Průvodce výstavou BOTY, BOTKY, BOTIČKY

Průvodce výstavou
BOTY, BOTKY, BOTIČKY
Muzeum Hlučínska
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Výstava historické a exotické obuvi, kterou byste si neměli nechat ujít…
Muzeum Hlučínska ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně
připravilo pro návštěvníky jedinečnou výstavu, která sleduje vývoj obouvání od
nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejranější období je zachyceno
prostřednictvím kopií, zhotovených v modelárně firmy Baťa podle dobových
vyobrazení a předloh. K vidění je napodobenina trůnní obuvi krále Václava I., kopie
brokátového korunovačního střevíce Karla IV., holínky Albrechta z Valdštejna či
brynelky Boženy Němcové. Nejstarší originál a současně největší kuriozita na
výstavě je holínka postilióna (poštovního panáčka) z roku 1800; jeden jediný půlpár
váží 3,75 kg, avšak v této obuvi se nechodilo, postilióni si ji nazouvali při jízdě na
kozlíku poštovních kočárů.
Unikátní je kolekce obouvání cizích národů ze všech kontinentů světa. Velmi
zajímavý je soubor obuvi z Afriky, z něhož vyniká sandál z hroší kůže, který nosili
domorodci v Ugandě na konci 19. století. Zcela jistě zaujmou i holínky kmene Inuitů
z Aljašky, mokasín prérijních Indiánů, křehký pantoflíček zvaný „getas“ pro gejšu
nebo mohutný dřevák budhistického mnicha. K mimořádně zajímavým exponátům
náleží také malinké střevíčky zvané „t´in-lien“ neboli „zlatá lilie“, které nosily
dospělé čínské ženy se záměrně deformovanými chodidly.
Nechybí slavné „séglovky“, první výrobek firmy Baťa, který expedovala na přelomu
19. a 20. století do celé střední Evropy a na Balkán. K vidění jsou „meltonky“,
„kanady“ i „džeksny“. To všechno patřilo do výrobního programu této nejslavnější
české obuvnické firmy.
Marnivé dámy potěší kolekce obuvi a kabelek z kůží ještěrů a hadů, nebo také
nápadité fantazijní modely studentů ateliéru designu obuvi v Uherském Hradišti.
Lidé nosí obuv odnepaměti. Z nutnosti, ale i pro parádu, ve všední dny i ve svátek, v
radosti i ve smutku. Aniž si to uvědomujeme, obuv je fantastickým zdrojem
informací. O nás samotných, ale i o historii a hmotné kultuře lidstva vůbec.
Spisovatel Ludvík Vaculík v jedné ze svých knížek napsal, že bota je zajímavá a
pěkná věc. Věcí je na světě mnoho, ale ne každá je zajímavá, pěkná, a přitom účelná.
Rozmanitost tvarů a barevná krása bot, vystavených od 20. ledna do 22. března na
výstavě v Muzeu Hlučínska potěší oko každého návštěvníka. Přijďte se podívat na
všechny ty boty, botky, botičky…!
Vitrína 1
1.
Originální těžké holínky postilióna (poštovního kurýra), datované kolem roku 1800,
se ponechávaly ve třmenech nebo na kozlíku poštovního kočáru; dovnitř
se nazouvala běžná měkká obuv. Jeden půlpár váží 3,75 kg. Obuv měla nositele
chránit před nepohodou na cestách.
2.
V době třicetileté války (1618 – 1648) nosili mušketýři a kyrysníci holínky s velkou
kornoutovitou manžetou, která se při vstupu do salónu ohrnovala dolů;
napodobenina obuvi českého vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583 – 1634).
3.
Výstřední renesanční dámská obuv zvaná chopines se rozšířila do celé Evropy
z Benátek na přelomu 15. a 16. století. Prostřednictvím těchto vysokých koturnů
působily dámy majestátně, avšak musely být při chůzi podpírány svými služebnými.
V této extrémní podobě se obuv nosila především v Benátkách a stala se také
nezbytnou součástí vybavení prostitutek. Imitace podle originálu z Bavorského
muzea v Mnichově.
Vitrína 2
1.
Obuv zvaná soulier à la poulaine (z francouzštiny) se do Evropy dostala v době
křižáckých tažení, nejvíce rozšířena byla ve 14. až 15. století. Do Čech tuto módu
přinesla první manželka Karla IV. Blanka z Valoise a přezdívalo se jim „čapí nosy“.
2.
Součástí rytířské plátové zbroje byl chránič chodidel, opatřený ostruhou ve tvaru
bodce. Imitace, Francie, 14. století.
3.
Imitace trůnní obuvi krále Václava I. (1205 – 1253), čtvrtého krále z rodu
Přemyslovců. Svršek je zhotoven ze semiše a zdoben výšivkou ze zlaceného
dracounu.
4.
Kopie korunovační obuvi římského císaře a českého krále Karla IV. (1316 – 1378)
byla zhotovena podle dobového vyobrazení v modelárně firmy Baťa ve třicátých
letech minulého století.
5.
Církevní hodnostáři nosili na obuvi symbol kříže. Imitace pontifikální obuvi prvního
pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297 – 1364).
6.
Obuv pro šlechtu byla zhotovována z brokátu, sametu nebo vzácného kordovánu,
a tak si lidé nazouvali dřevěné chrániče zvané trippen (z němčiny), aby uchránili
obuv před ušpiněním.
7.
Imitace obuvi mýtické postavy českých dějin Přemysla Oráče.
8.
Imitace obuvi velmože z éry byzantské říše, 6. století.
9.
Imitace obuvi pražského měšťana, 13. století.
10.
Imitace obuvi pražské měšťanky, 12. století.
11.
Zajímavým prvkem barokní módy 17. století byl středový podpatek. Mužský střevíc
s tímto podpatkem a přehnutým jazykem se nazýval haferle (z němčiny) a po staletí
patřil k bavorskému národnímu kroji.
12.
Rokokový střevíček šlechtičny z Podřipska z vyšívaného hedvábí, cca 1760 – 1780.
13.
Imitace dámské barokní obuvi se zdvojenou podešví byla zhotovena podle
originálních dobových předloh. Francie, 17. století.
14.
Nákladnou hedvábnou obuv si šlechtičny chránily přezůvkami, zvanými patin
(z francouzštiny). Do patní části se zasunul podpatek střevíců, aby byla dáma
„jistější v kramflecích“.
15.
Imitace obuvi slovenského lékaře Jana Jessenia (1566 – 1621), který v roce 1600
provedl v Praze první veřejnou pitvu na těle oběšence.
16. až 18.
Imitace pánské barokní a rokokové obuvi byly zhotoveny podle dobových předloh.
Častým prvkem bylo zdobení na nártu ve formě rozet, stuh nebo masivních spon.
19. a 20.
Střevíčky bez podpatku jsou charakteristickými představiteli klasicistního období
po roce 1800, které bylo inspirováno antickými ideály. K obuvi ve stylu balerín
se do společnosti nosily průsvitné lehounké toalety tzv. empírového střihu.
21.
Vějíř z rajčího peří pochází z pozůstalosti pražské ilustrátorky Marie FischerovéKvěchové. Počátek 20. století.
22. a 23.
Kotníčkové botky z hedvábného atlasu nebo rypsu byly módní v letech 1830 – 1840.
Šněrovaly se na vnitřní straně chodidla. Oba modely pocházejí ze sbírky pražské
ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové, kterou zlínské muzeum získalo v roce
2006.
24.
Dámská svatební obuv z hedvábného atlasu, Podřipsko, kolem 1870.
25.
Imitace obuvi slavné české spisovatelky Boženy Němcové (1820 – 1862)
je zhotovena z materiálu zvaného brynel.
26.
Dámská společenská kabelka je zdobena pajetkami a korálky.
Brno, počátek 20. století.
27.
Dámská secesní obuv z jemné kozinky je zdobena sekanými korálky.
Praha, přelom 19. a 20. století.
28.
Luxusní domácí pantoflíčky vozili muži svým ženám jako atraktivní dárky z cest
po Orientu. Turecko a Japonsko, mezi léty 1870 – 1890.
29.
Kotníčkové botky byly velmi oblíbené zejména ve druhé polovině 19. století. Některé
typy měly zapínání pomocí drobných knoflíčků, a tak se k nim prodávaly malé
kovové háčky, které zapínání usnadňovaly.
Vitrína 3
1.
Opánky zvané láptě spletené z březové kůry nebo jiných přírodních materiálů
sloužily ruským mužikům a členům jejich rodiny při práci na poli. Zhotovení trvalo
jen pár hodin, trvanlivost však byla velmi nízká. Vydržely sotva tři dny.
Rusko nebo Ukrajina, 1. třetina 20. století.
2.
Trepky s velkou vlněnou bambulí zvané tsarouhia jsou součástí řeckého lidového
kroje; dodnes je obouvají příslušníci čestné stráže před prezidentským palácem
a hrobem neznámého vojína v Aténách.
3.
Opánek z jemně pletených usňových řemínků byl typickou obuví pastevců, Srbsko,
počátek 20. století.
4.
Opánek ze staré pneumatiky byl zhotoven ve dvacátých letech 20. století na Balkáně.
Dodnes se podobné typy obuvi vyrábějí podomácky například v rumunském Banátu
a čeští přistěhovalci je používají při práci na poli.
5.
Mužský střevíc zvaný huarache má efektně pletený svršek. Tento typ obuvi
se ze Španělska rozšířil i do Mexika. Datace: 30. léta 20. století.
6.
Pánský střevíc pletený technikou drhání nebo-li macramé.
Španělsko, počátek 20. století.
7.
Mohutné dřeváky nosili námořníci na palubách zaoceánských parníků, protože
dřevěná obuv neklouzala na mokrém povrchu. Když dřevák začal praskat, zpevnili
jej kovovým plátem. Holandsko, počátek 20. století.
Malované dřeváčky dostávaly často nevěsty jako první dar od ženicha. Holandsko,
30. léta 20. století.
V Čechách byly dřeváky nejvíce rozšířeny v oblasti Šumavy, na Chodsku. V této
lokalitě se dlabaly zpravidla z bukového dřeva. Obuvi s dřevěnou podešví a svrškem
z usně se zde přezdívalo nejšle.
8.
Kotníčková botka z kůže soba, Sibiř, cca 1950. Obuv věnovali do muzea turisté
z bývalého Sovětského svazu.
9.
Holínku ze sibiřského psa věnoval do muzea slavný český cestovatel pan Jiří
Hanzelka. Přivezl ji z cest po Sibiři na počátku 60. let minulého století.
10.
Dámská domácí obuv z kůže polního křečka byla zhotovena v Praze v roce 1912
jako „mistrovský kousek“ neznámým tovaryšem, který se ucházel o mistrovskou
zkoušku.
11.
Holínky zvané gutal nosí dodnes pastevci a kočovníci v Mongolsku. Vkládá se do
nich vložka zakončená efektní manžetou. Datace: kolem 1960.
12.
Taneční obuv vykládaná mozaikou z barevných usní, oblast Krymu a Kavkazu,
1. třetina 20. století.
Vitrína 4
1.
Vyznavači islámu nosí sešlápnutou patu, aby si usnadnili vyzouvání obuvi
při příchodu do mešity. Maroko nebo Alžír, počátek 20. století.
2.
Masivní mužská obuv zvaná babouche z konce 19. století s luxusní výšivkou
ze zlaceného dracounu má sešlápnutou patu, což je atribut bohatého muže
z Orientu.
3.
Elegantní červené pantoflíčky zdobí výšivka ze zlaceného dracounu.
Turecko, 30. léta 20. století.
4.
Ženský pantofel s podešví ve tvaru ryby, což byl symbol plodnosti, pochází z počátku
20. století z Iránu.
5. až 7.
Střevíce zvané juti s charakteristickým orientálním „ocáskem“, Irán nebo
Afghánistán, 30. léta 20. století.
8.
Mužská holínka kmene Inuitů z tulení kůže, počátek 20. století. Inuitské ženy
zpracovávaly surovou kůži žvýkáním.
9.
Mužský mokasín zdobený sekanými korálky. Aljaška, počátek 20. století.
Vitrína 5
1.
Mužská obuv z oblasti Tibetu, 60. léta 20. století.
2.
Dřevěný, stříbrem vykládaný sandál zvaný khadaun má ve špičce zvláštní knoflík,
který sloužil k uchycení obuvi mezi prsty. Hinduismus uctívá krávu jako posvátné
zvíře, proto příslušníci některých kast nemohli nosit obuv z hovězí kůže, a tak se
často používalo dřevo, lehké kovy nebo slonovina.
3.
Japonci se před vstupem do domácnosti zouvali. V exteriéru používali
na kotníčkovou textilní obuv zvanou tabi ještě sandály z rákosu.
Japonsko, počátek 20. století.
4.
Dřevák budhistického mnicha zhotovený z lakovaného dřeva, Japonsko, kolem
1960. Dar japonského velvyslance zlínskému obuvnickému muzeu z roku 1960.
5.
Pantoflíček pro gejšu věnoval zlínskému muzeu japonský velvyslanec v roce 1960
u příležitosti své návštěvy.
6.
Obuv pro záměrně deformovaná chodidla vznešených dívek za dob čínského
císařství, tzv. t´in – lien nebo také zlatá lilie. Miniaturní chodidlo bylo velmi ceněno,
malým dívkám se tak ve věku dvou až šesti let provádělo bandážování, jehož pomocí
bylo dosahováno chodidla v délce 8 – 15 cm.
7. a 8.
Obuv huapandi se středovým podpatkem z lehkého dřeva nosily mandžuské ženy,
konec 19. století.
9. až 11.
Výrobou obuvi se tradičně v čínském císařství zabývaly ženy, muži se podíleli
na prošívání vysokých vrstvených podešví. Svoji tradiční obuv čínská populace
zdobila motivy květin a zvířat. Kolekce dámských trepek pochází z 1. třetiny
20. století.
12.
Opánek z hroší kůže zvaný acholi se k noze přivazoval tkanicemi provlečenými
postranními otvory a ouškem v oblasti palce, Uganda, počátek 20. století.
13.
Mužský asymetrický sandál vyšívaný řemínky z hrubě činěné kůže nosili beduíni
v oblasti severní Afriky, 30. léta 20. století.
14.
Symetrický sandál se silnou podešví a s elegantním řemínkovým vázáním pochází
ze Senegalu, 30. léta 20. století.
15.
Jednoduchý symetrický sandál je na okrajích podešve prošitý hrubě činěnou kůží.
Pravděpodobně Mali, 30. léta 20. století.
16.
Sandál zdobený obrovským knoflíkem nosili obyvatelé Horní Volty, dnes Burkina
Faso, 30. léta 20. století.
17.
Sandál s obrovskou podešví pochází pravděpodobně z afrického Mali,
30. léta 20. století.
18.
Symetrický sandál s vrstvenou podešví vyšívanou hrubě činěnou usní,
Severní Afrika, 30. léta 20. století.
Vitrína 6
1.
Dámské galoše zvané „šedý mor“ skutečně zamořily celé Československo
na dlouhých deset let. Nosily se cca od roku 1953 až do počátku 60. let minulého
století. Dovnitř se obouvaly textilní lodičky nebo bačkory.
2.
„Pařížanky“, tak zněl název bílých galoší, které na počátku 60. let minulého století
nahradily „šedý mor“.
Vitrína 7
1. a 2.
Dámské galoše s dutým podpatkem začala firma Baťa vyrábět na přelomu let 1928
a 1929.
Vitrína 8
1.
Motorkářské boty z produkce firmy Baťa, kolem 1936.
2.
Šněrovací boty pro kanadské dřevorubce, výrobce firma Baťa, 1936.
Vitrína 9
1.
Chlapecké lyžařské boty z 30. let minulého století s vázáním značky „kandahar“.,
které dostalo název po Fredericku Sleighe Robertsovi (1832 – 1914), jež v roce 1880
jako velitel britské jednotky osvobodil v afghánském městě Kandaharu obklíčenou
posádku. V roce 1911 převzal lord Roberts záštitu nad prvním závodem ve
sjezdovém lyžování a libozvučný název „kandahar“ se stal prestižní značkou. Použili
ji i bratři Reugové pro název lyžařského vázání.
2.
Chlapecké bruslařské boty zvané „džeksny“ podle amerického bruslaře Jacksona
Heinse. Výrobce firma Baťa, kolem 1936.
3. a 4.
Pánské bruslařské boty z produkce firmy Baťa, konec 30. let minulého století.
Vitrína 10 – dětská obuv
1.
Zámožnější rodiny uchovávaly první dětské botičky jako relikvii. Důkazem
je pokovovaný střevíček od vídeňské firmy A. Köhler z počátku 20. století, který
má na podešvi nápis „Evženkovi – první střevíčky“.
2.
Capáčky z jelenicové usně nosila v roce 1852 prababička pražské ilustrátorky
Kornélie Němečkové.
3.
Dívčí kotníčkové botky z jemné kozinky se zapínáním na drobné knoflíčky měly
původně krásnou vínovou barvu. Čechy, konec 19. století.
4.
Střevíčky s řemínkem kolem nártu pro malé parádnice z konce 19. století, Čechy.
5. a 6.
Ve druhé polovině 19. století se stále většina dětské obuvi vyráběla na symetrickém
kopytě. Často takovou obuv nosilo několik sourozenců v rodině po sobě. Dětské
botičky pocházejí z přelomu 19. a 20. století.
7.
Sandál se svrškem splétaným z úzkých řemínků byl vyroben ve firmě Karl
Budischowsky v Třebíči kolem roku 1926. Firma tento typ obuvi vyvážela do mnoha
zemí světa. Velkou oblibu si ve dvacátých letech minulého století získaly především
na plážích v Kalifornii.
8.
Dětský dřevák s dělenou podešví z produkce firmy Baťa v éře I. světové války. Tyto
dřeváky se netěšily velkému zájmu zákazníků. Údajně velká část produkce skončila
po válce v kotlech baťovské elektrárny. Zůstal po nich jen legendární slogan:
„Dopadl jak Baťa s dřevákama“.
9. až 11.
Dívčí a dětské střevíce zvané „séglovky“ pocházejí z produkce firmy Baťa. Výroba
byla zahájena v roce 1896 a vyráběly se až do konce I. světové války. Byl to první
úspěšný výrobek firmy, který pronikl na trhy celého Rakouska-Uherska, ale také do
Polska a do Itálie.
12.
Dětské botičky v kombinaci šedé a černé usně se staly naprostým hitem v produkci
firmy Baťa. Výroba tohoto vzoru byla zahájena již v roce 1923 a vyráběly
se nepřetržitě až do roku 1939.
Vitrína 11 - Baťa
1.
Kolekce luxusní dámské společenské obuvi byla vyrobena v modelárně firmy Baťa
Zlín pro světovou výstavu EXPO New York 1939. Soubor však nebyl v USA
prezentován, protože Adolf Hitler zakázal účast protektorátních zemí na této výstavě
s ohledem na sílící protesty Američanů proti jeho expanzi.
2.
Elegantní vycházkové polobotky získalo zlínské muzeum do své sbírky od pana
Milana Schelingera z Prahy. Koupil si je jeho tatínek v roce 1938. Pan Schelinger
senior byl také otcem slavného českého zpěváka Milana Schelingera.
3.
Dámské brýle s bakelitovými obroučkami, pudřenka v koženém pouzdře, efektní
kabelka z imitace hadinky, korálky z mušliček i elegantní plstěné klobouky pocházejí
z konce 30. let minulého století.
4.
Kotníčkové šněrovací botky byly vyrobeny ve firmě Baťa na přelomu 20. a 30. let
minulého století.
5.
Šněrovací střevíce z kolekce zhotovené v modelárně firmy Baťa Zlín pro světovou
výstavu New York 1939.
6.
Ve třicátých letech minulého století nabízela firma Baťa svým zákazníkům přes 1200
rozličných vzorů obuvi, a to za pověstné „baťovské ceny“, které se pohybovaly
u dámské obuvi v rozpětí od 39 do 69 Kč. Plstěný klobouček pochází z konce 30. let
20. století.
7.
„Správná obuv zvyšuje sebevědomí“! Tak zněl reklamní slogan na elegantní pánské
polobotky z produkce firmy Baťa. Tento model se prodával za 79 Kč.
8.
Obuv s dřevěnou lomenou podešví začala firma Baťa Zlín vyrábět na sklonku roku
1940, kdy se začal projevovat citelný nedostatek kvalitních usní. Prodávaly
se zpočátku bez válečných přídělových lístků v prodejnách firmy Baťa
za 29 až 39 Kč.
9.
„Meltonky v zimě – lék proti rýmě“! Tuto zimní obuv začala firma Baťa Zlín vyrábět
v roce 1923 a v mnoha rozličných variantách se tento typ obuvi udržel až do roku
1947.
10.
„Mužům dobrého vkusu“ byl určen tento model elegantní polobotky z roku 1938.
Výrobce Baťa Zlín.
11.
Pánské sandály zvané „italky“ vyráběla firma Baťa Zlín ze zbytků usní. Domácí
dělnice splétaly svršek z barevných řemínků a ve finále se obuv kompletovala
v továrně. Datace: 1932 – 1938.
12.
Luxusní pánské vycházkové polobotky byly výsledkem vynikající spolupráce
modelářů, obuvníků a ortopedů, kteří pracovali pro firmu Baťa. Datace: 1938.
13.
Dámské a dětské dřeváky z období II. světové války, výrobce Baťa Zlín.
14.
Nezbytným doplňkem výbavy elegantního muže z éry 30. let minulého století byly
tzv. „psí dečky“. Chránily chodidlo před chladem a nepohodou. Výstřední džentlmeni
nosili tyto manžety v bílé barvě.
15.
Dámská a pánská obuv zvaná „buldočky“ z dvacátých let minulého století.
Přezdívalo se jim tak proto, že měly vyztuženou špičku, tzv. kapli.
Výrobce firma Baťa Zlín.
16.
Dámské botky se zapínáním na drobné knoflíčky se prodávaly v prodejnách firmy
Baťa pod reklamním heslem „Zima je krásnější v teplé obuvi“.
Datace: počátek 20. let minulého století.
Vitrína 12 - Reptilie
1. a 2.
Elegantní dámské lodičky z produkce firmy Baťa Zlín, kolem roku 1938.
V prodejnách firmy Baťa se prodávaly za neuvěřitelných 79 Kč, což byla s ohledem
na tehdejší platy baťovských dělnic opravdu velmi levná záležitost.
3. a 4.
Luxusní sponkové střevíčky z reptilií (kůže hadů a ještěrů) vyráběla ve třicátých
letech minulého století slavná brněnská firma J. Viktorin. Oba modely pocházejí
z roku 1936.
5.
Elegantní dámskou kabelku z hadinky měly ve své výbavě mnohé proslavené ženy.
Podobný model vlastnila i dlouholetá Hitlerova milenka Eva Braunová
(1912 – 1945), se kterou se říšský kancléř oženil den před jejich společnou
sebevraždou.
6.
Luxusní dámské doplňky z konce 30. let: šněrovací střevíc z produkce firmy Baťa,
kabelka z imitace krokodýlí kůže, jemné kozinkové rukavičky a límec z tchoře.
7.
Efektní semišovou lodičku zdobí brož a potahovaný podpatek z imitace hadinky.
Výrobce Svit Gottwaldov (Zlín), 1949.
8. až 11.
Sandály, lodička a šněrovací střevíc byly vyrobeny v modelárně podniku Svit
Gottwaldov (Zlín) v padesátých letech 20. století pro rodinné příslušnice tehdejších
modelářů. Šťastné to ženy!
12.
Lodičky z imitace ještěří kůže, Brno, kolem roku 1938.
Vitrína 13 - Design
1.
Vzácné secesní střevíčky z roku 1900 od firmy Stiller Berlín jsou zhotoveny
ze zlacené kozinky. Podpatek je ozdobený pravým plátkovým zlatem.
2. a 3.
Efektní společenský pantoflíček a lodička z kolekce zhotovené v modelárně firmy
Baťa Zlín pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Bohužel se tyto modely
do USA nikdy nedostaly, protože účast na EXPO zakázal tehdejším protektorátním
zemím Adolf Hitler.
4. a 5.
Společenské sandalety z éry 70. let minulého století.
6.
Elegantní společenské sandalety z počátku 90. let 20. století mají zajímavý mosazný
podpatek a podešev.
7.
Dámské společenské sandalety, 80. léta, Turecko.
8.
Dámské peněženky z éry 30. let 20. století, Brno.
9.
Efektní sandalety nechal pro svou manželku zhotovit podle vlastního návrhu
MUDr. Milan Hanák z Brna v roce 1939.
10.
Dámská kabelka ve tvaru vaku, Indie, 30. léta 20. století.
11. až 13.
Po červených střevíčcích toužily ženy již od starověku. Zajímavé jsou lodičky č. 12,
ve kterých se v roce 1994 vdávala mongolská studentka Fakulty technologické
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V červených svatebních šatech a střevíčcích
posetých pajetkami a korálky jí to velmi slušelo.
14.
Dámské sandalety z produkce podniku Svit Gottwaldov (Zlín) měla v 60. letech
20. století v den své svatby na nohou snad každá druhá nevěsta v tehdejším
Československu. Elegantní kozinkové rukavičky pocházejí rovněž z 60. let.
15. až 19.
Zlínský designér obuvi Pavel Zapletal tvořil v devadesátých letech minulého století
velmi originální kreace. Obouval největší české celebrity, například Báru Basikovou,
Sisu Sklowskou, Helenu Vondráčkovou a další hvězdy českého show-businessu.
20.
Efektní nadčasové sandalety z imitace hadí kůže nosila na přelomu let 1939 – 1940
manželka MUDr. Milana Hanáka, známého brněnského ortopeda. Pan doktor sám
své ženě tuto obuv navrhoval a v roce 1939 jí nechal vyrobit na míru 29 párů
podobné luxusní obuvi.
21.
Studenti ateliéru designu obuvi na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském
Hradišti rozhodně nepostrádají fantazii. Inspirují se Marcem Chagallem nebo
Amedeem Modiglianim. Nebojí se ani experimentů s peříčky. Tyto modely
pocházejí z roku 2003 a dalo by se říci, že jsou velmi nadčasové.
Vitrína 14
1.
Luxusní dámské lodičky zvané „bruselky“. Mimořádný úspěch zaznamenala kolekce
tehdejšího národního podniku Svit Gottwaldov (Zlín) na EXPO 1958 v Bruselu.
Posléze začal podnik vyrábět tyto elegantní střevíce i pro veřejnost.