Cement - K123-Katedra stavebních materiálů
Transkript
Cement doc. Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045, 224 354 688, [email protected] tpm.fsv.cvut.cz Hydraulická pojiva Schopna tvrdnout a udržet si pevnost na vzduchu i ve vodě Hydraulicitu dodávají anorganickým pojivům na bázi CaO tyto „složky“: SiO2, Al2O3, Fe2O3 Pojiva jsou chemicky křemičitany hlinité, vápenaté, železité… nejsou směsí oxidů, ale jejich složení se vyjadřuje pomocí hmotnostních zlomků oxidů CaSiO3 Křemičitan vápenatý CaO.SiO2 černý tuf Hydraulické látky 1. 2. 3. Hydraulické látky: tuhnou (i ve vodě) po smíchání s vodou cement Latentně hydraulické látky: tuhnou (i ve vodě) po smíchání s vodou a trochou hydroxidu (Ca(OH)2) jako budiče tuhnutí vysokopecní struska Pucolány: křemičité (hlinitokřemičité) látky, které tuhnou po smíchání s velkým množstvím Ca(OH)2 tuf (sopečný popel), křemičitý úlet, metakaolin Cementářská notace Symboly oxidů, pomocí kterých se vyjadřuje chemické složení anorganických pojiv: C S A F CaO SiO2 Al2O3 Fe2O3 H H2O S C SO3 CO2 M T N K CaCO3 CH MgO TiO2 Na2O K2O CaO.CO2 Ca(OH)2 CC Složení anorganických pojiv Pucolány ≤ 10 % CaO ≥ 90 % hydraulitů Vzdušné vápno ≥ 90 % CaO Struska cca 50 % CaO 50 % hydraulitů Portlandský cement 70 % CaO 25 % hydraulitů Hydraulické vápno cca: 90-65 % CaO 25 % SiO2+Al2O3 Hlaváč, J.: Základy technologie silikátů. Praha: SNTL/Alfa, 1988, 515 s. Od hydraulického vápna k portlandskému cementu 1756 John Smeaton vysvětlení hydraulicity jejím nositelem je jíl, nikoliv čistý vápenec 1756-1759 oprava majáku v Edystonu 1724-1792 1796 James Parker patent na výrobu prvního cementu pálením drceného znečištěného vápence téměř na teplotu slinutí (cca 1500° C) – Římský cement Historický cement Cesta k portlandskému cementu Joseph Apsdin (1824) – popsal a patentoval výrobu PC Metoda zahrnovala dvojí výpal Kalcinace vápence, přídavek jílu, konečný výpal Pravděbodobně užil nižší teploty – produkt se spíše podobal rychle tuhnoucímu přírodnímu cementu 1843 William Aspdin dosáhl slinutí Johnson (1880) – rozeznal důležitost tvorby slínku s celkovým zeskelněním, rychlé zchlazení a velice jemné mletí Poč. 19 st. – vznik PC Přírodní cement Parker – kalcinace „septaria“ z jílových usazenin na ostrově Sheppey (UK) → hydraulické pojivo „Románský (Parkerův) cement“, patent v roce 1796 Doba tuhnutí 5 - 10 min. Výpal na 1000 -1100°C Produkt kalcinace se mele na prášek. Výroba – ve Francii, Švédsku, Belgii, Itálii, Rakousku a Rusku Pomalu a středně pomalu tuhnoucí cement Kalcinace přírodních vápenců s příměsí křemičitanů Výpal na teplotu blízkou teplotě slinutí – sklovitá fáze: Části černé a tvrdé → pomalu tuhnoucí pojivo Části méně tvrdé a žlutavé hrudky → rychle tuhnoucí pojivo Doba tuhnutí – 15 min. až 2 hod. Cement …hydraulické pojivo, jehož účinnými složkami jsou CaO, SiO2, Al2O3 a Fe2O3… Cementy – chemické složení křemičitanové hlinitanové (HC) (silikátové) ostatní (na bázi železitanů, chromitanů,..) portlandský (PC) a struskoportlandský cement (SPC) Chemické složení: 59 – 67 hm. % CaO 16 – 26 hm. % SiO2, 4 – 8 hm. % Al2O3, 2 – 5 hm. % Fe2O3 0,4 – 0,9 hm. % K2O 0,2 – 0,6 hm. % Na2O Cementy – počet složek jednosložkové (bez přísad, PC, HC) dvousložkové (SPC) vícesložkové (obsahují více než jednu hydraulickou přísadu, připravují se výjimečně) Cementy jsou charakterizovány normou ČSN ENV 197-1 a rozděleny do pěti tříd: Portlandský cement (PC) Portlandský cement směsný Vysokopecní cement Pucolánový cement Směsný cement Třídy cementů (ČSN P ENV 197-1) Třída 2 dny 22,5 – již neplatí 7 dní ≥ 13,0 ≥ 16,0 32,5 32,5 R 42,5 52,5 R ≥ 20,0 ≥ 30,0 28 dní ≥ 22,5 ≤ 42,5 ≥ 32,5 ≤ ≥ 60 52,5 ≥ 10,0 42,5 R 52,5 Počátek tuhnutí (min) Pevnost v tlaku (MPa) ≥ 42,5 ≤ - 62,5 ≥ 52,5 - ≥ 45 Hydraulická pojiva Tuhnou a tvrdnou ve vlhkém prostředí „hydrauličnost“ – schopnost pojiva tuhnou pod vodou Vicatův (1818) hydraulický SA HI index (HI): C Eckelův(2005) Cementový index (CI): CI 2.8 S 1.1 A 0.7 F C 1.4 M Předpoklady pro platnost hydraulického indexu: 1. Všechen přítomný SiO2 se pojí s CaO za vzniku C3S 2. Všechen Al2O3 reaguje za vzniku C3A 3. MgO je považován za ekvivalentní k CaO 4. Fe2O3 je považován za ekvivalentní k Al2O3 → velice zjednodušené, mineralogie hydraulických pojiv je jiná a složitější Vlastnosti hydraulických pojiv závisí nejen na jejich složení, ale i na: 1. Výrobních podmínkách 2. Na teplotě a době výpalu Portlandský slínek Suroviny Portlandský slínek - suroviny slínitý vápenec (slínovec), vápence, hlíny, kaolinitické jíly hlavně zvětralé a měkké nejvhodnější jsou středně až silně znečištěné jílovými součástmi. základní surovina, 76-78 % CaCO3, zbytek jíly hydraulický modul v surovinové směsi musí být ≈ 1,7-2,3 silikátový modul ≈ 1,7-2,7 CaO MH SiO 2 Al2O3 Fe2O3 SiO2 MS Al2O3 Fe2O3 Portlandský slínek - suroviny hlinitanový modul Al2O3 MA Fe2O3 stupeň sycení ve slínku nesmí zůstat „volné vápno“ – musí zreagovat s hydraulity CaOstand musí být 100 % CaOs tand 2,8 S 1,18 A 0,65 F korekce složení slínovce podle modulů: přidává se jíl, hlína, železná ruda.. Portlandský slínek – mletí surovin Mletí a homogenizace Portlandský slínek – homogenizace a mletí surovin všechny suroviny se drtí a homogenizují: složení surovin v ložisku se mění, zatímco do pece musí jít směs s konstantním složením předhomogenizační skládka mlýn homogenizační silo Kulový a tyčový mlýn Mokré a suché mletí surovin Mokré mletí: suroviny se míchají s vodou vzniká surovinová suspenze (30-40 % vody) + dobrá homogenizace + využití pro méně kvalitní a vlhké suroviny - vyšší spotřeba energie na sušení+výpal v ČR se už nepoužívá Suché mletí: vápenec → drtič → sušárna→ zásobník hlína → sušárna → zásobník → společné mletí (rotující bubny s mlecími tělesy, velká spotřeba energie) na 3-30 mm. → směs do rotační pece → výpal při 1470°C → tzv. slínek. Při mletí se ke slínku přidávají přísady, např. vysokopecní struska, popílky atd., Pro regulaci tuhnutí se přidává sádrovec (23%) - oddaluje tuhnutí → prodloužení tvárlivosti cementové směsi. Výpal portlandského slínku Výpal v rotační peci Schéma cementářské rotační pece Surovinová směs Rotace: 1-2 za minutu Postup směsi: 50 cm/min 3-6 m Plamen Předehřívač Hořák Palivo Cca 100 m Slínek Chladič Teplotní profil rotační pece Plamen 20˚ C Surovinová směs 1470˚ C 800˚ C 1100˚ C Předehřívač Rotační pec Přehled minerálů, které se vyskytují v surovinové směsi: uhličitany – kalcit (CaCO3), dolomit (CaMg(CO3)2), magnesit (MgCO3) a siderit (FeCO3) oxidy – křemen a cristobalit (SiO2), hematit a magnetit (Fe2O3 a Fe3O4) živce – draselný a plagioklasy vrstevnaté silikáty – slídy, jílové minerály hydroxidy, sulfidy a sírany vápníku, hliníku a železa. Co se děje během výpalu portlandského slínku I 1. sušení surovin: do 450˚ C odchází volná a vázaná voda ze surovinové směsi 2. dehydratace jílů: 450-600˚ C jílové minerály „ztrácejí chemicky vázanou vodu“ dehydratace kaolinitu na metakaolinit: Al2O3 .2SiO2.2H2O Al2O3 .2SiO2 2 H2O 3. reakce dehydratovaných jílů s kalcitem 600-900˚ C Al2O3 .2SiO2 5 CaCO3 CaO.Al2O3 2 2CaO.SiO2 5 CO2 CA Slínkový minerál C2S (belit) Co se děje během výpalu portlandského slínku II 4. rozklad kalcitu: 900-1000˚ C jako při výrobě vápna CaCO3 CaO CO2 vznik slínkové minerálu C3A CA 2 C C3 A 5. další reakce v pevné fázi: 1000-1300˚ C 2 C S C2 S CA 2 A C3 A CA 3 C F C4 AF Slínkové minerály Co se děje během výpalu portlandského slínku III 6. slinování, vznik taveniny: 1300-1450˚ C C2S C C3S slínkový minerál alit C3S – nejžádanější složka slínku nositel pevnosti 7. Chlazení taveniny na 1100˚ C Tavenina: cca 20-30 % amorfní (skelný), zbytek obsahu pevný Tepelná nestabilita C3S: pod 1250˚ C se rozpadá zpět na C2S a C, proto se slínek musí rychle ochladit – při nízké teplotě je rozpad pomalý 36 CaO+7SiO2+2Al2O3+Fe2O3 144-1500°C vápenec jíl louženec, hlína surovinová moučka korekční složky slínek Proč pojmenování slínek? Všechny syntézní reakce v bodech 3 až 6 probíhají v pevné fázi; probíhá slinování částic surovinové směsi, na jejich styku běží reakce vedoucí ke slínkovým minerálům. Teplota Slínek meziprodukt o velikosti částic 2-3 mm musí se rychle zchladit, aby nedošlo k rozpadu C3S na C2S a CaO rozemlít, protože zvětšením povrchu dojde i ke zvýšení reaktivnosti (250-450 m2/kg). Výsledný produkt – portlandský slínek Alit C3S Tmavá fáze C3A Belit C2S Světlá fáze Celit C4AF Složení slínku 1897 Törnebohm rozeznal základní složky PC: Čtyři typy krystalů Alit Belit Celit Felit Amorfní látky Po 35 letech – stanoveno jejich chemické složení Složení slínku Slínkové minerály: Alit C3S Belit C2S Světlá hmota C4AF Tmavá hmota C3A 35-65 % 15-35 % 4-20 % 5-20 % Další fáze: Volný CaO Volný MgO 1% <6% C M Všechny hlavní slínkové minerály tvoří tuhé roztoky – obsahují rozpuštěné minoritní složky (Na2O, K2O, Cr2O3…) Alit Trikalcium Silikát C3S, 3CaO.SiO2 vzorec: Ca2.90Mg0.06Na0.01Fe0.03Al0.04Si0.95P0.01O5 hlavní a charakteristický minerál PC tvoří asi polovinu objemu cementu rozkládá se pod hranicí 1250°C → musí se tedy rychle zchladit. Vytvoří se metastabilní stav („zamrzlý“, s vysokým obsahem vnitřní energie), který vede k vysoké hydraulické aktivitě cementu Způsobuje vysokou pevnost a vysoké hydraulické teplo Hydrát se nazývá "C-S-H" gel, fáze Belit b- C2S, 2CaO.SiO2 Dikalcium Silikát Vzorec: Ca1.94Mg0.02Na0.01K0.03Fe0.02Al0.07Si0.90P0.01O3.93 V přírodě se občas vyskytuje jako larnite Pevný roztok, může obsahovat nepatrně alkalických oxidů, které ho stabilizují. Podílí se až na konečných pochodech, uvolňuje nejnižší hydratační teplo. Odpovídá za konečné pevnosti, díky pomalé reaktivitě a hydrataci Termodynamicky stabilní, tvoří se při 300°C Hydrát se nazývá "C-S-H" gel, fáze Trikalcium aluminát C3A, 3CaO. Al2O3 Nejjednodušší z kalcium aluminátů, v přírodě se nevyskytuje Kubický minerál s rozměrem 1.5263 nm Rozkládá se při 1542°C na nestabilní fázi Tvoří nečistou pevnou fázi z taveniny, 15-20% atomů Al je nahrazeno Si nebo Fe, alkáliemi, zpravidla přítomen ve skelné fázi, tzv. tmavé Velice rychle a silně hydratuje, nejreaktivnější slínkový minerál → podílí se na vysokých počátečních pevnostech. Hydratovaná fáze Ca2AlO3(OH).nH2O Odpovídá za důležité jevy ovlivňující odolnost betonu: Přehřátí, které vede k trhlinám Sulfátová koroze Tetrakalcium aluminát ferrit C4AF, 4CaO.Al2O3.Fe2O3 (brownmillerit), železitanová (ferritová) fáze, celit tzv. světlá skelná fáze nízká rychlost hydratace, nemá vliv na pevnost sklovitá hmota tvořící výplň mezi krystalky alitu a belitu směs sloučenin oxidu Ca, Al a Fe v různých poměrech a malého množství MgO a alkálií C4AF pravděpodobně reaguje jako C3A , vzniká produkt typu etringit s příměsí železa tri-sulfo-aluminát- ferrit (TSAF) ovlivňuje barvu slínku má malé smrštění dobrá odolnost vůči působení síranových vod Minoritní fáze Volný CaO 1%, při větším množství vzniká nebezpečí v důsledku opožděné hydratace na Ca(OH)2 a následných objemových změn, tzv. vápanaté rozpínání. Volný MgO je opět nežádoucí, projevuje se v množstvích nad 6%, kdy hrozí tzv. hořečnaté rozpínání, vzniká objemnější Mg(OH)2. Potenciálové složení slínku potenciálové = možné výpočet složení slínku na základě chemické analýzy – určí se hmotnostní zlomky C,S,A a F uvažují se jen 4 oxidy: C, S, A, F uvažují se jen 4 slínkové minerály (C3S, C2S, C3A, C4AF), žádné skelné fáze a roztoky Bogueovy rovnice: C2S 8,60 S 5,07 A 1,08 F 3,07 C C3S 4,07 C 7,60 S 6,72 A 1,43 F C4 AF 3,04 F C3 A 2,65 A 1,69 F Motivace pro výrobu směsných cementů portlandský cement = p-slínek + sádrovec p-slínek: energeticky náročná výroba, produkce CO2 použití příměsi (struska, popílek, pucolán): 1. snižuje energetickou náročnost (méně slínku) 2. využití odpadů z jiných výrob (struska, popílek) 3. nižší emise CO2 4. nižší cena cementu při zachování potřebných vlastností (méně náročné aplikace) Mletí portlandského slínku ochlazený slínek–kuličky 2-10 mm úprava složení: Mletí všech složek v kulovém mlýnu na konečnou jemnost přidává se sádrovec CaSO4 .2H2 O jako zpomalovač tuhnutí (2-10 %) do směsných cementů se přidává struska a/nebo pucolán 3-50 μm (stanovení jemnosti částic Blainevým přístrojem) Jemnější cement = rychlejší hydratace Příměsi do cementu přidávané při mletí slínku Sádrovec CaSO4.2H2O –zpomaluje hydrataci (tuhnutí betonu), 2-10 % Struska–aktivní příměs –odpad z výroby železa obsahuje CS, C2S (cca 50 % CaO+50 % hydraulitů) Uhelné popílky křemičité (typ F, pucolán) a vápenaté (typ C, latentní hydraulit) Přísada usnadňující mletí – zvyšuje jemnost, snižuje energetickou náročnost mletí – oleje, mastné kyseliny Cementárny v ČR Čížkovice Radotín Prachovice Hranice Mokrá Jirásek, J., Sivek, M.: Ložiska nerostů. Ostrava: MŠMT ČR & Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2007. Literatura Pavlíková, Milena a Keppert, Martin: CHEMIE stavebních materiálů, vydavatelství ČVUT, 2009 BRANDŠTETR, Jiří et al.: Chemie stavebních látek, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2000 ROVNANÍKOVÁ, Pavla a MALÝ, Josef: Stavební chemie, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 1995 MALÝ, Josef a ROVNANÍKOVÁ, Pavla: Základy chemie, Vysoké učení technické v Brně , Fakulta stavební, 1995 HENNING, Otto a LACH, Vladimír: Chemie ve stavebnictví, SNTL Praha, 1983 WAGNER, A., Král, J.: Základy chemie, SNTL, 1963. RAIS, J. a kol.: Chemie pro nechemické vysoké školy technické, SNTL, 1969
Podobné dokumenty
Cement a beton (123XCHS)
Parker – kalcinace „septaria“ z jílových usazenin na ostrově
Sheppey (UK) → hydraulické pojivo „Románský
(Parkerův) cement“, patent v roce 1796
pdf dokument
Výpal vápna tradičními technologiemi se u nás, na rozdíl například od Německa, Chorvatska či
Slovinska, nezachoval. Níže jsou popsány základní okolnosti výpalu, které vytváří a ovlivňují kvalitu
vá...
ke stažení v pdf zde
Druhou variantou je opak, co největší zakrytí oněch beraních rohů. Jak Astrologiae
je tento účes konstruován v detailu si můžeme dobře prohlédnout
na hrobce lady de Dampiere, dnes umístěné v Louvre...
Přednáška 1
Maltovina: společný název pro anorganická stavební pojiva
účinná složka malt
pojivo, které umožňuje tvárlivost malt
Stavební hmoty a dílce: Beton, železobeton a výrobky předem
Kde matrici tvoří hydraulické pojivo a výztuž anorganické plnivo. Po smíchání
hydraulického pojiva s vodou dochází k chemické reakci slínkových minerálů
(trikalcium silikát, dikalcium silikát, trik...
Výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na
desorpční kolony se shromažďuje regenerovaná voda, která je zchlazena na cca 20 °C a čerpána do
vrchní části adsorbéru, kde je opět použita k absorpci [9,18].
V procesu Selexol se místo vody použív...
Číslo 32 Únor 2006 - Česká společnost pro výzkum a využití jílů
Univ. Carol., Geol., 1-2, 151-171, Praha.
Turnovec I. (1984): Reakce korundových brusných
zrn a pojiva b hem výpalu. Sklá8 a keramik,
XXXIV, 298-299, Praha.
Turnovec I. (2003): Využití petrologie a...
Přechodné kovy
obsahujících až
1900 mg/kg
vanadu, což je
více než 106krát
větší
koncentrace než
v mořské vodě,
ve které tyto
organismy žijí.