Vývoj aplikace pro zpracování dat z MRI
Transkript
Ing. Tomáš OBERHUBER, Ph.D. katedra matematiky fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČESKÉ VYSOKÉ ČENÍ TECHNICKÉ Trojanova 13 120 00 PRAHA 2 Tel.: (42-2)-24 35 85 55 E-mail: [email protected] Posudek bakalářské práce studenta Jiřího Kafky "Vývoj aplikace pro zpracování dat z MRI" Předkládaná práce se zabývá vývojem aplikace implementující grafické uživatelské rozhraní pro některé programy používané při zpracování dat z magnetické rezonance. V první kapitole autor popisuje principy magnetické rezonance. Tuto část textu napsal autor ze své vlastní iniciativy a nebyla součástí zadaní. Jelikož nejsem odborník na magnetickou rezonanci, nedokážu plně posoudit korektnost této kapitoly. Druhá kapitola popisuje základy formátu DICOM. Ve třetí kapitole jsou popsány knihovny použité pro vývoj zadané aplikace Dicom Viewer. Jde o knihovnu pro práci s formátem DICOM, knihovnu Qt pro tvorbu uživatelského rozhraní a výpočetní knihovny TNL, Image-flow a Geom-flow vyvíjené na katedře matematiky na FJFI. Čtvrtá kapitola se zabývá vlastní implementací zadané aplikace. V páté kapitole je popsán návrh komunikace s externími programy pro zpracování dat z MRI. Autor nesplnil druhý bod zadání, ale není to jeho chyba. Během řešení této bakalářské práce jsme z nemocnice IKEM, se kterou na tomto tématu spolupracujeme, dostali požadavek na zpracování tzv. tagovaných dat. Proto jsme se rozhodli věnovat se tomuto problému místo segmentace srdečních komor. Pro detekci mřížky již vznikl jeden program v rámci diplomových prací na katedře matematiky na FJFI. Dali jsme si tedy za cíl propojit tento program s programem Dicom Viewer. Ukázalo se ale, že program pro detekci mřížky bude vyžadovat téměř kompletní přepsání, což se nepodařilo včas dokončit (a nebyl to úkol pro autora). Proto předkládaný Dicom Viewer zatím jen demonstruje komunikaci s externími programy na příkladovém programu pro výpočet lokální variance. Toto odchýlení od zadání tedy není chybou autora. Autor se věnoval řešení zadané práce velmi svědomitě, průběžně docházel na pravidelné konzultace a s jeho výsledky jsem velmi spokojen. Bohužel si ale na sepisování vlastního textu nechal málo času, dokonce tak, že jsem tuto práci před odevzdáním neviděl kompletní. Na textu 1 je vidět, že vznikal v poměrně velké časovém tlaku. Autor tak nestihl nechat si překontrolovat část o magnetické rezonanci od někoho, kdo této problematice lépe rozumí. Buď to mohl být někdo z pracoviště magnetické rezonance v IKEMu nebo např. Ing. Pavel Strachota, Ph.D. z katedry matematiky na FJFI. Text je pak někde příliš stručný, zejména chybí lepší prezentace výsledné aplikace. Jsou předvedeny jen dva obrázky aplikace a to až v dodatku. Na druhou stranu je až zbytečně podrobně rozebírána dokumentace tříd na stranách 30-36. Z textu tak není dost dobře vidět, že autor udělal poměrně dost práce. Bohužel se také ukázalo, že není možné přeložit program na přiloženém DVD. Autor sepsal pěkný návod, jak aplikaci přeložit a nainstalovat, zřejmě ale přiložil na DVD v té době aktuální verze knihovny TNL, ve které ale mezitím došlo ke změnám. Na autora bych měl následující dotazy: 1. Aplikace pro detekci mřížky v tagovaných datech bude vracet výsledek formou křivek, tj. seznamu nebo pole se souřadnicemi jednotlivých bodů. Nebude to tedy formou matice. Aplikace Dicom Viewer by měla být schopna s těmi křivkami manipulovat. Šlo by tedy spíše o práci s vektorovými grafickými objekty než o bitmapu. Jak by toto řešil? Své hodnocení bych shrnul asi tak, že jsem velmi spokojen s přístupem autora během celého roku i s výsledky, kterých dosáhl. Rád bych ještě jednou zdůraznil, že autor měl stížené podmínky tím, že jsme lehce upravili cíl práce ve snaze vyhovět požadavkům spolupracujícího pracoviště v IKEMu a také tím, že autor částečně stavěl na knihovně TNL, které se stále vyvíjí a bohužel se mění i její rozhraní. Autorovi bych zejména vytkl to, že si na sepsání svých výsledků neudělal dost času a bohužel se to projevilo na kvalitě textu. V souladu s výše uvedeným proto hodnotím překládanou práci známkou C tedy dobře. V Praze dne 27. srpna 2013. Ing. Tomáš Oberhuber, Ph.D. 2 Posudek na bakalářskou práci studenta Jiřího Kafky ”Vývoj aplikace pro zpracování dat z MRI“ Cílem předkládané bakalářské práce je vývoj grafického uživatelského rozhraní pro zobrazování snímků z magnetické rezonance (MR) a manipulaci s nimi. Důraz je kladen na možnost integrace algoritmů pro zpracování obrazu, které jsou vyvíjeny na katedře matematiky FJFI ČVUT v Praze v rámci spolupráce s oddělením MR IKEM. Aplikace je určena primárně pro operační systém Linux, resp. další systémy splňující standard POSIX. V první kapitole student stručně shrnuje historii a fyzikálně-matematické pozadí vyšetřovacích metod založených na MR. Druhá kapitola se věnuje popisu standardu DICOM, jehož součástí je specifikace formátu souborů s medicínskými daty. Tento velmi rozšířený formát má vyvíjená aplikace podporovat. Třetí kapitola poskytuje informace o softwarových nástrojích použitých při vývoji aplikace, jmenovitě o knihovně DCMTK pro práci s DICOM soubory (a o několika alternativách k této knihovně), o prostředí Qt a o numerických knihovnách TNL, Image-Flow, a Geom-Flow vyvíjených na KM. Čtvrtá kapitola detailně rozebírá implementaci programu, mj. s pomocí diagramů použitých tříd a jejich referenční příručky. Poslední kapitola se soustředí na návrh rozhraní mezi aplikací a externími programy pro zpracování obrazu. Hodnocení začnu postřehem, že práce se podstatně odchýlila od původního zadání, což však bylo dáno aktuálními požadavky kolegů z IKEM a snahou školitele jim rychle vyhovět. Teoretickou kapitolu o segmentaci obrazu pomocí grafových řezů, která by díky změně zadání neměla význam, nahrazuje studentova snaha porozumět principu zobrazování tkání pomocí MR a své poznatky přehledně sepsat. Bohužel musím konstatovat, že se to příliš nepodařilo. Výklad v první kapitole je dosti zmatený a podle mého názoru mu bez předchozí znalosti problematiky v podstatě nelze porozumět. Pro podporu svého tvrzení cituji např: • str. 13: „vodíkové protony jsou v těle náhodně uspořádány“ (Správně: spiny vodíkových jader jsou náhodně uspořádány) • str. 13: „protony jsou navzájem mimo fázi, takže se vyruší“ (Správně: fáze precese magnetického momentu jednotlivých protonů má rovnoměrné náhodné rozdělení, a proto výsledný vektor magnetizace směřuje rovnoběžně s magnetickým polem B0 ) • str. 14: „oscilující RF impulz je vyslán kolmo v rovině x-y . . . “ (Nesmysl. Správně: pro výběr vrstvy v rovině xy je aplikován gradient magnetického pole ve směru osy z, takže rezonanční (Larmorova) frekvence se stane lineární funkcí souřadnice z. Následně je možné aplikací oscilujícího RF impulsu s vhodnou frekvencí vyvolat rezonanci (a tedy i lokalizovat MR signál) pouze na dané pozici na ose z.) • str 16: Výběr řezu je popsán nelogicky až za vzorkováním k-prostoru (oba popisy nejsou úplně špatné, ale bylo by možné to udělat srozumitelněji). Navíc styl výkladu v první kapitole svědčí o práci narychlo (např. první řádek na str. 14 pod nadpisem Relaxace není česká věta). Ke zbytku textu mám již podstatně méně výhrad věcných i stylistických. Z těch vážnějších mi ve 3. kapitole na str. 21–22 mi přijde zbytečný výpis modulů knihovny DCMTK a výčet tříd a metod v sekci 4.3 na str. 29–36 je dle mého názoru jen snadný způsob jak popsat sedm stránek. Jinak je text přehledný, korektně se odkazuje na obrázky, citace atd. Pátá kapitola popisující rozhraní s externími programy je hlavně zamyšlením do budoucna, protože v samotném programu z popsaných myšlenek není implementováno mnoho, což sám autor přiznává a já zde nebudu spekulovat, zda bylo možné stihnout více či nikoliv. K současnému stavu aplikace mám však ještě následující poznámky: (1) Adresáře s výsledky zpracování externím programem se vytvářejí uvnitř adresářů se zdrojovými daty, což mi přijde obecně mimořádně nešikovné. (2) Na DVD dodaném spolu s výtiskem práce byla nefunkční verze programu (nebylo možné ji přeložit) a dalo mi dost práce od studenta získat funkční verzi. Na studenta mám k obhajobě následující otázky: (1) Pokuste se správně a stručně popsat libovolnou variantu prostorového kódování MR signálu. (2) Jak navrhujete v budoucích verzích aplikace adresářovou strukturu pro výsledky či mezivýsledky externích aplikací? (3) Jaká část z navrhovaných tříd bude obecně použitelná pro rozhraní s jakýmkoliv programem a kolik toho zbývá dopsat „na míru“ každé aplikaci? Bakalářská práce má zajímavé téma s potenciálem do budoucna, kterého si je student vědom a má o něm přesné představy. Bohužel celkový obraz kazí odchýlení od tématu, nepovedená první kapitola (ačkoliv do ní studenta nikdo nenutil), dojem práce narychlo a nedokončená implementace rozhraní pro alespoň jednu externí aplikaci. Práci hodnotím známkou C (dobře). V Praze dne 26. srpna 2013 Ing. Pavel Strachota, Ph.D. Ing. Pavel Strachota, Ph.D. katedra matematiky Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Trojanova 13 120 00 Praha 2 Tel: (+420) 224 358 563 E-mail: [email protected] 2
Podobné dokumenty
Uživatelská příručka - Amazon Web Services
tlačítek se zobrazí tabulka přiřazení. Tělesa se přiřazují pomocí knihovny předprogramovaných světel, která je
součástí aplikace, nebo pomocí vlastní knihovny, kterou můžete vytvořit prostřednictví...
Zprávu o postavení zdravotně postižených chronickým
převážně pro vědecký výzkum, tak jako Holmesova kritéria, či pozdější Fukudova, nýbrž pro
klinickou praxi. Jde o systematickou pracovní klinickou případovou definici, která podporuje
diagnostikován...
Automatizace byznys pravidel může akcelerovat i váš byznys
vede k exponenciálnímu nárůstu dalších byznys pravidel. Ty však
zůstávají zachyceny pouze v jednotlivých obchodních smlouvách
zákazníků. Jak z nich pravidla „vydolovat“, abychom je mohli pružně
Asijská fyzikální olympiáda
pro stolní tenis, měření zchlazovacím anemometrem – zadání a návod k měření naplnily 14 stran)
Úvod do magnetismu, magnetické vlastnosti materiálů a magnetické
Jejich paramagnetická susceptibilita χp je kladná a mění se s teplotou T podle Curieho zákona χp =
C/T, kde C je Curieho konstanta. Takové chování je přitom výsledkem soutěžení mezi
magnetickou ene...
Stochastický integrál podle Wienerova procesu Jitky Kostkové
• str. 26, ř. 21: Má zde být E[(W (ti ) − W (ti−1 ))2 ] místo E[W (ti ) − W (ti−1 )].
• Dle mého názoru by bylo lepší vynechat celou část 2.3.. K tématu práce se
váže jen okrajově a zbytečně odvádí...