Focus Michaela Fokta

Fo k t a
Mgr. Michael Fokt, * 1975 Praha, Přírodovědecká fakulta UK – obor
zoologie, publikoval v Canadian Journal of Zoology, od roku 1998 se
profesionálně věnuje fotografii, publicistice a překladatelství. V roce
M i ch a e l a
2003 vyhrál v kategorii příroda a životní prostředí 1. místo v novinářské
soutěži Czech Press Photo a o rok dříve získal ve stejné kategorii čestné
uznání. Autorské výstavy měl v několika městech ČR. Plány: pracuji na
fotkách pro benefiční výstavu nazvanou „Praha vědecká“ pod záštitou
Fo cu s
primátora hl. m. Prahy ve spolupráci a ve prospěch nadace Leontinka
z očí
do očí
Technicky držíš krok s dobou, myslíš, že čím
lepší foťák, tím lepší fotka? Žádný fotoaparát
zatím naštěstí za člověka dobrou fotografii neudělá, protože je pořád ještě třeba snímek správně zkomponovat, zaostřit na nejvhodnější objekt
či vystihnout nejzajímavější okamžik. Modernější
digitální přístroj však udělá fotografii s lepšími
technickými parametry, jako je například rozlišení nebo barevné podání, případně ji udělá
o něco rychleji. Před nástupem „digitálů“ závisela kvalita fotografie kromě schopností fotografa především na použitém objektivu a parametrech filmu, který do přístroje založil. Bylo
proto možné takřka bez omezení profesionálně
fotografovat s přístrojem starým třeba patnáct
let. Dnešní digitální fotoaparát je však plně elektronickým zařízením, jako například mobilní
telefon, a stejně rychle jako u mobilu také stárne technologie jeho výroby. S nástupem nových
modelů zároveň stoupají požadavky redakcí či
fotobank na parametry snímku, takže starší přístroj přestane poměrně rychle vyhovovat.
Fotograf se tak ať chce nebo nechce dostává do
vleku elektronické evoluce stejně, jako například
zanícený uživatel počítače.
Tvojí doménou jsou fotografie zvířat, focené jak
ve volné přírodě, tak v zoologických zahradách,
sladkovodních i mořských akváriích. Čím se
tahle oblast tvorby liší například od reportážní
fotky? Největší rozdíl vidím asi v časové náročnosti a v tom, že zde nemůžete vůbec nic
naplánovat. Fotografování ve volné přírodě je
vzrušující svou obtížností a také tím, že člověk
nikdy přesně neví, na co při práci narazí. Dostává
se navíc přímo do prostředí fotografovaných
zvířat a může si focení užít „všemi smysly“. Výhodou práce v zoo naopak je, že se
fotograf setkává na malém prostoru s mnoha
zajímavými živočichy z různých oblastí. Také se
k nim většinou dostane poměrně blízko, aniž by
se musel namáhavě plížit lesem nebo stavět
maskované číhací úkryty. Okolí živočichů však
málokdy vypadá přirozeně, takže je leckdy
potřeba hodně snahy, aby se na snímku neobjevily rušivé elementy. Mezi fotografovaným
objektem a objektivem navíc často bývají nejrůznější překážky, jako jsou mříže či skla. Obzvláště
skleněné stěny dokážou fotografa hodně potrápit, protože se od nich odráží světlo blesku
i scéna před nimi. Na fotografii se pak kromě
zvířete objevují i rušivé odlesky nebo nechtěný
autoportrét fotografa s aparátem u oka.
Můžeš prozradit nějakou fintu, jak na fotky zvířat? Nejlepší fintou je asi trpělivost, protože se
zvířaty se fotograf nemůže domluvit na tom, co
mají při fotografování dělat. Musí tedy počkat,
až začnou dělat sama od sebe to, co chce na
snímku zachytit. Při focení v zoo nebo akváriu
přes sklo je nejlepší přitisknout objektiv přímo na
sklo. V takovém případě žádné nežádoucí odlesky nevznikají. Také je možné upevnit blesk na
kabel (nebo dnes i ovládat bezdrátově) a podržet ho v takovém úhlu, aby se odražené světlo
nedostalo do objektivu. Světlo se odráží podle
stejného zákona dopadu a odrazu jako kulečníková koule, takže je možné náklonem blesku
vůči sklu nasměrovat odražený paprsek k vlastním nohám nebo kamkoli jinam mimo objektiv.
Jak moc se odráží na tvých fotkách fakt, že máš
vystudovanou zoologii? Podle mě fotografovi
vždycky pomůže, když má hlubší znalosti o tom,
co se snaží zachytit na snímku. Já si díky nim
mohu vytipovat, co je na tom kterém živočichovi
zajímavého k nafocení. Také je užitečné zhruba
vědět, jak se určitý živočich chová a kde žije.
Prvně jmenovaná znalost umožňuje alespoň trochu předvídat jeho reakce a druhá zase dovoluje
při fotografování v zajetí přizpůsobit okolí tak,
aby vypadalo co nejpřirozeněji. Nejvíce mi však
zoologické znalosti pomáhají při přípravě časopiseckých článků nebo knih, kterými své fotografie
doprovázím. Mohu díky tomu nabídnout čtenářům ucelenou textovou i obrazovou informaci
o tom, jak zajímavý život v přírodě dokáže být.
Neláká tě jít s tak krásnými fotkami do fotobank? Za zkoušku by to určitě stálo, ale při
dnešní záplavě fotografií a možnosti jejich
objednávání přes internet musí podle mě i dobrý
fotograf dát do oběhu minimálně stovky nebo
i tisíce snímků, aby měl rozumnou šanci, že se
mu ta námaha vyplatí. Aby byl výsledek profesi-
onální, je třeba u každé fotografie upravit barevnost a odstranit skvrny po nečistotách na čipu,
což zabere hodně času. Až jednou nebudu mít
několik dní co dělat, tak se do toho pustím.
Co pro tebe znamená „udělat hezkou fotku“?
Pro mě to znamená udělat snímek, ve kterém
se snoubí co nejlepší technické zpracování
s estetickým hlediskem i informační hodnotou
zachyceného okamžiku. Možná i proto mám
rád makrofotografii, kde je třeba pracovat s milimetrovou přesností a výsledek odkrývá skutečnosti, kterých si člověk za běžného provozu
všimne jen ztěží. Naopak se mi příliš nezamlouvají některé trendy v reportážní fotografii, které
někdy na úkor technické kvality vyzdvihují atmosféru snímku a jedinečnost okamžiku. Hezká
fotka je pro mě taková, u které se těším, až ji
budu moci vystavit či jinak ukázat lidem.
Šelmy obecně a ty velké zvlášť, patří mezi
velmi ohroženou skupinu zvířat. Odchovy v
zajetí jsou u tygrů už relativně zvládnutou
záležitostí, ale jejich návrat do volné přírody
je v podstatě nemožný, protože jim chybí či
jsou potlačené základní dovednosti a
instinkty, které jim umožňují přežití v
divočině.
Savci jsou nám lidem nejbližší tvorové.
vnímáme
s
mnohem
"bezpáteřníky".
lemura,
kterého
většími
Krásně
by
je
to
většina
sympatiemi,
vidět
z
Proto je
lidí
na
než
příkladu
uvítala
jako
domácího mazlíčka raději, než ryby či některý druh
bezobratlého živočicha. Vykulené oči a kulatá hlava
připomínající dětský obličej vyvolává u lidí kladné
emoce.
Fascinující svět ptáků se nejrůznějším způsobem
odrazil
snad
ve
všech
lidských
kulturách.
mezoamerického
kultu
opeřeného
hada,
Od
přes
oblibu rajčího peří v novoguinejských čelenkách
a
evropských
kloboucích
mírového symbolu
až
po
holubici
jako
Pavouci, štíři, můry, ale i žáby, mloci a
netoptýři patří mezi zvířata s negativní
image. Často zcela neprávem, protože jsou
důležitými stavebními kameny jednotlivých
ekosystémů, ve kterých poháhají udržovat
při životě své okolní mikrověty. Z lidského
pohledu
"ošklivá"
těla
jsou
přizpůsobená okolnímu prostředí.
ideálně
Některé druhy krajt vnímají teplotu
svého
prostředí speciálními orgány umístěnými okolo
t l a m k y, f o t o g r a f i e š t í r ů p o d U V l a m p o u z a s e
z í s k a j í ú p l n ě j i n ý, t a k ř k a u m ě l e c k o ý r o z m ě r.
Kéž bychom měli takové schopnosti, jako má
většina "opovrhovaných" zvířat
popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom
dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá,
dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu
mít čas a chuť), popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom dodělám (až budu mít čas a chuť),
popiska fotek slepá, dodá autor fotografií, já to potom
dodělám (až budu mít čas a chuť), popiska fotek slepá,
dodá autor fotografií, já to potom dodělám
70% naší planety
pokrývá světový oceán.
Pod jeho hladinou se skrývá svět, do jehož
hlubin
nám
bylo
dovoleno
jen
letmo
nahlédnout. Vědci jen v hrubých rysech
odhadují,
kolik
milionů
druhů
zůstává
našemu poznání skryto pod někdy modrou,
jindy šedou masou slané vody.