takto: "Odkazuji tobě národe za dědictví knihu Boží, Bibli svatou... Přijmiž to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho ke slávě Boží a svému vzdělání!" Připojme ještě výrok prvního prezidenta T. G. Masaryka - Nedovedu si představit našeho člověka, který rostl bez znalosti Ježíše, jeho učení a dějin křesťanství." - My si však dnes už našeho člověka" rostoucího bez těchto vysokých mravních a duchovních zásad představit dovedeme se všemi neblahými důsledky.( lhaní, závist atd.) Kardinál Tomáš Špidlík - "Vezměte národu Bibli a zhasli jste světlo. Odejměte ji z rodin, ze škol, z nemocnic, úřadů a soudních síní, čekejte dvacet let a zděsíte se následků a temných sil." Co nedokázali komunisté, o to se snaží konzumní svět. BIBLE NA LAVICI OBŽALOVANÝCH NIKDY NEBUDE. "Poznej Boží srdce v Božích slovech." (sv.Řehoř Veliký) V naší církvi není úplně samozřejmé žít se slovem Božím, modlit se nad ním.Co si budeme namlouvat. Mnohdy se ke své vlastní škodě spokojíme jen s tím, co z něj slyšíme při mši svaté. Proč posílat děti do náboženství a do společenství v kostele? Kdysi byla v rádiu taková diskuze o výchově. Zavolala tam jedna maminka a řekla: „Dnes je taková doba, že sobectví se vyplácí. Proto by děti měly být vychovávány tak, aby se dívaly především na sebe a ne na ty druhé, protože jinak by v dnešním světě vůbec neobstály.“ Je to názor, který jste určitě už také slyšeli a pravděpodobně ne jednou. Vždycky se najdou lidé, kteří takto budou mluvit, vždycky se najdou lidé více či méně sobečtí. Přece ale je více těch, kteří myslí na druhé. Kdyby tomu totiž tak nebylo, lidský rod by už dávno vyhynul. V 60. letech se u nás natáčel film s názvem Děti bez lásky. Jednalo se o takový pokus: sestra odešla z místnosti a nechala pootevřenou skříň s hračkami a skrytá kamera snímala, co se bude dít. V deseti minutách děti skříň vydrancovaly, hračky rozházely, potom se o ně chvíli tahaly, pak chodily zmateně v té spoušti, pak se válely, lehaly si na zem a neměly co dělat. Žádná hra, žádná spolupráce, žádná radost. Přesný opak učíme naše děti z farního společenství - jak žít, jak pomáhat sobě i druhým, nekrást, nelhat, jak se stát dobrým člověkem, dobrým křesťanem, misionářem. Papež František se ve svém zamyšlení zastavil u naší zkušenosti s hříchem, který v církvi způsobuje rozdělení. „Nemyslím pouze na schizmata, ale na nedostatky, které jsou velmi obvyklé v našich společenstvích, na „farní“ hříchy v našich farnostech. Je smutné, že naše farnosti, které jsou povolány, aby byly místem vzájemného sdílení a společenství, jsou občas poznamenány skutečnou závistí, žárlivostí, nesympatií…“ „V křesťanském společenství je rozdělení jedním z nejtěžších hříchů, protože z církve činí nikoliv znamení Božího působení, ale působení ďáblova, který je ze své definice tím, kdo rozděluje, kdo ničí vztahy, kdo podsouvá předsudky … Rozdělení křesťanského společenství, ať už ve škole, nebo ve farnosti, nebo v nějakém církevním sdružení, je velmi těžkým hříchem, protože je to dílo ďáblovo. Bůh naopak chce, abychom rostli ve schopnosti vzájemně se přijímat, odpouštět si a mít se rádi, abychom se co nejvíce podobali Jemu, který je společenstvím lásky.“ Středa 1.10. - Sv. Terezie z Lisieux 1.října slaví celá církev svátek sv. Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, panny a učitelky církve. Narodila se 2. ledna 1873 v Alençonu v severozápadní Francii. Vlastním jménem se jmenovala Marie Františka Terezie Martinová. Když jí bylo tři a půl roku, zemřela jí matka a otec se i s dětmi přestěhoval do Lisieux.Tam v patnácti letech vstoupila do kláštera bosých karmelitek. Vynikala pokorou, evangelní prostotou ( blízkost obyčejným lidem i samozřejmá zbožnost ) a především důvěrou v Boha. Svůj život obětovala za obrácení hříšníků, za kněze a za šíření víry. Zemřela na tuberkulózu 30. září 1897. V roce 1925 byla prohlášena za svatou a roku 1927 za patronku misií. V roce 1997 byla prohlášena učitelkou církve. Čtvrtek 2.10. – památka svatých andělů strážných. Slovo anděl pochází z řeckého "angelos" a znamená "posel". Všichni jsme Božími dětmi a Bůh dal každému z nás anděla strážného, který nás ani na vteřinu neopouští. Nikdy nejsme sami. Náš anděl je pořád s námi a je to strážce duše. Náš anděl je jeden z nejvzácnějších darů, které jste od Boha dostali. V bibli zaznamenává existenci andělů evangelista Matouš. Kdo svému andělu důvěřuje a svěřuje se mu, může zakusit i jeho zázračnou pomoc. Andělé nemají poslání pouze k naší ochraně, ale aby také spolu s námi oslavovali Boha. Sobota 4.10. – památka sv.Františka z Assisi, zakladatel řádu františkánů. Po tomto světci si zvolil své jméno i papež František. Život sv.Františka a jeho druhů františkánů byl přes maximální chudobu neobyčejně bohatý. Sv.František byl mužem paní chudoby a ještě víc Kristova kříže, na který silou lásky přibil vlastní vůli. V tomto spojení s Kristem a v jeho lásce začal dobývat svět. Neděle 5.10. – 27.neděle v mezidobí EVANGELIUM Mt 21,33-43 Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: "Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: 'Na mého syna budou mít ohled.' Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!' A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?" Odpověděli mu: "Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek." Ježíš jim řekl: "Nečetli jste nikdy v Písmě: 'Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?' Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce." Pokud máme touhu nést bohaté ovoce, nesmíme zapomenout, že musíme Hospodinu dovolit, aby "obdělával naše srdce": skrze různé události (na první pohled nepříjemné) či ztráty. Lidé z našeho okolí jsou někdy těmi "nepříjemnými proroky", skrze které nás Bůh otesává (skrze jejich jednání nebo slova "usvědčení"). A že proroci bývají někdy nepříjemní, to věděli i Izraelité - proto se snažili je umlčet a vyhnat. Nakolik necháme tohoto vinaře pracovat na vinici (a kopat do hloubky - i to je nutné!), natolik budeme připraveni nést ovoce … Náš život nemusí být prázdný. Každý může nést dobré ovoce. Někdy se zdá, že řada křesťanů to vidí naopak. Staví se tak, jako kdyby Pán Bůh a celá církev měli být rádi, že oni ještě křesťany zůstávají. Že by měli být odměněni za to, že křesťany jsou. Jenže tak to opravdu není. Být křesťanem znamená být Bohem obdarován. Středa 7.10. – památka Panny Marie Růžencové. Návrat k růženci je návrat k mateřskému srdci Panny Marie. A na tomto srdci je dobře malému i velkému. Vyprávění starého moudrého kněze Mons. Aloise Pekárka, který vzpomíná na dobu svého dvanáctiletého vězení za komunistického režimu: „Na cele jsem si dělal růženec z chleba. Kuličky z užvýkaného chleba ztvrdnou na kost. Když mne jednou při výslechu tloukli gumovým obuškem, modlil jsem se desátek o bičování. Potom jsem zjistil, že chlebový růženec v kapse je rozbitý na prach. Povzdychl jsem si: Tak jsme byli, Pane, bičováni spolu.“ Neděle 12.10. – 28.neděle v mezidobí. EVANGELIUM Mt 22,1-14 Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš mluvil k velekněžím a starším lidu v podobenstvích: "Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: 'Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!' Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: 'Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.' Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: 'Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?' On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.' Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených." Uvažme - kdy jsme my pozváni do Božího království, kdy do něho můžeme začít vstupovat? Kdy začíná královská hostina? Přece teď, právě teď, kdy ke mně došel hlas evangelia, přichází Kristus v Eucharistii, setkání ve společenství - teď když žiji v církvi. A kdy se tedy mám obrátit? Právě teď. Teď a ne později. Člověk v evangeliu byl králem pozvaný, který ale nepochopil nebo nedocenil, kdo a kam ho zve. Vzal pozvání na královskou svatbu tak, jako by ho uprostřed práce někdo pozval na polévku do kantýny. A v tom bylo jeho neštěstí. Král se neptal, kdo byl jaký před pozváním, nezajímalo ho, jestli hosté patřili mezi dobré či zlé. Zajímalo ho jen jedno: co udělá člověk, když je pozván. Jestli uvěřil, že byl pozván na mesiášskou hostinu a jestli tuto víru proměnil ve svůj životní čin. Králi šlo o obrácení pozvaných. Středa 15.10. památka sv.Terezie z Avily. Světice, která představuje jeden z vrcholů křesťanské spirituality. Velká učitelka vnitřní modlitby. Pátek 17.10. památka sv.Ignáce Antiochijského, mučedníka. Byl učedníkem sv. Jana Evangelisty a osobně znal i apoštoly Petra a Pavla. Roku 70 se stal biskupem syrského velkoměsta Antiochie, které bylo v té době třetím největším městem Římské říše (po Římě a Alexandrii). Sv. Ignác patří mezi „apoštolské otce“ - toto pojmenování dostali ti, kteří žili v bezprostřední blízkosti apoštolů. Sám se nazýval „Theoforos“ - „Bohonosič“. Podle něj život v Bohu se uskutečňuje vírou a láskou: „Víra je začátek, láska je vrchol ...Byl roztrhán lvy. Sobota 18.10. svátek sv.Lukáše, evangelisty. Lékař řeckého původu, původně pohan obrácený na křesťanskou víru sv. Pavlem,autor třetího evangelia a Skutků apoštolských. Po sedmnáct let byl průvodcem apoštola Pavla na jeho misijních cestách, doprovázel jej i na poslední cestě do Říma, kde byl Pavel sťat. Poté působil v Egyptě a v Řecku; zemřel v Thébách, přirozenou a klidnou smrtí, stár 84 let. K jeho atributům patří okřídlený býk, podle toho, že začíná své evangelium Zachariášovou obětí v chrámě; býk byl obětním zvířetem. Hrob sv. Lukáše se nachází v kostele sv. Justiny v Padově v Itálii. Jeho lebka je uchovávána v katedrále sv. Víta v Praze. Neděle 19.10. – 29.neděle v mezidobí. EVANGELIUM Mt 22,15-21 Slova svatého evangelia podle Matouše. Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a že učíš cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?" Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl a odpověděl: "Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!" Podali mu denár. Zeptal se jich: "Čí je to obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu. Jakmile dnešní křesťan začne dělit sebe, je v omylu. Jakmile nechce dělit nic svého, je v omylu také. To, že jsme Boží, že mu patříme tak, jako nikomu a ničemu jinému, plně, víc, než sobě, je základní pravdou, která osvobodí a oblaží. Kdo hokynaří a odvažuje kolik Bohu a kolik císaři, aby na obou stranách vyšel, ten nepochopil nic, i kdyby odříkával Krédo třikrát denně. Běží-li člověk po nesprávné cestě, vzdálí se pravdě více, čím je schopnější a rychlejší. Francis Bacon, francouzský malíř 20 století. Středa 22.10. památka sv.Jana Pavla II., papež Karol Józef Wojtyła byl od svého zvolení papežem 16. října 1978 známý jako Jan Pavel II. Velký ctitel Božího Milosrdenství. Papež Jan Pavel II. zemřel 2.4.2005. 21.5.1995 svatořečil naši svatou paní Zdislavu a sv.Jana Sarkandera. Růže ´Papež Jan Pavel II´ - voňavá. Čistě bílá, velkokvětá růže s jemnou citrusovou vůní. Velikost a obliba tohoto papeže ukazují i na úctu, která je mu prokazována nejen v Církvi. Pouť k Panně Marii do Dubu nad Moravou na VII. Evropskou mysliveckou pouť. Chrám Očišťování Panny Marie, dominanta Hané - Očišťování Panny Marie – nejstarší mariánský svátek. Pouhých 15 kilometrů od Olomouce v obci Dub nad Moravou stojí mohutný chrám zasvěcený Panně Marii, který byl vysvěcen v roce 1576. Od r. 1727 je v chrámě umístěn obraz Panny Marie dřevoryt. Je to tzv. černá byzantská Madona s žehnajícím děťátkem se zářícím sluncem a měsícem - symboly Panny Marie. Před tímto obrazem došlo k mnoha zázračným uzdravení. Sobota 25.10. 2014 Mše svatá v 10,30hod. Cena 150Kč., děti sloužící na Prostřední Bečvě v kostele zdarma, platí se v autobuse. Odjezd v 8,30h. od pošty na Prostřední Bečvě. Návrat cca 15,00h. Seznam k zapsání v kostele. Neděle 26.10. – 30.neděle v mezidobí. EVANGELIUM Mt 22,34-40 Slova svatého evangelia podle Matouše. Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se u něho a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých, a zeptal se: "Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?" Odpověděl mu: "'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." Dnes je velmi aktuální problém sebelásky. Kdo a kdy může milovat Boha? Ten, kdo v něho uvěřil, a tedy kdo ho poznal. Nepomůže tedy apelovat jen na to, že je třeba Boha milovat. Je nutné dělat dost proto, aby ti, kdo ho mají milovat, ho poznali - a to dobře poznali. Úterý 28.10. od 17,00h. – Regionální Mariánské večeřadlo v kostele sv.Zdislavy na Prostřední Bečvě. Mše svatá v 18,00h. Svátek sv.Šimona a Judy, apoštolů. Z myšlenek Fra. Dr. Slavka Barbariče. Proto je potřeba se zeptat, každý sám sebe, je-li naše modlitba, tak jak se ji modlíme, skutečným setkáním s Bohem? Víte, naše modlitba může být opakem nesetkáním s Bohem. Když se modlím jenom tehdy, když něco potřebuji, potom určitě nehledám Boha. Panna Maria v jednom poselství říká toto: "Nehledejte Boha kvůli vašim potřebám, ale hledejte ho kvůli Jeho lásce." Když Panna Maria říká, já vás žehnám, říká tím, já vás chráním, já jsem s vámi, já vás učím všechno. Při adoraci jsme Bohu neuvěřitelně blízko. "Adorujte co nejčastěji Nejsvětější svátost," říkal sv.Jan Pavel II. P. Vojtěch Kodet říká: „Dnešní rozbitý člověk se potřebuje více než kdy jindy uzdravovat při adoraci...“ Přestože je "adorace" slovo, "které křesťanům něco říká", ne každý má jasno v tom, co znamená, totiž že adorace tvoří základ živého vztahu člověka k jeho Bohu. Někteří zbožní farníci na Prostřední Bečvě stojí o toto skutečné setkání s Kristem přítomným v posvěcené hostii a Bůh jim každou sobotu žehná. Požehnání propůjčuje člověku účast na Boží moci. Svatý Cyril Jeruzalémský, učitel Církve, používá tři obrazy, aby objasnil splynutí lásky s Ježíšem ve svatém přijímání: „Kdo přijímá, je posvěcen, zbožštěn ve svém těle a ve své duši způsobem, jako když je voda postavena na oheň a vře… Svaté přijímání je jako kvas vložený do mouky: prokvasí celé těsto… Stejným způsobem – jako když se slijí dvě svíce a jedna se stane druhou, tak si myslím, že ten, kdo požívá Ježíšovo tělo a krev, splyne s ním v takové účasti, že se nachází on v Kristu a Kristus v něm.“ Zamysleme se zcela vážně. Při věci tak drahocenné, jako je díkůčinění, dbejme na napomenutí Ducha Svatého: „Neztrácejme ani nejmenší část tak velikého dobra.“ (Sir 14,14) Nikdo z nás nemůže a nedokáže žít tak, aby se ho nedotýkaly příběhy druhých a aby sám neovlivňoval životy těch, které má kolem sebe. Z vlastní síly nejsme schopni stále nových začátků a odpuštění tam, kde nás druzí zraňují. Kráčíme životem, Bůh s námi mluví a ani si to neuvědomujeme. Učedníkům z Emauz i nám Pán naznačuje, že čtením Písma se setkáváme s ním. V Duchu svatém můžeme postupně odhalovat souvislosti Božího slova, Ježíšova života a naší životní cesty. Tak, jako posiluje emauzské učedníky, kteří plni radosti odcházejí se podělit o radost s apoštoly v Jeruzalémě, tak Ježíš chce proměnit naše srdce svou přítomností, když ho přijímáme ve Svátosti Oltářní. Náš čas – průměrný věk 70let. Tři roky nabýváme vzdělání. Osm let odpočíváme a trávíme rekreací. Šest let jíme. Pět let prosedíme v dopravních prostředcích. Čtyři roky se nám nezastaví pusa. Čtrnáct let prožijeme v zaměstnání. Tři roky čteme. Dvacet čtyři let prospíme. Kolik času strávíme s Pánem Bohem? I kdybychom chodili do společenství každý týden a denně strávili ráno a večer pět minut modlitbou, dali bychom Pánu Bohu pouze pět měsíců ze sedmdesáti let života, které nám Bůh dopřál. Duchovní život u sv.Zdislavy Neděle 10,00h. – Mše svatá s účastí dětí Středa 17,30h. – Mše svatá Čtvrtek 17,00h.- Biblická hodina ( pro dospělé a mládež) Pátek 17,00h. – Setkání dětí a mládeže Papežského misijního díla ( děti s rodiči a mládež ) Sobota 16,00h. – Adorace a svaté přijímání ( dospělí a mládež ) Nejčastější odpověď na pozvání – NEMÁM ČAS. Navenek se všichni shodneme na důležitosti modlitby, mezi farníky existuje obecná shoda, že bez modlitby se nic nezdaří. „Zeptám-li se ale na osobní modlitební život", „lidé odpovídají stydlivě, až vyhýbavě. Křesťané propadají dříve nevídané podnikavosti a činorodosti. Ukazuje se však, že to, co se skrývá pod rouškou pilnosti, má často ďáblův původ. Jestliže nám nezůstává čas na osobní setkání s Ježíšem, On se nepozorovaně z našeho života stáhne. A spousta křesťanů si toho vůbec nevšimne." Když před časem výzkumy Eurostatu potvrdily, že Česko je nejateističtější zemí v Evropě, někdo napsal, že opakem víry není nevěra, ale pověra. Tomuto názoru se nyní dostalo potvrzení skrze výzkum agentury Marketagentcom, která hodnotila pověrčivost německy mluvících zemí a Česka. Češi jednoznačně vyhráli o několik koňských délek. Lidové noviny přinesly informaci, že ke konci března bylo v naší zemi registrováno 1782 astrologů, kartářek a numerologů, kteří svou činnost provádějí na základě živnostenského listu. Přičtěme k tomu mraky registrovaných i neregistrovaných „léčitelů", z nichž mnozí berou i více než 1000 Kč za půlhodinovou poradu, a nemůžeme nedospět k závěru, že česká nevěra - rozumějme pověrčivost - je vcelku dobrý byznys. Možná by si toho mohli povšimnout někteří „kritici církve", tvrdící, že církvi jde jen o peníze. Tam, kde se ti podaří vidět čistýma očima, pohledem prostým lačnosti, tam kde upřímně přeješ dobré druhému, kde se dokážeš radovat z jeho štěstí, tam se zviditelňuje kousek království nebeského, tam vystupuje na povrch to tajemné, co "ještě není, ale už je zde" a tam se naplňuje ta zvláštní Ježíšova věta - "Boží království je mezi námi". Neznám všechny klíče k úspěchu, ale jedním klíčem k neúspěchu je snaha zalíbit se každému. Život křesťana je boj o pravdu v duchu evangelia i mimo kostel. Znovu a znovu se v bibli opakuje výzva, abychom vedli dobrý boj víry. Nemoc současného křesťanstva v České republice spočívá v tom, že si tuto pravdu neuvědomujeme. Jsme vděční za mír, za svobodu, kterou máme, a neradi se díváme na náš duchovní život. Pán Ježíš říká – Já jsem cesta, pravda a život. Internetové stránky kostela sv.Zdislavy – www.svatazdislava.cz ( o tyto internetové stránky se stará Monika Jurajdová ) Tento věstník vychází díky dobrodincům kostela. Bůh žehnej. Pro vnitřní potřebu kostela sv.Zdislavy – fr.Václav Tomáš Holčák OP., terciář.
Podobné dokumenty
Věstník kostela svaté Zdislavy ŘÍJEN 2015
Svatí archandělé Michael, Gabriel a Rafael.
Každý z nich zastupuje nejen určité dobro, ale i
konkrétní projev Boží milosti a pomoci.
ď šďƒ ď ď ď
zanedbávají svůj vlastní osobní vztah
s Ježíšem a domnívají se, že žijí jako
Ježíš. Ve skutečnosti jim jde o uznání.
Na církevních konferencích se pak
dávají k dobru příběhy o úspěších jednotlivých...
VELEHRADSKY Z(S)PRAVODAJ October 2014
sa zastal Ukrajiny. Povedal, že tento rok si pripomíname 20. výročie od jej rozhodnutia vzdať sa nukleárnych
zbraní za zmluvu o nenarušiteľnosti hraníc s krajinami ako Rusko, Čína, USA a Francúzsko...
(Biblické vědy)
Student si vylosuje jedno z následujících devíti témat. U jednotlivých témat je v závorce i rozpis toho, co vše se
považuje za jeho součást. Studentovi bude předloženo několik otázek z vylosovaného...
9. neděle v mezidobí
Stavět dům na písku, není to směšná představa? Kdo by něco takového
dělal? Vždyť každý ví, že písek ujede pod nohama, ani pevně stát se na něm
nedá. I malý domeček, který si na písku uplácají děti,...