CHLUBIT SE KŘÍŽEM

Chlubit se křížem
Týden od 25. do 31. prosince 2011
14
CHLUBIT SE KŘÍŽEM
Texty na tento týden
Ga 6,11–18; Ř 6,1–6; 12,1–8; 2K 4,10; 5,17; 11,23–29
Základní verš
Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista,
jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. (Ga 6,14)
List Galatským, jakož i studium tohoto dopisu, má na člověka velký vliv. Pavel, vědom si svého povolání a pravdy, kterou zvěstoval (ostatně, jak sám nejednou řekl,
tuto pravdu dostal od Pána), nadšeně píše o starozákonních prorocích – o Izajášovi,
Jeremjášovi, Ozeášovi. Tito proroci ve své době prosili Boží lid, aby se odvrátil od svých
hříchů; totéž dělá i Pavel.
Jeremjášova slova, třebaže tento prorok působil ve zcela odlišné době a situaci, můžeme stejně dobře vztáhnout i na Galatské: „Toto praví Hospodin:
‚Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit,
ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok
Hospodinův‘“ (Jr 9,22.23).
Marnost a zbytečnost naší lidské moudrosti, našeho bohatství a naší síly
se nejzřetelněji ukáže pod Kristovým křížem, který je středem Pavlova listu
Galatským.
lekce číslo 14
95
Neděle 25. prosince
Chlubit se křížem
Vlastní rukou
Teď vám píši vlastní rukou; všimněte si velkého písma. (Ga 6,11)
Osobní
studium
Porovnej Pavlova závěrečná slova v Ga 6,11–18 se závěrečnými slovy v jeho
ostatních listech. Čím se podobají a čím liší? (Viz závěrečné části v Ř, 1K a 2K,
Ef, Fp, Ko, 1Te a 2Te.)
Pavlova závěrečná slova nejsou vždy stejná, ale nacházíme v nich mnoho společných znaků: (1) pozdravy konkrétním osobám, (2) poslední napomenutí, (3) vlastní
podpis a (4) závěrečné požehnání. Když porovnáme tyto charakteristické znaky se
závěrečnými slovy v listu Galatským, vidíme dva významné rozdíly.
Za prvé, na rozdíl od ostatních Pavlových listů list Galatským neobsahuje žádný
osobní pozdrav. Spolu s absencí obvyklého poděkování na začátku dopisu je to
pravděpodobně další náznak napjatého vztahu mezi Pavlem a Galatskými. Pavel je
zdvořilý, ale neosobní.
Za druhé, musíme pamatovat na to, že Pavel obvykle své dopisy diktoval písaři
(Ř 16,22). Když písař dopsal, Pavel často vzal pero a na konec dopisu dopsal několik slov vlastní rukou (1K 16,21). V listu Galatským se však Pavel tohoto zvyku
nedrží. Když vezme pero, ještě je natolik zaujat situací v Galacii, že hned nekončí,
ale píše dál. Nedokáže zkrátka odložit pero, dokud ještě jednou nepožádá Galatské, aby zanechali svého nerozumného jednání.
V Ga 6,11 Pavel zdůrazňuje, že dopis píše velkými písmeny. Někteří se domnívají, že Pavel nemluvil o velikosti písmen, ale o neúhlednosti svého písma. Myslí si,
že Pavlova ruka byla buď zmrzačená od pronásledování, nebo přetížená od výroby
stanů, proto bylo jeho písmo neúhledné. Jiní jsou přesvědčeni, že tato slova poskytují další důkaz o tom, že měl slabý zrak. I když oba tyto názory jsou možné,
důvodem mohl být i Pavlův úmysl zdůraznit, co měl na srdci, podobně jako když
zvýrazňujeme důležité slovo nebo myšlenku tím, že ji podtrhneme, napíšeme kurzívou nebo velkými písmeny.
Ať to bylo jakkoliv, Pavel určitě chtěl, aby čtenáři nebrali jeho výstrahu
a napomenutí na lehkou váhu.
Aplikace
Na co kladeš v životě důraz? Co je pro tebe nejdůležitější? Jakým způsobem
zprostředkováváš své hodnoty a názory svému okolí? Od koho přijímáš
rady nejraději? Proč?
96
lekce číslo 14
Chlubit se křížem
Pondělí 26. prosince
Dobře vypadat před lidmi
12
Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat,
jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše. 13Vždyť ani ti, kdo jsou
obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby
se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle. (Ga 6,12.13)
12
Ti, kteří chtějí vypadat dobře před lidmi, vás nutí dávat se obřezat, jen aby
nebyli pronásledováni pro kříž Kristův. 13Neboť ani ti obřezaní sami Zákon
nezachovávají, ale na vás chtějí, abyste se dávali obřezat, aby se mohli pochlubit vaším tělem. (Ga 6,12.13; ČSP)
I když Pavel již dříve narážel na jednání a pohnutky svých odpůrců (viz Ga 1,7; 4,17),
v Ga 6,12.13 se poprvé vyjadřuje zpříma. Popisuje je jako ty, kdo chtějí před druhými
dobře vypadat. Použitá fráze v řečtině doslova znamená „nasadit si hezkou tvář“. Výraz
pro „tvář“ je v řečtině stejný jako pro masku herce. Toto slovo se dokonce používalo
obrazně pro roli, kterou měl herec zahrát. Pavel tedy vlastně říká, že těmto lidem jde jen
o to, aby si získali přízeň Židů v Galacii a ostatních křesťanů ze Židů v Jeruzalémě.
Pavel zdůrazňuje jejich pravděpodobnou pohnutku – snahu vyhnout se pronásledování. Pokud se řekne pronásledování, představíme si tělesné týrání. Stejně ničivé však mohou být i mírnější formy pronásledování. Pavel a další fanatičtí zélóti
v Judsku kdysi vykonávali fyzické pronásledování (Ga 1,13), ale křesťané nejednou
pocítili i formy psychického nátlaku.
Židovští náboženští představitelé měli v mnoha oblastech stále významný politický vliv. Měli oficiální mandát od Říma, proto mnozí věřící ze Židů se snažili
udržet si s nimi dobrý vztah. Tím, že pohany učili zachovávat Tóru a vedli je
k tomu, aby se dali obřezat, si zajistili přízeň místních Židů. To jim nejen umožňovalo udržovat přátelský kontakt se synagogami, ale mohli také posílit spojení
s věřícími ze Židů v Jeruzalémě, u kterých rostlo podezření ohledně práce mezi
pohany (Sk 21,20.21). Není pochyb, že v jistém smyslu mohlo jejich jednání způsobit větší misijní úspěchy mezi Židy.
Význam Pavlových slov adresovaných Galatským je jasný: „A všichni, kdo chtějí
zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování“ (2Tm 3,12).
Osobní
studium
Přemýšlej o důvodech, proč tito lidé učili bludy. I ty „nejlepší“ motivy nás
však mohou svést na scestí, pokud si nedáme pozor. Kdy naposledy se ti
stalo, že správná pohnutka nevedla k dobrému výsledku? Proč?
Aplikace
lekce číslo 14
97
Úterý 27. prosince
Chlubit se křížem
Chlubit se křížem
Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše
Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. (Ga 6,14)
Osobní
studium
Poté, co Pavel poukázal na pohnutky, které vedly některé k trvání na obřízce,
naposled Galatským stručně představuje své poselství evangelia. Podle Pavla je
evangelium založeno na dvou základních principech: (1) kříž stojí ve středu evangelia (v. 14) a (2) ospravedlněni jsme vírou (v. 15). V této části se soustředíme
na první princip.
Protože žijeme v 21. století, sotva si umíme představit, jaký šok vyvolala Pavlova
poznámka o kříži u adresátů (Ga 6,14). Dnes je Kristův kříž běžným symbolem, který
dokonce ve většině lidí vyvolává pozitivní pocity. V Pavlových dnech však kříž nebyl
něčím, čím by se měl člověk chlubit; naopak jím lidé opovrhovali. Židy představa
ukřižovaného Mesiáše urážela a pohoršovala. Pro Římany bylo ukřižování tak odporné, že ho dokonce nepovažovali za trest vhodný pro římského občana.
Pohrdání, s jakým starověký svět hleděl na Kristův kříž, jasně vidíme na nejstarších kresbách. Zachoval se kousek starověké kresby datované na začátek druhého
století, kde je zobrazen ukřižovaný člověk s hlavou osla. Pod křížem je muž s rukama
zdviženýma v uctívání a nápis: „Alexamenos uctívá svého boha“. Tato kresba zesměšňuje Kristův kříž. V takové situaci Pavel odvážně prohlašuje, že se nebude chlubit
ničím jiným než Kristovým křížem!
Kristův kříž přináší do života věřícího člověka radikální změnu. Způsobil ji i v Pavlově životě (Ga 6,14; Ř 6,1–6; 12,1–8; Fp 3,8). Kříž nás vyzývá nejen k tomu, abychom
přehodnotili, jak se díváme sami na sebe, ale i to, jaký vztah máme ke světu. Svět
stojí v opozici vůči Bohu (1J 2,16). Protože jsme s Kristem zemřeli, svět nad námi
nemá zotročující moc, jakou měl kdysi. Starý život, kterým jsme kdysi žili, skončil.
Vyjádřeno Pavlovou metaforou: Spojení mezi věřícím člověkem a světem by se mělo
přerušit, jako kdyby jeden pro druhého byli mrtví.
Aplikace
Jak ovlivňuje kříž tvůj vztah ke světu? Jakou změnu způsobil ve tvém
životě? Čím se liší tvůj současný život od života, jakým jsi žil předtím,
než ses odevzdal Kristu?
98
lekce číslo 14
Chlubit se křížem
Středa 28. prosince
Nové stvoření
Být obřezán neznamená nic, stejně jako nebýt obřezán. To jediné, na čem
záleží, je být „novým stvořením“. (Ga 6,15; SNC)
16
Není tedy správné posuzovat někoho podle toho, co o něm soudí svět nebo jaký
se navenek jeví. Takto chybně jsem se kdysi i já díval na Krista a posuzoval jej
jako každého jiného člověka. Jak jsem se mýlil! 17Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal
docela nový život! 18To je změna, kterou působí sám Bůh. (2K 5,16–18a; SNC)
Poté, co Pavel zdůraznil význam Kristova kříže v křesťanském životě, vyzdvihuje
druhý základní princip svého poselství – ospravedlnění vírou.
Celé čtvrtletí jsme hovořili o tom, že Pavel v podstatě postavil obřízku proti evangeliu. Není však proti samotné této praxi. Několikrát se ostře vyjádřil proti obřízce
(Ga 5,2–4), ale nechce, aby Galatští dospěli k závěru, že být bez obřízky je Bohu milejší než být obřezán. Člověk totiž může zaujmout stejný zákonický postoj k tomu, co
dělá, jako k tomu, co nedělá. Otázka obřízky je sama o sobě nepodstatná. Podstatou
pravého náboženství není vnější chování, ale stav našeho srdce. Jak řekl sám Ježíš,
člověk může navenek vypadat nádherně, ale to podstatné je duchovní život v jeho
nitru (Mt 23,27). To samozřejmě neznamená (a Pavel to zdůrazňuje), že na způsobu
našeho života nezáleží. Právě naopak. Víra se musí v životě člověka projevit.
„Ktisis“ je řecké slovo přeložené jako „stvoření“. Může odkazovat buď na individuální stvoření (Žd 4,13), nebo na celé stvoření (Ř 8,22). V každém případě toto slovo
vypovídá o činu Stvořitele. A to chce Pavel vyzvednout. Nikdo se nemůže stát „novým
stvořením“ na základě svého úsilí, ať už jde o obřízku, nebo cokoli jiného. Ježíš mluví
o tomto procesu jako o „znovuzrození“ (J 3,5–8). Je to Boží čin, v němž Bůh vezme
člověka, který je duchovně mrtvý, a vdechne do něj duchovní život. Jde o další metaforu, která popisuje spásný čin. Pavel ho nazývá „ospravedlnění vírou“.
Podrobněji se o zkušenosti nového stvoření Pavel zmiňuje v 2K 5,17. Vysvětluje, že
stát se novým stvořením znamená mnohem více než změnit záznam o nás v nebeských
knihách. Pokud je někdo novým stvořením, znamená to, že již dnes došlo v jeho životě
ke změně. Timothy George píše, že jde o „celý proces obrácení – obnovu působením
Ducha svatého, který nás vede k pokání a víře, každodenní umrtvování a oživování,
ustavičný růst v posvěcení, který vede ke konečné shodě s obrazem Ježíše Krista“.
Ospravedlnění není důsledkem toho, že jsme se stali novým stvořením. Právě naopak, tato radikální změna je neklamným projevem toho, že jsme ospravedlněni.
Osobní
studium
Jakou zkušenost máš s „novým stvořením“? Je to podle tebe jednorázová
záležitost, nebo spíše každodenní proces?
Aplikace
lekce číslo 14
99
Čtvrtek 29. prosince
Chlubit se křížem
Poslední připomínky
15
Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém
stvoření. 16A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu,
pokoj a slitování. 17Ať už mi nikdo nepůsobí těžkosti, vždyť já nosím
na svém těle jizvy Ježíšovy. 18Milost našeho Pána Ježíše Krista buď
s vámi, bratří. Amen. (Ga 6,15–18)
Osobní
studium
Na konci svého listu Pavel uděluje požehnání těm, kteří budou jednat podle
„tohoto pravidla“ (6,16). Jaké pravidlo má Pavel na mysli? Slovo přeložené jako
pravidlo doslova odkazuje na rovnou hůl nebo tyč, kterou používali zedníci nebo
tesaři na měření. Časem se tímto slovem v přeneseném významu začala označovat pravidla nebo normy, podle kterých člověk něco hodnotí. Například novozákonní kánon (27 knih Nového zákona) je považován za autoritativní pro určování
víry a praxe církve. Pokud učení „nevyhovuje“ tomu, co je zaznamenáno v těchto
knihách, není akceptováno.
Co jsou „znamení“ nebo „jizvy“ Pána Ježíše, které Pavel nosí na svém těle?
Co má na mysli, když píše, že by ho nikdo pro ně neměl trápit?
Slovo „znak“ (ČSP) nebo „jizva“ pochází z řeckého slova „stigmata“, ze kterého je
odvozeno i naše slovo „stigma“. Pavel možná odkazuje na běžnou praxi vypalování
znaků pána na tělo otroků, které byly formou identifikace, nebo na zvyk v některých tajemných náboženstvích, kde se stoupenec označil znakem věrnosti. V každém
případě, „znakem (jizvou) Pána Ježíše Pavel nepochybně myslí jizvy, které na jeho
těle zůstaly po pronásledování a těžkostech, jímž byl vystaven pro svou víru v Krista
(2K 4,10; 11,24–27). Jeho odpůrci nyní chtějí přesvědčit obrácené pohany, aby přijali
obřízku na znamení svého podřízení se judaismu. Ale Pavel má znaky (jizvy), které
ukazují, koho otrokem se stal. Nezná žádnou jinou věrnost než věrnost Kristu. (…)
Jizvy, které Pavlovi způsobili jeho nepřátelé během služby svému Pánu, výmluvně
svědčily o jeho odevzdání se Kristu“ (E. G. Whiteová v 6BC 989).
Aplikace
Nosíš i ty nějaké „znaky“ (jizvy) – ať už fyzické, nebo nějaké jiné, pro víru
v Ježíše? Ve kterých oblastech svého života jsi pro víru trpěl nebo trpíš? Znáš
ve svém okolí někoho, kdo takto trpí? Jak mu můžeš být povzbuzením?
100
lekce číslo 14
Chlubit se křížem
Pátek 30. prosince
Podněty k zamyšlení
„Golgotský kříž vyzývá a nakonec porazí každou pozemskou i pekelnou moc.
Veškerá moc je v něm soustředěna a z něj vychází. Na kříži se Kristus vzdal svého
života pro lidské pokolení. Tato oběť byla přinesena proto, aby člověk opět získal
původní dokonalost. Ba co víc, aby u něj došlo k úplné změně charakteru a stal
se vítězem.
Ti, kdo v Kristově síle porazí nepřítele Boha a člověka, dostanou v nebi vyšší
postavení než andělé, kteří nikdy nepadli. Kristus prohlásí: Až budu povýšen ze
země, potáhnu všechny k sobě. Kříž, i když nenajde v srdci příznivou odezvu, působí mocným vlivem. Z generace na generaci byla aktuální pravda zjevována jako
přítomná pravda. Kristus na kříži byl tím, v kom se setkaly pravda a milost, a spravedlnost a mír se políbily. To je to, co má pohnout tímto světem. (MS 56, 1899)“
(E. G. Whiteová v 6BC 1113)
Otázky k rozhovoru
1. Jaký význam má podle vás to, že Pavel začíná i končí svůj dopis zmínkou o Boží
milosti? Srovnejte Ga 1,3 s 6,18.
2. Jaký vztah by měli mít křesťané ke světu v souvislosti s Pavlovým výrokem
o tom, že „je ukřižován světu“ (Ga 6,14; B21)? Jaký postoj by měli zaujmout
k otázce životního prostředí, rasismu, potratů atd., pokud zemřeli světu?
3. Jak člověk zjistí, zda prožívá zkušenost „nového stvoření“, o níž Pavel píše?
4. Na základě toho, o čem jsme celé čtvrtletí mluvili, jak byste stručně vyjádřili
Pavlův názor na následující témata: zákon, skutky zákona, ospravedlnění vírou, starou a novou smlouvu, Kristovo dílo a podstatu křesťanského života?
Pravé náboženství se nezakládá na vnějším chování, ale na stavu našeho
srdce. Když se srdce podřídí Bohu a člověk bude růst ve víře, jeho život bude
stále více odrážet Kristův charakter. Srdce musí být ovládnuto Kristem;
všechno ostatní pak přijde spontánně.
16.05
lekce číslo 14
101
Shrnutí