výroční zpráva - Planetárium Praha

Transkript

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
příspěvková organizace
Zřizovatel: hlavní město Praha
VÝROČNÍ ZPRÁVA
ZA ROK 2006
ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
PLANETÁRIUM PRAHA
HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1
KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7
POD HVĚZDÁRNOU 768,
TEL. 257320540
TEL. 220999001-3, 233376452
182 00 PRAHA 8
IČO
064441
FAX
FAX
TEL. 283910644
DIČ
CZ00064441
245 005 519
E-mail
[email protected]
233376434
E-mail
pl anetar i u m@pl ane tar i u m.cz
E-mail
d ab l i ce ob s @ p l a n eta r i u m. cz
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2006
Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací
přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla
Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Od té doby se stala organickou
složkou pražské kultury a po sloučení s Planetáriem je největší institucí svého druhu v ČR.
Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a
technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího
působení. V současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově
hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Kopernikově kopuli na Kleti
(společné pracoviště s HaP České Budějovice).
Návštěvníci:
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2006 přes
132 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 410 návštěvníky
(77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 25 289 osob (19,1%) a hvězdárnu
v Ďáblicích navštívilo 4548 návštěvníků (3,4%). Zhruba 67,5% návštěvníků tvořily
organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.
Více na straně 4
Programy pro školy:
HaP nabízí programy od pohádek s astronomickou tématikou, přes pořady pro
žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské
studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník
základních i středních škol. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6.
třídy základních škol.
Programy pro veřejnost:
Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o
prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a
Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na
hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy.
Kurzy a kroužky:
V roce 2006 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak
kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především
na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak
studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
Více na straně 15
Mimořádné akce:
Přestože rok 2006 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události
v astronomii a kosmonautice (výjimkou bylo částečné zatmění Slunce), podařilo se připravit
několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Z těch nejzajímavějších uveďme „Člověk ve vesmíru“,
„Měsíc Tibetu“, „Noc vědců“ nebo „Sobota s roboty“. Dobře navštíveny byly rovněž velké
tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. Od září do října proběhlo několik akcí k 50.
výročí zahájení činnosti hvězdárny Ďáblice.
Více na straně 17
Výstavy:
Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech
střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout více než 13 krátkodobých tématických
výstav.
Více na straně 19
2
Odborná činnost:
Aktivita v odborných projektech se v roce 2006 soustředila zejména na využívání
robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pozorovací
projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP.
Více na straně 21
Vydavatelská činnost:
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 23 titulů s astronomickou
tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací.
Více na straně 24
Komerční aktivity:
Doplňková činnost v sobě zahrnuje - stejně jako v předchozích letech - především
pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a poskytování s tím
souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby
nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti.
Více na straně 25
Údržba a technický rozvoj:
V roce 2006 došlo ke zpomalení tempa rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Vzniklo
zejména zpožděním při získávání stavebního povolení pro bezbariérový přístup do prvního
patra a při výběru dodavatele astronomické výstavy. To na druhou stranu umožnilo uvolnit
kapacity technického oddělení na další akce a úspěšně zvládnout všechny další plánované i
mimořádné akce.
Mezi zvláště významné akce patří například vyřešení chlazení a vytápění
v přechodném období sálů Planetária pomocí dvou reverzních chladících jednotek. Oblasti
energetických úspor byla obecně věnována velká pozornost. Na podzim se podařilo
realizovat komplex opatření k úsporám energie na hvězdárně v Ďáblicích, jehož hlavní částí
byla výměna oken objektu.
Více na straně 25
Mezinárodní spolupráce:
Ve spolupráci s berlínským Zeiss-Grossplanetarium byl na začátku roku uveden pořad
„Tajemství Síria“. HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních
projektech a organizacích.
Více na straně 30
Handicapované osoby:
Na počátku roku 2006 se podařilo uvést do plného provozu systém bezbariérového
pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária Praha. Do konce roku bylo systémem
bezbariérového pohybu přepraveno přes 200 vozíčkářů, zejména handicapovaných dětí
v rámci školních návštěv. Zkušenosti s provozem jsou dobré a ohlasy vozíčkářů kladné.
Na konci roku byl podobný systém instalován i na Štefánkově hvězdárně.
Součástí konceptu „Neviděná obloha – dotýkejte se prosím“ je i snaha o individuální
přístup k nevidomým návštěvníkům. Pokud o to mají zájem a je-li to z časových důvodů
možné, jsou naši pracovníci ochotni se jim věnovat. Individuální přístup se osvědčil i
v případě dětí s kombinovanou vadou sluchu.
Více na straně 32
Rozbor hospodaření:
Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 28157 tis. Kč, neinvestiční příspěvek
ve výši 22 298 tis. Kč byl využit s maximální účelností. Hospodářský výsledek roku 2006
před zdaněním činil u hlavní činnosti -295 tis. Kč, u doplňkové činnosti 562 tis. Kč. Celkové
výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 111% a náklady na 100,4%, v doplňkové činnosti
byly výnosy splněny na 171% a náklady na 128%.
Více na straně 32
3
1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2006 přes
132 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 410 návštěvníky
(77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 25 289 osob (19,1%) a hvězdárnu
v Ďáblicích navštívilo 4 548 návštěvníků (3,4%). Zhruba 67,4% návštěvníků tvořily
organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.
1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA
V rámci HaP bylo v roce 2006 připraveno a uvedeno 16 nových pořadů, z toho nejvíce
v Planetáriu (12)
Planetárium
„Formosa - překrásný ostrov Taiwan“ (Starvid)
premiéra 7.1.2006
Ostrov Taiwan odděluje od Číny Taiwanská úžina.
K Čínské republice na Taiwanu, jak zní oficiální
název státu, patří Pescadorské ostrovy a dalších 8
ostrovů nebo souostroví. Hlavní ostrov je značně
hornatý, 260 vrcholů přesahuje třítisícovou hranici nadmořské výšky.
„Tajemství Síria“ (Cosmorama)
premiéra 18.2.2006
Pořad vypráví poutavý příběh výzkumu Síria nejjasnější hvězdy pozemské oblohy. Fascinující
astronomické vědomosti Dogonů, doložené
originálními záznamy a citáty, jsou v pořadu
konfrontovány s našimi nejnovějšími poznatky.
Autentický obrazový a hudební doprovod,
připravený speciálně pro tuto příležitost, dodává
příběhu zvláštní kouzlo a přitažlivost.
Pořad je uváděn ve spolupráci s berlínským Zeiss-Grossplanetarium.
„Země zářivých sedel - Malý Tibet“ (Starvid)
premiéra 4.3.2006
Pozoruhodná diashow využívající kombinace
diapozitivů a videosekvencí nás zavádí do jedné z
posledních enkláv tibetského buddhismu, vysoko v
horách severoindického Himálaje, Ladaku a
Zanskaru.
„Ztracená říše boha Slunce“ (Cosmorama)
premiéra 18.3.2006
Střední a Jižní Amerika - téměř magické pojmy pro
ty, kdo žijí na jiných světadílech. Proč se záhady
brání racionálnímu vysvětlení? Nechápeme záhady
proto, že je posuzujeme očima naší vlastní doby a
naší vlastní vědy? V pořadu se pokusíme
proniknout do tajemné mytologie ztracených
civilizací střední Ameriky a do jejich chápání světa i
4
vesmíru. Navštívíme známé památky, zamyslíme se nad dnes už téměř
zapomenutým významem indiánských astronomických kodexů i bájí.
„Slunce a stíny“ (Starvid)
premiéra 25.3.2006
Pořad o naší nejbližší hvězdě Slunci, slunečním záření,
optických úkazech v ovzduší a
zatměních.
„Zrození člověka kosmického“ (Cosmorama)
premiéra 15.4.2006
Pořad stručně rekapituluje uplynulých 45 let
pilotovaných letů do vesmíru, popisuje hlavní
americké a ruské programy v této oblasti a
uvádí hlavní důvody pro další rozšiřování těchto
aktivit v budoucnu.
„Vesmír malým dalekohledem“ (Cosmorama)
premiéra 1.7.2006
Už Vám někdo nabízel ke koupi hvězdu?
Nebo planetku? Nebo pár čtverečných metrů
povrchu Měsíce? Nenechte se nachytat
vychytralými obchodníky - nic takového
možné není. Ale nezoufejte! Pořad prozradí,
jak přesto může jakýkoliv kousek vesmíru
patřit jenom Vám.
„Toulky sluneční soustavou“ (DIGISTAR)
premiéra 9.9.2006
Výprava do pestrobarevného
světa planet i menších
podivuhodných těles sluneční
soustavy. Tento pořad je
prvním pořadem připraveným
pro nové digitální planetárium
Digistar 3.
„Co učil čáp na rybníce“ (učebna)
premiéra 14.9.2006
Přednáška pro žáky 2.-5. tříd. S vodou se
nesetkáme jen v rybníce, pokrývá větší část
povrchu planety Země, tvoří většinu lidského těla.
5
Na příkladech z říše rostlin a zvířat se děti seznámí s důležitostí vody ve
všech skupenstvích.
„Cesta do nekonečna“ (DIGISTAR)
premiéra 11.11.2006
Pořad nabízí prostřednictvím
počítačových simulací a
nového digitálního planetária
Digistar 3 pohled do
nejvzdálenějších konců
vesmíru. V roce 1922 bylo
zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Signály vyslané v té době se dnes
nacházejí ve vzdálenosti přes 80 světelných let. Pro člověka vzdálenost
nepředstavitelná, ve vesmírném měřítku zcela zanedbatelná.
„Pozorujeme oblohu“ (Cosmorama)
premiéra 6.11.2006
Děti 3.-5. tříd se v pořadu seznámí se základy
orientace na obloze, naučí se poznávat některá
souhvězdí a dozví se také, jak oblohu správně
pozorovat.
„Evropská jižní observatoř“ (Cosmorama)
premiéra 11.11.2006
Výprava na jednu z největších a
nejmodernějších observatoří světa, do
pustiny v chilské poušti Atacama, na vrcholu
Cerro Paranal. Obří teleskopy nás zavedou
do tajemného světa vesmírných objektů
nečekaných tvarů a barev, ale i půvabu.
Štefánikova hvězdárna:
„Praha Astronomická“
V průběhu staletí byla Praha vždy
centrem národní vzdělanosti
a kultury, v některých obdobích
dokonce světovým střediskem
vědeckého bádání. Neobyčejně
významnou úlohu sehrálo dnešní
hlavní město České republiky i v dějinách poznávání vesmíru.
S astronomickými záznamy se setkáváme již v nejstarších českých kronikách
a lze bez nadsázky říci, že astronomické znalosti byly u nás již v dávné
minulosti nedílnou součástí každého vyššího vzdělání.
„Mystérium hvězdy Betlémské“
Snad jedním z nejstarších a nejkrásnějších
symbolů Vánoc je lidový betlém, nad kterým
jasně září kometa - betlémská hvězda. Byla však
betlémská hvězda skutečně jasnou kometou?
6
Jaké nebeské představení dalo vzniknout její legendě? V pořadu se vydáte
za jejím tajemstvím, a při společném pátrání se podívate i do italského
městečka Assisi, spjatého se Sv. Františkem, zakladatelem tradice lidových
betlémů. Navštívíte i zemi babylonských mudrců, kteří se přišli do Betléma
poklonit právě narozenému spasiteli.
Hvězdárna Ďáblice:
„Sluneční soustava II“ - Pořad má dvě části,
počítačový film Sluneční soustava 2003, jehož
komentář je více strohý a trochu odbornější,
proto je pořad nabízen 2. stupni základních
škol. Protože každý film během doby zastarává,
je doplněn živě komentovanými videozáznamy
a
snímky z kosmických sond, takže je
průběžně aktualizován.
„Báje o Perseovi“ – promítaný bájný příběh propojuje
řadu souhvězdí podzimní oblohy. S jejich
vyhledáváním na obloze a zajímavými objekty,
které se v nich nalézají seznamuje následná
dataprojekce hvězdné oblohy. Podobný pořad
zřejmě nechybí na žádné z hvězdáren, proto je
i v naší nabídce pro menší děti.
1.2 PLANETÁRIUM PRAHA
Planetárium Praha nabízelo pro návštěvníky pořady v sálech Cosmorama, Starvid a
v učebně. Kromě pořadů měli návštěvníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve
foyeru, vidět krátkodobé příležitostné výstavy, podívat se do malého planetária nebo do
experimentální zahrady. Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků pro školní skupiny a
pro veřejnost. Během roku 2006 se uskutečnilo 2 203 představení pro veřejnost a školní
výpravy. Zhruba 75% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální
návštěvníci. Především díky minimalizaci technických odstávek mohl být zvýšen počet
nabízených termínů pro školní představení v sále Starvid, tak bylo dosaženo nejvyššího
počtu konaných představení za posledních šest let. To bylo nutné vzhledem k zvýšenému
zájmu o pořady digitálního planetária Digistar.
Zhruba 78% tvořili návštěvníci programů v sále Cosmorama, 15% návštěvníci
programů v sále Starvid a 5% návštěvníci akcí v učebně. Zbytek (cca 2%) tvořili návštěvníci,
kteří navštívili pouze astronomickou výstavu (návštěva výstavy je jinak zahrnuta v ceně
vstupenek na pořady Planetária).
V sále Cosmorama probíhala výuková i populárně naučná představení pod hvězdnou
oblohou. Právě projekce hvězd na největší projekční plochu v České republice a jednu
z největších v Evropě dělá Planetárium unikátním.
V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a
zeměpisnou tématikou. Poprvé byly v sále Starvid uvedeny dva nové pořady plně využívající
nové digitální planetárium Digistar3. Pokračovaly také tradiční cykly přednášek
(Kosmonautická kronika, cestopisné besedy).
V učebně byly nabízeny speciální přednášky, doplňující učivo především pro základní
a střední školy.
7
Stálá expozice ve foyeru Planetária byla rozšířena o expozici kosmonautiky,
instalovanou na západním schodišti Planetária.
Přestože Planetárium zaznamenalo mírný pokles návštěvnosti oproti letům
předchozím, udržela se návštěvnost především díky posledním měsícům roku na průměrné
úrovni a Planetárium navštívilo více jak 100 tisíc návštěvníků.
115000
3 500 000 Kč
3 000 000 Kč
2 500 000 Kč
105000
2 000 000 Kč
100000
1 500 000 Kč
tržba
návštěvnost
110000
1 000 000 Kč
95000
500 000 Kč
90000
0 Kč
2002
2003
2004
2005
2006
Graf 1: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 – 2006
1.2.1 Programy pro školy
Planetárium Praha eviduje ve své databázi více než 1300 aktivních škol. To jsou
školy, které v průběhu uplynulých čtyř let Planetárium navštívily alespoň jednou. Ve školním
roce 2005/2006 to bylo více jak 700 škol, které uskutečnily celkem více jak 1600 návštěv.
Z celkového počtu 1300 škol téměř 300 škol navštěvuje Planetárium každoročně, okolo 140
škol pak navštívilo v tomto školním roce Planetárium poprvé od roku 2002. Základní školy
představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední
školy a mateřské školy, přičemž oproti předchozím rokům došlo k mírnému nárůstu počtu
středních škol na úkor škol základních a mateřských.
Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária.
Provozní přestávky byly minimalizovány na 15 minut, díky postupnému náběhu jednotlivých
sálů je tak k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední
termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám,
maximálně 141. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu. Zatímco
dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 50 do 70%, odpolední
termíny bývají obsazeny jen z 40 až 25%. Oproti předchozímu roku byl zaznamenán mírný
pokles obsazenosti jednotlivých představení. To je způsobeno jednak větší nabídkou
zejména doplňkových pořadů a jednak bylo zjištěno, že některé školy bohužel zneužívají
možnosti bezplatné rezervace a rezervují si více termínů, z nichž některé bez omluvy
nevyužijí.
Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci
celodenních výletů, popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není
prakticky možné využít plnou kapacitu sálů.
Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve
dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské
základní školy a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti velkou
zátěž. Nejčastější je kombinace jednoho pořadu v sále Cosmorama a jednoho v sále Starvid
(28 případů).
8
80%
70%
obsazenost sálu (%)
70%
62%
60%
50%
48%
58%
56%
54%
53%
55%
37%
40%
30%
32%
24%
20%
10%
0%
08.45 09.00 09.15 10.00 10.15 10.45 11.15 11.30 13.15 13.30 15.00
začátky představení
Graf 2: Průměrná obsazenost kapacity sálu při jednotlivých školních představeních
Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech
sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní
projekční ploše i projekčnímu zařízení, vytvářejícím iluzi hvězdné oblohy. V poslední době
ale začíná vzrůstat zájem o sál Starvid s digitálním planetáriem Digistar.
Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku
a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty
slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt
s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada
výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti
přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady
doplňkové.
Pro mateřské školky jsou určeny pevné termíny představení, což jednak zajišťuje
poměrně vysokou obsazenost sálu okolo 70% a současně umožňuje školkám snadno zařadit
návštěvu Planetária do svého programu. V roce 2006 bylo promítáno mateřským školkám 7
pohádek v 65 termínech. Tato představení navštívilo 7 328 dětí.
V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník
základních i středních škol. V roce 2006 se konalo celkem 623 výukových představení pro
více jak 51 tisíc žáků. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy
základních škol.
V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 36 doplňkových pořadů. Na základě
objednávek škol bylo uvedeno 261 představení pro téměř 19 tisíc osob. Z tohoto celkového
počtu bylo uváděno 67-krát 10 pohádkových příběhů pro více jak 5 tisíc dětí. Průměrná
obsazenost doplňkových pořadů je 36%, což je výrazně nižší než u pořadů výukových.
9
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy
Pořady nabízené školám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3
základních skupin:



pohádkové příběhy, které vhodnou formou seznamují mladší děti se základními
poznatky o vesmíru
pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků
programy, které rozšiřují školní výuku
Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou s živým
lektorem.
Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou
tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale stále zůstávají pohádkou.
Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro
mateřské školky, jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto
zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická
a další specifika.
Základním školám jsou nabízeny 3 typy pořadů:
 pohádkové příběhy s astronomickou tématikou (1. –
4. ročníky).
 živé přednášky vedené lektorem (1. – 4. ročníky).
 automatizované pořady pokrývající a rozšiřující
probíranou látku (3. – 9. ročníky)
V roce 2006 bylo uvedeno deset pohádkových příběhů,
které na 67 představeních navštívilo 5 158 dětí.
Šest výukových pořadů pro základní školy shlédlo na 314 představeních 37 054 žáků.
Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené pro 5. a 6. ročníky, velmi
žádaným je také „Vesmír kolem nás“ pro 3 a 4. ročníky.
Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2006
uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 21
představeních 1894 studentů. Ostatní pořady byly staženy
z nabídky a nahrazeny novými pořady v sále Stravid, který
umožňuje názornější vysvětlení probírané problematiky.
Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky
druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Nejžádanějším pořadem byl,
stejně jako v loňském roce, pořad „Noční obloha“ (31-krát, pro 3 086 osob) poskytující
základní seznámení se souhvězdími a objekty, 4krát uváděný také v anglické verzi.
V druhém pololetí roku 2006 byl uveden nový pořad „Pozorujeme oblohu“, obdobného typu
jako „Noční obloha“, určený však pro první stupeň základních škol. Jen za období od září do
prosince byl pořad „Pozorujeme oblohu“ uváděn 19-krát pro 2 158 osob. Z populárně
naučných pořadů byl nejžádanější pořad „Bohové, faraóni a hvězdy“. Celkem navštívilo 194
představení 13 711 osob.
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy
V sále Starvid je stále rozšiřována nabídka astronomických pořadů. Stále více škol
navštěvuje pořady připravené pro digitální planetárium Digistar3. Pro tento systém byly
vytvořeny 2 výukové pořady. Pořad „Toulky sluneční soustavou“ pro 5. a 6. ročníky
základních škol, který nahradil v září roku 2006 pořad „ Výprava za zajatci Slunce“ a
10
v listopadu 2006 pořad „Cesta do
nekonečna“ pro střední školy, který nahradil
pořady v sále Cosmorama „Architektura
vesmíru“ a „K hranicím vesmíru“.
Další pořady využívají starší systém
Starvid. Jedná se zejména o zeměpisné
pořady. Pořad „Evropa“ pro 6. - 9. třídy ZŠ
je zaměřený vedle geografických poznatků
na aktuální otázky o Evropské unii. Jako doplňující pořady pro výuku zeměpisu a dějepisu
bylo nabízeno 9 pořadů, z toho 3 premiérově v tomto roce.
V sále Starvid bylo uváděno 5 výukových pořadů. Na 190 představeních je shlédlo
9 925 osob. Dále bylo v roce 2006 uvedeno 10 doplňujících programů pro školy při 67
představeních pro 2 859 osob.
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy
Celkem bylo uváděno 6 tematických přednášek. Při 98
přednáškách je shlédlo 2419 osob. Přednáška „Naší přírodou“ je
uváděna ve dvou verzích – pro první a pro druhý stupeň
základních škol.
Ke konci roku 2006 byla do nabídky zařazena doplňující
přednáška „Pražská veverka“, která vznikla ve spolupráci se
sdružením Ornita. Do projektu monitoringu výskytu veverek v
Praze se zapojují školy i jednotlivci.
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost
V roce 2006 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury byla prováděna
ve vyčleněných dnech v průběhu celého roku. Pro veřejnost tak byla budova Planetária
otevřena 318 dnů v roce. Během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost ve večerních
hodinách, o víkendech pak 5-7 pořadů denně a během prázdnin 3-4 pořady denně.
Na celkově nižší návštěvnost mělo kromě řady jiných faktorů vliv i provádění
parkových úprav v okolí Planetária v období květen – srpen. Především v červnu a červenci
byl přístup do planetária velmi ztížen. To potvrzuje i následující graf, kdy v měsíci srpnu
došlo k nárůstu počtu návštěvníků a počet návštěvníků byl dokonce výrazně vyšší, než je
dlouhodobý průměr.
14%
12%
10%
8%
6%
4%
2%
0%
n
de
le
or
ún
c
n
en
en
en
ne
be
rv
ět
ez
e
u
v
ř
e
d
k
č
rv
b
če
sr
n
pe
ří
zá
en
říj
ec
ad
in
op
s
t
o
lis
pr
Graf 3: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku 2006
11
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama
V roce 2006 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno 26
pořadů, proběhlo 677 představení pro 10 598 návštěvníků.
Programy pro děti jsou uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak
v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou jsou jarní prázdniny, kdy je zachován režim
z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol.
V roce 2006 bylo nabízeno 6 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem
142 představení pro 5 795 osob.
Kromě šesti pohádek s astronomickou tématikou byla vždy jednou v měsíci
(s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Obloha pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly
seznámit se základními údaji o vesmíru a také o aktuálním dění na obloze i v kosmickém
výzkumu. V roce 2006 se konalo 9 přednášek pro celkem 734 návštěvníků.
V roce 2006 bylo pro sál Cosmorama připraveno pět nových audiovizuálních
programů pro veřejnost. Jednalo se o pořady „Tajemství Síria“ „Ztracená říše boha Slunce“,
„Zrození člověka kosmického“, „Vesmír malým dalekohledem“ a „Evropská jižní observatoř“.
Programy „Tajemství Síria“ a „Ztracená říše boha
Slunce“ byly koncipovány tak, aby mohly být zařazeny i do
nabídky večerních pořadů.
Z 18 pořadů pro veřejnost bylo uváděno při večerních
představeních střídavě 7 večerních pořadů, které navštívilo
během 289 představení 3 600 návštěvníků. Nabídka
večerních pořadů byla v průběhu roku rozšířena o premiérové
pořady „Tajemství Síria“ a “Ztracená říše boha Slunce“.
Večerní pořady jsou uváděny během celého týdne s výjimkou pátku.
V roce 2006 bylo uspořádáno 6 speciálních přednášek pro 138 osob. Jednalo se
především o přednášky „Vesmír 2006“ o zajímavostech na obloze v roce 2006 a „Pohyby
vesmírných těles“, vysvětlující základy pohybu planet a hvězd po obloze.
1.2.2.2 Programy v sále Starvid
V sále Starvid bylo uváděno v roce 2006 pro veřejnost 11 audiovizuálních pořadů,
celkem se konalo 200 představení pro 2 411 návštěvníků.
Pořady v sále Starvid jsou uváděny o víkendech ve dvou odpoledních termínech.
Vždy je uváděn jeden pořad s astronomickou tématikou a jeden pořad geografickocestopisný.
V roce 2006 bylo pro veřejnost v sále Starvid připraveno pět premiérových pořadů.
Z oblasti geograficko-cestopisných se jednalo o pořady „Formosa - překrásný ostrov Taiwan“
a „Země zářivých sedel - Malý Tibet“. Dále vznikly tři pořady s astronomickou tématikou:
nejdříve pořad „Slunce a stíny“ a v druhé polovině roku pořady „Toulky sluneční soustavou“ a
„Cesta do nekonečna“. Tyto dva pořady již plně využívají digitální planetárium Digistar3.
Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od poloviny září
do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 29 zeměpisných
přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 672
osob. Od nového školního roku byla připravena nová internetová prezentace těchto
přednášek, což se částečně projevilo i na zvýšení návštěvnosti.
V roce 2006 se konalo 7 přednášek o zajímavostech z kosmického výzkumu v rámci
„Kosmonautické kroniky“, které navštívilo 185 osob.
12
1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2006 přes 25 tisíc návštěvníků, z toho bylo
8836 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost ve srovnání s uplynulým rokem
zaznamenala pokles o 20%. Tento propad mohl být způsoben mimo jiné i tříměsíční
odstávkou lanové dráhy na Petřín, na jejímž provozu jsou kulturní zařízení na Petříně životně
závislá. Tuto úvahu potvrzuje i skutečnost, že k poklesu počtu školních výprav prakticky
nedošlo, zatímco v případě individuálních návštěvníků to bylo cca 30%.
O sobotách a nedělích byly pravidelně uváděny astronomické pořady pro děti i
dospělé. Astronomické přednášky se konaly jednou za měsíc. Návštěvnost těchto programů
se držela na zhruba stejné úrovni jako v uplynulém roce a spolu s celkovým poklesem
návštěvnosti to svědčí o vzrůstající oblibě těchto programů.
Astronomická pozorování se konala v pravidelné otevírací době a také při třech
mimořádných příležitostech (zatmění Slunce, Měsíce a Noc vědců).
V roce 2006 využilo nabídku 11ti školních pořadů 288 školních výprav, celkem 8678
žáků. Nejnavštěvovanějším pořadem byl „Na výlet do vesmíru“ pro 3. – 4. ročník ZŠ, který
navštívilo přes 30 % výprav.
Vzhledem k dlouhodobějšímu nedostatku pořadů pro střední školy byla v roce 2006
zahájena výroba pořadů s pracovními názvy „Astrofyzika“ a „Energie a ekologie“, které by
spolu s některými pořady pro dospělé tvořily základ nové ucelené nabídky pro všechny typy
středních škol. V případě „Astrofyziky“ se jedná o multimediální pořad, který je možné
operativně sestavit 40-ti minutovým výběrem z celkem 12 ti bloků o celkové délce cca 150
minut, v případě „Energie a ekologie“ se jedná o kombinaci naučného pořadu a poutavého
příběhu.
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost
V roce 2006 byl během léta uváděn upravený pořad pro veřejnost „Prahou
astronomickou“, který byl obsahově sladěn se současně probíhající výstavou v dolním sále
hvězdárny. Přes celkově malé množství návštěvníku hvězdárny v letním období díky
odstávce lanové dráhy byla relativní návštěvnost pořadu na dobré úrovni.
Nově byl pro veřejnost na konci roku 2006 uveden vánočně laděný pořad „Mystérium
hvězdy betlémské“, věnovaný v širších souvislostech tajemstvím obestřenému nebeskému
úkazu a okolnostem, které podle tradice před dvěma tisíci let doprovázely Kristovo narození.
Dokončen byl také text k novému pořadu „Čas hvězd a mandragor“, který se podrobně
zabývá astronomií a obecně vědou v rudolfínské době.
Přes celkový pokles návštěvnosti hvězdárny o výše uvedených 20 % zaznamenala
návštěvnost přednášek a pořadů pro veřejnost pokles jen o statisticky nevýznamných 5 %,
což svědčí o rostoucí oblibě a atraktivitě této části programu. Celkem se v roce 2006
uskutečnilo 222 promítání a přednášek pro děti a dospělé, které navštívilo 1152 dospělých a
1134 dětí.
Počet astronomických přednášek se ustálil na frekvenci jednou za měsíc,
astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelná součást sobotní
a nedělní prohlídky hvězdárny, a jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do
programové nabídky pro nejširší veřejnost.
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě
pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Třikrát byla hvězdárna
mimořádně otevřena díky astronomickým úkazům i mimo otevírací dobu. Jednalo se o
13
zatmění Slunce (29.3.) a zatmění Měsíce (7.9.). Mimořádně byla hvězdárna otevřena také u
příležitosti Evropské noci vědců (23.9.), v jejímž průběhu byla pro návštěvníky připravena mj.
moderovaná diskuse s našimi předními odborníky na jednotlivá témata astronomie a
kosmonautiky. V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 600 návštěvníků.
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách
v přírodě).
Po dobrých zkušenostech z předchozích let byl program
Astrobusu nabízen i pro školy a školy v přírodě. Zájem mezi
školami byl tentokráte o něco nižší, což si vysvětlujeme jistým
nasycením poptávky v pravidelně oslovovaném okruhu škol.
Počet dětí ve školách, které program Astrobusu shlédly, však
zůstal na stejné úrovni. Astrobus navštívil v mimoprázdninových
měsících celkem 13 škol v přírodě, kde jeho program shlédlo
1045 dětí.
Zájem o Astrobus ze strany letních táborů byl již tradičně
vysoký a oproti roku 2005 se prakticky nezměnil. Naši nabídku v roce 2006 využily
především menší tábory, takže o letních prázdninách navštívil Astrobus 25 táborů, kterých se
zúčastnilo celkem 1085 dětí. V rámci Astrobusu probíhal také prodej publikací z nabídky
HaP.
Příjmy za výjezdy Astrobusu se oproti roku 2005 zvýšily o cca 12 %, díky celkově
nižšímu počtu dětí však poklesly výnosy za prodané publikace a celkový výnos tak zůstal na
stejné úrovni jako v roce 2005. Výnosy z jednoho výjezdu však narostly v průměru o 15 %,
takže pořádání Astrobusu je nyní z ekonomického hlediska efektivnější.
1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
Ďáblická hvězdárna je nejmenším střediskem
s nejmenším počtem zaměstnanců. V roce 2006 oslavila
hvězdárna Ďáblice 50 let od jejího založení. Hvězdárnu
navštívilo celkem 4548 návštěvníků (veřejnost: 1220 školy:
3328). Přes nepatrně nižší návštěvnost ve srovnání
s rokem 2005 vzrostly tržby a to zejména za prodej
publikací. Na nižší návštěvnost má vliv poloha hvězdárny
na okraji Prahy a s tím spojená obtížná dosažitelnost.
Dalším limitujícím faktorem je velmi malá kapacita
přednáškového sálu.
1.4.1 Přednášky pro školy
V rámci provozu pro školy bylo uváděno 11 pořadů, které shlédlo při 109
představeních 3328 žáků. Součástí pořadů je i prohlídka hvězdárny a za dobrého počasí i
pozorování denní oblohy.
1.4.2 Pořady pro veřejnost
V roce 2006 bylo uspořádáno celkem 23 přednášek s astronomickou,
kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se uskutečnilo 14 filmových
večerů s podobnou náplní. Průměrná návštěvnost byla 12 osob.
Pozorování oblohy se konalo podle plánu vždy ve čtvrtek večer, 2x za měsíc i v pátek
večer a každou neděli odpoledne. 29.3. se uskutečnilo mimořádné pozorování zatmění
Slunce. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 92 pozorování.
14
2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á J M O V Á Č I N N O S T
V roce 2006 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako
v uplynulých letech. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé.
Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní
středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
2.1 KURZY A KROUŽKY
2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)
V červnu byly ukončeny oba běhy AKM ročníku 05/06 a na
podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 06/07. Při
výuce byly využívány audiovizuální prostředky – simulace
astronomických dějů na PC a práce s multimediálními
astronomickými tituly, dále učební pomůcky, jež umožňují
pochopení optických jevů (optická lavice, spektroskop) a
veškeré dostupné pomůcky pro vizualizaci probíraných dějů.
Značná část lekcí byla samozřejmě věnována praxi
s dalekohledy a pozorování oblohy. Oba kroužky navštěvovalo celkem 23 frekventantů. Za
rok 2006 proběhlo v každém kroužku 33 lekcí.
2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)
V průběhu roku 2006 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku
astronomického kurzu 2005/2006, na který bylo přihlášeno 34 posluchačů. Kurz úspěšně
ukončilo 18 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu
do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník
2006/2007 pro 41 posluchačů.
Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a
v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem
proběhlo 24 lekcí (v prvním pololetí 13, v druhém pololetí 11).
2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)
V květnu 2006 byl ukončen běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 05/06, po
kterém následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky pro úspěšné absolventy kurzu,
po nichž je frekventant schopen samostatně pracovat s pozorovací technikou a v případě
zájmu ze strany HaP i provádět návštěvníky po Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl pak
zahájen běh II. ročníku 06/07. Kurz probíhá podle modelu zavedeného v roce 2003 a je
rozdělen do dvou semestrů, přičemž první má za úkol zopakovat a prohloubit astronomické
znalosti nabyté v I. ročníku a cílem druhého semestru je výchova pozorovatele a
demonstrátora Štefánikovy hvězdárny. Za tím účelem po každé lekci následují praktika,
v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a
zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství
praktik je nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. Výkladové lekce
samozřejmě využívají audiovizuální a výpočetní techniku. Astronomický kurz 06/07
navštěvuje 19 frekventantů.
2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna)
Letní soustředění absolventů 1. a 2. ročníku Astronomického kroužku proběhlo na
hvězdárně v Rokycanech v době od 22. do 29. 7. 2006. K dispozici jsme měli (jako
15
každoročně) celý areál hvězdárny s chatičkami a prakticky celou hvězdárnu (přednáškový
sál, klubovna a za přítomnosti zaměstnance kopule).
Hlavní náplní programu bylo samozřejmě pozorování noční oblohy, která je světelně
podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná
k vyhledání a pozorování slabých objektů. Další částí
programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení
z astronomie. Patří mezi ně nácvik složení a ustavení
dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním
pozorování a základy navigace (určení geografických
souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických
tabulek). Nezapomínalo se ani na prázdninové aktivity jako
jsou výlety do okolí a hry v přírodě, jejichž součástí byla i
stavba modelu sluneční soustavy. Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných
chatičkách. Stravu smluvně zajistila hvězdárna v Rokycanech. Ubytování, stravu a dopravu
si platil každý účastník sám. Akce se zúčastnilo 13 frekventantů kroužků.
2.1.1.5 Astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna)
Na základě projektu předloženého skupinou
demonstrátorů hvězdárny byla pro potřeby akce
Hvězdárnou a planetáriem hl.m. Prahy zapůjčena
mobilní pozorovací technika a tábornické vybavení.
Dohledem nad zapůjčenými prostředky byl v místě
pověřen jeden odborný pracovník ŠH.
26. ročník Mobilní astronomické expedice
(MAE2006) proběhl ve dnech 25. srpna - 3. září na
tábořišti nad obcí Zachotín. Expedice se zúčastnilo
a na chodu se podílelo celkem 36 účastníků, z toho
6 pracovníků Štefánikovy hvězdárny. Letošní ročník
Mobilní astronomické expedice se setkal s relativně nepříznivým počasím, prováděla se tedy
pouze vizuální a přehledová popřípadě zaškolovací pozorování.
Z pozorovacích programů se v limitovaném čase pro pozorování rozběhla meteorová
pozorování a to jak vizuální, tak teleskopickou metodou. V závěru týdne bylo možné
pozorovat i několik zákrytů hvězd Měsícem. Data byla odeslána k dalšímu zpracování na
hvězdárnu ve Valaškém Meziříčí.
Z fotografického programu byl zvolen přehled a katalogizace asterizmů. K pozorování
byl použit kombinovaný přístroj složený z pointeru Zeiss 8cm a digitálního fotoaparátu Nikon
D100 spolu s objektivy MTO 1000mm a Sonar 200mm.
2.2 ODBORNÉ SEKCE A ZÁJMOVÁ ČINNOST
2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha)
V roce 2006 pokračovala činnost „Kosmoklubu“ - skupině věkově neomezených
hlubších zájemců o kosmonautiku působící při Planetáriu. V současnosti má 12 stálých členů
a schází se v učebně vždy jednou měsíčně a schůzky navštěvuje 9 - 19 osob.
2.2.2 Dovolená s dalekohledem
Dovolenou s dalekohledem pořádá Hvězdárna a
planetárium hl. m. Prahy ve spolupráci s Hvězdárnou
v Rokycanech. Jedná se o akci určenou majitelům
astronomické techniky a jejich rodinám. Smyslem této akce je
umožnit během společného pobytu pod oblohou výměnu
zkušeností
z konstruování
amatérských
dalekohledů,
16
pozorování a fotografování oblohy atd. 17. ročník DsD se již po šesté uskutečnil v
rekreačním středisku OAZA v osadě Pivoň v západních Čechách, a to od 19. 8. do 27. 8.
2006.
V roce 2006 se DsD zúčastnilo 109 účastníků a organizátorů, což je hranice kapacity
tábora. Přibližně 30% účastníků se akce zúčastnilo poprvé. Pro každou rodinu byla
připravena brožurka „Za krásami letní oblohy“, která obsahovala souhrn zajímavých objektů
na letním nebi, včetně efemerid přeletů ISS a záblesků Iridií spočítaných pro danou lokalitu.
3. M I M O Ř Á D N É AK C E
Přestože rok 2006 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události
v kosmonautice (výjimkou bylo částečné zatmění Slunce), podařilo se připravit několik
přitažlivých akcí pro veřejnost.
3.1.1.1 Zatmění Slunce
29. března 2006
Ve středu 29. března 2006 bylo z území České republiky
pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Maximální fáze
zatmění v Praze byla 0,487 slunečního průměru. Přestože
počasí nebylo optimální, zatmění nakonec na hvězdárně
v mimořádné otevírací době
pozorovalo přes 200
návštěvníků.
Mimořádná pozorování pro veřejnost probíhala i na
hvězdárně v Ďáblicích.
Úkaz byl k dispozici i na internetu díky Slunečnímu dalekohledu a radioteleskopu na
terase Planetária.
3.1.1.2 Člověk ve vesmíru (Planetárium Praha)
Duben 2006
K výročí letu prvního člověka do vesmíru byla uspořádána
série speciálních přednášek a diskuzních pořadů. 13. dubna
diskutovali a odpovídali na otázky návštěvníků Mgr. Antonín Vítek,
Ing. Karel Pacner, Mgr. Jiří Kroulík a Ing. Marcel Grün v pořadu
„Člověk ve vesmíru dnes a zítra“. 18. dubna se konala v rámci cyklu
„Kosmonautická kronika“ přednáška „Gagarin a ti druzí“. K této
příležitosti byla instalována ve foyeru krátkodobá výstava „Zrození
člověka kosmického“ a 15. dubna byla v sále Cosmorama
stejnojmenného pořadu.
uvedena
premiéra
3.1.4.4 Dětský den (Štefánikova hvězdárna)
3. 6. 2005
V blízkosti
Štefánikovy
hvězdárny
ztroskotala
mimozemská loď. Na její palubě byl nalezen mimozemšťan EDI.
Choval se přátelsky a mírumilovně, a tak lidstvo spojilo své síly,
aby pomohlo opravit porouchaný navigační systém jeho lodi,
který umožnil určit správný název hvězdy, kolem které obíhá
EDIho domovská planeta.
Taková byla náplň dětského dne, kde splněním
jednotlivých úkolů pomohly děti EDImu vrátit se domů.
17
Současně probíhalo v kopulích pozorování Slunce a pozemských objektů a v přednáškovém
sále promítání pořadů pro děti. Každý malý návštěvník obdržel za svůj výkon drobný dárek.
Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí.
3.1.1.5 Měsíc Tibetu (Planetárium Praha)
Září 2006
Od 9. do 29. září se konala v prostoru výstava „Tibeťané
v autonomní oblasti ČLR, v Amdu , Ladakhu a Indii“, v prvním
týdnu konání výstavy tvořil tibetský mnich Dr. Lama Jampa
pískovou mandalu, symbol míru, harmonie a pozitivní energie.
Akce byla doprovázena dvěma přednáškami „Tibetská
medicína“ věnované nejen medicíně, ale i kultuře Tibetu. Ke
konci měsíce pak v rámci cyklu
„Cestovatelských
besed“
proběhly
přednášky
„Do
Ladakhu a Zanskaru v zimě“ a „Čínský Yunnan
do Tibetu načerno“. Celkem se těchto čtyř
zúčastnilo 111 osob. Výstavu navštívilo v tomto
osob, přičemž 14.září, kdy proběhl závěrečný
„zničení mandaly“ přišlo 58 osob.
a trekování
přednášek
období 411
ceremoniál
3.1.4.5 Noc vědců
22. 9. 2006
Na noc z pátku 22. na sobotu 23. září vyhlásila Evropská
komise tzv. „Noc vědců“. Cílem této aktivity je zejména oboustranné
přiblížení lidí a vědy. Štefánikova hvězdárna se tentokrát do této
aktivity zapojila mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci), cyklem
pořadů pro veřejnost a moderovanou besedou s předními českými
odborníky v různých oborech astronomie.
Akci navštívilo na 400 lidí .
3.1.1.6 Sobota s Roboty (Planetárium Praha)
14.října 2006
V sobotu 14.října se ve spolupráci s občanským
sdružením Robotika uskutečnila soutěž autonomních
robotů „Robotour 2006“. Cílem soutěže bylo prokázat
schopnost robotů orientovat se bezpečně ve venkovním
prostoru. Akce se zúčastnilo 8 týmů a ohlas veřejnosti
byl značný.
Návštěvníci Planetária mohli vidět nejenom
roboty v akci, ale mohli si
také prohlédnout otevřené
depo ve foyeru, kde
probíhala příprava robotů
na soutěž, nebo navštívit cyklus přednášek o robotech ve
vesmíru, připravený pracovníky planetária. Celý měsíc byla
k dispozici výstavka o akci a o robotech ve vesmíru.
18
3.1.1.7 SPACE TWO
Konkurzem na účastníky mezinárodní dětské vesmírné expedice v Planetáriu
vyvrcholila na podzim 2006 celoroční česká soutěž SPACE TWO , ve spolupráci s HaP
pořádaná Dětskou tiskovou agenturou a Mladými Debrujáry. Vítězné týmy dětí ze zemí celé
Evropské Unie prošly na přelomu října a listopadu 2006 výcvikem v Evropském vesmírném
centru v belgickém Transinne, kde na závěr společně uskutečnili simulovaný kosmický let.
Celá akce se setkala se značným ohlasem ve veřejnosti i sdělovacích prostředcích.
3.1.1.8 Den Poezie
11. 11. 2006
Štefánikova hvězdárna se připojila k programu 8. ročníku Dne poezie, pořádaného
Společností poezie u příležitosti výročí narození K. H. Máchy. Hvězdárna byla vybrána jako
startovní bod trasy pro starší žáky (11 – 15 let). V rámci programu byla přednesena krátká
přednáška „Čeští spisovatelé ve vesmíru“. Akce se zúčastnilo přibližně 30 zájemců.
4. V Ý S T AV Y , K N I H O V N Y
Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech
střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu deset, na Štefánikově
hvězdárně dvě a na hvězdárně v Ďáblicích jednu krátkodobou tématickou výstavu.
4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA
Prohlídka výstavních prostor byla součástí návštěvy pořadů uváděných v Planetáriu,
kromě toho bylo možné navštívit výstavu samostatně. Pouze výstavní prostory navštívilo
4776 osob.
Světelné panely i informace na počítačových monitorech stálé výstavy z astronomie a
kosmonautiky byly průběžně aktualizovány. Na začátku roku byla instalována nová expozice
věnovaná atmosféře a československému kosmickému výzkumu na západním schodišti
planetária. Bohužel se zpozdilo získávání 3D exponátů od dalších institucí a také vytváření
náplně pro multimediální počítače neprobíhá přesně podle plánu.
V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny
při umělém osvětlení (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi).
Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly
o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní
pracovníci Planetária.
Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky.
4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM)
V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2006 instalovány tyto
tématické expozice, volně vázané na aktuální programovou nabídku nebo astronomické a
kosmonautické zajímavosti:
4.2.1 výstavy s astronomickou tématikou
„NOČNÍ OBLOHA“ aneb co můžeme vidět na obloze malým
dalekohledem nejen v létě
„Zrození člověka kosmického“ - výstava ke stejnojmennému
pořadu o historii kosmonautiky
19
„NOVÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA“ - jak se změnila sluneční soustava z pohledu nové
definice zveřejněné na IAU2006 konaném v Praze
4.2.2 výstavy s cestopisnou tématikou
„Taiwan“ - fotografická výstava ke stejnojmennému
programu
„Dogoni - Tajemství Síria“ - výstava fotografií doplňující
stejnojmenný pořad
„Himaláj - Malý Tibet“ - výstava fotografií Martina Mykisky
ke stejnojmennému pořadu
„Pyrenejský poloostrov očima fotografa Petra Hubáčka“ výstava fotografií
4.2.3 výstavy ke speciálním akcím
„Obhajoba pastelky“ - výstava kreseb malířky Marie
Brožové, výstavu doprovázelo veřejné
kreslení během, něhož vznikl obraz „Ze
života hvězd“
„Tibeťané a mandala“ výstava fotografií ze života
Tibeťanů spojená s vytvořením mandaly
„Autonomní roboti“ – robotická technika pro výzkum
vesmíru. Roboti na cizích vesmírných
tělesech
4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ
Prochází rozsáhlou rekonstrukcí, vzhledem k nutnosti stavebních úprav
prostor byly v roce 2006 vystavené exponáty stejně jako v předchozím roce spíše
redukovány. Zejména s ohledem na budování bezbariérového přístupu do 1. patra budovy a
dále pak vzhledem ke zpoždění při výběru dodavatele realizace nové výstavy došlo
k posunutí definitivního dokončení akce na rok 2007. Získaného času bylo odbornými
pracovníky Štefánikovy hvězdárny využito k přípravě kompletních podkladů pro podrobný
scénář a libreto (což poněkud sníží celkové náklady realizace) a do koncepce mohly být
zařazeny i některé nové zkušenosti s popularizací astronomie pro nevidomé.
4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA)
4.4.1 Hvězda života a smrti
březen – červen 2006
Tato výstava byla věnována naší
nejbližší hvězdě – Slunci. Shrnovala
nejdůležitější poznatky o Slunci, které lidé
odhalili za posledních 400 let, kdy se
výzkumem Slunce zabývají, naznačovala
směry, kterými se bude jeho studium do
budoucna ubírat a podtrhovala jeho
význam jako prakticky jediného a zároveň
nevyčerpatelného zdroje energie pro
lidstvo. Výstava byla zahájena u příležitosti zatmění Slunce dne 29. března 2006.
20
4.4.2 Praha astronomická
červenec – prosinec 2006
Více než tisíciletá historie pražské
astronomie zanechala své stopy v
nesčetných
památkách.
Prvním
z významných období byla doba vlády
Karla IV. a posledních Lucemburků.
Mnohé z nich jsou spojeny se zlatou
dobou rudolfínskou, kdy v Praze
pracovali nejvýznamnější astronomové
své doby Johannes Kepler a Tycho
Brahe. Bezpočet astronomických památek ukrývá pražské Klementinum, unikátní historické
přístroje je možné obdivovat v pražských museích - tato témata zpracovávala výstava,
doplněná o historické exponáty ze sbírek hvězdárny, nově vyrobený funkční model sextantu
a multimediální model staroměstského orloje.
4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY
V roce 2006 došlo v podniku k reorganizaci,
v jejímž rámci bylo zrušeno místo knihovníka hvězdárny,
neboť bylo pro podnik silně neefektivní vyhrazovat celý
pracovní úvazek na relativně malý provoz knihovny.
Protože se však domníváme, že provoz knihovny pro
veřejnost by měl být i nadále zachován, byl pro mírně
redukovanou otevírací dobu knihovny vyhrazen jeden
z pracovníků programového oddělení hvězdárny. Při redukci otevírací doby o 50 % se
podařilo dosáhnout úspor na pracovních zdrojích 85 % a poklesu výpůjček o pouhých 10 %,
což považujeme za silné zefektivnění provozu. Díky zapojení dalších pracovníků a
demonstrátorů hvězdárny došlo k výraznému pokroku v převodu katalogu knihovního fondu
do elektronické podoby. Databáze nyní obsahuje asi 70 % hlavního knižního fondu.
Knihovna byla otevřena pro veřejnost 127 výpůjčních dnů a jejích služeb využilo 516 čtenářů,
kterým bylo poskytnuto 156 absenčních výpůjček a 744 výpůjček prezenčních.
Návštěvníci knihovny jsou frekventanti astronomických kroužků a kurzů (žáci
základních škol, studenti středních a vysokých škol), pracovníci příbuzných ústavů a dále
představitelé nejrůznějších profesí ve středním věku a důchodci, k jejichž zálibám patří
astronomie, kosmonautika apod.
4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA
Na konci roku 2005 proběhla rekonstrukce knihovny Planetária, v únoru 2006 byla
knihovna vybavena novým nábytkem a začalo stěhování fondu zpět do knihovny. Knihovna
byla uvedena do plně provozuschopného stavu v září. V současné době slouží především
pracovníkům Planetária (pro veřejnost je určena knihovna Štefánikovy hvězdárny). Probíhají
práce na třídění fondu – dochází k mírným úpravám jeho struktury a současně
k odstraňování některých duplicit, které již s ohledem na současný stav znalostí nejsou
potřebné. Fond knihovny je příležitostně doplňován.
5. O D B O R N Á Č I N N O S T
Aktivita v odborných projektech se v roce 2006 soustředila zejména na využívání
robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pozorovací
projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP.
21
5.1 VĚDECKÁ ČINNOST
Hlavní náplň vědeckého oddělení HaP lze rozdělit do dvou oblastí: výzkum částic
kosmického prachu, na kterém se HaP dlouhodobě podílí, a práce v oblasti historických
studií. Krom toho se vedoucí vědeckého oddělení výrazně podílí na provozu pro veřejnost a
školy, na programové tvorbě Štefánikovy hvězdárny a na organizaci programové náplně
večerů pro demonstrátory.
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy prostřednictvím řešitele již od roku 1985
spolupracuje s ústavem Maxe-Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu v SRN. Tak se
rovněž podílí na experimentu umístěném na americké kosmické sondě Cassini, která se
stala r. 2004 první umělou družicí Saturnu; ČR se tím poprvé v historii oficiálně zúčastnila
projektu NASA. Řešitel se rovněž jako jediný odborník z ČR podílí na koncepci
mezinárodního projektu DUNE (Dust near Earth) pro studium prachových částic kolem Země
a zapojil se do přípravy projektu Europlanet (European Planetary Network), kterého se
zúčastŇuje asi 40 institucí ze 17 evropských zemí (dvě z ČR).
Kromě níže podrobněji rozvedených projektů se činnost pracovníků vědeckého
oddělení zaměřila dále na problematiku zpracovávání naměřených dat ze vzorku
impaktových skel, odebraných v minulosti řešitelem in situ přímo z meteoritového kráteru
Žamanšin
v Kazachstánu (výsledky budou publikovány r. 2007 v renomovaném
mezinárodním časopise) a na pokračování speciálního mapování vybraných částí povrchu
Měsíce. Někteří pracovníci vědeckého oddělení se rovněž zapojovali do programové tvorby
naší organizace, podstatně ovlivňovali projekty odborných pozorování ŠH a zúčastnili se
přípravy podkladů pro novou astronomickou expozici ŠH.
5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka, CSc.)
Při výzkumu kosmického prachu bylo zjištěno, že řada signálů detekovaných
analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini (dále CDA) není způsobena elektricky
nabitými prachovými částicemi, což vedlo k zahájení rozsáhlého programu vyhledávání
koincidencí signálů detekovaných CDA se signály detekovanými jinými detektory umístěnými
na sondě.
Dále pokračovala analýza výsledků měření elektrického náboje prachových částic
pomocí CDA se zaměřením na elektricky kladně nabité prachové částice a studium vlivu
elektronů vyskytujících se v okolí Saturnu a dopadajících na CDA na detekci elektrického
náboje prachových částic.
Probíhaly výpočty elektrického náboje nesférických prachových částic v okolí Země
jako součást podpůrných studií pro rozpracovanou evropskou „prachovou observatoř“ DUNE
(DUst Near Earth). Studium se také týkalo elektrického náboje a elektrostatické fragmentace
„porózních“ nesférických prachových částic, prováděny byly též výpočty elektrického náboje
nesférických prachových částic v centrálních oblastech kup galaxií.
5.1.2 Elektronický archiv historie hvězdárny (řešitel: RNDr. O. Hlad)
V roce 2006 byla prováděna úprava dat v dříve pořízené databázi archivních materiálů.
Rovněž pokračovalo vyhledání a skenování dokumentů a obrazů z historie HaP a ČAS. Vše
bylo uloženo na serveru ŠH a zálohováno na DVD či CD.
5.1.3 Práce v oblasti historických studií (řešitel: Mgr. P. Najser)
V roce 2006 byl připraven scénář pro výstavu „Praha astronomická“, která byla ve
druhé polovině roku instalována ve spodním sále Štefánikovy hvězdárny. Tato činnost má
pochopitelně nejblíže k aplikaci ve vlastní programové tvorbě a tématicky byla zaměřena
zejm. na období vlády císaře Karla IV. a posledních Lucemburků. Zároveň byl dokončen text
k pořadu „Čas hvězd a mandragor“, který je věnován astronomii a obecně rozmachu vědy
v rudolfínské době. Tento pořad byl namluven.
22
Dále byl připraven seriál o českých rodácích v měsíční nomenklatuře a který bude
součástí náplně informačních PC na nově připravované výstavě ŠH.
Nejen z této oblasti byla připravena řada přednášek pro veřejnost a demonstrátory ŠH,
některé z nich byly prosloveny i na jiných hvězdárnách a institucích v ČR.
5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ
V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a
měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i
demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny.
Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd
Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD
kamery a hledání extrasolárních planet.
5.2.1 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy Sluneční soustavy na
hvězdárně Ďáblice
V roce 2006 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy
Sluneční soustavy.Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí a do IOTA/ES
kvůli vyhodnocení evropské soutěže pozorovatelů YICOM. Bylo dokončeno zařízení
využívající zákrytové techniky pro měření tloušťky sluneční chromosféry.
5.2.2 Dalekohled MARK
Úspěšně byla rozvinuta spolupráce s pracovní skupinou pod vedením Ing. Jaroslava
Burčíka na půdě ČVUT FEL. V rámci vzájemné kooperace byly v zimním semestru 2006
zadány tři semestrální projekty na témata související s dalekohledem MARK – konkrétně
návrh autoexpozičního algoritmu pro celooblohovou kameru, návrh analyzéru snímků této
kamery a integrace katalogu objektů. Uzavření těchto prací a předání výsledků proběhne
v únoru 2007.
5.2.3 Hledání extrasolárních planet
V roce 2006 byla navázána spolupráce s Astronomickým ústavem MFF UK na studiu
transitujících extrasolárních planet. Cílem této práce je podrobné fotometrické studium nově
objevených objektů a současně i první statistické odhady vlastností těchto těles, jejich
distribuce a srovnání s tělesy sluneční soustavy. Za tímto účel byla pro dalekohled MARK
pořízena sada fotometrických BVRIN filtrů.
5.2.4 Sluneční sekce
V roce 2006 probíhala pozorování a zakreslování
sluneční fotosféry (podobně jako v předchozích letech)
v hlavní kopuli ŠH. Celkem bylo v roce 2006 pořízeno 77
kreseb v 75 dnech, na zakreslování se podílelo 22
pozorovatelů.
Napozorované
kresby
byly
ihned
zpracovávány pomocí programu Sun, tj. bylo určeno relativní
číslo, vypočteny heliografické souřadnice všech skupin skvrn
a jednotlivé skupiny byly klasifikovány McIntoshovou
klasifikací a IS-indexem. Napozorovaná data pak byla
pravidelně na konci každého měsíce zasílána do Solar
Influences Data analysis Center v Bruselu a Volkssternwarte v Padderbornu.
V roce 2006 bylo rozšířeno, doplněno a přepracováno zvláštní vydání nepravidelného
zpravodaje sluneční sekce Skvrna, které obsahuje cizojazyčné texty o Slunci. Tyto texty mají
za cíl zvýšit úroveň provádění zahraničních návštěvníků, a to především neanglicky
hovořících. Cílem zpravodaje je informovat nejen o činnosti sekce, ale také zprostředkovat
astronomické a astrofyzikální novinky související s nám nejbližší hvězdou.
23
29.3.2006 jsme mohli z našeho území pozorovat částečné zatmění Slunce. Na
přípravách pozorování a demonstrování tohoto úkazu pro veřejnost se podíleli i členové
sluneční sekce.
Členové sekce se též významným způsobem podíleli na přípravě tématické výstavy
Slunce – hvězda života a smrti, jež na Štefánikově hvězdárně proběhla ve dnech 21.3. –
10.7.2006.
5.2.5 Zákrytová sekce
Vzhledem k ubývajícímu počtu pozorovatelů zákrytů hvězd Měsícem proběhl v tomto
roce pokus o oživení zájmu o tuto činnost. Na konci roku 2006 proběhla informativní schůzka
zájemců o tuto činnost. Přestože data, zasílaná dál ke zpracování na Hvězdárnu Valašské
Meziříčí, již dnes nejsou vědecky přínosná, je pozorování zákrytů hvězd Měsícem dobrou
přípravou na pozorování zákrytů planetkových a tečných, které již své opodstatnění má.
Navíc je vlastní pozorování a jeho zpracování vhodnou příležitostí k získání pozorovatelské
praxe.
5.2.6 CCD Sekce
Koncem roku 2006 byla nově založena CCD sekce. Hlavním cílem sekce je naučit
demonstrátory samostatně pracovat s CCD kamerou a zpracovávat naměřená fotometrická
data do světelných křivek. K vlastní činnosti sekce je k dispozici CCD kamera SBIG ST-237,
která byla zapůjčena skupinou Aldebaran Group for Astrophysics a dále poloprofesionální
digitální fotoaparát Nikon D100 a notebook.
V roce 2006 byla provedena instalace zařízení a první testovaní pozorovacích
aparatur. V rámci přednáškové činnosti, kterou si organizují sami členové sekce
(demonstrátoři), proběhlo seznámení demonstrátorů s budoucí činností, přednáška
„Kuchařka: jak vytvořit vlastní světelné křivky“, seznámení s programem pro obsluhu kamery
(CCDSoft Version 5), seznámení s programem na zpracování světelných křivek (CMunipac),
školení zacházení s fotoaparátem Nikon a pořízení prvních snímků (Měsíc, Saturn) a
individuální zácvik demonstrátorů v zapojení a ovládání
CCD kamery.
5.2.7 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli
na Kleti
V roce 2006 proběhly pouze dva servisní výjezdy,
kdy byla provedena základní jarní a podzimní údržba
pracoviště
6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 23 titulů s astronomickou
tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací
6.1 Ediční činnost HaP v roce 2006
V roce 2006 byly vydány následující vlastní publikace a materiály:
název
Planetárium Praha
Mars s oblaky
Slunce s planetami
Mlhovina Rosseta
IO nad oblaky Jupitera
náklad /ks/ vydání
1000 dotisk
1950 dotisk
6000 dotisk
1000 dotisk
1000 dotisk
specifikace
Pohlednice
Pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
24
Astronaut na plošině manipulátoru
Země z kosmického prostoru
Kolize galaxií
Spirální galaxie NGC 4414
Cosmorama
Mlhovina Pelikán
Saturnův měsíc
Polární záře
Měsíční kráter (kresba)
Pexeso - kosmonautika
Pexeso - souhvězdí
raketoplán - házedlo
puzzle - Země
puzzle - astronaut
Hvězdářská ročenka 2007
Vesmír 2006
otočná mapka oblohy
kotouč - sluneční soustava
1000 dotisk
4700 dotisk
1000 dotisk
2000 dotisk
1000 dotisk
1200 dotisk
1000 nový titul
1000 nový titul
1000 nový titul
2000 dotisk
2000 dotisk
3000 nový titul
2000 dotisk
2000 dotisk
1800 nový titul
250 nový titul
4000 dotisk
7700 dotisk
Pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
Hra
Hra
Hra
Hra
Hra
kniha
Sešit
pomůcka
pomůcka
Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle
prodejné publikace, snadno dostupné i dětem a mládeži.
7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y
Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především v
pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánikovy hvězdárny
a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí
jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti.
Firemní společenské a prezentační akce jsou pořádány především v Planetáriu, které
nabízí unikátní podmínky. Celkem v Planetáriu proběhlo 10 akcí a to především v jarních a
podzimních měsících. Oproti minulým letům došlo k poklesu počtu komerčních akcí na
Štefánikově hvězdárně zhruba na polovinu.
Celkové výnosy z doplňkové činnosti činily v roce 2006 1 024 000,- Kč.
8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J
V roce 2006 došlo ke zpomalení tempa rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Vzniklo
zejména zpožděním při získávání stavebního povolení pro bezbariérový přístup do prvního
patra a při výběru dodavatele astronomické výstavy. To na druhou stranu umožnilo uvolnit
kapacity technického oddělení na další akce a úspěšně zvládnout všechny další plánované i
mimořádné akce.
Mezi zvláště významné akce patří například vyřešení chlazení a vytápění
v přechodném období sálů Planetária pomocí dvou reverzních chladících jednotek. Oblasti
energetických úspor byla obecně věnována velká pozornost. Na podzim se podařilo
realizovat komplex opatření k úsporám energie na hvězdárně v Ďáblicích, jehož hlavní částí
byla výměna oken objektu.
25
Finančně i organizačně nejnáročnější bylo vybudování vodovodní přípojky a části
vodovodního řadu pro objekt Planetárium.
Poprvé byly zvládnuty i mimořádné akce bez čerpání dodatečných prostředků ze
zdrojů MHMP, tedy na krytí byly použity prostředky organizace, případně rezervní fond.
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru
Planetárium
8.1.1.1 Bezbariérový pohyb v Planetáriu - dokončení
INVESTICE: 358493,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 356227 Kč
Systém byl dokončen v březnu 2006 a uveden do
zkušebního provozu. Do konce roku jím bylo přepraveno přes
200 vozíčkářů. (podrobněji viz. kapitola 10. Handicapované
osoby a Výroční zpráva za rok 2005).
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zpřístupnění veřejně přístupných
prostor Planetária pro handicapované občany bez nutnosti
zásahu do vnějšího pláště budovy.
8.1.1.2 Vybudování vodovodní přípojky pro Planetárium (akce 8753)
INVESTICE: 1 300 000,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 1 229 082,-Kč
Nová vodovodní přípojka by měla vyřešit dlouhodobě
nevyhovující stav v zásobování objektu Planetária pitnou
vodou. Akce byla realizována ve spolupráci s Odborem
ochrany prostředí MHMP, protože je napojena na vodovodní
řad budovaný v Královské oboře – Stromovce tímto odborem.
Celá akce byla především komplikovaná v tom, že OOP
nedostatečně koordinoval svoje dvě akce – tedy parkové
úpravy v okolí Planetária a již zmiňovanou výstavbu
vodovodního řadu. Pokud by se situaci nepodařilo za našeho přispění vyřešit, došlo by
k tomu, že by parkové úpravy včetně dlážděných komunikací byly v roce 2007 zdevastovány
výstavbou vodovodního řadu. I přes značné komplikace (minimální čas na přípravu,
nedostatečná dokumentace a stále se měnící požadavky ze strany zástupců OOP) se akci
podařilo zrealizovat s minimálním časovým zpožděním. V tuto chvíli je akce ze strany HaP
dokončena a čekáme na zprovoznění zbývající části vodovodního řadu, kterému by dle
sdělení OOP mělo dojít ve druhé polovině roku 2007
HLAVNÍ PŘÍNOS: Řešení dlouhodobě nevyhovujícího
stavu v zásobování pitnou vodou, úspora finančních
prostředků.
8.1.1.3 Pořízení chladící jednotky sálu Starvid (akce
8752)
INVESTICE: 1 000 000,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 1 000 000,-Kč
Původní chladící systém využíval zakázaný freon, navíc
umožňoval pouze chlazení. Proto byl nahrazen reverzní chladící
jednotkou, která umožňuje nejenom chlazení, ale též dotápění
systému v přechodném období. Součástí akce byla i výměna
26
chladiče ve vzduchotechnické jednotce, nové rozvody chladící vody a úpravy MAR. Celá
akce byla prováděna bez přerušení provozu v sále.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Energetické úspory, odstranění látek nebezpečných pro životní
prostředí.
8.1.1.4 Pořízení náhradního chlazení u jednotky MENERGA
INVESTICE: 800 000,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 731 450,-Kč
Vzduchotechnická jednotka Menerga, která slouží pro ventilaci nejvýznamnějšího
sálu Cosmorama, byla vybavena tzv. adiabatickým chlazením. Je sice technologicky
nenáročné, ale při vysokých letních teplotách nepříliš účinné a protože systém není zcela
uzavřený, má velkou spotřebu vody. Proto bylo nahrazeno reverzní chladící jednotkou, která
umožňuje nejenom chlazení, ale i dotápění systému v přechodném období. Součástí akce
byla i výměna chladiče ve vzduchotechnické jednotce, nové rozvody chladící vody a úpravy
MAR. Celá akce byla prováděna bez přerušení provozu v sále.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Energetické úspory, větší komfort v sále Cosmorama.
8.1.1.5 Nová střihová jednotka pro zpracování zvuku v nahrávacím studiu
V nahrávacím studiu planetária jsou vytvářeny zvukové doprovody pro všechny
pořady uváděné nejen v planetáriu, ale i na obou našich hvězdárnách. Pořízení nového
hardwarového a softwarového vybavení přispělo nejen k zvýšení kvality a technické úrovně
nahrávek, ale také vyřešilo dlouhodobé problémy s naplňováním autorských práv pro
doprovodnou hudbu. Součástí systému je i software Sony Cinescore, který umožňuje
generovat podkresovou hudbu k pořadům.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zvýšení kvality nahrávek pořizovaných ve studiu Planetária.
8.1.1.6 Nový zvukový systém pro sál Cosmorama
Původní zvukový systém byl v každodenním provozu od roku 1996, v poslední době
se začaly množit závady zejména na hlavním mixážním pultu a na minidiskových
přehrávačích. Protože se jedná o klíčové prvky systému, bylo nutné je vyměnit. Současně
s výměnou mixážního pultu byly minidiskové přehrávače nahrazeny PC se speciálním
softwarem, který umožňuje jeho začlenění do stávajícího systému a byly pořízeny nové
mikrofony. Systém je nainstalován, jeho plné uvedení do provozu očekáváme v únoru 2007,
poté, co bude ukončen převod stávajících nahrávek z minidisků do PC.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zvýšení kvality zvuku v sále
Cosmorama.
8.1.1.7 Pořízení monitorů s plochou obrazovkou jako
náhrada za stávající BTV na astronomické výstavě v
Planetáriu
Náhrada původních CRT monitorů velkoplošnými LCD
displeji umožnilo zkvalitnit projekci v exponátech na astronomické
výstavě. Obraz nových monitorů je kontrastnější a kvalitnější a
27
s vyšším rozlišením. Současně mají nové zobrazovače nižší spotřebu.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zvýšení kvality projekce na výstavě.
8.1.1.8 Nová výstavní expozice v planetáriu (atmosféra, Československý
kosmický výzkum
CELKOVÉ NÁKLADY: 400 000,- Kč
Stavební úpravy na západním schodišti v souvislosti se stavbou systému
bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách planetária umožnily instalovat
v těchto místech novou část výstavní expozice. Součástí expozice jsou vitríny na 3D
exponáty, panel zobrazující historii československého kosmického výzkumu a děje
v atmosféře. Panel je osazen interaktivními počítači a velkoplošným monitorem. Dalším
lákadlem určitě bude více než osm metrů dlouhý textilní banner, zobrazující jednotlivé vrstvy
atmosféry nebo původní raketa SONDA, která byla vyvíjena v ČR v šedesátých letech.
Bohužel se zpozdilo získávání 3D exponátů od dalších institucí, stejně tak jako vytváření
náplně do interaktivních počítačů, které vznikají v planetáriu.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Rozšíření výstavních prostor.
8.1.1.9 Nákup nábytku do zrekonstruované knihovny v planetáriu
Nové, jednotné, zasklené a uzamykatelné skříně umožní
uložení knih příruční knihovny planetária. Kromě lepší ochrany
knih poskytují skříně také nepatrně větší prostor pro knihy.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zlepšení podmínek pro uložení knih.
Štefánikova hvězdárna
8.1.1.10 Zřízení bezbariérového přístupu na astronomickou výstavu v prvním
patře Štefánikovy hvězdárny
INVESTICE: 1 214 000,- Kč
Ve druhé polovině roku mohla být konečně zahájena
instalace bezbariérového přístupu na Štefánikovu hvězdárnu. Do
konce roku byl systém instalován a uveden do zkušebního provozu.
Jeho plnému využití brání dosud nerealizovaná návaznost na
astronomické výstavě a drobné závady zjištěné během provozu,
které mohou být odstraněny až za teplého a suchého pačasí. Do
plného provozu by měl být systém uveden na jaře 2007.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zpřístupnění prvního patra Štefánikovy
hvězdárny pro handicapované občany.
8.1.1.11 Obnova výpočetní techniky na ŠH
INVESTICE: 260 000,- Kč
V rámci této akce bylo pořízeny dvě výkonné grafické stanice a několik kancelářských
počítačů, které jsou nezbytně nutné pro činnost Štefánikovy hvězdárny. (podrobněji viz
kapitola 4.3)
HLAVNÍ PŘÍNOS: Obnova techniky.
28
8.1.1.12 Nová výstava včetně stavebních úprav (akce 7668)
Došlo ke zpoždění při výběru dodavatele astronomické výstavy. Proto byly provedeny
v roce 2006 pouze drobné dílčí stavební úpravy.
HLAVNÍ PŘÍNOS: modernizace systému, provozní úspory
Hvězdárna Ďáblice
8.1.1.13 Komplex opatření k úsporám energie na hvězdárně
v Ďáblicích
INVESTICE: 240 000,- Kč
V roce 2006 byla provedeny zásadní kroky ke snížení
energetické náročnosti provozu hvězdárny Ďáblice. Nejdůležitějším
krokem byla výměna oken a devíti skleněných výplní v kopulích
hvězdárny za výplně s termoizolačními skly.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Energetické úspory.
8.2.1. Údržba budov
V roce 2006 bylo odstraněno graffiti z objektů Planetárium a hvězdárna Ďáblice, bylo
opraveno přístupové schodiště do planetária poškozené dlouhodobým působením spodní
vody, opravena část plata před planetáriem, instalována nová přepěťová ochrana do
hlavního rozvaděče Planetária a provedeno přestěhování části unikátních strojů z dílny na
Štefánikově hvězdárně.
Na
Štefánikově hvězdárně
došlo k celkové
rekonstrukci dílny. Byly demontovány některé obráběcí
stroje a převezeny do Planetária. Tím vznikl prostor pro tzv.
čistou dílnu, tedy místo, na kterém je možno provádět
údržbu a čištění optiky, jemné mechaniky a výrobu
elektrotechnických součástí. Většina strojů byla umístěna do
střední části dílny.
8.3.1. Údržba výpočetní techniky
Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky.
Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru profesionální systém auditu
software.
Na základě dobrých zkušeností se softwarem pro sklad a prodej byl tento systém
pořízen i pro pokladnu Štefánikovy hvězdárny. Tento software byl upraven a rozšířen o
možnost prodeje vstupenek.
V Planetáriu byla navýšena rychlost pevného připojení na 3Mbit/s. Po 10 letech
provozu došlo k první závažné havárii na jednom ze dvou původních serverů Planetária.
Proto byly oba původní servery odstaveny a nahrazeny novým výkonnějším serverem.
Dlužno dodat, že i když poškození bylo vážné, podařilo se všechna uložená data
zrekonstruovat a nedošlo tak k vážnějším ztrátám.
Na Štefánikově hvězdárně byly modernizovány některé počítače a po celý rok byla
prováděna běžná údržba a renovace zařízení, nutných k provozu hvězdárny.
Počátkem roku byl veškerý telefonní provoz hvězdárny převeden na internetovou
telefonii VoIP. Motivací pro postupný přechod na VoIP je především úspora výdajů za
telekomunikace.
29
V polovině roku došlo také ke změně vnitřní struktury počítačové sítě Štefánikovy
hvězdárny, kde došlo k oddělení úložišť sdílených dat a části sítě přístupné zvenčí (WWW a
FTP servery atd.). Vnější segment byl navíc opatřen pokročilým bezpečnostním řešením.
8.4.1. Údržba pozorovací techniky
V roce 2006 pokračoval na Štefánikově hvězdárně vývoj softwaru pro robotický systém
MARK a probíhaly další práce na uvedení dalekohledu do plného provozu. Na dalekohled
byla instalována parkovací čidla, zprovozněn byl systém řízení napájení a další dílčí
komponenty. V závěru roku byl dalekohled odeslán k odbornému seřízení optické části,
finálnímu ustavení primárního zrcadla a justaci menisku.
Na Hvězdárně v Ďáblicích bylo dokončeno zařízení využívající zákrytové techniky pro
měření tloušťky sluneční chromosféry a pracovník hvězdárny o něm přednesl referát na
Evropském sympoziu o zákrytových projektech v Leidenu, Holandsko.
V polovině roku došlo k poruše řídícího systému slunečního dalekohledu a
radioteleskopu umístěného na terase Planetária. Na odstranění závady se pracuje a
současně probíhají práce na vylepšení návštěvnického interface.
8.5.1. Běžná údržba
Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami běžná údržba objektů. Na
Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci
střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny, odstraňování náletových křovin a výsadbě
ušlechtilejších dřevin. V Planetáriu se pracovníci údržby významným způsobem podíleli
například na instalaci nových chladících systémů pro sál Starvid a Cosmorama.
V dílnách Štefánikovy hvězdárny byly vyrobeny
dva demonstrační modely, které jsou využívány
na astronomické výstavě. Prvním z nich je
Telurium, umístěné ve spodním výstavním sále.
Model zprostředkovává představu o pohybu
Země a Měsíce okolo
Slunce, zejména o
rychlostech
oběhu.
Zároveň na něm lze
demonstrovat střídání dne a noci na Zemi, cyklus ročních období
nebo princip zatmění Slunce a Měsíce.
Do nově zrekonstruovaných prostor výstavy v prvním patře
hvězdárny byl zkonstruován a umístěn funkční model sextantu.
Model spolu s informačním panelem nabízí praktickou ukázku
měření výšky nebeských těles nad obzorem v souvislosti
s výpočtem zeměpisné šířky pozorovatele. Model je umístěn u
okna tak, aby v případě příznivého počasí bylo možné měřit výšku Slunce a Měsíce.
8.6.1. Autoprovoz
U obou automobilů VW Transporter a Škoda Felicia byly provedeny pravidelné roční
servisní prohlídky, při kterých byly provedeny drobné opravy a výměny provozních náplní. Na
vozech se v průběhu roku nevyskytly žádné vážnější závady. Automobil Škoda Felicia je
ovšem na hranici své technické životnosti a předpokládá se jeho výměna v roce 2007.
9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y
HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních projektech a
organizacích. Na počátku roku byl uveden ve spolupráci s Berlínským planetáriem
v pražském planetáriu pořad „Tajemství Síria“.
30
9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE
Odborní a vědečtí pracovníci se dle svého zaměření individuálně zúčastňovali
specializovaných tuzemských akcí, pořádaných jinými institucemi, kde obvykle též
přednášeli.
9.2 SPOLUPRÁCE S JINÝMI ODBORNÝMI INSTITUCEMI
9.2.1 Spolupráce s institucemi v ČR
Také v roce 2006 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s ostatními
hvězdárnami a planetárii v ČR (zejména Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava,
Prostějov, Úpice, Rokycany, Valašské Meziříčí, Teplice).
Dobrou příležitostí k tomu bylo především Sdružení hvězdáren a planetárií, které je
reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR. Ředitel organizace působil ve
funkci předsedy tohoto Sdružení. Aktivně se podílel mj. na demonstrátorském semináři ve
Valašském Meziříčí, které organizovalo Sdružení z grantu MK ČR.
Několik pracovníků bylo zastoupeno v řídicích orgánech České astronomické
společnosti, jejímž kolektivním členem naše organizace byla. Velmi dobré pracovní kontakty
byly rozvíjeny rovněž s příslušnými odbory vrcholových orgánů státní správy, jmenovitě
MŠMT a MK ČR a Úřadem Městské části Prahy7. Trvale kvalitní jsou též pracovní vztahy
s pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, Vysokou školou J. A. Komenského, MFF UK,
ČVUT FEL, Masarykovou univerzitou v Brně a Českou kosmickou kanceláří o.p.s.; čestným
předsedou její dozorčí rady je M. Grün, který působí rovněž jako člen poradní rady MŠMT
pro kosmické aktivity.
9.2.2 Spolupráce se zahraničními institucemi
Rozvoj další spolupráce s ostatními velkými světovými Planetárii nebylo možné
realizovat plně podle našich potřeb vzhledem k tomu, že z úsporných důvodů jsme výrazně
omezili zahraniční služební cesty. Pokračovaly však kontakty s nimi, zejména s celosvětovou
Mezinárodní společností Planetárií (IPS). Bohužel se z časových a finančních důvodů nebylo
možné zúčastnit konference IPS v Sydney (Austrálie). To byl také jeden z důvodů, proč J.
Šifner rezignoval na funkci předsedy technické komise IPS.
Z titulu shora uvedeného členství v Radě MŠMT ČR se mj. ředitel bezplatně účastnil
též kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze, což představovalo významný
kontakt se zahraničními odborníky (např. ředitelem Planetária ve Stuttgartu a řadou kolegů
zejm. ze Slovenska, USA, Německa a Ruska).
Na podzim jsme se aktivně zúčastnili první Česko-slovenské konference o vyučování
astronomie na hvězdárnách, konané z grantu EU.
V rámci dlouhodobé vědecké spolupráce se rovněž pokračovalo v externích
pracovních kontaktech s Institutem M. Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu.
9.3 ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY
Zahraniční služební cesty byly v roce 2006 vzhledem k nutným finančním úsporám
omezeny na nejnutnější možnou míru.
9.3.1. Sympozium
Holandsko
ESOP
XXV
–
Leiden,
V. Přibáň se zúčastnil evropského sympozia o
zákrytových projektech (ESOP) v Leidenu, Holandsko.
Sympozium pořádala Evropská sekce Mezinárodní
zákrytové a časové asociace IOTA/ES ve spolupráci
s Holandskou zákrytovou společností DOA od 25.8. do
31
30.8.. Zúčastnilo se ho 50 pozorovatelů z 11 států Evropy a USA. Program měl dvě části,
odbornou a exkurzní. Přednášky se konaly na universitě Leiden. Program přednášených
referátů byl velice obsáhlý, pojednával jak o prakticky prováděných pozorováních a jejich
výsledcích, tak o počítačových simulacích. V sekci přenášek „ Pozorování“ byl zařazena i
jeho přednáška „Využití zákrytové techniky pro měření tloušťky sluneční chromosféry“.
V exkurzní části byla na úvod prohlídka hvězdárny v Leidenu, sloužící v současné době
k popularizaci astronomie. Mimořádným zážitkem byla prohlídka testovacího centra
ESTEC/ESA, kde Evropská kosmická agentura ESA podrobuje zkouškám kosmické sondy
před startem do vesmíru.
10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y
Na počátku roku 2006 se podařilo uvést do plného provozu systém bezbariérového
pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária Praha. Jeho využívání značně
zkomplikovalo provádění rozsáhlých stavebních úprav v okolí Planetária v létě roku 2006. Na
dobu zhruba tří měsíců se stalo díky stavebním pracím Planetárium pro vozíčkáře
nepřístupné. Pozitivem těchto úprav ale bezpochyby bylo vybudování boční nájezdové
rampy pro vozíčkáře investorem parkových úprav – Odborem Ochrany Prostředí MHMP. Do
konce roku bylo systémem bezbariérového pohybu přepraveno přes 200 vozíčkářů, zejména
handicapovaných dětí v rámci školních návštěv. Zkušenosti z provozem jsou dobré a ohlasy
vozíčkářů kladné. Problémem stále zůstává možnost příjezdu k Planetáriu, jehož úprava je
pro handicapované osoby značně diskriminující. Přes veškerou podporu poskytnutou OKP
MHMP a radním pro kulturu se dosud nepodařilo s OOP MHMP vyjednat lepší podmínky.
V zimních měsících, v případě, že napadne sníh, je Planetárium pro vozíčkáře přístupné jen
velmi obtížně. Údržba parkových komunikací je prováděna odlišně od údržby chodníků a
HaP nemá prostředky (finanční ani technické) na zajištění lepšího stavu přístupových
komunikací.
V roce 2006 se podařilo také získat všechna potřebná povolení pro stavbu podobného
systému na Štefánikově hvězdárně. Systém byl dokončen na konci roku. Uvedení do plného
provozu zatím brání chybějící úpravy v prvním patře hvězdárny. Ty by měly být řešeny v roce
2007 při dokončení nové astronomické expozice.
V Planetáriu pokračovaly práce na konceptu „Neviděná obloha – dotýkejte se, prosím“,
který má za cíl přiblížit astronomii a astronomické přístroje nevidomým dětem. Součástí
tohoto konceptu je i snaha o individuální přístup k nevidomým návštěvníkům. Pokud o to
mají zájem a je-li to z časových důvodů možné, naši pracovníci jsou připravení ochotně se
jim věnovat. Taková spolupráce je oboustranně výhodná, protože umožňuje našim
pracovníkům získat cenné praktické zkušenosti při tvorbě astronomických pomůcek a
modelů pro nevidomé.
Individuální přístup se osvědčil i v případě dětí s kombinovanou vadou sluchu, kdy je
dítěti zapůjčen text pořadu (samozřejmě je-li to technicky možné) a lektor mu pomáhá se
sledováním návaznosti textu a projekce.
11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í , V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I
O R G AN I Z AC E
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy obdržela pro rok 2006 neinvestiční příspěvek
ve výši 22 298 tis. Kč. Celkový hospodářský výsledek roku 2006 před zdaněním činil u hlavní
činnosti -295 tis. Kč, u vedlejší činnosti 562 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly
splněny na 111% a náklady na 100,4%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 170,7%
a náklady na 128,3%.
V roce 2006 došlo při podání daňového přiznání k rozdílu v hospodářském výsledku
oproti schválenému finančnímu vypořádání. Rozdíl činil +807 tis a byl na základě rozhodnutí
32
odboru rozpočtu použit na vykrytí ztráty v hlavní činnosti v roce 2006 (295 tis) a zbylá část
(512 tis) byla převedena na účet finančního vypořádání PO hl. m. Prahy.
11.1 HLAVNÍ ČINNOST
Tržby z hlavní činnosti
Neinvestiční příspěvek
Náklady na hlavní činnost
Hospodářský výsledek před zdaněním
Neinvestiční příspěvek (úprava po vypořádání 2005)
Hospodářský výsledek před zdaněním (úprava po vypořádání 2005)
5 564 tis. Kč
22 298 tis. Kč
28 157 tis. Kč
-295 tis. Kč
21 786 tis. Kč
0 tis. Kč
11.1.1. Výnosy
Celkově jsou výnosy roku 2006 mírně nižší než za předchozí rok (o cca 5,3%).
Zejména počátek, ale i celý rok 2006 byl ve srovnání s předchozími lety chudší na zajímavé
astronomické úkazy a události v kosmonautice ( v roce 2004 výjimečná viditelnost planet na
obloze, přistání dvou robotických sond na Marsu atd).
tržby (tis. Kč)
6500
6000
5500
5000
4500
4000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
roky
Graf 4: Vývoj výnosů v letech 2000 až 2006
ROK 2006
VÝNOSY CELKEM
5 564
podíl na výnosech %
Vstupné
tržby za prodané zboží
tržby za prodané zboží
poštou
Astrobus
poštovné a balné
Aktivace služeb
přijatý úrok
ostatní výnosy
3 876
1028
69,66
18,48
369
122
29
83
18
39
6,63
2,19
0,52
1,49
0,32
0,70
Tabulka 1: Skladba výnosů HaP v roce 2006 (v tis. Kč)
33
Zejména nemnoho úkazů se projevilo na návštěvnosti, která byla nižší než
v předchozím roce. I přes tuto nepřízeň se nám podařilo překročit plánované výnosy o téměř
565 tis. Kč (11%) a to díky dobře se vyvíjející návštěvnosti především v období od konce
letních prázdnin až do konce roku.
Skladba výnosů je obdobná jako v letech předchozích. Opět se na výnosech nejvyšší
měrou podílí tržby ze vstupného, z prodeje zboží a astrobusu. Nepatrný pokles návštěvnosti
(5,5%) proti roku 2005 odpovídá i poklesu tržeb.
Celkový počet osob, které navštívily některé z našich středisek činí 132 247. Na tomto
výsledku se nejvíce podílí Planetárium se 102 410 návštěvníky, na Štefánikovu hvězdárnu
se přišlo podívat 25 289 osob a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 548 návštěvníků. Pokles
návštěvnosti zejména na Štefánikově hvězdárně do velké míry způsobila odstávka lanové
dráhy na Petřín v letních měsících, kdy velkou skupinu návštěvníků tvoří turisté.
11.1.2. Náklady
V porovnání s upraveným rozpočtem pro rok 2006 jsou celkové náklady vyšší
o 116 tis. Kč.
Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní
činnosti a zisku v doplňkové činnosti a náklady převyšující náklady stanovené upraveným
rozpočtem byly kryty výhradně z vlastních zdrojů.
náklady (tis.Kč)
30000
29000
28000
27000
26000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
roky
Graf 5: Vývoj nákladů v letech 2000 až 2006
11.1.2.1 Spotřebované nákupy
Spotřebované nákupy byly splněny na 100,22%.
Celkové náklady na spotřebované nákupy překročily náklady dané upraveným
rozpočtem o 0,22 %, tedy jejich navýšení bylo nepatrné (7 tis. Kč).



Spotřebované nákupy byly čerpány na 102%, což odpovídá upravenému rozpočtu.
V oblasti nákupů drobného hmotného majetku jsme pořídili všechen plánovaný a
potřebný majetek za nižší ceny než jsme původně předpokládali (klesající ceny
výpočetní techniky i některých druhů softwarů). Z tohoto důvodu byly celkové náklady o
cca 16% nižší než očekávané.
Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 167 tis. Kč (o 12%). Zavedená
úsporná opatření nemohla zcela přispět k dodržení rozpočtu a to vzhledem
k neustálému růstu cen všech druhů energií a i vzhledem k počasí roku 2006
34

(dlouhodobé chladné počasí v jarních měsících a naopak extrémní tepla počátkem léta
a s tím související nutnost zvýšené klimatizace prostor).
Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Tyto
náklady jsou nižší než plánované, neboť i tržby v této oblasti byly nižší než plánované.
Celkový objem nákladů tvoří cca 65% objemu tržeb.
11.1.2.2. Služby






Služby byly splněny na 96,95%.
V oblasti úklidových prací byly náklady splněny přesně podle očekávání tedy na 100%.
Nutnost navýšení rychlosti internetových linek
a současně přechod k jinému
poskytovateli služeb způsobily o něco vyšší čerpání nákladů něž jsme původně
očekávali. Přechod na nového poskytovatele služeb vyžadoval částečný souběh obou
poskytovatelů, z důvodů dané výpovědní doby a také ověření funkčnosti nového
operátora. K překročení nákladů došlo o necelých 9%.
V oblasti údržby jsme uskutečnili téměř všechny naplánované akce a provedli jsme
všechny potřebné opravy, jejichž nutnost se ukázala v průběhu roku 2006. Z důvodů
vleklého jednání s odborem ochrany prostředí se nepodařilo realizovat akce kolem
údržby zeleně v okolí Štefánkovy hvězdárny. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do
výše 1 424 tis. Kč, tedy na 86%.
Vzhledem k vývoji tržeb během roku (hlavně na jeho počátku) a k předpokládanému
nárůstu nákladů v oblasti cen energií, jsme byli nuceni přistoupit k některým úsporným
opatřením, která se dotkla také oblasti cestovného. Služební cesty byly omezeny na
nejnutnější minimum. Proto čerpání v této položce je pouze necelých 34%, což činí
úsporu cca 125 tis. Kč.
Náklady na reprezentaci odpovídají plánovaným výdajům.
Počátkem roku 2006 došlo k úpravě platů a také během roku k nárůstu minimální
mzdy. Toto zvýšení spolu s nárůstem cen energií a pohonných hmot v průběhu roku se
významně podílelo na zdražení služeb. Výrazných úspor v této oblasti nelze docílit,
neboť všechny požadované služby jsou životně důležité pro chod naší organizace a
vlastními silami není HaP schopná tyto služby nahradit. K překročení nákladů došlo o
112 tis. Kč což je necelých 5% nákladů plánovaných.
11.1.2.3. Osobní náklady




Osobní náklady byly splněny na 101,56 %.
Nutnost zvýšení tarifních platů, vyplývající ze zákona, způsobila naší organizaci do
problémy se splněním limitu na mzdy. Uvedené problémy ovlivňovaly průběžně celý rok
2006, takže se vedení organizace rozhodlo naplnit stav pouze na 93%, tj. 43
přepočtených pracovníků. Díky lepší organizaci a dělbě práce přitom nedošlo ke
snížení množství plněných úkolů ani jejich kvality. Ani toto opatření, ani existující
možnost odebrání již tak nízkého osobního ohodnocení zaměstnanců, které by
poškodilo především ty skutečně nejlepší a obětavé pracovníky, by podle naší analýzy
nemohlo tuto svízelnou situaci vyřešit. Proto jsme v průběhu roku opakovaně žádali o
navýšení limitu. To nám bylo ke konci roku povoleno s tím, že jeho vykrytí bude
uskutečněno pouze z vlastních zdrojů. Navýšení limitu činilo 300 tis. Kč.
Ostatní osobní náklady jsou vyšší z důvodů již zmiňovaného nárůstu mezd a s tím
souvisejícím nárůstem požadavků na odměňování u externích spolupracovníků.
Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno
zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek mzdové náklady a ostatní osobní
náklady.
Položka ostatní osobní náklady byla čerpána jen ze 97,4 % a to do výše 188 tis. Kč.
Požadavek na zaměstnávání ZTP se nám nepodařilo splnit ani zvýšením objemu
zboží objednávaného u firem, které zaměstnávají pracovníky se ZPS(což však
35

nepostačilo na vykrytí zákonného požadavku). Penále za neplnění tohoto zákonného
požadavku činilo cca 8 tis. Kč.
S ohledem na konzultace s daňovými poradci a také s ohledem na hospodářský
výsledek roku 2005 jsme v roce 2006 zaplatili dodatečně silniční daň za rok 2005 ve
výši cca 7 tis. Kč.
11.1.2.4. Odpisy
-
Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 100,75 %. To činí pouze nepatrné zvýšení
oproti schválenému i upravenému rozpočtu. Podařilo se z hlediska odpisů realizovat a
uvést do provozu všechny původně naplánované investiční akce.
11.1.2.5. Fondy
-
V roce 2006 jsme na základě naší žádosti schválené v usnesení Rady HMP č. 1679 ze
dne 14.11.2006 použili finanční prostředky z našeho rezervního fondu na nákup a
aktualizaci počítačového softwaru ve výši cca 22 tis. Kč. Byl čerpán dar od městské
části Praha 8 ve výši 15 tis. Kč určený na vybavení hvězdárny v Ďáblicích a 2 tis. Kč
jako příspěvek k oslavě 50. výročí zahájení provozu hvězdárny.
11.2. DOPLŇKOVÁ ČINNOST
Hospodářský výsledek před zdaněním
Hospodářský výsledek po zdanění
+562 tis. Kč
+498 tis. Kč
V roce 2006 bylo realizováno celkem 11 velkých akcí v rámci doplňkové činnosti. Na
doplňkové činnosti se podílelo především středisko Planetárium. Celkové tržby činily 1 024
tis. Kč, náklady 462 tis. Kč.
Planetárium
Štefánikova hvězdárna
Ďáblice
927 tis. Kč
90 tis. Kč
7 tis. Kč
11.3 VÝDAJE NA INVESTIČNÍ AKCE
Celkové investice
6 670 tis. Kč
V roce 2006 byly realizovány následující akce, finančně kryté vlastními zdroji v rámci
investičního fondu.
Bezbariérový přístup v planetáriu – dokončení akce
356 227,-Kč
Pokračování akce zahájené v roce 2004
Zřízení bezbariérového přístupu na ŠH
969 959,-Kč
Ukončeno v roce 2006
Nákup nábytku do zrekonstruované knihovny
354 000,-Kč
Nová výstavní expozice v PL
401 793,-Kč
Pořízení náhradního chlazení u jednotky MENERGA
731 450,-Kč
Nový zvukový systém pro sál COSMORAMA
247 221 ,-Kč
36
Nová střihová jednotka pro zpracování zvuku v nahr. studiu
285 023, -Kč
Pořízení monitorů BTV pro Planetárium
484 576,-Kč
Obnova výpočetní techniky na ŠH
209 853,-Kč
Výměna oken na hvězdárně v Ďáblicích
223 256.-Kč
Další tři akce byly realizované pomocí finančních prostředků poskytnutých MHMP
Vybudování vodovodní přípojky - PL akce č. 8753
1 299 082,-Kč
Pořízení chladící klimatizační jednotky sálu STARVID - 8752
1 000 000,-Kč
Nová výstava včetně stav. úprav – ŠH - akce 7668
107 746,-Kč
Pokračování akce
Akci Nová výstava včetně stav. úprav – ŠH - nebyla dokončena z důvodů zpoždění při
výběru dodavatele výstavy a také kvůli zpoždění při realizaci bezbariérového přístupu do
prvního patra Štefánikovy hvězdárny.
Celkově bylo z fondu reprodukce majetku použito na investice
Z prostředků MHMP bylo použito na investice
4 263 359,-Kč
2 406 828,-Kč
12 V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E
Vnitropodniková struktura a ekonomika vycházely i nadále ze střediskového způsobu
řízení, umožňujícího efektivní řízení a maximální hospodárnost. Zvýšená pozornost byla
soustavně věnována důslednému uplatňování kontrolních mechanismů, zavedení pružné
pracovní doby, evidenci a zabezpečení majetku, trvalé požární prevenci a dodržování
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
12.1 STRUKTURA ORGANIZACE
Střediska Štefánikova hvězdárna i Planetárium Praha mají shodně po dvou
odděleních: programovém a technicko-provozním; přímo v působnosti ředitele jsou vědeckometodické odd. a ekonomické odd. Pro jednotlivé oblasti činnosti, tj. programovou a
vědeckou činnost, pro techniku a provoz a pro věci ekonomické jsou z řad vedoucích
specializovaných oddělení jmenováni zástupci ředitele. Obdobně jsou jmenováni vedoucí
středisek.
Plnění výkonových ukazatelů a hospodářské výsledky dokazují, že současná
organizační struktura HaP je efektivní. Potvrzuje to i objem a kvalita prací v provozní a
technické oblasti, což ve svém důsledku vedlo ke zlepšení programové činnosti pro
veřejnost.
37
12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY
Dlouhodobý problém zajištění kvalitních odborných pracovníků s ochotou vysokého
pracovního nasazení při průměrné mzdě nižší než je pražský průměr se bohužel ani s
přechodem na nový platový systém tak, jak mohl být realizován, nezměnil.
Nicméně se podařilo odborná oddělení doplnit tak, aby byla zajištěna
provozuschopnost středisek a optimalizovat konkrétní obsazení všech vedoucích funkcí.
Pozitivně se projevila dlouhodobá práce s mládeží, protože většina nově přijatých odborných
pracovníků prošla našimi vlastními vzdělávacími kurzy; pozornost byla věnována i dalšímu
vzdělávání dosavadních zaměstnanců.
V souladu s příslušným nařízením vlády byly provedeny změny tarifních platů, avšak
při předchozích platových úpravách r. 2004 již byla vyčerpána reserva pro příp. další
zvyšování platů. Proto bylo zapotřebí požádat o zvýšení limitu mzdových prostředků
minimálně o 300 tisíc Kč; tato částka však nebyla kryta zřizovatelem, nýbrž z vlastních
provozních úspor a vyšších tržeb.
12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Vnitřní systém finančních kontrol v organizaci, optimalizovaný v posledních dvou letech byl v
průběhu roku 2006 pouze aktualizován zejm. formou příkazů ředitele v souvislosti s právními
předpisy. V současnosti účinně zabezpečuje maximální hospodárnost jak při sestavení a čerpání
rozpočtu, tak v oblasti správy a evidence majetku a jeho efektivního využívání; současné
nastavení při tom neomezuje operativnost hospodaření organizace. Základem je samostatná
interní směrnice s návazností na související směrnice, prováděcí předpisy a příkazy ředitele.
Finanční kontrole podléhají veškeré finanční prostředky, se kterými naše organizace
hospodaří. Jedná se o výnosy a náklady vlastního rozpočtu v činnosti hlavní i doplňkové,
příspěvek a dotace z rozpočtu hl. m. Prahy, ev. další zdroje, náklady na materiál, energii, služby
(telefon, úklid), cestovné, mzdové náklady, investiční náklady, náklady na opravy a udržování,
odpisy dlouhodobého majetku atd.; rovněž sem patří kontrola nakládání s majetkem svěřeným
organizaci (mj. správné zařazení majetku do jednotlivých druhů účtové osnovy, správné
stanovení pořizovací hodnoty, správné financování majetku v případě rekonstrukcí a přestaveb,
zaúčtování technického zhodnocení majetku, kontrola peněžních prostředků, cenin, sbírek
apod.). Důležitou činností na úseku kontroly hospodaření s majetkem je jeho inventarizace.
Součástí finanční kontroly je rovněž kontrola plnění finančních závazků, vyplývajících z
povinností organizace coby zaměstnavatele (např. odvody sociálního a zdravotního pojištění).
Řídicí kontrola je v organizaci prováděna při přípravě finančních operací před jejich
schválením (předběžná řídící kontrola), při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do
jejich konečného vypořádání (průběžná řídící kontrola) a po vyúčtování a při následném
prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření
(následná řídící kontrola). Kontrolní činnosti jsou vykonávány průkazně a potvrzeny podpisem.
Zaměstnanci, kteří plní v organizaci kontrolní funkce na úseku řídící kontroly jsou: příkazci
operací (vedoucí zaměstnanci kromě vedoucí ekonomického odd.), správce rozpočtu (není
příkazcem) a hlavní účetní (není příkazcem). Další vzájemnou kontrolu vytváří odlišný okruh
pracovníků, vybavených podpisovým právem pro bankovní styk.
Čerpání neinvestičního příspěvku zřizovatele bylo r. 2006 účelné a hospodárné, v některých
položkách rozpočtu se podařilo dosáhnout úspor. Hospodaření naší organizace v hodnoceném
účetním období bylo úspěšné: výnosy v hlavní činnosti byly vyšší o cca 570 tis. Kč (tj. o 11%)
než stanovoval plán na r. 2006, vyšší byly rovněž výnosy z doplňkové činnosti. Lepší organizace
práce se projevila mj. i v oblasti personální bez negativních důsledků na plnění hlavních úkolů.
Čerpání vyšší příjmové položky bylo využito maximálně efektivně: ke krytí zvýšených
provozních nákladů, nákladů na údržbu (opravy havarijního charakteru), k pořízení potřebného
přístrojového a provozního technického vybavení (software) a k doplnění fondů. Úspěšné
hospodaření bylo mj. podmíněno pracovní iniciativou většiny zaměstnanců a podpořeno vnitřním
kontrolním systémem vč. průběžného sledování řešených problémů vedoucími pracovníky.
38
Vnitřní kontrolní systém naší organizace nezjistil žádné nedostatky, které by nepříznivě ovlivnily
činnost organizace; výsledky hospodaření tomu odpovídají.
Při řídicích kontrolách v rámci vnitřního kontrol. systému nebyla za r. 2006 zjištěna žádná
manka ani škody; inventarizace hmotného a nehmotného majetku, zásob a materiálu
k 31.12.2006 proběhla ve smyslu zákona o účetnictví podle příkazu ředitele 2006/08,
porovnáním stavu fyzického s účetním nebyly shledány žádné rozdíly.
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy má podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění povinný
podíl zaměstnávání dvou osob se zdravotním postižením. Zaměstnáváním osoby se zdravotním
postižením (§ 81, 2a) a odběrem výrobků (§ 81, 2b) se podařilo splnit podstatnou část povinného
limitu, odvod do státního rozpočtu proto činil pouze 8345.- Kč.
Další vlastní kontrolní aktivity naší organizace se řídily především aktuálními potřebami a
požadavky vnějších kontrolních orgánů. Kromě toho byly prováděny mj. kontrola a doplnění
personální agendy, kontrola docházky a využití fondu pracovní doby, byl proveden softwarový
audit ve středisku Planetárium a ve středisku Štefánikova hvězdárna, série kontrol na úseku
BOZP, PO a zabezpečení hmotného majetku.
Žádná kontrolní zjištění nebylo nutné předávat k dalšímu řízení podle zvláštních právních
předpisů.
V průběhu roku 2006 proběhly v naší organizaci následující vnější kontroly finančního
charakteru:
a) ze strany zřizovatele MHMP – Kontrolní skupina odboru kultury, památkové péče a
cestovního ruchu MHMP provedla následnou kontrolu plnění nápravných opatření přijatých
k odstranění nedostatků v dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek č. 119/94 Sb v
platném znění, zadávaných fyzickým osobám - zaměstnancům organizace a při uzavírání
vedlejších pracovních poměrů se zaměstnanci se závěrem, že nedostatky specifikované ve
zprávě z 15.7.2005 byly organizací odstraněny.
b) Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Krajská pobočka pro hl. m. Prahu provedla
„Kontrolu plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností
plátce pojistného“ za období od 19.9.2000 do 21.3.2006 s výsledkem, že nebyly shledány žádné
závady a rozdíly; plátce dodržuje všechna zákonná ustanovení, plní příslušné předpisy a
dodržuje zákonem stanovené termíny.
c) PSSZ v Praze provedla kontrolu (č. 1142/06) pojistného, plnění povinností v
nemocenském pojištění a výplaty dávek nemocenského pojištění se závěrem, že organizace
postupuje v souladu s platnými zákonnými předpisy, příkladně plní veškeré povinnosti; nebyly
zjištěny rozdíly nebo nesrovnalosti. Žádná nápravná opatření nebyla proto uložena.
12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Vedení HaP věnovalo této oblasti zvýšenou pozornost i během roku 2006. Byly
provedeny všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné (vesměs jen drobné)
závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická
školení na tomto úseku.
Realizovalo se několik cvičných požárních poplachů s nácvikem evakuace budovy;
z toho jeden v provozních podmínkách vč. návštěvníků Planetária.
Celoročně byla efektivně využívána smlouva o poskytování závodní zdravotní
preventivní péče praktickou lékařkou MUDr. P. Šullovou. Lékařka je seznámena s pracovišti
HaP a zúčastňuje se osobně akcí, souvisejících s ochranou zdraví zaměstnanců. Všichni
nově přijímaní pracovníci procházejí vstupními prohlídkami, byly realizovány rovněž
preventivní prohlídky stávajících zaměstnanců s ohledem na jejich pracovní zařazení.
Během roku 2006 nedošlo k žádným pracovním úrazům ani mimořádným událostem.
39
OBSAH
1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA
4
1.1 Programová tvorba
4
1.2 Planetárium Praha
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama
1.2.2.2 Programy v sále Starvid
7
8
10
10
11
11
12
12
1.3 Štefánikova Hvězdárna
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě).
13
13
13
13
14
1.4 Hvězdárna Ďáblice
1.4.1 Přednášky pro školy
1.4.2 Pořady pro veřejnost
14
14
14
14
2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST
15
2.1 Kurzy a kroužky
2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)
2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)
2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)
2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna)
2.1.1.5 Astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna)
15
15
15
15
15
16
2.2 Odborné sekce a zájmová činnost
2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha)
2.2.2 Dovolená s dalekohledem
16
16
16
3. MIMOŘÁDNÉ AKCE
3.1.1.1 Zatmění Slunce
3.1.1.2 Člověk ve vesmíru (Planetárium Praha)
3.1.4.4 Dětský den (Štefánikova hvězdárna)
3.1.1.5 Měsíc Tibetu (Planetárium Praha)
3.1.4.5 Noc vědců
3.1.1.6 Sobota s Roboty (Planetárium Praha)
3.1.1.7 SPACE TWO
3.1.1.8 Den Poezie
4. VÝSTAVY, KNIHOVNY
17
17
17
17
18
18
18
19
19
19
4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária
19
4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium)
4.2.1 výstavy s astronomickou tématikou
4.2.2 výstavy s cestopisnou tématikou
19
19
20
40
4.2.3 výstavy ke speciálním akcím
20
4.3 Stálá astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně
20
4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna)
4.4.1 Hvězda života a smrti
4.4.2 Praha astronomická
20
20
21
4.5 Knihovna Štefánikovy hvězdárny
21
4.6 Knihovna Planetária
21
5. ODBORNÁ ČINNOST
21
5.1 Vědecká činnost
5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka, CSc.)
5.1.2 Elektronický archiv historie hvězdárny (řešitel: RNDr. O. Hlad)
5.1.3 Práce v oblasti historických studií (řešitel: Mgr. P. Najser)
22
22
22
22
5.2 Odborná pozorování
5.2.1 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy Sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice
5.2.2 Dalekohled MARK
5.2.3 Hledání extrasolárních planet
5.2.4 Sluneční sekce
5.2.5 Zákrytová sekce
5.2.6 CCD Sekce
5.2.7 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti
23
23
23
23
23
24
24
24
6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST
6.1 Ediční činnost HaP v roce 2006
24
24
7. KOMERČNÍ AKTIVITY
25
8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ
25
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru
26
8.1.1.1 Bezbariérový pohyb v Planetáriu - dokončení
26
8.1.1.2 Vybudování vodovodní přípojky pro Planetárium (akce 8753)
26
8.1.1.3 Pořízení chladící jednotky sálu Starvid (akce 8752)
26
8.1.1.4 Pořízení náhradního chlazení u jednotky MENERGA
27
8.1.1.5 Nová střihová jednotka pro zpracování zvuku v nahrávacím studiu
27
8.1.1.6 Nový zvukový systém pro sál Cosmorama
27
8.1.1.7 Pořízení monitorů s plochou obrazovkou jako náhrada za stávající BTV na astronomické výstavě v
Planetáriu
27
8.1.1.8 Nová výstavní expozice v planetáriu (atmosféra, Československý kosmický výzkum
28
8.1.1.9 Nákup nábytku do zrekonstruované knihovny v planetáriu
28
8.1.1.10 Zřízení bezbariérového přístupu na astronomickou výstavu v prvním patře Štefánikovy hvězdárny
28
8.1.1.11 Obnova výpočetní techniky na ŠH
28
8.1.1.12 Nová výstava včetně stavebních úprav (akce 7668)
29
8.1.1.13 Komplex opatření k úsporám energie na hvězdárně v Ďáblicích
29
8.2.1. Údržba budov
29
8.3.1. Údržba výpočetní techniky
29
8.4.1. Údržba pozorovací techniky
30
8.5.1. Běžná údržba
30
8.6.1. Autoprovoz
30
41
9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY
30
9.1. Odborné semináře
31
9.2 Spolupráce s jinými odbornými institucemi
9.2.1 Spolupráce s institucemi v ČR
9.2.2 Spolupráce se zahraničními institucemi
31
31
31
9.3 Zahraniční služební cesty
9.3.1. Sympozium ESOP XXV – Leiden, Holandsko
31
31
10. HANDICAPOVANÉ OSOBY
32
11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ, VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE
32
11.1 Hlavní činnost
11.1.1. Výnosy
11.1.2. Náklady
11.1.2.1 Spotřebované nákupy
11.1.2.2. Služby
11.1.2.3. Osobní náklady
11.1.2.4. Odpisy
11.1.2.5. Fondy
33
33
34
34
35
35
36
36
11.2. Doplňková činnost
36
11.3 Výdaje na investiční akce
36
12 VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE
37
12.1 Struktura organizace
37
12.2 Personální otázky
38
12.3 Vnitřní kontrolní systém
38
12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
39
42

výroční zpráva - Planetárium Praha

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva č. 0901

Zadání školního kola kategorie CD

z Hl[pu G]@ hl@zaGe\7 lfioz

výroční zpráva - Planetárium Praha

hvězdárna a planetárium hlavního města prahy

Baronesa - Hvězdárna Pardubice

výroční zpráva - Planetárium Praha