Case Study SROI

METODA SROI – SOCIAL RETURN ON INVESTMENT
PŘÍPADOVÁ STUDIE PROJEKTU GREENLINK
Mgr. Eva Fraňková
Červen 2010
OBSAH
1
Název a stručný popis metody SROI ......................................................................................... 1
2
Odkazy na dostupné zdroje informací o metodě SROI ............................................................ 2
3
Vlastní případová studie ............................................................................................................. 3
3.1
Popis lokality...................................................................................................................... 3
3.2
Popis problémů, které projekt řeší ..................................................................................... 3
3.3
Cíle projektu....................................................................................................................... 4
3.4
Hlavní kroky analýzy SROI............................................................................................... 4
3.5
Shrnutí výstupů měření ...................................................................................................... 5
1 NÁZEV A STRUČNÝ POPIS METODY SROI1
Metoda SROI (Social Return on Investment) představuje jednu z možností, jak vyjádřit a
hodnotit dopady nějaké činnosti zejména v oblasti tzv. třetího sektoru, tedy sociálně a
environmentálně zaměřených aktivit. Jde o způsob, jak popsat výsledky určité intervence, ať už na
úrovni projektu, organizace nebo politického programu či strategie. SROI je analytickým
nástrojem, který je založen na vyčíslení nejen ekonomických, ale také sociálních a
environmentálních nákladů a přínosů dané aktivity. K tomuto vyčíslení se používají peníze jako
zúčtovací jednotka. Jedním z výsledků analýzy je tedy poměr monetizovaných (tzn. v penězích
vyjádřených) přínosů dané aktivity vůči vynaloženým nákladům.
Číselný poměr nákladů a přínosů ovšem není sám o sobě tím nejpodstatnějším výsledkem.
„SROI je mnohem více než číslo. Je to příběh změny, na základě kterého lze založit rozhodnutí a
který zahrnuje případové studie, kvalitativní, kvantitativní a finanční informace.“ 2 Důraz je přitom
kladen na pochopení procesu vytváření a zániku hodnot, na zmapování tzv. teorie změny, tedy
mechanismů, které vedou od realizace určité aktivity k jejím výsledkům.
V tomto procesu mapování dopadů a určování jejich penězi vyjádřené hodnoty hrají
významnou úlohu tzv. stakeholders, tedy danou intervencí dotčené osoby. Jejich zahrnutí do
1
Pokud není uvedeno jinak, vychází popis metody SROI z těchto zdrojů:
New Economics Foundation: www.neweconomics.org/projects/social-return-investment [cit. 20.6.2010]
The SROI Network: www.thesroinetwork.org/component/option,com_frontpage/Itemid,65/ [cit. 20.6.2010]
2
Citace ze studie „Social Return on Investment (SROI) Analysis of the Greenlink, a partnership project managed by
the Central Scotland Forest Trust (CSFT)“ (str. 4) publikované v říjnu 2009 a dostupné na
www.greenspacescotland.org.uk/upload/File/Greenlink%20SROI%20Final%20report%205%20October%202009.pdf
[cit. 20.6.2010]
procesu hodnocení je jednou ze zásadních charakteristik této metody. „SROI měří změny
způsobem, který je relevantní vůči lidem a organizacím, které jsou těmito změnami ovlivněni nebo
k nim sami přispívají. Vypráví příběh, jak bylo změn dosaženo tak, že mapuje a měří sociální,
environmentální a ekonomické výsledky a používá k jejich vyjádření peněžní hodnoty.” 2 Jedním
z cílů SROI je tyto hodnoty explicitně vyjádřit a zahrnout je tak do procesu rozhodování.
Můžeme rozlišit v zásadě dva typy SROI analýzy: tzv. evaluativní (evaluative), tedy takovou,
která hodnotí již proběhlé události, a tzv. předpovědní (forecast), která modeluje předpokládané
dopady v budoucnu. Určitým ideálem je oba přístupy kombinovat, tedy již před zahájením
intervence předpokládané dopady zmapovat a po jejím ukončení porovnat předpoklady s realitou,
která nastala. V tomto smyslu lze vnímat SROI (stejně jako jiné metody mapování a hodnocení
dopadů) také jako účinný nástroj projektového či organizačního managementu.
Metodika SROI se v posledních několika letech rozvíjí zejména ve Velké Británii, nejvýrazněji
v rámci dvou organizací: New Economics Foundation (www.neweconomics.org) a The SROI
Network (www.sroi-uk.org). V následující kapitole je uveden komentovaný výběr několika jejich
publikací, které se tématu přímo týkají.
2 ODKAZY NA DOSTUPNÉ ZDROJE INFORMACÍ O METODĚ SROI 3

A guide to Social Return on Investment (2009) – nejnovější verze metodiky z dílny New
Economics Foundation, velmi přehledně zpracovaná „kuchařka“ vysvětlující základní principy
SROI a postup aplikace této metody v praxi.
www.neweconomics.org/publications/guide-social-return-investment
 Tools for You (2009) – průvodce více než 20 metodami měření dopadů aktivit v sociální a
environmentální oblasti, představuje i metodiku SROI v kontextu ostatních přístupů, umožňuje
přehledné porovnání různých metod, jejich výhod i slabin. Nejde do hloubky v oblasti
praktické aplikace SROI, spíše vysvětluje obecný postup a logiku hodnocení dopadů pro
organizace působící ve “třetím sektoru”.
www.neweconomics.org/publications/tools-you
 A Better Return (2009) – studie zaměřená na oblast vládních výdajů a možností, jak využít
SROI k lepšímu rozhodování o investicích v oblasti veřejných služeb
www.neweconomics.org/publications/better-return
A Better Return: Appendices (2009) – doplněk k předchozí publikaci obsahující 12 přehledně
zpracovaných případových studií, přehled kontaktů a dalších zdrojů informací
www.neweconomics.org/publications/better-return-appendices
 konkrétní podrobně zpracované případové studie aplikace metody SROI:
Grounded (studie dopadů plánovaného rozšíření letiště Heathrow)
Unlocking Value (studie dopadů zavedení alternativního systému trestů pro ženské vězenkyně)
A False Economy (studie dopadů současné praxe péče o postižené děti)
Tyto a další související publikace jsou zdarma ke stažení na stránkách
www.neweconomics.org/publications/
 další případové studie (spíše kratší) jsou k dispozici na stránkách The SROI Network:
www.thesroinetwork.org/content/view/107/111/
3
Všechny elektronické zdroje v této sekci jsou citovány 20.6.2010.

www.thesroinetwork.org/component/option,com_docman/task,cat_view/gid,23/Itemid,38/
další publikace a také praktické informace o školeních, akreditovaných hodnotitelích a dalších
členech sítě SROI pak na
www.thesroinetwork.org/component/option,com_docman/task,cat_view/gid,25/Itemid,38/
3 VLASTNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE4
Vybraná studie využívající metodu SROI (Social Return on Investment) byla provedena
organizací Greenspace scotland jako jeden z pilotních příkladů aplikace metody SROI. Greenspace
scotland je nezisková organizace se statusem charity, jejímž cílem je zlepšit kvalitu života lidí
žijících a pracujících v urbánních oblastech Skotska skrze plánování, rozvoj a udržitelný
management zelených ploch. Více informací o této organizaci viz www.greenspacescotland.org.uk.
Studie se týká projektu Greenlink, který zahrnuje 7km dlouhou cyklostezku a komunitní
aktivity probíhající v její blízkosti. Projekt je výsledkem spolupráce místních i národních
organizací a institucí.5 Během první tříleté fáze byla vybudována vlastní cyklostezka a souběžná
stezka pro pěší, v roce 2009 vstoupil projekt do dalšího tříletého období, během kterého budou
doupraveny některé části stezky a hlavně budou dále rozvíjeny již započaté komunitní aktivity
v jejím okolí.
3.1 Popis lokality
Projekt Greenlink byl a je realizován ve Skotsku, cca 25km JV od Glasgow. Cyklostezka, která
byla v jeho rámci vybudována, propojuje park ve Strathclyde a centrum městečka Motherwell,
přičemž většina trasy vede skrz lesopark. V přímém okolí stezky (do vzdálenosti 500m) žije cca
3 400 lidí ve 13 různých čtvrtích/sousedstvích. V širším okolí pak žije okolo 10 000 lidí, z čehož je
18% dětí, 62% dospělých v produktivním věku a 20% důchodců. I když tento poměr zhruba
odpovídá národnímu průměru, počet lidí, kteří pobírají sociální dávky, je v této oblasti
nadprůměrný – lidé na sociální podpoře tvoří 29% dospělých v produktivním věku (oproti
národnímu průměru 17%).
Všech zmíněných 13 komunit vykazuje podle tzv. SIMD (Scottish Index of Multiple
Deprivation) podprůměrné výsledky a 5 z nich dokonce spadá to nejvíce znevýhodněných 15%
v rámci celého Skotska. Komunity jsou deprivované zejména v oblastech kriminality,
zaměstnanosti a zdraví. Více než polovina lidí žijících v okolí Greenlink je charakterizována jako
„těžce deprivovaná příjmová skupina“. V oblasti zdraví jsou největším problémem obezita, srdeční
choroby a obecně podprůměrná očekávaná délka života.
3.2 Popis problémů, které projekt řeší
Nejen místní nevládní organizace, ale i skotská vláda ve svých strategických dokumentech
rozeznává význam funkčních zelených ploch pro zlepšování zdraví a kvality života obyvatel. Také
se postupně mění přístup k realizaci projektů od „pouhého“ budování fyzických staveb, tzn.
4
Pokud není uvedeno jinak, veškeré následující údaje pochází ze studie „Social Return on Investment (SROI) Analysis
of the Greenlink, a partnership project managed by the Central Scotland Forest Trust (CSFT)“ publikované v říjnu
2009 a dostupné na
www.greenspacescotland.org.uk/upload/File/Greenlink%20SROI%20Final%20report%205%20October%202009.pdf
[cit. 20.6.2010]
5
Jmenovitě North Lanarkshire Council, Central Scotland Forest Trust, Scottish Enterprise Lanarkshire, Scottish
Natural Heritage, Fresh Futures a Forestry Commission Scotland.
vytváření technického zázemí pro případné volnočasové aktivity směrem k systematické podpoře a
koordinaci těchto aktivit na komunitní úrovni s co největším zapojením místních obyvatel.
Projekt Greenlink je příkladem tohoto přístupu, a tak po vybudování cyklostezky zahrnuje
řadu dlouhodobých aktivit, například činnosti spojené s ochranou přírody, zdravotní procházky,
klub horských kol, jednorázové komunitní sportovní akce či třeba rozvoj zahrádkaření. Základním
tématem projektu a spojujícím článkem všech aktivit je zlepšování zdravotního stavu místních
obyvatel a zvyšování kvality jejich života.
3.3 Cíle projektu
V rámci této SROI analýzy byla hodnocena pouze jedna z aktivit projektu Greenlink, a to
činnost dobrovolnické skupiny pro ochranu přírody působící v lesních porostech v okolí
cyklostezky. Z hlediska těchto aktivit lze říci, že cílem projektu je „ … skrze soustavnou a
vytrvalou práci s dobrovolníky v oblasti ochrany přírody dosáhnout komunitní angažovanosti a
podpořit pozitivní chování a vztah k životnímu prostředí.“ (str. 11) Pozitivní výsledky by se měly
projevit zlepšením v oblastech fyzického i mentálního zdraví, pocitu životní spokojenosti, rozvoje
komunity a hrdosti místních obyvatel na své okolí.
3.4 Hlavní kroky analýzy SROI














úvod – představení metody a kontextu daného případu
přesné vymezení oblasti aktivit a období, které budou předmětem hodnocení
analýza stakeholderů – zmapování dotčených skupin, výběr těch důležitých a strategie jejich
zapojení do následných kroků (zejména do mapování dopadů a stanovení finanční hodnoty
u vybraných indikátorů)
stanovení všech vynaložených nákladů
mapování dopadů neboli vytváření tzv. teorie změny – popis procesu, který vedl od dané
aktivity k jejím výsledkům, co nejkonkrétnější formulace těchto výsledků
hledání důkazů, tj. stanovení indikátorů, které mohou ukázat, jestli a do jaké míry změna
nastala
přiřazení finanční hodnoty k jednotlivým výstupům/dopadům – buď existující tržní ceny,
nebo tzv. proxy, tj. tržní ceny nejbližšího srovnatelného zboží či služby
stanovení procentuální hodnoty tzv. deadweight (jaká část dopadů by nastala tak jako tak, i
bez naší aktivity), attribution (jaká část dopadů je zásluhou jiných subjektů) a displacement
(jaký je podíl dopadů, které nepředstavují reálnou změnu, pouze přenáší dopad do jiné
časové, geografické, sociální či jiné oblasti)
stanovení časového horizontu – délka trvání jednotlivých dopadů a tzv. drop off (jakou
měrou se účinek intervence s časem snižuje)
vypočtení SROI indexu, tedy poměru získaných přínosů vůči vynaloženým nákladům
tzv. sensitivity analysis – vytipování významných položek, které SROI index zásadně
ovlivňují, a vypočtení indexu pro „alternativní scénáře“, tj. jiné hodnoty těchto zásadních
položek (pokud platí, že nejde o přesné údaje ale více či méně přesné odhady)
shrnutí výsledků, formulace doporučení pro budoucnost
ideálně konzultace předběžných výsledků s důležitými stakeholdery, případně také
zpracování nezávislého auditu provedené studie
publikace a další využití výsledků analýzy
3.5 Shrnutí výstupů měření
Bylo stanoveno, že analýze bude podrobena činnost dobrovolnické skupiny pro ochranu
přírody působící v rámci projektu Greenlink, a to v účetním období září 2007 – srpen 2008. Jako
významné skupiny stakeholderů byly definováni: dobrovolníci zapojení v programu pro ochranu
přírody, místní obyvatelé, partnerské organizace a instituce zapojené v projektu6 a National Health
Service7. Náklady spojené s danou aktivitou byly stanoveny na 127,906.
V rámci mapování dopadů byly skupiny stakeholderů dále rozčleněny na menší skupinky a pro
každou zvlášť byly kvalitativně a následně i kvantitativně popsány významné dopady. Ty lze
shrnout do těchto oblastí:
- více příležitostí pro aktivní trávení volného času v přírodě jak pro dobrovolníky, tak i pro
ostatní obyvatele oblasti,
- pocit zlepšení zdravotního i psychického stavu aktivních dobrovolníků,
- zvýšení kvalifikace dobrovolníků, jejich lepší postavení v komunitě i na trhu práce,
- zlepšení vztahu místních obyvatel k přírodě v okolí cyklostezky – méně odpadků, méně
trestné činnosti, pozitivnější přístup a více zapojení do pořádaných aktivit apod.,
- snížení nákladů na údržbu cyklostezky a jejího okolí,
- získání zkušeností s komunitní prací pro zaměstnance zapojených organizací,
- změna přístupu donorů, větší a systematičtější podpora obdobných komunitních aktivit,
- větší zapojení zdravotní pojišťovny do podpory obdobných aktivit.
Bylo identifikováno pět hlavních oblastí, ve kterých bylo potřeba najít finanční proxy:
průměrné výdaje domácností (zejména v oblasti trávení volného času), hodnota času daných skupin
stakeholderů, náklady na jednotlivé činnosti, ceny nemovitostí v dané oblasti a ušetřené náklady na
zdravotní péči. Po vypočtení finanční hodnoty jednotlivých dopadů a zohlednění deadweight,
attribution a displacement, se ukázaly jako nejvýznamnější tyto položky/dopady (jejich hodnota
přesáhla 50,000):
- více cyklistiky a chůze (použité proxy: hodnota placené sportovní aktivity),
- hezké místo k životu (použité proxy: hodnota času stráveného využíváním Greenlink),
- větší pocit bezpečí při chůzi v této oblasti (použité proxy: hodnota času stráveného chůzí),
- změna postoje místních úřadů (použité proxy: objem financí nově určených na podobné
projekty).
Po zohlednění časového měřítka vyšel výsledný SROI index:
celkové přínosy aktivity/celkové náklady na aktivitu = 976,552/ 127,906 = 7,63
Z toho plyne, že každá 1 investovaná do této aktivity vygenerovala dle studie přínos
v hodnotě 7,63. V rámci analýzy senzitivity tohoto výsledku bylo vypočteno dalších pět možných
výsledků pohybujících se v rozmezí SROI indexu mezi 2,68 a 77,97, lišících se zejména:
- délkou působení dopadů v čase,
- počtem dotčených obyvatel, kteří jsou zahrnuti v analýze jako příjemci pozitivních dopadů
aktivity,
- různou mírou zásluh projektu Greenlink na uvedených dopadech (různá velikost attribution),
- větším či menším zahrnutím hodnoty volného času a hodnoty nemovitostí ovlivněné
aktivitami Greenlink.
6
Jmenovitě Central Scotland Forest Trust, North Lanarkshire Council, Forestry Commission Scotland, Community
Policing Team – Motherwell a Strathclyde Police.
7
Státní zdravotní pojišťovna.
Celkově ze SROI analýzy dle studie vyplývá, že projekt Greenlink, v tomto případě
konkrétně jeho aktivita spočívající v zapojení dobrovolníků do ochranářských aktivit v okolí
cyklostezky, má celou řadu pozitivních dopadů a peníze investované v jejím rámci přinášejí
při započítání sociálních, environmentálních a ekonomických přínosů několikanásobné
zhodnocení.