z historie karlínských knappů

kořeny
Z HISTORIE
KARLÍNSKÝCH
KNAPPŮ
Psal se rok 1848. Byl to rok pohnutý a bouřlivý. V té době vykročil
z jednoho domu města Mělníka 11 letý, bledý hoch, nevalného zdraví. Vyšel
si nejistě za svým štěstím a cesta ho vedla do hlavního města, do Prahy.
Byl to Mamert Knapp, později knihkupec, nakladatel a knihtiskař český.
Po velkém strádání a utrpení nalezl
místo učně u knihkupce Jaroslava Pospíšila, a tak se stal mladý Mamert
(1837–1896) knihkupeckým praktikantem. Za několik let po vyučení přijal ho
tehdejší největší knihkupec a nakladatel pražský I. L. Kober. Po bližším seznámení s Mamertem Knappem a za
zásluhy, které vykonal pro závod, byl
jmenován svým šéfem prokuristou. I. L.
Kober byl těžce nemocen a léčil svoji
chorobu léta u nás i v cizině, takže se
nemohl věnovati vedení podniku. Celá
tíha velkého závodu přešla na bedra
Mamerta Knappa. V této době vydala
firma I. L. Kober sebrané spisy Josefa
Kajetána Tyla, Riegrův Naučný slovník,
Jungmannův slovník a mnoho jiných,
Josef Knapp (nar. 1810),
otec zakladatele firmy
pro český národ významných, publikací.
Přes všechno úsilí lékařů I. L. Kober zemřel
v mladém věku v Jánských Lázních.
NOVÉ
NAKLADATELSTVÍ
V KARLÍNĚ
Sídlo firmy M. Knapp
Královská (dnes Sokolovská) třída 50 v roce 1939
74
G
ELIXÍR 2006
Roku 1866 vystoupil
Mamert Knapp od firmy I. L. Kober a s ředitelem Kobrovy tiskárny Josefem Mikulášem
Mamert Knapp (1837–1896),
zakladatel firmy
(Boleslavským) založili novou firmu
pod názvem Mikuláš a Knapp, knihkupectví, knihtiskárna, litografie, nakladatelství a knihařství v Karlíně.
Firma Mikuláš a Knapp vydávala
například známé Besedy mládeže, Divadelního ochotníka, Nejedlého Školu
na housle a mnoho jiných, významných publikací.
V roce 1881 se společníci v přátelské dohodě rozešli a Mamert Knapp
dále působil sám pod firmou M.
Knapp. Méně úspěšný Mikuláš, v jehož majetku zůstala tiskárna, působil
jen do roku 1883, kdy byl jeho závod
prodán v dražbě. M. Knapp pokračoval samostatně nejprve jako knihkupec a nakladatel a roku 1884 připojil
i tiskárnu. Sbírku Besedy mládeže vydával dále a nově založil sbírky Ochotnické divadlo a Žertovné divadelní
hry. Sám byl dobrým hudebníkem,
zpíval, hrál na housle, violu, piano
a flétnu, a proto měl i k tomuto odvětví vztahy a vydal mnoho cenných hudebnin rázu vážného i humorného.
V roce 1896 zemřel. Na jeho místo nastoupili zcela mladí synové, 22 letý
František (1874–1919) a 21 letý Václav (1875–1941).
Ačkoli při svém mládí neměli mnoho zkušeností s vedením závodu, který
vyžadoval všestranné znalosti odborné,
záhy se zapracovali a závod rostl pře-
kořeny
konávaje překážky a obtíže, jak je
doba přinášela. Roku 1903 zakoupili
vlastní dům na tehdejší Královské
(dnes Sokolovské) třídě čp. 129/50,
přikoupili nové knihtiskařské stroje
a snažili se docílit nejlepšího výsledku
v barevné reprodukci. To se jim také
podařilo a závod docílil nejlepších výsledků v tříbarevném knihtisku. V roce
1918 založila firma pobočný, nakladatelský závod Zora, kterému stál v čele
Bedřich Šaloun, všestranný literát
a bratr známého mistra sochaře Ladislava Šalouna. Zora působila v budově
firmy M.Knapp do roku 1933, kdy po
Šalounově smrti opět splynula s mateřskou firmou.
Václav Knapp (1875–1941)
s chotí Barborou
DIVADELNÍ ČINNOST
NAKLADATELSTVÍ
Úspěchy v barevném knihtisku však neznamenaly, že by nakladatelství zanedbávalo své povinnosti vůči divadelní
veřejnosti. Různé sbírky divadelních
a hudebních děl se rozšiřovaly a také
v tomto oboru se docílilo nejlepších výsledků a uznání. Nakladatelství vydávalo krom již zmíněných titulů ještě
např.: Divadelní listy, Knihovna Divadelních listů, výběr z české klasiky
v edici Národní divadlo, Sbírka nových
a časových kupletů, dvojzpěvů a sólových výstupů, Česká veselost, Rolničky,
Činohra a další.
na zasloužený odpočinek. Po smrti Václava Knappa roku 1941 řídí knihkupectví a nakladatelství jeho syn Bohuslav
Knapp (1908–1955) a tiskárnu vedou
syn Mamert (1903–1980) a syn zemřelého Františka Knappa František ml.
(1906–1969). Závod v té době dostál již
značných změn. V době úmrtí zakladatele firmy Mamerta Knappa (1896) bylo
v závodě 9 zaměstnanců – v roce 1940 už
40 zaměstnanců. Knihtiskárna při založení udržovala v chodu 6 strojů, při odchodu Václava Knappa v roce 1940 se
pracovalo s 25 stroji.
zřejmě zapříčinilo drobné konflikty
mezi ním a Františkem, které nakonec
vedly, mimo jiné, až k písemné výpovědi společenské smlouvy ze strany Františka Knappa v roce 1947. Chtěl z firmy
odejít k 31. 12. 1948. Komunisti mu to
paradoxně umožnili již mnohem dřív.
Drobné neshody mezi společníky jakoby předznamenaly blízký konec slavné
firmy.
Nikdo ale dnes už neví jestli poválečné klima nebylo natolik stresující, prožitá válečná léta natolik frustrující, že
lidé jednali zkratkovitě bez delšího uvážení a bez ochoty ke kompromisům.
Nebo naopak, třeba odhodlání vše změnit po prožitých strastech, jít za svým
snem, uskutečnit tajná přání. Kdo ví?
František Knapp (1874–1919)
s chotí Marií
PADESÁTILETÉ PŮSOBENÍ
V roce1919 umírá František Knapp
ve věku 45 let a závod dále vede mladší
bratr Václav až do roku 1940, kdy po padesátiletém působení v závodě odchází
Původní kanceláře
firmy M. Knapp
KRIZE PŘED ZNÁRODNĚNÍM
Přibližně od poloviny 30. let i po konci
války nakladatelská činnost firmy částečně stagnovala a není se co divit, protože poválečná doba byla
pro tuto branži přinejmenším problematická. V této
době měla činnost firmy
hlavně tiskařský charakter. V roce 1944 byl pan
Bohuslav Knapp, bratr
Mamerta, přibrán jako
rovnoprávný společník firmy M. Knapp se čtvrtinovým podílem. (Do té doby
byl normálním zaměstnancem firmy a staral se
o celé knihkupectví.) To
ZNÁRODNĚNÍ
Slovo, které bylo skloňováno snad miliónkrát. Bohužel se nevyhnulo ani našim slavným předkům. Po celé generace budovaný závod byl najednou pryč.
Všechny zkušenosti a tradice byly pošlapány. Zneuctěni byli i poslední majitelé firmy František, Mamert a Bohuslav Knappovi. Jaký to musel být pocit,
když firmu zabírali nějací nevzdělaní
nádeníci. Jaký to musel být pocit, když
zánovní tiskové stroje, byly ničeny
a odvezeny do šrotu. Jaký to musel být
pocit, když knihy z knihkupectví byly
kořeny
Ukázky
z korespondence
s tehdejšími
spolupracujícími
autory
J. V. Sládek
A. Jirásek
J. K. Tyl
G. Mahler
76
G
ELIXÍR 2006
odváženy do stoupy nebo trhány na
kusy a v kanceláři závodu se roztahoval nekompetentní národní správce. Je
pravda, že příprava na tento nešastný
den byla poměrně dlouhá. Ke znárodnění nedošlo hned v první vlně po únoru 1948, ale později až v roce 1950.
Firma nebyla tak velká a neodpovídala
tehdy platným znárodňovacím předpisům. Těmto předpisům ostatně neodpovídala nikdy a přesto znárodnění
proběhlo. Muselo to být strašné čekat
na den D. Na den, kdy vše co bylo celá
léta budováno, bude nevratně zničeno.
František Knapp byl zbaven funkce
okamžitě. Mamert a Bohuslav ještě
nějaký čas směli v závodě pracovat, ale
nemělo to dlouhého trvání. Asi největší odvahu projevila Jarmila manželka
Mamerta, když tajně v noci přenášela
z již předané kanceláře slavný Ottův
slovník naučný, aby ho nepotkal stejný
osud jako ostatní knihy z rozsáhlé firemní knihovny. Čítala prý cca 2000
svazků. Byla v ní určitě i celá nakladatelská edice firmy M.Knapp a spousta
další hodnotné literatury. Jaké by to
bylo mít ji dnes celou pohromadě. Nebýt té komunistické epizodky trvající
více než 40 let, bylo by to zcela reálné,
protože tento poklad by se zcela určitě
dochoval až do dnešních dnů.
Časová posloupnost událostí kolem
znárodnění firmy „M. Knapp“ po 25.
únoru 1948.
• 5. dubna 1948 Zemský národní výbor zavádí národní správu.
• 27. července 1948 Zemský národní
výbor ruší národní správu nebo firma M. Knapp nesplňuje podmínky
pro znárodnění.
• 1. února 1949 je pan Josef Berka pověřen Obvodní radou pro Prahu X.
vedením firmy M. Knapp až do řád-
ného zavedení další, v pořadí již
druhé národní správy.
• 12. února 1949 žádost firmy o odvolání národní správy.
• 8. března 1949 zavádí ministerstvo informací kumulativní národní správu.
• 29.října 1949 vychází v Úředních listech vyhláška ministra informací
a osvěty č. 2251 ze dne 22. 10. 1949
o znárodnění polygrafických podniků. Firma M. Knapp je znárodněna
podle zákona č. 123/48 Sb. ze dne
5. května 1948 ke dni 27. září 1949.
Firma však nesplňuje ani jednu
z podmínek uvedených v tomto zákoně!!!
kořeny
skutečnili jsme jí. Měl taky chudák
špatný odhad, vstoupil prý do KSČ
v říjnu 1989.
STOČTYŘICÁTÉ VÝROČI
Vedení Občanské záložny
v Karlíně, první zprava
Václav Knapp (1875–1941)
• 16. září 1950 oznámení o zániku živnostenského oprávnění.
• 22. září 1951 výmaz firmy z obchodního rejstříku.
• 19. října 1951 zasílají Středočeské
tiskárny opis výměru o stanovení
rozsahu znárodnění firmy M. Knapp
ze dne 31. ledna 1951. Středočeské
tiskárny oznamují, že znárodněný
majetek byl do jejich vlastnictví převeden 8. března 1950.
TAKOVÉ ŠTĚSTÍ NEMĚL KAŽDÝ
sice nějaké nájemné, nicméně zůstali
ve svém. Takové štěstí neměl každý.
Národní podnik Grafotechna provozoval v zabraných prostorách firmy sklady
polygrafického materiálu. Tyto sklady
tady byly až do předání domu naší rodině. Soužití se zaměstnanci Grafotechny, alespoň co já pamatuji, bylo
celkem dobré. Protože byty, ve kterých
jsme všichni bydleli, byly IV. kategorie,
neměla Grafotechna příliš práce s jejich údržbou. Všechno jsme si zařizovali sami a myslím, že děda Mamert
i ostatní Knappovi se tak trochu báli
o něco žádat. Nebyl tedy důvod bezproblémové nájemníky nějak perzekuovat nebo jinak šikanovat. Možná hrála
roli i určitá úcta k bývalým majitelům
domu a taky možná trochu ta pověstná
česká vypočítavost, co kdyby se to jednou obrátilo? A vidíte měli pravdu,
i když jim to bohužel nebylo nic platné.
Pan Hůla, poslední ředitel Grafotechny před revolucí v roce 1989, se sice pokoušel domluvit určitou fúzi, ale neu-
Po znárodnění probíhal tedy zdánlivě
nezajímavý, „normální“ život. Mamert
Knapp si musel, stejně jako František
i Bohuslav, najít práci a začít živit rodinu, která byla komunistickým režimem
okradena prakticky o všechno. Dopad
dělnické pěsti na rodinu byl fatální.
Mladý Václav, nejstarší ze synů Mamerta Knappa byl poslán na vojnu
k PTP, kde v dolech a na stavbách strávil tvrdých pět let. Bohuslav Knapp
pravděpodobně neunesl potupu a příkoří, kterému přinesla nucená práce pomocného
dělníka v ČKD a roku
1955 dobrovolně opustil
tento svět. Na rozdíl od jiných živnostníků měli však
karlínští Knappové jednu
výhodu. Bolševik je nechal
bydlet ve vlastních bytech
Rodinný vůz Aero
ve vlastním domě!!! Platili
Od založení firmy v roce 1866 uplynulo
již neuvěřitelných 140 let a nebýt komunistického převratu v roce 1948 a následné likvidace podnikání v Československu, existovala by firma asi dodnes.
Po sametové revoluci v roce 1989 sice
myšlenka na obnovení závodu visela ve
vzduchu, ale bylo to příliš pozdě. Přestože se podařilo chátrající nemovitost
dostat v restituci zpátky, nebylo již dostatek vůle ani finančních prostředků
na nový start. Vzhledem i k současnému počtu majitelů nemovitosti by spolupráce na takovém projektu byla přinejmenším problematická. Jediný kdo
pozdvihl prapor bývalého závodu byla
Irena Knappová vnučka Bohuslava
Knappa, která začala v pronajatých
prostorách za bývalým krámem, provozovat malé knihařství. Jeho činnost
ukončila někdy před povodněmi v roce
2002. A tak začal kdysi slavný nakladatelský dům žít novým životem nájemní
nemovitosti. Potomci majitelů opět platí nájemné jako za minulého režimu,
v původním knihkupectví se uzavírá stavební spoření Modré pyramidy, v kancelářích závodu M. Knapp stojí větráky
a trubky firmy Vzduchotechnika Vejvoda, v sazárně a knihárně se dává dohromady časopis ELIXÍR. A v bývalé tiskárně? Tam se ještě alespoň vzdáleně
drží duch bývalého závodu. Firma
ATAK Studio, jejimž majitelem je Vladislav Knapp, tady vyrábí papírové reklamní tašky a obaly a poskytuje kompletní předtiskový servis. Na zdi nad
konferenčním stolkem visí fotografie
kdysi slavné firmy a po obou stranách
na všechno dohlížejí otec a syn Knappovi, kteří byli na počátku všeho, a kterým bych chtěl touto cestou za celou rodinu poděkovat.
Vladislav Knapp v Karlíně 22. 4. 2006
Volně zpracováno podle původního
článku “Z historie karlínských Knappů“
(nakl. Věstník) Opona vzhůru září 1940
Foto archiv rodiny Knappů
ELIXÍR 2006
G
77