přehled dostupných dat o zátěži české populace

R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM –
PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE
(BIOLOGICKÝ MONITORING)
9.1 Úvod
Persistentní chlorované organické látky (dále POPs) se vyznačují lipofilitou a dlouhodobým
poločasem rozpadu. Populace je exponována těmto látkám z více než 90 % potravou, především
živočišnými tuky. Toxikologická významnost spočívá zejména v kumulaci těchto látek v tuku
lidského organismu a v dlouhodobém působení, které může být provázeno karcinogenními (účinek
především negenotoxický, event. zprostředkovaný hormonální dysbalancí, např. karcinom prsu,
endometria či prostaty) i nekarcinogenními účinky, mezi něž patří zejména porucha hormonální
rovnováhy (estrogenní i antiestrogenní účinek, poruchy funkce štítné žlázy), poruchy reprodukce,
neurotoxicita a imunotoxicita a další nežádoucí zdravotní účinky.
Kumulace v tukových tkáních umožňuje využít pro ověření expozice a odhad zátěže člověka
biologické monitorování, tedy sledování koncentrace POPs v tělních tekutinách a tkáních obsahujících
tuk. Jako matrice se nejčastěji využívá mateřské mléko, podkožní tuk, popř. i krevní sérum, lze využít
i některé orgány (placenta, játra). Pravidlem je vyjadřovat naměřené hodnoty na hmotnostní jednotku
tuku, což umožňuje vzájemné srovnání výsledků. Koncentrace POPs v jednotlivých vzorcích se
vyznačují značnými individuálními rozdíly a existencí ojedinělých odlehlých hodnot. Rozložení
hodnot v souboru má většinou log-normální charakter. Z hlediska popisné statistiky je proto vhodné
udávat výsledky jako medián či geometrický průměr, popř. rozsah hodnot nebo rozpětí kvantilů 0,1 –
0,9. Pro odhad hodnoty TEQ jsou používány hodnoty TEF dle WHO 1998. Data tohoto typu jsou
důležitá pro zjištění aktuální zátěže populace, odhad dlouhodobých trendů, stanovení referenčního
hodnot pro danou populaci či populační skupiny a pro mezinárodní porovnání.
V České republice byly POPs v tělních tekutinách a tkáních člověka sledovány od poloviny 80. let 20.
století. Systematicky jsou monitorovány od r. 1994. Dostupné údaje jsou uvedeny v následujícím
textu.
Data uvedená v předkládaném textu vycházejí z následujících podkladů:
•
Články na dané téma publikované v českých i zahraničních časopisech a sbornících
z konferencí.
•
Výsledky 2. a 3. kola mezinárodní srovnávací studie hladin PCBs, PCDDs a PCDFs
v mateřském mléce koordinované WHO.
•
Výroční odborné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu
k prostředí (dále MZSO) – projekt 5 „Biologický monitoring“ za roky 1994 – 2002.
•
Výsledky uvedené v Souhrnných zprávách Speciálního monitoringu zdravotního stavu
obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí.
•
Výsledky uvedené v závěrečné zprávě projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem
životního prostředí „Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich
depozice na území České republiky“ – Díl II „Biologický monitoring expozice populace ČR
polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech“.
IV-69
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
Text zahrnuje:
1. Výsledky analýzy sumy PCBs a indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce,
pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku, játrech a mozcích dospělé populace ČR.
2. Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů (DDT, DDE, HCB, α, β, γ-HCH)
v mateřském mléce, pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku a játrech dospělé
populace ČR.
3. Výsledky analýzy PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou ve vzorcích mateřského
mléka a podkožního tuku dospělé populace ČR.
9.2 Polychlorované bifenyly (PCBs)
9.2.1 Úvod
Analytické metody, používané v 70. a 80. letech, umožňovaly určit koncentraci PCBs v biologickém
materiálu pouze jako sumu. V 80. - 90. letech byla již prováděna kongenerová analýza a to buď
výběrem indikátorových kongenerů charakterizujících jejich směs, nebo selektivně stanovením
koncentrace kongenerů s prokázaným toxickým působením dioxinového typu. Pro českou populaci
jsou k dispozici údaje o koncentraci PCBs, resp. indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce,
podkožním tuku, pupečníkovém séru, placentách, játrech a mozku.
9.2.2 Výsledky analýzy PCBs v mateřském mléce
9.2.2.1 Publikované výsledky sumy PCBs
V České republice byly PCBs jako celková suma PCBs nesystematicky sledovány v mateřském mléce
nebo podkožním tuku již v polovině 80. let a to především pracovníky hygienické a veterinární služby.
První údaje u české populace byly získány v oblasti Ústí nad Labem (Ševčík et al. 1985). Data
publikovaná do začátku 90-tých let jsou uvedena v tabulce 9-1 (Černá, 1995; Černá a Bencko, 1999).
Tabulka 9-1: Σ PCBs v mateřském mléce české populace v období před rokem 1994 [µg.g-1 lipidů]
Lokalita
Severní Čechy
Brno
Okres Česká Lípa
Okres Česká Lípa
Praha
Okres Jihlava
Rok
N
Σ PCBs
Reference
a
před 1985
63
2,83 ± 1,4
1988
27
2,41
1984-85
69
Hrubá et al., 1988
a
Řezníček et al., 1989
a
Zahradníček et al., 1989
3,16 ± 1,39
1984-85
72
3,18 ± 1,36
(1,28 – 9,08)b
1988
8
2,0 – 4,5b
1987-88
25
a
Ševčík et al., 1985
3,45
(1,112 - 10,32)b
Procházka et al., 1990
Kredl et al., 1990
IV-70
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Okres Kroměříž
1991
75
2,55a
a
Kohn et al., 1992
Okres Frýdek-Mistek
1992 - 93
70
2,85
Karviná
1990 - 92
115
2,78a (max. 5,75)
Brno
a
1993
5
Geryková et al., 1994
0,661 – 2,89
b
Mališ, 1993
Gajdůšková et al., 1996
b
aritmetický průměr, rozmezí
9.2.2.2 Výsledky sumy PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti
V Karviné byla suma PCBs v mateřském mléce monitorována jako součást Speciálního monitoringu
zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Údaje
za období 1992 – 1996 jsou uvedeny v tabulce 9-2.
Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
- Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu
k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1997.
Tabulka 9-2: Koncentrace sumy PCBs [µg.g-1 lipidů] v mateřském mléce oblasti Karviná
1992
1993
1994
1995
1996
N
131
39
21
16
8
medián
2,74
2,41
1,88
2,39
2,42
Kv. 0,9
4,44
5,05
2,79
3,5
3,02
9.2.2.3
WHO studie 1992 a 2000 - výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs
V letech 1992-93 se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované
WHO, která zahrnovala analýzu PCBs, PCDDs a PCDFs ve vzorcích mateřského mléka z celkem 19
států (WHO/ECEH 1996). Byly analyzovány dva vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků
mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená oblast) a 11 vzorků z lokality Uherské Hradiště
(zatížená oblast). V této studii byly již sledovány indikátorové kongenery PCBs (čísla dle IUPAC 28,
52, 101, 118, 138, 153 a 180), výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-3 (WHO/ECEH, 1996, Černá a
Bencko, 1999).
Tabulka 9-3: Mateřské mléko - výsledky kongenerové analýzy indikátorových PCBs studie WHO a
dalších prací v období před zahájením MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr,
popř. medián (hodnoty v závorkách) [ng.g-1 lipidů]
Lokalita
Rok
N
138
153
180
Suma
c
171,9
215
137,4
897,4
341,5
424,8
294,0
1 802,5b
Kladno
1991-93
1
Uherské Hradiště
1991-93
1c
b
a
Praha
1993-94
17
289 (260)
379,2 (331)
240,2 (226)
1 096
1 389b
Kladno
1993-94
12
204
273,3
172,2
860a
1 104,1b
Reference
WHO/ECEH, 1996
Bencko et al., 1998
Dtto
Schoula et al., 1996
IV-71
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Uherské Hradiště
Jihlava
1993-94
7
361,6
475,3
359,7
1 529a
2 034,2b
1996
20
83 (60)
113 (78)
84 (63)
476b (342)b
Kredl et al., 1997
a
suma kongenerů.: 28, 66, 70, 74, 105, 118, 138, 153, 156, 170, 180
b
(PCB 138 + PCB 153 + PCB 180) x 1.70 faktor
c
jeden vzorek spojený z 11 individuálních vzorků
Třetí kolo mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, které proběhlo v letech 2000 – 2001,
zahrnovalo analýzu stejného spektra POPs ve spojených vzorcích mateřského mléka odebraných podle
standardního protokolu WHO opět v lokalitách Uherské Hradiště a Kladno, jako další pak byla
vybrána oblast Liberec – důvod byl zkušební provoz spalovny odpadů a absence dat o koncentraci
dioxinů v organismu populace této oblasti. Vzorky všech participujících zemí byly analyzovány v
laboratoři SRN vybrané WHO. Výsledky 3. kola pro Českou republiku jsou v současné době
k dispozici pouze v elektronické podobě bez návaznosti na výsledky dalších států (tabulka 9-4)
Tabulka 9-4: Mezinárodní srovnávací studie WHO - výsledky analýzy indikátorových kongenerů
PCBs [ng.g-1 lipidů] ve spojených vzorcích mateřského mléka ve 2. a 3. kole studie
N
138
153
180
∑
∑ x 1,7
Kladno 1992
11
172
215
137
524
891
Kladno 2000
10
849
Lokalita
Uher. Hradiště 1992
11
Uher. Hradiště 2000
11
Liberec 2000
11
154
201
144
500
↓ o10,5 %
↓ o 6,5 %
↑o5%
↓ o 4,5 %
342
425
294
1060
1803
1703
286
379
337
1002
↓ o 16,4 %
↓ o 10,8 %
↑ o 14,6 %
↓ o 4,5 %
147
202
144
493
838
Z výsledků je patrno, že pokles v koncentraci indikátorových kongenerů mezi lety 1992 a 2000 není
výrazný, resp. že došlo k relativnímu zvýšení koncentrace kongeneru 180. V rámci bývalého
Československa jsou však ve srovnání s dalšími zeměmi, jenž se studie zúčastnily patrný výrazně
vyšší hladiny indikátorových kongenerů (obrázek 9-1).
600
500
ng/g fat
400
300
200
100
A
B
ra
us zil
tr
al
N Hu ia
ew ng
Ze ar y
al
a
B nd
ul
ga
r
Ire ia
la
nd
Fi
nl
an
d
Eg
N ypt
or
w
C ay
ro
a
U tia
kr
ai
n
R e
us
Sw sia
ed
R en
N om
et
he a ni
rla a
G nds
er
m
an
y
Sp
ai
n
Sl
ov Ita
ak ly
C
ze Re
ch p.
Re
p.
0
Obrázek 9-1: Medián nalezených koncentrací indikátorových PCBs v mateřském mléce v rámci studie
WHO-Europe (Malish a van Leeuwen, 2002).
IV-72
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.2.2.4 Výsledky získané v rámci MZSO
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (dále MZSO) je
v České republice provozován na základě Usnesení vlády České republiky č. 369/1991. Od roku 1994
jsou každoročně monitorovány koncentrace indikátorových kongenerů PCBs (28, 52, 101, 118, 138,
153 a 180) v mateřském mléce a dle možnosti i v dalších tělních tekutinách a tkáních české populace
(Kliment et al. 2000). MZSO byl od počátku soustředěn především na městskou populaci. Pro
biologický monitoring byly zvoleny čtyři oblasti – Plzeň (PM) a Ústí n. Labem (UL) s předpokládanou
vyšší zátěží z prostředí a Benešov (BN) a Žďár n. Sázavou (ZR) s předpokládanou nižší zátěží
z prostředí. Počet vzorků se obvykle pohyboval kolem 100 na lokalitu a rok. Analýzu prováděla
v období 1994 – 1999 laboratoř Ecolab Znojmo, v období 2000 – 2001 pak Aneclab České
Budějovice. V letech 1994 – 2001 bylo vyšetřeno celkem 2 595 vzorků mateřského mléka. Struktura
sledované populace je uvedena v tabulce 9-5. Výsledky analýzy indikátorových kongenerů 138, 153 a
180 v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulce 9-6. Kongenery s nižším číslem jsou buď pod mezí
stanovitelnosti použité metody nebo se jejich hodnoty pohybují pouze v jednotkách ng.g-1 lipidů.
V tabulce 9-7 je uvedeno percentilové rozdělení hodnot indikátorových PCBs kongenerů 138, 153 a
180 (ng.g-1 lipidů). Tabulka 9-8 obsahuje koncentrace PCBs v mateřském mléce jednotlivých
monitorovaných lokalit vyjádřené jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy projektu Biologický
monitoring MZSO za roky 1994 – 2001, Černá et al., 2000 a Černá et al., 2002.
Tabulka 9-5: Struktura žen, které poskytly mateřské mléko pro analýzu PCBs v rámci MZSO.
Benešov
N = 746
Žďár n. S.
N = 645
Plzeň
N = 475
Ústí n. L.
N = 729
Celkem
N = 2 595
Věk
∅ (roky)
Rozmezí
25,4
17 - 45
29,4
17 - 39
25,4
17 - 45
25,2
16 - 44
25,2
16 - 45
Bydliště v
lokalitě
∅ (roky)
Rozmezí
16,4
1 - 37
18
1 - 39
11,3
1 - 33
19,6
1 - 39
16,7
1 - 39
Kouření
N kuřáci
% kuřaček
40
5,4
34
5,3
83
17,5
126
17,3
283
10,9
Tabulka 9-6: Výsledky analýz indikátorových kongenerů PCBs [ng.g-1 lipidů] v mateřském mléce v
jednotlivých letech monitorování a celková suma PCBs kalkulovaná jako součet kongenerů 138, 153 a
180 násobený faktorem 1,7 (dle DGF 1988)
1994
PCB kongenery
PCB 138
PCB 153
PCB 180
∑
∑ x 1,7
Medián
190
352
255
797
1 355
97 - 358
183 - 629
131 - 539
178
323
248
749
852
70 - 396
182 - 526
130 - 429
163
201
125
489
831
69 - 321
109 - 368
65 - 241
142
165
110
417
709
83 - 265
96 - 306
58 - 210
Kv0,1 - Kv0,9
1995
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
1996
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
1997
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
IV-73
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
1998
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
1999
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
2000
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
2001
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
2002
Medián
Kv0,1 - Kv0,9
130
165
127
77 - 244
97 - 293
70 - 243
140
164
131
76 - 271
88 - 358
69 - 276
118
168
98
35 - 309
52 - 400
27 - 249
100
139
78
52 - 188
70 - 273
41 - 162
175
137
149
91 - 316
67 - 256
79 - 248
422
717
435
740
384
653
317*
539
470
799
* Ve srovnání s výsledky roku 1994 jde o pokles o cca 60 %
Tabulka 9-7: Percentilové rozdělení hodnot třech indikátorových PCBs kongenerů s nejvyšším
výskytem v lidském organismu 138, 153 a 180 [ng.g-1 lipidů] ve vzorcích mateřského mléka české
populace analyzovaných v rámci MZSO v letech 1994 až 2000
10. percentil
PCB kong.
138
153
25. percentil
180
138
153
50. percentil
(medián)
180
138
153
75. percentil
180
138
153
180
95. percentil*
138
153
180
1994
N = 280
97
183
131
130
247
185
190
352
255
257
470
365
452
738
630
1995,
N = 395
70
182
130
111
244
176
178
323
248
289
416
327
462
616
500
1996
N = 285
69
109
65
107
147
88
163
201
125
242
270
173
366
435
282
1997
N = 391
83
96
58
107
129
82
142
165
110
195
218
147
303
378
241
1998
N = 385
77
97
70
98
124
96
130
165
127
180
216
176
292
380
324
1999
N = 389
76
88
69
98
115
91
140
164
131
189
222
184
329
486
361
2000
N = 407
35
53
27
69
98
58
118
168
98
200
270
157
419
562
323
* Hodnoty 95. percentilu by mohly být použity pro odhad referenčních hodnot pro českou populaci
IV-74
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-8: Koncentrace PCBs v mateřském mléce monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma
PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů v jednotlivých oblastech
Rok
BN
1994
1 086
1995
PM
UL
ZR
955
1 804
1 212
1 081
1 523*
1 683
1 231
1996
911
780
879
750
1997
614
677
884
700
1998
740
685
850
643
1999
706
639
984
677
2000
534
542
959
641
2001
553
474
566
573
2002
765
629
1 122
867
* pouze 12 vzorků
9.2.2.5 Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti
PCBs jako indikátorové kongenery jsou periodicky sledovány v mateřském mléce v rámci Speciálního
monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu
prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-9 byla
poskytnuta laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové.
Tabulka 9-9: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce Ostravskokarvinské oblasti [ng.g-1 lipidů]
N = 53
PCB138
PC153
PCB180
∑
∑ . 1,7
Medián
138
264
167
565
961
9.2.2.6 Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP
Indikátorové kongenery PCBs v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV
520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí. Postup při odběru vzorků je uveden v části
3 – PCDDs/PCDFs/PCBs. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab. Výsledky jsou uvedeny
v tabulce 9-10.
Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu „Studie výskytu persistentních organických látek
v ovzduší a jejich depozice na území České republiky“ – Díl II „Biologický monitoring expozice
populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech“
IV-75
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-10: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs (sestupné pořadí lokalit) [ng.g-1
lipidů] v mateřském mléce osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99
Lokalita
Suma PCBs
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
1 457
2 477
1 099
1 868
748
1 272
701
1 192
693
1 178
441
749
408
693
313
533
Uher. Hradiště
Medián
3 410
437
646
455
1999, N = 14
Rozsah
1 448 - 13 754
162 - 1 782
274 - 2 655
76 - 1 360
Ústí n. L
Medián
1 601
363
476
318
2000, N=11
Rozsah
780 - 3 607
175 - 686
207 - 915
142 - 758
Uher. Hradiště
Medián
1 073
232
302
201
2000, N = 10
Rozsah
757 - 2 139
124 - 410
190 - 503
171 - 546
Kolín
Medián
1 036
219
288
172
2000, N=11
Rozsah
305 - 4 824
61 - 1 013
78 - 1 279
50 - 882
Praha
Medián
921
219
343
127
1999, N=15
Rozsah
455 - 2 264
87 - 496
135 - 735
62 - 464
Kladno
Medián
660
164
142
128
2000, N=6
Rozsah
316 - 866
90 - 207
57-176
53 - 196
Liberec
Medián
609
120
177
126
2000, N=11
Rozsah
401 - 987
86 - 206
113-280
73 - 206
Telč
Medián
480
127
98
79
2000, N=8
Rozsah
293 - 731
80 - 167
54 - 122
46 - 122
9.2.3 Výsledky analýzy PCBs v podkožním tuku
9.2.3.1 Publikované výsledky sumy PCBs
Přehled publikovaných výsledků je uveden v tabulce 9-11 (Černá a Bencko, 1999).
Tabulka 9-11: Podkožní tuk - výsledky kongenerové analýzy [ng.g-1 lipidů] v období před zahájením
MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr (popř. medián).
Rok
N
PCB138
PCB153
PCB180
Suma a
Reference
1993-4
84
546 (450)
836 (675)
718 (520)
3 570 (2 796)
Coufalová et al., 1997
Praha
1992
8
396 (381)
573 (596)
584 (629)
2 640 (2 730)
Schoula et al., 1997
Uherské Hradiště
1995
20
800 (766)
1 345 (1 277)
1 258 (1 221)
5 785 (5 549)
Lokalita
Karviná
a
(PCB 138 + PCB 153 + PCB 180) x 1.70 (DGF, 1988)
IV-76
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.2.3.2 Výsledky získané v rámci MZSO
Byly realizovány ve 3 etapách:
•
•
indikátorové PCBs a chlorované pesticidy v období 1994 a 1995
indikátorové PCBs a chlorované pesticidy, PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou
aktivitou v létech 1996 – 1999
dtto v létech 2000 a 2001
•
9.2.3.2.1 PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech 1994 - 1995
V tomto období byla převážná většina vzorků získána v lokalitách Ústí n. L. (průměrný věk 53 let) a
Plzeň (průměrný věk 59 let). Vzorky byly analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice.
Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-12.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, 1996
Tabulka 9-12: Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs [ng.g-1 lipidů] v podkožní tukové tkáni
odebrané v létech 1994 a 1995
PCBs kongenery
PM
medián
N=31
Kv0,1 - Kv0,9
UL
medián
N=68
Kv0,1 - Kv0,9
Celkem
medián
N=99
Kv0,1 - Kv0,9
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ x 1,7
530
975
640
2 145
3 647
324 - 1 434
575 - 2 270
320 - 1 282
885
1 310
980
3 175
5 398
440 - 1 470
632-2 240
512 - 2 162
770
1 210
820
2 800
4 760
390 - 1 500
611 - 2 260
399 - 2 016
9.2.3.2.2 PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech 1996 - 1999
Vzorky odebrané v tomto období byly analyzovány rovněž na PCDDs/PCDFs a PCBs s dioxinovou
aktivitou. V tabulce 9-13 jsou uvedeny základní charakteristiky populace, tabulka 9-14 obsahuje sumu
indikátorových kongenerů 138, 153 a 180.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Černá et al., 2001
Tabulka 9-13: Složení populace sledované v letech 1996 – 1999 (věk, pohlaví a bydliště)
Oblast
n
Muži
Oblast s předpokládanou Oblast s předpokládanou
nižší zátěží
vyšší zátěží
Celkem
BN
ZR
PM
UL
12
14
12
23
61
4
12
7
8
31
IV-77
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Ženy
∅ věk (roky)
Rozmezí
8
2
5
15
30
52,8
45,4
60,1
62,0
56,2
40 - 62
27 - 60
45 - 74
42 - 84
27 - 84
∅ věk - muži
51,3
∅ věk - ženy
61,0*
* p < 0.01
Tabulka 9-14: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g-1 lipidů] v podkožní tukové
tkáni vzorků 1996 - 1999
Suma 138+153+180
∑ x 1,7
Medián
1 753
2 980
Rozmezí
786 - 8 167
Medián
1 822
Rozmezí
786 - 3 536
Medián
1 695
Rozmezí
836 - 8 167
Medián
2 082*
Rozmezí
1 147 - 8 178
Medián
1 611
Rozmezí
786 - 3 362
Skupina
Celkem
Muži
Ženy
Věk >= 50
Věk <50
3 097
2 820
3 539
2 739
* p<0.05
9.2.3.2.3 PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech 2000 – 2001
Základní charakteristiky populace odebrané v tomto období jsou uvedeny v tabulce 9-15. Tabulka 916 obsahuje sumu indikátorových kongenerů 138, 153 a 180.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002
Tabulka 9-15: Složení populace sledované v letech 2000 – 2001 (věk, pohlaví a bydliště)
Oblast
Oblast s předpokládanou Oblast s předpokládanou
nižší zátěží
vyšší zátěží
Celkem
BN
ZR
PM
UL
N
1
5
4
19
29
Muži
0
3
0
8
11
Ženy
1
2
4
11
18
∅ věk (roky)
54
59,2
65
51,4
57,4
41 - 78
63 - 67
23 - 67
23 - 78
Rozmezí
IV-78
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
∅ věk – muži
rozmezí
58,3
41 - 78
0
49,5
23 - 67
50,6
23 - 78
∅ věk – ženy
rozmezí
62,7
57 - 64
65
63 - 67
52,7
24 - 65
58,6
24 - 65
Tabulka 9-16: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g-1 lipidů] v podkožní tukové
tkáni vzorků 2000 - 2001
N = 29
138
153
180
Suma 138+153+180
∑ x 1,7
Medián
390
451
571
1 317
2 239
Kv0.1 - 0.9
244 - 821
217 – 1 210
384 – 1 218
1 003 – 3 087
9.2.3.3 Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti
PCBs v podkožním tuku jsou analyzovány i v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu
obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny
v laboratoři OHS Karviná, data jsou uvedena v tabulce 9-17.
Zdroj informací: údaje byly poskytnuty laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. V přepočtu na
tehdy používané I-TEF jsou tato data uvedena v souhrnné zprávě Systém monitorování zdravotního
stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Speciální monitoring zdravotního stavu
obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok
1997, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1998.
Tabulka 9-17: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v podkožním tuku [ng.g-1 lipidů]
osob z Ostravsko-karvinské oblasti
N = 20
138
153
180
Suma 138+153+180
∑ x 1,7
Geom. ∅
525
1 030
1 065
2 620
4 455
118 - 1 117
570 - 2 072
659 - 2 249
Rozsah
9.2.4 Analýza PCBs ve vzorcích krevního séra
9.2.4.1 Publikované výsledky indikátorových PCBs
Z období před zahájením MZSO byly publikovány následující údaje:
•
•
Průměrné koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 v osmi vzorcích
krevního séra pupečníkové krve byla 0,21; 0,31 a 0,21 µg.l-1. (Pozn.: To je v přepočtu na tuk
dle předpokládaného obsahu tuku 3,47 g.l-1 v pupečníkovém séru 60,5; 89,3; 60,5 ng.g-1
lipidů (Janoušek et al., 1994).
Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 ve dvou vzorcích matek
v Brně byly 0,82; 0,59 a 0,46 ng.g-1 séra a 0,90, 0,91 a 0,64 ng.g-1 séra (Gajdůšková et al.,
1996).
IV-79
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.2.4.2 Výsledky analýzy pupečníkového séra v rámci MZSO
Vzorky pupečníkové krve byly odebírány a analyzovány v letech 1994 – 1996 a 1998. Analýza byla
provedena v laboratoři OHS Klatovy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-18.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický
monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a 1999.
Tabulka 9-18: Výsledky analýz indikátorových PCB v pupečníkové krvi [µg.l-1 séra]
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
medián, N=494
0,60
0,62
0,59
1,81
3,1
Kv0.1 - Kv0.9
0,279 - 1,09
0,33 - 1,06
0,29 - 1,02
medián, N=549
0,58
0,52
0,52
1,62
2,75
Kv0.1 - Kv0.9
0,30 - 0,97
0,27 - 0,88
0,27 - 0,90
medián, N=308
0,48
0,41
0,43
1,32
2,24
Kv0.1 - Kv0.9
0,28 - 0,75
0,24 - 0,69
0,25 - 0,70
1,38
2,35
PCBs kongenery
1994
1995
1996
vzorky neodebírány
1997
1998
medián, N=206
0,44
0,49
0,45
Kv0.1 - Kv0.9
0,28 - 0,69
0,31 - 0,76
0,27 - 0,69
Vzhledem k tomu, že pupečníkové sérum obsahuje v průměru 3,47 g tuků na litr séra (Dekoning a
Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-19 přepočítat na hodnotu ng PCBs.g-1 lipidů.
V tabulce 9-20 jsou tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality.
Tabulka 9-19: Výsledky analýz indikátorových PCBs v pupečníkové krvi [ng.g-1 lipidů]
PCBs kongenery
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
1994
medián, N=494
173
177
170
520
884
1995
medián, N=549
167
150
150
467
794
1996
medián, N=308
138
118
124
380
646
130
398
677
vzorky neodebírány
1997
1998
medián, N=206
127
141
Tabulka 9-20: Koncentrace PCBs v pupečníkovém séru z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma
PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů.
BN
PM
UL
ZR
1994
779
799
1141
686
1995
833
823
901
720
1996
607
686
739
588
1998
510
739
764
647
IV-80
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.2.5 Výsledky analýzy PCBs v placentách
V rámci MZSO byly vzorky placenty analyzovány spolu se vzorky pupečníkové krve v letech 1994 –
1996 a 1998. Analýzu prováděla laboratoř Aneclab České Budějovice. Výsledky jsou uvedeny
v tabulce 9-21.
Tabulka 9-21: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentě [ng.g-1 tkáně]
1994
1995
1996
PCBs kongenery
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
medián, N=542
0,90
1,10
0,80
2,80
4,76
Kv0.1 - Kv0.9
0,50 - 1,99
0,50 - 2,39
0,40 - 1,60
medián, N=653
1,20
1,40
1,00
3,60
6,12
Kv0.1 - Kv0.9
0,50 - 2,50
0,60 - 3,00
0,5 - 2,20
medián, N=348
0,80
1,05
0,90
2,75
4,68
Kv0.1 - Kv0.9
0,30 - 2.10
0,40 - 2,90
0,40 - 2,20
2,10
3,57
vzorky neodebírány
1997
1998
medián, N=207
0,70
0,80
0,60
Kv0.1 - Kv0.9
0,30 - 1,54
0,40 - 1,90
0,30 - 1,30
Vzhledem k tomu, že množství tuku v placentě je odhadováno na 10 – 15 mg.g-1 tkáně (Dekoning a
Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-21 přepočítat na hodnotu v ng PCBs.g-1 lipidů. Pro
přepočet byla použita hodnota 1,25%, tj. 12,5 g tuku v kg placenty (tabulka 9-22). V tabulce 9-23 jsou
tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality.
Tabulka 9-22: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentách [ng.g-1 lipidů]
PCBs kongenery
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
1994
medián, N=542
72
88
64
224
381
1995
medián, N=653
96
112
80
288
490
1996
medián, N=348
64
84
72
220
374
56
64
48
168
286
1997
1998
vzorky neodebírány
medián, N=207
Tabulka 9-23: Koncentrace PCBs v placentách z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs
138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu ng.g-1 lipidů
BN
PM
UL
ZR
1994
313
476
449
313
1995
544
449
517
408
1996
217
299
664
354
1998
245
272
326
245
IV-81
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.2.6 Výsledky analýzy PCBs v jaterní tkáni
V rámci MZSO byly analyzovány PCBs a chlorované pesticidy v celkem 103 vzorcích jaterní tkáně
zemřelých v letech 1996 a 1997. Analýzu prováděla laboratoř Ecolab Znojmo. Výsledky popisné
statistiky jsou uvedeny v tabulce 9-24.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1997, SZÚ Praha, 1998.
Tabulka 9-24: Výsledky analýz indikátorových PCBs v játrech [ng.g-1 lipidů]
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
116
142
113
371
631
44 - 198
76 - 249
71 - 176
146
172
162
480
816
54 - 426
81 - 494
69 - 372
202
277
219
698
1187
111 - 565
158 - 608
116 - 557
191
199
199
589
1001
92 - 225
104 - 349
70 - 256
167
213
183
563
957
70 - 516
99 - 581
80 - 476
PCBs kongenery
BN
medián
N=9
Kv0.1 - Kv0.9
PM
medián
N=36
Kv0.1 - Kv0.9
UL
medián
N=47
Kv0.1 - Kv0.9
ZR
medián
N=11
Kv0.1 - Kv0.9
Celkem
medián
Kv0.1 - Kv0.9
9.2.7 Výsledky analýzy PCB v mozkové tkáni
V rámci MZSO byly vzorky získány v letech 1994 – 1995 pouze z lokalit Plzeň a Ústí n.L. Analýza
byla provedena v laboratoři Aneclab České Budějovice. Výsledky v ng.g-1 tuku jsou uvedeny v tabulce
9-25. Koncentrace tuku v mozku byla v průměru 13,9 %, rozmezí 9,7 – 22,7 %.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ.
Tabulka 9-25: Výsledky analýzy koncentrace indikátorových kongenerů PCB 138, 153 a 180 [ng.g-1
lipidů] ve vzorcích mozků odebraných v letech 1994 a 1995.
PCBs kongenery
PM
medián
N=31
Kv0.1 - Kv0.9
UL
medián
N=68
Kv0.1 - Kv0.9
Celkem
medián
N=99
Kv0.1 - Kv0.9
PCB138
PCB153
PCB180
∑
∑ . 1,7
46
63
40
150
255
15 - 85
23 - 109
20 - 86
63 - 258
52
72
72
167
25 - 98
33 - 132
23 - 107
80 - 314
50
69
47
162
21 - 91
31 - 120
21 - 95
74 - 306
284
275
IV-82
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
9.2.8 Monitoring PCBs – dílčí závěry
Výsledky analýzy sumy PCBs v mateřském mléku i v podkožním tuku publikované v 80. letech 20.
století prokazovaly relativně vysokou expozici české populace. Rovněž výsledky 2. kola mezinárodní
srovnávací studie WHO, které se Česká republika účastnila začátkem 90. let, upozornila na vysoké
koncentrace indikátorových kongenerů PCBs ve vzorku zatížené oblasti Uherského Hradiště, které
byly podstatně vyšší než koncentrace v oblasti kontrolní – nezatížené (Kladno) či než výsledky
zjištěné v okolních státech (Rakousko, Německo, Maďarsko). Obdobně vysoké koncentrace byly
nalezeny ještě na Slovensku v oblasti Michalovce (v blízkosti produkce PCBs Chemko Strážské) a
v Kanadě v oblasti Hudsonovy zátoky (konsumace kontaminovaných ryb) (WHO/ECEH, 1996). Lze
usuzovat, že hlavním důvodem vyšší expozice české populace byla výroba PCBs ve slovenské části
tehdejšího Československa, intensivní průmyslové využívání technických směsí PCBs a selhání
lidského faktoru při manipulaci a likvidaci těchto látek.
Monitorovací aktivity zahájené v 90. letech si kladly za cíl ověřit plošnou či lokální expozici, resp.
zátěž populace a sledovat dlouhodobé trendy. Výsledky potvrdily výraznou věkovou závislost hladin
PCBs v organismu, značnou individuální variabilitu výsledků a možnost lokálních rozdílů naznačenou
již ve studii WHO. Obecně koncentrace PCBs v tuku české populace odpovídaly hodnotám
prokazovaným v některých dalších průmyslových státech (např. SRN). Výsledky MZSO ukázaly, že
oblast zvýšené zátěže může kromě Uherského Hradiště představovat i oblast Ústí n. L., kde byly
koncentrace PCBs signifikantně vyšší než v dalších třech monitorovaných lokalitách. Vyšší
koncentrace PCBs v oblasti Ústí n. L. potvrdily i výsledky studie VaV/520/6/99. Lze předpokládat, že
vyšší zátěž by mohla být detekována i v dalších, především průmyslových lokalitách, jako je tomu
např. v Ostravsko-karvinské oblasti, kde však počet analyzovaných vzorků je výrazně menší. Positivní
je skutečnost, že výsledky analýzy PCBs ve vzorcích mateřského mléka vyšetřovaných od r. 1994
v rámci MZSO dokumentují postupný sestupný trend v koncentracích indikátorových kongenerů 138,
153 a 180 s nejvyšší podílem na celkové sumě PCBs v lidském organismu. Téměř absence poklesu
koncentrace PCBs u spojených vzorků mléka v 2. a 3. kole studie WHO (pouze cca 4,5% snížení mezi
vzorky let 1992 a 2000) by mohlo souviset s velice malým počtem individuálních vzorků (10 a 14)
použitým pro přípravu spojených vzorků z lokality. Za zmínku stojí, že hodnoty PCBs v oblasti
Liberec, zařazené do studie WHO v r. 2000, jsou poměrně nízké a odpovídají koncentracím
naměřeným v nezatížených oblastech.
Pokud platí, že PCBs 138, 153 a 180 pokrývají asi 60 % celkové koncentrace PCBs a pro odhad sumy
PCBs je použit přepočítávací koeficient 1.7, lze srovnáním výsledků sumy PCBs v mateřském mléce
v r. 1985 a indikátorových kongenerů v r. 1994 (10 let po zákazu výroby PCBs) usoudit na asi 60%
pokles zátěže. Obdobný, tedy 60% pokles koncentrace PCBs v tuku české populace, byl pozorován u
vzorků mateřského mléka monitorovaných v období 1994 až 2001. Možnost srovnání výsledků
kongenerové analýzy s předchozími výsledky určujícími sumu PCBs je jediným důvodem, proč
v předkládaných tabulkách je tento přepočet uveden. Protože koncentrace kongenerů 138, 153 a 180
v tělních tekutinách a tkáních velice úzce korelují (r ∼0.9 a více) a koncentrace kongeneru 153 je
většinou nejvyšší, bylo by pro monitorovací účely možné uvažovat o používání pouze koncentrace
tohoto kongeneru pro vyjádření hladin PCBs v organismu.
Výsledky analýzy PCBs v pupečníkovém séru a placentách signifikantně korelovaly s výsledky
koncentrací v mateřském mléce a potvrdily možnost prakticky bezbariérového transplacentárního
přechodu PCBs. Vyšší hodnoty v pupečníkovém séru, zejména v prvních dvou letech monitorování,
byly nalezeny u vzorků v Ústí n. L. Koncentrace indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 se
shodovaly s výsledky neexponovaných populačních skupin v rozvinutých státech, např. u kontrolní
skupiny 30 osob v Japonsku (suma 138, 153 a 180 = 1,2 µg.l-1 = 346 ng.g-1 lipidů, Schecter et al.,
1994), u 120 mužů ve Švédsku (suma 138, 153 a 180 = 636 ng.g-1 lipidů, Glynn et al., 2000), nižší
IV-83
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
hodnoty byly pozorovány u 63 dárců krve v Kanadě (138, 153 a 180 = 130 ng.g-1 lipidů, Longnecker
et al., 2000).
Využití tkáně placent a pupečníkové krve by bylo vhodné především pro cílené epidemiologické
studie, stejně jako analýza PCBs v játrech by mohla znamenat důležitou informaci při
biotransformačních a toxikokinetických studiích. Oproti ostatním matricím byly u více než 50 %
vzorků jaterní tkáně stanovitelné i indikátorové kongenery PCBs s nižším IUPAC číslem, konkrétně
PCB 52 (medián 26 ng.g-1 lipidů), 101 (medián 12 ng.g-1 lipidů) a 118 (medián 16 ng.g-1 lipidů). O
koncentraci PCBs v játrech není v literatuře mnoho údajů. U 26 vzorků jater dospělých obyvatel
Grónska odebraných v letech 1990-1994 byly pro PCBs 138, 153 a 180 nalezeny průměrné hodnoty
855 ng.g-1, 1 177 ng.g-1 a 791 ng.g-1 lipidů, u 17 vzorků z Kanady z období 1990-91 hodnoty 70, 96 a
86 ng.g-1 lipidů, ve Švédsku u 7 vzorků 259, 354 a 271 ng.g-1 lipidů a v USA u 221 vzorků v období
1994-96 58, 110 a 53 ng.g-1 lipidů. Údaje včetně příslušných citací jsou obsaženy v práci Dewailly et
al. (1999). Koncentrace PCB 138, 153 a 180 (medián) u 9 norských novorozenců byly 58, 96 a 43
ng.g-1 lipidů (Lanting et al., 1998).
Průkaz PCBs v mozkové tkáni v koncentracích nejméně o jeden řád nižší než v podkožním tuku
potvrzuje částečně omezený průchod těchto látek hematoencefalickou bariérou. Hladina
indikátorových kongenerů v podkožní tukové tkáni zemřelých významně korelovala s věkem. U osob
50-letých a starších byly prokázány signifikantně vyšší hodnoty než u skupiny mladší 50 let. Nicméně
hodnocení zátěže dle pohlaví či bydliště je ovlivněno rozdílným počtem osob z jednotlivých lokalit,
nevyváženým zastoupením mužů a žen i věkovými rozdíly v jednotlivých kategoriích, takže
významné rozdíly z hlediska času, bydliště či pohlaví je obtížné posoudit.
9.3 Organochlorované pesticidy (OCPs)
9.3.1 Úvod
Vybrané chlorované pesticidy, zejména DDTs a HCB, jsou většinou analyzovány v tělních tekutinách
a tkáních (nejčastěji mateřské mléko a podkožní tuk) spolu se sumou PCBs nebo s indikátorovými
kongenery PCBs.
9.3.2 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v mateřském mléce
9.3.2.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů
Výsledky publikované v tuzemských časopisech v 80. letech, resp. v první polovině 90. let jsou
uvedeny v tabulce 9-26.
Zdroj informací: Černá, 1995, reference v tabulce 9-26.
Tabulka 9-26: Koncentrace Σ DDTs (DDT + DDE + DDD) a HCB ve vzorcích mateřského mléka
české populace (medián, ng.g-1 lipidů)
Rok odběru
N
Σ DDTs
HCB
Reference
1978
7
6 011
9 645
Kredl et al., 1990
1982
9
3 782
4 898
dtto
IV-84
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
1987
25
1 389
1 802
dtto
1991
26
neanalyzováno
540
dtto
1993 - 94
84
1 980 (DDE)
1 015
Coufalová et al., 1997
1996
20
397
neanalyzováno
Kredl et al., 1997
9.3.2.2 Výsledky získané v rámci MZSO
Přehled výsledků stanovení OCPs v rámci MZSO je uveden v tabulce 9-27. Vzorky byly do r. 1999
analyzovány v laboratoři Ecolab, Znojmo, od r. 2000 v laboratoři Aneclab České Budějovice.
Zdroje informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický
monitoring za rok 1995 až 2001, SZÚ Praha, 1996 až 2002, Černá, Bencko, 2000.
Tabulka 9-27: Hladiny HCB, Σ DDT a γ-HCH ve vzorcích mateřského mléka analyzovaných v rámci
MZSO (ng.g-1 lipidů)
1994
medián
Kv0.1 - Kv0.9
1995
medián
Kv0.1 - Kv0.9
1996
medián
Kv0.1 - Kv0.9
1997
medián
Kv0.1 - Kv0.9
1998
medián
Kv0.1 - Kv0.9
1999
medián
Kv0.1 - Kv0.9
2000
medián
Kv0.1 - Kv0.9
2001
medián
Kv0.1 - Kv0.9
HCB
Σ DDT
γ-HCH
427
1 075
7,0
175 - 1 031
588 - 2 311
3,0 - 16,0
360
923
6,0
153 - 924
474 - 1 892
2,0 - 13,6
244
508
6,4
95 - 531
267 - 898
0,5 - 17,2
175
434
7,4
68 - 452
236 - 841
2,5 - 14,0
168
431
12,8
73 - 447
268 - 743
6,34 - 28,8
127
325
8,2
51 - 387
179 - 590
2,5 - 20,3
120
233
*
47 - 334
50 - 823
122
421
49 - 269
207 - 745
*
* hodnoty z více než 50 % pod mezí stanovitelnosti
Výsledky (medián) v jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce 9-28.
IV-85
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-28: Koncentrace HCB a Σ DDT v mateřském mléce (medián, ng.g-1 lipidů) ve sledovaných
lokalitách
BN
PM
Σ DDT
HCB
HCB
UL
Σ DDT
HCB
ZR
Σ DDT
HCB
Σ DDT
1994
528
921
441
936
370
1 167
366
1 040
1995
491
870
450
933
290
965
336
1 052
1996
388
614
216
477
202
453
203
481
1997
195
424
191
445
173
428
141
443
1998
206
486
188
438
146
427
144
407
1999
139
312
140
351
106
318
122
318
2000
146
301
139
335
81
96
117
243
2001
126
420
114
364
120
376
138
493
9.3.2.3 Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti
Výsledky speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve
vztahu k životnímu prostředí jsou uvedeny v tabulce 9-29.
Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
- Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1997.
Tabulka 9-29: Koncentrace HCB a DDE [ng.g-1 lipidů] v mateřském mléce lokality Karviná
1992
1993
1994
1995
1996
N
131
39
21
16
8
HCB medián
730
520
460
170
210
Kv. 0.9
1 260
1 300
830
470
420
DDE medián
1 090
1 010
590
410
890
Kv. 0.9
2 250
2 210
1 380
1 070
1 520
9.3.2.4 Výsledky projektu VAV 520/6/99
Chlorované pesticidy v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV 520/6/99
financovaného Ministerstvem životního prostředí. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab.
Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-30.
Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu „Studie výskytu persistentních organických látek
v ovzduší a jejich depozice na území České republiky“ – Díl II „Biologický monitoring expozice
populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech“
IV-86
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-30: Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů [ng.g-1 lipidů] v mateřském mléce
osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99
Lokalita
HCB
β-HCH
p,p´-DDE
p,p´-DDT
DDE/DDT
Uherské Hradiště
Medián
187
20,7
678
28,4
24,2
1999, N = 14
Rozmezí
68 - 467
9,46 - 62,9
320 - 2 016
11,6 - 141
9,15 - 69,8
Ústí nad Labem
Medián
357
173
628
90,1
6,95
2000, N=6
Rozmezí
184 - 1 717
29,1 - 428
349 - 1 911
76,4 - 134
4,51 - 14,2
Uherské Hradiště
Medián
166
20,4
297
22,2
11,2
2000, N = 10
Rozmezí
11 - 442
13,2 - 108
53 - 894
10,7 - 264
2,7 - 17,8
Kolín
Medián
188
19,9
618
32,6
14,0
2000, N=11
Rozmezí
30,9 - 739
8,7 - 62,7
94,2 - 1 428
10,3 - 147
7,0 - 66,8
Praha
Medián
217
27,4
660
33,4
24,1
1999, N=15
Rozmezí
95 - 538
17,3 - 79,9
337 - 1 136
14,0 - 74,8
6,4 - 16,1
Kladno
Medián
91,8
NA
410
26,0
8,24
2000, N=6
Rozmezí
45,9 - 303
116 - 437
11,0 - 122
3,21 - 39,2
Liberec
Medián
109
26,0
169
13,8
18,4
2000, N=11
Rozmezí
42,2 - 443
11,4 - 49,6
118 - 600
7,15 - 126
1,2 - 44
Telč
Medián
126
NA
514
43,3
11,4
2000, N=8
Rozmezí
54,8 - 316
239 - 1 592
20,3 - 112
3,93 - 27,0
9.3.3 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v podkožním tuku
9.3.3.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů
Výsledky publikované v literatuře v 80. a 90. letech jsou uvedeny v tabulce 9-31. Zdroje
informací: Černá, 1995 a publikace uvedené v referencích.
Tabulka 9-31: Publikované výsledky HCB a Σ DDTs v podkožním tuku [ng.g-1 lipidů]
Lokalita
Jihlava
Brno
Karviná
Rok
Σ DDT
N
HCB
1987/88
47
a
7 00
414 - 25 559b
9 061
938 - 38 633b
1993
2
149 a 223
403 a 518c
d
a
d
Reference
Kredl et al., 1990
Gajdůšková et al., 1996
1993/94
84
809
30 - 4 620b
1506
20 - 12 140b
Coufalová et al., 1997
Praha
1992
8
861a, 702e
44 – 2 719b
1 543a, 1461e
286 - 4 135b
Schoula et al., 1997
Uherské
Hradiště
1995
20
3 684a, 3 332e
807 – 6 849b
6 845a, 4 766e
2 464 – 22 701b
Schoula et al., 1997
a
aritm. průměr, b rozmezí, c p,p´-DDE, d geom. průměr, e medián
IV-87
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.3.3.2 Výsledky získané v rámci MZSO
9.3.3.2.1
Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 1994 a 1995
Hodnoty v ng.g-1 lipidů jsou uvedeny v tabulce 9-32.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, 1996.
Tabulka 9-32: Hladiny HCB a Σ DDTs a HCHs ve vzorcích podkožního tuku 1994/95 analyzovaných
v rámci MZSO [ng.g-1 lipidů]
PM
Medián
N=36
Kv0,1 - Kv0,9
UL
Medián
N=94
Kv0,1 - Kv0,9
Celkem
Medián
N=132
Kv0,1 - Kv0,9
HCB
p,p´-DDT
Σ HCHs
1970
190
490
650-3 385
70-580
168-1 306
2120
110
750
559-5 157
47-321
277-1 807
2085
129
700
553-4 894
49-391
240-1 773
9.3.3.2.2 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 1996 – 99
Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 9-33.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1999, SZÚ Praha, 2000.
Tabulka 9-33: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g-1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých
v letech 1996 – 99
Celkem
Medián
N=61
Kv0,1 - Kv0,9
HCB
p,p´-DDE
p,p´-DDT
β- HCH
1 489
3 497
490
228
461 - 3 979
1 407 - 10 167
169 - 1 011
71 - 552
Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7,1
9.3.3.2.3
Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 2000 – 2001
Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 9-34.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002.
IV-88
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-34: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů (ng.g-1 lipidů) v podkožním tuku zemřelých
v letech 2000 - 2001
Celkem
Medián
N=61
Kv0,1 - Kv0,9
HCB
p,p´-DDE
p,p´-DDT
β-HCH
472
2 240
293
192
99 - 1 378
555 - 4 985
161 - 529
26 - 349
Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7,6
9.3.3.2.4 Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti
Vybrané chlorované pesticidy v podkožním tuku byly analyzovány v rámci Speciálního monitoringu
zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí.
Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-35 byla poskytnuta
laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové.
Tabulka 9-35: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g-1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých Ostravskokarvinské oblasti
HCB
p,p´-DDE
p,p´-DDT
β-HCH
Celkem
Geom. průměr
1 294
3 336
742
362
N=20
Kv0,1 - Kv0,9
578 - 2 908
742 - 7 439
523 - 1 208
215 - 544
Pozn.: Poměr DDE:DDT = 4,5
9.3.4 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v placentách
V rámci MZSO byly tyto látky analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice. Data byla
získána pro HCB a DDE. Koncentrace dalších pesticidů (DDD, DDT, α, β a γ-HCH, aldrin, dieldrin,
endrin a endosulfan byly až z 95 % pod mezí stanovitelnosti použité metody.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický
monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a 1999.
V Odborné zprávě jsou hodnoty uvedeny v ng.g-1 tkáně. V tabulce 9-36 jsou uvedeny hodnoty
mediánu v přepočtu na tuk podle předpokládaného obsahu tuku 1,25% (Dekoning a Karmaus, 2000),
tedy v ng.g-1 lipidů.
IV-89
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-36: Koncentrace HCB a DDE v placentách monitorovaných oblastí v přepočtu na tuk
(medián, ng.g-1 lipidů)
BN
PM
UL
ZR
Celkem
HCB
DDE
HCB
DDE
HCB
DDE
HCB
DDE
HCB
DDE
1994
N=337
340
312
288
260
208
296
120
208
208
264
1995
N=254
284
616
148
128
184
224
152
216
172
252
1996
N=175
n.a.
n.a.
128
204
208
320
252
484
192
336
1998
N=207
224
104
200
128
200
152
144
108
191
128
n.a. = neanalyzováno
9.3.5 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v jaterní tkání
9.3.5.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni
Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni jsou uvedeny v tabulce 9-37.
Zdroj informací: Schoula et al., 1997
Tabulka 9-37: Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni v ng.g-1 lipidů
Lokalita
Rok
N
Σ DDTs
HCB
e
a
Σ HCHs
Praha
1992
8
2 033 , 1 738
59 - 5 180b
2 361 , 1 699
292 - 6 631b
1 098a, 707e
260 - 3 207b
Uher. Hradiště
1995
20
3 580a, 3 404e
1 438 - 7 262b
6 525a, 5 829e
2 125 - 19 233b
1 099a, 1 112e
545 - 1 898b
a
a
e
aritm. průměr, b rozmezí, c p,p´-DDE, d geom. průměr, e medián
9.3.5.2 MZSO
V rámci monitorovacích aktivit MZSO byly chlorované pesticidy analyzovány i ve vzorcích celkem
103 jater zemřelých z monitorovaných oblastí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-38.
IV-90
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-38: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g-1 lipidů] v jaterní tkáni zemřelých v letech 1996 a
1997
BN
medián
N=9
Kv0.1 - Kv0.9
PM
medián
N=36
Kv0.1 - Kv0.9
UL
medián
N=47
Kv0.1 - Kv0.9
ZR
medián
N=11
Kv0.1 - Kv0.9
Celkem
medián
N=103
Kv0.1 - Kv0.9
HCB
p,p´-DDE
p,p´-DDT
Σ DDT
β-HCH
664
865
11
902
564
462 - 1 098
297 - 1 043
8 - 90
305 - 1 123
318 - 1 006
649
710
33
809
338
495 - 1 400
468 - 1 430
15 - 306
482 - 1 533
158 - 1 525
819
1422
73
1524
697
419 - 1 615
562 - 2 427
27 - 357
609 - 2 783
256 - 1 623
569
810
33
837
120
233 - 1 536
165 - 1 727
19 - 224
198 - 1 878
54 - 265
751
928
46
990
428
420 - 1 527
437 - 2 144
14 - 316
460 - 2 269
139 - 1 520
Poměr DDE/DDT = 20,2
Pozn.: Koncentrace tuku v jaterní tkáni (medián) = 6,5 %. Koncentrace γ-HCH byly z více než 50 %
pod mezí stanovitelnosti použité metody.
9.3.6 Monitoring chlorovaných pesticidů – dílčí závěry
Výsledky monitorování HCB a Σ DDTs v mateřském mléce navazují na pokles těchto látek v tukové
tkáni české populace pozorovaný již v 80. letech po zákazu jejich používání. V průběhu
monitorovacích aktivit se projevuje sestupný trend v koncentraci obou analytů v mateřském mléce
s výjimkou vzestupu hodnoty DDTs ve vzorcích mateřského mléka z roku 2001, což by mohlo být
způsobeno náhodným výkyvem hodnot, vzestupem expozice bez známé příčiny nebo změnou
analyzující laboratoře v r. 2000. Hladinu HCB v organismu je nutno zvažovat i v souvislosti
s možným dioxinovým účinkem této látky (TEF = 0,0001 dle Van Birgelen, 1998).
Koncentrace ostatních analyzovaných chlorovaných pesticidů (α, β a γ-HCH, aldrin, dieldrin, endrin a
endosulfan) nevykazují časovou závislost a jsou většinou v různé míře pod mezí stanovitelnosti
použité metody. Výsledky získané v rámci projektu VAV 520/6/99 potvrzují značnou individuální i
lokální variabilitu dat, interpretace výsledků je však limitována malým počtem analyzovaných vzorků
v jednotlivých oblastech.
Výsledky uvedených chlorovaných pesticidů v placentách korelovaly s daty zjištěnými u mateřského
mléka. Výrazná individuální variabilita výsledků, nepoměr v počtu vzorků mezi lokalitami i značná
technická náročnost odběrů vedla k zastavení odběrů a analýz POPs v placentách.
Věková závislost je příčinou vyšších koncentrací chlorovaných pesticidů v podkožním tuku ve
srovnání s výsledky u mateřského mléka, dlouhodobé časové trendy na základě výsledků analýzy
podkožního tuku nelze seriózně odhadnout pro řadu nejistot spojených s údaji o zemřelých osobách
(věk, skutečné místo bydliště, profesionální expozice, stravovací zvyklosti apod.).
IV-91
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.4 PCDDs/Fs a PCBs dioxinovým účinkem (DL PCBs)
9.4.1 Úvod
Všechny údaje TEQ zde uvedené jsou přepočteny podle WHO-TEF uvedené v tabulce 9-39 (Van den
Berg et al., 1998).
Tabulka 9-39: Hodnoty TEF použité pro kalkulaci TEQ
Kongener
WHO-TEF
PCDDs
Kongener
WHO-TEF
Non-orto PCBs
2,3,7,8-TCDD
1,0
PCB 77
0,0001
1,2,3,7,8-PCDD
1,0
PCB 81
0,0001
1,2,3,4,7,8-HxCDD
0,1
PCB 126
0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD
0,1
PCB 169
0,01
1,2,3,7,8,9-HxCDD
0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD
0,01
Mono-orto PCBs
OCDD
0,0001
PCB 105
0,0001
PCB 114
0,0005
PCDFs
2,3,7,8-TCDF
0,1
PCB 118
0,0001
1,2,3,7,8-PCDF
0,05
PCB 123
0,0001
2,3,4,7,8-PCDF
0,5
PCB 156
0,0005
1,2,3,4,7,8-HxCDF
0,1
PCB 157
0,0005
1,2,3,6,7,8-HxCDF
0,1
PCB 167
0,00001
1,2,3,7,8,9-HxCDF
0,1
PCB 189
0,0001
2,3,4,6,7,8-HxCDF
0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDF
0,01
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
0,01
OCDF
0,0001
9.4.2 Výsledky analýzy v mateřském mléce
9.4.2.1 Výsledky 2. a 3. kola WHO studie 1992 a 2000
Zdroje informací: WHO/ECEH,1996, Bencko et al., 1998
V letech 1992-93 se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované
WHO, která zahrnovala i analýzu PCDDs/Fs a indikátorů PCBs z dioxinovým účinkem ve vzorcích
mateřského mléka z celkem 19 států (WHO/ECEH 1996). Česká republika připravila pro analýzu dva
vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená
IV-92
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
oblast) a z lokality Uherské Hradiště (zatížená oblast). 3. kolo proběhlo v letech 2000-2001 a kromě
spojených vzorků z výše uvedených lokalit (Kladno, N=10 a Uherské Hradiště, N=10) byl analyzován
i spojený vzorek z Liberce (N=11). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-40 a 9-41 a na obrázcích 9-2
a 9-3. Z obrázků je patrné, že v zemích bývalého Československa je patrný vyšší příspěvek DL PCBs
k celkového hodnotě TEQ, ale také zřetelný pokled výskytu PCDDs/Fs v mateřském mléce, jenž
v případě ČR představuje pokles o 42 % v roce 2001 oproti roku 1993.
Tabulka 9-40: Výsledky 2. (1992) a 3. (2000–01) kola mezinárodní srovnávací studie WHO koncentrace WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] – PCDDs/Fs
Kongener
Kladno
1992
Kladno
2000
Uherské Hradiště
1992
Uherské Hradiště
2000
Liberec
2000
PCDDs
2,3,4,7-TCDD
0,9
0,47
1,3
0,85
0,67
1,2,3,7,8-PeCDD
1,9
1,25
3,0
1,80
1,47
1,2,3,4,7,8-HxCDD
0,11
0,09
0,15
0,11
0,08
1,2,3,6,7,8-HxCDD
0,52
0,40
0,73
0,38
0,35
1,2,3,7,8,9- HxCDD
0,16
0,12
0,21
0,11
0,11
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD
0,089
0,08
0,113
0,08
0,06
OctaCDD
0,004
0,0004
0,004
0,003
0,003
3,7
2,40
5,51
3,32
2,74
Σ TEQ PCDDs
PCDFs
2,3,7,8-TCDF
0,09
0,09
0,11
0,09
0,07
1,2,3,7,8-PeCDF
0,02
0,01
0,02
0,03
0,01
2,3,4,7,8-PeCDF
8,15
4,27
12,75
6,43
4,35
1,2,3,4,7,8-HxCDF
0,57
0,33
0,73
0,44
0,32
1,2,3,6,7,8-HxCDF
0,38
0,24
0,47
0,30
0,23
1,2,3,7,8,9-HxCDF
0,01
0,01
0,01
0,005
0,003
2,3,4,6,7,8-HxCDF
0,11
0,08
0,18
0,10
0,06
1,2,3,4,6,7,8-HpCDF
0,03
0,02
0,029
0,02
0,01
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
0,001
0,0004
0,001
0,0005
0,0003
0,00002
0,0002
0,00002
0,00001
0,00002
9,37
5,03
14,3
7,41
5,04
OctaCDF
Σ TEQ PCDFs
IV-93
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-41: Výsledky 2. (1992) a 3. (2000–01) kola mezinárodní srovnávací studie WHO koncentrace WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] – DL PCBs
Kongener
Kladno
1992
Kladno
2000
Uherské Hradiště
1992
Uherské Hradiště
2000
Liberec
2000
non-ortho PCB
PCB 77
0,00009
0,0006
0,00014
0,0009
0,0005
PCB 81
n.t.
0,0003
n.t.
0,0005
0,0003
PCB 126
2,39
5,285
3,96
10,0
4,74
PCB 169
0,085
0,3365
0,174
0,52
0,284
Σ TEQ
2,48
5,62
4,13
10,52
5,02
mono-ortho PCB
PCB 105
0,4
0,144
0,59
0,21
0,14
PCB 114
n.a.
0,160
n.a.
0,21
0,19
PCB 118
3,09
1,155
5,1
1,89
1,15
PCB 123
n.a.
0,003
n.a.
0,01
0,01
PCB 156
10,5
7,22
25,45
13,81
6,90
PCB 157
1,6
0,71
3,45
1,39
0,69
PCB 167
0,076
0,05
0,151
0,09
0,05
PCB 189
0,18
0,17
0,65
0,34
0,16
Σ TEQ
15,8
9,61
35,4
17,95
9,30
Celkový TEQ (PCDDs/Fs + DL
PCBs
31,4
22,7
59,3
39,2
22,1
35
WHO TEQ (pg/g fat)
30
25
20
15
PCB
PCDD/F
10
5
A
B
ra
us zil
tra
H li a
un
g
B ary
N
ul
ew g
a
Ze ria
al
an
Ire d
la
C nd
ro
at
Fi i a
nl
a
N nd
or
R wa
om y
a
Sw n ia
ed
en
Sl Sp
ov a
ak in
R
e
R p.
us
si
G
e
a
C rma
ze
ch ny
Re
p.
Ita
U
N
k ly
et ra
h e in
rla e
nd
s
Eg
yp
t
0
Obrázek 9-2: Příspěvky PCDDs/Fs a DL PCBs k celkové hodnotě TEQ v lidském mléce v různých
zemích
IV-94
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
1988
1993
2002
WHO TEQ (pg/g fat)
40
30
20
10
s
er
la
nd
et
h
N
Sp
ai
n
G
er
m
an
y
C
F
ze
in
la
ch
nd
Re
Sl
pu
ov
bl
ak
ic
R
ep
ub
lic
U
kr
ai
ne
N
or
w
ay
C
ro
at
ia
H
un
ga
ry
0
Obrázek 9-3: Časové trendy hodnot TEQ v lidském mléce v různých zemích
9.4.2.2 Výsledky získané v rámci MZSO
PCDDs/Fs a DLPCBs byly analyzovány v r. 1998 ve spojených vzorcích mateřského mléka. Vzorek
byl pro každou lokalitu připraven smísením alikvótního podílu mléka z každého individuálního vzorku
(N ≈ 100), takže byly analyzovány celkem 4 vzorky. Analýzu provedla laboratoř OHS Frýdek-Místek
ve spolupráci s laboratoří OHS Karviná. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-42 až 9-44.
Zdroje informací: databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1998, SZÚ Praha, 1999, Černá et al., 2000, Černá et al., 2002.
Tabulka 9-42: Koncentrace PCDDs/Fs a DLPCBs a WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] ve spojených vzorcích
mateřského mléka odebraných v rámci MZSO v r. 1998
Kongener
Benešov
Konc.
TEQ
Žďár n. S.
Konc.
Plzeň
Ústí n.L.
TEQ
Konc.
TEQ
Konc.
TEQ
PCDDs
2,3,4,7-TCDD
1,3
1,3
0,7
0,7
0,8
0,8
1,2
1,2
1,2,3,7,8-PeCDD
1,4
1,4
2,4
2,4
2,4
2,4
2,3
2,3
1,2,3,4,7,8-HxCDD
1,4
0,14
1,1
0,11
1,0
0,10
1,1
0,11
1,2,3,6,7,8-HxCDD
4,9
0,49
4,7
0,47
5,1
0,51
4,9
0,49
1,2,3,7,8,9- HxCDD
2,5
0,25
1,6
0,16
1,7
0,17
1,6
0,16
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD
9,0
0,09
7,5
0,075
8,7
0,087
7,8
0,078
OctaCDD
73,6
0,007
51,8
0,005
86,7
0,009
48
0,005
Σ TEQ PCDD
94,1
3,67
69,1
3,92
106,4
4,08
66,9
4,34
PCDFs
IV-95
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
2,3,7,8-TCDF
0,75
0,075
1,3
0,13
1,7
0,17
1,2
0,12
1,2,3,7,8-PeCDF
0,55
0,028
0,5
0,023
0,72
0,036
0,4
0,018
2,3,4,7,8-PeCDF
10,5
5,25
13,6
6,8
11,1
5,55
14,7
7,35
1,2,3,4,7,8-HxCDF
4,0
0,40
4,0
0,4
4,2
0,42
5,0
0,50
1,2,3,6,7,8-HxCDF
2,7
0,27
3,5
0,35
3,0
0,30
3,1
0,31
1,2,3,7,8,9-HxCDF
0,5
0,05
0,4
0,04
0,3
0,03
0,4
0,04
2,3,4,6,7,8-HxCDF
1,5
0,15
1,1
0,11
1,1
0,11
1,2
0,12
1,2,3,4,6,7,8-HpCDF
2,6
0,026
1,7
0,017
2,3
0,023
1,9
0,019
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
0,2
0,002
0,5
0,005
0,4
0,004
0,5
0,005
OctaCDF
0,3
0,00
0,6
0,00006
0,3
0,00003
0,7
0,0001
Σ TEQ PCDF
23,5
6,25
27,05
7,88
25,1
6,64
29,0
8,48
non-ortho PCB
PCB 81
n.d.
n.d.
n.d.
n.d.
PCB 77
19,5
0,002
17,6
0,002
18,8
0,002
15,7
0,002
PCB 126
99,3
9,93
72,6
7,26
84,8
8,48
88,6
8,86
PCB 169
34,9
0,35
27,8
0,28
32,0
0,32
34,3
0,34
Σ TEQ
154
10,3
118
7,5
135,6
8,8
138,6
9,2
mono-ortho PCB
PCB 105
2 410
0,24
1 720
0,17
2 410
0,24
2 390
0,24
PCB 114
520
0,26
390
0,20
590
0,30
400
0,20
PCB 118
17 500
1,8
15 300
1,5
17 800
1,8
17 200
1,72
PCB 123
260
0,03
260
0,03
380
0,04
0.55
0,06
PCB 156
15 900
8,0
14 700
7,35
18 300
9,2
19 700
9,9
PCB 157
1 510
0,76
1 340
0,67
1 670
0,84
1 660
0,83
PCB 167
4 840
0,05
4 470
0,04
5 370
0,05
6 180
0,06
PCB 189
2 170
0,22
2 440
0,24
2 800
0,28
3 140
0,31
Σ TEQ
45 110
11,3
40 620
10,2
49 320
12,7
51 220
13,3
Celkem TEQ
31,4
29,6
32,2
35,3
Tabulka 9-43: Koncentrace PCDDs/Fs a DLPCBs a WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] ve spojených vzorcích
mateřského mléka odebraných v rámci MZSO v roce 1998 - sumarizované výsledky
Benešov
Žďár n. S.
Plzeň
Ústí n. L.
PCDDs
3,67
3,92
4,08
4,34
PCDFs
6,25
7,88
6,64
8,48
Non-ortho PCBs
10,3
7,5
8,8
9,2
Monoortho PCBs
11,3
10,2
12,7
13,3
WHO-TEQ celkem
31,4
29,6
32,2
35,3
IV-96
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-44: Procentuální podíl PCDDs/Fs a DLPCBs na celkové hodnotě WHO-TEQ ve spojených
vzorcích mateřského mléka v roce 1998
Benešov
Žďár n. S.
Plzeň
Ústí n. L.
PCDDs (%)
11,7
13,2
12,7
12,3
PCDFs (%)
19,9
26,6
20,6
24,0
PCBs
(%)
68,8
59,8
66,8
63,7
WHO-TEQ celkem
100
100
100
100
9.4.2.3 Výsledky projektu VaV 520/6/99 MŽP
Na osmi lokalitách bylo odebráno celkem 86 vzorků mateřského mléka. Lokality byly vybrány
s ohledem na předpokládanou rozdílnou úroveň expozice. Byly zařazeny lokality sledované již
v mezinárodní studii WHO (Uherské Hradiště, Kladno). Skupina Uherské Hradiště I zahrnuje
převážně ženy s předchozí pracovní expozicí PCBs, skupina Uherské Hradiště II pak ženy bez
předchozí zátěže.
Požadavky na odběr, skladování a transport vzorků vycházely principiálně z pokynů WHO vydaných
pro 2. a 3. kolo mezinárodní srovnávací studie. Výběr dárkyň mléka byl omezen na prvorodičky,
normální průběh těhotenství, kojení pouze jednoho dítěte, období plného kojení (2 týdny až 2 měsíce
po porodu) a v podstatě souvislý pobyt v dané lokalitě. Požadavek na množství vzorku byl 50 ml.
Nádobky pro odběr byly připraveny analyzující laboratoří. Analýzu prováděla laboratoř Axys Varilab.
Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-45 až 9-47.
Zdroj informací: Závěrečná zpráva o průběhu řešení projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního
prostředí České republiky VaV 520/6/99, Bencko, V., Černá, M., Jech, L.: Exposure of breast-fed
children to polyhalogenated organic compounds in the Czech Republic. Sborník konference The
Second PCB Workshop, Brno, 7. – 11. 5. 2001, s. 64
Tabulka 9-45: Hladina WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] ve vzorcích mateřského mléka analyzovaných
v rámci projektu VaV 520/6/99.
Lokalita
Statistické
parametry
PCDDs
PCDFs
Non-orto PCBs
Mono-orto
PCBs
Celkem TEQ
Uherské
Hradiště I
N = 14
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
6,31
2,05
6,33
2,89 - 10,1
17,6
16,5
11,9
7,12 - 72,3
26,8
27,4
17,6
8,1 - 114,8
43,5
33,6
27,4
15,5 - 127,3
94,2
63,8
64,6
39,5 - 234,1
Uherské
Hradiště II
N =10
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
4,85
1,5
4,14
3,06 - 7,86
8,74
2,49
8,94
4,68 - 13,3
12,7
5,52
12,0
5,3 - 21,4
18,4
6,60
16,3
12,1 - 29,4
42,4
15,2
39,9
22,0 - 70,0
Praha
N = 15
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
10,7
3,76
10,7
5,25 - 16,4
12,0
3,84
12,0
5,91 - 19,8
14,2
9,93
10,5
7,7 - 47,0
16,9
9,6
13,4
7,1 - 39,7
53,8
22,8
45,5
30,7 - 113,3
Liberec
N = 11
Průměr
SD
4,56
1,15
6,80
2,19
7,03
2,43
10,6
3,37
29,0
8.67
IV-97
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Medián
Rozmezí
4,07
2,88 - 6,28
6,17
3,60 - 10,6
7,09
2,9 - 10,9
10,3
5,3 - 14,7
27,8
14,6 - 40,4
Kolín
N = 11
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
6,19
1,85
6,52
3,79 - 9,70
10,3
5,90
8,43
4,09 - 25,4
12,9
7,91
11,5
3,0 - 30,2
17,4
13,2
14,2
5,6 - 54,9
46,8
27,2
40,3
21,7 - 118,3
Ústí n.L.
N = 11
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
7,37
3,81
6,02
3,94 - 17,4
14,2
7,52
11,5
6,45 - 31,4
18,1
11,6
15,2
6,3 - 37,1
26,6
12,6
23,8
11,0 - 47,5
66,0
32,4
55,0
30,0 - 121,2
Telč
N=8
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
3,82
0,86
3,68
2,46 - 5,15
9,42
8,28
7,21
4,71 - 29,6
12,2
11,5
9,14
4,91 - 40,3
10,1
3,59
8,86
6,99 - 16,9
35,6
19,4
31,4
20,1 - 80,4
Kladno
N=6
Průměr
SD
Medián
Rozmezí
4,82
1,28
4,84
2,84 - 6,56
6,73
1,37
6,97
4,88 - 8,59
8,06
3,94
6,80
4,30 - 13,7
13,0
4,69
13,1
6,06 - 19,3
39,8
9,82
31,2
18,1 - 46,5
PCDD: 2,3,7,8-TCDD; 1,2,3,7,8-PeCDD; 1,2,3,4,7,8-HxCDD; 1,2,3,6,7,8-HxCDD; 1,2,3,7,8,9-HxCDD;
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD; OCDD.
PCDF: 2,3,7,8-TCDF; 1,2,3,7,8-PeCDF; 2,3,4,7,8-PeCDF; 1,2,3,4,7,8-HxCDF; 1,2,3,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,7,8,9HxCDF; 2,3,4,6,7,8- HxCDF; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF; 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF; OCDF.
Non-orto PCB: 77, 126, 169
Mono-orto PCB: 118, 105, 167, 156, 157, 189
Tabulka 9-46: Hladina WHO-TEQ (medián, pg.g-1 tuku) v sestupném pořadí a procentuální podíl (v
závorce) na celkové hodnotě TEQ pro jednotlivé skupiny kongenerů PCDDs/Fs/non-orto PCBs/
mono-orto PCBs u vzorků mateřského mléka analyzovaných v rámci projektu VaV 520/6/99.
Lokalita
PCDDs
PCDFs
Non-orto PCBs
Mono-orto PCBs
TEQ celkem
Uherské Hradiště I
6,33 (9,8)
11,93 (18,5)
17,6 (27,2)
27,4 (42,4)
64,6 (100)
Ústí n. L.
6,02 (10,9)
11,5 (20,9)
15,2 (27,6)
23,8 (43,3)
55,0 (100)
Praha
10,7 (23,5)
12,0 (26,4)
10,5 (23,1)
13,4 (29,5)
45,5 (100)
Kolín
6,52 (16,2)
8,43 (20,9)
11,5 (28,5)
14,2 (35,2)
40,3 (100)
Uherské Hradiště II
4,14 (10,4)
8,94 (22,4)
12,0 (30,1)
16,3 (40,9)
39,9 (100)
Telč
3,68 (11,7)
7,21 (23,0)
9,14 (29,1)
8,86 (28,2)
31,4 (100)
Kladno
4,84 (15,5)
6,97 (22,3)
6,8 (21,8)
13,1 (42,0)
31,2 (100)
Liberec
4,07 (14,6)
6,17 (22,2)
7,09 (25,5)
10,3 (37,1)
27,8 (100)
IV-98
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-47: Hladina WHO-TEQ (medián, pg.g-1 tuku) pro PCDDs/Fs (lokality jsou řazeny v
sestupném pořadí podle hladin WHO-TEQ)
Lokalita
TEQ PCDDs
TEQ PCDFs
TEQ PCDDs/Fs
Praha
10,7
12,0
22,7
Uherské Hradiště I
6,33
11,93
18,3
Ústí n. L.
6,02
11,5
17,5
Kolín
6,52
8,43
14,9
Uherské Hradiště II
4,14
8,94
13,1
Kladno
4,84
6,97
11,8
Telč
3,68
7,21
10,9
Liberec
4,07
6,17
10,2
9.4.2.4 Expozice kojenců
TDI pro TEQ je stanoven na 1 – 4 pg TEQ.kg hmotnosti-1.den-1. Řádově vyšší expozice kojených dětí
je známou skutečností, která však nepopírá obecný benefit kojení pro vývoj dítěte. Údaje odhadující
expozici kojených dětí lze využít pro srovnání časových trendů, zjištění lokálních rozdílů, pro
porovnání v mezinárodním kontextu a v epidemiologických studiích zaměřených na možné nežádoucí
účinky spojené s expozicí. Kalkulace expozice za předpokladu spotřeby 120 ml mléka o tučnosti 3,5%
na kg hmotnosti dítěte (Schutz et al., 1998) je uvedena v tabulce 9-48.
Tabulka 9-48: Expozice kojence TEQ [pg WHO-TEQ.kg-1 t.hm.]
Skupina (WHO + MZSO)
Expozice
[pg.kg-1 t.hm.]
Skupina (VaV/520/6/99)
Expozice
[pg.kg-1 t.hm.]
WHO – Kladno 1992
132
Uherské Hradiště I
266
WHO – Kladno 2000
95 (↓o 28 %)
Uherské Hradiště II
174
Ústí n. L.
237
WHO – Uh. Hrad. 1992
249
WHO – Uh. Hrad. 2000
165 (↓o 33 %)
Kolín
171
WHO – Liberec 2000
93
Praha
196
MZSO – Benešov 1998
132
Kladno
133
MZSO – Plzeň 1998
135
Telč
121
MZSO – Ústí n.L. 1998
148
Liberec
116
MZSO – Žďár n.S. 1998
123
9.4.3 Výsledky analýzy PCDDs/PCDFs/DL PCBs v podkožním tuku
9.4.3.1 Úvod
PCDDs/Fs a DL PCBs byly analyzovány v rámci MZSO. Analýza byla provedena v laboratoři OHS
Frýdek – Místek (Grabic et al., 2000).
IV-99
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
9.4.3.2 WHO-TEQ v podkožním tuku zemřelých v letech 1996 - 99
Koncentrace TEQ ve vzorcích podkožního tuku odebraných v rámci MZSO v letech 1996 – 1999 jsou
uvedeny v tabulce 9-49, procentuální podíl jednotlivých skupin na celkové hodnotě TEQ v tabulce 950.
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 1999, SZÚ Praha, 2000, Černá et al., 2001.
Tabulka 9-49: Koncentrace PCDDs/Fs/DLPCBs ve vzorcích podkožní tukové tkáně (1996 - 1999)
české populace vyjádřené jako WHO-TEQ v pg.g-1 lipidů
Skupina
PCDDs
PCDFs
PCBs*
Celkem
Celkem
Medián
9,4
16,9
69,2
98,0
N = 61
Rozmezí
2,3 – 29,0
4,4 - 142
20,8 - 309
28,0 - 480
Muži
Medián
8,1
16,3
66,0
92,0
N = 31
Rozmezí
2,3 – 16,6
4,4 – 41,1
20,5 - 163
28,0 - 192
Ženy
Medián
10,6
19,6
72,1
100,0
N = 30
Rozmezí
4,3 – 28,7
8,6 - 142
36,3 - 301
54,0 - 480
Věk >=50 r.
Medián
10,4
19,1
80,4
102,0
n=39
Rozmezí
3,3 – 29,0
6,7 - 142
30,0 - 309
40,0 - 480
Věk <50 r.
Medián
8,4
16,3
61,0
86,0
n=22
Rozmezí
2,3 – 17,7
4,0 – 41,1
21,0 - 164
28,0 - 188
* PCBs s určeným TEF dle WHO (Van den Berg et al., 1998) (non-ortho PCB 77, 126 a 169 a monoortho PCB 105, 114, 118, 123, 156, 157 a 189)
Hodnoty samotného 2,3,7,8-TCDD byly u celé skupiny 2,4 pg.g-1 lipidů (medián), rozmezí 0,7 – 6,7
pg.g-1 lipidů. Mediánová hodnota byla u skupiny 50-letých a starších 2,6 (0,7 – 6,7) pg.g-1 lipidů a u
mladších 50 let 2,0 (0,9 – 4,9) pg.g-1 lipidů, rozdíly byly nesignifikantní.
Tabulka 9-50: Procentuální podíl PCDDs/Fs a DL PCB na celkové hodnotě WHO-TEQ v podkožním
tuku české populace v letech 1996 - 1999
Skupina
PCDDs (%)
PCDFs (%)
PCBs (%)
Celkem
9,8
17,7
69,2
Muži
9,0
18,0
73,0
Ženy
10,4
19,2
70,5
9.4.3.3 WHO-TEQ v podkožním tuku zemřelých v letech 2000 - 2001
Koncentrace TEQ ve vzorcích podkožního tuku odebraných v rámci MZSO v letech 2000 - 2001 jsou
uvedeny v tabulce 9-51, procentuální podíl jednotlivých skupin na celkové hodnotě TEQ v tabulce 952.
IV-100
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický
monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002
Tabulka 9-51: Koncentrace PCDDs/Fs/DL PCBs ve vzorcích podkožní tukové tkáně (2000 - 2001)
české populace vyjádřené jako WHO-TEQ v pg.g-1 lipidů.
Skupina
PCDDs
PCDFs
PCBs
Celkem
Celkem
Medián
8,4
13,4
34,0
56,0
N = 29
Rozmezí
4,5 - 2,9
5,7 - 78,1
18 - 138
33 - 237
Tabulka 9-52: Procentuální podíl PCDDs/Fs a DLPCBs na celkové hodnotě WHO-TEQ v podkožním
tuku české populace v letech 2000 - 2001.
Skupina
Celkem N = 29
PCDDs (%)
PCDFs (%)
PCBs (%)
15,0
23,9
60,7
9.4.3.4 WHO-TEQ v podkožním tuku v Ostravsko-karvinské oblasti.
Výsledky analýzy PCDDs/Fs/DLPCBs jsou k dispozici u 12 vzorků tukové tkáně z Ostravskokarvinské oblasti.
Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
- Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu
k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1998.
Data uveřejněná v citované zprávě však nezahrnují všechny kongenery DL PCBs a pro výpočet TEQ
jsou použity I-TEF. Údaje uvedené v tabulce 9-53 jsou přepočteny s použitím hodnot WHO-TEF
s tím, že do skupiny PCB jsou zahrnuty pouze PCB 77, 126 a 169.
Tabulka 9-53: Hodnoty WHO-TEQ [pg.g-1 lipidů] v tukové tkáni osob z Ostravsko-karvinské oblasti
Skupina
N = 12
PCDDs
PCDFs
non-orto PCBs
15,5
16,8
44,2
9.4.4 2,3,7,8-TCDD v plasmě profesionálně exponovaných osob
Pelclová et al. (2001) zjistili v roce 1996 v krevní plasmě 13 pracovníků zaměstnaných v minulosti
(cca před 30 lety) ve Spolaně Neratovice v provozu vyrábějícím herbicidy koncentraci 2,3,7,8-TCDD
ve výši 256 pg.g-1 lipidů (rozmezí 14 – 760 pg.g-1 lipidů). Tyto koncentrace patří mezi nejvyšší
popsané v literatuře. Na základě současných výsledků lze odhadnout, že koncentrace TCDD před 30
lety se mohla pohybovat kolem 5 000 pg.g-1 lipidů. U těchto osob, které jsou sledovány, jsou
pozorovány zdravotní poškození odpovídající působení látek s dioxinovým účinkem (chlorakne, vyšší
hladina cholesterolu a triglyceridů, elektromyografické a elektroencefalické změny).
IV-101
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
9.4.5 Monitoring PCDDs/Fs/DLPCBs – dílčí závěry
Koncentrace PCDDs/Fs/DLPCBs v mateřském mléce české populace, resp. jim odpovídající hodnoty
WHO-TEQ, jsou v souladu s výsledky v zemích EU (Summary Report, 1999). Dle údajů WHO
(WHO, 1998) je v průmyslových oblastech hladina I-TEQ v mateřském mléce 10 – 35 pg.g-1 lipidů,
při přepočtu I-TEQ na WHO-TEF jsou hodnoty o cca 1 – 2 pg vyšší. Koncentrace 2,3,7,8 TCDD
v mateřském mléce se pohybují kolem 1 pg.g-1 lipidů. Vzhledem k nově stanovené WHO-TEF pro
1,2,3,7,8-PeCDD (WHO-TEF=1) zaujímá tento kongener nejvyšší podíl ve skupině PCDDs, ve
skupině PCDFs představuje v souladu s literaturou až 90% podíl kongener 2,3,4,7,8-PeCDF. PCBs
s dioxinovým účinkem se podílejí z více než 60 % na celkové hodnotě WHO-TEQ, nejvyšší podíl
připadá na PCB 156 a 126. Výsledky 2. a 3. kola studie WHO naznačují, že mezi roky 1992 a 2000
hodnota WHO-TEQ poklesla u vzorků mateřského mléka neexponované lokality Kladno o 27 %, u
exponované lokality Uherské Hradiště o 43 %. Cca 2 – 3x vyšší koncentrace WHO-TEF v podkožním
tuku než v mateřském mléce odpovídají prokázanému vzestupu zátěže s věkem.
9.5 Závěry
Zátěž populace České Republiky polychlorovanými bifenyly vykazuje z hlediska dlouhodobého
časového trendu klesající hodnoty, lze však předpokládat existenci lokalit s vyšší zátěží populace
(např. oblast Uherského Hradiště, Ústí n. L., Ostravsko-karvinsko), i značné individuální rozdíly bez
objasněné příčiny (vliv starých zátěží, stravovací zvyklosti, životní styl ?). Rovněž zátěž chlorovanými
pesticidy má sestupný trend, což ale neznamená, že by neměla zdravotní význam, zejména z hlediska
působení těchto látek jako endokrinní disruptory nebo (v případě HCB) jako látky s dioxinovými
účinky obecně.
Na základě předložených výsledků je možné konstatovat, že v České Republice je dostatek údajů o
expozici, resp. zátěži dospělé populace na základě monitorování mateřského mléka a podkožního tuku,
naopak téměř nejsou k dispozici data o koncentraci těchto látek v krevní plasmě či séru dospělých
osob a chybí epidemiologické studie vztahující údaje o zátěži populačních skupin k možným
zdravotním rizikům (poruchy endokrinní balance, neurotoxicita, imunotoxicita, indukce enzymů
apod.).
9.6 Dodatek za rok 2002
Výsledky biologického monitorování v rámci celostátního Systému monitorování zdravotního stavu
populace ve vztahu k prostředí v roce 2002 jsou prezentovány v souhrnných tabulkách 9-54 a 9-55.
V případě výsledků analýzy POPs v krevním séru dospělých se jedná o prioritní data pro českou
populaci. Data jsou připravena pro publikaci v Odborné zprávě za rok 2002, tištěná verze bude
k dispozici v září 2003.
Z výsledků je patrný setrvalý mírný pokles naměřených koncentrací HCB, v případě DDT (resp. DDE)
byl již v roce 2001 zaznamenám vzestup, v roce 2002 nedošlo k patrným změnám, problémem může
být detekovaný vzestup hladin PCBs, kde je podobně jako v roce 1997 možná souvislost
s povodňovými událostmi v létě 2002. Tento předpoklad však vyžaduje podrobnější vyhodnocení
výsledků všech monitorovacích systémů.
IV-102
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
R-T&A
Tabulka 9-54: Výsledky analýzy mateřského mléka (N = 367) [pg.g-1 tuku]
p,p´-DDE
Σ DDT
PCB 138
PCB 153
PCB 180
Σ PCB
107
414
432
194
154
164
520
Geom. průměr
86
365
381
171
134
144
461
Median
89
360
380
175
137
149
470
Kv 0,1
39
210
220
91
67
79
250
Kv 0,9
190
674
720
316
256
248
834
Kv 0,95
240
820
847
384
320
305
1 004
HCB
Půrměr
Tabulka 9-55: Výsledky analýzy POPs v krevním séru dospělých (N = 147, [pg.g-1 tuku])
HCB
p,p´-DDE
DDT
Půrměr
371
1 007
46,4
Geom. průměr
196
782
Median
169
Kv 0,1
Kv 0,9
Kv 0,95
PCB 138
PCB 153
PCB 180
190
372
356
40,2
163
320
295
709
38,0
158
312
293
57
364
21,0
89
175
156
959
1 888
81,6
297
573
580
1 481
2 691
92,8
358
690
710
9.7 Literatura
Bencko, V., Skulová, Z., Krečmerová, M., Djien Liem A. K. (1998): Selected polyhalogenated hydrocarbons in breast
milk. Toxicology Lett. 96, 97, 341-345.
Coufalová, M., Čížková, M., Vít, M., Pryszczová, M., Rosická, P. (1997): Sledování kongenerů PCB a dalších
chlorovaných pesticidů v nekroptickém materiálu v okrese Karviná. Hygiena. 42, 2, 103 - 109.
Černá, M. (1995): Expozice naší populace cizorodým látkám v potravním řetězci – přehled publikovaných výsledků v letech
1980 – 1992. Hygiena, 40, 180-185.
Černá, M., Bencko, V. (1999): Polyhalogenated hydrocarbons: Body burden of the Czech and Slovak populations. I.
Polychlorinated biphenyls. Centr. Eur. J. Publ. Hlth, 7, 67-71.
Černá, M., Bencko, V. (2000): Biological monitoring of human exposure to persistent organic chlorinated compounds in the
Czech Republic. 7th Regional Meeting of the Central and East European Section of SECOTOX, Bratislava, 25. – 27. 9.
2000, Book of Abstracts, ISBN 80-227-1388-0, 26-28.
Černá, M., Svobodník, J., Čížková, M., Krýsl, S., Šmíd, J. (2000): Levels of PCBs, PCDDs and PCDFs in human milk of
mothers living in four districts of the Czech Republic. Centr. Eur. J. Publ. Hlth, 8, 24-25.
Černá, M., Balasová, V., Čížková, M., Grabic, R., Šmíd, J. (2001): PCB congeners, PCDDs and PCDFs in the adipose
tissue of the Czech population. In: PCBs. Recent advances in environmental toxicology and healts efects. L. W.
Robertson and L.G. Hansen (Eds.), The University Press of Kentucky, 73-75.
Černá, M., Šmíd, J., Svobodník, J., Grabic, R., Crhová, Š., Kubínová, R. (2002): Monitoring of selected polyhalogenated
hydrocarbons in breast milk: Czech Republic, 1994 to 2001. Předáno k publikaci do čas. Fresenius Environ.Bull./AFS.
Dekoning, E.P., Karmaus, W. (2000): PCB exposure in utero and via breast milk. A review. J. Exposure Analysis and
Environm. Epidemiology, 285-293.
Dewailly, E., Mulvad, G., Pedersen, H. S., Ayotte, P., Demers, A., Weber, J.-P., Hansen, J. C. (1999): Concentration of
organochlorines in human brain, liver, and adipose tissue autopsy samples from Greenland. Environ. Health Perspect.,
107, 823-828.
DGF (1988): German Association for the Encouragement of Research: Communication XIII of the Government Committee
on the Testing of Residues in Foods, Weinheim, Verlag Chemie (in German).
Gajdůšková, V., Ulrich, R., Ledvinová, J., Anton, M., Kopečný, J. (1996): Concentrations of polychlorinated biphenyls
and chlorinated pesticides in human breast milk - a case study. Centr. Eur. J. Publ. Hlth 4 (2), 110-114.
Geryková, R., Vít, M., Staňková, R. (1994): Sledování residuí PCB v mateřském mléku v okrese Frýdek-Místek v létech
1992 - 1993. Čs. Pediat., 49 (5) 95-103.
IV-103
R-T&A
Úvodní národní inventura POPs v ČR
Část IV – Potraviny, člověk
Glynn, A. W., Wolk, A., Aune, M., Atuma, S., Zettermark, S., Maehle-Schmid, M., Darnerud, P. O., Becker, W.,
Vessby, B., Adami, H.-O. (2000): Serum concentrations of organochlorines in men: a search for markers of exposure.
Sci Total Environ., 263, 197-208.
Grabic, R., Novák, J. Pacáková, V. (2000): Optimization of a GC-MS/MS Method for the analysis of PCDDs and PCDFs
in human and fish tissue. J. High Resol. Chromatogr., 23, 595-599.
Hrubá, D., Dubský, H., Totušek, J., Kukalová, H. (1988): Residues of polychlorinated biphenyls in breast milk of women
non-occupationally exposed to PCBs. J. Hyg., Epidem., Microbiol., Immunol., 32 (3), 273-278.
Janoušek, V., Krijt, J., Malbohan, M., Cibula, D., Lukas, W., Zejda, J., Lammers, W., Huisman, M., Boersma, E. R.,
van der Paauw, C. G., Vogelaar, E. F., Winneke, G., Schmidt, E., Steingruber, H.-J. (1994): Cord blood levels of
potentially neurotoxic pollutants (polychlorinated biphenyls, lead and cadmium) in the areas of Prague (Czech Republic)
and Katowice (Poland). Comparison with reference values in the Netherlands. Cent. Eur. J. Publ. Hlth., 2 (2), 73-76.
Kliment, V., Kubínová, R., Kazmarová, H., Kratzer, K., Šišma, P., Rubrich, J., Černá, M., and Gregůrková, M.
(2000): Five years of the System of Monitoring the Environmental Impact on Population Health of the Czech Republic.
Centr. Eur. J. Publ. Health, 8, 198-205.
Kohn, Z., Kameník, J., Fabián, T., Widermann, J., Frajtová, L., Číhalová, J. (1992): Sledování obsahu reziduí PCB a
chlorovaných pesticidů v mateřském mléce populace okresu Kroměříž. Čs.Hyg., 37 (4), 217-223.
Kredl, F. Honzlová, A., Homolová, Z., Brychta, J., Šoukal, L. (1997): Kontaminace mateřského mléka chlorovanými
pesticidy a PCB v okrese Jihlava v roce 1996. Hygiena, 42 (4), 209-215.
Kredl, F., Svobodník, J., Khun, K. (1990): Residua chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů v tukové tkáni a
mateřském mléce populace okresu Jihlava. Čs. Hyg., 35 (3), 149-163.
Lanting, C. I., Huisman, M., Muskiet, F. A. J., Van der Paauw, C. G., Essed, C. E., Boersma, E. R. (1998):
Polychlorinated biphenyls in adipose tissue, liver, and brain from nine stillborns of varying gestational ages. Pediatric
Res., 44, 222-225.
Longnecker, M. P., Ryan, J. J., Gladen, B. C., Schecter, A. J. (2000): Correlations among human plasma levels of dioxinlike compounds and polychlorinated biphenyls (PCBs) and implications for epidemiologic studies. Arch. Environ.
Health, 55, 195-200.
Mališ, J. (1993): Polychlorované bifenyly – výsledky monitoringu v okrese Karviná v letech 1990 - 1992. Závěrečná zpráva.
Pelclová, D., Fenclová, Z., Dlasková, Z., Urban, P., Lukáš, E., Procházka, B., Rappe, C., Preiss, J., Kočan, A.,
Vejlupková, J. (2000): Biochemical, neuropsychological, and neurological abnormalities following 2,3,7,8terrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) exposure. Arch. Environ. Health, 56 (6), 493-500.
Procházka, L., Bříza, J., Martan, A., Krpálková, J. (1990): Příspěvek k problematice polychlorovaných bifenylů. Prakt.
Lék., 70 (6), 207-210.
Řezníček, J., Leníček, J., Sekyra, M., Zahradníček, L. (1989): Hladiny chlorovaných pesticidů u kojenců a matek a
v mateřském mléce. Acta Hyg., Epidem., Microbiol., Suppl. 3, 53-59.
Schecter, A., Stanley, J., Boggess, K., Masuda, Y., Mes, J., Wolff, M., Fürst, P., Fürst, C., Wilson-Yang, K., Chisholm,
B. (1994): Polychlorinated biphenyl levels in the tissues of exposed and nonexposed humans. Environ. Health Perspect.,
Suppl. 1, 102, 149-158.
Schoula, R., Hajšlová, J., Bencko, V., Poustka, J., Holadová, K., Vízek, V. (1996): Occurrence of persistent
organochlorine contaminants in human milk collected in several regions of Czech Republic. Chemosphere, 33 (8), 14851494.
Schoula, R., Hajšlová, J., Gregor, P., Kocourek, V., Bencko, V. (1997): Persistent organochlorine contaminants in human
tissues of the Czech and Slovak populations. Toxicol. Environ. Chemistry, 41, 1-12.
Schutz, D., Moy, G. G., Käferstein, F. K. (1998): GEMS/Food international dietary survey: Infant exposure to certain
organochlorine contaminants from breast milk - a risk assessment. Food Safety Unit, Programme of food safety and
food aid WHO, Geneva, Switzerland, WHO/FSF/FOS/98.4.
Summary Report (1999): Compilation of EU Dioxin Exposure and Health Data. Report produced for European
Commission DG Environment UK Department of the Environment Transport and the Regions (DETR), October 1999.
Ševčík, J., Leníček, J., Čítková, M., Rychlíková, E. (1985): Některé poznatky ze sledování PCB. Čs. Hyg., 30 (9), 499504.
Van Birgelen, A. P. J. M. (1998): Hexachlorobenzene as a possible contributor to the dioxin activity of human milk.
Environ. Health Perspect., 106, 683-688.
Van den Berg, M., Birnbaum, L., Bosveld, A. T. C., Brunström, B., Cook, P., Feeley, P., Giesy, J. P., Hanberg, A.,
Hasegawa, R., Kennedy, S. W., Kubiak, T., Larse, J. C., van Leeuwen, F. X. R., Djien Liem, A. K., Nolt, C.,
Peterson, R. E., Poellinger, L., Safe, S., Schrenk, D., Tillitt, D., Tysklind, M., Younes, M., Waern, F. and
Zacharewski, T. (1998): Toxic equivalency factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for humans and wildlife.
Environ. Health Perspect, 106, 775-792.
WHO/ECEH (1996): Levels of PCBs, PCDDs and PCDFs in human milk. Second round of WHO-coordinated exposure
study. Environmental Health in Europe Series 3, pp. 121.
WHO (1998): Executive summary: Assessment of the health risk of dioxins: re-evaluation of the TDI. WHO consultation,
May, 25-29, 1998, Geneva, Switzerland.
Zahradníček, L., Jodl, J., Ševčík., J., Leníček, J., Čížková, M., Šubrt, P. (1989): Cizorodé látky v mateřském mléce. Čs.
Pediatr., 44, 2, 80-83.
Závěrečná zpráva VaV 520/6/99, 2001
IV-104