Příloha č. 3 OOP Územní plán Fulnek, SEA posouzení

Transkript

Číslo zakázky: 91 / 09 / 88
Územní plán
Fulnek
SEA posouzení
DLE
ZÁKONA Č.100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Projektová kancelář
pro dopravní a inženýrské stavby
Hviezdoslavova 1183/29a
627 00 Brno
Kabátníkova 5, 602 00 Brno
PROSINEC 2009
PARÉ:
Územní plán Fulnek – SEA posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb.
OBSAH
Úvod, metodologie a charakteristika záměrů....................................................................... 5
1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům
ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni...................................... 15
2. Informace o současném stavu životního prostředí v řešeném území
a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna
územně plánovací dokumentace...................................................................................... 24
2.1. Současný stav životního prostředí............................................................................ 24
2.1.1. Charakter krajiny......................................................................................... 24
2.1.2. Klimatické poměry...................................................................................... 24
2.1.3. Geomorfologické a geologické poměry.......................................................27
2.1.4. Hydrologické a hydrogeologické poměry a vodní zdroje........................... 28
2.1.5. Půda............................................................................................................. 31
2.1.6. Biogeografické poměry............................................................................... 32
2.1.7. Instituty ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny.......................................................................... 33
2.1.8. Území historického, kulturního nebo
archeologického významu........................................................................... 37
2.2. Předpokládaný vývoj životního prostřed, pokud by nebyla
uplatněna územně plánovací dokumentace.......................................................... 38
2.2.1. k.ú. Děrné.....................................................................................................38
2.2.2. k.ú. Fulnek................................................................................................... 40
2.2.3. k.ú. Jerlochovice.......................................................................................... 42
2.2.4. k.ú. Lukavec u Bílovce................................................................................ 44
2.2.5. k.ú. Slezské Vlkovice.................................................................................. 44
2.2.6. k.ú. Stachovice.............................................................................................45
2.2.7. Celé řešené území Fulneku.......................................................................... 46
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být
uplatněním územně plánovací dokumentace významně zasaženy.............................. 48
3.1. k.ú. Děrné................................................................................................................. 48
3.2. k.ú. Fulnek................................................................................................................50
3.3. k.ú. Jerlochovice...................................................................................................... 53
3.4. k.ú. Lukavec u Bílovce............................................................................................. 57
3.5. k.ú. Slezské Vlkovice................................................................................................ 57
3.6. k.ú. Stachovice......................................................................................................... 59
3.7. Celé řešené území Fulneku...................................................................................... 61
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly
být uplatněním ÚPD významně ovlivněny..................................................................... 63
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované ÚPD............................. 64
5.1. k.ú. Děrné................................................................................................................. 64
5.1.1. Vlivy ploch VS/VD-Z73 a VS/VD-Z74 – Plochy
výroby a skladování / plochy výroby drobné............................................. 64
5.1.2. Vlivy ploch OK-Z54 a OK-Z55 – Plochy občanského
vybavení komerčního charakteru............................................................... 67
HBH Projekt spol. s r.o.
2
Brno, prosinec 2009
5.1.3. Vlivy plochy BR-Z03 – Plocha bydlení v rodinných domech.................. 70
5.2. k.ú. Fulnek................................................................................................................73
5.2.3. Vlivy ploch OT-Z60 – OT-Z62 – Plochy pro
tělovýchovu a sport.................................................................................... 78
5.3. k.ú. Jerlochovice...................................................................................................... 81
5.3.2. Vlivy plochy DP-Z93 – Plocha parkovišť.................................................. 84
5.3.3. Vlivy ploch VE-Z75, VE-Z76 a VE-Z77 – Plochy výroby
energie na fotovoltaickém principu............................................................ 86
5.3.4. Vlivy plochy RH-67 – Plocha rekreace hromadné –
rozšíření kempu.......................................................................................... 88
5.4.1. Vlivy plochy OV-P13 – Plocha občanského vybavení
(bývalý vojenský areál).............................................................................. 91
5.5.1. Vlivy plochy VS-Z83 – Plocha výroby a skladování
(areál pily).................................................................................................. 94
5.5.2. Vlivy plochy OT-Z68 – Plocha pro tělovýchovu a sport.......................... 97
5.6. k.ú. Stachovice......................................................................................................... 100
5.6.2. Vlivy plochy OT-Z63 – Plocha pro tělovýchovu a sport.......................... 102
5.6.3 Vlivy plochy ZT-Z102 – Trvalé travní porosty(sjezdovka)
a přilehlá parkoviště (DP-Z103 a DP-Z104).............................................. 105
5.7.1. Vlivy protipovodňových a protierozních opatření..................................... 108
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných
vlivů podle variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis
použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení................................................... 111
6.1. k.ú. Děrné................................................................................................................. 111
6.2. k.ú. Fulnek................................................................................................................112
6.3. k.ú. Jerlochovice...................................................................................................... 113
6.6. k.ú. Stachovice......................................................................................................... 114
6.7. Způsob zhodnocení a případné nedostatky či neurčitosti
ve znalostech.......................................................................................................... 115
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo
kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných
záporných vlivů na životní prostředí ............................................................................. 116
7.1. k.ú. Děrné................................................................................................................. 116
7.1.1. Plochy VS/VD-Z73 a VS/VD-Z74 – Plochy
výroby a skladování / plochy výroby drobné............................................. 116
7.1.2. Plochy OK-Z54 a OK-Z55 – Plochy občanského
vybavení komerčního charakteru............................................................... 117
7.1.3. Plocha BR-Z03 – Plocha bydlení v rodinných domech............................ 119
3
Brno, prosinec 2009
7.2. k.ú. Fulnek................................................................................................................119
7.2.1. Plocha BR-Z01 – Plocha bydlení v rodinných domech............................. 119
7.2.2. Plocha BR-Z02 – Plocha bydlení v rodinných domech............................. 120
7.2.3. Plochy OT-Z60 – OT-Z62 – Plochy pro
tělovýchovu a sport.................................................................................... 121
7.3. k.ú. Jerlochovice...................................................................................................... 122
7.3.2. Plocha DP-Z93 – Plocha parkovišť............................................................ 122
7.3.3. Plochy VE-Z75, VE-Z76 a VE-Z77 – Plochy výroby
energie na fotovoltaickém principu............................................................ 123
7.3.4. Plocha RH-67 – Plocha rekreace hromadné –
rozšíření kempu.......................................................................................... 124
7.4.1. Plocha OV-P13 – Plocha občanského vybavení
(bývalý vojenský areál).............................................................................. 124
7.5.1. Plocha VS-Z83 – Plocha výroby a skladování
(areál pily).................................................................................................. 125
7.5.2. Plocha OT-Z68 – Plocha pro tělovýchovu a sport..................................... 126
7.6. k.ú. Stachovice......................................................................................................... 128
7.6.2. Plocha OT-Z63 – Plocha pro tělovýchovu a sport..................................... 128
7.6.3 Plocha ZT-Z102 – Trvalé travní porosty(sjezdovka)
a přilehlá parkoviště (DP-Z103 a DP-Z104).............................................. 129
7.7.1. Protipovodňová a protierozních opatření................................................... 131
8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany
životního prostředí do územně plánovací dokumentace
a jejich zohlednění při výběru variant řešení................................................................ 132
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace
na životní prostředí........................................................................................................... 134
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.................................................................... 138
Seznam použitých zkratek
Použité podklady a literatura
Grafická příloha
– Širší vztahy; Environmentální charakteristiky území – k.ú. Slezské Vlkovice a Lukavec u
Bílovce (1 : 125 000, 1 : 10 000, 1 : 20 000)
– Environmentální charakteristiky území - k.ú. Děrné, Fulnek, Jerlochovice, Stachovice
(1 : 15 000)
– Fotodokumentace
4
Brno, prosinec 2009
ÚVOD, METODOLOGIE A CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRŮ
LEGISLATIVNÍ RÁMEC A ZPŮSOB POSOUZENÍ
Předkládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení
vybraných záměrů návrhu Územního plánu Fulnek, dále též „SEA posouzení“) vychází
z legislativního rámce, jenž je upraven dvěma základními právními předpisy – zákonem č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených
zákonem č.93/2004 Sb. (dále též ZPV) a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon, dále též SZ). Tento zákon, který nabyl účinnosti dne
1.1.2007, je též někdy označován jako „nový stavební zákon“, neboť nahradil do té doby
platný stavební zákon z roku 1976.
Pro vlastní SEA posouzení jsou zásadní § 10a („Předmět posuzování vlivů koncepce na
životní prostředí“) a §10i („Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního
rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí“).
Jak vyplývá z §10a Zákona, předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou
koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 ZPV,
zpracovávané mimo jiné též v oblasti územního plánování.
Dále se pak postupuje podle §10i, z něhož mimo jiné vyplývá, že „při posuzování vlivů
politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje
podle stavebního řádu a v rozsahu podle odstavců 2 – 5; ...“, z nichž pro předkládané SEA
posouzení je významnější odstavec 3, v němž se stanoví, že „ministerstvo a orgán kraje jako
dotčené orgány ve smyslu stavebního zákona při pořizování politiky územního rozvoje a
územně plánovací dokumentace stanoví požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na
životní prostředí...“
Jak již bylo řečeno, s odkazem na §10i odst.1 ZPV se dále postupuje podle SZ. Pro SEA
posuzování je významný §19 odst. 2 NSZ, v němž se stanoví, že „úkolem územního plánování
je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního
plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (dle zák. č
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP) zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a
posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany
přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil (dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny).“ Jak tedy vyplývá z tohoto odstavce, předkládané SEA posouzení by mělo
být zakomponováno do šířeji pojatého „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“, které je
nedílnou součástí textové části ÚPD zpracované autorizovaným architektem - urbanistou.
5
Brno, prosinec 2009
Na základě výše uvedených legislativních ustanovení, po prostudování Zadání ÚP Fulnek a
dodaných podkladů od zpracovatele ÚPM Fulnek s již konkretizovanými plochami a po ústní
konzultaci se zástupkyní KÚ MSK bylo rozhodnuto, že do předkládaného SEA posouzení
budou zahrnuty následující plochy:
k.ú. Děrné
- VS/VD-Z73, VS/VD-Z74 – Plochy výroby a skladování / plochy výroby drobné – na
této ploše o celkové rozloze 9,6 ha může být v budoucnu umístěna široká škála
záměrů, z nichž některé bude potenciálně nutné posuzovat dle ZPV (týká se zejména
při využití ploch dle regulativů stanovených pro VS1); konkrétní záměry nejsou
v současné době známy, při hodnocení je nutno postupovat s ohledem na principy
předběžné opatrnosti a zároveň je nutno zachovat „univerzálnost“ ÚPD.
- OK-Z54, OK-Z55 – Plochy občanského vybavení komerčního charakteru – plocha
cca 3,5 ha, potenciálně záměr podle bodu 10.6 kategorie II přílohy č.1 ZPV –
Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad
3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích
stání v součtu pro celou stavbu
- BR-Z03 – plocha bydlení v rodinných domech na ploše o rozloze cca 11,3 ha - záměr
podle bodu 1.2 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Restrukturalizace pozemků v krajině,
využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu
zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha
k.ú. Fulnek
zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha;
vzhledem k tomu, že velikost plochy se blíží limitní velikosti, je plocha – ač
podlimitní – do předkládaného SEA hodnocení také zahrnuta
vzhledem k tomu, že velikost plochy se blíží limitní velikosti, je plocha – ač
podlimitní – do předkládaného SEA hodnocení také zahrnuta
1
Na plochách VD je dle regulativů stanoveno hlavní využití „nerušící výroba“ – v současnosti se proto na
plochách VD neuvažuje s realizací záměrů, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených
v příloze č. 1 ZPV.
6
Brno, prosinec 2009
- OT-Z60, OT-Z61, OT-Z62 – plochy pro tělovýchovu a sport o souhrnné ploše cca
8,1 ha - záměr podle bodu 10.8 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Sportovní areály na
ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály
mimo území chráněná podle zvláštní právních předpisů
k.ú. Jerlochovice
plocha částečně zasahuje na k.ú. Fulnek
- DP-Z93 – plocha záchytného parkoviště – původní rozloha cca 0,37 ha, což odpovídá
cca 150 stáním – záměr podle bodu 10.6 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Skladové
nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2
zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v
součtu pro celou stavbu; plocha byla v průběhu zpracování konceptu zmenšena na
cca 0,15 ha (přibližně 60 stání), vzhledem k původní rozloze však byla tato plochy
v předkládaném SEA hodnocení ponechána
- VE-Z75, VE-Z76, VE-Z77 – na uvedených plochách byla původně (dle schváleného
Zadání) vymezena plocha VS; v průběhu zpracování konceptu bylo po dohodě se
zástupci města Fulnek a města Odry (obec s rozšířenou působností) přistoupeno ke
změně plochy VS na VE o rozloze cca 8,4 ha s tím, že i plochy VE budou v rámci
SEA zohledněny (plochy VE standardně nenáleží mezi záměry, na něž by se
vztahovalo posuzování SEA resp. EIA)
- RH-Z67 – plocha rekreace hromadné na ploše o rozloze cca 2,2 ha - záměr podle bodu
10.12 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Stálé kempy a místa pro karavany s celkovou
kapacitou nad 50 ubytovaných
k.ú. Jestřabí u Fulneku
- na k.ú. se nenachází plochy, které by byly určeny k budoucí realizaci záměrů dle
přílohy č.1 ZPV
pozn.: Jak vyplývá z regulativů (viz dále), na plochách VD se v současnosti
nepředpokládá realizace „přílohového“ záměru dle ZPV - plochy VD proto nejsou
standardně v rámci předkládaného SEA hodnocení posuzovány.
k.ú. Jílovec
přílohy č.1 ZPV
7
Brno, prosinec 2009
k.ú. Lukavec u Bílovce
- OV-P13 – plocha občanského vybavení, rozloha cca 12,3 ha - záměr podle bodu 1.2
kategorie II přílohy č.1 ZPV – Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání
neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému
využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha
k.ú. Moravské Vlkovice
přílohy č.1 ZPV (navrhovaný poldr NV-Z101 – viz dále „řešené území města
Fulnek“)
k.ú. Pohořílky u Kujav
přílohy č.1 ZPV
k.ú. Slezské Vlkovice
- VS-Z83 – plocha výroby a skladování o celkové rozloze cca 0,62 ha – na této ploše
může být v budoucnu umístěna široká škála záměrů, z nichž některé bude
potenciálně nutné posuzovat dle ZPV; v současnosti plocha náleží k areálu pily,
přičemž se zvažuje její rozšíření právě na hodnocenou plochu, nicméně i v tomto
případě je uplatňováno pravidlo o zachování „univerzálnosti“ ÚPD (viz dále)
- OT-Z68 - plochy pro tělovýchovu a sport o souhrnné ploše cca 1,3 ha - záměr podle
bodu 10.8 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová
hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná
podle zvláštní právních předpisů
k.ú. Stachovice
zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha
- OT-Z63 - plochy pro tělovýchovu a sport na ploše cca 4,6 ha - záměr podle bodu 10.8
kategorie II přílohy č.1 ZPV – Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště,
8
Brno, prosinec 2009
motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle
zvláštní právních předpisů
- ZT-Z102 a přilehlá parkoviště DP-Z103 a DP-Z104 – trvalé travní porosty
(sjezdovka) - o souhrnné ploše cca 9,3 ha - záměr podle bodu 10.7 kategorie II
přílohy č.1 ZPV – Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení
řešené území města Fulnek – protipovodňová opatření a související protierozní opatření
- v rámci prakticky celého správního (řešeného) území města Fulnek se nejen
v návaznosti na povodně z léta 2009 uvažuje o protipovodňových a protierozních
opatřeních, která kromě jiného zahrnují:
- vybudování dvou suchých poldrů (poldr na Husím potoce mezi Vlkovicemi a
Dolejšími Kunčicemi o rozloze 3,7 ha a poldr na Stříbrném potoce nad
zahradnictvím Bártek o rozloze cca 5,1 ha)
- úpravy všech nekapacitních mostních objektů
- úpravy koryta Husího potoka (dle Studie odtokových poměrů Husího potoku v km
0,000 – 21,200; Hydro-Koneko, s.r.o.; 2000)
- protierozní opatření – např. změna druhu pozemku na TTP nebo zalesnění
(optimální rozmístění trvalých porostů – v rámci celého řešeného území a zejména
pak v částech severně od Fulneku a Jerlochovic jsou navrženy plochy pro
zatravnění v rozsahu od několika set m2 po 7 – 8 ha; protierozní rozmisťování
plodin s vysokým protierozním účinkem2), zatravnění údolnic, realizace
biotechnických a technických opatření (liniová opatření, jako jsou příkopy,
průlehy, protierozní meze, doplněná trvalou liniovou vegetací a sedimentačními
protierozními a záchytnými nádržemi) – všechna uvedená opatření zvyšují retenci
srážek v území a podstatně zlepšují kulminační průběh případných povodní
Z hlediska posuzování SEA (a v budoucnu EIA) jsou zásadní ta opatření, která je možno
zahrnout do následujících bodů:
- záměry podle bodu 1.3 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Vodohospodářské úpravy nebo
jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní
ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.
- záměry podle bodu 1.4 kategorie II přílohy č.1 ZPV – Úpravy toků a opatření proti
povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.
Jak již bylo řečeno, s odkazem na §10i odst.1 ZPV se dále postupuje podle SZ. Pro SEA
posuzování je významný §19 odst. 2 NSZ, v němž se stanoví, že „úkolem územního plánování
je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního
plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na
2
Zejména se jedná o vyloučení pěstování kukuřice a dalších širokořádkových plodin na svazích o sklonu nad
7%.
9
Brno, prosinec 2009
udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (dle zák. č
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP) zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a
posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany
přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil (dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny).“ Jak tedy vyplývá z tohoto odstavce, předkládané SEA posouzení bude
zakomponováno do šířeji pojatého „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“, které bude
nedílnou součástí textové části ÚPD zpracované autorizovaným architektem - urbanistou.
Podle uvedené Přílohy NSZ je také strukturováno předkládané SEA posouzení – tzn. že,
jednotlivé body Přílohy v podstatě tvoří jednotlivé názvy kapitol tohoto posouzení.
CHARAKTERISTIKY HODNOCENÝCH PLOCH (REGULATIVY)
Plochy BR - Plochy bydlení v rodinných domech
Hlavní využití: pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech
Přípustné využití: místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné a
rekreační zeleně, dětská hřiště, související technická infrastruktura, občanské vybavení
místního významu, parkoviště pro osobní automobily o velikosti do 10 parkovacích míst,
řadové garáže o úhrnné kapacitě do 10 míst, rodinné vinné sklepy.
Nepřípustné využití: bydlení v bytových domech, veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní
účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez hygienické limity, veškeré
stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro
výrobu, skladování a velkoobchod, občanské vybavení vyššího významu, dopravní
terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce do 2 nadzemních podlaží,
pokud není v kapitole I.C.3 stanovena u konkrétní plochy podlažnost nižší. U objektů
v souvislé uliční zástavbě musí výška objektů (římsy) zohlednit výšku okolních staveb, aby
nebyla narušena architektonická jednota ulice jako celku.
Koeficient zastavění plochy se stanovuje na 0,5, není-li stanoveno jinak.
Plochy VS - Plochy výroby a skladování
Hlavní využití: stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby.
Přípustné využití: místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné zeleně,
související technická infrastruktura, parkoviště a garáže pro automobily všeho druhu a
stroje. Přípustné jsou rovněž fotovoltaické elektrárny, a malé stavby odpadového
hospodářství.
Nepřípustné využití: veškeré stavby obytné a rekreační, zařízení péče o děti, školská zařízení,
zdravotnická zařízení, sportovní zařízení, ubytovací služby, sociální služby, stavby a
zařízení pro kulturu a církevní účely.
10
Brno, prosinec 2009
Podmíněně přípustné využití: velkoobchodní a maloobchodní zařízení - za podmínky, že
prodejní sortiment budou tvořit převážně produkty vytvořené v dané ploše. Pozemky
staveb pro zpracování odpadů (kompostárny, recyklační linky) - za podmínky, že jejich
provoz nevyvolá nadměrný nárůst dopravy na místních komunikacích funkčních tříd C a
D1.
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách VS se připouští objekty se sedlovou střechou
o výšce do 13 m (od upraveného terénu po hřeben střechy). Objemově rozsáhlé stavby
nutno vhodným architektonickým způsobem rozčlenit na menší hmoty.
Koeficient zastavění plochy se stanovuje na KZP=0,6.
Plochy VD - Plochy výroby drobné3
Hlavní využití: nerušící výroba
Přípustné využití: maloobchod a služby místního významu4, místní a účelové komunikace,
veřejná prostranství a plochy okrasné zeleně, související technická infrastruktura,
parkoviště a garáže pro osobní automobily (obojí o kapacitě nepřekračující potřeby objektů
hlavního a přípustného využití), parkoviště a garáže pro nákladní automobily a speciální
automobily a stroje.
Nepřípustné využití: pozemky staveb pro bydlení, pozemky staveb pro rodinnou rekreaci,
pozemky pro občanské vybavení vyššího významu, veškeré stavby a činnosti, jejichž
negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez hygienické limity,
veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby
pro průmyslovou výrobu, energetiku, těžbu surovin, stavby pro skladování, dopravní
terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce do 2 nadzemních podlaží
resp. do 12 m (od upraveného terénu po hřeben střechy), pokud není v kapitole I.C.3
stanovena podlažnost nižší.
Koeficient zastavění plochy není pro plochy posuzované v rámci předkládaného SEA
hodnocení stanoven.
Plochy OK - Plochy občanského vybavení komerčního charakteru
Hlavní využití: pozemky staveb a zařízení občanského vybavení vyššího významu (především
staveb pro obchodní prodej, ubytování, stravování, sportovní činnost, administrativu).
související technická infrastruktura, parkoviště pro osobní automobily, malé věže a
stožáry.
3
Jak vyplývá z uvedených regulativů, na plochách VD se v současnosti nepředpokládá realizace „přílohového“
záměru dle ZPV - plochy VD proto nejsou standardně v rámci předkládaného SEA hodnocení posuzovány, ve
výčtu ploch a jejich regulativů jsou uvedeny pouze díky kombinaci s plochami VS (plochy VS/VD-Z73 a
VS/VD-Z74).
4
Občanské vybavení, které slouží převážně obyvatelům přilehlého území; plocha pozemku maloobchodních
zařízení nesmí přesáhnout 1000 m2.
11
Brno, prosinec 2009
Nepřípustné využití: pozemky bydlení v rodinných a bytových domech, pozemky staveb pro
rodinnou rekreaci, stavby pro výrobu, skladování, dopravní terminály a centra dopravních
služeb, malé i velké stavby odpadového hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OK se připouští objekty o výšce do 11 m (od
upraveného terénu po římsu střechy), u objektů v souvislé uliční zástavbě musí podlažnost
objektů zohlednit výšku okolních staveb, aby nebyla narušena architektonická jednota
ulice jako celku.
Objekty v ploše Z55 budou co nejvíce odsazeny od silnice I/47, aby byl při příjezdu od
Bílovce v maximální míře zachován výhled na město.
Plochy OT - Plochy pro tělovýchovu a sport
Hlavní využití: pozemky pro tělovýchovu a sport.
Přípustné využití: pozemky související občanské vybavenosti (např. stravovacích popř.
ubytovacích zařízení), místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné
a rekreační zeleně, vodní nádrže určené k rekreaci, kluziště, související technická
infrastruktura, parkoviště pro osobní automobily.
rodinnou rekreaci, veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí
překračují nad přípustnou mez hygienické limity, veškeré stavby a činnosti nesouvisející
s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod,
občanské vybavení vyššího významu, dopravní terminály a centra dopravních služeb,
malé i velké stavby odpadového hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OT se připouští objekty o výšce do 11 m (od
ulice jako celku.
Plochy ZT – Trvalé travní porosty
Hlavní využití: pozemky zemědělského půdního fondu5.
Přípustné využití: pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky
související dopravní a technické infrastruktury Na těchto plochách lze v souladu s jejich
charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, vodní
hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a
pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší
podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky,
hygienická zařízení, ekologická a informační centra, lyžařské sjezdovky..
5
Dle § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
12
Brno, prosinec 2009
Podmíněně přípustné využití: umístění ploch pro ukládání inertních odpadů, za podmínky že
se bude jednat o půdu V. nebo IV. třídy ochrany a že bude v navazujícím řízení posouzen
vliv záměru na krajinný ráz a na jednotlivé složky životního prostředí (zejména ochranu
vod). Bude se jednat o dočasný zábor ZPF – po ukončení skládkování bude provedena
zemědělská rekultivace.
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím,
jako např. stavby pro bydlení, rekreaci, výrobu, skladování a velkoobchod, občanské
vybavení, dopravní terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového
hospodářství.
Plochy RH – Plochy rekreace hromadné
Hlavní využití: kempy, veřejná tábořiště a nerušící ubytovací zařízení.
Přípustné využití: pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné
s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení místního významu a
pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí
ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami (např. parkoviště pro osobní
automobily o velikosti do 20 parkovacích míst).
Nepřípustné využití: bydlení v rodinných domech, bydlení v bytových domech, veškeré
stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou
mez hygienické limity, veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným
využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, občanské vybavení
vyššího významu, dopravní terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby
odpadového hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce do 2 nadzemního podlaží
Koeficient zastavění plochy se nestanovuje.
Plochy DP – Plochy záchytných parkovišť
Hlavní využití: parkoviště pro osobní i nákladní automobily, bez omezení velikosti.
související technická infrastruktura, související a doprovodná vybavenost (prodejní
stánky).
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím,
jako např. stavby pro bydlení, rekreaci, výrobu, skladování a velkoobchod, občanské
vybavení, dopravní terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového
hospodářství.
Plochy OV – Plochy občanského vybavení
Hlavní využití: pozemky staveb a zařízení občanského vybavení místního významu i vyššího
významu (např. staveb pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, vzdělávání a
13
Brno, prosinec 2009
výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu,
ochranu obyvatelstva).
Přípustné využití: místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné a
rekreační zeleně, dětská hřiště, související technická infrastruktura, parkoviště pro osobní
automobily.
rodinnou rekreaci, veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí
překračují nad přípustnou mez hygienické limity, veškeré stavby a činnosti nesouvisející
s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod,
dopravní terminály a centra dopravních služeb, malé i velké stavby odpadového
hospodářství.
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OV se připouští objekty o výšce do 11 m (od
ulice jako celku.
Koeficient zastavění plochy se nestanovuje.
Pozn.: Předkládané hodnocení SEA se týká ploch navrhovaných v rámci ÚPD – nejedná se
tedy o posouzení konkrétního záměru, a to i přesto, že slovo „záměr“ může být v textu použito.
V rámci SEA není hodnocení pro konkrétní záměr možné ani účelné, a to nejen z důvodu, že
detailní projektové informace ještě většinou nejsou k dispozici, ale hlavně z důvodu zachování
„univerzálnosti“ ÚPD. Tzn., že hodnoceny jsou plochy, na nichž může vzniknout daný záměr
v různých projektových modifikacích.
14
Brno, prosinec 2009
1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA
VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
Hodnocená územně plánovací dokumentace, hodnocené navržené plochy, mají vztah k platné
legislativě, která ošetřuje problematiku a cíle ochrany životního prostředí v ČR. Mezi
základní zákony patří především zákon č. 17/1992, o životním prostředí, zák. č. 114/1992, o
ochraně přírody a krajiny, a další „složkové“ zákony jako je zák. č. 254/2001 Sb., o vodách
(vodní zákon), zák. č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zák. č. 44/1988 Sb., o
ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a ve vztahu k ÚPD také významně zák. č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), včetně souvisejících prováděcích předpisů
(vyhlášky, nařízení) k uvedeným zákonům.
Úkoly a cíle územního plánování jsou na státní úrovni řešeny v Politice územního rozvoje
České republiky6. Ve vztahu k hodnocené ÚPD (resp. k hodnocený plochám) jsou zásadnější
hlavně tyto stanovené republikové priority a východiska:
•
Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu
územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel v území.
•
Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.
•
Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv.
brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně
využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit
6
Politika územního rozvoje České republiky 2008 (schválena 20.7.2009 usnesením Vlády ČR č. 929) je
celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní
úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při
prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie.
Dokument Politika územního rozvoje ČR (PUR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování
v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní
podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění
udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky
na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se
specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury.
Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn
v jejich využití.
15
Brno, prosinec 2009
ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné
zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.
•
Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co
nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S
ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné,
respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy
Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené
akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu.
•
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz
jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny.
•
Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění
dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a
technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li
to účelné, do společných koridorů.
•
Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními
katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah
případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování
opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům
povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s
ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.
•
Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost
komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve
svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je
nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a
hospodářského rozvoje území.
PÚR ČR vymezuje rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti, koridory a plochy
dopravy a koridory a plochy technické infrastruktury. Řešené území neleží v žádné rozvojové
oblasti ani specifické oblasti, je však zařazeno do rozvojové osy7 OS10. Pro územní plánování
z tohoto zařazení přeneseně8 vyplývá úkol řešit územní souvislosti spojené s výstavbou D47
Lipník nad Bečvou – Ostrava – hranice ČR.
7
8
Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit
mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojové osy
zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané
dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky
příslušných center osídlení. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových
oblastí.
Dálnice D47 je již v závazných ÚPD vyřešena, v rámci hodnoceného ÚPD je však vhodné řešit rozvojové
plochy právě s ohledem na existenci této významné infrastrukturní stavby, včetně jejího dopravního spojení
s Fulnekem prostřednictvím nově přeložené silnice I/57.
16
Brno, prosinec 2009
Dalším zásadním dokumentem je Strategie udržitelného rozvoje České republiky schválená
vládou v prosinci 2004 (usnesení vlády číslo 1242/2004). Dokument stanoví následující z
hlediska významnosti rovnocenné strategické cíle (výběr dle relevantnosti pro předkládané
SEA hodnocení):
•
Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky
- vytvářet podmínky pro hospodářský růst schopný zajistit, při minimálních
dopadech na životní prostředí, optimální zaměstnanost, financování veřejných
služeb (zejména v oblasti sociální) a postupné snižování veřejného i „vnitřního
dluhu“
•
Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a
krajiny,environmentální limity
- zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí
(včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a
vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až
eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody.
Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní
bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost)
- minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou
životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od
nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling)
- přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a
globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a
ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity)
Pro územní plánování mají v oblasti environmentálního pilíře zvláštní význam tyto
záměry vlády:
v oblasti ochrany půdy
- zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního
horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na
obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat
- provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických
zátěží
- zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory
pro nezemědělské a nelesní účely
v oblasti péče o urbanizovaná území
– co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s
akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i
usměrňování dopravy
- v oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských
aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší
podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny
17
Brno, prosinec 2009
postupně odstraňovat „staré ekologické zátěže“ tak, aby byla
minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využít rozvojový
potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch
(brownfields)
v oblasti územního plánování
- při pořizování územních plánů, a to jak na úrovni krajů a obcí, tak při
zpracování Politiky územního rozvoje ČR, dbát na přednostní využívání
stávajících, příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) a
vymezovat Územní systém ekologické stability.
-
•
Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability
- podpora rozvoje lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální
soudržnosti
- trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu
motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit
Celorepublikovým dokumentem zaštiťujícím ochranu životního prostředí je Státní politika
životního prostředí České republiky 2004 -20109. V této koncepci jsou k předkládanému SEA
hodnocení relevantní úkoly jako např. „podrobit posuzování vlivů na životní prostředí i
krajské, mikroregionální a lokální koncepce ve vybraných oborech a územní plány dle
Směrnice EU 2001/42/ES a Aarhuské úmluvy“, „omezení vstupu nebezpečných látek do
povrchových a podzemních vod“, „péče o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o
vodní politice)“ a další. Je zde také zakotvena nutnost řídit se tzv. „principem předběžné
opatrnosti“, zastavit pokles biodiverzity (ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť,
ochrana zvláště chráněných druhů, posílení ekologické stability), péče o vodní a mokřadní
ekosystémy, revitalizace vodních a mokřadních biotopů, využívání obnovitelných zdrojů,
environmentálně příznivé využívání krajiny (bod 3.4.4 – i cykloturistika), ochrana
povrchových a podzemních vod, ochrana půdy, ochrana životního prostředí a člověka před
hlukem, ochrana ŽP před negativními účinky živelných událostí (bod 3.6.2.) apod.
Na celostátní úrovni je z pohledu ochrany ŽP dále významným dokumentem Státní program
ochrany přírody a krajiny10. Pro hodnocené plochy jsou významnější hlavně následující cíle,
principy, úkoly a opatření:
4.3.1 – regionální politika, územní plánování a urbanizmus – zavádění podmínek ochrany
přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině, definování limitů ve vztahu
k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, vodních
zdrojů a dalších souvisejících aspektů
9
Dle usnesení Vlády ČR ze dne 17. 3. 2004 č. 235, o Státní politice životního prostředí České republiky.
Dle usnesení Vlády ČR ze dne 17. 6. 1998 č. 415, o Státním programu ochrany přírody a krajiny České
republiky.
10
18
Brno, prosinec 2009
5.1.2.2. – navracet do zemědělské krajiny ekostabilizační prvky (remízky, meze, stromořadí a
solitérní stromy) v souladu s vytvářením ÚSES
5.1.3.1. - přednostně revitalizovat vodní toky v minulosti zatrubněné nebo jinak nadměrně
regulované, napravovat důsledky systematického odvodnění a podporovat zakládání
i obnovu drobných rybníků, nádrží a mokřadů na zemědělské půdě s převahou
mimoprodukčních funkcí
5.1.3.4. – navracet nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně schopnosti
neškodného převedení povodní – za tímto účelem zvyšovat v těchto nivách podíl luk
a lužních lesů, odstraňovat nevhodné stavby, zavádět systém odsazených
povodňových hrází a posilovat význam hydrologické sítě
Dalším významným celorepublikovým dokumentem je Strategie ochrany biologické
rozmanitosti ČR11. Ve vztahu k hodnoceným plochám lze zmínit hlavně strategické téma
„ochrana biologické rozmanitosti in situ“, které zahrnuje cíle a východiska jako např.
uchování a zvyšování početnosti druhů díky záchraně biotopů a ekosystémů a vytváření
vhodných podmínek pro jejich další existenci; začleňování ochrany biodiverzity in situ do
sektorových politik v duchu udržitelného rozvoje (Agenda 21) u resortů, které se významným
způsobem podílejí na hospodaření v krajině (MZe - Národní lesnický program, MPO energetická politika státu a další, MD - Státní politika rozvoje dopravní infrastruktury, MMR
– územně technické podklady pro strategické a regionální plánování).
V dokumentu je také zahrnuta ochrana biodiverzity v rámci sektorových a složkových politik,
z nichž v tomto případě jsou významné hlavně ty, které zasahují do zemědělsky
obhospodařovaných ekosystémů, vodních a mokřadních ekosystémů, regionální politiky a
územního plánování. Je již zmíněnou ochranu biologické rozmanitosti je zde zmíněna např.
problematika úprav vodních toků, problematika nevhodného obhospodařování a protierozních
opatření, problematika umělého zasněžování apod.
Cíle ochrany přírody a celkově životního prostředí jsou na vnitrostátní úrovni dále zakotveny
v nadřazených územně plánovacích dokumentacích, konkrétně ÚPN velkého územního
celku Beskydy12 (ÚPN VÚC). V rámci této nadřazené dokumentace jsou samozřejmě řešeny
otázky socioekonomické situace, hygieny, ochrany ŽP, dopravy a další, z nichž pro
předkládané hodnocení mají v rámci uvedených okruhů zásadnější význam např. tato:
•
Očekává se stagnace nebo mírný pokles počtu obyvatel (kromě Oder)
•
Fulnek je řazen mezi hlavní střediska průmyslu a stavebnictví - v roce zpracování ÚPN
VÚC (tzn. rok 2001) bylo v tomto sektoru ve Fulneku zaměstnáno 2011 pracovníků
11
Dle usnesení Vlády ČR ze dne 25. 5. 2005 č. 620, o Strategii ochrany biologické rozmanitosti České
republiky.
12
Území VÚC je účelově rozděleno do pěti oblastí, vymezených právě na základě vzájemných vazeb,
významové hierarchie funkčních složek a jejich prostorového uspořádání. Řešené území náleží v rámci této
VÚC do tzv. Oderské oblasti.
19
Brno, prosinec 2009
(největším zaměstnavatelem bývala firma Romo – v roce 1990 měla 2310 zaměstnanců,
v roce 2001 již pouze 350 zaměstnanců); jako vhodné pozemky pro případný rozvoj a
oživení ekonomické základny jsou zmiňovány pozemky severně od silnice na Odry
•
Otázka eroze a nastíněné způsoby řešení (protierozní osevní postupy, biotechnické
stavby – meze, terasy, pásy zeleně aj.)
•
V rámci ÚPN VÚC jsou vymezeny rekreační krajinné celky, přičemž Fulnek spadá do
oblasti Oderských vrchů; díky navrhovaným plochám je možno jej zařadit mezi
„střediska s vyšší úrovní“, která mimo jiné disponují pestrou škálou sportovních zařízení
(krytá sportoviště, bazény, sjezdařské areály)
•
V rámci ÚPN VÚC je z hlediska dopravního také řešena přeložka silnice I/57, která má
k hodnoceným plochám významný vztah z hlediska logistiky (přeložka silnice je v oblasti
Fulneku již z větší části dokončena)
•
Je zde řešena otázka zásobování vodou a čištění odpadních vod – situace se však od
zpracování ÚPN VÚC změnila (Fulnek byl např. uváděn ještě bez kanalizace a ČOV)
•
V ÚPN VÚC je také řešena imisní situace, včetně zdrojů REZZO, údaje však samozřejmě
odpovídají roku zpracování (použitá data pochází např. z let 1995 – 1997) a jsou
z dnešního pohledu málo relevantní
•
Z hlediska ochrany přírody a krajiny je pro území Fulneku zásadní hlavně vymezení
ÚSES v rozsahu nadregionálním a regionálním, přičemž v rámci Fulneku bylo zachováno
uspořádání dané ÚTP ÚSES ČR; dále je v ÚPN VÚC zmiňována existence přírodního
parku Oderské vrchy
•
V ÚPN VÚC je také ošetřena otázka městské památkové zóny Fulnek
V současnosti se zpracovávají Zásady územního rozvoje13 Moravskoslezského kraje (ZÚR
MSK). Aktuálně jsou zpracovány Průzkumy a rozbory (PaR) v rozsahu Územně
analytických podkladů (ÚAP), z nichž mimo jiné vyplývá následující:
•
Stav podzemní vody je v okolí Husího potoka (přibližně od závodu Romo dále po
proudu) hodnocen jako rizikový, a to ohrožením jak kvantitativním tak i chemickým.
V prostoru Fulneku a Jerlochovic je stav rizikový z hlediska chemického. Další území
jsou dle PaR hodnocena jako neriziková.
•
Z hlediska kvality ovzduší jsou ve Fulneku překračovány imisní limity těchto látek:
cílový limit benzo(a)pyrenu (1 ng.m-3); PM10-denní koncentrace (50 mg.m-3).
•
13
14
Okolí komunikací I/47 a I/57 je v oblasti Fulneku a Stachovic hodnoceno jako území
s překročenými hygienickými limity pro hluk (60 dB ve dne a/nebo 50 dB v noci)14.
Dle §36 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Pozn. autora - tyto limity jsou stanoveny pro „novou“ hlukovou zátěž; výpočet zatížení byl proveden na
základě dat z roku 2007, v současnosti je již zprovozněna dálnice D1 (resp. D47) a zájmový úsek přeložky I/57
– skutečný stav je proto lepší než jak je prezentováno v ÚAP.
20
Brno, prosinec 2009
•
Krajinný potenciál, charakterizovaný jako procentuální podíl přírodní, harmonické a
estetické krajiny na rozloze hodnoceného území Fulneku, se nachází v rozmezí 60 –
89,9 %.
•
KES (koeficient ekologické stability – viz dále) je v rozmezí 0,40- 0,89
•
podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obce 65 – 79,9 %
•
Podíl rozlohy ploch I.a II. třídy ochrany půdy15 na rozloze k.ú. se nachází v rozmezí 25 –
39,9 %.
•
Podíl orné půdy na rozloze ZPF se nachází v rozmezí 70 – 77,9 %.
•
Podíl rozlohy lesních pozemků na rozloze k.ú. činí 25 – 39,9 %.
V rámci návrhu ZÚR je také mimo jiné přepracováno trasování regionálního ÚSES.
V souladu se Zadáním byl tento R-ÚSES obsažený v ZÚR zapracován do ÚPD Fulnek jako
ÚSES lokální v dimenzích ÚSESu regionálního (viz též kap. 2).
Ve vztahu k hodnocené ÚPD je dále významná „Koncepce strategie ochrany přírody a
krajiny Moravskoslezského kraje“, jejímž cílem je vytvořit funkční koncepční systém
ochrany přírody a krajiny, tj. stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření
ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného
rozvoje. V rámci koncepce je v krajském měřítku např. analyzován stav lesních ekosystémů a
zalesnění v rámci jednotlivých obcí, situace zemědělských (půdních) ekosystémů, vodní
ekosystémy, Natura 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti), stav registrovaných
VKP16, ZCHÚ, památných stromů, přírodních parků, systému ÚSES a biocenóz (zvláště
chráněné druhy, neofytní a invazní druhy). Na tomto základě jsou formulovány nejdůležitější
úkoly a opatření v oblasti ochrany přírody a krajiny a dále jsou zde stanoveny cíle a
management ochrany přírody a krajiny v krátkodobých až dlouhodobých časových
horizontech (členěno dle jednotlivých okruhů – např. obecná územní a druhová ochrana17,
zvláštní územní a druhová ochrana, lesnictví, zemědělství, obnova vodního režimu
v krajině,...). Jak již bylo uvedeno, jmenované zájmové okruhy jsou však řešeny na krajské
úrovni, k hodnoceným plochám v rámci předkládané SEA mají proto vztah spíše přenesený.
Se socioekonomickými aspekty obyvatelstva, které jsou v rámci koncepcí „dílčí“ složkou ŽP,
souvisí částečně také „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu
v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 - 2013“. V tomto koncepčním materiálu je jednak
15
Tzn. nejkvalitnější zemědělský půdní fond (ZPF).
Z analýzy dostupných údajů poskytnutých okresními úřady MSK vyplývá, že přístup k registraci VKP se v
jednotlivých okresech výrazně lišil. Po formální stránce jsou VKP registrovány dobře ve všech okresech kromě
území bývalého okresu Nový Jičín (kam spadá i Fulnek), kde probíhala registrace většiny VKP hromadnou
vyhláškou bez uvedení dotčených parcel. Takováto registrace je po stránce právní neplatná. V současné době,
kdy registrovaná VKP spadají do působnosti pověřených obecních úřadů by mělo dojít k jejich přehodnocení a
nové registraci vybraných lokalit. Celkem je na území MSK registrováno 2105 významných krajinných prvků,
z toho 1772 bylo registrováno v okrese Nový Jičín (PÚ Fulnek – 286).
17
Např. sjednotit vymezení ÚSES všech úrovní, koordinace a podpora vymezování L-ÚSES (zajištění
návaznosti jednotlivých ÚPD,
16
21
Brno, prosinec 2009
analyzován současný stav a jednak jsou navrhovány způsoby a hlavní směry dalšího rozvoje.
Území Fulneku je zahrnuto do turistické oblasti Poodří-Moravské Kravařsko (území podél
Odry mezi Odrami a Ostravou). Perspektivní je zejména cykloturistika, pěší turistika,
venkovská a agroturistika. V oblasti funguje „Destinační management turistické oblasti
Poodří – Moravské Kravařsko“ – Fulnek je jedním ze subjektů tohoto managementu18.
Strategie je spíše koncepčním dokumentem na krajské úrovni, pro Fulnek je zmíněna např.
naučná stezka „Člověče, zastav se...“.
Ve vztahu k hodnoceným plochám má tento dokument vztah hlavně ke značnému potenciálu
navrhovaných ploch OT, což lze využít k možnému turistickému zatraktivnění s důrazem na
uvedené atraktivity a formy turistiky.
Významnými dokumenty jsou také „Program rozvoje Moravskoslezského kraje“ (PR MSK) a
„Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016“ (SR MSK), které jsou
jedněmi ze základních střednědobých programových dokumentů k podpoře regionálního
rozvoje. Aktuálně je platný PR MSK pro období 2006 – 200819, SR MSK je aktuálně
zpracována ve formě návrhu20. Oba typy dokumentů konkretizují strategické cíle a rozvojové
aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob
implementace a financování. Důležitá východiska pro tvorbu Programu rozvoje kraje
představují všechny relevantní strategické, programové a koncepční dokumenty, obsahující ve
svých záměrech věcný nebo územní dopad na podmínky rozvoje kraje. V Programu rozvoje
kraje jsou tato východiska konkretizována s větší mírou podrobnosti a to pro takové oblasti a
okruhy priorit, v nichž se bude kraj přímo i nepřímo podílet na jejich realizaci. PR MSK je tedy
dokumentem obsahujícím již konkrétní kroky realizované krajem k podpoře jeho rozvoje.
PR MSK se zabývá prakticky všemi oblastmi života, a to jak v oblasti environmentální tak i
v oblasti socioekonomické (např. ochrana ŽP společně se zlepšením hygienické situace v
regionu, rozvoj podnikání, infrastruktury a vzdělání, kulturní a turistické zatraktivnění, atd.).
Z hlediska posuzovaných ploch lze jmenovat např. vytváření podmínek pro rozvoj podnikání
v kraji (prioritní oblast 1), vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času jako
důležité součásti podporující zdravý životní styl a prevenci sociálně negativních jevů
(prioritní oblast 3), ochrana složek životního prostředí a rozvíjení systému krizového řízení
v oblasti ŽP (prioritní oblast 4), zvýšení návštěvnosti kraje a příjmů z cestovního ruchu,
zlepšení kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje
(prioritní oblast 5).
18
Turistické oblasti (destinační managementy) budou partnery Moravskoslezského kraje na dílčích územích.
Jejich hlavní role bude spočívat v propagaci a marketingu svých značek v koordinaci s Moravskoslezským
krajem.
19
V březnu 2009 proběhlo v Ostravě 1. zasedání Strategické expertní skupiny v rámci zpracování Strategie
rozvoje Moravskoslezského kraje 2009 – 2016, která dále rozvíjí PR MSK.
20
Veřejné projednání proběhne v lednu 2010.
22
Brno, prosinec 2009
Pro oblast vodohospodářství je zásadní „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Moravskoslezského kraje“ (PRVaK MSK), který mimo jiné řeší celé správní území Fulneku.
Části Fulnek a Jerlochovice jsou odkanalizovány a napojeny na ČOV Fulnek. V žádné
z dalších místních částí Fulneku není vybudována čistírna odpadních vod a PRVaK MSK ani
výstavbu ČOV v těchto sídlech nepředpokládá. Čištění odpadních vod je zajištěno převážně
v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do kanalizací, trativodů či přímo do
vodotečí. Některé rodinné domy mají vybudovány bezodtokové jímky s následným
vyvážením.
Na krajské úrovni je k hodnocenému území dále relevantní „Koncepce rozvoje zemědělství a
venkova Moravskoslezského kraje“. Fulnek (resp. Fulnecko) je hodnocen jako oblast, ve
které dochází k vylidňování, charakterizované nevyvážeností věkového složení obyvatelstva,
zhoršující se kvalitou služeb a infrastruktury. Zároveň je však tato oblast uváděna jako
potenciálně významná „hnací síla“ v možné regeneraci venkova21.
Z hodnocených ploch v rámci předkládané SEA je v analytické části zmíněn např. Autocamp
Fulnek, který je uveden jako jeden ze záměrů podporujících rozvoj cestovního ruchu na
venkově.
Z hlediska řešení povodňových stavů je na krajské úrovni směrodatná „Koncepce pro
opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje“.
Mezi konkrétními opatřeními navrženými v jednotlivých dílčích povodích je zmíněna mimo
jiné úprava Husího potoku v úseku Dolejší Kunčice, Vlkovice, Jerlochovice na doporučenou
úroveň ochrany Q20. V okolí Husího potoku jsou zmíněna opatření na ochranu před
povodněmi v ploše povodí - jako plošná opatření jsou zde vyjmenovány ochrana a organizace
povodí, úpravy v krajině s vytvářením zasakovacích pásů, remízků, s uspořádáním cestní sítě,
terénních depresí, změny kultur v povodí, apod. Je zde zdůrazněno, že tato opatření jsou
pouze opatření doplňková.
21
S rostoucí efektivností a ohledem na životní prostředí budou potřebovat čím dál méně zemědělských dělníků
a mají potenciál stát se významným hnacím prvkem regenerace venkova tím, že rozšíří základnu místních
příjmů a budou potřebovat širší rozsah místních služeb.
23
Brno, prosinec 2009
2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD
BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
2.1. SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
2.1.1. CHARAKTER KRAJINY
Řešené území je typické mozaikovitě uspořádanou kulturní krajinou vrchovinného charakteru
se zvýšeným působením urbanizovaného prostoru města Fulnek, jehož kulturně-historické
dominanty (zejména zámek Fulnek a sakrální stavby) umístěné na vyvýšených místech
harmonicky doplňují krajinnou matrici tvořenou rozsáhlými lesními komplexy, poli a
loukami. Krajinná struktura je vedle zmíněných dominantních prvků významně doplněna o
rozptýlenou zeleň v podobě remízků či o liniovou zeleň podél vodních toků, cest a dopravních
komunikací.
Výšková diferenciace dotčeného území je v úzkém krajinném pásu podél Husího potoka cca
100 m (pás široký cca 1 km, jehož osu tvoří právě Husí potok); v širším krajinném celku je
pak výšková diferenciace cca 150 – 200 (Husí potok v dotčeném území protéká v nadmořské
výšce cca 280 – 310 m, zatímco okolní vrchy, oddělené údolími vodních toků ústících do
Husího potoka, dosahují výšky cca 370 - 400 m n. m., ve vzdálenějších horizontech pak 440 –
480 m n. m.
Obdobná krajinná struktura, ovšem s nižším podílem urbánní složky, je také ve vzdálenějších
katastrálních územích, na nichž se nachází záměry zahrnuté do tohoto SEA posouzení
(Slezské Vlkovice, Lukavec).
KES22 je v rozmezí 0,40- 0,89.
2.1.2. KLIMATICKÉ POMĚRY
Klimatické poměry v území odráží relativně výraznou geomorfologickou rozrůzněnost (viz
dále). Dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) se
řešené území nachází v mírně teplé klimatické oblasti (MT). Převládající klimatickou
jednotkou v dotčeném území je MT10 a MT9, v severozápadní části přecházející v MT7 (z
pohledu hodnocených ploch se jedná o k.ú. Slezské Vlkovice a Lukavec u Bílovce). Jednotka
MT9 je typická dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým přechodným
22
KES – koeficient ekologické stability se vypočítává z velikosti zastoupení jednotlivých specifických ploch dle
následujícího vzorce: KES = (lesní půda + rybníky + ost. vodní plochy + louky + pastviny + sady) /
(zastavěné a zpevněné plochy + orná půda + chmelnice).
Ekologická stabilita je prostřednictvím KES hodnocena jako nízká (KES<0,39), střední (KES 0,39 – 1,89)
nebo vysoká (KES>1,9). Hodnotu KES je však, zvláště v tomto případě, nutno chápat pouze jako orientační
ukazatel, neboť ve výpočtu není zohledněna struktura, reprezentativnost, kvalita ani funkčnost jednotlivých
segmentů.
24
Brno, prosinec 2009
obdobím s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové
pokrývky. Jednotka MT10 je charakteristikou podobná jednotce MT9, jednotlivá období jsou
však sušší a mírně teplejší. Jednotka MT7 je pak charakteristická normálně dlouhým, mírným
až mírně suchým létem, přechodná období jsou krátká s mírným jarem a mírně teplým
podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním
sněhové pokrývky.
Tabulka č. 1: Klimatické charakteristiky jednotek MT10, MT9 a MT7 zastoupených
v zájmovém území (Quitt, 1971)
MT10
MT9
MT7
charakteristika
Počet letních dní (Tmax ≥ 25 °C)
Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více
Počet mrazových dní (Tmin ≤ -0,1 °C)
Počet ledových dní (Tmax ≤ -0,1 °C)
Průměrná teplota vzduchu ve °C v lednu
Průměrná teplota vzduchu ve °C v červenci
Průměrná teplota vzduchu ve °C v dubnu
Průměrná teplota vzduchu ve °C v říjnu
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více
Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV – IX)
Srážkový úhrn v zimním období (X – III)
Počet dní se sněhovou pokrývkou
Počet zamračených dní (oblačnost větší než 8/10)
Počet jasných dní (oblačnost menší než 2/10)
40 – 50
140 – 160
110 – 130
30 – 40
-2 – -3
17 – 18
7–8
7–8
100 – 120
400 – 450
200 – 250
50 – 60
120 – 150
40 – 50
40 – 50
140 – 160
110 – 160
30 – 40
-3 – -4
17 – 18
6–7
7–8
100 – 120
400 – 450
250 – 300
60 – 80
120 – 150
40 – 50
30 – 40
140 – 160
110 – 130
40 – 50
-2 – -3
16 – 17
6–7
7–8
100 – 120
400 – 450
250 – 300
60 – 80
120 – 150
40 – 50
Orientačně je převládajícím hlavním směrem proudění větrů v dlouhodobém ročním průměru
proudění západní, jihozápadní a severovýchodní (15 – 20 %)23; průměrná roční rychlost větru
dosahuje v území cca 4 – 5 m.s-1.
Ovzduší
Ke zpracování imisní charakteristiky zájmového území bylo využito zejména dat z imisního monitoringu
Českého hydrometeorologického ústavu. Dále bylo využito Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší
Moravskoslezského kraje (DHV ČR, 2006), Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje
(2003), Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (DHV ČR) a Situační
zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje pro rok 2007
(DHV ČR, 2007).
Ačkoliv došlo od doby zpracování všech výše uvedených studií k určitým změnám (především změny v objemech
emisí u některých významných zdrojů škodlivin), rámcové rozložení škodlivin v území se pravděpodobně příliš
nemění.
Imisní monitoring ovzduší se v přímo v dotčeném území neprovádí. Rámcový odhad stávající
imisní zátěže dotčeného území je proto možné získat pouze na základě dostupných údajů
z nejbližších stanic automatizovaného imisního monitoringu Českého hydrometeorologického
ústavu (ČHMÚ - Studénka) a Města Valašské Meziříčí (MVM).
23
Uvedené směry jsou odvozeny od směrových charakteristik okolních stanic (Červená, Ostrava-Mošnov);
konkrétní směrové charakteristiky jsou výrazně ovlivňovány místní konfigurací terénu a mohou se od
uvedených hodnot i významně lišit.
25
Brno, prosinec 2009
Tabulka č. 2: Imisní koncentrace získané na nejbližších měřických stanicích imisního
monitoringu ČHMÚ a MVM v roce 2007 v [µg.m-3], resp. [ng.m-3] pro
C20H12
škodlivina
CO
NOx
doba průměrování
8h
2)
NO2
r
VoL
ČHMÚ Studénka
ČHMÚ Valašské
Meziříčí,
Masarykova
-
20,61)
01)
-
19,7
0
1h
PM10
r
111,11) 17,31)
92,2
16,0
PM2,5
C6H6 C20H12
3)
O3
VoL
24h
r
r
r
r
8h
VoL
66
169,7
35,3
-
-
-
169,51)
381)
86,0
18
29,3
-
-
-
173,5
25
Poznámka:
1)
data za rok 2006
2)
limit pro ochranu ekosystémů
3)
cílový imisní limit
tučně hodnoty přesahující imisní limity stanovené Nařízením Vlády č. 597/2006 Sb.
Použité zkratky: 1h – maximální 1-hodinový průměr; 8h – maximální denní 8-hodinový klouzavý průměr; 24h –
maximální 24hodinový průměr; r – roční průměr; VoL – četnost překročení krátkodobého imisního limitu
v roce
Obě stanice jsou situovány poměrně daleko od posuzovaného území (cca 10 - 15 km
Studénka a 20 – 25 km Valašské Meziříčí), jako reprezentativnější se pro zájmové území jeví
data z měřící stanice Studénka. Tato pozaďová, venkovská stanice je situována na okraji
města v rovinatém terénu v nadmořské výšce 231 m n.m. Reprezentativnost dat z této měřící
stanice je udávána v rámci oblastního měřítka (tj. desítky až stovky kilometrů). Data z této
měřící stanice lze proto s určitou mírou nepřesnosti aplikovat také na zájmové území. Naproti
tomu měřící stanice Valašské Meziříčí, Masarykova jako pozaďová, městská stanice situovaná
uvnitř zástavby a na dně údolí je vhodnější pro charakterizaci imisního pozadí přímo
v městském prostředí Fulneku.
Moravskoslezský kraj patří k imisně nejzatíženější části České republiky, vysoké koncentrace
jsou zaznamenávány v případě pevných částic (PM10 i PM2,5), benzo(a)pyrenu C20H12,
benzenu C6H6 a troposférického ozónu O3.
Ačkoliv se zájmové území nenachází v nejhůře postižené části kraje, dochází zde
k překračování imisních limitů denních průměrných koncentrací PM10 a cílového imisního
limitu pro troposférický ozón O3.
Cílové imisní koncentrace přízemního ozónu O3 jsou překračovány prakticky na celém
území kraje, tedy i v zájmovém území. Překračování imisních limitů této škodliviny dokazují
také data z měřící stanice Studénka.
Imisní koncentrace ostatních škodlivin v zájmovém území nedosahují stanovených limitů.
Průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého NO2 se v zájmovém území v roce 2007
pohybovala pod hodnotou 26 µg.m-3, průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu C20H12 pak
v rozmezí 0,4 - 0,6 µg.m-3.
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (Vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006) jsou v prostoru posuzovaného
záměru který spadá pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Fulnek, překračovány
26
Brno, prosinec 2009
24-hodinové imisní limity částic PM10 na 100 % území. K překračování ročních imisních
limitů těchto částic dochází na 1,7 % území. Cílový limit pro benzo(a)pyren byl překročen na
11,5 % území. Na základě těchto dat je jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeno
100 % území spadajícího pod správu stavebního úřadu Městského úřadu Fulnek.
2.1.3. GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY
GEOMORFOLOGIE
Hodnocené plochy se z větší části nachází v geomorfologických okrscích Fulnecká kotlina a
Tošovická vrchovina. Výjimku představuje hodnocená plocha OV13, která se nachází
v okrsku Heřmanická vrchovina a plocha BR13, která se nachází v geomorfologickém
okrsku Klimkovická pahorkatina. První tři uvedené okrsky náleží do podcelku Vítkovská
vrchovina24 (kód IVC-8F), poslední okrsek pak do podcelku Oderská brána (VIIIA-4B).
Fulnecká kotlina – kotlina o rozloze 17,2 km2, jejíž dno má ráz ploché pahorkatiny; jedná se o
tektonicko-erozní kotlinu s členitějším a vyšším dnem na spodnokarbonských horninách
v Z části a plošším povrchem na miocenních a pleistocenních sedimentech ve V části.
Tošovická vrchovina – kerná vrchovina s plošinami holoroviny o rozloze 32,9 km2, s široce
zaoblenými hřbety, s výraznými sedly u obce Tošovice a průlomovými úseky Kamenného
potoka v S části.
Heřmanická vrchovina – navazuje na S část Fulnecké kotliny, členitá vrchovina o rozloze
263,2 km2; erozně denudační povrch s rozsáhlými plošinami holoroviny a různou měrou
zahloubenými údolími vodních toků.
Klimkovická pahorkatina – plochá pahorkatina o rozloze o rozloze 144,6 km2 periglaciální
povrch tvořen hlavně plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a široce rozevřenými,
často suchými a asymetrickým údolími.
GEOLOGIE
Geologické poměry v širším území jsou relativně homogenní. V okolí vodních toků převládá
kvartérní (holocén) nivní sediment (hlína, písek, štěrk, nezpevněný, inundovaný za vyšších
vodních stavů), případně smíšený sediment včetně výplavových kuželů stejného stáří.
Vrchovinné partie jsou tvořeny převážně drobami, v menší míře pak jílovitými břidlicemi a
drobami (paleozoiku – karbon; jednotka – jesenický kulm).
V nižších oblastech (zemědělské plochy) se nachází písčito-hlinité až hlinito písčité sedimenty
(kvartér) a sprašová hlína (kvartér).
24
Dle Demek a kol., 1987.
27
Brno, prosinec 2009
NEROSTNÉ SUROVINY
V zájmovém území není evidován žádný dobývací prostor ani chráněné ložiskové území
(CHLÚ).
Na k.ú. Slezských Vlkovic, Moravských Vlkovic a Jerlochovic (plochy VS-Z83, OT-Z68,
RH-Z67, VE-Z75-77,) se nachází zrušená plocha ložiska Slezský kulm (č. ložiska 9066400,
dosud netěženo, surovina polymetalické rudy – Ag-ruda, Pb-ruda a Zn-ruda).
Na k.ú. Děrné (plochy BR-Z03, OK-Z54, OK-Z55, VS/VD-Z73, VS/VD-Z74) se nachází
zrušená plocha ložiska Děrné (č. ložiska 5094600, těžba dřívější povrchová, surovina
cihlářská hlína – sprašová hlína).
Na k.ú. Stachovice se dále v blízkosti plochy ZT-Z102 nachází plocha nebilancovaného
ložiska Stachovice (č. ložiska 5245100, těžba dřívější povrchová, surovina štěrkopísky –
písek).
V řešeném území je evidován aktivní sesuv č. 6344 – Fulnek. Tento sesuv se nachází jižně od
plochy BR-Z02, s plochou však přímo nekoliduje.
Dále se v zájmovém území nachází následující poddolovaná území:
- Slezské Vlkovice – č. 4482, těžba polymetalických rud (do 18.stol.), rozsah – ojedinělý
- Jerlochovice – č. 4484, těžba polymetalických rud (ještě i po roce 1945), rozsah –
systém
- Jílovec – č. 4494, těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (do
19. stol.), rozsah - ojedinělý
Žádné z uvedených poddolovaných území nekoliduje s hodnocenými plochami.
2.1.4. HYDROLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY A
VODNÍ ZDROJE
HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Celé zájmové území přísluší do povodí Husího potoka (č. hydrolog. pořadí 2-01-01-081 II.).
Dále se v území nachází Kamenný potok (č. hydrolog. pořadí 2-01-01-082 III.), Stříbrný
potok, Salaš, Vršský potok, Nadějovský potok, Gručovka, Kostelecký potok, Jestřabí potok,
Děrenský potok, Bravinský potok, Červenka a několik krátkých bezejmenných vodotečí.
Z hlediska hodnocených ploch jsou významnými vodními toky Husí potok, Kamenný potok,
Gručovka a bezejmenný přítok Husího potoka SZ od Stachovic.
Husí potok (č. hydrolog. pořadí 2-01-01-081 II.) – pramení v obci Kamenka ve výšce 539 m
n. m., ústí zleva do Odry u Pustějova v 238 m n. m., plocha povodí 142,2 km2, délka toku
21,5 km, prům. průtok u ústí 0,82 m3/s, vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po
celé délce toku; správce Povodí Odry, s.p.
28
Brno, prosinec 2009
Kamenný potok (č. hydrolog. pořadí 2-01-01-082 III.) – pramení JV od obce Jelenice ve výšce
508 m n. m., ústí zprava do Husího potoka ve Vlkovicích v 335 m n. m., plocha povodí 27,3
km2, délka toku 11,3 km, prům. průtok u ústí 0,16 m3/s, pstruhová voda po celé délce toku;
správce ZVHS, s.p.
Gručovka (č. hydrolog. pořadí 2-01-01-088 III.) – pramení Z od obce Březová ve výšce 517 m n.
m., ústí zleva do Husího potoka ve Fulneku v 277 m n. m., plocha povodí 38,2 km2, délka toku
13,4 km, prům. průtok u ústí 0,29 m3/s, pstruhová voda po celé délce toku; správce ZVHS, s.p.
bezejmenný přítok Husího potoka SZ od Stachovic – pramení v lesním celku Obora SZ od
Stachovic ve výšce 371 m n.m., délka cca 1,2 km, na vodním toku se nachází obtočný rybník;
tok protéká poblíž plochy ZT-Z102
bezejmenný přítok Husího potoka SZ od Stachovic – pravý bezejmenný přítok Husího potoka
pramenící ve výšce cca 360 m n.m. ve svazích J od Jerlochovic, délka cca 1,4 km, spodní část
toku o délce cca 350 m zatrubněna; tok protéká mezi plochami VE-Z75-77
Ve správním území obce Fulnek se dále nachází následující vodní plochy: Stříbrné jezírko
(k.ú. Jestřabí), rybník poblíž hřiště v Jerlochovicích na vodním toku č.150, rybník nad
zahradnictvím Bartek v Jerlochovicích na Stříbrném potoku, soustava rybníků na Kamenném
potoce ve Slezských Vlkovicích, rybník pod Panskou oborou ve Stachovicích, soustava
rybníků na vodním toku Gručovka jižně od Lukavce, rybník nad Lukavcem, vodní plochy
(mokřady) jižně od obce Pohořílky.
Hodnocené plochy s žádnou uvedenou vodní plochou přímo nekolidují, soustava obtočných
rybníků na Kamenném potoce se nachází v blízkosti plochy VS-Z83, obtočný rybník pod
Oborou se nachází poblíž plochy ZT-Z102.
Pro správní území obce Fulnek (všechna katastrální území) platí tzv. „Nitrátová směrnice“.
Katastrální území byla zařazena do Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných
oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění
protierozních opatření v těchto oblastech.
Dle nařízení vlády č 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, se všechny povrchové vody na
území České republiky vymezují jako citlivé oblasti25 (§10, odst.1).
HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY
Díky relativně homogenní geologické stavbě jsou i hydrogeologické poměry v území méně
pestré. V okolí vodních toků se nachází průlinový kolektor kvartérních fluviálních písčitých
25
Citlivá oblast je pojem, který definuje směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Jsou to vodní
útvary (řeky nebo jejich úseky, jezera a další nádrže, pobřežní a mořské vody) v nichž vlivem vypouštění
odpadních vod z aglomerací větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) dochází buď k eutrofizaci vod,
překročení limitních koncentrací dusičnanů nebo je ohroženo plnění cílů jiných směrnic Společenství.
29
Brno, prosinec 2009
štěrků, písčitých hlín a hlinitých písků údolních niv Husího a Gručovického potoka.
Transmisivita26 v těchto místech činí cca 1,25.10-5 – 1,25.10-4 m2.s-1.
Převážnou část řešeného území zaujímá puklinový kolektor připovrchové zóny rozpukaných a
rozvolněných zvrásněných hornin moravskoslezského spodního karbonu (kulmu)
jemnozrnných drob, prachovců, břidlic a slepenců hradecko-kyjovického souvrství.
Transmisivita v těchto místech dosahuje hodnot cca 8,3.10-6 – 1,51.10-4 m2.s-1.
Prostor severně od Fulneku, jižně od Děrného, podél Kosteleckého potoka a jižní poloviny
Stachovic tvoří průlinový kolektor pleistocenních glacifluviálních písků, písčitých štěrků,
písčitých tillů, bazální morény a proluviálních štěrků – většinou krytý sprašovými hlínami.
Transmisivita tohoto kolektoru činí cca 1.10-4 – 1.10-3 m2.s-1.
Hodnocená oblast se nachází na pomezí dvou hydrogeologických rajónů základní vrstvy, a to
2212 Oderská brána a 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry. Část území Stachovic pak
dále náleží do HG rajónu svrchní vrstvy – 1510 Kvartér Odry.
Vybrané charakteristiky uvedených HG rajónů jsou uvedeny v následující tabulce č. 3.
Tabulka č. 3: Vybrané charakteristiky dotčených HG rajónů
2212
dělitelnost27
skupina rajonů
litologie
hladina
mineralizace
chemický typ
ne
neogenní sedimenty
vněkarpatských a
vnitrokarpatských pánví
štěrkopísek
napjatá
0,3-1 g/l
Ca-Mg-HCO3
HG rajón
6611
ano
sedimenty
moravskoslezského devonu
a spodního karbonu
břidlice a droby
volná
0,3-1 g/l
Ca-Mg-HCO3
1510
ne
kvartérní sedimenty
v povodí Odry
štěrkopísek
volná
0,3-1 g/l
Ca-Mg-HCO3-SO4
V řešeném území ani v jeho širším okolí se nenachází CHOPAV (chráněná oblast přirozené
akumulace vod).
Vodní zdroje a jímací zařízení významná z hlediska hodnocených lokalit
Ve vztahu k hodnoceným plochám mají z hlediska své lokace podstatnější význam vodní
zdroje situované v k.ú. Stachovice (plocha OT-Z63) a částečně též v k.ú. Jerlochovice (plocha
RH-Z67). Další vodní zdroje včetně jejich ochranných pásem (k.ú. Dolejší Kunčice a k.ú.
Slezské Vlkovice) se od hodnocených ploch nachází ve značné vzdálenosti.
Vodní zdroj Stachovice (společně s vod. zdrojem Hl. Životice) donedávna sloužil k zásobování
města pitnou vodou. V současnosti je skupinový vodovod již připojen na Ostravský oblastní
vodovod a vodní zdroj Stachovice již není pro zásobování obyvatelstva využíván.
26
Průtočnost – vyjadřuje schopnost prostředí propouštět podzemní vodu a také naznačuje jeho
vodohospodářskou využitelnost.
27
Tzv. dělitelnost hydrogeologického rajonu (dříve označovaná jako souvislé a nesouvislé zvodnění) je
důležitou, i když účelovou charakteristikou. Zjednodušeně řečeno určuje, je-li možné v případě bodového
zdroje znečištění (převážně staré zátěže) s významným dopadem na podzemní vody rajon rozčlenit na menší
jednotky
30
Brno, prosinec 2009
2.1.5. PŮDA
ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY V ÚZEMÍ
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) při územně plánovací
činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ)28, kterým jsou – na základě
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j.
OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. –
přiřazeny třídy ochrany zemědělské půdy (I. – V.).
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možno odejmout ze ZPF pouze
výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové
stavby zásadního významu.
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny zemědělské půdy s nadprůměrnou produkční schopností, ze ZPF odnímatelné
pouze podmíněně a jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny zemědělské půdy s relativně průměrnou produkční schopností, využitelné pro
eventuální zástavbu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny zemědělské půdy s relativně podprůměrnou produkční schopností, využitelné
pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zemědělské půdy s velmi nízkou produkční schopností, pro zemědělské
využití postradatelné.
Značná část ZPF území města Fulnek spadá do tř. ochrany III. – V. Významné zastoupení
však mají i půdy vysoké kvality náležející do tř. ochrany II. Nejkvalitnější půdy třídy ochrany
I. se nachází prakticky jen v okolí Stachovic.
Z ploch náležejících do ZPF připadá vysoké procento na plochy orné půdy, méně jsou pak
zastoupeny travní porosty a smíšené zemědělské plochy.
Detailnější charakteristika jednotlivých dotčených druhů a typů půd je uvedena v kapitole 3.
LESNÍ POZEMKY
Pozemky PUPFL se v území nachází v relativně velké míře - podíl rozlohy lesních pozemků na
rozloze k.ú. činí 25 – 39,9 %. Řešené území se nachází v přírodní lesní oblasti29 Nízký Jeseník.
Žádná z hodnocených ploch do PUPFL přímo nezasahuje, zasažení ochranných pásem lesa
jednotlivými hodnocenými plochami viz kap. 3 a 5.
28
Dle §1 vyhl.č.327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a
postup pro jejich vedení a aktualizaci, je BPEJ charakterizována klimatickým regionem (první číslice kódu),
hlavní půdní jednotkou (druhá a třetí číslice kódu), sklonitostí a expozicí (čtvrtá číslice kódu) a hloubkou
půdy (pátá číslice kódu).
29
Celé území České republiky je podle přírodních podmínek lesů rozděleno do přírodních lesních oblastí (PLO).
Jsou to oblasti s příbuznými přírodními podmínkami, vývojově spolu souvisejícími. Jedná se především o
charakteristické zastoupení některých dřevin a jejich ekotypů (např. jesenický modřín, heraltická borovice),
jejich potenciální produkci, podstatnější rozdíly v půdotvorných matečných horninách, které podmiňují půdní
vlastnosti typologických jednotek, rozdíly v konfiguraci terénu vyhraněných geomorfologických celků a
rozdíly v makroklimatu.
31
Brno, prosinec 2009
2.1.6. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY
Dle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996; M.Culek, 2004) se zájmové
území nachází na hranici mezi hercynskou podprovincií a polonskou podprovincií.
Hercynská podporvincie, která zaujímá převážnou část řešeného území, je reprezentována
Nízkojesenickým bioregionem (1.54), podporvincie polonská pak Ostravským
bioregionem (2.3) s tím, že tento bioregion je ze zájmových k.ú. významně zastoupen
prakticky jen na k.ú. Stachovice. Hranice mezi bioregiony je výrazná, a to hlavně
po stránce geomorfologické a biocenologické.
Nízkojesenický bioregion se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska, zabírá
geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního okraje)
a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha je 2529 km2.
Bioregion je tvořen náhorními plošinami na kulmu se sítí údolí, zaříznutých do svahů na
obvodu pohoří. Bioregion je hercynského charakteru, se zřetelným pronikáním prvků
společenstev karpatské i polonské podprovincie. Cetrum rozšíření zde má autochtonní
sudetský modřín. Převažuje biota 4., bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3., dubovobukového a v nejvyšších polohách 5., jedlovo-bukového stupně, s ochuzenými horskými
společenstvy. Potenciální vegetace je řazena do květnatých, na východě bikových bučin, v
údolích se suťovými lesy. Nejvyšší polohy náleží do horských bučin a podmáčených smrčin.
Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním bioregionům.
V lesích převažují kulturní smrčiny, na svazích jsou četné rozsáhlejší bučiny a suťové lesy,
místy jsou vlhké louky a mezofilní pastviny.
Ostravský bioregion leží ve střední části našeho Slezska, zabírá geomorfologický celek
Ostravská pánev a část Moravské brány. Část bioregionu leží v Polsku, v ČR je tvořen čtyřmi
částmi oddělenými nivami, a má zde plochu 599 km2.
Bioregion převážně budují kvartérní sedimenty - glacifluviální štěrky a písky, případně
smíšený materiál morén, které jsou většinou kryty pláštěm nevápnitých, často
pseudoglejových sprašových hlín. Potenciální lesní vegetaci dominují dubové bučiny (CariciQuercetum), které navazují podél vodních toků na lužní lesy podsvazu Alnenion glutinosoincanae (snad Pruno-Fraxinetum, avšak kolem malých potůčků i Carici remotaeFraxinetum). Pro podmáčená místa byly typické bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae
(Carici elongatae-Alnetum, v okolí Karviné lokálně i Calamagrostio canescentis-Alnetum).
Správní území města Fulnek je tvořeno pestrou strukturou biochor s tím, že hodnocenými
plochami jsou přímo dotčené následující: 3BM (resp. 4BM) - Erodované plošiny na drobách,
3. v.s. (resp. 4. v.s.); 3BE - Erodované plošiny na spraších v suché oblasti, 3. v.s.; 3Nh - Užší
převážně hlinité nivy, 3. v.s.; 3RE – Plošiny na spraších, 3. v.s.
32
Brno, prosinec 2009
2.1.7. INSTITUTY OCHRANY DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB.,
O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY30
NADREGIONÁLNÍ ÚSES
Ve vztahu k nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES je podstatný společný územně technický
podklad (ÚTP) Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí ČR, týkající
se regionálních a nadregionálních ÚSES ČR.
V rámci správního území města Fulnek se nenachází segmenty nadregionálního ÚSES –
hodnocené plochy tedy nezasahují do segmentu nadregionálního ÚSES a ani se nenachází
v jeho blízkosti.
REGIONÁLNÍ ÚSES
RBK 1530 Kletenský les - Fulnek – k.ú. Jestřabí u Fulneku a Stachovice; částečně vymezený
regionální biokoridor; lesní, polní a luční společenstva; převažující STG v dotčeném
území 3B3 (Querci-fageta typica - typické dubové bučiny). Do biokoridoru částečně
zasahuje plocha ZT-Z102.
RBK 944 Fulnek - Hubleska – k.ú. Děrné, Jílovec a Pohořílky u Kujav; částečně vymezený
regionální biokoridor; lesní, polní, luční a nivní společenstva; převažující STG 3B3.
Tento biokoridor je v úseku nacházejícím se na k.ú. Děrné určen k doplnění (dle
ÚTP vedeno jako směr propojení biokoridoru), přičemž tato část prochází přes
plochy OT-Z60, OT-Z61 a OT-Z62.
RBC 1561 Fulnek31 – k.ú. Fulnek; vymezené regionální biocentrum; převážně lesní přírodně
blízká společenstva blížící se potenciální vegetaci; STG 3B3, 3BC3, 3BC4.
Biocentrum není navrhovanými plochami přímo zasaženo, v jeho těsné blízkosti se
nachází plochy ZT-Z102, OT-Z60, OT-Z61 a OT-Z62.
Jak již bylo uvedeno výše, nový návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje
(ZÚR MSK) navrhuje koncepční změnu tras regionálního ÚSES v daném území. Biokoridor
RBK 944 dle nové koncepce nepokračuje z RBC 1561 Fulnek východním směrem, ale
naopak západním směrem (nově LBK 59932), kde se vyhne zastavěnému území Jerlochovic.
V tomto vedení biokoridor prochází v blízkosti ploch VE-Z75, VE-Z76 a RH-Z67 a dále
pokračuje severně do lesního komplexu, kde je vymezeno nové regionální biocentrum
(vedené ovšem jako LBC 270 Vršské). Odtud potom biokoridor (nově LBC 596) míří na
30
Dle §3 odst.1 písm. a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické
stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak
přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a
nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, tvořícími jeho
povinnou součást, jsou biocentra a biokoridory.
31
Dle Návrhu ZÚR MSK je kód RBC 122.
32
Cílový typ společenstva mezofilní hájové, mezofilní bučinné; biokoridor prochází střídavě menšími úseky
listnatých lesů a úseky orné půdy, kříží několik vodních toků, míjí zastavěné území.
33
Brno, prosinec 2009
východ do dalšího nově vymezeného regionálního biocentra 206 Přílet (LBC), které nahrazuje
RBC 1526 Hubleska lokalizované v k.ú. Bílovec.
Z důvodu nesouladu Krajského generelu regionálního USES s ÚP VÚC Beskydy byly vymezené trasy
R-USES navrženy v kategorii lokální (tzn. LBK a LBC), avšak v dimenzích odpovídajících regionální
úrovni.
LOKÁLNÍ ÚSES
Ve správním území města Fulnek se vzhledem k rozloze a přírodním charakteristikám území
nachází relativně značné množství skladebné části L-ÚSES. Z hlediska hodnocených ploch
jsou významné následující segmenty:
LBC 34 Husí potok – jedná se o nově umístěné původní lokální biocentrum LBC 34
Stachovice – Husí potok severněji podél toku. Byl pozměněn také název, a to na
LBC 34 Husí potok, neboť v nové poloze se již biocentrum nenachází v k.ú.
Stachovice, ale v k.ú. Fulnek; ekotopově se jedná louku a vodní tok s doprovodnou
vegetací, cílový typ společenstva potoční jasanové olšiny; LBC se v původním
umístění nacházel v blízkosti ploch DP-Z103 a DP-Z104, která jsou součástí
lyžařského areálu (plocha ZT-Z102), v novém umístění se LBC nachází v blízkosti
ploch OT-Z61 a OT-Z62.
LBK 34-35 – biokoridor vedený podél Husího potoka mezi LBC 34 a LBC 35, zahrnuje jak
vodní část tak vegetační doprovod Husího potoka s jasany, duby, javory, bezem,
ad.; biokoridor funkční, místy nutná úprava, probírka a doplnění; biokoridor se
nachází v blízkosti plochy OT-Z63
LBK 32 – 3333 – biokoridor vedený podél Gručovky a následně podél Husího potoka, včetně
vegetačního doporvodu, dub, jasan, olše, javor, vrba, v délce cca 500 m prochází
zastavěným územím s úzkým pruhem dřevin nebo bez vegetačního doprovodu;
biokoridor se nachází v blízkosti ploch OT-Z60, 61, 62
LBK 15-44 – biokoridor vedený mezi LBC Oderská a LBC Tošovická hranice – jedná se
stávající ÚSES, který bude součástí nového LBK 599 (viz výše regionální ÚSES)
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, tzv. VKP „ze zákona“.
Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody dle § 6, zákona
č. 114/1992 Sb. jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy,
meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary,
33
Biocentrum 33 U Romovky bylo v rámci Změny č.1 ÚPM Fulnek zrušeno a jeho plocha byla zahrnuta do nově
vymezené plochy pro výrobu.
34
Brno, prosinec 2009
výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně
historických zahrad a parků.
REGISTROVANÉ VKP
V rámci správního území města Fulnek se nachází velké množství registrovaných VKP,
přičemž s hodnocenými plochami přímo kolidují nebo se nachází v jeho blízkosti tyto
registrované VKP34:
33104 – Valtéřovská cesta, 33111 – Alej jabloní kolem silnice I. tř. do Opavy, 33117 – Louka
polopřirozená a pastvina „U hájku“, 33119 – Úvozová cesta, 33120 – Louka polopřirozená,
33121 – Remízek, 33125 – Bezejmenný potok v hájku (Závaďákův les) (dle revize 2005 –
VKP 33125/1 – Údolnice pod Nevěřilovým statkem); 33156 – Bezejmenný potok s retenční
nádrží Bahňák; 33157 – Loučky u Bahňáku; 33160 – Pískovcový lom nad Stachovicemi;
33191 – Potok nad oderskou cestou; 33194 – Alej třešní kolem silnice č.47 Fulnek – Odry;
33196 – Pastviny nad oderskou silnicí; 33198 – Louky s mezemi mezi ZD Mír a křižovatkou
u tošovické pily; 33206 – Mez a pastvina nad Starou oderskou
VKP ZE ZÁKONA
V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy,
vodní toky, údolní nivy a rybníky, z nichž ty významnější jsou buď přímo registrovány, nebo
evidovány odpovědným orgánem ochrany přírody (MÚ Fulnek). Z evidovaných VKP se na
plochách nebo v jejich blízkosti nachází tyto VKP „ze zákona“: 33123 – Selský les s lesní
cestou; 33158 – Selský les nad tratí; 33199 – Les naproti kempu; 206/335 - Husí potok;
206/835 – Husí potok; 206/935 – Nádrž za hřištěm; 218/135 – Kamenný potok; 218/135 –
Rybník na pile; 218/235 – Rybník na chatě
Podrobnější charakteristiky přímo dotčených VKP jsou uvedeny v kapitole 3.
PŘÍRODNÍ PARK
Přírodní park je definován v § 12, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Jedná se o území
vymezené k ochraně krajinného rázu s významnými estetickými a přírodními hodnotami, které není jinak zvláště
chráněno.
Převážná část řešeného území se nachází v přírodním parku Oderské vrchy (zřízeno
vyhláškou č. 8/94 Okresního úřadu Nový Jičín). Výjimkou je pouze část k.ú. Děrné a
Stachovic (plochy BR-Z13 a OT-Z63), které se v přírodním parku nenachází.
Posláním přírodního parku je:
- zachování krajinného rázu, který je typický pro danou část Jesenického podhůří a to
jak v oblasti vytvořené náhorní paroviny, tak v hluboce zařezaných údolích toků,
zejména údolí Odry
34
Situace týkající se registrovaných VKP je však, jak již bylo uvedeno v kapitole 1, problematická (viz pozn.
pod čarou 16)
35
Evidováno jako VKP kategorie B – VLS (významé liniové společenstvo)
35
Brno, prosinec 2009
- ochrana zvlášť významných lokalit a biotopů, které mají zásadní význam pro
zachování druhové pestrosti živých organizmů
- ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které
nepříznivě neovlivní jejich přirozenou podstatu
- diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů
- sledování a monitorování vývoje a změn krajinného prostředí v daném území
Hospodaření a využívání území parku je diferencováno jeho rozdělením do čtyř zón:
I. zóna – nejcennější části přírodního parku (např. ZCHÚ, rozsáhlejší VKP, paleontologická
naleziště, ...)
II. zóna – velmi cenné části PP (VKP „ze zákona“ či nezahrnuté do I. zóny, kulturněhistorická místa, archeologická naleziště, části L-ÚSES nezařazené do I. zóny)
III.zóna – ostatní části PřP mající přírodní charakter
IV. zóna – zastavěná území sídel a pozemky určené k zastavění.
Hodnocená dílčí změna 1.3a náleží převážně do III. zóny, která zahrnuje části, které mají
přírodní charakter, zasahuje však i segmenty charakteristické pro zónu II.
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
Velmi významné, nebo jedinečné části živé i neživé přírody, jež jsou definovány v části třetí zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Z praktických důvodů bývají tato ZCHÚ dělena na velkoplošná (národní parky a chráněné krajinné oblasti) a
maloplošná ZCHÚ (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní
památky).
Ve správním území města Fulnek se nachází přírodní památka Stříbrné jezírko (k.ú. Jestřabí u
Fulneku). Tato PP je od nejbližší hodnocené plochy vzdálena cca 3 km.36
NATURA 2000
Natura 2000 je definována v části čtvrté zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Je tvořena
soustavou lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště,
skalní stepi, horské smrčiny apod.) na území EU. Soustavu Natura 2000 tvoří „Evropsky významné lokality
(EVL)“ a „Ptačí oblasti (PO)“.
Posuzovaný záměr nebude mít významný vliv na EVL ani na PO.
Cituji z koordinovaného stanoviska KÚ MSK (č.j. MSK 185166/2007): „Krajský úřad,
příslušný podle § 77a odst. 3 písm. w) zákona konstatuje, že záměr nemůže mít významný vliv
na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti.“
36
Návrh přírodní památky, nebo VKP Jerlochovické stěny (k.ú. Jerlochovice) – návrh je obsažen v ÚPN VÚC;
jedná se o pozůstatky původních úvozových cest, částečně zarostlé stromy a keři: slivoň švestka domácí, lípa,
jilm, javor mléč, třešeň ptačí. Výskyt mizejících druhů rostlin. Lokalita je částečně poškozená divokými
skládkami.
36
Brno, prosinec 2009
PAMÁTNÉ STROMY
Dle §46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; jedná se o mimořádně významné stromy, jejich
skupiny a stromořadí
Ve správním území města Fulnek se nachází několik památných stromů, přičemž ve vztahu
k hodnoceným plochám je zásadní přítomnost památného stromu v rámci plochy VS-Z83.
Jedná se o tis červený (Taxus baccata) rostoucí na nádvoří pily ve Vlkovicích. Strom je
v dobrém zdravotním stavu. Obvod kmene 248 cm, výška stromu cca 10 m, stáří 500 – 600
let. Strom byl vyhlášen za památný strom rozhodnutím Rady ONV Nový Jičín 26.1.1972.
2.1.8. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO
ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU
Celé řešené území dotčené posuzovaným záměrem je hodnoceno jako území s
archeologickými nálezy (chráněná území ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.). U všech zásahů
do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu
památkové péče.
Ve městě je kromě mnoha kulturních památek vymezena také „Městská památková zóna
Fulnek“ (MPZ Fulnek)37. Žádná z hodnocených ploch však do MPZ Fulnek nezasahuje.
Podobně žádná z hodnocených ploch nekoliduje ani s vyhlášenými nemovitými kulturními
památkami.
37
Dle vyhlášky ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader
vybraných měst za památkové zóny.
37
Brno, prosinec 2009
2.2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, POKUD
38
BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Pozn.: Při hodnocení předpokládaného vývoje ŽP, pokud by nebyla uplatněna hodnocená
ÚPD, je nutno vycházet jednak ze stávajících přírodních podmínek v území a jednak
z doposud platné ÚPD (situace ploch v souvislosti se stávající platnou ÚPD viz následující
odstavce).
2.2.1. K.Ú. DĚRNÉ
VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ BEZ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA
PLOŠE VS/VD-Z73 A VS/VD-Z74 – PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ / PLOCHY
VÝROBY DROBNÉ
Vzhledem k tomu, že hodnocené plochy nejsou zaneseny ve stávající platné ÚPD, lze
předpokládat, že vývoj ŽP v dotčeném území bude v případě neuplatnění posuzované ÚPD
probíhat jako doposud – tzn. že nedojde k záboru ZPF v oblasti půd tř. ochrany II. a zasažení
travino-bylinného a dřevinného porostu v severní části plochy VS/VD-Z74. Dotčené plochy
tedy budou moci být i nadále zemědělsky obhospodařovány bez jakýchkoli omezení (resp.
s omezeními plynoucími z existence v současnosti budované přeložky silnice I/57) a
vegetační porost v severní části bude i nadále sloužit jako částečné refugium pro vyskytující
se faunu.
V případě neuplatnění koncepce také nedojde ke změnám hydrického a klimatického režimu
plochy (srážkoodtokové poměry, vsak, výpar, záhřevnost, změny vzdušného proudění,...),
včetně změn emisních a imisních charakteristik. Obdobně nedojde ani ke změnám hlukových
charakteristik území (podrobněji viz kap. 5).
V závislosti na finální podobě záměrů realizovaných na hodnocených plochách bude do určité
míry také ovlivněn krajinný ráz území. V případě, že by nebyla uplatněna hodnocená
koncepce, k tomuto ovlivnění by samozřejmě nedošlo.
Z hlediska socioekonomických poměrů lze očekávat, že v závislosti na konečném zaměření
potenciálně realizovaných záměrů se v dotčeném území zvýší nabídka pracovních příležitostí
v řádu desítek až stovek pracovních míst. V situaci, kdy by koncepce nebyla uplatněna, by se
uvedený přínos neprojevil, nebo by se projevil prostřednictvím realizace potenciálních záměrů
na jiných, v některých případech méně vhodných plochách (viz též např. k.ú. Jerlochovice).
38
Vlivy uvedené v této kapitole jsou pouze orientačně nastíněny – podrobný rozbor vlivů vyvolaných
jednotlivými záměry je uveden v kapitole 5. Následující kapitolu lze shrnout konstatováním, že v převážné
většině případů nenastanou vlivy identifikované v kapitole 5 a vývoj by u většiny ploch pokračoval
dosavadním způsobem.
38
Brno, prosinec 2009
PLOŠE OK-Z54 A OK-Z55 – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ KOMERČNÍHO
CHARAKTERU
probíhat jako doposud – tzn. že nedojde k záboru ZPF v oblasti půd tř. ochrany II. Dotčené
plochy tedy budou moci být i nadále zemědělsky obhospodařovány bez jakýchkoli omezení
(resp. s omezeními plynoucími z existence v současnosti budované přeložky silnice I/57).
předběžně v řádu desítek pracovních míst. V situaci, kdy by koncepce nebyla uplatněna, by se
uvedený přínos neprojevil.
PLOŠE BR-Z03 – PLOCHA BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH
Hodnocená plocha je již zčásti zanesena ve stávající platné ÚPD (západní polovina plochy
nacházející se na k.ú. Fulnek a k.ú. Děrné). V případě, že nebude uplatněna hodnocená
koncepce, nedošlo by k novému (rozšířujícímu) záboru ZPF tř. ochrany II. v rozsahu cca
11,3 ha39, a tento půdní fond by mohl být i nadále zemědělsky obhospodařován bez omezení
(resp. s omezeními plynoucími z existence v současnosti budované přeložky silnice I/57).
plochy (srážkoodtokové poměry, vsak, výpar, záhřevnost, změny vzdušného proudění,...).
Obdobně budou také zachovány biocenologické (zejména fytocenologické) charakteristiky
území, které však vzhledem k charakteru plochy nedosahují většího významu.
koncepce, k tomuto ovlivnění by samozřejmě nedošlo, resp. by k němu došlo v míře
umožněné stávající platnou ÚPD.
Z hlediska socioekonomických aspektů se jedná o plochu, která je přínosná spíše z hlediska
sociálního. Z hlediska ekonomického lze očekávat určitý přínos hlavně v době výstavby
39
Reálná plocha přímého záboru ZPF však bude v závislosti na koeficientu zastavitelnosti nižší.
39
Brno, prosinec 2009
jednotlivých domů a společně s očekávaným demografickým růstem (který je podpořen i
touto plochou) pak lze následně očekávat i zvýšení spotřeby v oblasti terciární sféry v rámci
celého města.
2.2.2. K.Ú. FULNEK
Hodnocená plocha je již celá zanesena ve stávající platné ÚPD. V případě, že nebude
uplatněna hodnocená koncepce, tedy nedojde v porovnání se stávajícím schváleným stavem k
žádné změně.
Hodnocená plocha je již zčásti zanesena ve stávající platné ÚPD (jižní část plochy).
V případě, že by nebyla uplatněna hodnocená koncepce, nedošlo by k novému (rozšířujícímu)
záboru ZPF tř. ochrany I. a II. v rozsahu cca 8,4 ha40, a tento půdní fond by mohl být i nadále
zemědělsky obhospodařován jako doposud.
plochy (srážkoodtokové poměry, vsak, výpar, záhřevnost, změny vzdušného proudění,...).
koncepce, k tomuto ovlivnění by samozřejmě nedošlo, resp. by k němu došlo v míře
umožněné stávající platnou ÚPD.
celého města.
40
Reálná plocha přímého záboru ZPF však bude v závislosti na koeficientu zastavitelnosti nižší.
40
Brno, prosinec 2009
VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ BEZ PROVEDENÍ
ZÁMĚRU NA
Plocha BR-Z03 se z větší části nachází na k.ú. Děrné – podrobněji viz výše.
Plocha BR-Z04 se z větší části nachází na k.ú. Jerlochovice – podrobněji viz dále.
PLOŠE OT-Z60, OT-Z61 A OT-Z62 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Hodnocená plocha je v přibližně navrhovaném rozsahu již zanesena ve stávající platné ÚPD
jako plocha výroby, výrobních služeb a skladů.
V případě, že nebude uplatněna hodnocená koncepce, využití území by se z pohledu ÚPD
vyvíjelo směrem, který určuje platná ÚPD. V tomto případě by došlo k trvalému záboru ZPF
tř. ochr. II v rozsahu cca 8,1 ha; dále by v závislosti na charakteru potenciálně realizovaných
záměrů došlo ke změnám hydrického a klimatického režimu ploch (srážkoodtokové poměry,
vsak, výpar, záhřevnost, změny vzdušného proudění,…), změnám emisně-imisních
charakteristik a změnám hlukových poměrů.
V případě neuplatnění hodnocené ÚPD (tzn. uplatnění stávající platné ÚPD) dále dojde k
k zásadním změnám vyskytujících se biocenóz a v závislosti na finální podobě záměrů
realizovaných na hodnocených plochách bude do určité míry také změněn krajinný ráz území.
Z hlediska socioekonomických aspektů je hodnocená plocha v navrhované podobě přínosná
spíše z hlediska sociálního. Z hlediska ekonomického lze očekávat určitý přínos hlavně
společně s očekávaným demografickým růstem, který může být podpořen i touto plochou
poskytující zajímavé sportovní zázemí a který pak následně může indukovat i zvýšení
spotřeby zejména v oblasti terciární sféry v rámci celého města. V případě neuplatnění
hodnocené ÚPD (tzn. uplatnění stávající platné ÚPD) by byl převažující přínos spíše v oblasti
ekonomické s přímým rozvojem sekundární sféry, přičemž lze následně očekávat také
pozitivní rozvoj sféry sociální.
Pozn.: Nastíněný vývoj ŽP na dotčených plochách by uvedeným způsobem probíhal v případě
realizace potenciálních záměrů na ploše; pokud by k využití ploch dle stávající platné ÚPD
nedošlo a zároveň by nebyla uplatněna hodnocená ÚPD, vývoj ŽP by probíhal jako doposud.
41
Brno, prosinec 2009
2.2.3. K.Ú. JERLOCHOVICE
Hodnocená plocha je již prakticky celá zanesena ve stávající platné ÚPD. V případě, že
nebude uplatněna hodnocená koncepce, tedy nedojde v porovnání se stávajícím schváleným
stavem k žádné podstatné změně.
PLOŠE DP-Z93 – PLOCHA ZÁCHYTNÉHO PARKOVIŠTĚ
Hodnocená plocha není zanesena ve stávající platné ÚPD – lze tedy předpokládat, že vývoj
ŽP v dotčeném území bude v případě neuplatnění posuzované ÚPD probíhat jako doposud –
tzn. že nedojde k záboru půdy (trvalý travní porost) v oblasti s nejnižším stupněm ochrany (tř.
ochrany V.) – dotčené plochy tedy budou moci být i nadále využívány jako doposud
(vzhledem k situování a rozloze plochy je však stávají využití bez významnějšího
hospodářského přínosu).
charakteristik území.
Navrhovaná plocha zlepší dopravně bezpečnostní situaci související s parkováním v okolí
sportovního stadionu – z tohoto pohledu lze proto očekávat, že v případě neuplatnění
hodnocené koncepce k tomuto zlepšení nedojde.
Vzhledem k tomu, že se předpokládá výrazná změna povrchu (TTP x betonová či asfaltová
zpevněná plocha) dojde také k lokální změně krajinného rázu území. V případě, že by nebyla
uplatněna hodnocená koncepce, k tomuto ovlivnění by samozřejmě nedošlo.
Z hlediska socioekonomických poměrů nebude mít plocha významnější dopad (atraktivita
sportovního areálu pro potenciální návštěvníky bude možností parkování zvýšena spíše
okrajově). Určitý ekonomický přínos tak lze očekávat pouze v případě přijatelného
zpoplatnění parkovacích míst.
PLOŠE VE-Z75, VE-Z76 A VE-Z77 – PLOCHY VÝROBY ENERGIE NA
FOTOVOLTAICKÉM PRINCIPU
Hodnocené plochy jsou již zaneseny ve stávající platné ÚPD jako plochy výroby, výrobních
služeb a skladů. Velikost nově navrhovaných ploch je v porovnání s velikostí ploch
uvedených v současné platné ÚPD výrazně menší.
42
Brno, prosinec 2009
V případě, že nebude uplatněna hodnocená koncepce, využití území by se z pohledu ÚPD
vyvíjelo směrem, který určuje platná ÚPD. V tomto případě by došlo k trvalému záboru ZPF
tř. ochr. II a V. v rozsahu cca 11,7 ha; dále by v závislosti na charakteru potenciálně
realizovaných záměrů došlo ke změnám hydrického a klimatického režimu ploch
(srážkoodtokové poměry, vsak, výpar, záhřevnost, změny vzdušného proudění,…), změnám
emisně-imisních charakteristik a změnám hlukových poměrů.
V případě neuplatnění hodnocené ÚPD (tzn. uplatnění stávající platné ÚPD) dále dojde k
k zásadním změnám vyskytujících se biocenóz a v závislosti na finální podobě záměrů
realizovaných na hodnocených plochách bude s vysokou pravděpodobností také výrazně
změněn krajinný ráz území.
Z hlediska socioekonomických aspektů může být hodnocená plocha VE přínosná hlavně
z pohledu ekonomického, a to v případě, že provozovatel plochy bude např. přispívat do
obecního rozpočtu, což může zpětně významně posílit i složku sociální. V případě
neuplatnění hodnocené ÚPD (tzn. uplatnění stávající platné ÚPD) by byl převažující přínos
primárně v oblasti ekonomické s přímým dopadem na zvýšení zaměstnanosti, což následně
také přispěje ke zlepšení sociální situace.
Pozn.: Nastíněný vývoj ŽP na dotčených plochách by uvedeným způsobem probíhal v případě
realizace potenciálních záměrů na ploše; pokud by k využití ploch dle stávající platné ÚPD
nedošlo a zároveň by nebyla uplatněna hodnocená ÚPD, vývoj ŽP by probíhal jako doposud.
PLOŠE RH-Z67 – PLOCHY REKREACE HROMADNÉ – ROZŠÍŘENÍ KEMPU
probíhat jako doposud – tzn. že nedojde k záboru ZPF v oblasti půd tř. ochrany V. a zasažení
přítomného travino-bylinného porostu. Dotčené plochy tedy budou moci být i nadále
obhospodařovány jako doposud.
Z hlediska socioekonomických poměrů lze očekávat, že hodnocený záměr přispěje
k turistickému zatraktivnění obce s pozitivními dopady na socioekonomickou sféru obyvatel.
Pokud by koncepce nebyla uplatněna, uvedený přínos by se neprojevil.
43
Brno, prosinec 2009
2.2.4. K.Ú. LUKAVEC U BÍLOVCE
PLOŠE OV-Z13 –PLOCHA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
Uvedená plocha se nachází mimo území řešené stávající platnou ÚPD města Fulnek.
V současnosti je plocha umístěna ve vojenském areálu, který je veřejnosti běžně nepřístupný a
který je v současnosti prakticky nevyužívaný. Bližší stav areálu ani stav potenciálně přímo
dotčených biocenóz není znám.
V případě neuplatnění koncepce lze předpokládat, že stávající vojenské objekty by
pravděpodobně chátraly a v areálu by se uplatňoval víceméně přirozený sukcesní vývoj
biocenóz.
2.2.5. K.Ú. SLEZSKÉ VLKOVICE
PLOŠE VS-Z83 –PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
V současnosti je plocha využívána jako manipulační a skladový prostor areálu pily, na který
bezprostředně navazuje. V případě neuplatnění koncepce lze očekávat, že stejným způsobem
bude využívána i nadále a environmentální a socioekonomické aspekty budou zachovány na
stávající úrovni.
PLOŠE OT-Z68 –PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
V současnosti je již plocha ve své severní části využívána jako fotbalové hřiště, ovšem
s charakterem pravidelně sečeného trvalého travního porostu. Ostatní plochy, u nichž se
předpokládá budoucí využití pro tělovýchovu a sport, jsou v současnosti využívány také jako
trvalý travní porost s relativně vysokým zastoupením bylin sečený 1 - 2 x ročně.
V případě, že hodnocená koncepce nebude uplatněna, lze předpokládat, že využití a vývoj
ploch bude probíhat jako doposud – tzn. částečné využití plochy pro sportovní aktivity
s relativně nevýznamným ovlivněním přítomných polopřirozených biocenóz.
44
Brno, prosinec 2009
2.2.6. K.Ú. STACHOVICE
probíhat jako doposud – tzn. že nedojde k záboru ZPF v oblasti půd tř. ochrany I. a II.
Dotčené plochy tedy budou moci být i nadále zemědělsky obhospodařovány bez jakýchkoli
omezení.
včetně změn emisních a imisních charakteristik. Obdobně budou také zachovány
biocenologické (zejména fytocenologické) charakteristiky území, které však vzhledem
k charakteru plochy nedosahují většího významu.
celého města.
PLOŠE OT-Z63 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
probíhat jako doposud – tzn. že nedojde k záboru ZPF v oblasti půd tř. ochrany II. a V.
Dotčené plochy tedy budou moci být i nadále zemědělsky obhospodařovány bez jakýchkoli
omezení.
V případě neuplatnění koncepce také nedojde ke změnám hydrického (včetně
hydrogeologického) a klimatického režimu plochy (srážkoodtokové poměry, vsak, výpar,
záhřevnost, změny vzdušného proudění,...), včetně změn emisních a imisních charakteristik.
45
Brno, prosinec 2009
Z hlediska socioekonomických aspektů se jedná o plochu, která může být velmi přínosná jak
z pohledu sociálního, tak ekonomického41 (celkové zvýšení atraktivity města jak z pohledu
turistiky, tak z pohledu stávajících i potenciálních obyvatel – touto nepřímou podporou
demografického růstu pak lze následně očekávat i zvýšení spotřeby v oblasti terciární sféry
v rámci celého města).
PLOŠE ZT-Z102 –TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (PLOCHA PRO SJEZDOVKU) A
SOUVISEJÍCÍCH PLOCHÁCH DP
Plocha se nachází mimo území řešené stávající platnou ÚPD města Fulnek.
Vlastní sjezdovka bude mít minimální dopad na zábor ZPF – ZPF, tak bude dotčen záborem
pouze v souvislosti s technickým vybavením sjezdovky (sloupy vleku, strojovna, ... ) a
přilehlým obslužným parkovištěm (zde tř. ochr. II a V.).
Výraznější dopad na stávající biocenózy se nepředpokládá, k degradaci stávající vegetace
dojde pouze lokálně, a to zejména v místě obslužného parkoviště.
V souvislosti s provozem potenciálního záměru lze očekávat určité zvýšení emisních a
imisních charakteristik v blízkém okolí (zejména parkoviště a příjezdové cesty).
V závislosti na konečné podobě vleku a související technické infrastruktury lze očekávat také
určité ovlivnění krajinného rázu.
Všechny výše uvedené charakteristiky a aspekty ŽP by tedy v případě neuplatnění koncepce
zůstaly zachovány na stávající úrovni.
Realizace uvedeného záměru povede k turistickému zatraktivnění obce v zimním období a
k rozšíření nabídky sportovních aktivit pro obyvatele širšího regionu – v případě nerealizace
záměru by tedy tento socioekonomický ukazatel stagnoval na současné úrovni (resp. byl by
snížen o potenciál daných ploch).
2.2.7. CELÉ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ FULNEKU
VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚZEMÍ BEZ PROVEDENÍ PROTIPOVODŇOVÝCH A
SOUVISEJÍCÍCH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ
Uvedená opatření mají za cíl podstatně zmírnit výskyt povodňových stavů, zlepšit retenci
vody v krajině a zlepšit protierozní ochranu půdy (zejména před erozí vodní, půdy však
uvedenými protierozními opatřeními budou chráněny i před erozí eolickou). Zároveň díky
změnám kultur z intenzivně obhospodařovaných zemědělských polí na TTP dojde
k podstatnému navýšení polopřirozených kultur, které jsou biocenologicky bohatší a celkově
41
Celkové zvýšení atraktivity města jak z pohledu turistiky, tak z pohledu stávajících i potenciálních obyvatel
(nepřímá podpora demografického růstu) – oba tyto aspekty mohou dále kladně podpořit i zvýšení spotřeby
v oblasti terciární sféry v rámci celého města.
46
Brno, prosinec 2009
zlepšují KES. V případě neuplatnění koncepce lze proto konstatovat, že uvedené pozitivní
vlivy na ŽP by se neprojevily a vývoj ŽP v území by pokračoval stávajícím způsobem.
Z hlediska navrhovaných úprav koryta Husího potoka lze konstatovat, že jednoznačně dojde
ke zlepšení průběhu povodňových stavů (úpravy min. na Q20), na druhou stranu díky
některým čistě technickým opatřením může dojít k potlačení významných funkcí toku - např.
samočisticí funkce, propojení podzemní vody s vodou povrchovou, saturace podzemních vod,
migrace podél vodních toků („mokrá a suchá – pobřežní cesta“), výskyt vodních živočichů
(obratlovců i bezobratlých), atd.
47
Brno, prosinec 2009
3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY
MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY
Většina charakteristik ŽP prostředí již byla uvedena v předchozí kapitole 2. V této kapitole
jsou proto dále upřesněny jen vybrané (zasažené) aspekty ŽP.
3.1. K.Ú. DĚRNÉ
VS/VD-Z73 A VS/VD-Z74 – PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ / PLOCHY VÝROBY
DROBNÉ
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.14.00 (72618 m2) , 7.14.10 (21667 m2) a 7.11.10
(1924 m2), všechny s třídou ochrany II. Dle hlavní půdní jednotky se jedná o luvizemě
modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích)
nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s
těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry (hpj 14), resp. o hnědozemě modální včetně
slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší
spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry (hpj 11).
Půdy na dotčených plochách jsou dle tř. ochrany klasifikovány jako půdy s nadprůměrnou
produkční schopností.
Z hlediska zastoupených bicenóz (resp. fytocenóz) se v případě uvedených ploch jedná
zejména o intenzivně obhospodařované polní kultury s doprovodnými okolními porosty
s výskytem běžných druhů s převahou travin (zastoupené druhy - pýr plazivý (Elytrigia
repens), jílek (Lolium), srha laločnatá (Dactylis glomerata), lipnice (Poa), psárka polní
(Alopecurus myosuroides), jetel plazivý (Trifolium repens), jetel luční (Trifolium pratense),
úhorník mnohodílný (Descurainia sophia), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys),
rozrazil rolní (Veronica arvensis), jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago
lanceolata), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum maritimum), pryšec chvojka
(Euphorbia cyparissias), vratič obecný (Tanacetum vulgare), šťovík (Rumex), kokoška
pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kakost smrdutý (Geranium robertianum), česnáček
lékařský (Alliaria petiolata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), heřmánek terčovitý
(Matricaria discoidea), pcháč oset (Cirsium arvense), řebříček obecný (Achillea millefolium),
topolem (Populus spp.), vrbou (Salix spp.), růží šípkovou (Rosa canina), bezem černým
(Sambucus nigra), slivoní (Prunus spp.)).
Ze živočichů byly zaznamenány pouze hlemýžď zahradní (Helix pomatia), slunéčko
sedmitečné (Coccinella septempunctata), pěnodějka obecná (Philaenus spumarius), bažant
48
Brno, prosinec 2009
obecný (Phasianus colchicus), koroptev polní (Perdix perdix) – zvláště chráněný druh dle
zák. č. 114/1992 Sb., kategorie „ohrožený druh“.
Plochy nezasahují do žádného ZCHÚ, VKP, ÚSES, soustavy Natura2000 a dalších
významných institutů ŽP s výjimkou situování uvnitř přírodního parku Oderské vrchy.
Z hlediska nerostných surovin, plocha nekoliduje s žádným chráněným ložiskovým územím
(CHLÚ). Plochy zasahují do zrušené plochy ložiska Děrné (č. ložiska 5094600, těžba dřívější
povrchová, surovina cihlářská hlína – sprašová hlína).
Z hlediska charakteristik sociálních uvádíme, že v relativní blízkosti hodnocených ploch se
nachází stávající a plánovaná obytná zástavba plochy BR-Z03 (zástavba Děrného vzdálena
cca 300 m, vzdálenost nové zástavby BR-Z03 cca 150 m).
OK-Z54 A OK-Z55 – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ KOMERČNÍHO
CHARAKTERU
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.14.00 (35200 m2) s třídou ochrany II. Dle hl. půdní
jednotky se jedná o luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na
sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou
eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry.
Jak již bylo uvedeno, plocha se téměř výhradně nachází na intenzivně obhospodařované
zemědělské půdě, v menší míře obklopené travními porosty. Z hlediska zastoupených bicenóz
se tedy jedná o méně významnou plochu. Druhové složení je obdobné jako v případě
předchozí plochy s výskytem běžných travin a bylin.
Z hlediska charakteristik sociálních uvádíme, že v těsné blízkosti hodnocených ploch se
nachází plánovaná obytná zástavba plochy BR-Z03.
49
Brno, prosinec 2009
BR-Z03 – PLOCHA BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.14.10 (75116 m2), BPEJ 7.14.00 (23414 m2), BPEJ
7.58.00 (8794 m2) a BPEJ 7.11.10 (5342 m2), vše třída ochrany II. Dle hl. půdní jednotky se
jedná o luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových
hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou
příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry (hpj 14); fluvizemě
glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké
lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé
(hpj 58) a o hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních
hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními
poměry (hpj 11).
Jak již bylo uvedeno, plocha se téměř výhradně nachází na intenzivně obhospodařované
zemědělské půdě, v menší míře obklopené travními porosty. Z hlediska zastoupených bicenóz
se jedná o méně významnou plochu. Druhové složení je obdobné jako v případě předchozích
ploch s výskytem běžných travin a bylin.
3.2. K.Ú. FULNEK
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.43.10 (72116 m2) a BPEJ 7.14.00 (3751 m2), vše třída
ochrany II. Dle hl. půdní jednotky se jedná o hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na
sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s
příměsí, se sklonem k převlhčení (hpj 43), resp. o luvizemě modální, hnědozemě luvické
včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových
(polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s
příznivými vláhovými poměry (hpj 14).
50
Brno, prosinec 2009
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná z velké části o intenzivně obhospodařované polní
kultury. Výjimkou je dřevinno-bylinný porost údolnice (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica),
vratič obecný (Tanacetum vulgare), šťovík (Rumex), kokoška pastuší tobolka (Capsella
bursa-pastoris), kakost smrdutý (Geranium robertianum),pýr plazivý (Elytrigia repens), jílek
(Lolium), srha laločnatá (Dactylis glomerata), lipnice (Poa), jitrocel větší (Plantago major),
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), vikev ptačí (Vicia cracca), svlačec rolní (Convolvulus
arvensis), kostival lékařský (Symphytum officinale), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris),
merlík (Chenopodium spp.), topol (Populus spp.), vrba (Salix spp.), javor (Acer spp.), růže
šípkovou (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), slivoň (Prunus spp.), vrba (Salix spp.),
ad.).
Plochy přímo nezasahují do žádného ZCHÚ, VKP, ÚSES, soustavy Natura2000 a dalších
významných institutů ŽP s výjimkou situování uvnitř přírodního parku Oderské vrchy. Podél
SV okraje je vedeno registrované VKP 33104 – Valtéřovská cesta. Jedná se o úvozovou cestu
s mezemi, porostlá keři šípků a trnky, dále např. lopuch, kopřiva, kmín planý, ostružiník, ad.
Výskyt drobného ptactva – sýkora, stehlík, konipas, křepelka polní, koroptev polní, ťuhýk
obecný, ťuhýk šedý.
(CHLÚ) ani jiným surovinovým útvarem.
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.14.00 (66285 m2), tř. ochrany II. a BPEJ 7.56.00
(17610 m2), tř. ochr. I. Dle hl. půdní jednotky se jedná o fluvizemě modální, hnědozemě
luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových
(polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s
příznivými vláhovými poměry (hpj 14), resp. fluvizemě modální eubazické až mezobazické,
fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras,
středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (hpj. 56).
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná prakticky výhradně o intenzivně obhospodařované
polní kultury, z pohledu biocenologického se tedy jedná o plochu méně významnou.
(CHLÚ) ani jiným surovinovým útvarem. V řešeném území je evidován aktivní sesuv č. 6344
– Fulnek. Tento sesuv se nachází jižně od plochy BR-Z02, s plochou však přímo nekoliduje.
51
Brno, prosinec 2009
OT-Z60, OT-Z61 A OT-Z62 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 6.58.00 (80987 m2), tř. ochrany II. Dle hl. půdní
jednotky se jedná o fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras,
středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m,
vláhové poměry po odvodnění příznivé.
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná jednak o polní kultury (pícniny) a jednak o travní
eutrofizované porosty s převahou nitrofilních druhů porosty doplněné dřevinami (jetel,
plazivý (Trifolium repens), jetel luční (Trifolium pratense), šťovík (Rumex spp.), kokoška
pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), lipnice (Poa), jitrocel větší (Plantago major),
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékařský
(Symphytum officinale), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), merlík (Chenopodium spp.),
vratič obecný (Tanacetum vulgare), pýr plazivý (Elytrigia repens), jílek (Lolium), srha
laločnatá (Dactylis glomerata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice
(Chaerophyllum spp.), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), řebříček obecný (Achillea
millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), česnáček lékařský (Alliaria petiolata),
svízel přítula (Galium aparine), toten lékařský (Sanguisorba officinalis), lípa (Tilia spp.),
javor (Acer spp.), bez černý (Sambucus nigra), vrba (Salix spp.), jeřáb obecný (Sorbus
aucuparia), topol (Populus spp.), dub (Quercus spp.), olše (Alnus spp.), ad.).
Plochy přímo nezasahují do žádného ZCHÚ, VKP, soustavy Natura2000 a dalších
Z hlediska vedení ÚSES, prochází mezi plochami OT-Z61 a OT-Z62 regionální biokoridor
RBK 944 Fulnek – Hubleska, který je v této části navržen k doplnění (dle ÚTP vedeno jako
směr propojení biokoridoru). Vzhledem k navrhovaným změnám ve vedení R-ÚSES (viz
předchozí kapitoly) však k tomuto křížení ploch OT s R-ÚSES nedojde. Hodnocené plochy
OT dále sousedí s RBC 1561 Fulnek (viz kap. 2) a LBK 32-33 a LBC 34 Husí potok (viz
kap. 2).
52
Brno, prosinec 2009
3.3. K.Ú. JERLOCHOVICE
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.26.54 (116763 m2), BPEJ 7.26.51 (18196 m2), obě tř.
ochrany V. a BPEJ 7.26.41 (16646 m2), tř. ochrany IV. Dle hl. půdní jednotky se jedná o
kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až
středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.
Půdy na dotčených plochách jsou dle tř. ochrany klasifikovány jako půdy s podprůměrnou
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná z větší části o intenzivně obhospodařované polní
kultury, na menší ploše je zastoupen TTP, na mezích se nachází křoviny a v nižší části plochy
je stromový porost se zbytky extenzivního sadu. Z rostlin jsou zastoupeny běžné druhy např.
jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jetel plazivý
(Trifolium repens), jetel zlatý (Trifolium aureum), lipnice (Poa), šťovík (Rumex), vratič
obecný (Tanacetum vulgare), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva
žahavka (Urtica urens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pýr plazivý (Elytrigia repens),
jílek (Lolium), krabilice (Chaerophyllum spp.), ostružiník (Rubus spp.), růže šípková (Rosa
canina), bez černý (Sambucus nigra), javor (Acer spp.), slivoň (Prunus spp.), jabloň (Malus
spp.), ad.
Plochy přímo nezasahují do žádného ZCHÚ, ÚSES, soustavy Natura2000, zasahují však do
některých registrovaných VKP a jsou situovány uvnitř přírodního parku Oderské vrchy.
Plochou prochází registrované VKP 33119 Úvozová cesta, severovýchodní část zasahuje
VKP 33120 Louka poopřirozená a částečně zasahuje do evidovaného VKP „ze zákona“
33123 Selský les s lesní cestou.
VKP 33119 Úvozová cesta – bývalá úvozová cesta ve spodní části v hlubokém zářezu
zarostlá sukcesní vegetací dřevin (trnka, maliník, ostružiník, růže, modřín); v horní části
pomýstná výsadba stromů a nálet keřů (javor klen, j. mléč, růže, bez
DP-Z93 – PLOCHA PARKOVIŠŤ
Plocha se nachází na půdách s BPEJ 7.71.01 (1492 m2)42, tř. ochrany V. Dle hl. půdní
jednotky se jedná o gleje fluvické, fluvizemě glejové, středně těžké až velmi těžké, výrazně
vlhčí při terasových částech úzkých niv.
42
Částečně je však již plocha dle KN vedena jako ostatní plocha - silnice.
53
Brno, prosinec 2009
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná o udržovaný (pravidelně sečený) travní porost
s běžnými druhy (jetel plazivý (Trifolium repens), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys),
jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), pýr plazivý (Elytrigia
repens), lipnice (Poa), řebříček obecný (Achillea millefolium), jetel zlatý (Trifolium aureum),
sedmikráska chudobka (Bellis pernnis), silenka nadmutá (Silene vulgaris), svída krvavá
(Cornus sanguinea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), ad.)
Plocha přímo nezasahuje do žádného ZCHÚ, VKP, soustavy Natura2000 a dalších
Jižně od plochy se nachází evidované VKP „ze zákona“ 33123 Selský les.
VE-Z75, VE-Z76 A VE-Z77 – PLOCHY VÝROBY ENERGIE NA FOTOVOLTAICKÉM
PRINCIPU
Plocha se nachází na půdách s BPEJ 7.26.51 (36342 m2), tř. ochrany V.; BPEJ 7.47.00
(18041 m2)43, tř. ochrany II; BPEJ 7.47.52 (10358 m2), tř. ochrany V.; BPEJ 7.47.42
(9381 m2), tř. ochrany V.; BPEJ 7.26.44 (9444 m2), tř. ochrany V. Dle hl. půdní jednotky se
jedná o kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké,
až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry (hpj 26), resp. pseudogleje modální,
pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně
těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření (hpj 47).
Převážná část půd na dotčených plochách je dle tř. ochrany klasifikována jako půdy
s podprůměrnou produkční schopností (tř. ochr. V.), menší část pak jako půdy
s nadprůměrnou produkční schopností (tř. ochr. II.).
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná o trvalý travní porost (část plochy je vedena jako
orná půda, i tato část však byla v době průzkumu s travním porostem) s běžnými druhy
(šťovík (Rumex), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), jitrocel větší (Plantago
major), jetel plazivý (Trifolium repens), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), jitrocel
kopinatý (Plantago lanceolata), pýr plazivý (Elytrigia repens), lipnice (Poa), řebříček obecný
(Achillea millefolium), sedmikráska chudobka (Bellis pernnis), silenka nadmutá (Silene
vulgaris), kakost smrdutý (Geranium robertianum), bršlice kozí noha (Aegopodium
podagraria), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), svlačec rolní (Convolvulus
arvensis), kostival lékařský (Symphytum officinale), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris),
toten lékařský (Sanguisorba officinalis), svízel přítula (Galium aparine), zvonek rozkladitý
(Campanula patula), blatouch bahenní (Caltha palustris), lopuch (Arctium spp.), pcháč
obecný (Cirsium vulgare), hluchavka bílá (Lamium album)‚ jasan (Fraxinus spp.), vrba (Salix
43
Částečně je však již plocha dle KN vedena jako jiná plocha - ostatní plocha bez evidovaného BPEJ (p.č. 706/1,
rozloha 5771 m2) .
54
Brno, prosinec 2009
spp.), olše (Alnus spp.), javor (Acer pseudoplatanus), lípa (Tilia spp.), ad.). Vzhledem
k charakteru lokality (místy podmáčené plochy s malými tůňkami a vodním tokem) lze
očekávat přítomnost obojživelníků, včetně druhů zvl. chráněných (dle zák. 114/1992 Sb.).
Plochy přímo nezasahují do žádného ZCHÚ a soustavy Natura2000. Jsou však situovány
uvnitř přírodního parku Oderské vrchy a dále se nachází v blízkosti či přímo ve VKP. Plocha
VE-Z75 zasahuje do severní části registrovaného VKP 33206 Mez a pastvina nad Starou
oderskou cestou, v sousedství ploch VE-Z76 a VE-Z77 se dále nachází registrovaná VKP
33191 Potok pod oderskou cestou, VKP 33193 Mez podél oderské cesty a VKP 33194 Alej
třešní kolem silnice č.47 Fulnkek – Odry. Charakteristika jednotlivých VKP dle evidenčních
listů:
VKP 33206 Mez a pastvina nad Starou oderskou cestou – porosty na mezi nad Starou
oderskou cesto i pod ní v současné době již charakteru zapojeného lesního porostu (lípa, dub,
habr, šípek, líska, třešeň ptačí, brslen, ostružiník); v mezi pozorován chřástal polní (dle
evidenčního listu VKP - údaje z roku 2005 44)
VKP 33191 Potok pod oderskou cestou – pravý bezejmenný přítok Husího potoka v širokém
údolí využívaném jako louka; spodní část toku o délce 300- 400 m zatrubněna; částečně
hluboko zařezané koryto s listnatými stromy (lípa, javor klen, j. mléč, olše, vrba)
VKP 33193 Mez podél oderské cesty – mez porostlá stromy a keři, rozšiřující se v menší
loučky, které však postupně v průběhu sukcese zanikají a tvoří souvislé porosty
VKP 33194 Alej třešní kolem silnice č.47 Fulnek – Odry – silnice I/47 lemovaná po obou
stranách stromořadím třešní, které poskytuje významné optické vedení komunikace; třešňová
alej zachovaná, na několika místech přerušená vykácením jednotlivých stromů; stromy
v dobrém stavu odpovídajícím stanovištním podmínkám.
Část registrovaného VKP 33206 je vedena jako PUPFL, plochy tak zasahují také do
ochranného pásma lesa.
Z hlediska ÚSES prochází poblíž ploch LBK 15-44 (nově LBK 599; viz kap. 2) – hodnocené
plochy do tohoto segmentu ÚSES však nezasahují.
(CHLÚ), zasahuje však do zrušené plochy ložiska Slezský kulm (č. ložiska 9066400, dosud
netěženo, surovina polymetalické rudy – Ag-ruda, Pb-ruda a Zn-ruda).
RH-Z67 – PLOCHY REKREACE HROMADNÉ – ROZŠÍŘENÍ KEMPU
Plochy se nachází na půdách s BPEJ 7.71.01 (14058 m2), BPEJ 7.47.52 (5654 m2), a BPEJ
7.41.77 (1906 m2), vše tř. ochrany V. Dle hl. půdní jednotky se jedná o gleje fluvické,
fluvizemě glejové, středně těžké až velmi těžké, výrazně vlhčí při terasových částech úzkých
niv (hpj 71), pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
44
Během průzkumu v rámci SEA nepotvrzeno.
55
Brno, prosinec 2009
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k
dočasnému zamokření (hpj 47) a půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě,
rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně
těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry (hpj 41).
Z hlediska zastoupených bicenóz se plocha nachází na běžně obhospodařovaném TTP, míst
podmáčeném, s běžnými druhy převážně nitrofilních rostlin (šťovík (Rumex), pcháč obecný
(Cirsium vulgare), hluchavka bílá (Lamium album), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata),
jitrocel větší (Plantago major), bedrník větší (Pimpinella major), kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica), rožec (Cerastium spp.), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), lopuch
(Arctium spp.),pýr plazivý (Elytrigia repens), lipnice (Poa), řebříček obecný (Achillea
millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), toten lékařský (Sanguisorba officinalis),
zvonek rozkladitý (Campanula patula), kostival lékařský (Symphytum officinale), ad.
Plocha přímo nezasahuje do žádného ZCHÚ, ÚSES, soustavy Natura2000, zasahuje však do
registrovaného45 VKP 33198 Louky s mezemi mezi ZD Mír a křižovatkou u tošovické pily,
evidovaného VKP „ze zákona“ 206/6 Louky v údolí Husího potoka a je situována uvnitř
přírodního parku Oderské vrchy.
VKP 33198 Louky s mezemi mezi ZD Mír a křižovatkou u tošovické pily – porosty na mezích
– lípa, vrba, bez černý, javor, trnka, šípková růže, bříza, osika; bylinný podrost omezen
souvislým překryvem dřevin; louky přecházejí z rovinaté údolní nivy na příkře svažitý terén,
z větší části obhospodařovaný, z části extenzivně až neobhospodařovaný s přirozenou
skladbou lučního porostu (západní část); část údolnicové louky je při větších akcích v kempu
využívána jako parkoviště.
Jižně od plochy se nachází lesní porost, který je evidován jako VKP 33199 Les naproti kempu
(VKP „ze zákona“), přičemž plocha zasahuje do ochranného pásma lesa. Uvedeným lesním
celkem dále prochází LBK 15-44 (nově LBK 599; viz kap. 2) - jak již však bylo uvedeno,
hodnocená plocha do tohoto segmentu ÚSES nezasahuje.
nachází stávající obytná zástavba (vzdálenost cca 100 - 150 m).
45
Dle evidenčního listu VKP registrace zrušena.
56
Brno, prosinec 2009
3.4. K.Ú. LUKAVEC U BÍLOVCE
OV-P13 – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (BÝVALÝ VOJENSKÝ AREÁL)
Plocha se nenachází na půdách se stanovenou BPEJ („jiná plocha“, druh pozemku „ostatní
plocha“) a nejsou zde tedy stanoveny tř. ochrany půdy (v současnosti je plocha využívána
jako vojenský areál, do něhož není běžný přístup).
Z hlediska zastoupených bicenóz lze předpokládat existenci obdobných biocenóz jako
v okolním lesním porostu (převážně smrk ztepilý (Picea abies)) resp. okolních mezích.
Podrobnější biocenologická situace není v současnosti zpracovateli známa, z leteckých
snímků je však patrné, že na ploše jsou významně zastoupeny jak lesní, tak travinné plochy.
významných institutů ŽP s výjimkou situování uvnitř přírodního parku Oderské vrchy. Celý
areál hodnocené plochy je těsně obklopen lesními porosty (VKP „ze zákona“) a plocha tak
zasahuje i do ochranného pásma lesa. Dále se plocha nachází v pramenné oblasti Gručovky
(VKP „ze zákona“).
3.5. K.Ú. SLEZSKÉ VLKOVICE
VS-Z83 – PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (AREÁL PILY)
Plocha se nachází na pozemcích, které jsou vedeny jako zemědělská půda s BPEJ 7.58.00, tř.
ochr. II. (cca 4600 m2, vedena jako TTP), zbylá část plochy (cca 1600 m2) je vedena jako
manipulační plocha bez stanovené BPEJ. Dle hl. půdní jednotky se jedná o fluvizemě glejové
na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí,
pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.
Plocha je v současnosti využívána jako manipulační a skladový prostor přiléhající k areálu
pily, přímo na dotčené ploše se nenachází žádné významnější biocenózy. V okolí plochy se
nachází běžné dřevinné porosty - olše, růže šípková, javor, lípa, ad.
Z pohledu významných institutů ochrany ŽP plocha zasahuje do evidovaného VKP „ze
zákona“ Kamenný potok (plocha zasahuje do nivy Kamenného potoka) a zasahuje ochranné
pásmo lesa (VKP „ze zákona“). Jak již bylo uvedeno, v prostoru areálu pily se dále nachází
památný strom tis červený (Taxus baccata). Strom je v dobrém zdravotním stavu; obvod
kmene 248 cm, výška stromu cca 10 m, stáří 500 – 600 let; za památný strom byl vyhlášen
rozhodnutím Rady ONV Nový Jičín 26.1.1972.
57
Brno, prosinec 2009
OT-Z68 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Plocha se nachází na zemědělské půdě BPEJ 7.71.01, tř. ochr. V., (rozloha cca 10000 m2;
vedeno jako TTP), zbylá část plochy (cca 3100 m2) je vedena jako ostatní plocha (sportoviště
a rekreační plocha bez stanovené BPEJ. Dle hlavní půdní jednotky se jedná o gleje fluvické,
fluvizemě glejové, středně těžké až velmi těžké, výrazně vlhčí při terasových částech úzkých
niv.
Z hlediska zastoupených bicenóz se jedná o luční porost s běžnými druhy (pryskyřník prudký
(Ranunculus acris), pryskyřník plazivý (R. repens), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare),
bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), vrbovka (Epilobium spp.), toten lékařský
(Sanguisorba officinalis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kostival lékařský
(Symphytum officinale), rožec (Cerastium spp.), hluchavka bílá (Lamium album), jitrocel
kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), bedrník větší (Pimpinella
major), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice (Poa), řebříček obecný (Achillea
millefolium), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), šťovík
(Rumex spp.), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), vratič obecný (Tanacetum vulgare),
kostival lékařský (Symphytum officinale), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris),
vikev ptačí (Vicia cracca), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), sedmikráska chudobka
(Bellis pernnis), silenka nadmutá (Silene vulgaris), kakost smrdutý (Geranium robertianum),
bojínek luční (Phleum pratense), pýr plazivý (Elytrigia repens), jetel plazivý (Trifolium
repens), jetel luční (Trifolium pratense), svízel přítula (Galium aparine), ad.).
Na ploše byla zjištěna kolonie mravenců (Formica spp.) – zvl. chráněný druh dle zák. č.
114/1992 Sb., kategorie „ohrožený druh“. Vzhledem k charakteru lokality (místy podmáčené
plochy, blízké vodních toky) lze očekávat přítomnost obojživelníků, včetně druhů zvl.
chráněných (dle zák. 114/1992 Sb.).
Z pohledu významných institutů ochrany ŽP plocha leží v evidovaném VKP „ze zákona“
Husí potok (resp. v jeho nivě) a zasahuje ochranné pásmo lesa (VKP „ze zákona“). Dále se
plocha nachází v přírodním parku Oderské vrchy.
Z hlediska charakteristik sociálních uvádíme, že podél stávající příjezdové komunikace se
nachází několika obytných budov a kostel.
58
Brno, prosinec 2009
3.6. K.Ú. STACHOVICE
Plocha se nachází na půdách s BPEJ 6.43.00 (52283 m2), tř. ochrany I.; BPEJ 6.58.00
(36192 m2), tř. ochrany II. a BPEJ 6.14.00 (14618 m2). Dle hl. půdní jednotky se jedná o
hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké,
ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení (hpj 43), fluvizemě
glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké
lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé
(hpj 58), resp. o luvizemě
modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na
sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou
eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry (hpj 14).
zejména o intenzivně obhospodařované polní kultury a plochy intenzivních TTP
s doprovodnými okolními porosty s výskytem běžných druhů (kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica), šťovík (Rumex spp.), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pelyněk černobýl
(Artemisia vulgaris), merlík (Chenopodium spp.), pcháč obecný (Cirsium vulgare), jitrocel
kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), jetel plazivý (Trifolium
repens), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice
(Poa), ad.)
Významné instituty ochrany ŽP se na hodnocených plochách či v jejich blízkosti
nevyskytují a vliv na ně bude minimální. Plocha se již také nenachází v přírodním parku
Oderské vrchy.
OT-Z63 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Plocha se nachází na půdách s BPEJ 6.58.00 (26675 m2), tř. ochrany II. a BPEJ 6.71.01
(19066 m2). Dle hl. půdní jednotky se jedná o fluvizemě glejové na nivních uloženinách,
popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité,
hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé (hpj 58), resp. o gleje
fluvické, fluvizemě glejové, středně těžké až velmi těžké, výrazně vlhčí při terasových částech
úzkých niv (hpj 71).
Většina půdy na dotčených plochách je dle tř. ochrany klasifikována jako půda
s nadprůměrnou produkční schopností (tř. ochr. II.).
59
Brno, prosinec 2009
zejména o plochy TTP a obhospodařované polní kultury s výskytem běžných druhů (lipnice
(Poa), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), jetel plazivý
(Trifolium repens), psárka luční (Alopecurus pratensis), pýr plazivý (Elytrigia repens), srha
říznačka (Dactylis glomerata), řebříček obecný (Achillea millefolium), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica), šťovík (Rumex spp.), vratič obecný (Tanacetum vulgare), ad.).
Na ploše ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný významný institut ochrany
ŽP s výjimkou přírodní parku Oderské vrchy (plocha leží vně parku při jeho hranici). Ve
vzdálenosti cca 100 m od plochy je veden podél Husího potoka LBK 34-35.
Na hodnocené ploše se nachází vodní zdroj Stachovice, který společně s vod. zdrojem Hl.
Životice donedávna sloužil k zásobování města pitnou vodou. V současnosti je skupinový
vodovod již připojen na Ostravský oblastní vodovod a vodní zdroj Stachovice již není pro
zásobování obyvatelstva využíván.
Z hlediska charakteristik sociálních uvádíme, že poblíž plochy a podél stávající možných
příjezdových komunikace se nachází několika obytných budov.
ZT-Z102 – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (SJEZDOVKA) A PŘILEHLÁ PARKOVIŠTĚ (DPZ103 A DP-Z104
Z hlediska půd bude plocha sjezdovky ponechána jako ZPF (přeměněna na TTP). Vlastní
zábor tak bude představovat pouze realizace vleku a doprovodných zařízení a provozů
(ukotvení sloupů, strojovna, restaurace). Většina tohoto záboru se bude realizovat na
průměrně až podprůměrně kvalitních půdách (tř. ochr. III. – V.), jeho rozsah však není možné
v této fázi přesněji specifikovat. Podstatnější zábor tak budou tvořit pouze parkoviště
přiléhající k lyžařskému areálu (plochy DP-Z103 a DP-Z104), která se nachází na půdách
s BPEJ 6.58.00 (1729 m2), tř. ochrany II. a BPEJ 6.71.01 (1712 m2). Dle hl. půdní jednotky se
jedná o fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké
nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po
odvodnění příznivé (hpj 58), resp. o gleje fluvické, fluvizemě glejové, středně těžké až velmi
těžké, výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv (hpj 71).
Větší část plochy je dle tř. ochrany klasifikována jako půda s nadprůměrnou produkční
schopností (tř. ochr. II.).
Z hlediska zastoupených bicenóz (resp. fytocenóz) se v případě plochy sjezdovky (ZT) jedná
o obhospodařované polní kultury, které však byly v době průzkumu zanedbané a
předpokládaný výnos je zřejmě podprůměrný. Na plochách parkovišť (DP) se jedná zejména
o méně udržovaný TTP s převahou nitrofilních druhů (šťovík (Rumex spp.), vratič obecný
60
Brno, prosinec 2009
(Tanacetum vulgare), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), merlík (Chenopodium spp.),
lopuch (Arctium spp.), lipnice (Poa), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší
(Plantago major), srha říznačka (Dactylis glomerata), řebříček obecný (Achillea millefolium),
peťour srstnatý (Galinsoga urticifolia), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), vratič obecný
(Tanacetum vulgare), turanka kanadská (Conyza canadensis), zlatobýl kanadský (Solidago
canadensis), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), svlačec rolní (Convolvulus arvensis),
rozrazil (Veronicaspp.), ad.)
Z hlediska významných institutů ochrany ŽP se v blízkosti hodnocené plochy nachází RBC
1561 Fulnek, RBK 1530 Kletenský les-Fulnek46. V blízkosti ploch parkovišť (DP-Z103 a DPZ104) se nachází LBC 34 Stachovice – Husí potok – toto LBC je však v rámci zpracovávané
ÚPD navrženo k přesunutí severněji podél toku (viz kap. 2).
Plocha ZT dále zasahuje do ochranného pásma lesa (VKP „ze zákona“) a nachází se
v přírodním parku Oderské vrchy.
(CHLÚ) ani jiným surovinovým útvarem, v blízkosti plochy ZT-Z102 se však nachází plocha
nebilancovaného ložiska Stachovice (č. ložiska 5245100, těžba dřívější povrchová, surovina
štěrkopísky – písek).
nachází stávající obytná zástavba (vzdálenost cca 150 m).
3.7. CELÉ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ FULNEKU
PROTIPOVODŇOVÁ A PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Z hlediska půd budou protipovodňová a protierozní opatření realizována zejména v podobě
zatravňování vybraných v současnosti intenzivně obhospodařovaných ploch. Touto změnou
nedojde k záboru ZPF, změní se pouze druh pozemku (TTP), přičemž půdoochranná funkce
se výrazně zvýší.
Z hlediska biocenóz se na většině ploch, u nichž se plánuje zatravnění, v současnosti nachází
intenzivní polní kultury s malou biocenologickou hodnotou a nízkým KES. Vodní toky, u
nichž se ve vybraných intravilánových částech plánují úpravy koryta (zejména Husí potok
v částech Vlkovice a Dolejší Kunčice), mají místy polopřirozený chrakter s náznakem
meandrování a přirozeným dřevinným doprovodem (olše, vrba, jasan, lípa, habr, ad.).
Z hlediska významných institutů ochrany ŽP se prakticky všechna navrhovaná opatření
nachází v přírodním parku Oderské vrchy. Díky předpokládaným úpravám Husího potoka
dojde k zasažení VKP „ze zákona“, kterými jsou mimo jiné právě také vodní toky. Plochy,
46
Do tohoto RBK (vymezení dle ÚTP) hodnocená plocha mírně zasahuje svou západní částí.
61
Brno, prosinec 2009
které jsou určeny k zatravnění se dále nachází v blízkosti některých registrovaných VKP,
VKP „ ze zákona“ (lesy) a segmentů ÚSES.
Z hlediska nerostných surovin plochy určené k protierozním a protipovodňovým opatřením
nekolidují s žádným chráněným ložiskovým územím (CHLÚ), část těchto opatření (zejména
na k.ú. Jerlochovice) se však nachází na zrušené ploše ložiska Slezský kulm (č. ložiska
9066400, dosud netěženo, surovina polymetalické rudy – Ag-ruda, Pb-ruda a Zn-ruda).
Z hlediska charakteristik sociálních uvádíme, že některá z opatření si vyžádají „individuální
újmu“ (např. možný zábor části některých zahrad, změna hospodaření na některých
pozemcích apod.).
62
Brno, prosinec 2009
4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ,
KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚPD VÝZNAMNĚ
47
OVLIVNĚNY
Mezi hlavní problémy, které lze v území ve vztahu k hodnoceným záměrům identifikovat,
patří zejména:
- Povodně – území Fulneku bylo v nedávné minulosti několikrát sužováno povodněmi,
přičemž poslední výrazná povodeň udeřila v létě tohoto roku. V letošním roce byla
záplava způsobena déletrvajícím deštěm a následnou přívalovou srážkou, kdy během
několika desítek minut spadly v povodí Husího potoka a jeho přítoků desítky mm
srážek (odhadem cca 40 mm). Hlavní srážková oblast se naneštěstí nacházela
v blízkém okolí Husího potoka, což znemožnilo uplatnění retenčního potenciálu
celého povodí, který je však díky místy nevhodným zemědělským postupům48 a
rozsáhlejším zastavěným plochám značně snížen. V rámci hodnocené ÚPD města
Fulnek a v rámci předkládaného SEA hodnocení jsou navrhována opatření, která by
měla podobné povodňové situace podstatně snížit, zlepšit retenční potenciál území a
tím zlepšit mimo jiné i průběh povodňových kulminačních stavů.
- Socioekonomická situace (vyšší nezaměstnanost a nízká kupní síla49, omezené
možnosti vyžití obyvatel) – ve městě je relativně málo pracovních příležitostí, což se
negativně odráží na sociální situaci obyvatel a jejich nízké kupní síle, která následně
snižuje rozvoj zejména terciární ale i sekundární sféry. Navrhovanými opatřeními
v oblasti navýšení pracovních příležitostí (plochy VS a VD s dobrou dopravní
dostupností na páteřní dálniční síť) , dále v oblasti možností individuálního bydlení
(relativně rozsáhlé plochy BR) a značně rozšířenými možnostmi sportovního vyžití
(OT - plochy navazující na „sportovní promenádu“ doplněnou sjezdovkou a areálem
vodních sportů), je možno výrazně navýšit příliv nových obyvatel a turistů, díky nimž
se může podstatně zlepšit situace podnikatelské sféry (zejména sekundární a terciární
sféra). Fulnek má díky svému umístění a historickým dominantám relativně vysoký
potenciál stát se regionálně vyhledávaným místem, k čemuž může přispět také kladení
důrazu na zachování a zlepšení krajinného rázu přírodních charakteristik území (mimo
jiné viz dále např. úpravy sportovišť, ploch VS, ploch určených k zatravnění v rámci
protipovodňových opatření atd.).
47
Zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Kapitola je zaměřena hlavně na identifikaci
stávajících problémů ŽP; „jevy ŽP ovlivněné hodnocenou ÚPD“ jsou podrobněji uvedeny v kapitole 3
(charakteristiky ŽP) a kapitole 5 (vlivy na ŽP) .
48
Je však nutno podotknout, že obecně jsou díky mnohdy neuváženým záborům kvalitní zemědělské půdy ve
vhodných polohách zemědělci „vytlačováni“ na plochy, které nejsou pro intenzivní zemědělství vhodné a na
těchto plochách pak dochází ke zvýšené vodní erozi a snížení retenčních vlastností půdy.
49
Viz též např. SWOT „Programu rozvoje města Fulnek a integrovaných obcí v letech 2007 – 2010“.
63
Brno, prosinec 2009
5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ
50
NAVRHOVANÉ ÚPD
Vlivy, jež jsou v následujícím textu uvedeny, je třeba ve většině případů pokládat za vlivy
potenciální, vysledované na základě dostupných technických specifikací koncepce. Vzhledem
k míře rozpracovanosti jednotlivých záměrů a také s ohledem na skutečnost, že SEA posouzení
nemůže, a ani nemá nahrazovat posouzení EIA, nelze následující výčet vlivů (včetně všech
interakcí) považovat za definitivní. Jak již bylo uvedeno, předkládané hodnocení SEA se týká
ploch navrhovaných v rámci ÚPD – nejedná se tedy o posouzení konkrétního záměru, který
bude detailně specifikován a následně posouzen procesem EIA. Z tohoto důvodu opět
podotýkáme, že v rámci SEA není hodnocení pro konkrétní záměr účelné, a to hlavně pro
zachování „univerzálnosti“ ÚPD. Tzn., že hodnocena je plocha, na níž může vzniknout daný
záměr v různých projektových modifikacích.
Vlivy nulových variant (tzn. nerealizace záměru) jsou uvedeny v kapitole 2.2. – v této kapitole
již proto uváděny nejsou.
5.1. K.Ú. DĚRNÉ
5.1.1. VLIVY PLOCH VS/VD-Z73 A VS/VD-Z74 – PLOCHY VÝROBY
A SKLADOVÁNÍ / PLOCHY VÝROBY DROBNÉ
Obyvatelstvo
Na plochách může být realizováno široké spektrum záměrů, z nichž některé mohou mít rušivé
vlivy po stránce hygienické (hlukové a emisní zatížení) – míru tohoto vlivu však nelze
v současnosti odhadnout.51
Jako významné pozitivum lze uvést situování plochy přímo u přeložky I/57 (přivaděč na
budovanou D47), díky čemuž nebude nutné převádět indukovanou nákladní a osobní dopravu
přes obydlené oblasti (minimalizace vlivu indukované dopravy na obydlené oblasti a s tím
spojené nezhoršení bezpečnostní situace, výrazně menší ovlivnění emisemi a hlukem).
50
Včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých,
trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost,
faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a
archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
51
V souvislosti s tímto aspektem je možno zmínit skutečnost, že vhodně situovaná výstavba výrobních či
skladových budov může do určité míry působit jako odstínění od zatížení (zejména hlukového) pocházejícího
z provozu na přeložce silnice I/57 (realizována v současnosti). Silnice je však v místě hodnocených ploch
situována v zářezu hlubokém cca 10 m, což již samo o sobě má značný protihlukový efekt.
64
Brno, prosinec 2009
v řádu desítek až stovek pracovních míst, což následně může zatraktivnit celé město a podnítit
demografický růst (společně např. s plochami pro bydlení) s následným rozvojem terciární
sféry.
Biocenózy a dotčené významné instituty ochrany ŽP včetně vlivu na krajinný ráz
Realizací potenciálních záměrů na hodnocených plochách dojde k likvidaci velké části
přítomných biocenóz. Jak již bylo uvedeno výše, na dotčených plochách se však nenachází
významná rostlinná ani živočišná společenstva či druhy (s výjimkou zaznamenané koroptve
polní (Perdix perdix) – zvláště chráněný druh, kategorie „ohrožený“) a význam ploch
(travino-bylinného porostu a dřevin) je spíše ve funkci refugia. Z tohoto pohledu lze zásah
hodnotit jako negativní nikoli však významně.
Významné instituty ochrany ŽP se, s výjimkou přírodního parku, na hodnocených plochách či
v jejich blízkosti nevyskytují a vliv na ně bude minimální. Výjimku tvoří možnost ovlivnění
vodních toků (VKP) např. dešťovými splachy z obslužných parkovišť, které mohou být
kontaminovány nebezpečnými látkami. Totéž platí i pro některé odpadní vody z výroby, a to i
v případě, že projdou ČOV (viz též níže Voda).
Plochy (resp. případně realizované budovy) jsou pohledově exponované zejména ze stávající
silnice I/47 (pohled severním směrem) a v linii vyvýšené části Fulneku52 – Děrné. Vzhledem
k tomu, že se hodnocené plochy nachází v přírodním parku Oderské vrchy (při jeho
hranicích), lze v případě nevhodné architektonické podoby budov označit potenciální vliv za
významný až rušivý.
Půdy
Zanesením hodnocené plochy do ÚPD a tedy i následnou možnou realizací záměru dojde k
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 9,6 ha. Vzhledem k tomu, že se dotčená plocha
nachází na nadprůměrně kvalitních půdách (tř. ochr. II.), lze tento aspekt hodnotit jako
významný.
Pozn.: Při zpracování dokumentace je nutno postupovat v souladu s ust. § 5 odst. 1 a 2 zákona č.334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Zpracovatelé jsou povinni
řídit se zásadami ochrany ZPF (§ 4 zákona), jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je
z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit
předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a to zpravidla ve srovnání s jiným
možným řešením. V dalším stupni zpracování územního plánu bude vydáno stanovisko orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu podle ust. § 5 odst. 2 zákona na základě posouzení obsahu odůvodnění územního
plánu a stanoviska příslušného orgánu ochrany ZPF.
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda ze sociálních zařízení bude odváděna na ČOV –
v tomto směru proto prakticky nehrozí významnější negativní ovlivnění povrchových či
podzemních vod.
52
Zejména zámek, ale také např. svahy, na nichž je situována plocha BR-Z04.
65
Brno, prosinec 2009
Co se týče odpadních vod z výroby, záleží samozřejmě na konkrétním typu záměru. Přesto se
však předpokládá, že vypouštění i těchto odpadních vod bude probíhat v souladu se
zákonnými podmínkami a odpadní vody z výroby obsahující látky, které není možné odstranit
běžným způsobem na komunální ČOV, budou likvidovány tak, aby nedocházelo
k nepřípustnému zatěžování ŽP.
V případě parkovišť však nelze zcela vyloučit riziko smyvu nebezpečných látek (pozůstatky
úkapů provozních kapalin vozidel), a to jak do podzemních, tak i povrchových vod. Budou-li
však dodržena opatření navržená v kapitole 7, lze i toto riziko hodnotit jako nízké.
Vzhledem k předpokládaným relativně rozsáhlým zastavěným (resp. zpevněným) plochám, na
nichž nebude probíhat přirozený vsak srážek, lze očekávat lokálně významné snížení retenční
schopnosti hodnocených ploch, které se může negativně projevit v případě přívalových dešťů
(rychlejší a výraznější kulminace povodňové vlny).
Zastavění (zpevnění) ploch, na nichž nemůže docházet k zasakování, také negativně ovlivní
bilanci podzemních vod – tento vliv však bude lokálního charakteru a vzhledem k celkovým
rozlohám povodí nebude dosahovat zásadních měřítek.
Klima a ovzduší
Z hlediska klimatických podmínek lze očekávat pouze vlivy a změny na mikroklimatické
úrovni. Existencí hodnocených ploch (hl. realizací ploch zpevněných) dojde k mírnému
zvýšení záhřevnosti v přilehlém území. Vzhledem k předpokládanému rozsahu, však lze tento
vliv hodnotit jako zanedbatelný.
Jak již bylo uvedeno výše, na plochách může být realizováno široké spektrum záměrů, z nichž
některé mohou přímo či nepřímo (indukovaná doprava) zhoršit imisní zatížení území – míru
tohoto vlivu však nelze v současnosti odhadnout (záleží na konkrétním typu využití plochy).
Horninové prostředí a přírodní zdroje
Plocha nekoliduje s žádným chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) ani dobývacím
prostorem.
Vliv na hydrogeologii území viz výše (Voda).
Kulturní, architektonické či archeologické prvky
Kulturní, architektonické či archeologické prvky území nebudou hodnoceným záměrem
dotčeny. Budou-li dodržena zákonná ustanovení, nehrozí újma ani z hlediska archeologie –
v této souvislosti je třeba upozornit na fakt, že území dotčené posuzovaným záměrem je
hodnoceno jako území s archeologickými nálezy (chráněná území ve smyslu zákona č.
20/1987 Sb.). U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu
ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.
Havarijní situace
Vzhledem k velmi širokému spektru potenciálně realizovatelných záměrů nelze riziko havárie
v rámci ÚPD podrobněji vyhodnotit. Rizika spojená např. s únikem provozních kapalin
vozidel uživatelů plochy viz výše (Voda).
66
Brno, prosinec 2009
Kumulativní či synergické vlivy
V závislosti na realizovaných záměrech lze potenciálně očekávat zejména kumulaci vlivů
v oblasti imisního zatížení (emise z vlastních výrobních závodů + emise z indukované
dopravy + emise z dopravy na budované přeložce I/57). Vzhledem k velmi širokému spektru
potenciálně realizovatelných záměrů však nelze míru kumulace tohoto vlivu v rámci ÚPD
podrobněji vyhodnotit. Lze však konstatovat, že očekávané emisní zatížení pocházející
z dopravy na překládané silnici I/57 bude výrazně podlimitní, a její příspěvek k dané
kumulaci tak bude nevýznamný.
Vzhledem k očekávaným vlivům týkajících se snížení zasakovací a retenční schopnosti a
případného zhoršení povodňových stavů (viz výše Voda), lze očekávat kumulaci tohoto vlivu
také s dalšími stávajícími či navrhovanými plochami, u nichž se tento efekt také projevuje (z
navrhovaných ploch lze jmenovat např. OK-Z54, OK-Z55, BR-Z01-04 ad.). Tento negativní
kumulativní vliv také samozřejmě přímo souvisí s lokální hydrogeologickou situaci, kdy
v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody.
Z hlediska socioekonomických poměrů lze, v závislosti na konečném zaměření potenciálně
realizovatelných záměrů, očekávat kumulaci resp. synergické působení na poli zaměstnanosti,
zatraktivnění města a následně podnícení demografického růstu společně s plochami VD, VS,
OV, OT, ad.
Další významnější kumulativní či synergické vlivy se v souvislosti s uvedenými plochami
neočekávají.
5.1.2. VLIVY PLOCH OK-Z54 A OK-Z55 – PLOCHY OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ KOMERČNÍHO CHARAKTERU
Obyvatelstvo
Na plochách může být realizováno široké spektrum komerčních záměrů, z nichž některé
mohou mít rušivé vlivy po stránce hygienické (zejména hlukové a emisní zatížení plynoucí
z indukované dopravy) – míru tohoto vlivu však nelze v současnosti podrobněji odhadnout.
V případě těchto ploch se může opět uplatnit efekt hlukového odstínění zmíněný již u
předchozí plochy – tzn. odstínění případné obytné zástavby na ploše BR-Z03 od hlukového
zatížení pocházejícího z provozu na přeložce silnice I/57 (realizována v současnosti a již
částečně dokončena)53.
Jako pozitivum lze uvést situování plochy přímo u přeložky I/57, čímž bude minimalizován
vliv indukované dopravy na obydlené oblasti (nezhoršení bezpečnostní situace, menší
ovlivnění emisemi a hlukem).
53
Odstínění se bude projevovat jednak od blízké MÚK (budoucí silnice I/57 x stávající silnice I/47) a jednak od
provozu na samotné silnice I/57, která je však v místě hodnocených ploch situována v hlubokém zářezu, což
již samo o sobě bude mít značný protihlukový efekt.
67
Brno, prosinec 2009
potenciálně realizovatelných záměrů se v dotčeném území zvýší nabídka pracovních
příležitostí v řádu desítek pracovních míst, což následně může zatraktivnit celé město a
podnítit demografický růst (společně např. s plochami pro bydlení) s následným rozvojem
terciární sféry. Na druhou stranu je však nutno zmínit, že realizace dalších prodejen
obchodních řetězců může zhoršit situaci stávajících maloobchodníků a na ně navázaných
lokálních dodavatelů - v tomto směru proto celkový přínos pro zaměstnanost nemusí být až
tak markantní nebo se dokonce může do celkové situace promítnout negativně54.
významná rostlinná ani živočišná společenstva či druhy a význam ploch je z hlediska
ekologického spíše okrajový. Z tohoto pohledu lze zásah hodnotit jako nevýznamný.
Významné instituty ochrany ŽP se na hodnocených plochách či v jejich blízkosti nevyskytují
a vliv na ně bude minimální. Výjimku tvoří možnost ovlivnění vodních toků (VKP) – zejména
dešťovými splachy z obslužných parkovišť, které mohou být kontaminovány nebezpečnými
látkami.
Půdy
významný.
54
Dle různých výzkumů (např. R. Douthwaite) existence supermarketů vytvoří na objem prodaného zboží méně
pracovních míst než prodej maloobchodní formou. Dále může být z hlediska zaměstnanosti negativně zasažena
regionálně významná primární a částečně sekundární sféra.
55
68
Brno, prosinec 2009
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda ze sociálních zařízení bude odváděna na ČOV –
podzemních vod.
Vzhledem k předpokládaným relativně rozsáhlým zastavěným (resp. zpevněným) plochám, na
Klima a ovzduší
tohoto vlivu však nelze v současnosti odhadnout (záleží na konkrétním typu využití plochy).
prostorem.
Havarijní situace
Vzhledem k zaměření plochy lze očekávat, že případné havarijní situace budou spojeny
převážně s existencí parkovacích ploch - např. únik provozních kapalin z parkujících vozidel.
Vznik závažnějších havárií souvisejících přímo s potenciálně možnými záměry se, vzhledem
k jejich charakteru daným regulativy, v současnosti nepředpokládají.
69
Brno, prosinec 2009
V závislosti na realizovaných záměrech lze potenciálně očekávat zejména kumulaci vlivů
v oblasti imisního zatížení, a to hl. díky emisím z indukované dopravy. Vzhledem k širokému
spektru potenciálně realizovatelných záměrů však nelze míru kumulace vlivu v rámci ÚPD
podrobněji vyhodnotit. Lze však konstatovat, že očekávané emisní zatížení pocházející
z dopravy nabudované přeložce silnice I/57 bude výrazně podlimitní, a její příspěvek k dané
kumulaci tak bude nevýznamný.
Z hlediska socioekonomických poměrů lze, v závislosti na konečném zaměření potenciálně
realizovatelných záměrů, očekávat kumulaci resp. synergické působení na poli zaměstnanosti,
celkovém zatraktivnění města a následně podnícení demografického růstu (společně např.
s plochami VD, VS, OV, OT, ad.). Zatímco však v případě realizace záměrů souvisejících
např. s ubytováním, stravováním, sportovní činností apod. lze očekávat zlepšení situace,
v případě realizace dalšího supermarketu56 nelze vyloučit, že se začnou výrazněji projevovat
negativní vlivy uvedené výše (Obyvatelstvo).
navrhovaných ploch lze jmenovat např. VS/VD-Z73, VS/VD-Z74, BR-Z01-04 ad.). Tento
negativní kumulativní vliv také samozřejmě přímo souvisí s lokální hydrogeologickou situaci,
kdy v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody.
neočekávají.
5.1.3.
VLIVY
PLOCHY
DOMECH
BR-Z03 – PLOCHA
BYDLENÍ V RODINNÝCH
Obyvatelstvo
U tohoto typu plochy se nepředpokládají žádné významnější přímé negativní vlivy na
obyvatelstvo. Určité rušení (hl. hlukové) je možné v době výstavby – tento vliv však nebude
dosahovat výraznějších měřítek.
Zatížení emisemi viz Ovzduší.
Z hlediska socioekonomických poměrů se očekává, že existence ploch BR podnítí
demografický růst (společně např. s plochami, u nichž je ve výhledu možnost vzniku nových
pracovních míst – plochy VS, VD, OK, ...), což se může opět pozitivně promítnout do rozvoje
terciární sféry a celkového zatraktivnění města.
56
Supermarket již ve městě existuje.
70
Brno, prosinec 2009
V případě, že budoucí zahrady budou zařízeny spíše extenzivně (resp. rekreačně) s dostatkem
travinného a dřevinného porostu), lze dokonce očekávat zlepšení stávajícího stavu.
a vliv na ně bude minimální.
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 11,3 ha. Z této rozlohy je cca 0,5 ha situováno na
nejkvalitnějších půdách tř. ochr. I a zbytek na půdách tř. ochr. II.
Vzhledem k tomu, že se dotčená plocha nachází na nadprůměrně kvalitních půdách, lze tento
aspekt hodnotit jako významný.
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda bude odváděna na ČOV – v tomto směru proto
prakticky nehrozí významnější negativní ovlivnění povrchových či podzemních vod.
Vzhledem k předpokládaným rozsáhlejším zastavěným (resp. zpevněným) plochám, na nichž
nebude probíhat přirozený vsak srážek, lze očekávat lokálně významné snížení retenční
57
71
Brno, prosinec 2009
Klima a ovzduší
úrovni. Existencí hodnocených ploch (hl. realizací ploch zpevněných) dojde k velmi mírnému
K ovlivnění ovzduší bude v souvislosti s existencí RD docházet zejména v zimním období
v závislosti na způsobu vytápění. Míra ovlivnění se bude odvíjet od jednotlivých použitých
technologiích vytápění a technickém řešení budov58 - z tohoto důvodu není možné v rámci
ÚPD podrobnější vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že však na území města Fulnek platí
obecně závazná vyhláška č. 1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek, zakazující
v plynofikovaných oblastech používat nejvíce znečišťující druhy paliv (energetické hnědé
uhlí, lignit, uhelné kaly a proplástky), lze předpokládat, že případné zhoršení imisní situace
území emisemi z jednotlivých RD nebude dosahovat zásadních měřítek.
prostorem.
Havarijní situace
Vzhledem k zaměření plochy se výskyt zásadních havarijních situací nepředpokládá. Havárie,
které mohou vzniknout např. při výstavbě inženýrských sítí, budování jednotlivých domů či
jejich provozu a údržbě (např. úniky provozních kapalin stavebních mechanismů či
automobilů, rozlivy stavebních či nátěrových hmot, apod.) se sice mohou vyskytnout, jsou
však obvykle bez větších problémů plně sanovatelné a jejich vliv na ŽP nebude v naprosté
většině případů dosahovat zásadních měřítek.
Synergické působení vlivů hodnocené plochy s dalšími plochami, záměry či jevy lze očekávat
zejména v oblasti socioekonomických poměrů, přičemž se očekává příznivý vliv (viz
Obyvatelstvo).
58
Nízkoenergetické či pasivní domy samozřejmě budou své okolí zatěžovat podstatně méně než běžné stavby
v normovém standardu.
72
Brno, prosinec 2009
Vzhledem k možným vlivům týkajících se snížení zasakovací a retenční schopnosti a
navrhovaných ploch lze jmenovat např. VS/VD, OK, další BR ad.). Tento negativní
neočekávají.
5.2. K.Ú. FULNEK
5.2.1. VLIVY PLOCHY BR-Z01 – PLOCHA BYDLENÍ V RODINNÝCH
DOMECH
Obyvatelstvo
přítomných biocenóz. Jak již bylo uvedeno výše, na dotčené ploše se však z velké části
nachází intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda a přítomné biocenózy zde nedosahují
vyššího významu. Z tohoto pohledu lze zásah hodnotit jako nevýznamný. V případě, že
budoucí zahrady budou zařízeny spíše extenzivně (resp. rekreačně) s dostatkem travinného a
dřevinného porostu), lze dokonce očekávat zlepšení stávajícího stavu.
Výjimkou z uvedeného hodnocení je dřevinný porost údolnice, procházející severní polovinou
hodnocené plochy, který tvoří v okolní obhospodařované krajině významné refugium a zásah
do něho je nutné hodnotit jako lokálně významný.
Významné instituty ochrany ŽP se s výjimkou přírodního parku na hodnocené ploše
nevyskytují, podél SV okraje je však vedeno registrované VKP 33104 – Valtéřovská cesta.
Zásah do tohoto VKP v délce cca 100 m lze v současnosti očekávat v souvislosti
s vybudováním obslužné komunikace k severní části hodnocené plochy. Míru vlivu není
73
Brno, prosinec 2009
v rámci ÚPD možné podrobněji vyhodnotit, na základě stávajících podkladů však lze
konstatovat, že vliv na ekostabilizující funkci VKP nebude dosahovat významných měřítek.
Plochy jsou pohledově exponované zejména z okolí zámku a ze svahů jižně od Fulneku (např.
lokalita, na níž je situována plocha BR-Z04). Další pohledové linie jsou nevýrazné se značně
vzdálenými horizonty. Vzhledem k tomu, že se hodnocené plochy nachází v přírodním parku
Oderské vrchy, lze v případě nevhodné architektonické podoby budov označit potenciální vliv
na krajinný ráz ve zmíněných pohledových liniích za významný až rušivý.
Půdy
významný.
Voda
Klima a ovzduší
technologií vytápění a technickém řešení budov59 - z tohoto důvodu není možné v rámci ÚPD
podrobnější vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že však na území města Fulnek platí obecně
59
74
Brno, prosinec 2009
závazná vyhláška č. 1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek, zakazující
prostorem.
Havarijní situace
Obyvatelstvo).
neočekávají.
75
Brno, prosinec 2009
DOMECH
Obyvatelstvo
přítomných biocenóz. Na dotčené ploše se však nachází prakticky pouze intenzivně
obhospodařovaná zemědělská půda a přítomné biocenózy zde nedosahují vyššího významu. Z
tohoto pohledu lze zásah hodnotit jako nevýznamný. V případě, že budoucí zahrady budou
zařízeny spíše extenzivně (resp. rekreačně) s dostatkem travinného a dřevinného porostu), lze
dokonce očekávat zlepšení stávajícího stavu.
Významné instituty ochrany ŽP se s výjimkou přírodního parku na hodnocených plochách či
v jejich blízkosti nevyskytují a vliv na ně bude minimální. Totéž platí i o místy zvodnělém
melioračním kanálu severně od hodnocené plochy.
Plochy (resp. případně realizované budovy) jsou pohledově exponované zejména ze stávající i
překládané silnice I/57 (pohled směrem k zámku) a ve vzdálenějších horizontech pak
v pohledových liniích od Děrného. Vzhledem k tomu, že se hodnocené plochy nachází
v přírodním parku Oderské vrchy, lze v případě nevhodné architektonické podoby budov
označit potenciální vliv za významný až rušivý.
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 8,4 ha. Vzhledem k tomu, že se zábor bude realizovat
na nejkvalitnějších půdách tř. ochrany I. (1,8 ha) a II. (6,6 ha), lze tento aspekt hodnotit jako
významný.
76
Brno, prosinec 2009
Voda
Klima a ovzduší
prostorem. Ovlivnění evidovaného aktivního sesuvu (vzdálen cca 50 m od JV rohu plochy), se
v souvislosti s hodnocenou plochou neočekává.
Vliv na hydrogeologii území viz Voda a Kumulativní vlivy.
60
77
Brno, prosinec 2009
Havarijní situace
Obyvatelstvo).
kumulativní vliv také samozřejmě přímo souvisí s lokální hydrogeologickou situací, kdy
neočekávají.
5.2.3. VLIVY PLOCH OT-Z60 – OT-Z62 – PLOCHY PRO
TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Obyvatelstvo
Vzhledem k zaměření a situování plochy se žádné významnější přímé negativní vlivy na
obyvatelstvo nepředpokládají.
Z hlediska socioekonomických poměrů se očekává, že hodnocené plochy podstatně
zatraktivní město Fulnek jak pro stávající (případně budoucí) obyvatele, tak pro turisty.
Společně s plochami, na nichž je výhledově možný vznik nových pracovních míst (VS, VD,
OK,...), bydlení (BR) a dalších rekreačně-sportovních aktivit (OT-Z63, ZT-Z102), tak mohou
významně podnítit demografický růst, což se může opět pozitivně promítnout do rozvoje
terciární a navázané primární a sekundární sféry.
Realizací potenciálních záměrů na hodnocených plochách dojde k částečné likvidaci
přítomných biocenóz. Skutečnou míru dotčení není v současnosti možné podrobněji určit,
budou-li však plochy využity přibližně v rozsahu specifikovaném v návrhu fy AR projekt
(UPM Fulnek – dílčí koncept) lze konstatovat následující:
78
Brno, prosinec 2009
- převážná část ploch, které jsou v současnosti zemědělsky využívány (pěstování pícnin),
bude z větší části změněna na trvalý travní porost, z menší části pak bude využita pro
stavbu hřišť a doprovodných staveb (např. občerstvením, restaurace,...) – vzhledem
k tomu, že tato přímo dotčená část nedosahuje v současnosti významnějších
biocenologických kvalit, lze vliv hodnotit jako nevýznamný; v případě, že budou uplatněna
opatření navržená v kapitole 7, bude možno ekologické parametry plochy ještě zlepšit
- plochy, na nichž se v současnosti nachází trvalý travní porost (v prostoru mezi cestou a
Husím potokem, eutrofizovaná plocha s převaha nitrofilních druhů), bude z části jako TTP
ponechána (s největší pravděpodobností dojde ke změně druhové skladby), z části pak
využita pro stavbu hřišť a doprovodných staveb. Celkový vliv této části hodnocené plochy
na biocenózy lze s ohledem na zásah do TTP hodnotit jako mírně negativní, na druhou
stranu vznik nového vodního stanoviště a případně další navrhovaná opatření (viz kap. 7)
mohou plochu ekotopově zpestřit a celkově posílit ekostabilizující funkci – v tomto
případě by tedy vliv bylo možno hodnotit jako neutrální až mírně pozitivní.
Vlivy na významné instituty ochrany přírody lze rozdělit následovně:
- vliv na segmenty ÚSES (RBC 1561 Fulnek, LBK 32-33 vedený podél Husího potoka a nově
umístěné lokální biocentrum LBC 34 Husí potok61) – hodnocené plochy respektují vedení
ÚSES a do jeho segmentů přímo nezasahují – z tohoto pohledu lze proto konstatovat, že
přímý vliv na segmenty ÚSES bude neutrální. V souvislosti s provozem sportovních ploch
se samozřejmě očekává zvýšený pohyb osob a zvýšená hladina hluku (zvláště při
některých sportovních aktivitách), což může působit rušivě na některé migrující živočichy
(toto rušení však nebude kontinuální a bude závislé na denní a roční době, počasí, apod.) –
z tohoto pohledu lze proto vliv hodnotit jako mírně negativní; budou-li však přijata
opatření navržená v kap. 7, bude možno toto rušení do značné míry eliminovat
- vliv na VKP (VKP „ze zákona“) – vlivy na VKP a jejich ekostabilizující funkci jsou
prakticky totožné jako vlivy na již uvedené biocenózy a ÚSES. Toto se týká jak VKP Husí
potok s nivou, do níž plochy přímo zasahují, tak lesního celku, u něhož je zasaženo
ochranné pásmo lesa.
Plochy (resp. případně realizované budovy) nejsou výrazně pohledově exponované, jejich vliv
na změnu krajinného rázu (institut ochrany „přírodní park“) proto bude – za předpokladu
dodržení výšky dané regulativy – nevýzanmný.
Půdy
Po formální stránce dojde k záboru ZPF v rozsahu cca 8,1 ha. Vzhledem k tomu, že se
dotčená plocha nachází na nadprůměrně kvalitních půdách (tř. ochr. II.), lze tento aspekt
hodnotit jako významný. Je však nutno také zvážit reálný stav, kdy značná část ploch bude
pokryta TTP a ke skutečnému zásahu do půdního horizontu a jeho degradaci dojde na
podstatně menší ploše.
61
Jedná se o nově umístěné původní lokální biocentrum LBC 34 Stachovice – Husí potok severněji podél toku.
Byl pozměněn také název, a to na LBC 34 Husí potok.
79
Brno, prosinec 2009
Voda
Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá výstavba rozsáhlejších zastavěných (resp.
zpevněných) ploch, neočekává se ani významné zhoršení retenčních (vsakovacích) vlastností
hodnocených ploch a nebude ani docházet k významnému ovlivnění podzemních vod.
Část hodnocených ploch leží v záplavovém území Husího potoka – vlivy zhoršující
povodňové situace se však v souvislosti s hodnocenými plochami neočekávají (za
předpokladu, že budou dodržena opatření uvedená v kapitole 7).
Klima a ovzduší
úrovni. Realizací zpevněných ploch dojde k velmi mírnému zvýšení záhřevnosti v přilehlém
území. Vzhledem k předpokládanému rozsahu, však lze tento vliv hodnotit jako zcela
zanedbatelný.
Vzhledem k tomu, že se v rámci ploch neočekává pohyb motorizované dopravy, nebude
docházet ani k negativnímu ovlivnění imisní situace okolí.
prostorem.
Vliv na hydrogeologii území viz Voda).
Havarijní situace
které mohou vzniknout např. při výstavbě inženýrských sítí, budování a údržbě hřišť a
doprovodných provozů (např. úniky provozních kapalin stavebních mechanismů, rozlivy
stavebních či nátěrových hmot, apod.) se sice mohou vyskytnout, jsou však obvykle bez
80
Brno, prosinec 2009
větších problémů plně sanovatelné a jejich vliv na ŽP nebude v naprosté většině případů
dosahovat zásadních měřítek.
Obyvatelstvo).
neočekávají.
DOMECH
Obyvatelstvo
přítomných biocenóz, které jsou v rámci plochy relativně různorodé. Jak již bylo uvedeno
výše, na dotčené ploše se nachází intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda, TTP,
dřevinné porosty na mezích a v údolnici, extenzivně využívané pozůstatky starého sadu a
menší zahrádkářská kolonie.
Z hlediska zásahu do zemědělských ploch lze vlivy hodnotit jako nevýznamné. V případě, že
budoucí zahrady budou zařízeny spíše extenzivně (resp. rekreačně) s dostatkem travinného a
dřevinného porostu, lze dokonce očekávat zlepšení stávajícího stavu.
Zásahy do TTP jsou z hlediska vlivů na biocenózy významnější, a to i přes to, že travinný
porost v rámci hodnocené plochy dosahuje jen průměrných kvalit.
Zásahy do dřevinných porostů včetně zásahu do zbytků extenzivního sadu lze v rámci plochy
hodnotit jako nejvýznamnější negativní vliv, neboť tyto části představují relativně hodnotné
refugium pro širokou skupinu živočichů, včetně vyšších obratlovců.
81
Brno, prosinec 2009
Z významných institutů ochrany ŽP bude mít hodnocená plocha podstatný vliv na
registrované VKP (3319, 33120) a VKP „ze zákona“ (3312362 – lesní porost včetně
ochranného pásma), které jsou tvořeny převážně dřevinnými a travino-bylinnými porosty.
Vlivy a jejich hodnocení se prakticky shoduje s výše uvedenými zásahy do biocenóz. Plocha
dále zasahuje do ochranného pásma lesa – tento vliv však není významný.
Plochy jsou pohledově exponované zejména ze svahů severně od Fulneku (např. Valtéřovská
cesta, areál bývalého kapucínského kláštera,...) a v pohledové linii od obce Děrné. Vzhledem
k tomu, že se hodnocené plochy nachází v přírodním parku Oderské vrchy, lze v případě
nevhodné architektonické podoby budov označit potenciální vliv na krajinný ráz ve
zmíněných pohledových liniích za významný až rušivý.
Půdy
Hodnocená plochy povede k záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 15,1 ha. Vzhledem k
tomu, že se dotčená plocha nachází na nejméně kvalitních půdách (tř. ochr. IV. a V.), lze tento
aspekt hodnotit jako méně významný.
Voda
Klima a ovzduší
62
VKP „ze zákona“ evidované MÚ Fulnek.
82
Brno, prosinec 2009
technologií vytápění a technickém řešení budov63 - z tohoto důvodu není možné v rámci ÚPD
podrobnější vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že však na území města Fulnek platí obecně
závazná vyhláška č. 1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek, zakazující
prostorem.
Havarijní situace
Obyvatelstvo).
neočekávají.
63
83
Brno, prosinec 2009
5.3.2. VLIVY PLOCHY DP-Z93 – PLOCHA PARKOVIŠŤ
Obyvatelstvo
Navrhovaná plocha zlepší dopravně bezpečnostní situaci související s parkováním v okolí
sportovního stadionu – z tohoto pohledu lze proto vlivy hodnotit jako pozitivní.
Další významnější vlivy na obyvatelstvo se, vzhledem k situování plochy, v souvislosti
s tímto záměrem neočekávají.
Realizací záměru dojde k likvidaci stávajících biocenóz – TTP. Vzhledem k tomu, že jejich
význam však nedosahuje vyšších kvalit, nejedná se o vliv významný.
Významné instituty ochrany ŽP se s výjimkou přírodního parku přímo na hodnocené ploše
nevyskytují. Jižní strana plochy navazuje na VKP „ze zákona“ (3312364 – lesní porost včetně
ochranného pásma) – ovlivnění tohoto VKP však bude v souvislosti s hodnocenou plochou
minimální. V závislosti na systému odvodnění plochy také může dojít k ovlivnění vodních
toků (VKP „ze zákona“, ovlivněn ) – podrobněji viz Voda.
Plocha je pohledově exponovaná prakticky pouze při příjezdu od Oder a ovlivňuje spíše
počáteční dojem z města Fulnek než krajinný ráz přírodního parku Oderské vrchy. Z tohoto
pohledu lze proto plochu hodnotit jako málo konfliktní.
Půdy
záboru půdy v rozsahu cca 0,15 ha (dle KN zčásti vedena jako TTP, zčásti jako ostatní plocha
– silnice). Vzhledem k situování plochy a s ohledem na nízkou kvalitu (tř. ochrany V.), lze
tento vliv hodnotit jako nevýznamný.
Voda
V případě parkovišť nelze vyloučit riziko smyvu nebezpečných látek (pozůstatky úkapů
provozních kapalin vozidel), a to jak do podzemních, tak i povrchových vod. Budou-li však
dodržena opatření navržená v kapitole 7, lze i toto riziko hodnotit jako nízké.
Vzhledem k relativně rozsáhlejší zastavěné (resp. zpevněné) ploše, na níž nebude probíhat
přirozený vsak srážek, lze očekávat lokální snížení retenční schopnosti hodnocených ploch,
které se může negativně projevit v případě přívalových dešťů (rychlejší a výraznější
kulminace povodňové vlny).
64
VKP „ze zákona“ evidované MÚ Fulnek.
84
Brno, prosinec 2009
rozlohám povodí nebude dosahovat zásadních měřítek
Klima a ovzduší
úrovni. Realizací ploch zpevněných dojde k mírnému zvýšení záhřevnosti v přilehlém území.
Vzhledem k předpokládanému rozsahu, však lze tento vliv hodnotit jako zanedbatelný.
Existence parkoviště může lokálně zvýšit imisní zatížení území. Emise produkované při
startech a provozu „studených“ motorů výrazně převyšují míru emisí při běžném provozu
ustálenou rychlostí. Vzhledem k tomu, že se však předpokládá spíše nižší a nárazové využití
parkoviště, vliv na celkovou imisní situaci nebude dosahovat významnějších hodnot.
prostorem.
Havarijní situace
Riziko havárie je v souvislosti s hodnocenou plochou spojeno zejména s únikem provozních
kapalin parkujících automobilů a jejich únikem do povrchových či podzemních vod.
V případě, že budou dodržena opatření navržená v kap. 7, je možno i tento negativní vliv
snížit na minimum.
Nárazově lze očekávat kumulaci vlivů v oblasti imisního zatížení (emise z parkujících vozidel
+ emise z okolní dopravy,...). Vzhledem k tomu, že v samostatném působení se neočekávají
výrazné vlivy, příspěvek ke kumulaci bude také minimální a kumulativní vliv tak bude
prakticky zanedbatelný.
navrhovaných ploch lze jmenovat např. OK-Z54, OK-Z55, BR-Z01-04 ad.). Tento negativní
85
Brno, prosinec 2009
Další významnější kumulativní či synergické vlivy se v souvislosti s hodnocenou plochou
neočekávají.
5.3.3. VLIVY PLOCH VE-Z75, VE-Z76 A VE-Z77 – PLOCHY
VÝROBY ENERGIE NA FOTOVOLTAICKÉM PRINCIPU
Obyvatelstvo
Přímé vlivy na obyvatelstvo se v souvislosti s hodnocenou plochou (resp. s potenciální
realizací záměru fotovoltaické elektrárny) nepředpokládají.
V případě, že investor bude finančně přispívat do městského rozpočtu65, lze očekávat zlepšení
zejména v sociální sféře, a to v souvislosti s možností následného celkového rozvoje města.
Realizací záměru dojde k částečné likvidaci stávajících biocenóz – TTP. Vzhledem k tomu, že
plocha umožňuje vznik záměru, který má v případě vhodně zvoleného projektu po faktické
stránce malé nároky na vlastní zábor a zásah do biocenóz66, lze vliv hodnotit jako relativně
nízký a akceptovatelný.
- vliv na segmenty ÚSES (LBK 15-44 mezi LBC Oderská a Tošovická hranice67) –
hodnocené plochy respektují vedení ÚSES a do jeho segmentů přímo nezasahují – lze
proto konstatovat, že přímý vliv na segmenty ÚSES bude neutrální. Vzhledem ke
zmíněným konstrukčním specifikacím, relativně nenáročné a krátké výstavbě a
nezatěžujícímu provozu (nulové hlukové a emisní zatížení, minimální pohyb osob), bude
vliv na segmenty ÚSES prakticky nulový.
- vliv na VKP – přímý vliv na registrovaná VKP bude v souvislosti s plochou VE-Z75 (plocha
se nachází v severní části VKP 33206 a zasahuje do jeho travino-bylinných porostů), vlivy
na VKP a jejich ekostabilizující funkci jsou, vzhledem ke specifikům potenciálního
záměru, prakticky totožné jako vlivy na již uvedené biocenózy a ÚSES a lze je hodnotit
jako akceptovatelné bez významného negativního vlivu. Toto se týká i VKP „ze zákona“
(lesní porosty), u nichž je dotčené ochranné pásmo lesa.
- vlivy na přírodní park Oderské vrchy – plocha VE-Z75 je pohledově exponovaná ze svahů
severně od Jerlochovic, kde se nachází polní cesty a stezky, plocha VE-Z77 je pak výrazně
viditelná ze silnice I/47 (tah Fulnek – Odry), plocha VE-Z76 se v pohledových liniích
65
Dle aktuálních informací představitelů města.
Vlastní fotovoltaické panely jsou nejčastěji umístěny na nadzemní konstrukci, která je v zemi kotvena pouze
na několika místech patkami či zemními šrouby. Mimo místa kotvení tedy záměr prakticky přímo nezasahuje
ani do vegetace ani do půdního profilu. K ovlivnění fytocenóz tak z velké části dochází pouze v důsledku
změn světelných poměrů.
67
Dle Návrhu ZÚR MSK je LBK předimenzován na RBK (nové označení ovšem LBK 599) – viz kap. 2.
66
86
Brno, prosinec 2009
uplatňuje nejméně, neboť je výrazně obklopena vzrostlými dřevinami. Vzhledem k tomu, že
plochy jednotlivých fotovoltaickcýh polí mohou v případě realizace záměru dosahovat
značných rozloh, může být ovlivnění krajinného rázu v krajním případě výzanmné.
Půdy
Po formální stránce dojde realizací záměru k záboru ZPF tř. ochr. II. (cca 1,8 ha) a V.
(6,6 ha). Faktický zábor spojený s přímým zásahem do půdního profilu a jeho degradací však
bude díky konstrukčním specifikům (viz výše) výrazně nižší. Z těchto důvodů lze proto vliv
na půdu hodnotit jako nevýznamný.
Voda
Ovlivnění vod se v souvislosti s hodnocenými plochami nepředpokládá. Vzhledem k tomu, že
srážková voda bude s největší pravděpodobností zasakována přímo na ploše (viz též kap. 7),
nepředpokládá se ani negativní ovlivnění hydrogeologické situace.
Klima a ovzduší
úrovni. Instalací FV panelů dojde k mírnému zvýšení záhřevnosti v přilehlém území. Tento
vliv však bude i z pohledu lokálního zanedbatelný.
Výroba elektrické energie FV systémy vede oproti konvenčním způsobům k celkovému
snížení emisí68 – z tohoto pohledu je proto nutné plochy, resp. záměr FV elektrárny, hodnotit
pozitivně.
prostorem.
68
Výroba FV panelů je energeticky i materiálově značně náročný proces, při němž se samozřejmě uvolňuje
množství emisí (vč. emisí skleníkových plynů). Po přepočtu poměru množství energie potřebné k výrobě FV
panelu vůči energii tímto panelem vyrobené při době provozu (životnosti) cca 30 – 40 let jednoznačně
získáváme pozitivní energeticko-emisní bilanci, a to i v podmínkách nižšího slunečního záření.
87
Brno, prosinec 2009
Havarijní situace
Riziko havárie je v souvislosti s hodnocenou plochou (resp. záměrem FV elektrárny) spojeno
zejména s únikem provozních kapalin transformátorů (potenciální možnost zasažení půdy,
povrchových a podzemních vod). Tato situace je však krajně nepravděpodobná a lze ji
prakticky eliminovat správnými pracovními postupy. Další podstatnější havarijní situace se
v souvislosti s hodnocenou plochou neočekávají.
Kumulaci vlivů lze očekávat ve zlepšení celkové emisní bilance společně s dalšími záměry
podobného zaměření. Tento vliv je však z pohledu vyhodnocení ÚPD méně podstatný.
Další kumulativní či synergické vlivy se v souvislosti s hodnocenou plochou neočekávají.
5.3.4. VLIVY PLOCHY RH-Z67 – PLOCHA REKREACE HROMADNÉ –
ROZŠÍŘENÍ KEMPU
Obyvatelstvo
Přímé vlivy na obyvatelstvo se v souvislosti s hodnocenou plochou (resp. s potenciálním
rozšířením kempu) předpokládají zejména v socioekonomické sféře - hodnocený záměr
přispěje k turistickému zatraktivnění obce s pozitivními dopady zejména na terciární sféru a
dále přispěje k rozšíření nabídky pracovních míst v řádu jednotek.
S existencí kempu může být zejména v turistické sezóně spojeno vyšší hlukové zatížení území
resp. stávajících obyvatel. Vzhledem k situování kempu na okraji obce se však ani tento
aspekt nebude projevovat výrazným způsobem.
Existence kempu dále bude indukovat zvýšenou osobní dopravu (zejména ve směru kemp –
Fulnek), a s ní spojenou zvýšenou hlukovou, emisní a bezpečnostní zátež. Vzhledem
k předpokládanému navýšení dopravních intenzit (řádově desítky os. vozidel / den) však ani
tento aspekt nebude významný.
Realizací záměru dojde k částečné likvidaci stávajících biocenóz – TTP. Vzhledem k tomu, že
však porost na většině plochy dosahuje spíše podprůměrných kvalit (značné zastoupení
běžných nitrofilních rostlin), lze uvedený zásah hodnotit jako akceptovatelný.
- vliv na segmenty ÚSES (LBK mezi LBC 15 Oderská a LBC 44. Tošovická hranice69) –
hodnocené plochy respektují vedení ÚSES a do jeho segmentů přímo nezasahují – lze
proto konstatovat, že přímý vliv na segmenty ÚSES bude neutrální. V souvislosti
69
Dle Návrhu ZÚR MSK je LBK předimenzován na RBK (nové označení ovšem LBK 599) – viz kap. 2.
88
Brno, prosinec 2009
s provozem kempu se samozřejmě očekává zvýšený pohyb osob a zvýšená hladina hluku,
což může působit rušivě na některé migrující živočichy (toto rušení však nebude
kontinuální a bude závislé na denní a roční době, počasí, apod.) – z tohoto pohledu lze
proto vliv hodnotit jako mírně negativní; budou-li však přijata opatření navržená v kap. 7,
bude možno toto rušení do značné míry eliminovat
- vliv na VKP – vlivy na VKP a jejich ekostabilizující funkci jsou prakticky totožné jako
vlivy na již uvedené biocenózy a ÚSES. Toto se týká jak přímo zasaženého VKP „ze
zákona“ Louky v údolí Husího potoka70 a registrovaného71 VKP 33198 – Louky s mezemi
mezi ZD Mír a křižovatkou u tošovické pily, tak nepřímo zasaženého lesního celku (VKP
„ze zákona“ evidované jako VKP 33199 Les naproti kempu), u něhož je zasaženo ochranné
pásmo lesa.
- vlivy na přírodní park Oderské vrchy – hodnocená plocha je díky okolnímu porostu
pohledově exponovaná prakticky jen ze silnice mezi Jerlochovicemi a Vlkovicemi –
dotčené místo krajinného rázu je tedy svou rozlohou relativně malé. Vzhledem k tomu, že
však údolí Husího potoka v těchto místech tvoří významný segment přírodního parku
Oderské vrchy, lze v případě nevhodné architektonické podoby budov označit potenciální
vliv za významný a rušivý.
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 2,2 ha (tř. ochr. V.). Vzhledem k nízké kvalitě
dotčených půd lze tento aspekt hodnotit jako nevýznamný.
Voda
V souvislosti s realizací kempu se nepředpokládá existence rozsáhlejších zastavěných (resp.
zpevněných) ploch, na nichž by neprobíhal přirozený vsak srážek. Pokud se však takové
plochy v rámci kempu vyskytnou, lze očekávat lokálně významné snížení retenční schopnosti,
které se může negativně projevit v případě přívalových dešťů (rychlejší a výraznější
kulminace povodňové vlny).
70
71
VKP evidováno MÚ Fulnek jako VKP „ze zákona“ 206/6.
Dle evidenčního listu VKP registrace zrušena.
89
Brno, prosinec 2009
Případná existence rozsáhlejších zastavěných (zpevněných) ploch, na nichž nemůže docházet
k zasakování, také negativně ovlivní bilanci podzemních vod – tento vliv však bude lokálního
charakteru a vzhledem k celkovým rozlohám povodí nebude dosahovat zásadních měřítek.
Klima a ovzduší
úrovni. Existencí zpevněných ploch dojde k mírnému zvýšení záhřevnosti v přilehlém území.
Tento vliv však bude i z pohledu lokálního zanedbatelný.
Jak již bylo uvedeno výše (Obyvatelstvo), v souvislosti s existencí kempu se předpokládá zvýšení
dopravních intenzit v Jerlochovicích v řádu desítek vozidel /den. Toto navýšení bude představovat
pouze minimální emisní zátěž a do imisní situace okolí se promítne pouze zanedbatelně.
prostorem.
Havarijní situace
Riziko významnější havárie se v souvislosti s hodnocenou plochou neočekává. Havárie, které
mohou vzniknout např. při výstavbě zázemí kempu, jeho provozu a údržbě (např. významné
úniky provozních kapalin stavebních mechanismů či automobilů návštěvníků) se sice mohou
vyskytnout, jsou však obvykle bez větších problémů plně sanovatelné a jejich vliv na ŽP
nebude v naprosté většině případů dosahovat zásadních měřítek.
Určitou míru kumulace lze očekávat v oblasti imisního zatížení (emise z vozidel návštěvníků
kempu + emise z okolní dopravy,...). Vzhledem k tomu, že v samostatném působení se
neočekávají žádné podstatnější vlivy, příspěvek ke kumulaci bude také minimální a
kumulativní vliv tak bude prakticky zanedbatelný.
V případě existence rozsáhlejších ploch, na nichž bude znemožněn přirozený vsak srážek
(včetně doprovodných jevů; viz výše Voda), lze případně očekávat kumulaci tohoto vlivu také
s dalšími stávajícími či navrhovanými plochami, u nichž se tento efekt také projevuje. Tento
kdy v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody.
90
Brno, prosinec 2009
5.4.1. VLIVY PLOCHY OV-P13 – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
(BÝVALÝ VOJENSKÝ AREÁL)
Z možností stanovených regulativy se, vzhledem k situování plochy, jeví jako
nejpravděpodobnější realizace záměrů typu ubytování, kultura, stravování apod.
s doprovodnou infrastrukturou. Naopak záměry typu velkých maloobchodních či
velkoobchodních zařízení jsou nepravděpodobné.
Obyvatelstvo
Vzhledem k umístění plochy (v lese, nejbližší obytná zástavba cca 600 – 700 m) se
nepředpokládají žádné významnější přímé negativní vlivy na obyvatelstvo. Určité rušení (hl.
hlukové) je možné např. v době konání kulturních akcí s hlasitou hudební produkcí. Přesný
odhad tohoto vlivu však není v rámci ÚPD možné podrobněji vyhodnotit.
V souvislosti s potenciálně realizovanými záměry lze také očekávat zvýšený počet
přijíždějících návštěvníků a turistů, což bude indukovat novou dopravu na stávajících
silnicích a s tím spojené zvýšení zátěže hlukové a emisní v okolí dotčených komunikací.
Tento vliv však bude (v závislosti na finální podobě záměru) s největší pravděpodobností
pouze nárazový, a zvýšení dopravní zátěže72 a s ní spojených faktorů nebude představovat
významnou zátěž pro nejbližší ani vzdálenější okolí (osada Požaha, obce Leskovec,
Březová,....).
Z hlediska socioekonomických poměrů lze očekávat, že plocha, resp. vhodně zvolený záměr,
zvýší atraktivnost místa pro návštěvníky a turisty i ze vzdálenějších regionů, což se následně
pozitivně projeví zejména v oblasti terciární sféry širšího okolí. Dále lze očekávat, že budoucí
záměr přispěje k rozšíření nabídky pracovních míst v řádu jednotek.
Realizací potenciálních záměrů dojde na hodnocené ploše ke změně či přímé likvidaci
stávajících biocenóz. Podrobnější biocenologická situace není v současnosti zpracovateli
známa, z leteckých snímků je však patrné, že na ploše jsou významně zastoupeny jak lesní,
tak travinné plochy, které svým charakterem zřejmě odpovídají okolním porostům. Míru
ovlivnění stávajících biocenóz však není - vzhledem k širokému spektru a rozsahu
potenciálních záměrů – možné v současnosti podrobněji zhodnotit.
Významné instituty ochrany ŽP se, s výjimkou přírodního parku, přímo na hodnocené ploše
nevyskytují (celá plocha, a tedy i stromové porosty, které se na ní vyskytují, je vedena jako
„jiná plocha“, druh pozemku „ostatní plocha“). Celý areál hodnocené plochy je těsně
obklopen lesními porosty, které jsou VKP „ze zákona“, a plocha tak zasahuje i do ochranného
pásma lesa. Významné vlivy na okolní lesní porosty (PUPFL) a jejich biocenózy se
v souvislosti s hodnocenou plochou v současnosti nepředpokládají, v případě některých
72
Zvýšení dopravních intenzit se předpokládá v řádu desítek os. vozidel / den.
91
Brno, prosinec 2009
záměrů73 však nelze vyloučit hlukové rušení v okolí se vyskytujících živočichů. Možnosti
ovlivnění dalšího VKP „ze zákona“ – vodního toku Gručovka – viz Voda.
Plocha se díky svému situování uvnitř lesního porostu pohledově prakticky neuplatňuje – její
vlivy na krajinný ráz přírodního parku Oderské vrchy (resp. vlivy případně realizovaných
budov v souladu s regulativy) proto budou nevýrazné.
Půdy
Jak již bylo zmíněno výše, plocha se nenachází na půdách se stanovenou BPEJ („jiná plocha“,
druh pozemku „ostatní plocha“) a nejsou zde tedy stanoveny tř. ochrany půdy. Z tohoto
důvodu lze proto vliv na půdu hodnotit jako nevýzanmný.
Voda
V současnosti nelze, vzhledem k širokému spektru potenciálních záměrů podrobněji
vyhodnotit vlivy na hydrologickou či hydrogeologickou situaci. V případě, že by však čištění
odpadních vod z komunální sféry či vod z parkovišť nebylo zajištěno dostatečným způsobem,
hrozí kontaminace jak vod podzemních, tak vod povrchových (plocha se nachází v pramenné
oblasti Gručovky).
Plocha je relativně velmi rozsáhlá, v současnosti s pouze malým podílem zpevněných ploch.
Pokud by došlo k výraznějšímu navýšení ploch zastavěných a zpevněných, na nichž nebude
probíhat přirozený vsak srážek, lze očekávat lokálně významné snížení retenční schopnosti
hodnocených ploch, které se může negativně projevit v případě přívalových dešťů (rychlejší a
výraznější kulminace povodňové vlny; prameny Gručovky vzdálené cca 500 m).
Klima a ovzduší
Ovlivnění ovzduší v souvislosti s indukovanou dopravou se očekává pouze nevýznamné
(zvýšení dopravních intenzit se předpokládá v řádu desítek os. vozidel / den.).
prostorem.
73
Např. záměry spojené s častou a hlasitou hudební produkcí.
92
Brno, prosinec 2009
Havarijní situace
Riziko havárie je v souvislosti s hodnocenou plochou spojeno zejména s únikem provozních
kapalin parkujících automobilů a jejich únikem do povrchových či podzemních vod.
V případě, že budou dodržena opatření navržená v kap. 7, je možno i tento negativní vliv
snížit na minimum.
Nárazově lze očekávat kumulaci vlivů v oblasti imisního zatížení (emise z parkujících vozidel
+ emise z okolní dopravy,...). Vzhledem k tomu, že v současnosti dosahují dopravní intenzity
na dotčených komunikacích nízkých hodnot a v samostatném působení se neočekávají žádné
podstatné vlivy, lze kumulativní vliv hodnotit jako prakticky zanedbatelný.
V případě existence rozsáhlejších zpevněných ploch, na nichž bude znemožněn přirozený
vsak srážek, lze případně očekávat kumulaci tohoto vlivu také s dalšími stávajícími či
navrhovanými plochami, u nichž se tento efekt také projevuje (viz výše Voda). Tento
kdy v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody (vzhledem ke vzdálenosti
plochy vůči dalším hodnoceným plochám však nebude toto riziko příliš významné a je nutno
jej chápat spíše v širších – republikových – souvislostech74).
Další významnější kumulativní či synergické vlivy se v souvislosti s hodnocenou plochou
neočekávají.
74
Viz výše např. PÚR ČR.
93
Brno, prosinec 2009
5.5.1. VLIVY PLOCHY VS-Z83 – PLOCHA VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
(AREÁL PILY)
Jak již bylo uvedeno v úvodu, plocha náleží k areálu pily, přičemž se zvažuje její rozšíření
právě na hodnocenou plochu, nicméně i v tomto případě je uplatňováno pravidlo o zachování
„univerzálnosti“ ÚPD.
Obyvatelstvo
Na plochách může být realizováno široké spektrum záměrů, z nichž některé mohou mít rušivé
vlivy po stránce hygienické (hlukové a emisní zatížení), vlastní míru tohoto vlivu však nelze
v současnosti odhadnout. V případě, že plocha bude využita pro rozšíření pily, nepředpokládá
se významnější nárůst emisního či hlukového zatížení nad stávající úroveň. Přesto však i zde
platí, že v případě rizika překročení hygienických limitů daného záměru bude nutno
v projektové fázi zpracovat hlukovou a případně též rozptylovou studii a na jejím základě
přijmout konkrétní opatření (nutno zohlednit také indukovanou dopravu daného záměru).
Z hlediska socioekonomických poměrů lze očekávat, že v závislosti na konečném zaměření a
rozsahu realizovaného záměrů se v dotčeném území zvýší nabídka pracovních příležitostí
(pravděpodobně v řádu jednotek pracovních míst).
Jak již bylo uvedeno výše, plocha je v současnosti využívána jako manipulační a skladový
prostor přiléhající k areálu pily, přímo na dotčené ploše se nenachází žádné významnější
biocenózy.
Z pohledu významných institutů ochrany ŽP plocha zasahuje do evidovaného VKP „ze
zákona“ Kamenný potok (plocha zasahuje do nivy Kamenného potoka) a zasahuje ochranné
pásmo lesa (VKP „ze zákona“). Dále se v prostoru areálu pily nachází památný strom tis
červený (Taxus baccata). Z uvedených institutů ochrany se jako potenciálně nejrizikovější
v současnosti jeví možnost zasažení vodního toku splachy z manipulační plochy (resp.
parkovišť), které mohou být kontaminovány nebezpečnými látkami, či znečištění odpadními
vodami z výroby (viz též níže Voda). Budou-li však dodržena opatření uvedená v kap. 7, lze
konstatovat, že i v případě významných institutů ochrany ŽP bude potenciální vliv
akceptovatelný.
Plochy (resp. případně realizované budovy) nejsou vzhledem k již existujícím budovám pily
významně pohledově exponované. Hodnocená plocha je prakticky viditelná pouze z polní
cesty ke střelnici Hubert a z ploch západně od areálu pily. Vzhledem k tomu, že se však
hodnocená plocha nachází v přírodním parku Oderské vrchy, je i tato pohledová linie
relativně významná – doporučujeme proto celou západní stranu areálu dostatečně ozelenit
původními dřevinami.
Půdy
94
Brno, prosinec 2009
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 0,46 ha (vedena jako TTP, BPEJ 7.58.00, tř. ochr. II).
Zbylá část plochy (cca 0,16 ha) je vedena jako manipulační plocha bez stanovené BPEJ.
Vzhledem k tomu, že dotčená plocha je již využívána jako manipulační prostor pily, na areál
pily bezprostředně navazuje a svou rozlohou nedosahuje podstatných měřítek, lze uvedený
zábor hodnotit jako akceptovatelný.
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda ze sociálních zařízení bude odváděna na ČOV75 –
podzemních vod.
Co se týče odpadních vod z výroby, záleží samozřejmě na konkrétním typu záměru. Přesto se
však předpokládá, že vypouštění i těchto odpadních vod bude probíhat v souladu se
zákonnými podmínkami a odpadní vody z výroby obsahující látky, které není možné odstranit
běžným způsobem na komunální ČOV, budou likvidovány tak, aby nedocházelo
k nepřípustnému zatěžování ŽP.
Na ploše se mohou nacházet relativně rozsáhlé zastavěné (resp. zpevněné) plochy, na nichž
nebude probíhat přirozený vsak srážek - lze proto očekávat lokálně významné snížení retenční
Klima a ovzduší
75
Použití soukromé, dostatečně dimenzované ČOV, nebo, bude-li přistoupeno k návrhu uvedeném v ÚPD,
odvedení znečištěné vody na navrhovanou obecní ČOV Vlkovice.
95
Brno, prosinec 2009
tohoto vlivu nelze v současnosti odhadnout (záleží na konkrétním typu využití plochy).
V případě rizika překročení hygienických limitů daného záměru bude nutno v projektové fázi
zpracovat rozptylovou studii a na jejím základě přijmout konkrétní opatření (nutno zohlednit
také indukovanou dopravu daného záměru).
Plocha nekoliduje s žádným chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) ani dobývacím prostorem.
Havarijní situace
Vzhledem k velmi širokému spektru potenciálně realizovatelných záměrů nelze riziko havárie
v rámci ÚPD podrobněji vyhodnotit. Rizika spojená např. s únikem provozních kapalin
vozidel uživatelů plochy viz výše (Voda).
V závislosti na realizovaných záměrech lze potenciálně očekávat kumulaci vlivů v oblasti
imisního a hlukového zatížení (zatížení z nových výrobních provozů + zatížení z nově
indukované dopravy + zatížení ze stávajícího areálu pily + stávající doprava). Vzhledem
k širokému spektru potenciálně realizovatelných záměrů a relativně nízkému stávajícímu
zatížení však lze konstatovat, že vliv kumulace bude nízký a dominantní tak bude potenciální
přímý vliv záměrů uvedený již v předchozích dílčích kapitolách (viz Obyvatelstvo a Ovzduší).
také s dalšími stávajícími plochami, u nichž se tento efekt také projevuje. Tento negativní
v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody (vzhledem ke vzdálenosti
plochy vůči dalším hodnoceným plochám a celkovému charakteru okolí však nebude toto
riziko příliš významné a je nutno jej chápat spíše v širších – republikových – souvislostech76).
neočekávají.
76
96
Brno, prosinec 2009
5.5.2. VLIVY PLOCHY OT-Z68 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A
SPORT
Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, v severní části plochy již existuje fotbalové
hřiště, na zbytku plochy je travino-bylinný porost. V rámci hodnocené plochy se předpokládá
zachování hřiště a rozšíření plochy o další sportovní aktivity.
Obyvatelstvo
Vzhledem k zaměření a situování plochy se žádné významnější přímé negativní vlivy na
obyvatelstvo nepředpokládají. Výjimku může tvořit mnohonásobné zvýšení provozu na
příjezdové komunikaci v případě, že se díky kvalitnějšímu a rozsáhlejšímu areálu budou
sportovní akce konat častěji a budou masovějšího charakteru. V tomto případě by došlo
k dotčení několika obytných budov v okolí této cesty, přičemž vliv by spočíval zejména
v narušení pocitu soukromí a jisté stávající intimity, hygienické limity hlukového a emisního
zatížení však ani v tomto případě s největší pravděpodobností překračovány nebudou.
Z hlediska socioekonomických poměrů lze očekávat, že plocha do určité míry zatraktivní
obec Vlkovice jak pro stávající (případně budoucí) obyvatele, tak pro turisty (toto
zatraktivnění však bude podstatně menší než např. u plochy OT-Z60-Z62 v k.ú. Fulnek).
V případě realizace doprovodné občanské vybavenosti (např. restaurace), může dojít
k malému nárůstu nabídky pracovních míst (obdobné zařízení však bude v provozu
pravděpodobně jen v letních měsících a bude moci nabídnout jen několik pracovních pozic).
Intenzivnější využití plochy povede v porovnání s nynějším stavem k výraznějšímu zásahu do
stávajících lučních společenstev, která jsou druhově relativně pestrá a v lokálním měřítku
dosahují vyšších kvalit. Před vlastní realizací záměrů a případnou likvidací či podstatnou
změnou uvedených porostů doporučujeme provést biologický průzkum zaměřený na
entomofaunu, batrachofaunu a fytocenózy a na jejich základě přijmout další opatření (např.
transfer případně nalezených zvláště chráněných druhů).
Z hlediska významných institutů ochrany ŽP se plocha nachází v evidovaném VKP „ze
zákona“ Husí potok (resp. v jeho nivě). V případě dodržení opatření uvedených v kap. 7 je
zásah do tohoto VKP akceptovatelný.
Jak již bylo zmíněno výše, plocha se nachází v přírodním parku Oderské vrchy. Vzhledem
k tomu, že je však zcela obklopena vzrostlými dřevinami, je pohledově velmi málo
exponovaná – výraznější rušivé vlivy z hlediska negativního ovlivnění krajinného rázu se
proto neočekávají. Ovlivněno tak bude pouze místo krajinného rázu vymezené právě
dotčenou loukou. Budou-li však dodržena opatření uvedená v kap. 7, lze i tento lokální zásah
hodnotit jako akceptovatelný.
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 1 ha (vedeno jako TTP, BPEJ 7.71.01, tř. ochr. V).
97
Brno, prosinec 2009
Zbylá část plochy (cca 0,3 ha) je vedena jako ostatní plocha (sportoviště a rekreační plocha
bez stanovené BPEJ. Vzhledem k nízkému stupni ochrany půdy lze uvedený zábor hodnotit
jako akceptovatelný.
Voda
Veškerou odpadní vodu (např. z provozu restaurace) bude nutné likvidovat na dostatečně
dimenzované ČOV77 – v tomto směru proto prakticky nehrozí významnější negativní
ovlivnění povrchových či podzemních vod.
V případě rozsáhlejšího, často využívaného parkoviště nelze zcela vyloučit riziko smyvu
nebezpečných látek (pozůstatky úkapů provozních kapalin vozidel), a to jak do podzemních,
tak i povrchových vod. Budou-li však dodržena opatření navržená v kapitole 7, lze i toto
riziko hodnotit jako nízké.
Plocha částečně zasahuje do záplavového území Husího potoka – vlivy zhoršující povodňové
situace se však v souvislosti s hodnocenými plochami neočekávají (za předpokladu, že budou
dodržena opatření uvedená v kapitole 7).
V případě, že se budou na ploše nacházet rozsáhlejší zpevněné (resp. zastavěné) plochy, na
schopnosti hodnocené plochy, které se může negativně projevit v případě přívalových dešťů
Klima a ovzduší
Jak již bylo uvedeno výše, plocha bude indukovat novou automobilovou dopravu, jejíž
intenzity však s největší pravděpodobností nepřesáhnou průměrně několik desítek
vozidel/den, což sice celkovou imisní situaci okolí mírně ovlivní, nikoli však do té míry, aby
docházelo k překračování imisních limitů.
77
S největší pravděpodobností bude nutné použít „domovní“ ČOV s dostatečným dimenzováním EO.
98
Brno, prosinec 2009
prostorem.
Havarijní situace
V současnosti se vznik významnějších havarijních situací, které by podstatně ovlivnily ŽP
nepředpokládá. Rizika spojená např. s únikem provozních kapalin vozidel uživatelů plochy
viz výše (Voda).
také s dalšími stávajícími plochami, u nichž se tento efekt také projevuje. Tento negativní
v krajním případě hrozí riziko snížení hladiny podzemní vody (vzhledem ke vzdálenosti
plochy vůči dalším hodnoceným plochám a celkovému charakteru okolí však nebude toto
riziko příliš významné a je nutno jej chápat spíše v širších – republikových – souvislostech78).
neočekávají.
78
99
Brno, prosinec 2009
DOMECH
Obyvatelstvo
pracovních míst a rozšíření možného společenského či sportovního vyžití – plochy OT, ZT
(sjezdovka), VS, VD, OK, ...), což se může opět pozitivně promítnout do rozvoje terciární
sféry zejména Stachovic a Fulneku.
V případě, že budoucí zahrady budou zařízeny spíše extenzivně (resp. rekreačně) s dostatkem
travinného a dřevinného porostu), lze dokonce očekávat zlepšení stávajícího stavu.
a vliv na ně bude minimální.
Plochy (resp. případně realizované budovy) se nenachází na významné pohledově
exponované lokalitě, podstatnější ovlivnění krajinného rázu se proto nepředpokládá. (m.j.
plocha se již nenachází v přírodním parku Oderské vrchy).
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 10,32 ha. Z této rozlohy je cca 6,69 ha situováno na
nejkvalitnějších půdách tř. ochr. I a 3,62 ha na půdách tř. ochr. II.
Vzhledem k tomu, že se dotčená plocha nachází na nadprůměrně kvalitních půdách, lze tento
aspekt hodnotit jako velmi významný.
100
Brno, prosinec 2009
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda bude odváděna na ČOV79 – v tomto směru proto
Klima a ovzduší
prostorem.
79
80
V rámci ÚPD je navrhováno zřízení nové ČOV Stachovice.
101
Brno, prosinec 2009
Havarijní situace
Obyvatelstvo).
neočekávají.
5.6.2. VLIVY PLOCHY OT-Z63 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A
SPORT
Obyvatelstvo
Vzhledem k zaměření a situování plochy lze očekávat rušivý vliv na okolní obydlí hlavně
v souvislosti s indukovanou automobilovou dopravou přijíždějících návštěvníků (do určité
míry ztráta soukromí, zvýšení hlukové a emisní zátěže). Na základě finálního řešení
příjezdové komunikace mohou být tímto způsobem přímo ovlivněni obyvatelé přibližně 2 - 5
obytných budov.
Z hlediska socioekonomických poměrů se očekává, že hodnocená plocha jednak nabídne nové
pracovní příležitosti, a jednak podstatně zatraktivní město Fulnek (Stachovice) jak pro
stávající či nové obyvatele, tak pro turisty. Společně s plochami, na nichž je výhledově možný
vznik nových pracovních míst (VS, VD, OK,...), bydlení (BR) a dalších rekreačněsportovních aktivit (OT-Z60-62, ZT-Z102), tak mohou významně podnítit demografický růst,
což se může opět pozitivně promítnout do rozvoje terciární a navázané primární a sekundární
sféry.
102
Brno, prosinec 2009
Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, na ploše se nachází biocenózy, které dosahují
spíše průměrných kvalit (intenzivně obhospodařovaný TTP). Z tohoto pohledu je proto
uvedený zásah možno považovat za akceptovatelný.
Na ploše ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný významný institut ochrany ŽP
s výjimkou přírodní parku Oderské vrchy (plocha leží vně parku při jeho hranici).
Z hlediska vlivu na krajinný ráz lze konstatovat, že se plocha nenachází na pohledově
výrazněji exponovaném místě. Přestože vlastní záměr bude svým objemovým projevem
pravděpodobně značně přesahovat okolní zástavbu, při vhodném architektonickém ztvárnění,
které bude ctít projev okolní zástavby, nebude tento vliv významně negativní. Detailní
vyhodnocení však bude možné až na základě konkrétního architektonického návrhu.
Půdy
záboru zemědělské půdy v rozsahu cca 4,68 ha, přičemž 2,73 ha z této plochy se nachází na
nadprůměrně kvalitních půdách s tř. ochr. II. Uvedený vliv lze proto hodnotit jako významný,
vzhledem k očekávaným přínosům však lze tento zábor hodnotit jako akceptovatelný.
Voda
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda bude odváděna na ČOV81 – v tomto směru proto
V rámci plochy se v současnosti předpokládá vybudování veřejných lázní (plavecký bazén,
zábavní vodní areál,...), který by využíval vodní zdroj Stachovice nacházející se přímo
v rámci plochy. Případné využití vodního zdroje bude nutné koncipovat tak, aby nedošlo
k významnému ovlivnění hladiny podzemní vody a dalších hydrogeologických charakteristik.
Dále bude nutné vodní zdroj zabezpečit takovým způsobem, který znemožní jakékoli
znečištění podzemních vod.
Vzhledem k předpokládanému záměru lze na ploše očekávat relativně vysokou fluktuaci
parkujících automobilů – nelze tedy vyloučit riziko smyvu nebezpečných látek (pozůstatky
81
V rámci ÚPD je navrhováno zřízení nové ČOV Stachovice.
103
Brno, prosinec 2009
Klima a ovzduší
úrovni. Realizací zpevněných ploch dojde k velmi mírnému zvýšení záhřevnosti v přilehlém
území. Vzhledem k předpokládanému rozsahu, však lze tento vliv hodnotit jako zanedbatelný.
Jak již bylo uvedeno výše, v případě některých záměrů lze očekávat výrazné zvýšení
dopravních intenzit, a tím i riziko negativního ovlivnění imisní situace blízkého okolí.
V případě realizace záměru plaveckého bazénu, u něhož bude k dezinfekci vody využíváno
chlorace je nutno také zohlednit případné úniky „chlorového zápachu“, který může obtěžovat
okolí.
prostorem.
Vliv na hydrogeologii území viz Voda).
Havarijní situace
V případě realizace záměru veřejných lázní (plavecký bazén, zábavní vodní areál,...), kdy pro
úpravu vody bude používána chlorace nelze zcela vyloučit riziko nadměrného úniku chloru do
ovzduší či do upravované bazénové vody v případě havárie. Obdobné riziko však nelze zcela
vyloučit ani v případě ozonizace (přestože v tomto případě je riziko nižší a vysoce reaktivní
O3 má mimo jiné i relativně krátký poločas rozpadu).
Další havárie, které mohou vzniknout např. při výstavbě inženýrských sítí, budov a
doprovodných provozů (např. úniky provozních kapalin stavebních mechanismů, rozlivy
stavebních či nátěrových hmot, apod.) se sice mohou vyskytnout, jsou však obvykle bez
větších problémů plně sanovatelné a jejich vliv na ŽP nebude v naprosté většině případů
dosahovat zásadních měřítek.
104
Brno, prosinec 2009
Obyvatelstvo).
V blízkosti plochy se nachází železniční trať ČD 277, s níž je možná kumulace zejména
v oblasti hlukového zatížení. Vzhledem k tomu, že provoz na této trati je však minimální,
rozsah kumulace nebude dosahovat významnějších měřítek a dominantní tak bude samostatné
hlukové působení spojené s potenciálním záměrem (viz Obyvatelstvo).
5.6.3. VLIVY PLOCHY ZT-Z102 – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY
(SJEZDOVKA) A PŘILEHLÁ PARKOVIŠTĚ
(DP-Z103 A DP-Z104)
Obyvatelstvo
Vzhledem k zaměření a situování plochy lze očekávat rušivý vliv na okolní obydlí
v souvislosti s vlastním provozem areálu a dále v souvislosti s indukovanou automobilovou
dopravou přijíždějících návštěvníků (do určité míry ztráta soukromí, zvýšení hlukové a emisní
zátěže). Na základě finálního řešení příjezdové komunikace mohou být tímto způsobem přímo
ovlivněni obyvatelé přibližně 2-4 obytných budov. Vzhledem k tomu, že provoz areálu bude
omezen na zimní měsíce, kdy je možnost ovlivnění obyvatel nižší (např. minimální pobyt
potenciálně dotčených obyvatel na svých zahradách, minimálně otevřená okna), lze
konstatovat, že hlukové rušení nebude při standardním provozu a za dodržení opatření
uvedených v kap. 7 s největší pravděpodobností dosahovat zásadních měřítek.
Z hlediska socioekonomických poměrů se očekává, že hodnocená plocha jednak v menší míře
nabídne nové pracovní příležitosti, a jednak zatraktivní město Fulnek (Stachovice) jak pro
stávající či nové obyvatele, tak pro turisty. Společně s plochami, na nichž je výhledově možný
vznik nových pracovních míst (VS, VD, OK,...), bydlení (BR) a dalších rekreačněsportovních aktivit (OT-Z60-62, OT-Z63), tak mohou významně podnítit demografický růst,
což se může pozitivně promítnout do rozvoje terciární a navázané primární a sekundární
sféry.
Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, na ploše se nachází biocenózy, které dosahují
spíše průměrných (TTP s převahou nitrofilních druhů) až podprůměrných kvalit (zanedbané
polní kultury). Realizací (zatravněním) plochy tak může dojít ke zlepšení stávajícího stavu,
včetně zvýšení druhové pestrosti.
Bude-li na sjezdové trati uplatňováno umělé zasněžování, lze očekávat, že se tento sníh udrží
v prostoru sjezdovky déle než na okolních pozemcích, a bude tak docházet k mírnému
zchlazování okolí, přičemž může dojít k posunu fenologických fází nejblíže zastoupených
105
Brno, prosinec 2009
fytocenóz. Tento časový posun však s největší pravděpodobností bude dosahovat maximálně
několika dnů a z hlediska dotčených biocenóz se nebude jednat o vliv významný.
V souvislosti s technickou přípravou sněhu je možné očekávat v závislosti na použité vodě
přísun eutrofních složek na plochu. V porovnání se stávajícím stavem se s největší
pravděpodobností nebude jednat o významný posun v úživnosti plochy. Přesto tento aspekt
doporučujeme v následných projektových fázích s ohledem na použitý zdroj vody zohlednit a
případně přijmout vhodná zmírňující opatření.
V blízkosti hodnocené plochy se nachází RBC 1561 Fulnek, RBK 1530 Kletenský lesFulnek82. V blízkosti ploch parkovišť (DP-Z103 a DP-Z104) se nachází LBC 34 Stachovice –
Husí potok – toto LBC je však v rámci zpracovávané ÚPD navrženo k přesunutí severněji
podél toku (viz kap. 2). Hodnocená plocha uvedené segmenty ÚSES významně neovlivní a
ekostabilizační a migrační funkce zůstane zachována ve stávajícím rozsahu (díky zatravnění
se ekostabilizační potenciál může naopak zvýšit).
Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa (VKP „ze zákona“), ani v tomto případě se však
nepředpokládají žádné podstatné negativní vlivy.
Plocha se nachází v přírodním parku Oderské vrchy. Vzhledem k předpokládanému využití
plochy se nepředpokládá žádná rozsáhlejší výstavba - ve svahu, který je pohledově
exponovanější, bude realizován pouze lyžařský vlek, při úpatí nebo plochách parkoviště, které
se však pohledově uplatňují méně, je možno realizovat menší restauraci či občerstvení. Lze
proto konstatovat, že ovlivnění krajinného rázu bude za splnění podmínek uvedených v kap. 7
nevýznamné.
Půdy
Vlastní plocha sjezdovky bude ponechána jako ZPF (přeměněna na TTP). Vlastní zábor tak
bude představovat pouze realizace vleku a doprovodná zařízení a provozy (ukotvení sloupů,
strojovna, restaurace, parkoviště). Většina záboru se bude realizovat na průměrně až
podprůměrně kvalitních půdách (tř. ochr. III. – V.), část parkoviště však zasáhne půdy s tř.
ochrany II. (cca 0,18 ha). Vzhledem k tomu, že plocha je s ohledem na okolní vztahy po
stránce zemědělské pouze obtížně využitelná, lze uvedený zábor hodnotit jako
akceptovatelný.
Voda
V současnosti není známo, jakým způsobem bude probíhat případná údržba sjezdovky a zda
tedy bude případně uměle zasněžována (včetně případného zdroje technické vody). Případné
82
Do tohoto RBK (vymezení dle ÚTP) hodnocená plocha mírně zasahuje svou západní částí.
106
Brno, prosinec 2009
odběry vody a související podrobnosti bude nutné řešit v navazujících správních řízeních
(včetně zohlednění vlivů na hydrogeologii a eutrofizaci).
Lze předpokládat, že veškerá odpadní voda z případné restaurace bude odváděna na ČOV83 –
podzemních vod.
V případě parkovišť, která jsou součástí areálu, nelze zcela vyloučit riziko smyvu
nebezpečných látek (pozůstatky úkapů provozních kapalin vozidel), a to jak do podzemních,
tak i povrchových vod. Budou-li však dodržena opatření navržená v kapitole 7, lze i toto
riziko hodnotit jako nízké.
V případě hodnocené plochy se neočekává existence rozsáhlejších zpevněných ploch, na
nichž by byl znemožněn přirozený vsak srážek, neočekává se proto ani významnější lokální
zhoršení povodňových stavů či hydrogeologických charakteristik.
Klima a ovzduší
úrovni. Bude-li na sjezdovce uplatňováno umělé zasněžování, lze očekávat, že se tento sníh
udrží v prostoru sjezdové dráhy déle než na okolních pozemcích, a bude tak docházet
k mírnému zchlazování okolí. Z hlediska klimatologického se však bude jednat o vliv úzce
lokální a z hlediska významu okrajový.
Jak již bylo uvedeno výše, v dotčeném prostoru lze očekávat určité zvýšení dopravních
intenzit, a tím i riziko negativního ovlivnění imisní situace blízkého okolí.
prostorem.
Havarijní situace
Zásadnější havárie se při provozu možných záměrů neočekávají. Havárie, které mohou
vzniknout např. při výstavbě inženýrských sítí, budov a doprovodných provozů (např. úniky
provozních kapalin stavebních mechanismů, rozlivy stavebních či nátěrových hmot, apod.) se
sice mohou vyskytnout, jsou však obvykle bez větších problémů plně sanovatelné a jejich vliv
na ŽP nebude v naprosté většině případů dosahovat zásadních měřítek.
83
V rámci ÚPD je navrhováno zřízení nové ČOV Stachovice; nebude-li provozovna napojena na obecní ČOV,
bude nutné použít jiné vhodné řešení (individuální ČOV).
107
Brno, prosinec 2009
Obyvatelstvo).
V blízkosti plochy se nachází železniční trať ČD 277, s níž je možná kumulace zejména
v oblasti hlukového zatížení. Vzhledem k tomu, že provoz na této trati je však minimální,
rozsah kumulace nebude dosahovat významnějších měřítek a dominantní tak bude samostatné
hlukové působení spojené s potenciálním záměrem (viz Obyvatelstvo).
5.7.1. VLIVY PROTIPOVODŇOVÝCH A PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ
Obyvatelstvo
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, uvedená opatření jsou navrhována právě
s cílem zlepšit ochranu obyvatelstva před povodněmi. Z tohoto důvodu lze proto návrhové
plochy a opatření hodnotit jednoznačně kladně, a to i za cenu, že některá z opatření si
vyžádají „individuální újmu“ (např. možný zábor části některých zahrad, změna hospodaření
na některých pozemcích apod.).
Díky změnám kultur z intenzivně obhospodařovaných zemědělských polí na TTP dojde
k podstatnému navýšení polopřirozených kultur, které jsou biocenologicky bohatší a celkově
zlepšují KES. Na uvedených plochách lze očekávat podstatné zvýšení výskytu fauny
(bezobratlí, nižší i vyšší obratlovci), je však možný výskyt i některých méně častých druhů
rostlin (včetně druhů zvl. chráněných). Z uvedených důvodů, lze navrhovaná opatření
hodnotit jako jednoznačně pozitivní.
Z hlediska krajinného rázu půjde o změny, které jednoznačně vedou ke zlepšení celkového
krajinného vyznění – z tohoto důvodu lze proto změny hodnotit také jako jednoznačně
pozitivní.
V případě některých navrhovaných úprav toků je však možné, že díky čistě „technickým“
opatřením budou sníženy některé významné biologické funkce vodního toku (migrační
potenciál vodní a pobřežní cestou, výskyt živočišných druhů, snížení samočisticích procesů).
Uvedené úpravy jsou méně vhodné i z hlediska krajinného rázu, neboť většinou vedou ke
ztrátě přírodního vzhledu vodního toku.
Jednoznačně by měly být upřednostněny přírodě blízké úpravy (použití vegetačních případně
kombinovaných způsobů inženýrské biologie84) – tato opatření doporučujeme realizovat i za
84
Např. haťoštěrkové válce, zápletové plůtky, travní opevnění apod.
108
Brno, prosinec 2009
cenu poněkud většího výkupu pozemků – v následujících stupních projektové dokumentace
by mělo být vypracováno srovnání biologických (resp. biotechnologických) opatření
s opatřeními čistě „technickými“ (tzn. nebiologickými - např. dlažba z betonových desek a
tvárnic), která jsou z hlediska plnění všech funkcí vodního toku často podstatně méně vhodná
Půdy
Uvedená opatření mají za cíl zlepšit ochranu půdy před vodní erozí, realizací však dojde i ke
snížení vlivů eroze větrné. TTP mají obecně lepší půdní strukturu, vyrovnaný sorpční
komplex a bohatší, lépe fungující edafickou složku, což opět vede ke zlepšení vlastností půdy
včetně zlepšení hydrického režimu půdy. Z uvedených důvodů lze vlivy uvedených opatření
na půdy hodnotit jako pozitivní.
Voda
Navrhovanými opatřeními dojde k podstatnému zlepšení retenčních vlastností území, což
jednak pomůže zlepšit průběh povodňových stavů a jednak se zlepší i saturace podzemních
vod. Z tohoto důvodu lze uvedená opatření hodnotit jako jednoznačně pozitivní.
Jak již bylo uvedeno výše, z hlediska úprav toků je možné v případě některých čistě
„technických“ opatření očekávat lokální snížení samočisticích procesů a snížení komunikace
vod povrchových s vodami podzemními.
Klima a ovzduší
úrovni. Realizací travnatých ploch dojde k lepšímu vyrovnávání denních teplotních výkyvů –
uvedený pozitivní vliv však nebude dosahovat zásadních měřítek a lze jej hodnotit jako méně
podstatný.
Zatravněním ploch bude docházet ke snížení prašnosti a zároveň toto opatření bude mít
zlepšující vliv na vázání některých vzdušných emisí – tento pozitivní vliv se však nebude
uplatňovat v zásadním měřítku a lze jej proto označit za méně podstatný.
Opatření nebudou mít vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje.
Vliv na hydrogeologii území viz Voda.
Kulturní, architektonické či archeologické prvky území nebudou hodnocenými opatřeními
dotčeny.
109
Brno, prosinec 2009
Havarijní situace
Havarijní situace se v souvislosti s hodnocenými opatřeními nepředpokládají.
V souvislosti s budováním poldrů je sice možné zmínit např. riziko protržení hráze při stavu
plného nadržení, tato situace je však při zachování správných stavebních a udržovacích
postupů minimální, velice nepravděpodobná a v porovnání s přínosy poldru zcela marginální.
Dále je možné zmínit nižší nákladnost oprav opatření inženýrské biologie oproti klasickým
„plně technickým“ opatřením.
110
Brno, prosinec 2009
6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH
KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE VARIANT ŘEŠENÍ A
JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD
VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ
Hodnocené záměry jsou řešeny invariantně, resp. pro každý záměr existuje jedna varianta
aktivní (záměr v rozsahu navržené Změny č.1 ÚPD) a varianta nulová (nezrealizování,
vypuštění z hodnocené ÚPD).
Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kapitoly 2.2.
(„Předpokládaný vývoj životního prostředí, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací
dokumentace“) a závěrů plynoucích z kapitoly 5. a 7.
Pro úplnost opět připomínáme, že skutečné vlivy bude možno detailněji posoudit až na
základě podrobnějšího projektu v následných správních řízeních či v rámci EIA. V rámci SEA
není hodnocení pro konkrétní záměr možné ani účelné, a to nejen z důvodu, že detailní
projektové informace ještě většinou nejsou k dispozici, ale hlavně z důvodu zachování
„univerzálnosti“ ÚPD. Tzn., že hodnoceny jsou plochy, na nichž může vzniknout daný záměr
v různých projektových modifikacích.
6.1. K.Ú. DĚRNÉ
PLOCHY
VS/VD-Z73
A
VS/VD-Z74 – PLOCHY
VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
/
PLOCHY VÝROBY
DROBNÉ
Pro uvedené plochy byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy (v porovnání se
současným stavem mírně převažují potenciální negativa). Budou-li akceptována opatření
navržená v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď zcela
eliminovat, nebo do značné míry omezit.
Z tohoto důvodu je možno hodnocenou plochu v rámci ÚPD doporučit ke schválení.
PLOCHY
OK-Z54
A
OK-Z55 – PLOCHY
OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ
KOMERČNÍHO
CHARAKTERU
současným stavem převažují potenciální negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď zcela eliminovat,
nebo do značné míry omezit.
Z tohoto důvodu je možno hodnocené plochy v rámci ÚPD doporučit ke schválení.
111
Brno, prosinec 2009
PLOCHA BR-Z03 – PLOCHA BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH
Pro uvedenou plochu byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy (v porovnání se
současným stavem jsou pozitiva a negativa přibližně vyrovnaná). Budou-li akceptována
opatření navržená v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď
zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
6.2. K.Ú. FULNEK
Pro uvedenou plochu byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy. Plocha je již zanesena
ve stávající platné ÚPD, budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
v porovnání se současným stavem budou převažovat pozitiva a významnější negativní vlivy
bude možno buď zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
opatření navržená v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy bude možno
buď zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
PLOCHY OT-Z60 – OT-Z62 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Pro uvedené plochy byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy. Plocha je již zanesena
ve stávající platné ÚPD jako plocha určená pro výrobu. Budou-li přijata opatření navržená
v kap. 7, lze konstatovat, že v porovnání se současným platným stavem budou podstatně
převažovat pozitiva a významnější negativní vlivy bude možno buď zcela eliminovat, nebo
do značné míry omezit.
112
Brno, prosinec 2009
ve stávající platné ÚPD – budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
PLOCHA DP-Z93 – PLOCHA PARKOVIŠŤ
PLOCHY
VE-Z75, VE-Z76
A
VE-Z77 – PLOCHY
VÝROBY ENERGIE NA FOTOVOLTAICKÉM
PRINCIPU
PLOCHA RH-Z67 – PLOCHY REKREACE HROMADNÉ – ROZŠÍŘENÍ KEMPU
současným stavem budou převažovat negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy bude možno buď zcela
PLOCHA OV-P13 – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (BÝVALÝ VOJENSKÝ AREÁL)
současným stavem mírně převažovat negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
113
Brno, prosinec 2009
PLOCHA VS-Z83 – PLOCHA VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
Pro uvedenou plochu byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy. Plocha je již využívána
jako manipulační prostor pily, budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
v porovnání se současným stavem budou mírně převažovat pozitiva a významnější negativní
vlivy bude možno buď zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
PLOCHA OT-Z68 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
současným stavem převažují negativa). Budou-li akceptována opatření navržená v kapitole 7,
lze konstatovat, že významnější negativní vlivy bude možno buď zcela eliminovat, nebo do
značné míry omezit.
současným stavem výrazně převažují negativa). Plocha se nachází na nejkvalitnějších
zemědělských půdách, přičemž v rámci ÚPD jsou již vymezeny rozsáhlé plochy pro funkci
BR na jiných, vhodnějších místech.
Z uvedeného důvodu hodnocenou plochu v rámci ÚPD nedoporučujeme v uvedeném rozsahu
a umístění ke schválení.
PLOCHA OT-Z63 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
současným stavem mírně převažují negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
PLOCHA ZT-Z102 – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (SJEZDOVKA) A PŘILEHLÁ PARKOVIŠTĚ (DP-
Z103 A DP-Z104
114
Brno, prosinec 2009
PROTIPOVODŇOVÝCH A PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ
Pro uvedená opatření byly shledány převážně pozitivní vlivy, v menší míře pak také při méně
vhodném technickém řešení úprav vodních toků vlivy negativní (v porovnání se současným
stavem jednoznačně převažují pozitiva). Budou-li akceptována opatření navržená v kapitole 7,
Z tohoto důvodu je možno hodnocenou opatření v rámci ÚPD doporučit ke schválení.
6.8. ZPŮSOB HODNOCENÍ A PŘÍPADNÉ NEDOSTATKY ČI
NEURČITOSTI VE ZNALOSTECH
Hodnocení uvedených záměrů a opatření vycházelo přiměřeně85 z Metodiky posuzování vlivů
koncepcí na životní prostředí (MŽP 2004) a Metodického výkladu MŽP a bylo provedeno v
souladu se Zadáním a Stanovisky dotčených orgánů a organizací. Samozřejmě byla také
zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Nedílnou součástí SEA posouzení byla
také provedená místní terénní šetření a zohlednění poskytnutých podkladů odpovědnými
orgány ochrany přírody.
Určitost předkládaného hodnocení odpovídá míře znalostí o jednotlivých plochách, resp.
potenciálních záměrech, přičemž je zachována potřeba „univerzálnosti“ ÚPD. Některé závěry
a doporučení jsou proto formulovány jako předběžná doporučení a potenciální omezení pro
případné investory a odpovědné orgány veřejné správy.
85
Od vydání Metodiky došlo v oblasti SEA posuzování ÚPD k legislativním změnám.
115
Brno, prosinec 2009
7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ,
SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO
PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
7.1. K.Ú. DĚRNÉ
7.1.1. PLOCHY VS/VD-Z73 A VS/VD-Z74 – PLOCHY VÝROBY A
SKLADOVÁNÍ / PLOCHY VÝROBY DROBNÉ
Obyvatelstvo
o hlučnější provozy situovat v rámci vymezených ploch co nejdále od obytné zástavby
(stávající i navrhované)
o budovy provozů, které nebudou hlučné, dle možností situovat tak, aby působily jako
stínění pro provozy hlučnější a případně také jako stínění hluku z dopravy
(minimalizace případného kumulativního vlivu)
o dle možností ponechat travino-bylinný a dřevinný porost v severní části plochy
VS/VD-Z74 bez zásahu (případně tento porost z návrhové plochy vyčlenit a převést
jej do ploch zeleně krajinné – Nk); doplňkově navrhujeme plochu VS/VD-Z73
v severovýchodním cípu zmenšit (o cca 30 m) a tuto vyčleněnou plochu taktéž převést
mezi plochy zeleně krajinné – Nk (tímto způsobem vznikne průchodový koridor a
případné refugium podél západního okraje obce Děrné)
o veškeré zpevněné plochy, které mohou být kontaminovány nebezpečnými látkami
(např. plochy obslužných parkovišť kontaminované v důsledku úkapů provozních
kapalin automobilů) zabezpečit dle platné legislativy a norem tak, aby tyto noxy
nemohly např. v důsledku dešťových splachů ohrozit vodní prostředí (povrchové či
podzemní vody)86
o pro minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz volit takové architektonické řešení
budov a jejich rozmístění v ploše, které výrazně nevybočuje ze stávajících poměrů;
proluky mezi jednotlivými výrobními budovami v maximální možné míře ozelenit
stromy
86
Např. systémy oddílné kanalizace s dostatečně dimenzovanými technickými opatřeními např. v podobě
LAPOLů. V projektovém návrhu parkovišť musí také být zohledněny požadavky ČSN 73 6065 – Odstavné a
parkovací plochy silničních vozidel, včetně doplňujících norem ČSN 73 6701 (Stokové ústě a kanalizační
přípojky), ČSN 75 6101 (Stokové sítě a kanalizační přípojky), ČSN 73 6101 (projektování silnic a dálnic),
ČSN – 75 6551 (Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek) a další.
116
Brno, prosinec 2009
Voda
o jak již bylo uvedeno výše, veškeré zpevněné plochy, které mohou být kontaminovány
nebezpečnými látkami (např. plochy obslužných parkovišť kontaminované v důsledku
úkapů provozních kapalin automobilů) zabezpečit dle platné legislativy a norem tak,
aby tyto noxy nemohly např. v důsledku dešťových splachů ohrozit vodní prostředí
(povrchové či podzemní vody)
o důsledně dbát na to, aby veškeré odpadní vody z výroby obsahující látky, které není
možné odstranit běžným způsobem na komunální ČOV, byly likvidovány tak, aby
nedocházelo k nepřípustnému zatěžování ŽP
o ovlivnění retenční (zasakovací) kapacity ploch kompenzovat retenčními nádržemi,
vsakovacími systémy apod., přičemž je nutné dbát na důsledné předčištění
vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci podzemních vod
Klima a ovzduší
o záměry, u nichž hrozí riziko negativního ovlivnění imisní situace území, bude nutné
v následujících krocích (např. proces EIA) prověřit rozptylovou studií (včetně
zohlednění kumulativních vlivů)
o v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., bude u všech zásahů do terénu třeba provést
archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče
Havarijní situace
o situace spojená s rizikem ovlivnění vod a vodních ekosystémů viz výše; vyhodnocení
dalších možných havarijních situací pro konkrétní záměry bude nutné provést v rámci
následných projektových fází (např. posouzení EIA)
7.1.2. PLOCHY OK-Z54 A OK-Z55 – PLOCHY OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ KOMERČNÍHO CHARAKTERU
Obyvatelstvo
o budou-li v rámci plochy vymezovány hlučnější provozy, situovat je co nejdále od
obytné zástavby (stávající i navrhované)
o v případě realizace supermarketů zvážit potenciálně negativní dopad na zaměstnanost
ve městě a okolí, případně upřednostnit takové záměry, které jsou z pohledu
socioekonomických aspektů bezkonfliktní
o veškeré zpevněné plochy, které mohou být kontaminovány nebezpečnými látkami
(např. plochy obslužných parkovišť kontaminované v důsledku úkapů provozních
kapalin automobilů) zabezpečit dle platné legislativy a norem tak, aby tyto noxy
117
Brno, prosinec 2009
nemohly např. v důsledku dešťových splachů ohrozit vodní prostředí (povrchové či
podzemní vody)87
proluky mezi jednotlivými budovami v maximální možné míře ozelenit stromy
Voda
o jak již bylo uvedeno, veškeré zpevněné plochy, které mohou být kontaminovány
nebezpečnými látkami (např. plochy obslužných parkovišť kontaminované v důsledku
úkapů provozních kapalin automobilů) zabezpečit dle platné legislativy a norem tak,
aby tyto noxy nemohly např. v důsledku dešťových splachů ohrozit vodní prostředí
(povrchové či podzemní vody)
vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci podzemních vod
Klima a ovzduší
o záměry, u nichž hrozí riziko negativního ovlivnění imisní situace území, bude nutné
v následujících krocích (např. proces EIA) prověřit rozptylovou studií (včetně
zohlednění kumulativních vlivů) – v případě ploch OK se toto týká zejména ploch, u
nichž je předpoklad výrazného nárůstu indukované dopravy
Havarijní situace
o situace spojená s rizikem ovlivnění vod a vodních ekosystémů viz výše; vyhodnocení
dalších možných havarijních situací pro konkrétní záměry bude nutné provést v rámci
následných projektových fází (např. posouzení EIA)
87
118
Brno, prosinec 2009
7.1.3. PLOCHA BR-Z03 – PLOCHA BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH
případné proluky mezi parcelami v maximální možné míře ozelenit stromy; stanovit
nízké KZP (doporučujeme hodnotu pod 0,5)
Voda
vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci podzemních vod – nutno
postupovat zejména v souladu se zák. č. 254/2001 Sb (vodní zákon), vyhl. č. 501/2006
Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ad.
Klima a ovzduší
o důsledně dbát na dodržování obecně závazné vyhlášky č. 1/2007, o ochraně ovzduší
na území města Fulnek
o v rámci služeb města v maximální možné míře informovat potenciální zájemce např. o
programu „Zelená úsporám“ a dalších způsobech výstavby, které minimalizují
požadavky na vytápění
o v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., bude u všech zásahů do terénu třeba stavbu
ohlásit příslušnému orgánu památkové péče a případně provést archeologický
průzkum
7.2. K.Ú. FULNEK
o zachovat či rozšířit (např. do ploch Zt navrhovaných v rámci ÚPD) stávající dřevinný
porost údolnice
o v maximální možné míře minimalizovat zásah do registrovaného VKP 33104 –
Valtéřovská cesta; bude-li to možné, zásah kompenzovat náhradní výsadbou např.
v blízkých plochách Zt
KZP (doporučujeme hodnotu pod 0,5)
119
Brno, prosinec 2009
Voda
Klima a ovzduší
průzkum
KZP (doporučujeme hodnotu pod 0,5)
Voda
Klima a ovzduší
120
Brno, prosinec 2009
průzkum
7.2.3. PLOCHY OT-Z60 – OT-Z62 – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A
SPORT
o zachovat dostatečnou šíři břehového pásma tak, aby nebyl narušen migrační potenciál
(místy případně dosadit vegetaci); v okolí LBK realizovat hřiště pro „klidné a tiché“
sporty
o rybník (plocha NV-Z98), který bude prakticky součástí navrhovaného sportovního
areálu, realizovat alespoň zčásti v přirozené podobě (dostatek litorálu), vzhledem
k tomu, že lokalita bude hojně navštěvována i rodiči s dětmi, je zde možno umístit i
naučnou tabuli s informacemi o vyskytujících se živočiších
o ponechat vyskytující se dřeviny, plochu doplnit o stromy a případně křoviny (solitéry
a skupinky) – takto mohou být oddělena či doplněna jednotlivá hřiště, stromy zajistí
uživatelům plochy stín a mohou sloužit i jako doplňková refugia (zejména pro ptáky)
o pro tyto plochy OT doporučujeme stanovit nízké KZP (0,1) a snížit maximální výšku
budov
Půda
o v maximální možné míře upřednostňovat travní pokryv (TTP) před zpevněnými
plochami a minimalizovat zásahy do půdního profilu
Voda
o v maximální možné míře upřednostňovat travní pokryv (TTP) před zpevněnými
plochami a v maximální míře ponechat původní retenční (zasakovací) vlastnosti
plochy
o v záplavové zóně neumisťovat žádné objekty, které mohou zhoršit povodňovou situaci
průzkum
121
Brno, prosinec 2009
o zachovat či rozšířit stávající dřevinné porosty, které jsou součástmi registrovaných
VKP; VKP 33119 navrhujeme dosadit a začlenit jako vegetační součást plochy BR
(případně vymezit jako plochu zeleně krajinné – Nk), obdobně navrhujeme zachovat i
dřevinný porost, který je součástí VKP 33120
KZP 0,3
Voda
Klima a ovzduší
průzkum
7.3.2. PLOCHA DP-Z93 – PLOCHA PARKOVIŠŤ
o plochu parkoviště zabezpečit dle platné legislativy a norem tak, aby případné noxy
(např. úkapy provozních kapalin) nemohly např. v důsledku dešťových splachů
ohrozit vodní prostředí (povrchové či podzemní vody)88
88
122
Brno, prosinec 2009
Voda
o plochu parkoviště upravit dle výše zmíněného bodu
o doporučujeme zvážit kompenzaci snížení retenční (zasakovací) kapacity plochy
vsakovacím systémem, přičemž je nutné dbát na důsledné předčištění vsakovaných
vod tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci podzemních vod
Havarijní situace
o situace spojená s rizikem ovlivnění vod a vodních ekosystémů viz výše
7.3.3. PLOCHY VE-Z75, VE-Z76 A VE-Z77 – PLOCHY VÝROBY
ENERGIE NA FOTOVOLTAICKÉM PRINCIPU
o nezasahovat do stávajících dřevinných porostů, v maximální možné míře ponechat
stávající travinné porosty; bude-li to možné, údržbu ploch zajistit např. spásáním
o pro maximální začlenění do krajiny a posílení ekostabilizujících funkcí doporučujeme
v místech, kde to bude technicky možné (nebude hrozit zastínění FV panelů) dosadit
původní dřeviny (křoviny) a z dostupných FV konstrukcí volit systémy, které jsou
nižší a „méně nápadné“
o severní část plochy VE-Z75 pohledově odstínit dosazením stromové vegetace
o v oplocení ponechat průchody, které zajistí relativně volnou migraci pro malé savce
Půdy
o minimalizovat zásahy do půdního horizontu, v maximální možné míře ponechat
stávající travinné porosty; bude-li to možné, údržbu ploch zajistit např. spásáním
Voda
o v maximální možné míře zachovat stávající retenční (zasakovací) potenciál plochy
(např. systém zasakovacích rýh nebo jiné technické řešení, které v maximální míře
využije zasakovacího potenciálu i v místech pod panely89)
89
Např. mezi jednotlivými FV panely ponechat mezery, čímž se zlepší rozdělení srážkové vody i v prostoru pod
panely (záleží však stále na konkrétním konstrukčním řešení).
123
Brno, prosinec 2009
7.3.4. PLOCHA RH-Z67 – PLOCHA REKREACE HROMADNÉ –
ROZŠÍŘENÍ KEMPU
Obyvatelstvo
- pro snížení potenciálního hlukového zatížení jednotlivé dílčí plochy (plochy chatek,
stanových stání, zázemí pro hygienu, administrativních budov, sportovišť, ...) situovat
tak, aby byl minimalizován vliv případného hlukového rušení (tzn. např. hlučnější
aktivity situovat do vzdálenějších míst od obytné zástavby)
- pro zachování jisté intimity stávajících obytných ploch (pocit „ztráty soukromí“)
plochu kempu vizuálně odstínit např. vhodnou vegetační výsadbou při východní straně
- pro snížení potenciálního hlukového zatížení jednotlivé dílčí plochy (plochy chatek,
stanových stání, zázemí pro hygienu, administrativních budov, sportovišť, ...) situovat
tak, aby byl minimalizován vliv případného hlukového rušení (tzn. např. hlučnější
aktivity situovat do vzdálenějších míst od obytné zástavby),
- minimalizovat zásahy do stávající dřevinných porostů
- plochu kempu oddělit od lesního celku plotem, hlučnější provozy kempu situovat co
nejdále od lesa
- pro minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz volit takové architektonické řešení
budov a jejich rozmístění v ploše, které výrazně nevybočuje ze stávajících územních
poměrů; plochu kempu v maximální možné míře ozelenit; stanovit KZP 0,2
- v případě, že na ploše budou realizovány rozsáhlejší zpevněné plochy, realizovat
opatření , která zachovají retenční (vsakovací) potenciál plochy (retenční nádrže,
vsakovací systémy,...)
7.4. K.Ú. LUKAVEC
7.4.1. PLOCHA OV-P13 – PLOCHA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
(BÝVALÝ VOJENSKÝ AREÁL)
Obyvatelstvo
o případnou hudební produkci ošetřit tak, aby nedocházelo k obtěžování obyvatel
okolních obydlí (např. dočasné či stálé protihlukové stěny pohltivé, vhodné směrování
reprosoustav, vhodné situování pódia vůči budovám, které mohou působit jako PHS)
o maximální zachování stávajících biocenóz, využít již existujících zpevněných ploch a
budov
124
Brno, prosinec 2009
o pro minimalizaci hlukového rušení přijmout obdobná opatření jako v případě
obyvatelstva
o omezení vlivu na VKP Gručovka viz níže (Voda)
Voda
o likvidaci odpadních vod řešit v souladu s legislativními požadavky (zbudovat vhodnou
kanalizační síť, ČOV, ...)
průzkum
7.5.1. PLOCHA VS-Z83 – PLOCHA VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (AREÁL
PILY)
Obyvatelstvo a ovzduší
o v případě rizika překročení hygienických limitů daného záměru (včetně rozšíření pily)
bude nutno v projektové fázi zpracovat hlukovou a případně též rozptylovou studii a
na jejím základě přijmout konkrétní opatření (nutno zohlednit také indukovanou
dopravu daného záměru)
o zamezit kácení stávající doprovodné vegetace
90
125
Brno, prosinec 2009
o zamezit manipulacím pohybu mechanizace v těsné blízkosti pro minimalizaci
hlukového rušení přijmout obdobná opatření jako v památného stromu (tis červený –
Taxus baccata)
o omezení vlivu na VKP Kamenný potok viz níže (Voda)
Voda
kanalizační síť, ČOV, vyvážené jímky, ...)
o důsledně dbát na to, aby veškeré odpadní vody z výroby obsahující látky, které není
možné odstranit běžným způsobem na „standardní“ ČOV, byly likvidovány tak, aby
nedocházelo k nepřípustnému zatěžování ŽP
průzkum
7.5.2. PLOCHA OT-Z68 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
o pro zmírnění vlivu na stávající obyvatele podél příjezdové cesty omezit počet
přijíždějících automobilů (např. parkoviště dimenzovat na nižší počet parkovacích
stání), upřednostnit a podporovat nerušící dopravu (cyklo)
o v souvislosti s případným provozem hlavního i doprovodného zařízení na ploše nutno
dodržet zákaz rušení nočního klidu okolních obyvatel (platí i pro případné
návštěvníky)
91
126
Brno, prosinec 2009
o před vlastní realizací záměrů a případnou likvidací či podstatnou změnou uvedených
porostů doporučujeme provést biologický průzkum zaměřený na entomofaunu a
botaniku a na jejich základě přijmout další opatření (např. transfer případně
nalezených zvláště chráněných druhů)
o KZP (včetně hřišť) možno ponechat na 0,6 s tím, že na nevyužitých plochách bude
zachován luční porost s dosazenými původními druhy křovin a stromů (vhodné i jako
oddělení jednotlivých sportovišť, stínění pro uživatele hřišť, zároveň dojde k určitému
„sladění“ s okolními porosty a sníží se tak zásah do dotčeného místa krajinného rázu)
o zamezit zásahům do okolních porostů
o omezení vlivu na VKP Husí potok viz níže (Voda)
Voda
kanalizační síť, ČOV, vyvážené jímky, ...)
o v případě rozsáhlejšího, často využívaného parkoviště dodržet taková opatření pro
budování parkovišť, která zamezí splachu nebezpečných látek do povrchových nebo
podzemních vod
o budou-li se na ploše nacházet rozsáhlejší zpevněné (resp. zastavěné) plochy, na nichž
nebude probíhat přirozený vsak srážek, kompenzovat snížení retenční (zasakovací)
kapacity plochy retenčními nádržemi, vsakovacími systémy apod., přičemž je nutné
dbát na důsledné předčištění vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke
kontaminaci podzemních vod – nutno postupovat zejména v souladu se zák. č.
254/2001 Sb (vodní zákon), vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území, ad.
průzkum
127
Brno, prosinec 2009
Obyvatelstvo a Ovzduší
Půda
o vzhledem k zasažení nejkvalitnějších půd s tř. ochrany I. a II. nedoporučujeme
realizaci v dané podobě – bude-li to možné, navrhujeme plochu bydlení situovat do
jiné části Stachovic (např. poblíž plochy BR-Z07)
Voda
průzkum
7.6.2. PLOCHA OT-Z63 – PLOCHA PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Obyvatelstvo a Ovzduší
o pro záměr, který bude rizikový z hlediska hluku a emisí (včetně indukované dopravy)
doporučujeme zpracovat hlukovou a rozptylovou studii, na jejímž základě bude nutno
přijmout případná zmírňující opatření
o v případě realizace záměru plaveckého bazénu, u něhož bude k dezinfekci vody
využíváno chlorace je nutno také zohlednit případné úniky „chlorového zápachu“,
který může obtěžovat okolí – doporučujeme použít alternativní metody dezinfekce
(např. ozonizace; nutno zohlednit princip BAT92)
o vedení příjezdové komunikace projednat s okolními obyvateli
92
Nejlepší dostupné technologie
128
Brno, prosinec 2009
o architektonické ztvárnění areálu koncipovat tak, aby nenarušovalo vyznění okolní
zástavby; areál doplnit dostatečným množstvím zeleně
o dopravu k areálu řešit tak, aby nebyla omezena migrační průchodnost LBK 34-35
Voda
o případné využití vodního zdroje bude nutné koncipovat tak, aby nedošlo
k významnému ovlivnění hladiny podzemní vody a dalších hydrogeologických
charakteristik (zpracování hydrogeologického posudku); vodní zdroj zabezpečit
takovým způsobem, který znemožní jakékoli znečištění podzemních vod
průzkum
Havarijní situace
o pro případ úniku dezinfekční látky (zejména při použití chlorace) mít zpracovaný
havarijní plán; doporučujeme použít jiný způsob dezinfekce (např. ozonizace)
7.6.3. PLOCHA ZT-Z102 – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (SJEZDOVKA)
A PŘILEHLÁ PARKOVIŠTĚ (DP-Z103 A DP-Z104)
o žádná hlasitá hudební (re)produkce
o případné doprovodné provozy (občerstvení) situovat dále od stávající obytné zástavby
(preferovat prostory za železnicí)
o v případě rozsáhlejšího záměru doporučujeme vypracovat hlukovou a případně též
rozptylovou studii, která vliv na okolní obyvatele podrobně vyhodnotí (zohlednění
hygienických limitů pro chráněný vnitřní i vnější prostor)
o vedení příjezdové komunikace projednat s okolními obyvateli
o bude-li probíhat umělé zasněžování, na základě zdroje technické vody zohlednit
v následujících projektových fázích riziko zvýšené eutrofizace dotčených ploch
129
Brno, prosinec 2009
o související stavby architektonicky ztvárnit tak, aby nedocházelo k narušení krajinného
rázu a aby korespondovaly s okolní zástavbou; sloupy lyžařského vleku natřít
neutrální barvou, aby v letních měsících „splynula“ s okolím
Voda
o likvidaci odpadních vod řešit v souladu s legislativními požadavky (napojení na
navrhovanou ČOV, individuální ČOV, vyvážené jímky, ...)
o v případě rozsáhlejšího, často využívaného parkoviště dodržet taková opatření pro
budování parkovišť, která zamezí splachu nebezpečných látek do povrchových nebo
podzemních vod; vzhledem ke specifickému využívání parkoviště (pouze zimní
sezóna) je možno zvážit ponechání části parkoviště v „přirozeném“ stavu, přičemž pro
parkování by byla přednostně využívána plocha zpevněná, plocha nezpevněná (např.
TTP) by sloužila pouze jako parkoviště „záložní“, přičemž tato plocha by v případě
využití byla pravidelně (min 1 x denně) kontrolována na možné úkapy
o budou-li se na ploše nacházet rozsáhlejší zpevněné (resp. zastavěné) plochy, na nichž
nebude probíhat přirozený vsak srážek, kompenzovat snížení retenční (zasakovací)
kapacity plochy retenčními nádržemi, vsakovacími systémy apod., přičemž je nutné
dbát na důsledné předčištění vsakovaných vod tak, aby nemohlo docházet ke
kontaminaci podzemních vod – nutno postupovat zejména v souladu se zák. č.
254/2001 Sb (vodní zákon), vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území, ad.
průzkum
130
Brno, prosinec 2009
7.7.1. PROTIPOVODŇOVÁ A PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Biocenózy a dotčené významné instituty ochrany ŽP včetně vlivu na krajinný ráz; Voda
o plochy TTP doplnit také o skupiny původních keřů, možno doplnit i výsadbou
stromovou
o bude-li při úpravách vodních toků upravováno dno, ponechat vystouplé kameny, které
tvoří ve vodním toku tišiny (zvýšení výskytu ryb a bezobratlých)
o při úpravách vodních toků jednoznačně upřednostnit přírodě blízké úpravy (použití
vegetačních případně kombinovaných způsobů inženýrské biologie93) - doporučujeme
realizovat i za cenu poněkud většího výkupu pozemků – v následujících stupních
projektové dokumentace by mělo být tam, kde bude navrhováno čistě „technické“94
opatření provedeno srovnání s biologickou (resp. biotechnologickou) úpravou,
přičemž toto srovnání by mělo jednoznačně prokázat nemožnost použití metod
inženýrské biologie
93
94
Např. haťoštěrkové válce, zápletové plůtky, travní opevnění apod.
Tzn. nebiologické - např. dlažba z betonových desek a tvárnic
131
Brno, prosinec 2009
8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH
CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT
ŘEŠENÍ
Tato kapitola v podstatě navazuje na kapitolu 1, v níž jsou některé cíle ochrany ŽP přijaté na
vnitrostátní úrovni již uvedeny. V předkládaného SEA posouzení byla dle možností
zohledněna a zapracována všechna relevantní zákonná opatření.
V posouzení a v samotné ÚPD byly respektovány stanovené republikové priority vycházející
z Politiky územního rozvoje České republiky.
Bylo také přihlédnuto k závěrům a doporučením vyplývajících ze Strategie udržitelného
rozvoje České republiky na úrovni vše tří pilířů (ekonomický, environmentální, sociální),
přičemž při výběru variant, zhodnocení vlivů a návrzích opatření byly plně zohledněny
uvedené strategické cíle
Obdobně bylo také postupováno v případě zohlednění závěrů a doporučení plynoucích
z celorepublikových strategických dokumentů Státní politika životního prostředí České
republiky 2004 -2010, Státní program ochrany přírody a krajiny a Strategie ochrany
biologické rozmanitosti ČR (např. návrhy k omezení vstupu nebezpečných látek do
povrchových a podzemních vod, zohlednění principu předběžné opatrnosti, doporučení
vztahující se k navracení ekostabilizujících prvků do zemědělské krajiny a k navracení všech
ekologických funkcí řekám a jejich nivám, včetně schopnosti neškodného převedení povodní,
problematika úprav vodních toků, problematika nevhodného obhospodařování a protierozních
opatření, atd.).
Při zpracování ÚPD a SEA hodnocení byl také plně zohledněn ÚPN velkého územního celku
Beskydy, přičemž z hlediska ochrany přírody a krajiny je pro území Fulneku zásadní hlavně
vymezení ÚSES v rozsahu nadregionálním a regionálním (v rámci Fulneku bylo zachováno
uspořádání dané ÚTP ÚSES ČR). Díky navrhovaným plochám je dále možno v souladu
s ÚPN VÚC Fulnek zařadit mezi „střediska s vyšší úrovní“, která mimo jiné disponují pestrou
škálou sportovních zařízení (krytá sportoviště, bazény, sjezdařské areály), což se následně
může pozitivně odrazit v rozvoji turismu a cestovního ruchu. Tato problematika je dále řešena
např. v Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta
2009 – 2013.
Bylo také přihlédnuto k v současnosti zpracovávaným Zásadám územního rozvoje
Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) (aktuálně jsou zpracovány Průzkumy a rozbory (PaR)
v rozsahu Územně analytických podkladů (ÚAP)), z nichž mimo jiné vyplynulo přepracování
trasování regionálního ÚSES. V souladu se Zadáním byl tento R-ÚSES obsažený v ZÚR
zapracován do ÚPD Fulnek jako ÚSES lokální v dimenzích ÚSESu regionálního.
132
Brno, prosinec 2009
Na krajské úrovni byly dále zohledněny dokumenty Koncepce strategie ochrany přírody a
krajiny Moravskoslezského kraje (např. péče o územní systém ekologické stability, lesní
ekosystémy, zemědělské ekosystémy, vodní ekosystémy, druhy volně žijících a planě
rostoucích rostlin, krajinný ráz, apod.). V koncepci je také mimo jiné zmíněna poněkud
problematická situace s registrovanými VKP na území Fulneku (resp. na území býv. okresu
Nový Jičín).
Dalšími dokumenty, ke který bylo přihlédnuto je Program rozvoje Moravskoslezského kraje“ a
„Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016. Z řešených okruhů priorit a
oblastí, které byly v posouzení zohledněny lze jmenovat např. např. vytváření podmínek pro
rozvoj podnikání v kraji, vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času,
ochrana složek životního prostředí a rozvíjení systému krizového řízení v oblasti ŽP, zvýšení
návštěvnosti kraje a příjmů z cestovního ruchu a zlepšení kvality krajiny a života na venkově
v souladu s principy udržitelného rozvoje. Obdobné závěry se také v souvislosti s Fulnekem
(resp. Fulneckem) objevují v Koncepci rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje,
přičemž Fulnek je zde zmiňován jako potenciální hnací síla v rozvoji venkova v dané oblasti.
Koncepčním dokumentem, který má z hlediska hodnocených ploch vztah zejména ke kvalitě
vodního prostředí a rozvoje vodohospodářství je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Moravskoslezského kraje. V dokumentu je řešena situace odkanalizování v zájmovém území,
přičemž části Fulnek a Jerlochovice jsou odkanalizovány a napojeny na ČOV Fulnek.
V žádné z dalších místních částí Fulneku není vybudována čistírna odpadních vod a PRVaK
MSK ani výstavbu ČOV v těchto sídlech nepředpokládá. Čištění odpadních vod je zajištěno
převážně v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do kanalizací, trativodů či přímo
do vodotečí. Některé rodinné domy mají vybudovány bezodtokové jímky s následným
vyvážením. V rámci hodnocené ÚPD je problematika čištění odpadních vod dále
rozpracována a doplněna o návrhy nových komunálních ČOV (společná ČOV pro části Děrné
a Kostelec; společná ČOV pro Moravské a Slezské Vlkovice; nová samostatná ČOV
Stachovice).
Při řešení ÚPD a vyhodnocení SEA byla také zohledněna Koncepce pro opatření na ochranu
před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje. Ve vztahu k Fulneku je
zmíněna mimo jiné úprava Husího potoku v úseku Dolejší Kunčice, Vlkovice, Jerlochovice
na doporučenou úroveň ochrany Q20. V okolí Husího potoku jsou dále uvedena opatření na
ochranu před povodněmi v ploše povodí (úpravy v krajině s vytvářením zasakovacích pásů,
remízků, s uspořádáním cestní sítě, terénních depresí, změny kultur v povodí, apod.).
Celkově lze tedy konstatovat, že hodnocené návrhy i jejich vyhodnocení ve vztahu k nulovým
variantám proběhlo plně v souladu s cíly ochrany ŽP stanovených na vnitrostátní úrovni a
hodnocené plochy se od těchto cílů žádným významnějším způsobem neodchylují.
133
Brno, prosinec 2009
9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Základním faktorem pro stanovení těchto ukazatelů jsou nejvíce ovlivněné oblasti ŽP a
oblasti, u nichž potenciálně dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu a které by
svým působením mohly významně ovlivnit některou ze sledovaných složek ŽP.
Na základě vyhodnocení vlivů identifikovaných v kapitole 5 byla v kapitole 7 navržena
opatření, z nichž u některých bude nutné následně provádět monitoring a vyhodnocování –
tzn. sledovat jejich vliv na ŽP.
Uvedený monitoring bude nutno provádět u následujících záměrů se zaměřením na vybrané
charakteristiky ŽP („ukazatele“):
K.Ú. DĚRNÉ
– Plochy VS/VD-Z73 a VS/VD-Z74
– monitoring hlukového zatížení s ohledem na blízkou obytnou zástavbu (stávající i
navrhovanou), tento monitoring není nutné stanovovat a priori, ale může k němu
být přistoupeno např. na základě stížností dotčených obyvatel
– kontroly ČOV příslušející k jednotlivým provozům – monitoring musí být
zaměřen i na výstupy látek, které jsou pro daný provoz typické (tzn. nejen běžné
BSK5, CHSK, NL ad., ale dle zaměření provozu i např. těžké kovy, anorganické
sloučeniny apod.); tyto „specifické“ látky navrhujeme monitorovat i ve vodním
recipientu
– kontroly parkovacích ploch z hlediska znečištění, které by mohlo v důsledku
splachu pronikat do povrchových či podzemních vod; kontroly instalovaných
LAPOLů a dalších technických opatření tak, aby nebyla omezena jejich správná
funkce
– Plochy OK-Z54 a OK-Z55
– monitoring hlukového zatížení s ohledem na blízkou obytnou zástavbu (stávající i
navrhovanou), tento monitoring není nutné stanovovat a priori, ale může k němu
být přistoupeno např. na základě stížností dotčených obyvatel
funkce
134
Brno, prosinec 2009
– Plocha BR-Z03
– „monitoring“ (resp. standardní kontrola) dodržování obecně závazné vyhlášky č.
1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek
K.Ú. FULNEK
– Plochy BR-Z01, BR-Z02
– Plochy OT-Z60 - OT-Z62
– „monitoring“ (resp. standardní kontroly) přítomných biocenóz (včetně částí ÚSES
a VKP), zda nedochází k jejich poškozování návštěvníky
K.Ú. JERLOCHOVICE
– Plochy BR-Z04
– Plochy DP-Z93
funkce
– Plochy VE-Z75 – VE-Z77
– v současnosti není třeba navrhovat žádný monitoring
– Plochy RH-Z67
– monitoring (resp. kontroly) hlukového zatížení s ohledem na blízkou obytnou
zástavbu, tento monitoring není nutné stanovovat a priori, ale může k němu být
přistoupeno např. na základě stížností dotčených obyvatel
– „monitoring“ (vizuální kontrola) úkapů vozidel
135
Brno, prosinec 2009
K.Ú. LUKAVEC
– Plochy OV-P13
– monitoring (resp. kontroly) hlukového zatížení s ohledem na okolní obytnou
funkce
K.Ú. SLEZSKÉ VLKOVICE
– Plochy VS-Z84
– monitoring hlukového zatížení s ohledem na okolní obytnou zástavbu, tento
monitoring není nutné stanovovat a priori, ale může k němu být přistoupeno např.
na základě stížností dotčených obyvatel
– kontroly ČOV příslušející k jednotlivým provozům – monitoring musí být
zaměřen i na výstupy látek, které jsou pro daný provoz typické (tzn. nejen běžné
BSK5, CHSK, NL ad., ale dle zaměření provozu i např. těžké kovy, anorganické
sloučeniny apod.); tyto „specifické“ látky navrhujeme monitorovat i ve vodním
recipientu
funkce
– Plochy OT-Z68
– monitoring (resp. kontroly) hlukového zatížení s ohledem na okolní obytnou
– „monitoring“ (resp. standardní kontroly) přítomných biocenóz (včetně částí
VKP), zda nedochází k jejich poškozování návštěvníky
K.Ú. STACHOVICE
– Plochy BR-Z13
1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek (plocha však není v daném
rozsahu a umístění doporučena k realizaci)
136
Brno, prosinec 2009
– Plochy OT-Z63
– monitoring hlukového zatížení s ohledem na okolní obytnou zástavbu, tento
monitoring není nutné stanovovat a priori, ale může k němu být přistoupeno např.
na základě stížností dotčených obyvatel
– monitoring možného zápachu způsobeného případnou chlorací
funkce
– na základě hydrogeologického posouzení a na základě podrobnějších specifik
případného záměru případný monitoring hydrogeologické situace
– Plochy RH-Z67
– monitoring (resp. kontroly) hlukového zatížení s ohledem na blízkou obytnou
funkce
– „monitoring“ (vizuální kontrola) úkapů vozidel
137
Brno, prosinec 2009
10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
Předkládané SEA posouzení bylo zpracováno v souladu se zákonem č.100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí (ZPV), zákonem č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a dalšími souvisejícími předpisy a doporučenými
metodickými postupy95.
Na základě koordinovaného stanoviska vydaného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje
(č.j. MSK 185166/2007), v němž byl stanoven požadavek na vyhodnocení vlivů územního
plánu města Fulnek na životní prostředí (SEA hodnocení), po prostudování Zadání ÚP Fulnek
a dodaných podkladů od zpracovatele ÚPM Fulnek s již konkretizovanými plochami a po
ústní konzultaci se zástupkyní KÚ MSK bylo rozhodnuto, že do předkládaného SEA
posouzení budou zahrnuty následující plochy, které stanoví rámec pro budoucí povolení
záměrů uvedených v příloze č. 1 zák. č. 100/2001 Sb.:
k.ú. Děrné
podle bodu 1.2 kategorie II přílohy č.1 ZPV
- VS/VD-Z73, VS/VD-Z74 – Plochy výroby a skladování / plochy výroby drobné – na
této ploše může být v budoucnu umístěna široká škála záměrů, z nichž některé bude
potenciálně nutné posuzovat dle ZPV (týká se zejména při využití ploch dle
regulativů stanovených pro VS)
- OK-Z54, OK-Z55 – Plochy občanského vybavení komerčního charakteru –
potenciálně záměr podle bodu 10.6 kategorie II přílohy č.1 ZPV
k.ú. Fulnek
se blíží limitní hranici podle bodu 1.2 kategorie II přílohy č.1 ZPV
se blíží limitní hranici podle bodu 1.2 kategorie II přílohy č.1 ZPV
- OT-Z60, OT-Z61, OT-Z62 – plochy pro tělovýchovu a sport o souhrnné ploše cca
8,4 ha - záměr podle bodu 10.8 kategorie II přílohy č.1 ZPV
k.ú. Jerlochovice
- RH-Z67 – plocha rekreace hromadné na ploše o rozloze cca 2,2 ha - záměr podle bodu
10.12 kategorie II přílohy č.1 ZPV
95
Např. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Vyhl.č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Zákon č.334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu; Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon); Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.; Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci
ustanovení §10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., ad.
138
Brno, prosinec 2009
- VE-Z75, VE-Z76, VE-Z77 – na uvedených plochách byla původně (dle schváleného
Zadání) vymezena plocha VS; v průběhu zpracování konceptu bylo po dohodě se
zástupci města Fulnek a města Odry (obec s rozšířenou působností) přistoupeno ke
změně plochy VS na VE s tím, že i plochy VE budou v rámci SEA zohledněny
- DP-Z93 – Plocha záchytného parkoviště – rozloha cca 0,37 ha, což odpovídá cca 150
stáním – záměr podle bodu 10.6 kategorie II přílohy č.1; plocha byla v průběhu
zpracování konceptu zmenšena na cca 0,15 ha (přibližně 60 stání), vzhledem k
původní rozloze však byla tato plochy v předkládaném SEA hodnocení ponechána
k.ú. Lukavec
- OV-P13 – plocha občanského vybavení, rozloha cca 12,3 ha - záměr podle bodu 1.2
kategorie II přílohy č.1 ZPV
- VS-Z83 – plocha výroby a skladování o celkové rozloze cca 0,62 ha – na této ploše
může být v budoucnu umístěna široká škála záměrů, z nichž některé bude
potenciálně nutné posuzovat dle ZPV
- OT-Z68 - plochy pro tělovýchovu a sport o souhrnné ploše cca 1,3 ha - záměr podle
bodu 10.8 kategorie II přílohy č.1 ZPV
k.ú. Stachovice
- OT-Z63 - plochy pro tělovýchovu a sport na ploše cca 4,7 ha - záměr podle bodu 10.8
kategorie II přílohy č.1 ZPV
- ZT-Z102 (a přilehlé DP-Z103 a DP-Z104) – trvalé travní porosty (sjezdovka) - o
souhrnné ploše cca 8,4 ha - záměr podle bodu 10.7 kategorie II přílohy č.1 ZPV
řešené území města Fulnek
- protipovodňová opatření a protierozní opatření – záměry podle bodu 1.3 kategorie
II přílohy č.1 ZPV a podle bodu 1.4 kategorie II přílohy č.1 ZPV
CHARAKTERISTIKY PLOCH Z HLEDISKA JEJICH VYUŽITÍ
Plochy BR
Hlavní využití: pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech; Přípustné využití: místní a
účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně, dětská hřiště,
související technická infrastruktura, občanské vybavení místního významu, parkoviště pro
osobní automobily o velikosti do 10 parkovacích míst, řadové garáže o úhrnné kapacitě do 10
míst, rodinné vinné sklepy; Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce
do 2 nadzemních podlaží, pokud není v kapitole I.C.3 stanovena u konkrétní plochy
podlažnost nižší. U objektů v souvislé uliční zástavbě musí výška objektů (římsy) zohlednit
výšku okolních staveb, aby nebyla narušena architektonická jednota ulice jako celku.
Koeficient zastavění plochy se stanovuje na 0,5, není-li stanoveno jinak.
139
Brno, prosinec 2009
Plochy VS - Plochy výroby a skladování
Hlavní využití: stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby; Přípustné využití: místní a
účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné zeleně, související technická
infrastruktura, parkoviště a garáže pro automobily všeho druhu a stroje. Přípustné jsou rovněž
fotovoltaické elektrárny, a malé stavby odpadového hospodářství; Podmínky prostorového
uspořádání: v plochách VS se připouští objekty se sedlovou střechou o výšce do 13 m (od
upraveného terénu po hřeben střechy). Objemově rozsáhlé stavby nutno vhodným
architektonickým způsobem rozčlenit na menší hmoty; Koeficient zastavění plochy se
stanovuje na KZP=0,6.
Plochy OK - Plochy občanského vybavení komerčního charakteru
Hlavní využití: pozemky staveb a zařízení občanského vybavení vyššího významu (především
staveb pro obchodní prodej, ubytování, stravování, sportovní činnost, administrativu);
související technická infrastruktura, parkoviště pro osobní automobily, malé věže a stožáry;
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OK se připouští objekty o výšce do 11 m (od
objektů zohlednit výšku okolních staveb, aby nebyla narušena architektonická jednota ulice
jako celku; Koeficient zastavění plochy se stanovuje na KZP=0,6.
Plochy OT - Plochy pro tělovýchovu a sport
Hlavní využití: pozemky pro tělovýchovu a sport; Přípustné využití: pozemky související
občanské vybavenosti (např. stravovacích popř. ubytovacích zařízení), místní a účelové
komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně, vodní nádrže určené
k rekreaci, kluziště, související technická infrastruktura, parkoviště pro osobní automobily;
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OT se připouští objekty o výšce do 11 m (od
jako celku; Koeficient zastavění plochy se stanovuje na KZP=0,6.
Plochy ZT – Trvalé travní porosty
Hlavní využití: pozemky zemědělského půdního fondu; Přípustné využití: pozemky staveb,
zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury Na těchto plochách lze v souladu s jejich charakterem umisťovat stavby,
zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro
ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování
nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále
taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a
cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační
centra, lyžařské sjezdovky
140
Brno, prosinec 2009
Plochy RH – Plochy rekreace hromadné
Hlavní využití: kempy, veřejná tábořiště a nerušící ubytovací zařízení; Přípustné využití:
pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například
veřejných prostranství, občanského vybavení místního významu a pozemky související
dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou
slučitelné s rekreačními aktivitami (např. parkoviště pro osobní automobily o velikosti do 20
parkovacích míst); Podmínky prostorového uspořádání: připouští se objekty o výšce do 2
nadzemního podlaží; Koeficient zastavění plochy se nestanovuje.
Plochy DP – Plochy záchytných parkovišť
Hlavní využití: parkoviště pro osobní i nákladní automobily, bez omezení velikosti; Přípustné
využití: místní a účelové komunikace, veřejná prostranství a plochy okrasné zeleně,
související technická infrastruktura, související a doprovodná vybavenost (prodejní stánky);
Podmínky prostorového uspořádání: v plochách OV se připouští objekty o výšce do 11 m (od
jako celku; Koeficient zastavění plochy se nestanovuje.
Protipovodňová opatření a související protierozní opatření
Vybudování dvou suchých poldrů (poldr na Husím potoce mezi Vlkovicemi a Dolejšími
Kunčicemi o rozloze 3,7 ha a poldr na Stříbrném potoce nad zahradnictvím Bártek o rozloze
cca 5,1 ha); úpravy všech nekapacitních mostních objektů; úpravy koryta Husího potoka;
protierozní opatření (např. změna druhu pozemku na TTP nebo zalesnění; optimální
rozmístění trvalých porostů – v rámci celého řešeného území a zejména pak v částech severně
od Fulneku a Jerlochovic jsou navrženy plochy pro zatravnění v rozsahu od několika set m2
po 7 – 8 ha; protierozní rozmisťování plodin s vysokým protierozním účinkem), zatravnění
údolnic, realizace biotechnických a technických opatření (liniová opatření, jako jsou příkopy,
průlehy, protierozní meze, doplněná trvalou liniovou vegetací a sedimentačními protierozními
a záchytnými nádržemi).
Při posuzování jednotlivých záměrů byly hodnoceny a shromažďovány informace především
o následujících ukazatelích a jejich ovlivnění:
•
obyvatelstvo - veřejné zdraví (zatížení emisemi, hlukem) a socioekonomická situace
•
cenné složky přírody a krajiny (ÚSES, ZCHÚ; Natura 2000; VKP registrovaná či „ze
zákona“; památné stromy, lesní porosty (PUPFL), přírodní parky a krajinný ráz)
•
biocenózy dané lokality
•
hydrologické, hydrogeologické a geologické charakteristiky
•
zemědělský půdní fond (ZPF)
•
klima a ovzduší
141
Brno, prosinec 2009
V rámci posouzení každého záměru byly identifikovány charakteristiky vymezené přílohou
stavebního zákona (např. směrodatné charakteristiky životního prostředí, identifikace
závažných vlivů plynoucí z realizace a existence záměru, návrh opatření pro eliminaci či
minimalizaci negativních vlivů záměru,...), na jejichž základě bylo doporučeno či
nedoporučeno přijetí hodnocené plochy určené v rámci ÚPD pro následnou realizaci
uvedeného záměru. Hodnoceny byly jak varianty aktivní (tzn. plochy navrhované konceptem)
tak varianty nulové (tzn. zamítnutí navrhované plochy a tedy nerealizace záměru, resp.
ponechání plochy v úpravě dané stávajícím platným ÚPD).
SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VLIVU JEDNOTLIVÝCH PLOCH
Plochy VS/VD-Z73 a VS/VD-Z74 – Plochy výroby a skladování / plochy výroby drobné
současným stavem mírně převažují potenciální negativa). Budou-li akceptována opatření
navržená v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď zcela
Plochy OK-Z54 a OK-Z55 – Plochy občanského vybavení komerčního charakteru
současným stavem převažují potenciální negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď zcela eliminovat,
nebo do značné míry omezit.
Plocha BR-Z03 – Plocha bydlení v rodinných domech
opatření navržená v kapitole 7, lze konstatovat, že významnější negativní vlivy je možno buď
zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
ve stávající platné ÚPD, budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
142
Brno, prosinec 2009
Plochy OT-Z60 – OT-Z62 – Plochy pro tělovýchovu a sport
ve stávající platné ÚPD – budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
Plocha DP-Z93 – Plocha parkovišť
Plochy VE-Z75, VE-Z76 a VE-Z77 – Plochy výroby energie na fotovoltaickém principu
Pro uvedené plochy byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy. Plocha je již zanesena ve
stávající platné ÚPD jako plocha určená pro výrobu. Budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze
konstatovat, že v porovnání se současným platným stavem budou podstatně převažovat pozitiva a
významnější negativní vlivy bude možno buď zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
Plocha RH-Z67 – Plocha rekreace hromadné – rozšíření kempu
současným stavem budou převažovat negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
143
Brno, prosinec 2009
Plocha OV-P13 – Plocha občanského vybavení (bývalý vojenský areál)
současným stavem mírně převažovat negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
Plocha VS-Z83 – Plocha výroby a skladování
Pro uvedenou plochu byly shledány jak pozitivní tak i negativní vlivy. Plocha je již využívána
jako manipulační prostor pily, budou-li přijata opatření navržená v kap. 7, lze konstatovat, že
v porovnání se současným stavem budou mírně převažovat pozitiva a významnější negativní
vlivy bude možno buď zcela eliminovat, nebo do značné míry omezit.
Plocha OT-Z68 – Plocha pro tělovýchovu a sport
současným stavem převažují negativa). Budou-li akceptována opatření navržená v kapitole 7,
současným stavem výrazně převažují negativa). Plocha se nachází na nejkvalitnějších
zemědělských půdách, přičemž v rámci ÚPD jsou již vymezeny rozsáhlé plochy pro funkci
BR na jiných, vhodnějších místech.
Z uvedeného důvodu hodnocenou plochu v rámci ÚPD nedoporučujeme v uvedeném rozsahu
a umístění ke schválení.
Plocha OT-Z63 – Plocha pro tělovýchovu a sport
současným stavem mírně převažují negativa). Budou-li akceptována opatření navržená
Plocha ZT-Z102 – Trvalé travní porosty (sjezdovka) a přilehlá parkoviště DP-Z103 a DP-Z104
144
Brno, prosinec 2009
Protipovodňová a protierozní opatření
Pro uvedená opatření byly shledány převážně pozitivní vlivy, v menší míře pak také při méně
vhodném technickém řešení úprav vodních toků vlivy negativní (v porovnání se současným
stavem jednoznačně převažují pozitiva). Budou-li akceptována opatření navržená v kapitole 7,
Z tohoto důvodu je možno hodnocená opatření v rámci ÚPD doporučit ke schválení.
Vypracoval:
Mgr. Jiří BAKEŠ
...........................................................................
HBH Projekt spol. s r.o.; tel.: 544 520 538; e-mail: [email protected]
Zodpovědný řešitel:
Mgr. Tomáš ŠIKULA .......................................................................
(Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP ČR
č.j. 69749/ENV/07)
HBH Projekt spol. s r.o.; tel. 544 520 530; e-mail: [email protected]
145
Brno, prosinec 2009
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka
ČOV – čistírna odpadních vod
ČSAV – Československá akademie věd
ČSN – Česká státní norma
EIA – posuzování záměrů dle Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.)
EVL – Evropsky významná lokalita (dle „národního seznamu“)
EVSK – ekologicky významný segment krajiny
HG – hydrogeologický
HPJ – hlavní půdní jednotka
CHKO – chráněná krajinná oblast
CHLÚ - chráněné ložiskové území
CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod
KPÚ – komplexní pozemkové úpravy
KÚ JMK – Krajský úřad Jihomoravského kraje
LBC – lokální biocentrum
LBK – lokální biokoridor
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
MT – mírně teplá klimatická oblast
MZe – Ministerstvo zemědělství
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NPP – národní přírodní památka
NPR – národní přírodní rezervace
NRBC – nadregionální biocentrum
NRBK – nadregionální biokoridor
SZ – zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
OVSS – Odbor výkonu státní správy
OPŽP - Operační program Životního prostředí
ORP – obec s rozšířenou působností
PDÚ – poddolovaného území
PP – přírodní památka
PPoK – Program péče o krajinu
PR – přírodní rezervace
PRŘS – Program revitalizace říčních systémů
PUPFL – pozemky určené k plnění funkce lesa
RBC – regionální biocentrum
RBK – regionální biokoridor
Brno, prosinec 2009
SEA – posuzování koncepcí dle Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.)
TTP – trvalý travní porost
ÚAP – územně analytické podklady
ÚPD – územně plánovací dokumentace
ÚPN VÚC – Územní plán velkého územního celku
ÚPO – územní plán obce
ÚPSÚ – územní plán sídelního útvaru
ÚSES – územní systém ekologické stability
ÚTP – územně technický podklad
VKP – významný krajinný prvek
ZPF – zemědělský půdní fond
ZÚR – zásady územního rozvoje
Brno, prosinec 2009
POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
POUŽITÉ PODKLADY:
– Územní plán města Fulnek – Urbanistická společnost, 1995
– Územní plán města Fulnek, Změna č. 1 – Urbanistická společnost, 2001
– Územní plán obce, Regulační plán částí města Fulnek – Děrné, Stachovice - Urbanistická
společnost, 2002, neschváleno
– Program rozvoje města Fulnek a integrovaných obcí v letech 2007 – 2010 – MěÚ Fulnek,
2007
– Obecně závazná vyhláška č. 1/2007, o ochraně ovzduší na území města Fulnek – město
Fulnek, 2007
– Studie protierozní ochrany v části k.ú. Jerlochovice a Vlkovice – VÚMOP, Brno, 2009
– Studie odtokových poměrů Husího potoku v km 0,000 až 21,200 – Hydro-Koneko, s.r.o.,
Ostrava, 2000
– Průzkumy a rozborypro vypracování územního plánu města Fulnek – AR projekt s.r.o.,
Brno, 2006
– Politika územního rozvoje České republiky 2006 – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
Ústav územního rozvoje (ÚÚR), Brno, 2006
– Politika územního rozvoje České republiky 2008 – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
Praha, 2009
– Státní politika životního prostředí České republiky 2004 -2010 – Ministerstvo životního
prostředí ČR, Praha, 2004
– Strategie udržitelného rozvoje České republiky – schválena usnesením Vlády ČR č.
1242/2004, Praha, 2004
– ÚPN VÚC Beskydy – Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001 (včetně relevantní platné
Změny č 1 ÚPN VÚC Beskydy a Změny č 2 ÚPN VÚC Beskydy)
– Státní program ochrany přírody a krajiny - Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha,
1998
– Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR - Ministerstvo životního prostředí ČR,
Praha, 2005
– Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) - Průzkumy a rozbory v
rozsahu ÚAP - Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2007
– Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji – aktualizace Ekotoxa s.r.o., Opava, 2008
– Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje – Ekotoxa Opava
s.r.o., Opava, 2004, aktualizace 2006
– Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009
– 2013 – Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava 2008-2009
– Program rozvoje Moravskoslezského kraje – Agentura pro regionální rozvoj, Ostrava
2006
– Situační zpráva k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší
Moravskoslezského kraje pro rok 2007 – DHV ČR, 2007
Brno, prosinec 2009
– Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007 – ČHMÚ Praha, 2008
– Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje – DHV ČR, 2006
– Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje – KÚ MSK, 2009, (včetně
aktualizací č. 1 a 2) V
– Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území
Moravskoslezského kraje – Ekotoxa, Opava, 2005
LITERATURA:
Anděl, P. a kol. (2005): „Hodnocení fragmentace krajiny dopravou, metodická příručka“,
AOPK ČR, Praha.
Aunan, K. (1996): Exposure-response functions for health effects of air pollutants based on
epidemiological findings. Risk Analysis, Vol. 16, 1996, No 5, 693 – 709.
Benešová, S. (1987): Zatížení dešťových odpadních vod ropnými látkami. Sborník ochrany
vod ropných havárií, Praha.
Coufal, L. (1973): Klimatologické hodnocení mezní vrstvy atmosféry. Sborník prací HMÚ,
sv. 19, Praha, HMÚ, str. 82 – 129.
Coufal, L., Langová, P., Miková, T. (1992): Meteorologická data na území ČR za období
1961 –1990. NKP ČSFR č.8, ČHMÚ Praha.
Culek, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.
Culek, M. a kol. (2005): „Biogeografické členění České republiky, II.díl“, AOPK ČR, Praha.
Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Academia Praha.
Demek, J., Mackovčin, P. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny.AOPK ČR,
Brno
kol. (1961): Podnebí ČSSR – Tabulky. HMÚ, Praha.
kol. (1969): Podnebí ČSSR – Souborná studie. HMÚ, Praha.
Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z. Kirschner, J. a Štěpánek, J. eds. (2002): Klíč
ke květeně České republiky. Academia, Praha.
Kubíček, F., Lelák, J. (1991): Hydrobiologie. Univerzita Karlova, Praha.
Löw, J. a kol. (1995): „Rukověť projektanta MÚSES“, DOPLNĚK, Brno.
Michlíček (ed.) (1986): Hydrogeologická rajonizace 1986. Brno.
Mikátová B., Vlašín M. (2002): „Ochrana obojživelníků“, Metodika ČSOP č. 1. EKOcentrum
Brno.
Moravec, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha.
Neuhauslová, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia,
Praha.
Quitt, E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. Studia geographica 16, Brno,
GGÚ ČSAV, 73 str. + mapa 1:500 000.
Quitt, E. (1979): Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000. Brno, GGÚ ČSAV.
Rohon P. (1995): Tvorba a ochrana krajiny. učební skripta, Fakulta stavební ČVUT Praha,
Praha.
Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin. SPN, Praha.
Sobíšek, B. (2000): Rychlost a směr větru na území České republiky v období 1961-1990.
Nakladatelství ČHMÚ, Praha
Synáčková, M. (1994): Čistota vod. učební text ČVUT Praha.
Šarapatka, B. (1996): Pedologie. učební skripta“, UP Olomouc.
Brno, prosinec 2009
Tolasz, R. a kol. (2007): Atlas podnebí Česka. ČHMÚ, Praha / Univerzita Palackého,
Olomouc.
Tomášek, M. (2003): Půdy České republiky. Česká geologická služba, Praha.
Vlček a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Academia Praha.
– Územně-technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES, MMR a MŽP, 1996.
– Soubor geologických a účelových map 1:50 000
– Základní vodohospodářská mapa 1:50 000
– mapové podklady (ZM 1:10 000)
–
–
příslušné právní normy a metodické pokyny
informace ze sítě WWW (stránky MŽP, obce a dotčených úřadů a další)
Brno, prosinec 2009
GRAFICKÁ PŘÍLOHA
Širší vztahy; Environmentální charakteristiky území –
k.ú. Slezské Vlkovice a Lukavec u Bílovce
(1 : 125 000, 1 : 10 000, 1 : 20 000)
Environmentální charakteristiky území –
k.ú. Děrné, Fulnek, Jerlochovice, Stachovice (1 : 15 000)
Fotodokumentace
VKP 206/8
VKP 218/1
VKP 206/9
VSZ83
VKP 33227
OTZ68
k.ú. Moravské
Vlkovice
k.ú. Lukavec
u Bílovce
k.ú. Dolejší
Kunčice
k.ú. Slezské
Vlkovice
k.ú. Děrné
k.ú. Moravské
Vlkovice
k.ú. Jílovec
Návrhové plochy
k.ú. Pohořílky
u Kujav
k.ú. Jerlochovice
(v mapě jsou zaneseny pouze plochy,
kterých se týká SEA posouzení)
návrhové plochy k zatravnění
(protipovodňová a protierozní opatření)
k.ú. Jestřabí
u Fulneku
návrh poldru, úpravy toku
(protipovodňová opatření)
Přírodní park
Celé zobrazené území se nachází
v přírodním parku Oderské vrchy
lokální biokoridory
(LBC dle návrhu
Konceptu ÚPM Fulnek)
návrhové plochy OT
(sport, tělovýchova)
k.ú. Stachovice
hranice k.ú.
lokální biocentra
(LBC dle návrhu
návrhové plochy VS
(výroba, skladování)
k.ú. Fulnek
Administrativní členění
ÚSES, VKP, památné stromy
(v mapě jsou zaneseny pouze
relevantní segmenty)
¶
VKP registrovaná
a evidovaná VKP "ze zákona"
j
k
0
památný strom
50
100
1 : 10 000
200
300
OV-P13
1 : 125 000
0
1 250
2 500
5 000
7 500
¶
k.ú. Lukavec u Bílovce
10 000 m
Návrhové plochy
VYPRACOVAL
Mgr. Jiří Bakeš
NÁZEV VÝKRESU
DATUM
Prosinec 2009
ÚČEL
SEA posouzení
MĚŘÍTKO
1:125 000
1:10 000
1:20 000
Širší vztahy; Environmentální charakteristiky území k.ú. Slezské Vlkovice a Lukavec u Bílovce
návrhové plochy OV
(občanské vybavení přestavba býv. vojenského areálu)
hranice k.ú.
ÚSES, VKP
Přírodní park
přírodní park Oderské vrchy
lokální biocentra
(LBC dle návrhu
¶
(LBC dle návrhu
VKP registrovaná
0
75
150
1 : 20 000
300
450
600 m
400 m
LBC 32 Pod Děrným
VKP 33104
VS/VDZ73
BR-Z02
BR-Z01
BR-Z01
OKZ54
VS/VDZ74
OKZ55
k.ú. Jerlochovice
k.ú. Děrné
DP-Z93
VKP 33123
VKP 206/6
VKP 206/3
BR-Z04
RH-Z67
VKP 33198
VKP 33120
VEZ75
VKP 33199
VKP 33206
LBC 44
Tošovická hranice
VEZ76
VKP 33206
VEZ77
VKP 33119
OTZ60
k.ú. Fulnek
OTZ61
VKP 33194
VKP 33193
VKP 33191
OTZ62
RBC 1561 Fulnek
DP- DPZ103 Z104
VKP 33157
LBC 15 Oderská
Návrhové plochy
ÚSES a VKP
návrhové plochy k zatravnění
(protipovodňová a protierozní opatření)
Mgr. Jiří Bakeš
NÁZEV VÝKRESU
¶
hranice k.ú.
DATUM
ÚČEL
SEA posouzení
BR-Z13
přírodní park Oderské vrchy
VKP registrovaná
Prosinec 2009
VKP 33628
Přírodní park
(LBC dle ÚPM Fulnek;
nově navržen v reg. parametrech)
návrh poldru, úpravy toku
(protipovodňová opatření)
LBC 34 Stachovice Husí potok
ochranné pásmo vodního zdroje
II. stupně, vnější
regionální biokoridory
(RBK dle ÚPN VÚC Beskydy;
východní část nově navržena ke zrušenípodrobněji viz textová část)
návrhové plochy VE
(fotovoltaika)
VKP 33158
VKP 33160
II. stupně, vnitřní
lokální biocentra
(LBC; dle ÚPM Fulnek,
podrobněji viz textová část)
návrhové plochy OT
(sport, tělovýchova)
návrhová plocha RH
(rekreace hromadná - kemp)
návrhové plochy DP
(parkoviště)
návrhové plochy OK
(občan. vybavení komerčního char.)
návrhová plocha ZT
(zatravnění - sjezdovka)
I. stupně
regionální biocentra
(RBC; dle ÚPN VÚC Beskydy,
podrobněji viz textová část)
návrhové plochy VS/VD
(výroba, skladování/drobná výroba)
VYPRACOVAL
Vodní zdroje
návrhové plochy BR
(bydlení v rodinných domech)
ZTZ102
k.ú. Stachovice
0
125
250
375
MĚŘÍTKO
1:15 000
Environmentální charakteristiky území k.ú. Děrné, Fulnek, Jerlochovice, Stachovice
500 m
OTZ63
VKP 206/1
K.Ú. DĚRNÉ - PlochD
VS/VD-Z73 – Plocha výroby a skladování / plocha výroby drobné K.Ú. DĚRNÉ - Plocha
VS/VD-Z74 – Plocha výroby a skladování / plocha výroby drobné K.Ú. DĚRNÉ - Plochy
OK-Z54 a OK-Z55 – Plochy občanského vybavení komerčního charakteru
Brno, prosinec 2009
K.Ú. DĚRNÉ - Plocha
BR-Z03 – Plocha bydlení v rodinných domech
K.Ú. FULNEK - Plocha
BR-Z01 – Plocha bydlení v rodinných domech K.Ú. FULNEK - Plocha
BR-Z02 – Plocha bydlení v rodinných domech Brno, prosinec 2009
K.Ú. FULNEK - Plochy
OT-Z60 – OT-Z62 – Plochy pro tělovýchovu a sport
K.Ú. FULNEK - Plochy
OT-Z60 – OT-Z62 – Plochy pro tělovýchovu a sport K.Ú. JERLOCHOVICE - Plocha
BR-Z04 – Plocha bydlení v rodinných domech HBH Projekt spol. s r.o.
Brno, prosinec 2009
K.Ú. JERLOCHOVICE - Plocha
RH-67 – Plocha rekreace hromadné – rozšíření kempu
VE-Z75 – Plocha výroby energie na fotovoltaickém principu
VE-Z76 – Plocha výroby energie na fotovoltaickém principu HBH Projekt spol. s r.o.
Brno, prosinec 2009
VE-Z77 – Plocha výroby energie na fotovoltaickém principu K.Ú. JERLOCHOVICE - Plocha
K.Ú. SLEZSKÉ VLKOVICE - Plocha
DP-Z93 – Plocha parkovišť
VS-Z83 – Plocha výroby a skladování (areál pily)
Brno, prosinec 2009
K.Ú. SLEZSKÉ VLKOVICE - Plocha
OT-Z68 – Plocha pro tělovýchovu a sport
K.Ú. STACHOVICE - Plocha BR-Z13
– Plocha bydlení v rodinných domech K.Ú. STACHOVICE - Plocha OT-Z63
– Plocha pro tělovýchovu a sport
Brno, prosinec 2009
K.Ú. STACHOVICE - Plocha ZT-Z102
– Trvalé travní porosty(sjezdovka)
K.Ú. STACHOVICE – Plochy DP‐Z103 a DP‐Z104 ‐ přilehlá parkoviště ke sjezdovce HBH Projekt spol. s r.o.
Brno, prosinec 2009

Příloha č. 3 OOP Územní plán Fulnek, SEA posouzení

Transkript

Podobné dokumenty

Sebezkušenostní výcvik v integrativní psychoterapii

Územní plán Dubí právní stav po 2. změně (změně č.2A)

Příloha č. 3 OOP Územní plán Fulnek, II.A Textová

Strategie rozvoje cestovního ruchu Města Racibórz v letech 2010

krajinný ráz - Aktuální otázky ochrany krajinného rázu

OBILNÝ LIHOVAR NA VÝROBU BIOETHANOLU EMPLA, spol

Příloha č. 1 OOP Územní plán Fulnek, I.A Textová část

Moderní nástroje sociálního bydlení pro mladé rodiny jako nepřímá

Poskytování ICT služeb v cloudu

Profil města Fulnek

zde - OPŽP