ARCODIVA UP 0135-2 131 Andrea Kalivodová

Moravská lidová poezie v pís­
ních (výběr), Jan Kunc: Stá­
la Kačenka u Dunaja, Antonín
Dvořák: Cigánské melodie, Pe­
tr Eben: Písně nejtajnější, Ota­
kar Ostrčil: Osiřelo dítě
Andrea Kalivodová - mezzoso­
prán, Ladislava Vondráčková klavír
Nahráno live v rámci Festivalu
Gustava Mahlera 2011 v hote­
lu Gustav Mahler v Jihlavě 3. 6.
2011, hudební režie Jiří Štilec,
zvuková režie Václav Roubal
a Karel Soukeník.
Celkový čas 65:59
Jaroslav Someš
ARCODIVA UP 0135-2 131
Andrea Kalivodová - The Paths
of Love
Bohuslav Martinů: Písničky na
jednu stránku. Písničky na dvě
stránky (výběr), Leoš Janáček:
Anglický název, pod nímž mladá
mezzosopranistka Andrea Ka­
livodová vyslala do světa svůj
písňový recitál v živém záznamu
z loňského mahlerovského festi­
valu v Jihlavě, znamená v českém
překladu Cestami lásky. Je to zá­
roveň název první části cyklu, kte­
rý je na CD zařazen, totiž Ebeno­
vých Písní nejtajnějších. Kdyby­
chom však chtěli přesněji vystih­
nout ducha nahrávky a vzít v po­
taz i moravskou provenienci pře­
vážné části písní, nabízel by se pro
titul The Paths of Love jiný pře­
klad, poetičtější, janáčkovský Chodníčky lásky. Dramaturgie re­
citálu opravdu zmapovává, „kudy
chodí láska", jednotící ráz dodává
nahrávce inspirace lidovou poezií
a výběr všech písní je evidentně
srdeční záležitostí interpretky.
Andrea Kalivodová vládne pří­
jemným mezzosopránem, s nímž
pracuje bez přepínání, bezpeč­
nost techniky vnáší do jejího pro­
jevu klid, v barvě jejího hlasu zní
jakási tesknost, výhodná hlavně
pro dramaticky či baladicky la­
děná čísla. Po stránce provede­
ní se pěvkyně úspěšně vyrovnává
s problémem komorního předne­
su písní jako takových, v daném
případě navíc řady písní oscilují­
cích mezi původní tvorbou a me­
zi ohlasy folklorního materiálu.
Začíná Písničkami na jednu a na
dvě stránky od Bohuslava Mar­
tinů. Už tady je zajímavé její pří­
stup porovnat. U prvního cyklu,
který uvádí v úplnosti, se podřizu­
je strofickému charakteru písní
a snaží se o výrazovou prostotu
(z jednotlivých čísel vychází nej­
příjemněji Cesta k milému a Sen
Panny Marie). Z Písniček na dvě
stránky byla vybrána jen jediná
píseň, Děvče z Moravy. Je - ja­
ko celý cyklus - umnější formou
skladatelova zpracování, a také
se jí od Kalivodové dostává ade­
kvátně propracovanějšího před­
nesu. Ještě více na výrazu pak
pěvkyně přidává ve výběru sed­
mi čísel z Janáčkovy Moravské
lidové poezie v písních. Nachází
v nich drobné příběhy a kreslí je
jako malé obrázky, jako malůvky
(např. Obrázek milého nebo Lavečka).
Předěl pak tvoří Kuncova balada
Stála Kačenka u Dunaja. To už
není píseň, ale drama, a tak ji ta­
ké Kalivodová podává. Místy zní
její zpěv až ariózně, což odpovídá
charakteru skladby, pracující s ci­
tacemi přímé řeči. Dílo, napsané
původně s orchestrálním dopro­
vodem, je uváděno v autorizova­
né verzi pro zpěv a klavír. Proto­
že tu jsou i samostatnější hudeb­
ní plochy (včetně využívání zvuko­
vé ilustrace), dostává se zde k vý­
raznějšímu slovu také klavíristka
Ladislava Vondráčková. Téměř
kontrastně po Kuncově baladě
působí zařazení Dvořákových Cigánských melodií. Vzhledem k to­
mu, v jakém kvantu nahrávek už
existují, lze jen stěží přispět nějak
nově k jejich interpretaci. Andrea
Kalivodová se o to ani nesnaží. Ve
svém uchopení se opírá o jejich
zpěvnost, což je při charakteru
Dvořákovy hudby zcela legitimní.
Navíc se tím pěvkyně vyhýbá pří­
padnému srovnávání se svými ko­
legy barytonisty, v jejichž podání
zvláště v poslední době slýcháme
tento cyklus častěji. V mužském
provedení vyznívají Cigánské me­
lodie energičtěji, v ženském mí­
vají osudovou příchuť - a tak je
tomu i v tomto případě. A výkon
Ladislavy Vondráčkové u klavíru
takové vyznění podporuje.
Písně nejtajnější Petra Ebena
jsou psány na slova perské po­
ezie a veršů Jaroslava Seiferta
a Vítězslava Nezvala. Při jejich
poslechu vzniká dojem, že po­
sluchač prochází galerií impre­
sivních obrazů. Z cyklu je jasně
znát skladatelův intimní vklad
(dílo bylo věnováno jeho budoucí
ženě) a hluboce osobní podtext
mu svou interpretací dodává ta­
ké Andrea Kalivodová. Závěr na­
hrávky tvoří další balada na text
lidové poezie, Ostrčilovo Osiřelo
dítě (přirozeně opět ne v orche­
strální verzi). Její vyznění je tím
účinnější, že pěvkyně záměrně
podává drásavý příběh s vnitř­
ním klidem, z nějž až mrazí. Finál­
ní potlesk teprve prozradí, že jde
o live nahrávku.
Velmi příjemný pocit z celého re­
citálu podtrhuje mj. rovněž to,
že dvě čísla Kalivodová věnova­
la svým pěveckým profesorkám,
Jarmile Janíčkové z brněnské
konzervatoře a Naděždě Kniplové z pražské HAMU. I tahle po­
zornost vlastně přispívá k lep­
šímu poznání umělecké i lidské
osobnosti Kalivodové. Booklet
CD hned na první pohled upoutá
svým výtvarným řešením. Škoda
že v přetištěných textech písní se
v něm objevují nepřesnosti.