2012_05 Svet outdooru clanek 2
Transkript
na kole Co jsem potřeboval na 1000 mil Závod nejen pro cyklisty dlouhý 1000 mil mezi nejvýchodnějším místem Slovenska a nejzápadnějším místem Čech je určitě velká výzva pro účastníky i pro vybavení. Závod připravil známý milovník extrémních cyklozávodů Jan Kopka, mimo jiné vítěz Iditarod Trail Invitational v mrazivé Aljašce. První ročník českého extrémního závodu se jel v roce 2011 v červenci. Zkušenosti pořadatele najdete v této ročence o několik stran dále v seriálu o expedicích. Tento článek je spíše o tom, co takový závod obnáší z hlediska vybavení konkrétního účastníka. S Tomášem Navrátilem jsme si o tom povídali v únoru 2012 v rámci cyklistické vyjížďky v pražské Šárce při teplotách okolo -15 °C. Zajímalo nás hlavně vybavení, motivace a schopnosti, které cyklistovi umožní absolvovat tento nejen na česko-slovenské poměry ambiciózní podnik. Sice jde o závod, ale zkušenosti mohou být zajímavé i pro turisty. Tomáš se o závodě dozvěděl od kamaráda a měl rázem jasno, že pojede. Příprava prý nebyla moc dramatická a s blížícím se závodem hlavně ladil vybavení. Úspěchem bylo už jen dokončit závod a Tomášovi se to ještě k tomu povedlo v dobrém čase necelých 11 dnů na skvělém 7. místě. Závod dokončilo jen 34 z 89 účastníků, vítěz potřeboval necelých 9 dnů. Gratuluju k výbornému výkonu. Myslíš, že závod tohoto typu je vhodný pro „každého“ kdo na to má základní fyzické předpoklady a dobrou motivaci? Jezdíme na třídenní akci s kamarády, ale něco tak dlouhého to bylo poprvé. Zvláštní trénink neprobíhal. Lehce jsem zkoušel výstroj, která při testech obstála, ale při závodě to bylo občas horší. Na 1000 mil se myslím mohou vydat zdatnější cyklisté s dostatečnou vůli dojet. To je základní předpoklad. V případě vyšších ambicí je nutné speciálně trénovat. Pocítil jsem to i na sobě. Obsadil jsem sice sedmé místo, ale dva a půl dne neboli okolo 400 km za vítězem. Trénuju spíš nárazově a intenzitu. Pro lepší výsledek by člověk musel v přípravě - 50 - NA KOLE najet vyšší objem v nízké intenzitě. Vhodná je zkušenost s 24hodinovými závody. Jaké vidíš rozdíly ve vybavení a v celkovém pojetí závodu 1000 mil mezi cykloturistikou na jedné straně a MTB maratonem na straně druhé? Blíží se to spíš náročnější cykloturistice. Základ je samozřejmě stejný – dobré boty, funkční prádlo, krátké kalhoty a dres. Ale maraton se dá objet i v hodně nepříznivém počasí s minimem věcí. Na 1000 mílích je k tomu navíc možnost se převléknout, lépe se chránit a mít rezervu pro nenadálé příhody. Tempo je výrazně nižší. Nedá se jet úplně nadoraz. Jsi hlavně cyklista, proto začneme popisem horského kola, na kterém jsi závod absolvoval. Jel jsem na asi 8 let starém hardtailu. Rám je z kvalitní CrMo oceli. Geometrie je závodní, bez navářek na nosič, který jsem přidělal improvizovaně. Celkově je kolo spíše delší, pohodlné, vhodné pro delší trasy. Na CrMo rámy nedám dopustit. Vidlice byla olej, pružina. Výhodou je bezúdržbovost, dobrý chod. Mírně vyšší váha nevadila. Vybavení Shimano XT. Kola obyčejná nová, výplet s více dráty, žádný nepraskl. Vpředu mám starší kotoučovou brzdu a vzadu V brzdu. Destičky jsem měnil dvakrát, brzdové špalíky vydržely. Uvažuju o tom, že ráfkovou brzdu vrátím i dopředu kvůli jednoduché údržbě na trase. Sedlo jsem pořídil poměrně krátce před závodem, protože staré bylo prosezelé. Sehnal jsem silniční, dlouhé, karbonové, tedy lehké a spíš tvrdší. Bylo dobré, ale mohlo být měkčí, pohodlnější. Pneumatiky jsem měl s kevlarovou patkou, univerzální vzorek, šíře 2,25“ se zvýšenou odolností proti defektu. Pláště příště vyberu jiné. 2,25“ jsem volil pouze proto, že vybraný vzorek a značka s dvojitým krytím proti defektu se vyrábí pouze v tomto rozměru. Ani samočisticí schopnost nebyla dobrá. Lepší by byl rozměr 1,9“, maximálně 2,0“, a menší, řidší vzorek. Před cestou jsem nasadil kvalitní uzavřené bowdeny. Byly trošku dražší, ale rozhodně se vyplatily. Řazení bylo zcela bezchybné. Materiál dostal hodně zabrat. Počasí nepřálo. Blatník z plastové lahve pochytal hodně bahna, vody, a to na skoro celé trase o délce 16 MTB maratónů. Bylo s podivem, že řazení nepotřebovalo žádné seřizování. Na trasu tohoto typu si myslím, že by bylo ideální kolo s CrMo rámem s lehkými, 29palcovými koly. Jejich průchodnost terénem je velkou výhodou. U vidlice stačí malý zdvih pro utlumení vibrací do rukou. Za nejlepší řešení považuju lehké tlumení v hlavové trubce (headshok). Na 29“ kolo by stačila i pevná vidlice ocelová nebo karbonová. Se zadním odpružením nemám zkušenost, ale mnozí ho použili. Problematické je upevnění bagáže nebo nutnost těžšího batohu na zádech. Provázely tě na trase problémy s kolem? Defekt jsem neměl ani jednou. Největší problém byla zlomená přehazovačka, pro kterou jsem si musel „odskočit“ autobusem i s kolem z trasy do Litvínova. Ohnutou patku jsem narovnal kleštěmi, které jsem vezl s sebou, dorovnali ji pak v cykloservisu. Zamrzlo hlavové složení, s jehož opravou mi pomohl šikovný „hoteliér“ pan Fiala. Podcenil jsem počasí a domácí příprava kola mohla být lepší. Bagáž, její váha a upevnění souvisí hodně s pojetím, s kterým jsi k závodu přistoupil. Jel jsi spíš nalehko? Co jsi s sebou měl a jak se to osvědčilo? Věcí jsem měl s sebou minimum, ale i tak toho bylo moc. Místo malé samonafukovací karimatky jsem volil velkou, pevnou. Je lehčí než nafukovací a dá se rychle sbalit. Spát se na ní dalo i na betonu v autobusové zastávce. Věci byly sbalené ve dvou menších bočních brašnách. Jedna s věcmi se spacákem, který byl co nejlehčí péřový, a s věcmi na spaní. Ty jsem udržoval vždy suché, pro všechny případy. Druhá brašna obsahovala mokré věci. Karimatka byla nahoře na nosiči. Oddělení brašen na suché a mokré se velice osvědčilo, ale při tlačení boční kapsy překážejí. Umístění vyřeším jinak, ale vždy budu mít oddělené suché věci. Karimatka se také osvědčila. Proti dešti jsem vezl pončo upravené i pro případné přespání pod ním, ale to bylo vyloženě špatné rozhodnutí. Jet se v něm pořádně nedalo a pršelo tolik, že jsem buď jel, nebo spal pod střechou. Kvalitní lehká bunda je určitě lepší. Měl jsem goretexové kalhoty – ty byly dobré. Návleky na boty jsem vezl pouze lehké a lepší by byly pevnější – neoprenové. Rukavice, které vozím, když venku skoro mrzne, se osvědčily. Měl jsem pouze vlněné prádlo a to pro deštivé počasí nebylo úplně vhodné. Chce to mít na těle vrstvu pro transport vody. Vlna se nasákne a schne dlouho. Vezl jsem i prohřívací masážní emulzi a ta byla opravdu super. Lehký hliníkový nosič moc nevydržel. Měl v cíli asi z deseti svárů osm prasklých. Držel pohromadě silou vůle. Jak náročné bylo při závodním dlouhodobém nasazení přespání venku? Spaní nebyl problém, spíš probouzení, rozhýbání. Někdy to šlo, ale obléknout se třetí den do mokrých věcí v půl šesté ráno a vyrazit do deště chtělo trochu sebezapření. na kole Kolikrát jsi přespal v přírodě a kolikrát pod střechou? Bylo to v souladu s původními plány, nebo to ovlivnila nepřízeň počasí, která vás provázela? V penzionu jsem spal 2x, na check pointu 2x. Dvě noci jsem místo spánku jel, to ale byla chyba. Únava se nahromadila a to se projevilo v závěru. Zbylé noci byly autobusové zastávky a pouze jednou jsem spal pod širákem. Jet jsem chtěl asi 14 –16 hodin denně. Odpovídalo to v předběžných výpočtech přibližně 200 km za den. Nakonec jsem ujel okolo 150 km za asi 12 hodin. To je málo. Rychlost byla v podstatě dobrá, ale příliš mnoho času zabrala organizace a věci okolo. Tam mám velké rezervy. Na druhou stranu jsem si to užil. Měl jsi s sebou i papírové mapy a použil jsi je? Mapa byla také povinná pro případný výpadek GPS, ale byla dobrá pouze pro hrubou orientaci. Jet se podle ní moc nedalo. GPS navigaci jsem volil ne speciální cyklistickou, ale outdoorovou. Podmínkou byla možnost výměny a výdrž baterií. Objel jsem celý závod na 4 páry Li-ion baterií. Přístroj ale bohužel neměl příliš velkou kapacitu paměti, a tak se trasa nedala uložit v plném rozsahu. Nahrál jsem verzi, která musela být rozdělena na asi 100km úseky. Díky tomu jsem párkrát bloudil. V součtu okolo 30 – 40 km. Vhodnější by byla GPS s větším displejem, lepší ovladatelností a větší pamětí. I za cenu vyšší spotřeby. Jak jsi řešil stravování, nákupy na trase, která vedla spíše pustinou než kolem nákupních center? Nějaké zásoby z domova, hospody, samoobsluhy. Výdeji odpovídal i příjem. 6 rohlíků, jogurt, salám, sýr k snídani nebyl problém. Někdy jsem až příliš dbal na to, abych měl zásobu jídla, místo toho, abych seděl na kole a šlapal. Jíst za jízdy bylo nezbytné, zastávky zdržují. To se týká i optimalizace ostatních úkonů nesouvisejících s jízdou na kole. Čistý čas jízdy, kdy se kolo točilo, byl 125 hodin z celkových 259 a to je pro závodníka špatný poměr. Co ti závod dal a vzal? Letos pojedeš kratší trasu 500 mil. Je tento typ masochismu návykový? Nevzal mi nic, snad jen čas, a dal jiný úhel pohledu. Jako masochismus se to může zdát někomu, kdo to nejel. Vše je na tobě, tudíž i míra nasazení. Návyková je volnost a svoboda, pocit vyčištění. To, co jsem prožíval na 1000 mílích, jsem nikdy na žádném maratonu nezažil a ani to nejde. Na ostatních závodech je příliš rychlý návrat do reality všedního dne. © MP12, ptal se Ladislav Vlk, foto archiv Tomáše Navrátila Elektrokolo? Způsoby uložení zavazadel na kole Kolo pro každodenní použití MP´11 MP´10 MP´09 O AUTOROVI: Ladislav Vlk je spolupracovníkem redakce. MALÝ PRŮVODCE SVĚTEM OUTDOORU - 51 -
Podobné dokumenty
Cannondale Super V 500
s ambicemi na nejvyšší stupně. Vzhledem
k absenci tlumení jej vidíme jako ideální
pro kratší rychlé závody, než pro maratonské zápolení a spíše na silnici než do terénu, kde mu bláto od zadního kol...
magazín Velo – rozhovor s Jiřím Haferníkem
zábava, nebo jsi měl i nějaké
ambice?
„V první řadě to byla vždy zábava, díky
tomu mě to baví dodnes. Závodění a výsledky mi nikdy netrhaly nervy, buď se mi
trať líbí a sedne, nebo prostě není ide...
Modely 2016 - Harley
fjordy – byla to velkolepá cesta každým dnem. Ale
nebylo to jenom o úžasných cestách. Luis si cenil
hlavně nepočítaně zážitků, které ho ovlivnily.
Potkal mnoho zajímavých lidí, rozšířil si své obzo...
pravidla hry poker
• Při druhém kole sázek vidíte pět z celkového počtu sedmi karet, ze kterých si vybíráte. To vám
může hodně napovědět, jak vysoká by mohla být vaše výsledná kombinace.
• K dokončení případné vítězn...
Aljaška – Iditarod Trail Invitational – 2014 – rozhovor
tenkrát jedinkrát v historii přesunuli trasu 500 km víc na sever
a startovalo se od Fairbanks. Vlastně trasa víc kopírovala tu skutečnou záchrannou akci, na jejíž počest se závod jezdí. Tenkrát n...