NÁVRH ÚSTŘEDNÍHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

NÁVRH ÚSTŘEDNÍHO VYTÁPĚNÍ
A CHLAZENÍ
Výpočet tepelné ztráty a tepelných zisků
Vytápění, z hlediska dosažení tepelné pohody, má zajistit dodání takového
množství tepla, které pokryje tepelné ztráty z prostupu tepla ochlazovanou částí konstrukce při zachování výsledné výpočtové teploty v místnosti budovy (ti).
Princip vytápění
místnosti
Chlazení z hlediska tepelné pohody slouží k odvodu takového množství tepla (tepelných zisků), které produkuje v místnosti sluneční záření, technologické zařízení, lidé a pot tak, aby výsledná teplota v místnosti splňovala přijatelné teplotní podmínky.
Princip chlazení
místnosti
Výsledná výpočtová teplota, měřená kulovým teploměrem, je velmi přibližně, pro potřeby návrhu vytápění nebo chlazení, průměrem z teploty vzduchu
(tv) a účinné povrchové teploty (tp) podle vztahu:
t v + tp
ti =
2
Výsledná teplota je teplota, při které se vytvářejí takové teplotní podmínky
v místnosti, které dovolují přibližně odevzdávat metabolické teplo od osob
v závislosti na jejich aktivitě i oděvu. Velikost metabolického tepla, jak bylo
uvedeno v části 6/5.2, je odvislá zejména od činnosti člověka, od tepelného
odporu oděvu, tedy od oblečení člověka.
Výsledná výpočtová
teplota
Vnitřní výpočtová teplota pro vytápění je stanovena nejčastěji podle účelu
místnosti souhrnně v ČSN 06 0210 a ve vyhlášce č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.
Vnitřní výpočtová teplota pro chlazení (ti) se volí podle účelu místnosti hodnotou vyšší než pro vytápění (např. pro vytápění 20 °C a pro chlazení 24 °C).
Je to z toho důvodu, že v letním období má na sobě člověk méně oděvu, ale
zejména také z hygienických důvodů. Uvádí se, že nejvyšší teplotní rozdíl mezi chlazenou místností a okolním neklimatizovaným prostorem může být
maximálně v mezích Δt = 6 až 8 °C. Uvažujeme-li např. venkovní výpočtovou
teplotu v létě te = 32 °C, může být místnost chlazená na nejnižší výpočtovou
teplotu ti = 24 °C (32 – 8 = 24). Nižší teplota by ze zdravotního důvodu mohla vytvořit při náhlém přechodu z chladného do teplého prostředí bez asimilace organismu a přizpůsobení oděvu zdravotní problémy, a proto je nepřípustná. Pro klimatizaci (chlazení vnitřního prostoru) za jiných podmínek,
než je vznik tepelných zisků od slunce v letním období, se teplota ti příslušně
přizpůsobuje podmínkám, které nemusejí mít výše uvedenou platnost.
Jedná se nejčastěji o celoroční tepelné zisky, např. od technologie.
Teplotní podmínky