„MONSIEUR CORTON“

„MONSIEUR CORTON“
Bernard Burtschy
Jean-Charles Le Bault de la Morinières přišel na vinařství v roce 1993 poté, co
ho otec požádal, zda by nepřevzal jeho vedení. Jeho Corton-Chalemagne se
během ani ne jedné generace zařadil mezi největší bílá vína světa.
Kopec Corton s pomyslnou čepicí, kterou tvoří
lesní porost na jeho vrcholu, dominuje svým
masivem rozhraní podoblastí Côte de Beaune a
Côte de Nuits. Od západu k východu prochází
katastrem tří obcí - Pernand-Vergelesses, AloxeCorton a Ladoix-Serrigny. Pouze vesničce AloxeCorton se však s ním podařilo spojit svůj název a
to dekretem z roku 1862, který zároveň
znemožnil zbylým dvěma udělat totéž. Pernand
na protest spojil své jméno s další slavnou vinicí
Les Vergellesses a Ladoix se spojilo s vedlejším
Serigny. Při vymezování vinic grand cru se vedlo mnoho dalších sporů, ty už ale za zmínku nestojí.
Každopádně dnešní vinice Corton Grand Cru čítají 160 ha.
Vinná réva se na Cortonu pěstuje již od nepaměti a stejně dlouho je i známá kvalita zdejších vín.
Název Corton je s největší pravděpodobností složenina jména Curtis Othonis, curtis znamenalo ve
frančtině domaine (= panství, statek, majetek) a Othonis – spojené s římským císařem Othonem.
Dalším, kdo zde po sobě zanechal stopy, byl císař Karel Veliký – Charlemagne. V roce 755 daroval své
panství Aloxe kolegiátnímu kostelu v Saulieu. Vypráví se, že zde ale ještě předtím nechal pod tlakem
své ženy vysázet bílou odrůdu vinné révy. Aby si prý vínem nepotřísnil svůj bílý plnovous. V té době
mu bylo pouhých 32 let …
V majetku opatství Saulieu zůstaly tyto pozemky
včetně Clos Charlemagne (3 ha) celých 1000 let.
Změna přišla až s Velkou francouzskou revolucí,
kdy byly pozemky vyvlastněny a prodány
v dražbě. Dnešní lieu-dit Charlemagne, které je
srdcem vinic Corton-Charlemagne, se postupně
nabalilo na původní a dnes již neexistující Clos
Charlemagne. Ony tři hektary vinic koupila
rodina Bonneau-Véry. Jejím nejvýznamnějším
členem, po kterém se dnes vinařství
koneckonců jmenuje, byl bezesporu o sto let
později narozený René Bonneau du Martray (*
1886). Vinařství ho naprosto pohltilo, a právě on začal vysazovat okolo původního Clos Charlemagne
další vinice. V podstatě vymezil jeho současnou rozlohu. Celou svou sklizeň však, jak bylo v té době
obvyklé, prodával négociantům (= obchodníkům).
Protože však neměl přímého dědice, odkázal vinařství své neteři Alici Le Bault de la Morinière. Její
manžel Jean Le Bault de la Morinière je převzal v roce 1969 a v roce 1972 začal část sklizně sám
lahvovat. Polovinu vinic ale stále pachtoval svým sousedům a část své produkce stále prodával
négociantům. Účetní bilance tak nebyla nijak skvělá a bylo tedy jasné, že je třeba začít pracovat na
všech vinicích. Byl to ale běh na dlouhou trať. Bylo třeba počkat, až vyprší pachtovní smlouvy a ani
négociantům se nelíbilo, že přijdou o jednoho z významných dodavatelů.
Ze čtyř synů si v roce 1993 vybral Jean za svého nástupce právě Jean-Charlese, pařížského architekta
specializujícího se na restaurování památek. Právě jeho považoval za nejpovolanějšího. I když
oficiálně je Jean-Charles na vinařství od roku 1993, práci svého otce pečlivě sledoval a od roku 1969
nevynechal, kromě roku 1976, kdy byl na vojně, jedinou sklizeň.
Dnes vinařství už řadu let řídí samotný Jean-Charles. Cesta, kterou si vybral, není jednoduchá. Ale
velice dobře se mu daří propojit moderní přístupy na jedné straně s bio vinohradnictvím na druhé.
V rámci Burgundska má vinařství jedinečné postavení. Podobné už má asi jen Clos de Tart. Všech 11
hektarů vinic je v jedné apelaci a všechny vinice jsou klasifikované Grand Cru. Podobně je na tom
ještě Domaine de la Romanée Conti, i přestože čas od času je možné vidět Premier Cru DRC. Vinice
má sice všechny klasifikované Grand Cru, ale v několika apelacích. Vinice Bonneau du Martray tvoří
jednolitý celek a i tím jsou v Burgundsku, kde jsou vinice rozmělněny mezi mnoho vinařů, kteří vlastní
pár řádků tady a pár zase tam, jedineční. Zasahují do katastru dvou obcí - Aloxe-Corton lieu-dit
(parcela) „Le Charlemagne“ s jihozápadní orientací a v Pernand-Vergelesses lieu-dit „En
Charlemagne“ se západní orientací. Na vinařství se vyrábí pouze dvě vína - bílý Corton-Charlemagne
(9,5 ha) a červený Corton ze dvou parcel na úpatí kopce, které mají dohromady 1,5 ha. Ne každé bílé
víno z kopce Corton smí nést apelaci Corton-Charlemagne. Do apelace Corton Charlemagne patří asi
70 hektarů vinic a je rozdělena na parcely „En Charlemagne“ a „Charlemagne“, které mají každá asi
17 hektarů, ale taky na další malé periferní parcely – Les Pougets, Les Languettes, Le Corton, Les
Renardes, Basses Mourottes, Hautes Mourottes, Le Rognet a další. Koneckonců pouze 40 hektarů
vinic je osázeno čistě odrůdou chardonnay, hodně parcel je takzvaně „dvoubarevných“. Corton
Charlemagne od Domaine Bonneau du Martray je ze srdce apelace, z vinic, kde kdysi bývalo Clos
Charlemagne.
Na základě podrobné geologické studie, kterou si Jean-Charles nechal vypracovat v roce 1996, bylo
na jeho vinicích popsáno hned devět různých typů půd. Vzhledem k různému stáří vinné révy se na
vinařství sklízí a vinifikuje odděleně šestnáct různých parcel chardonnay a dvě pinot noir.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se na vinicích odstraňoval plevel, aby se tím zamezilo
rozbrázdění svahu dešťovou vodou. Dnes se hledá skutečné řešení a upřednostňuje se kobercové
zatravnění, které zabraňuje splavování půdy při deštích.
V roce 1996 se Jean-Charles přidal ke skupině vinařů zabývajících se bio vinohradnictvím a postupně
na ně, parcelu po parcele, převedl během dalších let všechny své vinice. Během posledních let šli
ještě dál. Na některých parcelách zkoušeli biodynamii a systematicky porovnávali parcely vedené
v bio režimu a ty biodynamické. Dnes jsou všechny vinice v režimu biodynamie.
Všechna bílá vína jsou vinifikována na dubových
sudech o objemu 228 l, které jsou ze třetiny
každoročně obnovované. V nich víno zraje asi rok, pak
ještě leží šest měsíců na nerezových tancích. Víno
zraje co možná nejdéle na kvasinkových kalech, které
se promíchávají maximálně dvakrát do měsíce. Od
ročníku 2001 se k lisování používá pneumatický lis. I
díky němu je Corton Charlemagne od Bonneau du
Martray jedním z největších bílých vín, jaké znám.
Spojuje v sobě přímost, typickou pro tuto apelaci, a
nenapodobitelnou hebkost. A skvěle stárne.
Červené víno Jean-Charles zachránil doslova na poslední chvíli. Jeho otec chtěl totiž nahradit pinot
noir chardonnay. Hrozny pochází ze dvou parcel z dolní části Charlemagne, na úpatí kopce podél
silnice, kde mají půdy vyšší obsah jílů. A protože označení parcely Charlemagne na etiketách smí
používat pouze bílá vína, je víno označeno pouze jako Corton Grand Cru. Průměrné stáří vinic je 45
let. Před rokem 1995 se hrozny ani netřídily ani nezbavovaly třapin a za své první opravdové červené
víno považuje Jean-Charles ročník 1995. Je to ročník, který je i dnes stále ve formě. Je elegantní a plný
chutí a aromat.
Dalším velkým kvalitativním skokem při výrobě červených vín byl také ročník 2001 a nákup
pneumatického lisu. Jen pro představu například ročník typu jakým byl 2005, se skvěle
koncentrovanou šťávou, dal dvacet sudů červeného vína. Polovina sudů, na kterých víno zrálo, byla
nová. A i červené víno Bonneau du Martray, což se málo ví, se řadí mezi nejlepší burgundská vína.
Za 1200 let se zde vystřídali pouze 3 majitelé, což je také výjimečné. Ale za posledních 15 let zde ušli
větší kus cesty než za celou předchozí dobu. Jean-Charles rád používá čínské přísloví: „Když chceš
sklízet med, netřes s úlem.“ Aniž by si to uvědomoval, za patnáct let se mu velmi nenásilně podařilo
vše převrátit na ruby a dělá dvě vína, která patří k nejžádanějším burgundským vínům na světě. Vína,
která jsou na nejlepší cestě se zařadit mezi vína mytická.