Dálkový průzkum Země

Dálkový průzkum Země
DPZ
Zdeněk Janoš
JAN789
Obsah:

Úvod

Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země)

Historie DPZ

Rozdělení metod DPZ

Využití DPZ

Projekty využívající data DPZ

Současné družicové systémy

Zdroje

Závěr
Dálkový průzkum Země

DPZ - získávání informací o objektech na dálku.
Definice „konvenční“:
 Dálkový průzkum Země se zabývá pořizováním leteckých a
družicových snímků, jejich zpracováním a analýzou za účelem
tvorby topografických či tematických map.
Definice „nekonvenční“:
 Dálkový průzkum je nejdražší způsob, jak vytvořit obrázek.

DPZ je umění rozdělit svět na množství malých barevných
čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich
neuvěřitelný potenciál, který vždy přesahuje naše možnosti.
Dálkový průzkum Země

DPZ se skládá ze tří částí:
◦ část kosmická
 pořizování a sběr dat
◦ část zpracovatelská
 přenos a prvotní předzpracování dat na přijímacích
stanicích
◦ část uživatelská
 analýza obrazových dat (např. tvorba tématických a
topografických map)
Historie DPZ:
Historické období:

1827 – první fotografie

1858 – první fotografie
pořízená z balónu

1860 – město Boston vyfotografováno z balónu

1906 – první fotografie Prahy z balónu

1909 – první fotografie z letadla

Pokračování ve snímkování pro letecké účely.
Historie DPZ:
Historie DPZ:
Období rozvoje leteckého snímkování:

1956 – civilní využití infračervené fotografie pro detekci
škod na vegetaci

1958 – první fotografie zemského povrchu z družice
(EXPLORER VI)
Období rozvoje družicového snímání


1960 – první meteorologická družice
(TIROS I)
60.léta – využití leteckých snímků pro
civilní mapování
Historie DPZ:
Digitální dálkový průzkum Země:

1972 – ERTS (LANDSAT I) – první družice pro výzkum
přírodních zdrojů Země

1986 – SPOT: francouzský projekt DPZ

1999 – IKONOS: první soukromá družice firmy SpaceImaging
Využití: v zemědělství, lesnictví, kartografii, civilní ochraně, životním prostředí,
telekomunikacích, v obchodu s nemovitostmi, bezpečnosti, dopravě, ….

V této době digitální obrazové záznamy plně nahrazují fotografii.

Začíná se s globálním monitorováním životního prostředí.

DPZ se stává nedílnou součástí geoinformatiky.
Rozdělení metod DPZ

Podle způsobu záznamu obrazu:
◦ Metody konvenční
◦ Metody nekonvenční
Konvenční metody DPZ

Výsledkem je fotografie – snímek v analogové („papírové“) podobě.

Snímací zařízení je umístěno nejčastěji
na letadlech.

Kvalita snímku nejvíce závisí na podmínkách
počasí.

Jedná se o geometricky přesnou metodu.

Má jistá omezení s ohledem na analýzu tematické informace.

Fotografie pokrývají daleko větší časový interval (polovina 20. století).
Konvenční metody DPZ

Barevný snímek:
◦ ve viditelném spektru
◦ v infračerveném spektru
Nekonvenční metody DPZ

Výsledkem je obrazový záznam – digitální snímek.

Vzniká postupně – po malých obrazových prvcích.

Kvalita méně závisí na podmínkách počasí, vznikají však také různá
zkreslení a nepřesnosti.

Má menší geometrickou přesnost.

Nabízí rozšířené možnosti tématického mapování.

Nabízí možnosti kvantitativního DPZ.

Data jsou většinou poskytována v digitální podobě, což usnadňuje
jejich další zpracování.
Nekonvenční metody DPZ
Snímek družice
METEOSAT.
Přelety družice SPOT nad ČR.
(šířka scény 60 km)
Rozdělení metod DPZ

Podle zdroje energie:
◦ Pasivní
 Přímě
 Nepřímé
◦ Aktivní
Pasivní metody snímání

Využívá se vyzařovaného a odraženého světla.
Pasivní metody - přímé
Pasivní metody - nepřímé
Aktivní metody
Další rozdělení metod DPZ

Podle zaznamenané části elektromagnetického spektra.

Podle druhu nosiče.

Podle velikosti snímaného území.

Podle oblastí, kde jsou výsledky aplikovány.

Další možná dělení… .
Využití DPZ

Produkce tématických map: mapování druhů povrchů, studium vegetace –
lesnictví, zemědělství, cílené zemědělské hospodaření, ochrana ŽP, geologie
a geomorfologie, …

Produkce topografických map: územní plánování, urbánní studie, rozvoj
měst.

Tvorba modelů terénu fotogrammetrickými postupy.

Nedílná součást tématických vrstev GIS (analýza, modelování).

Oblasti geologie a geomorfologie (dokumentace sesuvů, geologických
zlomů, tvorba výškových modelů terénu z obrazových záznamů, …).

Oblasti vodního hospodářství (znečištění toků, stav spodní vody, sledování
průběhu a stavu povodní, …).
Projekty využívající data DPZ

MARS
◦ Projekt EU (1988), data z družic LANDSAT, SPOT, IKONOS a
NOAA

Účel:
◦ Kvantitativní odhady výměry ploch zemědělských plodin
◦ Monitorování stavu vegetace a zemědělských plodin

FIRS
◦ Lesnický informační systém pro Evropu.
 Účel:
◦ Evropská lesnická statistika (plocha, typ, druh, věk, …)
◦ Monitorování procesů zalesňován

PELCOM, CORINE LAND COVER, a další.
Současné družic. systémy

METEOSAT
◦ Západoevropská geostacionární meteorologická družice, kterou
provozuje EUMETSAT.

METEOSAT SECOND GENERATION
◦ Spuštěn v srpnu 2002
◦ Lepší rozlišovací schopnosti, zvýšení časového rozlišení.

NOAA
◦ Americké družice na polární dráze s původně čistě meteorologickým
určením.

LANDSAT
◦ Nejvýznamnější z družicových systémů pro výzkum přírodních zdrojů
Země.

SPOT, TERRA, ENVISAT, EO -1, IRS-1C, EROS-A1
NOAA

Americká družice
Meteorologický účel
Typ oběžné dráhy: polární
Sklon vůči rovině zemského
rovníku: 98 – 99°
Výška dráhy: 810 až 870 km
Oběžná doba: cca 100 minut

Obsahuje přístroje:








Radiometr AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer), který
provádí skenování.
Přístroje pro sledování: zemské atmosféry, okolního vesmíru.
Přístroje TOVS (TIROS Operational Vertical Sounder) určené pro
meteorologii (teplota, vlhkost, množství ozonu, …).
Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lkov%C3%BD_pr%C5%AFzkum_Zem%C4%9B

http://www.geografie.webzdarma.cz/dpz.htm

http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/dpz.htm

http://www.geogr.muni.cz/archiv/vyuka/DPZ_CVICENI/Texty/cviceni_dpz_uvod.html

Přednášky doc. RNDr. Petr obrovolný, CSc z předmětu Dálkový průzkum země

http://geologie.vsb.cz/geoinformatika/kap08.htm

Sborník Dálkový průzkum Země ve výuce zeměpisu od KATEŘINA KEPRTOVÁ, PETR
DOBROVOLNÝ, Brno

http://www.sfdp.upol.cz
Děkuji za pozornost.