nejvyšší zemský hejtman

Historie
české
správy
OBDOBÍ OD BÍLÉ HORY DO NÁSTUPU
MARIE TEREZIE (1620 – 1740)
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_10
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Období od Bílé hory do nástupu Marie Terezie
Téma
územní vývoj, Obnovené zřízení zemské, centrální habsburské úřady,
Česká dvorská kancelář, královští nejvyšší zemští úředníci, zemská
správa, finanční, krajská správa
Druh učebního
materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

ztráta Horní a Dolní Lužice během
třicetileté války (1635), Lužice
připojena k Sasku
 vydáno v roce 1627 pro Čechy
 a v roce1628 pro Moravu
 němčina byla zrovnoprávněna
s češtinou v zemské správě (nová
šlechta neměla důvody
učit
se česky, zemská i vrchnostenská
správa se rychle poněmčovala)
výhradním zákonodárcem se stal panovník
 český trůn se stal dědičným v habsburské
monarchii
 odpadalo přijímání nového krále stavy
 v roce 1713 pak prosadil Karel VI. hladce
pragmatickou sankci, podle níž byly
všechny habsburské země nedělitelné a
dědičné v habsburském rodě, dědičný nárok
měli mužští potomci, popř. dcery a jejich
potomstvo, český, moravský a slezský sněm
přijaly pragmatickou sankci bez námitek

po Bílé hoře stoupá jejich vliv
a) tajná rada – vliv za Ferdinanda II.,
usnesení mělo charakter rozhodující,
nikoliv poradní
b) rakouská dvorská kancelář – nejvyšší
správní a soudní orgán
c) dvorská komora - komorní agenda,
pro české věci samostatné oddělení
v čele nejvyšší kancléř, vybírán
z příslušníků panského stavu, jmenován
králem na pět let
 i s nejvyšším kancléřem měla sedm členů,
pro soudní rozhodnutí to nedostačovalo,
nutné devítičlenné kolegium, přibírali se
proto cizí dvorští radové, rozhodnutí
podléhalo panovníkovu rozhodnutí
 kancelář splývala do jisté míry s českou
dvorskou královskou radou, nejvyšší
kancléř byl předním rádcem krále

skládala se z osob jmenovaných
panovníkem, převážně z řad cizinců
 od roku 1624 sídlila trvale ve Vídni
 nejvyšší orgán správy, nejvyšší soud
všech zemí českého státu
 soustřeďovaly se zde všechny stížnosti,
žádosti a revize z českých zemí, které
přicházely králi

kancelář se skládala od doby Karla VI.
z nejvyššího kancléře, kancléře,
místokancléře,
osmi
radů
(dva
z panského a šest z rytířského stavu),
dále zde několik sekretářů a velké
množství úřednictva
 v době Karla VI. rozdělena na agendu
politickou a soudní

přísahali pouze králi, nikoliv stavům
 v roce 1625 zrušil král úřady obou
karlštejnských
purkrabí
a
české
korunovační klenoty umístil v chrámu sv.
Víta
 k nejvyšším úředníkům byli připočteni:
a) prezident nad apelacemi – výsadní
postavení mezi členy apelačního tribunálu,
kontroloval
členy
soudu,
svolával
k soudnímu jednání
b) prezident české komory

ČECHY
a) Místodržitelská kancelář
- personálně samostatná instituce
- rozdělená na českou, německou a
vojenskou expedici
- v Praze se muselo zdržovat alespoň
pět místodržících
- k jednání v radě stačila kromě
direktora (nejvyššího purkrabího)
účast tří místodržících
-
-
-
místodržící byli vázání i svými úřady:
nejvyšší purkrabí, nejvyšší komorník,
nejvyšší zemský sudí,
nejvyšší
dvorský sudí, apelační prezident,
prezident české komory a nejvyšší písař
dále zde byli sekretáři, taxátor
(odhadce),
registrátoři,
expeditoři,
protokolista, kancelisté a další personál
kancelář zrušena až v roce 1748
pobytem krále v Čechách činnost
ustávala a kompetence přecházely na
českou dvorskou kancelář
b) Zemské sněmy
Obnoveným zřízením zemským jim byla odňata
zákonodárná iniciativa
- protiváhou
jim
byly
nestavovské
úřady
(byrokratické) ovládané z Vídně
- plnoprávnými účastníky zemských sněmů byl opět
duchovní stav (duchovenstvo bylo dokonce
prvním stavem)
- v Čechách v čele zemského sněmu nejvyšší
purkrabí
- na Moravě a ve Slezsku stále zemský hejtman. H
- hlavním
předmětem jednání byly berně,
svolávání
zemské
hotovosti,
dluhy,
víra,
hospodářství a obchod
-
c) Zemské soudy
- váha zemských soudů poklesla
- král se stal nejvyšším soudcem
MORAVA
Moravský královský tribunál
- říká se mu od 18. století zemské
gubernium
- v čele stál zemský hejtman
- tribunál se skládal dále z kancléře, ze
dvou placených radů a dvou sekretářů,
sídlil v Olomouci, ale pak v Brně
SLEZSKO
Vrchní úřad ve Vratislavi
 V čele úřadu stál nejvyšší zemský
hejtman
 k hejtmanovi přidán úřednický sbor,
skládající se z kanceláře a radů
(úředníci z povolání)






finanční správu vedla česká komora, její
činnost však upadala
její centrální funkce tak přebíraly ústřední
vídeňské úřady, zvláště dvorská komora
zástupcem fisku v jednotlivých zemích byly
fiskální úřady v čele s královskými nebo
komorními prokurátory
prokurátoři měli povinnost stíhat veřejné
zločiny, dbát na to, aby cizinci nenabývali
nemovité statky bez králova svolení, dbát na
zájmy katolického náboženství, dohlížet na
královská města, na královské rychtáře a židy
fiskální úřad se stal též soudním a politickým
orgánem
od roku 1680 měl prokurátor zastupovat
poddané proti vrchnosti
Krajští hejtmani stále voleni ze stavů,
jmenováni pro každý rok
 od roku 1714 byly Čechy rozděleny do
dvanácti krajů
 Morava byla rozdělena do pěti krajů

Zdroje:








http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/img/historie/mapa11.gif
http://svornost.com/wp-content/uploads/mapa-dolni-a-horni-luzice.JPG
https://img.signaly.cz/upload/8/4/072c79c23682ab623035b07660768b/SIG_obnovene-zrizenizemske.jpg
http://i.lidovky.cz/08/012/lngal/BLH2061b2_habsburk.jpg
http://www.antikvariatbretschneider.cz/shop/409-967-large/praha-ceska-dvorska-kancelar-langeoceloryt-1841.jpg
http://www.zamek-litomysl.cz/data/editor/81cs_2_big.jpg
http://g.denik.cz/38/71/poklad_mince_22_denik-380.jpg