Výsledky kontroly vybraných jakostních ukazatelů u masných výrobků
Transkript
36 původní práce Výsledky kontroly vybraných jakostních ukazatelů u masných výrobků Brychta, J., Honzlová, A., Bulawová, H., Čurdová, H., Klímová, E. NRL pro maso a masné výrobky SVÚ Jihlava Souhrn V laboratořích státních veterinárních ústavů SVS ČR se provádějí analýzy, jejichž výsledky jsou využity veterinárním dozorem při kontrole výroby a distribuce z hlediska bezpečnosti a jakosti potravin. Některé z těchto analýz jsme vybrali a výsledky vyhodnotili dle platných limitů. Klíčová slova: masné výrobky, sója, lepek, alergeny, falšování, složení potravin V porevoluční době došlo k výraznému posunu nejen v technologiích výroby masných výrobků, ale i v myšlení a chování provozovatelů potravinářských podniků (PPP), včetně obchodníků a distributorů. Valná skupina zákazníků byla při výběru a nákupu tradičních výrobků (nejen masných) ovlivněna nabízenou akční cenou a kvalita je moc nezajímala. Původ zboží řadu zákazníků nezajímá dodnes, rozhodující je „jen a jen“ cena. Zcela určitě můžeme konstatovat, že bezpečnost potravin je dozorovými orgány SVS ČR pravidelně kontrolována a tím pádem, až na některé výjimky, vyřešena. Poněkud jiná situace je na úrovni kvality a jakosti, kterou má garantovat sám výrobce. Je třeba upozornit na fakt, že ne každá bezpečná potravina je vždy kvalitní. V této oblasti máme jistě co dohánět a také kontrolovat. To si jistě všichni dobře uvědomujeme, a tak v poslední době můžeme zaznamenat výrazný pozitivní posun v informovanosti zákazníka, dokonce se prosazuje možná podpora v oblasti zlepšení kvality prodávaného zboží, ale jak dobře víme, i nadále se bude část zákazníků řídit pouze cenou. Podle selského rozumu našich předků platilo, že „za málo peněz – málo muziky“. Platí to i dnes, kdy nízká cena ve většině případů znamená i sníženou kvalitu. Bohužel platí i to, že vyšší cena není zárukou kvality. Nedostatky s kvalitou potravin nejsou řešeny pouze u našeho domácího trhu, ale je to nadnárodní problém a tak se mu zákonitě věnují i příslušné instituce na úrovni Evropy. Obr.: Stanovení alergenu metodou ELISA Celý proces řízení kvality potravin EU byl nastartován již v roce 1997, kdy byla uvedena v život „Zelená kniha“. Zde bylo Komisí EU formulováno šest hlavních zásad potravinové politiky a jejich identifikace na úrovni Společenství. V roce 2000 byla vydána Komisí EU „Bílá kniha maso 6/2014 o nezávadnosti potravin“, kde bylo formulováno Nařízení Rady Evropy a Parlamentu č. 178/2002/EC, tzv. potravinové právo, které sjednotilo všechna související opatření. V rámci tohoto nařízení byl schválen a založen nezávislý Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a byl spuštěn systém včasného varování pro potraviny a krmiva RASSF. Kromě evropské legislativy se uplatňuje i harmonizovaná Národní legislativa. Ta má za úkol jasně stanovit odpovědnost výrobců, distributorů a prodejců (včetně zemědělské prvovýroby), za to, že do oběhu se mohou dostat pouze potraviny a krmiva zdravotně bezpečná, vhodná pro lidskou spotřebu nebo krmení hospodářských zvířat, ve specifikované jakosti a správně identifikovatelná. Dále má národní legislativa jasně stanovit kompetence a odpovědnosti orgánů státního dozoru (Babička, 2008). Státní veterinární ústavy (SVÚ) jsou součástí Státní veterinární správy (SVS) a zajišťují plně laboratorní servis pro veterinární inspektory. Jak vyplývá z názvu práce, budeme se věnovat v našem sdělení především výsledkům kontroly jakosti masných výrobků. V souvislosti s touto problematikou je třeba připomenout několik definic. Jakost: podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, se jakostí rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž parametry jsou stanoveny zákonem a prováděcími vyhláškami. V praxi je však pojem jakosti daleko širší, neboť v sobě zahrnuje celou škálu dalších jakostních znaků a kritérií, o kterých rozhoduje (nebo si může určit) výrobce sám. Tato kritéria nejsou kontrolována orgány státního dozoru. Kvalita výrobků je jedním ze základních požadavků vyžadovaných spotřebitelem. O kvalitu výrobku je nutné usilovat od koncepce až po vlastní realizaci výrobku. Jakost potravin se obecně definuje jako souhrn vlastností výrobků, které jsou rozhodující pro plnění funkce, k níž je výrobek určen (k výživě), nebo míra či stupeň vhodnosti daného výrobku pro stanovený účel užití nebo poměr mezi skutečnými a požadovanými vlastnostmi. Metody používané při posuzování a hodnocení jakosti potravin jsou velmi široké a mohou být jak subjektivní – smyslové, tak i objektivní – laboratorní. Při hodnocení se obecně používají tři základní termíny: • Jakostní znak je konkrétní vlastnost nebo složka potravin a krmiv. • Jakostní charakteristika je soubor jednotlivých jakostních znaků, obvykle soubor vlastností nebo složek podobného charakteru (smyslové vlastnosti, chemické složení, mikrobiologie, fyzikální vlastnosti apod.). www.maso.cz původní práce 37 • Celková jakost potravin je dána souborem jakostních charakteristik. Každá jakostní charakteristika je souborem jakostních znaků (Babička, 2008). Obr.: Stanovení sójové bílkoviny Materiál a metodika Vzorky byly v roce 2013 dodány k vyšetření do jednotlivých SVÚ (České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Olomouc, Praha) v rámci veterinárního dozoru (SVD) nebo samotnými PPP. Použité metody, u dále uvedených vyšetření a výsledků, jsou jednotné ve všech SVÚ a pro jejich nadměrný rozsah nejsou v tomto sdělení uvedeny. Sója – Sója se řadí k potravinám s významným alergizujícím účinkem. Obsahuje jak alergeny stabilní vůči tepelnému zpracování a vůči enzymatické degradaci (alergeny I. třídy), tak alergeny II. třídy, zkříženě reagující s pylovými alergeny (Bet 1 homologní alergeny a profiliny) (VVP, 2005), které jsou termolabilní. Laboratorní vyšetření sójové bílkoviny a alergenů sóji je nutno chápat jako dvě rozdílné analýzy. V prvním případě se jedná se o stanovení obsahu (přídavku) sóji do masného výrobku s limitem kvantifikace 0,35 %, které se využívá nejvíce jako jedno z pomocných vyšetření při stanovení obsahu masa, zatímco ve druhém případě stanovujeme alergeny sóji v nízkých koncentračních hladinách (řádově ppm), abychom vyšetřili, zda je potravina vhodná pro jedince s alergií na sóju. Obě metody jsou kvantitativní. Na žádost výrobce bylo v laboratořích SVÚ kontrolováno pouze 443 vzorků masných výrobků (z celkové výroby v ČR) na přítomnost sójové bílkoviny. Někteří provozovatelé potravinářských podniků svědomitě kontrolují svoji výrobu, jiní si spíše testují laboratoře, aby si ověřili, v jakém množství mohou přidávat sójovou bílkovinu tak, aby nebyla laboratorně zjistitelná. Procento nevyhovujících vzorků (6,1 %), dodaných PPP, se nemusí zdát nijak vysoké, ale měli bychom si být vědomi, že se v tomto případě jednoznačně pohybujeme v rovině falšování. PPP nebyly vůbec požadovány kontrolní analýzy na průkaz jiných druhů rostlinných bílkovin – například z kukuřice, bobu, hrachu, brambor, rýže apod. Kolik výrobků, z výše uvedených nevyhovujících, obsahovalo sójový alergen, jsme dále nedošetřovali, protože takové analýzy si výrobci nezadali. Co se týká výsledků analýz při stanovení alergenů sóji, je zájem ze strany PPP minimální, stejně jako kontrolní aktivita ze strany státního dozoru. Přičemž procento pozitivních/nevyhovujících výsledků z 89 vyšetřovaných vzorků není vůbec zanedbatelné. Výsledek 25 % nevyhovujících výsledků ve sloupci pro vzorky z SVD se může jevit na první pohled jako alarmující, ale pozor, zde se jedná o velmi nízký počet vyšetřovaných vzorků, takže takovéto shrnutí lze brát pouze jako informativní. Je třeba rovněž upozornit i na situaci, kdy je vyšetřování cíleně zaměřeno na kontrolu údajů na etiketách. V tom případě mohou být procenta falšovaných výrobků výrazně vyšší. Renčová a Tremlová (2009) uvádějí výsledky vlastní akce, kdy bylo vyšetřeno celkem 131 vzorků masných výrobků salámů a párků z české tržní sítě na přítomnost sójových proteinů. Sója byla detekována v 84 % výrobků bez jakékoliv deklarace na obalu výrobku. Lepek – obdobná situace je u počtu kontrolních analýz stanovujících hodnoty lepku/glutenu. Ze strany PPP lze opět hodnotit 548 vyšetřených vzorků jako číslo spíše nízké, stejně tak počet vzorků 667 odebraných v rámci kontrolních akcí dozorovými orgány. Procento nevyhovujících vzorků však opět zcela zanedbatelné není. Takzvaně bezlepkových masných výrobků („bez lepku“ nebo jinak značených) se na trhu vyskytuje poměrně dost. V této souvislosti je vhodné upoTabulka č. 1: Vyšetření rostlinných bílkovin a alergenních složek v masných výrobcích v roce 2013 (Výsledky: SVÚ Jihlava, SVÚ Olomouc, SVÚ Praha) Sójová bílkovina ELISA LOQ 0,35 % Výsledky Komentář k tabulce č. 1 Alergeny – v ČR navštíví ročně asi 30–40 % populace ordinaci alergologa, avšak pouze část pacientů má rozvinutou pravou alergickou reakci na potraviny. Co je pro jednoho člověka nezávadnou potravinou, může být pro druhého nebezpečné. Seznam alergenních složek, které se musí povinně uvádět na obalu výrobku (v případě použití) je uveden v příloze č. 1, vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (ve znění pozdějších předpisů). Chceme také připomenout platnost nového předpisu, který určitě většina PPP zná. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011, který se má používat od 13. 12. 2014. Počet vyšetřených vzorků Počet pozitivních % pozitivních vzorků Sója – alergen ELISA LOQ 2,5 mg/kg Lepek (gluten) ELISA 20 mg/kg Vzorky celkem PPP SVD Vzorky celkem PPP SVD Vzorky celkem PPP SVD 743 443 300 89 85 4 667 548 119 32 27 5 4 3 1 21 20 1 4,3 6,1 1,7 4,5 3,5 25 3,14 3,6 0,8 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku, LOQ = limit kvantifikace maso 6/2014 38 původní práce zornit na to, že Evropská komise přijala nařízení (EU) č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům. Jiné alergeny – počet žádostí o vyšetření jiných alergenů v masných výrobcích, než je sója a lepek, byl v roce 2013 v téměř nulový. Komentář k tabulce č. 2 Počet kontrolovaných vzorků ze strany státního dozoru lze hodnotit jako minimální, stejně jako zájem PPP o jakost jimi dodávaného nebo nakupovaného zboží. Naopak procento nevyhovujících vzorků se zdá poměrně vysoké. Kuřecí díly nevyhověly u vzorků dodaných PPP v 12,3 %, analýzy celého kuřete byly u 4,8 % analýz nevyhovující. U vzorků z SVD to bylo 6,4 % nevyhovujících analýz u kuřecích dílů. Co k tomu dodat? Snad jen to, že se opět jedná o klasické falšování (místo masa platí spotřebitel drahou vodu). Tabulka č. 2: Přehled vzorků vyšetřených na stanovení volné vody u drůbeže (v roce 2013) vzorky celkem PPP SVD Celé kuře 25 21 4 1 1 Kuřecí díly 209 162 47 23 celkem 234 183 51 24 výrobek Nevyhovělo PPP celkem SVD % nevyhovujících Celkem PPP 0 4,0 4,8 SVD 0 20 3 11,0 12,3 6,4 21 3 10,2 11,5 5,9 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku Komentář k tabulce č. 3 V poslední době probíhala debata mezi kontrolními institucemi, MZe a zástupci některých PPP o vhodnosti používané metody pro stanovení čisté svalové bílkoviny (ČSB) u vybraných masných výrobků. Požadavek tohoto stanovení je stanoven v národní legislativě a výsledkem jednání bylo sdělení, že metoda je plně srovnatelná s metodikami jiných států, že metoda je validována a bude zveřejněna ve věstníku MZe ČR ještě v tomto roce. Na četné dotazy, ze strany PPP, jak se bránit sankcím ze strany distributorů/prodejců, které jsou uplatňovány na základě různých výsledků, upozorňujeme na možnost vydání tzv. referenčního výsledku ze strany příslušné NRL, tak, jak to vyplývá z vyhlášky č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích. Z výsledků, které jsou uvedeny v tabulce č. 3, je zřejmé, že největší problém k řešení máme u trvanlivých salámů, kde je prokázáno jasné falšování u 18 % výrobků ze vzorků dodaných PPP a více než 22 % ze vzorků z SVD. Výrobky neobsahují tolik masa, kolik by dle legislativy měly. U šunek ten problém není tak výrazný, i když ani 4 % nejsou příznivě hodnotitelná (u vzorků z SVD). Tabulka č. 3: Přehled analýz čisté svalové bílkoviny v masných výrobcích (v roce 2013) vzorků celkem PPP Trvanlivé salámy 336 265 71 64 48 Šunky 362 262 100 6 celkem 698 527 171 72 výrobek SVD Nevyhovující PPP celkem SVD % nevyhovujících Celkem PPP SVD 16 19,1 18,1 22,5 2 4 1,7 0,8 4,0 52 20 10,3 9,9 11,7 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku Komentář k tabulce č. 4 Kontrola obsahu masa by si zcela určitě zasloužila vyšší pozornost ze strany dozorových orgánů. U vzorků z SVD bylo zjištěno 3,8 % masných výrobků, které byly ošizeny na mase. Počet odebraných vzorků masných výrobků je nízký v porovnání s počtem registrovaných výrobců, u konzerv až zanedbatelný. maso 6/2014 Tabulka č. 4: Přehled stanovení obsahu masa u masných výrobků a konzerv (v roce 2013) výrobek vzorků celkem PPP SVD Nevyhovující celkem PPP SVD Masné výrobky 920 658 262 21 11 10 % nevyhovujících Celkem PPP SVD 2,3 1,7 3,8 konzervy 25 11 14 0 0 0 0 0 0 celkem 945 669 276 21 11 10 2,2 1,6 3,6 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku Komentář k tabulce č. 5 U 20 % vzorků, které byly zaslány PPP, byla prokázána přítomnost úlomků kostí. U vzorků z nákupu služeb to bylo 15 %. Je zřejmé, že separát je hojně využíván a není uváděn ve složení masného výrobku. Takto vysoký počet nevyhovujících vzorků by si zasloužil (podle našeho názoru) zcela jinou pozornost. K těmto výsledkům se váže i stanovení obsahu vápníku (výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 6). Zde jsou počty nevyhovujících vzorků obdobné. Tabulka č. 5: Histologické vyšetření – průkaz úlomku kostí v masných výrobcích – 2013 (suma SVÚ Jihlava, SVÚ Praha, SVÚ Olomouc) objednávka PPP n (počet vzorků) Negativní (vyhovující) 219 Pozitivní (nevyhovující) n % n % 175 79,9 44 20,1 SVD 66 56 84,8 10 15,2 celkem 285 231 81,1 54 18,9 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku Komentář k tabulce č. 6 Pokud se hodnocení týká počtu vyšetřených vzorků, kontrola silně pokulhává k počtu registrovaných výrobců. Někteří PPP mohou namítTabulka č.: 6: Kontrolované parametry u masných výrobků dle vyhlášky č. 326/2001 Sb. v roce 2013 (SVÚ SVS ČR) Polyfosfáty druh výrobku Masné výrobky vyšetřené vzorky nevyhovující % nevyhovující celkem PPP SVD celkem PPP SVD celkem PPP SVD 195 153 42 2 2 0 1,0 1,3 0 Tuk druh výrobku vyšetřené vzorky nevyhovující % nevyhovující měkké masné výrobky 874 584 290 16 4 12 1,8 0,7 4,1 trvanlivé masné výrobky 326 253 73 14 6 8 4,3 2,4 10,9 drůbeží masné výrobky 170 155 15 0 0 0 0 0 0 masné konzervy 36 14 22 2 0 2 5,5 0 9,1 Použití drůbežího masa – tam, kde není povoleno (ELISA, PCR) druh výrobku vyšetřené vzorky nevyhovující % nevyhovující měkké masné výrobky 163 90 73 8 7 1 4,9 7,8 1,4 trvanlivé masné výrobky 20 3 17 0 0 0 0 0 0 Použití strojně odděleného masa – stanovení vápníku druh výrobku vyšetřené vzorky nevyhovující % nevyhovující měkké masné výrobky 292 208 84 51 40 11 17,5 19,2 13 trvanlivé masné výrobky 60 48 12 7 6 1 11,7 12,5 8,3 Obsah soli – polotovary z mletého masa druh výrobku polotovary z mletého masa vyšetřené vzorky 79 25 54 nevyhovující 21 14 % nevyhovující 7 26,6 56 12,9 Vysvětlivky: SVD = státní veterinární dozor, PPP = provozovatel potravinářského podniku www.maso.cz původní práce 39 nout, že si nechávají kontrolovat své výrobky v jiných laboratořích, než jsou SVÚ. Pak se nabízí otázka – jak probíhá ověřování/verifikace výsledků? Kontrola obsahu polyfosfátů v masných výrobcích nevykázala žádná zajímavá čísla. Za zmínku stojí nevyhovující výsledky při kontrole stanovení obsahu tuku především u trvanlivých masných výrobků a konzerv. Alarmující je také vysoké procento nevyhovujících vzorků v obsahu soli u masných polotovarů z mletého masa. Vyšší procento nevyhovujících výsledků nabízí i metoda stanovení obsahu vápníku. Tato vyšší procenta nevyhovujících vzorků korespondují s procenty pozitivních průkazů úlomků kostí v masných výrobcích. Závěr • Podle našeho názoru by se většina těchto nevyhovujících výsledků měla hodnotit jako falšování výrobků a klamání spotřebitele. • Počty vyšetřených vzorků jsou výrazně nižší, než je počet registrovaných PPP. • Zvýšená pozornost by se měla věnovat kontrole masných výrobků na přítomnost základních alergenů, dle platné legislativy. Poděkování: díky za příkladnou spolupráci patří kolegům ze SVÚ Olomouc a Praha. Literatura 1. Babička, L. 2008. PRŮVODCE SVĚTEM POTRAVIN. Rady spotřebitelům, na co si dát pozor při nakupování a manipulaci s potravinami. Ministerstvo zemědělství, 2008. s. 1–33. 2. Nařízení (EU) č. 828/2014. 3. Renčová, E. – Tremlová, B.: ELISA for Detection of Soya Proteins in Meat Products. ACTA VET. BRNO 2009, 78: 667–671. 4. Vliv zpracování potraviny na alergenicitu. Vědecký výbor pro potraviny. Státní zdravotní ústav Brno. Veřejně dostupný dokument VVP. 2005. s. 1–17. VVP: ALERG/2004/1/deklas. Results of the official monitoring of meat products in the Czech Republic Abstract State veterinary institutes carry out analyses. Results of these analyses are use by state control authority (State Veterinary Administation of Czech Republic) for controling safety and quality of food production and distribution. Some of these results were chosen and judged according to food law in force. Key words: meat products, soy, gluten, allergens, adulteration, food composition Kontaktní adresa: MVDr. Josef Brychta, Ph.D. Státní veterinární ústav Jihlava Rantířovská 93, 586 05 Jihlava E-mail: [email protected] Weissella viridescens jako původce senzorických změn salámu Vysočina – případová studie Kameník, J.1, Dušková, M.1, Šedo, O.2, Zdráhal, Z.2, Saláková, A.1, Lačanin, I.1 1 2 Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno Souhrn Práce byla zaměřena na výskyt Weissella viridescens v trvanlivých tepelně opracovaných salámech od několika výrobců a přežívání této bakterie v celém procesu výroby těchto produktů. W. viridescens byla detekována v salámech i po tepelném ošetření a v průběhu zrání se tato bakterie dokázala pomnožit až na 7–8 log KTJ.g-1 (KTJ = kolonie tvořící jednotky). Avšak výskyt měl nepravidelný charakter a ne vždy počet bakterií 7 log KTJ.g-1 způsobil senzorické odchylky. Klíčová slova: bakterie mléčného kvašení, mikrobiální kažení, MALDI-TOF MS, termorezistence, Úvod Schopnost bakterií přizpůsobit se podmínkám vnějšího prostředí je klíčový faktor, který rozhoduje o jejich přežití a možnostech dalšího růstu. V tepelně opracovaných masných výrobcích je přítomnost mikroorganismů a jejich metabolická aktivita nežádoucí. Vyvolává totiž kažení a omezuje tak údržnost. Na těchto negativních vlivech se rozhodující měrou podílejí psychrotrofní bakterie mléčného kvašení (BMK) (Slongo et al., 2009, Audenaert et al., 2010). Často je jejich přítomnost spojená s druhotnou kontaminací při balení nebo krájení, protože nejsou schopné přežít záhřev používaný při tepelném opracování (Franz a von Holy, 1996). Existují však také termorezistentní druhy, které vyšší teploty (zpravidla 70 °C) neničí a které jsou ve vhodných podmínkách schopné se dále množit. Mezi významné zástupce termorezistentních BMK patří Weissella viridescens. Před téměř 60 lety popsali Niven et al. (1954) negativní působení heterofermentativních laktobacilů v tepelně opracovaných masných výrobcích. Jejich pozornost upoutali původci zelenání, a to jak na povrchu, tak i v jádře produktů. Zatímco povrchové barevné maso 6/2014
Podobné dokumenty
Výsledky kontroly přítomnosti alergenů v masných výrobcích
0,35 %. Tato metoda se využívá nejčastěji jako jedno
z pomocných vyšetření při stanovení obsahu masa, využívá se i při průkazu falšování masných výrobků.
Zatímco ve druhém případě stanovujeme alerg...
13. ročník (květen 2014) - 16. Setkání lékařů ČR a SR v Litomyšli
hodnoty, prokázal také v Manchesterské studii prof. Custovic. Eliminace roztočů dnes nepatří
mezi opatření primární prevence alergie a astmatu. Přesto je zajímavé, že v Custovicově studii razan...
Vědecký výbor pro potraviny
celer, hořčičná a sezamová semena. Kromě tohoto spektra alergizujících potravin je v naší
zeměpisné oblasti věnována pozornost nárůstu alergie na ovoce a zeleninu, zvl. u pylových
alergiků. U posle...
viz Ozdravovací program od BVD - Státní veterinární ústav Jihlava
veterinárním lékařem daného hospodářství, případně referenční laboratoří.
Pokud nejsou opakovaně během minimálně 2 letého monitoringu prokázány protilátky proti
původci BVD-MD v mladších kategoriíc...
Zprávy APZL (2/2015)
dvoukolejnost v oblasti biotech plodin době používá obecnější a výstižnější termín biotech plodiny (z angl. bio(svět versus Evropa) pokračovat, u sóji tech crops). Tento termín zahrnuje všechny plo...