Příloha č. 8: ZÁTĚŽ ČESKÉ POPULACE POPs P8.1 Monitoring PCBs

R-T&A
Národní implementační plán
Stockholmské úmluvy v České republice
Příloha č. 8:
ZÁTĚŽ ČESKÉ POPULACE POPs
P8.1 Monitoring PCBs
Výsledky analýzy sumy PCBs v mateřském mléku i v podkožním tuku publikované v 80. letech 20.
století prokazovaly relativně vysokou expozici české populace. Rovněž výsledky 2. kola mezinárodní
srovnávací studie WHO, které se Česká republika účastnila začátkem 90. let, upozornila na vysoké
koncentrace indikátorových kongenerů PCBs ve vzorku zatížené oblasti Uherského Hradiště, které
byly podstatně vyšší než koncentrace v oblasti kontrolní – nezatížené (Kladno) či než výsledky
zjištěné v okolních státech (Rakousko, Německo, Maďarsko). Obdobně vysoké koncentrace byly
nalezeny ještě na Slovensku v oblasti Michalovce (v blízkosti produkce PCBs Chemko Strážské) a
v Kanadě v oblasti Hudsonovy zátoky (Hudson Bay, konsumace kontaminovaných ryb)
(WHO/ECEH, 1996). Lze usuzovat, že hlavním důvodem vyšší expozice české populace byla výroba
PCBs ve slovenské části tehdejšího Československa, intensivní průmyslové využívání technických
směsí PCBs a selhání lidského faktoru při manipulaci a odstranění těchto látek.
Monitorovací aktivity zahájené v 90. letech, především pak Systém monitoringu zdravotního stavu
obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (dále MZSO), si kladly za cíl ověřit plošnou či lokální
expozici, resp. zátěž populace a sledovat dlouhodobé trendy. Výsledky potvrdily výraznou věkovou
závislost hladin PCBs v organismu, značnou individuální variabilitu výsledků a možnost lokálních
rozdílů naznačenou již ve studii WHO. Obecně koncentrace PCBs v tuku české populace odpovídaly
hodnotám prokazovaným v některých dalších průmyslových státech (např. SRN). Výsledky MZSO
ukázaly, že oblast zvýšené zátěže může kromě Uherského Hradiště představovat i oblast Ústí n. L.,
kde byly koncentrace PCBs signifikantně vyšší než v dalších třech monitorovaných lokalitách. Vyšší
koncentrace PCBs v oblasti Ústí n. L. potvrdily i výsledky studie VaV/520/6/99. Lze předpokládat, že
vyšší zátěž by mohla být detekována i v dalších, především průmyslových lokalitách, jako je tomu
např. v Ostravsko-karvinské oblasti, kde však počet analyzovaných vzorků je výrazně menší. Positivní
je skutečnost, že výsledky analýzy PCBs ve vzorcích mateřského mléka vyšetřovaných od r. 1994
v rámci MZSO dokumentují postupný sestupný trend v koncentracích indikátorových kongenerů 138,
153 a 180 s nejvyšší podílem na celkové sumě PCBs v lidském organismu. Téměř absence poklesu
koncentrace PCBs u spojených vzorků mléka v 2. a 3. kole studie WHO (pouze cca 4,5% snížení mezi
vzorky let 1992 a 2000) by mohlo souviset s velice malým počtem individuálních vzorků (10 a 14)
použitým pro přípravu spojených vzorků z lokality. Za zmínku stojí, že hodnoty PCBs v oblasti
Liberec, zařazené do studie WHO v r. 2000, jsou poměrně nízké a odpovídají koncentracím
naměřeným v nezatížených oblastech.
Pokud platí, že PCBs 138, 153 a 180 pokrývají asi 60 % celkové koncentrace PCBs a pro odhad sumy
PCBs je použit přepočítávací koeficient 1.7, lze srovnáním výsledků sumy PCBs v mateřském mléce
v r. 1985 a indikátorových kongenerů v r. 1994 (10 let po zákazu výroby PCBs) usoudit na asi 60%
pokles zátěže. Obdobný, tedy 60% pokles koncentrace PCBs v tuku české populace, byl pozorován u
vzorků mateřského mléka monitorovaných v období 1994 až 2001. Protože koncentrace kongenerů
138, 153 a 180 v tělních tekutinách a tkáních velice úzce korelují (r∼0.9 a více) a koncentrace
kongeneru 153 je většinou nejvyšší, bylo by pro monitorovací účely možné uvažovat o používání
pouze koncentrace tohoto kongeneru pro vyjádření hladin PCBs v organismu.
Výsledky analýzy PCBs v pupečníkovém séru a placentách signifikantně korelovaly s výsledky
koncentrací v mateřském mléce a potvrdily možnost prakticky bezbariérového transplacentárního
přechodu PCBs. Vyšší hodnoty v pupečníkovém séru u vzorků v Ústí n. L. potvrzují vyšší zátěž této
lokality.
P8-1
R-T&A
Národní implementační plán
Stockholmské úmluvy v České republice
Využití tkáně placent a pupečníkové krve by bylo vhodné především pro cílené epidemiologické
studie, stejně jako analýza PCBs v játrech by mohla znamenat důležitou informaci při
biotransformačních a toxikokinetických studiích. Oproti ostatním matricím byly u více než 50 %
vzorků jaterní tkáně stanovitelné i indikátorové kongenery PCBs s nižším IUPAC číslem, konkrétně
PCB 52 (medián 26 ng.g-1 lipidů), 101 (medián 12 ng.g-1 lipidů) a 118 (medián 16 ng.g-1 lipidů). O
koncentraci PCBs v játrech není v literatuře mnoho údajů.
Průkaz PCBs v mozkové tkáni v koncentracích nejméně o jeden řád nižší než v podkožním tuku
potvrzuje částečně omezený průchod těchto látek hematoencefalickou bariérou. Hladina
indikátorových kongenerů v podkožní tukové tkáni zemřelých významně korelovala s věkem. U osob
50letých a starších byly prokázány signifikantně vyšší hodnoty než u skupiny mladší 50 let. Nicméně
hodnocení zátěže dle pohlaví či bydliště je ovlivněno rozdílným počtem osob z jednotlivých lokalit,
nevyváženým zastoupením mužů a žen i věkovými rozdíly v jednotlivých kategoriích, takže
významné rozdíly z hlediska času, bydliště či pohlaví je obtížné posoudit.
P8.2 Organochlorované pesticidy (OCPs)
Vybrané chlorované pesticidy, zejména DDTs a HCB, jsou většinou analyzovány v tělních tekutinách
a tkáních (nejčastěji mateřské mléko a podkožní tuk) spolu se sumou PCBs nebo s indikátorovými
kongenery PCBs.
Výsledky monitorování HCB a Σ DDTs v mateřském mléce navazují na pokles těchto látek v tukové
tkáni české populace pozorovaný již v 80. letech po zákazu jejich používání. V průběhu
monitorovacích aktivit se projevuje sestupný trend v koncentraci obou analytů v mateřském mléce
s výjimkou vzestupu hodnoty DDTs ve vzorcích mateřského mléka z roku 2001, což by mohlo být
způsobeno náhodným výkyvem hodnot, vzestupem expozice bez známé příčiny nebo změnou
analyzující laboratoře v r. 2000. Hladinu HCB v organismu je nutno zvažovat i v souvislosti
s možným dioxinovým účinkem této látky (TEF = 0,0001).
Koncentrace ostatních analyzovaných chlorovaných pesticidů (α, β a γ-HCH, aldrin, dieldrin, endrin
a endosulfan) nevykazují časovou závislost a jsou většinou v různé míře pod mezí stanovitelnosti
použité metody. Výsledky získané v rámci projektu VAV 520/6/99 potvrzují značnou individuální i
lokální variabilitu dat, interpretace výsledků je však limitována malým počtem analyzovaných vzorků
v jednotlivých oblastech.
Výsledky uvedených chlorovaných pesticidů v placentách korelovaly s daty zjištěnými u mateřského
mléka. Výrazná individuální variabilita výsledků, nepoměr v počtu vzorků mezi lokalitami i značná
technická náročnost odběrů vedla k zastavení odběrů a analýz POPs v placentách.
Věková závislost je příčinou vyšších koncentrací chlorovaných pesticidů v podkožním tuku ve
srovnání s výsledky u mateřského mléka, dlouhodobé časové trendy na základě výsledků analýzy
podkožního tuku nelze seriózně odhadnout pro řadu nejistot spojených s údaji o zemřelých osobách
(věk, skutečné místo bydliště, profesionální expozice, stravovací zvyklosti apod.).
P8.3 Monitoring PCDDs/Fs/DL PCBs
Koncentrace PCDDs/Fs/DLPCBs v mateřském mléce české populace, resp. jim odpovídající hodnoty
WHO-TEQ, jsou v souladu s výsledky v zemích EU (Summary Report, 1999). Dle údajů WHO
(WHO, 1998) je v průmyslových oblastech hladina I-TEQ v mateřském mléce 10 – 35 pg.g-1 lipidů,
při přepočtu I-TEQ na WHO-TEF jsou hodnoty o cca 1 – 2 pg vyšší. Koncentrace 2,3,7,8 TCDD
P8-2
R-T&A
Národní implementační plán
Stockholmské úmluvy v České republice
v mateřském mléce se pohybují kolem 1 pg.g-1 lipidů. Vzhledem k nově stanovené WHO-TEF pro
1,2,3,7,8-PeCDD (WHO-TEF=1) zaujímá tento kongener nejvyšší podíl ve skupině PCDDs, ve
skupině PCDFs představuje v souladu s literaturou až 90% podíl kongener 2,3,4,7,8-PeCDF. PCBs
s dioxinovým účinkem se podílejí z více než 60 % na celkové hodnotě WHO-TEQ, nejvyšší podíl
připadá na PCB 156 a 126. Výsledky 2. a 3. kola studie WHO naznačují, že mezi roky 1992 a 2000
hodnota WHO-TEQ poklesla u vzorků mateřského mléka neexponované lokality Kladno o 27 %, u
exponované lokality Uherské Hradiště o 43 %. Přesto výsledky 3. kola mezinárodní studie WHO
upozorňují na vyšší zátěž české populace PCBs i DL PCBs. Cca 2 – 3x vyšší koncentrace WHO-TEF
v podkožním tuku než v mateřském mléce odpovídají věkovému rozdílu u sledovaných skupin a
prokázanému vzestupu zátěže s věkem.
P8-3