Cannondale Super V 500
Transkript
Cykloservis 8 / 2015 14 Cannondale Super V 500 Jako na lavici Zde si můžete prohlédnout, jak se model Super V během své životní pouti vyvíjel – tedy přímé porovnání jedné z vůbec prvních (rok 1994, s fialovým rámem) a naopak posledních verzí. Dokončení ze str. 1 Vždy zůstala zachována jednočepová koncepce a pomineme-li sjezdovou verzi DH Active, tak se zadní zdvih postupně dostal ze skoro zanedbatelných hodnot až na sto dvacet milimetrů, které jsou i dnes standardní pro maratonské a trailové biky. Stejně tak zdvih přední vidlice HeadShok se postupně zvyšoval a necháme-li stranou freeridové modifikace s dodatkem „FR“ či pozdější modely s vidlicí Lefty, tak se můžeme bavit o hodnotě až osmdesát milimetrů, což je případ námi představeného kola. Zde použité vzduchové pružení Super Fatty M sází na osvědčenou „headshokovou“ koncepci, přičemž ventilek pro nastavení tlaku najdeme zespodu korunky. Na představci nechybí velká plastová páčka, jíž se dá systém jednoduše uzamknout. Naprosto zásadní změny se během osmileté existence modelu odehrály v rámci konstrukce zadní stavby. První verze vsadily na velmi robustně vyhlížející „banánové“ provedení s extrémně širokým hlavním čepem, umístěným poměrně vysoko, a to dost před osou středu. Nejluxusnější modely měly celou kyvnou vidlici dokonce karbonovou, a to již v roce 1995! Důležitá změna přišla v sezóně 1996, kdy se zadní stavba stala podstatně obyčejnější, neboť její obě strany vycházely z trojúhelníku a čep otáčení se posunul výrazně níže a vzad. S tím souviselo rovněž přesunutí tlumiče, jenž byl nově ve vodorovné pozici, a jeho tělo bylo uchyceno k mohutné spodní trubce. Další změna přišla s kolekcí 2000, kdy byla zadní stavba zjednodušena do té podoby, jíž vidíte na fotografiích. Zajímavý duralový odlitek se zakomponovanými příhradovými vzpěrami umožnil snížit hmotnost, ovšem za cenu navýšení výrobních nákladů – s jeho pomocí se však podařilo Super V zmodernizovat, aby se úspěšně přehouplo i do nového milénia. Labutí písní modelu byla sezóna 2002, pro níž se výrobce navrátil ke konstrukci zadní stavby vycházející z trojúhelníku, byť v lehce snížené verzi oproti té z roku 1996. Rychle a pohodlně Koncepce zajistila nadstandardní pohodlí, aktivní zdvih obou jednotek byl totiž k jezdci doslova rozmazlující a Super V tak bylo ve své době jedním z mála kol, u nichž platilo, že i v hodně rozbitém a členitém terénu stačilo pouze sedět a šlapat – samozřejmě s lehkou nadsázkou. K tomu však bike nabídl vynikající tuhost při záběru, jež byla společně s nízkou hmotností klíčem k úspěchu. Super V na fotografiích ve velikosti L váží slušných 12,9 kilogramu, takže nadváha rozhodně není jeho hendikepem. Zvlášť uvážíme-li, že právě na Super V jezdili svého času někteří jezdci jak závody ve sjezdu, tak cross-country a v době začátků maratonských klání i je. Originální osazení modelu 500 z roku 2001 představoval tlumič Fox Vanilla a kombinace dílů Deore XT a LX. Dnes je na kole téměř současný tlumič Float a rovněž kliky XT jsou o něco novější, nicméně zbylé díly jsou dobově korektní, ať už svou pozornost zaměříme na kombinované řadicí a brzdové páky Deore XT, ze stejné sady pocházející měniče či na V-brzdy Deore LX. Matně šedé náboje XTR v kombinaci s ultralehkými ráfky Mavic X 517 byly ve své době jedním z nejlehčích kompletů pro závodní XC a výsostné postavení patřilo i zde použitým pedálům PD-M747. Dobově odpovídající jsou řídítka Titec, superlepivé gripy Cannondale nebo třeba pláště Hutchinson se žlutými pruhy. Kombinace Python (vpředu) a Alligator (vzadu) nabídla dostatečnou rychlost a v případě zadního vzorku i dokonalý záběr v rozmočeném terénu. A jaký je jízdní projev kultovního modelu, který se za dalších pár let možná stane muzeálním kouskem? V přímém porovnání s modernou může „kanón“ působit v zatáčkách trochu toporně – vzor dokonalé ovladatelnosti si dnes představujeme trochu jinak. Z hlediska akcelerace či pohodlí však působí až nebývale aktuálně, a i přes svůj věk se na něm dá stále jezdit hodně sportovně. Kterákoli generace Cannondale Super V je dnes jistotou rozumné investice. Jinými slovy – pokud si „supervéčko“ pořídíte jako ojetinu, pěkně si zajezdíte a přitom kolo již určitě nebude dále ztrácet na ceně, pakliže se o něj budete starat. Dnes se dá pěkný funkční bike sehnat již okolo dvanácti až patnácti tisíc korun, za dvacet by měl být docela luxusní, a přitom s ním uděláte možná více parády než se současným „karbonem“ za sto tisíc. Nicméně dlouho neváhejte, ceny Super V a dalších podobných ikon již více dolů nepůjdou, spíše se dá očekávat jejich pozvolný růst. (kad) S edli jste si někdy na dřevěnou lavici, a co jste cítili? Nic moc, že, ale jakmile jste si pod zadek vzali nějakou podušku, bylo to rázem úplně v pohodě. Tak takhle nějak se sedí na karbonovém sedle XLC Purisme SA-S02 a jakmile máte kvalitní výstelku, je to přesně jako s tou poduškou. Tohle celokarbonové sedlo potěší váho- hmotnost z tak velké části na sedle, nebudete mít s tímhle lehkým komponentem žádný problém, jeho tvar totiž patří k těm příjemnějším. Pro pohodovější pojetí jízdy s rovnějšími zády to ale zrovna příjemný společník není, absence středového žlábku a dalších „komfortních partií“ tomu nenahrává. Jeho majitelem se nejspíš stane vé fanatiky, protože váha ukázala přesně 97 gramů, což je na rozměry 278 × 125 mm docela slušné. Tenká karbonová slupička nevykazuje žádné známky schopnosti pružit či se někde ohýbat, naopak, vše je hodně tuhé. Ližiny zapuštěné do nosníků ve spodní části skořepiny jsou rovněž karbonové a jejich průřez 8 × 7 mm pasuje bezpečně do standardního sedlového zámku. Sedlo je konstruované pro sportovní a závodní posed, takže žádná vzpřímená záda, což jízda potvrdila. Tvrdá skořepina dovolí jen minimální propružení ve střední části, ale je to opravdu jen nutné minimum, nicméně ližiny část otřesů dokážou zpracovat. Kvalitní výstelka je pro pohodovou jízdu ovšem podmínkou, a pokud máte na kole skloněný posed, kdy není hodně vyšvihaný časovkář či XC jezdec s ambicemi na nejvyšší stupně. Vzhledem k absenci tlumení jej vidíme jako ideální pro kratší rychlé závody, než pro maratonské zápolení a spíše na silnici než do terénu, kde mu bláto od zadního kola a voda nebudou zrovna po chuti, kvůli lakovanému povrchu. Nicméně, kdo těmto typům sedel holduje, nemusí se v daném případě obávat, výrobce neudává hmotnostní omezení jezdce a ani pod našimi kily se karbon neodporoučel. Za téměř čtyři tisíce korun by sice jezdec mohl získat o dost víc pohodlí, na druhou stranu tady je to hlavně o hmotnosti. (už) hmotnost, „příjemný“ tvar omezené využití Zixtro Spark I když se může zdát, že klasickým rámovým brašničkám odzvonilo a nadvláda podsedlových modelů je stoprocentní, není tomu úplně tak. Mnozí majitelé rámů s klasickým trojúhelníkem, v němž je dostatek prostoru, stále fandí klasice, která je, co se imunity před blátem týče, téměř nedostižná. V případě brašniček a produktů značky Zixtro vůbec, lze i u tohoto provedení hovořit o „kosmickém“ designu, který je pro všechny jejich výrobky typický. Použití plastů, nezvyklého tvarování a celkový vzhled jako ze sci-fi střílečky, to je i případ testované brašničky Spark. Ta je sice klasickou rámovkou, ale nemá úplně typický trojúhelníkový tvar. Horní díl je z měkčeného plastu a skrývá trojici otvorů pro nasunutí upevňujících pásků se suchým zipem. Ty rovněž zapadají do celkového designu a nechybí jim v plastu vylisované logo. Brašničku tak lze uchytit jak do zadní části rámu, tak opačně, hned za hlavovou trubku. Vstup do vnitřního prostoru o objemu 1,2 litru řeší dvojice zipů s rozměrnými plastovými poutky a spodní díl tak lze po rozepnutí pohodlně odklopit. Uvnitř je polstrovaná kapsička na malý mobil nebo na klíče a další dvě kapsy na bocích. Náhradní duše a multiklíč plus další drobnosti se tedy dovnitř pohodlně vměstnají. Hmotnost brašničky se 142 gramy je celkem zanedbatelný údaj, hlavní je v tomto případě design, dostatečný objem a hlavně voděodolnost. Oba zipy jsou ve vodotěsném provedení a místo pro oba jezdce je shora kryté plastovým přesahem, takže v dešti bude v brašničce pod trubkou sucho. Cena 590 korun je sice v této kategorii trochu vyšší, ale u Zixtro produktů je to daň za kvalitní zpracování, a hlavně nepřehlédnutelný „future“ design. (už) voděodolnost, design, členění prostoru cena
Podobné dokumenty
2012_05 Svet outdooru clanek 2
Před cestou jsem nasadil kvalitní uzavřené bowdeny. Byly trošku dražší, ale rozhodně se vyplatily. Řazení bylo zcela bezchybné. Materiál dostal hodně zabrat. Počasí
nepřálo. Blatník z plastové lahv...
MERIDA RACE LITE 903-COM
sady Tiagra a od Bontrageru. To platí i o zapletených kolech se středně vysokým hliníkovým ráfkem a pláštích R1.
Trek 1.5 je střižený podle vzoru H2. Pro neznalé trekovského slangu se jedná o prost...
TEST v Cykloservisu
kratšímu zipu nenabídne tak dobrý přístup
dovnitř, jako u větší verze.
Celkový dojem z testovaného „dvojbatohu“ byl hlavně o dokonalé ventilaci, která jen
těžko bude hledat konkurenci. Dalším plus...
Topeak Side Kick Specialized Targa Domácí univerzály
nebo bílé, takže ladiči mají o čem přemýšlet. Svou délkou sice rohy nejsou úplně
ideální pro větší dlaně, i tak ale poskytnou
solidní oporu. Palec při držení automaticky zabrousí na zaoblené zakon...
Dámská zóna
jízdě ani necítili, takže na silniční kolo bychom tento model klidně nasadili a rovněž
na biku byl v terénu zcela bez připomínek.
Dovolíme si tvrdit, že sedlo bylo díky poddajné skořepině pohodlněj...