výroční zpráva - Planetárium Praha

Transkript

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
příspěvková organizace
Zřizovatel: hlavní město Praha
VÝROČNÍ ZPRÁVA
ROZBOR HOSPODAŘENÍ
ZA ROK 2007
Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele.
ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
PLANETÁRIUM PRAHA
HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1
KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7
POD HVĚZDÁRNOU 768,
TEL. 257320540
TEL. 220999001-3, 233376452
182 00 PRAHA 8
IČO
064441
FAX
FAX
TEL. 283910644
DIČ
CZ00064441
245 005 519
E-mail
[email protected]
233376434
E-mail
pl anetar i u m@pl ane tar i u m.cz
E-mail
d ab l i ce ob s @ p l a n eta r i u m. cz
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2007
Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací
přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla
Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Po sloučení s Planetáriem Praha
v 70. létech minulého století se stala největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je
seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a
dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. Stala se organickou
částí pražské kultury, v současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech:
Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Koperníkově
kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice).
Návštěvníci:
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2007 přes
130 000 osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2006. Přesto lze
považovat rok 2007 za úspěšný. Na tomto výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se
99 502 návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 26 313 návštěvníků
(19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 632 osob (3,4%). Zhruba 64,0% návštěvníků
tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.
Více na straně 5
Programy pro školy:
Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie od pohádek s astronomickou
tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po
specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je
vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je
mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku.
Programy pro veřejnost:
Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o
prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a
Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na
hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy.
Kurzy a kroužky:
V roce 2007 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak
kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především
na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak
studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Zatímco mezi školní mládeží je zájem zejména o
celoročně fungující kroužky, ostatní zájemci dávají přednost spíše specializovaným
krátkodobým kurzům. Proto dlouhodobě klesá počet účastníků astronomického kurzu.
Více na straně 15
Mimořádné akce:
Při příležitosti 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru
byla uspořádána soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru“ pro děti a mládež. U příležitosti
Mezinárodního heliofyzikálního roku byla uspořádána řada akcí.
Rok 2007 nenabízel mnoho zajímavých astronomických jevů a těch několik, které
proběhly, nevyvolaly příliš velký zájem veřejnosti. Podařilo se ale realizovat (samostatně
nebo ve spolupráci s dalšími institucemi několik dalších úspěšných akcí jako „Dětský den“,
„Noc vědců“ či „Sobota s roboty“.
Na podzim 2007 proběhl v Planetáriu „Seminář pro učitele“ základních a středních škol
o výuce astronomie.
Více na straně 17
2
Výstavy:
V září bylo otevřeno multimediální centrum v Planetáriu a v prosinci byla zahájena
instalace nové stálé výstavy na Štefánikově hvězdárně. Kromě stálých výstav
s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost
shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav.
Více na straně 19
Odborná činnost:
Aktivita v odborných projektech se v roce 2007 soustředila zejména na využívání
robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pokračovaly
přesně vymezené pozorovací projekty garantované odbornými pracovníky HaP.
Více na straně 24
Vydavatelská činnost:
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 19 titulů s astronomickou
tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich
aktualizace.
Více na straně 28
Komerční aktivity:
Doplňková činnost v sobě zahrnovala - stejně jako v předchozích letech - především
pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a poskytování s tím
souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Celkové příjmy z doplňkové činnosti
přesáhly 1 milion Kč. Díky omezenému počtu akcí a výběru termínů konání nedošlo
k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti.
Více na straně 29
Údržba a technický rozvoj:
V roce 2007 bylo realizováno několik rozsáhlých akcí, jako například instalace
multimediálního centra, hlasovacího systému do obou sálů Planetária nebo instalace
kamerového systému a EZS na Štefánikově hvězdárně. Byla také instalována nová stálá
výstava na Štefánikově hvězdárně. Všechny akce probíhaly bez zásadního omezení
provozu.
V prosinci došlo k havárii staré vodovodní přípojky pro Planetárium. Shodou okolností
v den, kdy byla kolaudován vodovodní řad ve Stromovce (jeho část a novou přípojku
vybudovalo HaP v roce 2006). Díky mimořádnému pochopení ze strany Veolia a.s. a
nasazení pracovníků HaP se podařilo zajistit ještě týž den náhradní zásobování objektu
pitnou vodou a do dvou dnů zprovoznit novou přípojku, takže nebylo nutné provizorně
opravovat starou přípojku.
Více na straně 29
Mezinárodní spolupráce:
Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi
podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Imiloa Astronomy Center
of Hawaii poskytlo například některé materiály pro nový pořad „Mauna Kea – královna ohně
a hvězd“.
Více na straně 34
Handicapované osoby:
Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak
objednanými skupinami, celkem bylo přepraveno přes 200 osob a uskutečněno
6 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob.
Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně zatím bránila chybějící
návaznost – zejména nová astronomická výstava a bezbariérová úprava pozorovacích
stanovišť (hlavní kopule).
Více na straně 36
3
Rozbor hospodaření:
Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 28 727 tis. Kč, neinvestiční příspěvek
ve výši 23 968 tis. Kč, hospodářský výsledek roku 2007 činil u hlavní činnosti 22 798 tis. Kč.
Organizace ušetřila v oblasti nákladů oproti schválenému rozpočtu 568 tis. Kč a současně
překročila plánované výnosy o 929 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního
příspěvku. Nedočerpaný příspěvek ve výši 1170 tis. Kč organizace při vyúčtování vrátila
podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po
zdanění činil 539 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 119% a náklady
na 98%, v doplňkové činnosti byly výnosy splněny na 174% a náklady na 117%.
Více na straně 37
4
1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A
Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2007 přes
130 tisíc osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2006. Přesto lze
považovat rok 2007 za úspěšný. Na tomto výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se
99 502 návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 26 313 osob
(19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 632 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64,0%
návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.
1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA
V rámci HaP bylo v roce 2007 připraveno a uvedeno 8 nových pořadů, z toho nejvíce
v Planetáriu (6)
Planetárium
„Skřítek v planetáriu“ (Cosmorama)
premiéra 20.1.2007
První příběh z nově připravovaného cyklu pohádek
spojených motivem malého pohádkového obyvatele
planetária. Výpravný pohádkový příběh seznamuje
děti se skřítkem, který se stará o projekční přístroj
Cosmoramu a vypráví nejen o souhvězdích, ale také
trochu o tom, jak planetárium funguje.
„Zářící náhrobky hvězd“ (DIGISTAR)
premiéra 17.2.2007
Prostřednictvím unikátního
digitálního planetária Digistar 3 a
počítačových simulací podniknou
návštěvníci fantastický výlet do
světa bílých trpaslíků, rudých
obrů, nov a supernov,
planetárních mlhovin, neutronových hvězd a černých děr.
„Vizionáři, snílci a fantasté“ (Cosmorama)
premiéra 15.4.2007
Program věnovaný 555. výročí narození
Leonarda da Vinci. O dávných i
současných vizionářích a jejich snech,
které se už staly nebo se v budoucnu jistě
stanou součástí moderního života.
„Vesmír a světlo“ (DIGISTAR)
premiéra 1.9.2007
Světlo je naším hlavním zdrojem
informací o vesmíru a okolním
světě. Pořad seznamuje s
vývojem optických přístrojů a s
principy dalekohledů, vysvětluje
5
zajímavé přírodní úkazy spojené se světlem. (Aktualizace výukového pořadu s
využitím digitálního planetária Digistar 3)
„Asie“ (Učebna)
premiéra 1.9.2007
Přednáška pro žáky 7.-9. tříd. Přehled světadílu Asie
- světadílu kontrastů. Nacházejí se zde nejvyšší
pohoří, pouště a trvale zamrzlé oblasti a
v nejvyspělejších i hospodářsky zaostalých státech
žijí pozoruhodní lidé, vyznávající různá náboženství.
„Mauna Kea – Královna ohně a hvězd“ (Cosmorama)
premiéra 1.12.2007
Výprava na další velké světové observatoře. Havaj
není jen tropickým rájem. Najdeme tu jedny z
nejvyšších sopek světa, stále aktivní sopečnou
činnost, kilometr vysoké útesy, úchvatnou zeleň
s květy mnoha barev. Ostrovům vévodí Mauna Kea
- Bílá hora, nejvyšší sopka světa, na které má
stanoviště několik observatoří s obřími dalekohledy
a dalšími špičkovými přístroji.
Štefánikova hvězdárna:
„Hledá se Země“
premiéra 1.4.2007
Jak vypadala sluneční soustava a
Země v době svého vzniku? Je
vznik planetárních soustav
ojedinělý, nebo je přirozeným
důsledkem procesu vzniku a
vývoje centrálních hvězd. Jak
najít planety u cizích sluncí, když
i největší dalekohledy zobrazí
hvězdu jako pouhý bod? V současné době jsme objevili již na tři stovky
extrasolárních planet, ale ta nejdůležitější otázka – zda na
nich může být inteligentní život – zůstane ještě dlouho
otevřená. (Pořad je adaptovanou verzí pořadu „Cizí světy“,
uvedeného v roce 2005 v planetáriu.)
Hvězdárna Ďáblice:
„O Spanilé Jitřence a tajuplné Večernici“
premiéra 1.9.2007
pohádkový příběh pro nejmenší o Jitřence a Večernici,
seznamující děti s planetou Venuší.
1.2 PLANETÁRIUM PRAHA
Pořady pro návštěvníky planetária byly nabízeny ve dvou sálech – Cosmorama a
Starvid a dále v učebně. Výstavní prostory byly rozšířeny o nové multimediální centrum.
Výstava byla návštěvníkům k dispozici během celé otvírací doby, stejně jako malé
planetárium a experimentální zahrada.
6
Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou standardně vyhrazeny na
údržbu technických zařízení. Pro velký zájem byly některé pátky uvolněny pro školní
představení, otevřeno pro veřejnost bylo také v době státních svátků. V roce 2007 došlo
k zvýšení poměru individuálních návštěvníků oproti objednaným školním skupinám, které
tvořily v tomto roce 70% z celkového počtu více jak 99 tisíc návštěvníků. Právě díky změně
struktury návštěvníků byly tržby za rok 2007, i přes nižší celkový počet návštěvníků, vyšší
než v předchozím roce. Uspořádání celkových 2 169 představení pro veřejnost i objednané
školní skupiny, bylo možné díky maximálnímu využití techniky, minimalizací technických
odstávek a maximálnímu nasazení všech zaměstnanců.
V roce 2007 vzrostl zájem návštěvníků o sál Starvid, především díky novým pořadům
využívajícím digitálního planetária Digistar3. Zhruba 75% návštěvníků planetária shlédlo
pořady v sále Cosmorama, 17% v sále Starvid, 3% především školních výprav navštívilo
přednášky v učebně a 5% návštěvníků přišlo pouze na prohlídku výstavy nezávisle na
návštěvě pořadů v jakémkoliv sále Planetária.
3%
5%
17%
75%
Cosmorama
Starvid
Učebna
Výstava
Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2007
Sál Cosmorama i přes zastarávající techniku zůstává naší vlajkovou lodí. Byla zde
uváděna představení pod hvězdnou oblohou a to jak výuková, tak i populárně naučná.
Intenzivně připravujeme přechod na plně digitální projekční systém v příštích letech.
V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou
tématikou. Od poloviny roku 2007 byly geografické pořady ponechány v nabídce pouze pro
předem objednané skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již
výhradně astronomické pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3.
Vedle tradičních cyklů přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed bylo
uspořádáno několik speciálních přednášek.
Učebna sloužila především pro zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny.
V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického
kurzu a pro schůzky Kosmoklubu.
Stálá expozice ve foyeru Planetária byla rozšířena o nově vybudované multimediální
centrum v prostoru bývalé zasedací místnosti. Vedle statických exponátů je vybaveno i
modelem marsovského povrchu s dálkově ovládanými vozítky a několika počítači.
V roce 2007 došlo opět k mírnému poklesu celkového počtu návštěvníků. To bylo
způsobeno menším počtem školních skupin. Projevují se tak vyšší sekundární náklady
(zejména na dopravu), které omezují počet návštěv planetária zejména některých
mimopražských škol. Několikrát se také stalo, že se některé školy nedostavily na představení
7
120000
3 500 000 Kč
100000
3 000 000 Kč
2 500 000 Kč
80000
2 000 000 Kč
60000
1 500 000 Kč
40000
tržba
návštěvnost
bez omluvy. Tato skutečnost je to o to závažnější, že se jednalo o velmi žádané dopolední
termíny, které mohly být obsazeny jinými zájemci. Celkové tržby za vstupné přesáhly 3
milióny Kč díky vyššímu počtu individuálních návštěvníků.
1 000 000 Kč
20000
500 000 Kč
0
0 Kč
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 – 2007
1.2.1 Programy pro školy
Za posledních 5 let navštívilo planetárium minimálně jednou 1399 pražských i
mimopražských školních zařízení (od mateřských škol až po vysoké školy), přičemž přes 200
škol navštěvuje planetárium každoročně. Ve školním roce 2006/2007 přibylo 95 škol, které
navštívily planetárium poprvé za posledních 5 let, jednalo se především o školy
mimopražské. Z více jak 700 škol, které navštívily planetárium, jich 421 uskutečnilo alespoň
jednu návštěvu a 160 dvě návštěvy během školního roku. Oproti předchozím letům došlo
k poklesu počtu škol, které navštívily planetárium během jednoho školního roku více jak
3-krát. Celkově se v roce 2007 uskutečnilo téměř 1400 návštěv v rámci školní výuky.
Základní školy představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je téměř rovnoměrně rozděleno
mezi střední školy a mateřské školy, návštěva vysokých škol se uskuteční většinou jednou
až dvakrát ročně.
Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária.
Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky postupnému náběhu
jednotlivých sálů je tak k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o
dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním
prázdninám, maximálně 142. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu.
Zatímco dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 50 do 70%,
odpolední termíny bývají obsazeny jen z méně než 50%. Nízká obsazenost odpoledních
termínů je jednoznačně způsobena menší vhodností těchto časů s ohledem na odpolední
program žáků (zájmové kroužky apod.), oproti tomu méně jak 100-procentní obsazenost
dopoledních termínů je ovlivněna více faktory. Vedle nemocnosti žáků se jedná bohužel i o
nevyužití rezervace školou (v roce 2007 nepřišlo bez omluvy či zrušení rezervace více jak 40
školních skupin).
Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci
celodenních výletů, popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není
prakticky možné využít plnou kapacitu sálů.
Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve
dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské
základní školy a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti velkou
8
VŠ
4.roč. SŠ
3.roč. SŠ
2.roč. SŠ
1.roč. SŠ
9.tř. ZŠ
8.tř. ZŠ
7.tř. ZŠ
6.tř. ZŠ
5.tř. ZŠ
4.tř. ZŠ
3.tř. ZŠ
2.tř. ZŠ
1.tř. ZŠ
MŠ
zátěž. V roce 2007 využilo možnosti shlédnutí více pořadů v jenom dni 56 školních skupin.
Nejčastější je kombinace jednoho pořadu v sále Cosmorama a jednoho v sále Starvid.
Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech
sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní
projekční ploše i projekčnímu zařízení, vytvářejícím dokonalou iluzi hvězdné oblohy. Díky
digitálnímu planetáriu Digistar3 roste stále zájem o pořady v sále Starvid.
Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a
dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty
slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt
s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada
výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti
přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Součástí nabídky jsou i pořady plně věnované
hvězdné obloze ve dvou verzích pro nižší a vyšší výukové stupně. Pro rozšíření znalostí jsou
určeny pořady doplňkové.
COSMORAMA
STARVID
UČEBNA
:programy k výuce astronomie dle osnov (sál Cosmorama)
:programy o hvězdné obloze (sál Cosmorama)
:živá přednáška k výuce astronomie dle osnov (sál Cosmorama)
:programy k výuce astronomie dle osnov (sál Starvid)
:programy k výuce zeměpisu dle osnov (sál Starvid)
:programy k výuce astronomie dle osnov (učebna)
:programy k výuce přírodopisu a zeměpisu dle osnov (učebna)
Graf 3: Přehled pokrytí jednotlivých školních stupňů pořady k výuce
V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník
základních i středních škol. V roce 2007 se konalo ve všech sálech celkem 546 výukových
představení pro více jak 43 tisíc žáků (zbylých 327 představení pro téměř 27 tisíc žáků
představovaly pohádky a doplňkové pořady ne přímo vázané na osnovy). S ohledem na
osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol.
Bez ohledu na možnost škol upravovat svou výuku v rámci výukových plánů zůstává
časové rozvržení probírané látky vázané na návštěvu planetária během školního roku pro
většinu škol stejné. Nejvytíženějším obdobím tak stále zůstávají podzimní měsíce říjen a
listopad, především pro pořady určené prvnímu stupni základních škol. Pořady pro vyšší
ročníky základních škol a pro střední školy jsou nejčastěji žádány v jarních měsících dubnu a
květnu. Ostatní měsíce roku jsou školami využívány méně.
9
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy
Pořady nabízené školám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3
základních skupin:



pohádkové příběhy, které vhodnou formou seznamují mladší děti se základními
poznatky o vesmíru
pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků
programy, které rozšiřují školní výuku
Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou
přednášeny živými lektory. To umožňuje lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný.
Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou
tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale stále si zachovávají ráz pohádky.
Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro
mateřské školky; jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto
zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická
a další specifika.
Základním školám je nabízeno šest výukových
pořadů. 246 představení shlédlo 29 493 žáků. Stále
nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené
pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také „Vesmír kolem
nás“ pro 3 a 4. ročníky. Výukové pořady doplnilo osm
pohádkových příběhů, které na 65 představeních navštívilo
7 446 dětí z mateřských škol.
Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2007
uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 22
představeních 1 787 studentů. Ostatní pořady byly staženy
z nabídky a nahrazeny novými pořady v sále Starvid, který
umožňuje názornější vysvětlení probírané problematiky.
Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou
objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních
škol a studenty středních škol. Na první příčce v oblíbenosti pořadu nahradil pořad „Noční
obloha“ (uváděný 40-krát pro více jak 3 tisíce osob) pořad podobné náplně připravený pro
mladší děti „Pozorujeme oblohu“ (uváděný 44-krát pro téměř pět tisíc osob). Ostatní
populárně naučné pořady byly uváděny v roce jednou až devětkrát. Celkem navštívilo 146
představení více jak 12 tisíc osob.
V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 10 pohádkových příběhů, které byly
uváděny 64-krát pro necelých 5 tisíc dětí. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 36%,
což je výrazně nižší než u pořadů výukových.
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy
V sále Starvid je stále rozšiřována nabídka
astronomických pořadů. Stále více škol navštěvuje
pořady připravené pro digitální planetárium Digistar3.
Do tohoto systému byl převeden další výukový pořad
„Vesmír a světlo“, o který byl mezi školami velký
zájem. Pořady digitálního planetária Digistar 3 byly
10
doplněny 8 staršími pořady v systému Starvid, které doplňují především výuku zeměpisu a
dějepisu.
V sále Starvid byly uváděny 4 výukové pořady. Na 165 představeních je shlédlo
8 730 osob. Dále bylo v roce 2007 uvedeno 9 doplňujících programů pro školy při 51
představeních je navštívilo více jak dva tisíce osob.
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy
Celkem bylo uváděno 8 tematických přednášek. 109 přednášek shlédlo 3 080 žáků a
studentů. Přednáška „Naší přírodou“ je uváděna ve dvou verzích – pro první a pro druhý
stupeň základních škol. Ostatní přednášky jsou vytvořeny cíleně pro určitý věkový stupeň.
Pro nový školní rok 2007/2008 byla zařazena geografická přednáška Asie.
Největší zájem byl o přednášky „Naší přírodou“ a za ní následovaly přírodopisné
přednášky pro první stupeň základních škol „Co učil čáp na rybníce“ a „Na veverčí stezce“.
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost
V roce 2007 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury a instalace
nových systémů byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Pro
veřejnost tak byla budova Planetária otevřena 302 dnů v roce. Ve všedních dnech během
roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o
víkendech pak 7 pořadů denně a během prázdnin 4 pořady denně.
V roce 2007 se podařilo dosáhnout nejvyšší návštěvnosti veřejnosti za posledních
šest let. Jen pořady a přednášky shlédlo více než 24 tisíc osob. Tohoto pozitivního výsledku
bylo dosaženo především díky výraznému nárůstu návštěvnosti během letních prázdnin.
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
n
de
e
l
n
n
n
or
en nec
en
te
be
ze
rv
ě
ún
rp
e
e
u
v
e
s
ř
v
d
k
č
r
b
če
r. 2007
ří
zá
c
d
en
pa sine
říj
o
t
o
lis
pr
průměr 02-06
Graf 4: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku 2007 v porovnání
s dlouhodobým průměrem
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama
V roce 2007 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno 26
pořadů; proběhlo 665 představení pro 18 033 návštěvníků.
Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak
v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim
z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol.
V roce 2007 bylo nabízeno 6 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem
141 představení pro 7094 osob. Na začátku roku byla premiérově uvedena pohádka „Skřítek
v planetáriu“ – první část z nově připravovaného cyklu.
11
Kromě šesti pohádek s astronomickou tématikou byla na počátku každého měsíce
(s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Obloha pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly
seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi
z kosmického výzkumu. V roce 2007 se konalo 9 přednášek pro celkem 1032 návštěvníků.
V roce 2007 byly pro sál Cosmorama připraveny dva nové audiovizuální programy
pro veřejnost. Jednalo se pořady „Vizionáři, snílci a fantasté“ a „Mauna Kea – královna
ohně a hvězd“. Ze 14 pořadů pro veřejnost byly uváděny při večerních představeních
střídavě 4 večerní pořady. Pořady pro nejširší veřejnost byly uváděny o víkendech a během
prázdnin každý den od 15 a 17 hodin. Večerní pořady byly uváděny každý den s výjimkou
pátku. Celkem se konalo 538 představení pro téměř 10 tisíc návštěvníků.
V roce 2007 byly uspořádány 4 speciální přednášky pro 133 osob. Jednalo se
především o přednášky „Vesmír 2007“ o zajímavostech na obloze v roce 2007 a „Pohyby
vesmírných těles“, vysvětlující základy nebeské mechaniky.
1.2.2.2 Programy v sále Starvid
V sále Starvid bylo uváděno v roce 2007 pro veřejnost 12 audiovizuálních pořadů,
celkem se konalo 226 představení pro 4 161 návštěvníků. Dále byl sál využíván pro
dlouhodobé cykly přednášek i pro příležitostné speciální přednášky.
Pravidelné pořady v sále Starvid probíhaly o víkendech ve dvou odpoledních
termínech a o prázdninách denně v jenom odpoledním termínu. V průběhu roku došlo ke
dvěma zásadním změnám v uspořádání programu pro veřejnost v sále Starvid. Jednak bylo
ukončeno uvádění geograficko-cestopisných pořadů v rámci víkendů, a to z důvodu výrazně
vyššího zájmu o pořady využívající digitální planetárium. V druhém pololetí bylo změněno
časové schéma - začátek promítání prvního ze dvou víkendových pořadů z 16:30 na
16 hodin, čím byla efektivněji využita přestávka mezi promítáními v sále Cosmorama. Tyto
dvě změny pravděpodobně ovlivnily téměř dvojnásobný nárůst návštěvnosti v tomto sále
oproti předchozímu roku.
V roce 2007 byl pro veřejnost v sále Starvid
připraven jeden premiérový pořad „Zářící náhrobky
hvězd“ a zároveň byl do nabídky zařazen i původně
výukový pořad „Vesmír a světlo“. Oba tyto pořady již
plně využívají digitální planetárium Digistar3.
Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně
od ledna do května a od října do prosince vždy
v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 31 zeměpisných přednášek a
cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 902 osob.
Osvědčila se i nová internetová prezentace celého cyklu přednášek na webových stránkách
planetária.
V roce 2007 se konalo 8 přednášek o kosmickém výzkumu v rámci „Kosmonautické
kroniky“, které navštívilo 99 osob.
1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2007 přes 26 tisíc návštěvníků, z toho bylo
téměř 7000 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost ve srovnání s uplynulým
rokem nepatrně vzrostla (o 4%). Nejvýrazněji vzrostla u astronomických pořadů pro veřejnost
(o 20%).
O sobotách a nedělích byly pravidelně uváděny astronomické pořady pro děti i
dospělé. Astronomické přednášky se konaly jednou za měsíc.
Astronomická pozorování se konala v pravidelné otevírací době, během Noci vědců
byla otevírací doba rozšířena. Kvůli přípravám na instalaci a instalaci nové výstavy byla
hvězdárna pro veřejnost zcela uzavřena od 19.11. do 30.11. a od 13.12. do 21.12.
12
1.3.1 Programy pro školy
V roce 2007 bylo pro školní skupiny v nabídce celkem 12 pořadů. Tyto pořady shlédlo
v rámci výuky 272 školních výprav, celkem 6989 žáků. Ve srovnání s rokem 2006 byl počet
školních výprav přibližně stejný (288), zatímco počet žáků se snížil o plných 20 %.
Částečným vysvětlením tohoto jevu může být klesající počet žáků v jednotlivých třídách.
Řešením do budoucna bude zřejmě obsazování více tříd na jeden termín.
Všechny pořady byly aktualizovány. Některé programy, které vyžadovaly jen malé
změny, byly upraveny střihem originálního zvukového záznamu a aktualizací obrazového
materiálu („Do nitra vesmíru“, „Na výlet do vesmíru“, „Do blízkého a vzdáleného vesmíru“).
Pořady „Lety ke hvězdám“ a „Země jako planeta“ byly kompletně předělány včetně audio
nahrávky. Nově byly zařazeny do nabídky školních programů v roce 2007 pořady „Mystérium
hvězdy betlémské“ a „Prahou astronomickou“.
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost
Astronomické přednášky a pořady pro děti i dospělé byly uváděny podle schématu,
navrženého v roce 2004, tj. astronomická přednáška jednou měsíčně a astronomické pořady
pro děti i dospělé vždy jako pravidelná součást sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny.
V letních měsících byla navíc vždy operativně zařazována představení pro dospělé v českém
i anglickém jazyce.
Počet představení zůstal oproti roku 2006 prakticky neměnný (222 v roce 2006, 212
v roce 2007), celkový počet návštěvníků se však zvýšil o 20 %. Celkově navštívilo
astronomické přednášky a pořady 1534 dospělých a 1294 dětí. Vývoj návštěvnosti
astronomických pořadů v letech 2003 – 2007 dokumentuje následující graf.
Během školního roku byly pravidelně připravovány přednášky pro demonstrátory na
Śtefánikově hvězdárně, které mají za úkol zvyšovat jejich kvalifikaci.
Návštěvnost astronomických pořadů v letech 2003 2007
3000
2500
2000
děti
dospělí
1500
1000
500
0
2003
2004
2005
2006
2007
Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 – 2007
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě
pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Mimořádně bylo otevřeno
při příležitosti zatmění Měsíce (noc ze 3. na 4. března 2007), kvůli špatným meteorologickým
podmínkám se však pozorování nekonalo. Mimořádně byla hvězdárna také otevřena během
Evropské noci vědců, (28.9.), v jejímž průběhu byla pro návštěvníky připravena série
přednášek spojených s pozorováním od večera až do půlnoci. Vzhledem k termínu (státní
13
svátek ČR) však akce měla oproti minulým letům nižší návštěvnost (400 lidí v roce 2006, 250
lidí v roce 2007).
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách
v přírodě).
Nabídky programu Astrobusu, mobilní
observatoře s projekční přednáškovou technikou,
využilo v roce 2007 celkem 10 škol v přírodě, kde
jeho program shlédlo 916 dětí. Zájem o Astrobus
ze strany letních táborů byl tradičně vysoký. V roce
2007 navštívil Astrobus o letních prázdninách 25
táborů, kterých se zúčastnilo celkem 1031 dětí.
V rámci Astrobusu probíhal také prodej publikací
z nabídky HaP. Příjmy za výjezdy Astrobusu a
publikací během výjezdů byly na stejné úrovni jako
v roce 2006.
1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku mírně
vzrostla. Navštívilo ji celkem 4678 osob (veřejnost 1278,
školy 3400).
1.4.1 Přednášky pro školy
Pro školy bylo uvedeno 11 pořadů ze 14
nabízených, včetně jedné speciální přednášky. 123
představení shlédlo 3400 žáků. Samozřejmou součástí
pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za
dobrého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše).
1.4.2 Pořady pro veřejnost
V r. 2007 se uskutečnilo 18 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a
přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se konalo 19 filmových večerů s podobnou náplní.
Průměrná návštěvnost činila 9 osob.
Prázdninové měsíce, červenec a srpen, vykazují nízkou návštěvnost. Hvězdárna je
na okraji Prahy a většina turistů míří do centra. Pro rok 2008 se připravuje zvláštní kampaň,
která by tuto situaci měla zlepšit.
1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Pozorování oblohy přineslo nárůst návštěvnosti. Konalo se vždy ve čtvrtek večer, 1x
za měsíc v pátek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo 82 pozorování
řádných a 2 mimořádná pozorování:
3.března zatmění Měsíce – pro nepříznivé počasí se nemohlo pozorování uskutečnit
a tak byla pro zájemce připravena přednáška Zatmění Slunce a Měsíce .
18.června denní zákryt Venuše Měsícem – počasí bylo výborné, ale zájem z řad
veřejnosti byl minimální.
Další zákryty planet Měsícem, na které byl loňský rok bohatý (Saturn, Mars) se
nepodařilo pozorovat pro nepříznivé počasí.
14
2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á J M O V Á Č I N N O S T
V roce 2007 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako
v uplynulých letech. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé.
Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní
středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
2.1 KURZY A KROUŽKY
2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)
Astronomický kroužek mládeže je určen žákům
základních škol. V červnu byly ukončeny oba běhy AKM
ročníku 06/07 a na podzim byly zahájeny na ně navazující
běhy ročníku 07/08. Nedílnou součástí výuky byla i praktická
pozorování v kopulích hvězdárny a navštěvy lekcí
v Planetáriu. Oba kroužky navštěvovalo ve 34 lekcích celkem
28 frekventantů.
2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)
V průběhu roku 2007 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku
astronomického kurzu 2006/2007, na který bylo přihlášeno 41 posluchačů. Kurz úspěšně
ukončilo 25 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu
do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník
2007/2008 pro 36 posluchačů.
Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a
v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem
proběhlo v roce 2007 24lekcí (pro školní rok 2006/2007 - 13, pro školní rok 2007/2008 - 11).
2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)
V květnu 2007 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kursu
06/07, po kterém následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky pro úspěšné
absolventy kursu, po jejich složení může účastník kursu samostatně pracovat s pozorovací
technikou a provádět návštěvníky po Štefánkově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II.
ročníku 07/08. Kurs je rozdělen do dvou semestrů, přičemž první má za úkol zopakovat a
prohloubit astronomické znalosti získané v I. ročníku a cílem druhého semestru je výchova
pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny. Za tím účelem po každé lekci
následují praktika, v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad
k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou.
Astronomický kurs 07/08 navštěvuje 21 frekventantů.
2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna)
Soustředění pro frekventanty astronomických kroužků
proběhlo v termínu od 21. do 28. července 2007 na hvězdárně
v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně
znečištěnou oblohu, než jaká je v hlavním městě.
Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných
chatičkách. Obědy a večeře byly smluvně zajištěny v jídelně
Nemocnice Rokycany, a.s., snídaně a svačiny dostávaly děti
v areálu hvězdárny.
K dispozici byl celý areál hvězdárny s chatičkami a dále
přednáškový sál, klubovna a za přítomnosti zaměstnance
hvězdárny i kopule. Těžištěm programu akce bylo pozorování noční
15
oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná
k vyhledání a pozorování slabých objektů.
2.1.1.5 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna)
Na základě projektu předloženého skupinou demonstrátorů hvězdárny byla pro
potřeby akce Hvězdárnou a planetáriem hl.m. Prahy zapůjčena mobilní pozorovací technika
a tábornické vybavení pro Mobilní astronomickou expedici. Dohledem nad zapůjčenými
prostředky byl v místě pověřen jeden odborný pracovník ŠH.
27. ročník Mobilní astronomické expedice (MAE2007) proběhl ve dnech 12. srpna 19. srpna na tradičním tábořišti nad obcí Zachotín. Expedice se zúčastnilo 28 účastníků.
Hlavním tématem letošního expedičního pozorování byl meteorický roj Perseid, jehož
maximum nastalo druhý den konání akce. Výsledky pozorování byly zpracovány a odeslány
do centrály International Meteor Organization. Během zmiňovaných dvou nocí bylo
pozorováno a zaznamenáno 1164 Perseid což je 5.4% z celkové světové statistiky.
Druhým pozorovacím programem, na který
byl kladen důraz, bylo APO (amatérská prohlídka
oblohy). Základem programu je prosté vizuální
pozorování objektů temného nebe na letní obloze.
Má pozorovatele seznámit s technikou vyhledávání
objektů různými typy dalekohledů, orientací
v mapách, identifikací hvězdných polí a objektů, které
nejsou pozorovatelné v pražských podmínkách.
V rámci programu MAE2007 proběhlo krátké
školení zájemců o digitální fotografii oblohy
s obsluhou
fotoaparátu
Nikon
D100
spolu
s praktickými experimenty.
2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST
2.2.1.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha)
V roce 2007 pokračovala činnost „Kosmoklubu“ - věkově neomezené skupiny
hlubších zájemců o kosmonautiku, jejíž činnost garantují odborní pracovníci Planetária. V
současnosti má 12 stálých členů a schází se v učebně případně v sále Starvid vždy jednou
měsíčně a schůzky navštěvuje 8 až 29 osob.
2.2.1.2 Dovolená s dalekohledem
Dovolenou s dalekohledem pořádá Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy ve
spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech. Jedná se o akci určenou majitelům astronomické
techniky a jejich rodinám. Smyslem této akce je
umožnit během společného pobytu výměnu
zkušeností
z konstruování
amatérských
dalekohledů, pozorování a fotografování oblohy
atd. 18. ročník DsD se opět uskutečnil v rekreačním
středisku OAZA v osadě Pivoň v západních
Čechách od 4. 8. do 12. 8. 2007.
Akce se zúčastnilo 103 osob. Přibližně
třetina na akci přijela poprvé. Letošní zaměření
DsD, zdůrazněné i podtitulem „s padajícími
hvězdami“,
bylo
dáno
maximem
aktivity
meteorického roje Perseid. Proto byla připravena
brožurka „Jak na meteory, aneb jednoduchý návod na pozorování“, která obsahovala
informace o pozorovacích metodách, pomůckách a vlastním pozorování.
16
3. M I M O Ř Á D N É AK C E
Dvě mezinárodní kampaně byly příležitostí k celé sérii mimořádných akcí v naší
organizaci. Především to bylo 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do
vesmíru a s ním související tzv. Světový kosmický týden, do něhož jsme byli rovněž
zapojeni. Kromě doplnění stálé výstavy v Planetáriu o kosmonautické exponáty, několika
přednášek a tématického pořadu v sále Cosmorama bylo v Planetáriu otevřeno multimediální
centrum; hlavní akcí však bylo uspořádání soutěže "Kdo by nechtěl do vesmíru" pro děti a
mládež, nad níž převzal záštitu primátor hl. m. Prahy.
Celoroční akcí byl Mezinárodní heliofyzikální rok 2007. V Planetáriu byla připravena
výstava "Ani Slunce není bez poskvrny", na ŠH fungovala počátkem roku příležitostná
výstava o Slunci jako hvězdě, realizovalo se několik tématických přednášek pro veřejnost a
návštěvníci ŠH měli možnost pozorovat Slunce a jeho aktivitu několika metodami. HaP se
také podstatnou měrou podílel na přípravě a realizaci semináře o Slunci, který na podzim
pořádalo v Brně Sdružení hvězdáren a planetárií z grantu MK ČR. Naši pracovníci se rovněž
podíleli na přípravě metodické příručky o amatérském pozorování Slunce zejm. pro
demonstrátory naší i ostatních hvězdáren v ČR.
Jinak rok 2007 nenabízel příliš zajímavých astronomických jevů a těch několik, které
proběhly, nevyvolaly příliš velký zájem veřejnosti. Podařilo se ale realizovat (samostatně
nebo ve spolupráci s dalšími institucemi) několik dalších úspěšných akcí jako „Dětský den“,
„Noc vědců“ či „Sobota s roboty“.
3.1.1 Mezinárodní heliofyzikální rok
Při příležitosti mezinárodního heliofyzikálního roku bylo
na Štefánikově hvězdárně uspořádáno několik přednášek
pro nejširší veřejnost. V první polovině roku proběhla také v
Planetáriu výstava „Ani Slunce není bez poskvrny“. Další
akce se odehrávaly na odborné úrovni v rámci sluneční a
popularizační sekce demonstrátorů Štefánikovy hvězdárny.
3.1.2 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru
Při příležitosti 50. výročí startu Sputniku 1 byl uveden pořad „Zrození člověka
kosmického“, uskutečnilo se několik odborných přednášek v rámci kosmonautické kroniky a
pracovníci HaP se také účastnili několika dalších odborných konferencí a seminářů. Jako
připomenutí tohoto výročí vyhlásilo Planetárium Praha soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru?“.
Nad touto soutěží převzal záštitu primátor Pavel Bém.
Při příležitosti tohoto výročí bylo také otevřeno nově vybudované Multimediální
centrum.
3.1.2.1 Soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru?“ (Planetárium Praha)
Červen - listopad 2007
Na Den dětí 1.6.2007 vyhlásilo Planetárium Praha při příležitosti 50 let vypuštění
prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru?“.
Soutěž byla pořádána pod záštitou primátora hl. m. Prahy Pavla Béma.
Hlavním cílem bylo povzbudit u dětí a mládeže zájem o kosmický výzkum a podpořit
jejich kreativitu. Soutěž byla určena dětem a mládeži, jednotlivcům nebo školním kolektivům.
Pokrývala věkové kategorie od mateřských školek až po střední školy. Kromě oblíbené
výtvarné části byla vyhlášena i kategorie literární, modelářská a odborná. Na konečnou
strukturu obdržených soutěžních příspěvků měla jednoznačně vliv časová náročnost
jednotlivých zadaných úkolů. Zatímco ve výtvarné kategorii, kde se časová náročnost
17
pohybovala v řádu hodin, přišlo 287 příspěvků (89%), v odborné kategorii, kdy splnění
zadaného úkolu vyžadovalo dny až měsíce dorazila pouze jedna soutěžní práce. Bohužel to
ale ukazuje to, že pro naše učitele je využití takových soutěží pro rozšíření výuky neobvyklé,
zatím co třeba ve Spojených státech je toto využití naprosto běžné.
Celkem bylo přijato 329 soutěžních
příspěvků. Nadpoloviční většinu příspěvků tvořily
práce dětí věkové skupiny B - 2. až 5. třída ZŠ
(57%). Přibližně po jedné pětině zaslaných
příspěvků spadalo do skupiny A – MŠ až 1. třída ZŠ
(23%) a do skupiny C – 6. až 9. třída ZŠ (18%).
Práce studentů středních škol tvořily pouhá 2%
přijatých příspěvků.
Neveřejné zahájení výstavy proběhlo
společně s otevřením nového multimediálního
centra ve čtvrtek 4. října v den 50. výročí startu první
umělé družice Země Sputnik 1. Obě tyto akce byly
součástí „Světového kosmického týdne“ konaného
každoročně od 4. do 10. října. Vybrané soutěžní
práce byly vystaveny v prostorách malé výstavy a
multimediálního centra, kompletní práce byly
umístěny do počítačových stanic multimediálního
centra a na internet. Vítěze jednotlivých kategorií
určila kombinace hlasů poroty a návštěvníků.
Vyhlášení výsledků za účasti soutěžících
proběhlo v sále Cosmorama Planetária v sobotu 3.11 ve 13.30 hod, v den kdy před 50 lety
odstartovala družice Sputnik 2 se psem Lajkou v hermetické kabině. V rámci slavnostního
vyhlášení byl připraven vedle samotného vyhlášení i doprovodný program s projekcí v sálech
Planetária. Slavnostního vyhlášení výsledků soutěže se zúčastnilo 81 osob. Ve 14-ti
věkových a tématických kategoriích bylo uděleno 24 cen.
3.1.3 Krátkodobé akce
3.1.3.1 ISC 2007 (Planetárium Praha)
jaro 2007
Na základě pozvání NASA 34 vybraným zemím světa se mohli o v roce 2007 dva
středoškolští studenti a jeden pedagog z ČR opět zdarma zúčastnit „International Space
Camp“ v USA (huntsvile, Alabama) – týdenního soustředění, při němž studenti absolvovali
základy kosmonautického výcviku, vzdělávali se pod vedením kosmonautů a zúčastnili se
simulovaných letů na trenažéru raketoplánu. Pedagog se seznámil s metodikou výuky věd o
vesmíru.
Pořadatel vyzval Planetárium Praha, aby uskutečilo výběr českých účastníků
podobně jako v minulých letech. Proto byl na jaře roku 2007 uspořádán celostátní konkurz,
spojený se seminářem o kosmonautice a odborná komise vybrala české reprezentanty.
3.1.3.2 Zatmění Měsíce (Hvězdárna Ďáblice)
3. března.2007
Hvězdárna Ďáblice byla otevřena mimo svou běžnou otevírací dobu. Bohužel se pro
nepříznivé počasí nemohlo pozorování uskutečnit a tak byla pro zájemce připravena
přednáška „Zatmění Slunce a Měsíce“ .
18
3.1.3.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna)
2. června 2007
Den dětí na hvězdárně proběhl v roce 2007
v sobotu 2. června od 10 do 19 hodin. Na hvězdárně
probíhala Galaktická rallye a úkolem malých závodníků
bylo v co nejkratším čase navštívit všechny planety naší
Sluneční soustavy.
Současně probíhalo v jednotlivých kopulích
pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro
děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce
se zúčastnilo přibližně 200 dětí.
3.1.3.4 Zákryt Venuše Měsícem (Hvězdárna Ďáblice)
18. června 2007
Během denního zákrytu Venuše Měsícem probíhala
v sále hvězdárny videoprojekce přímého přenosu úkazu. I
přes vydané tiskové prohlášení měla událost v médiích jen
malou odezvu, což se projevilo i přes výborné počasí na
nízké návštěvnosti.
3.1.3.5 Sobota s Roboty (Planetárium Praha)
22. září 2006
V sobotu 22. září 2007 proběhla v okolí Planetária soutěž autonomních robotů
ROBOTOUR 2007 – Robotika.cz outdoor delivery challenge. Cílem konstruktérů bylo
postavit autonomního robota schopného orientovat se v prostoru, rozpoznat cestičku od okolí
a projet určenou trasu dlouhou 1km. Z přihlášených patnácti týmů přijelo dvanáct a téměř
všechny se homologovaly.
Planetárium Praha připravilo kromě technické podpory účastníkům i doprovodný program,
jehož součástí byla mimo jiné i série přednášek na téma robotický výzkum vesmíru.
Otevřené depo ve foyeru, kde probíhala příprava robotů na soutěž navštívilo 243
návštěvníků.
3.1.3.6 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna)
28. září 2007
Na noc 28. na 29. září vyhlásila Evropská komise tzv. „Noc
vědců“. Cílem je zejména oboustranné přiblížení lidí a vědy.
Štefánikova hvězdárna se k této aktivitě připojila již třetím rokem, a to
19
mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci) a cyklem pořadů pro veřejnost. Akci navštívilo na
250 lidí .
3.1.3.7 Seminář pro učitele (Planetárium Praha)
20. a 28. listopadu 2007
Cílem semináře bylo seznámit učitele s možnostmi planetária jako výukového
prostředku, společně pracovat na prohloubení zájmu dětí o astronomii a vesmír a získat od
učitelů zpětnou vazbu. Byly uspořádány 2 tříhodinové semináře pro učitele, kterých se
zúčastnilo 25 učitelů od prvního stupně základních škol až po středoškolské pedagogy.
V rámci semináře byli účastníci nejprve seznámeni s možnostmi jednotlivých sálů
včetně porovnání výhod a nevýhod projekčních aparatur v nich instalovaných. Při prohlídce
výstavních prostor včetně malého planetária a nově otevřeného multimediálního centra byla
diskutována možnost samostatné prohlídky výstavy s výkladem, případně s ověřením
získaných znalostí studentů testy. Na závěr semináře byla vedena diskuze jejíž závěry jsou
velmi přínosné nejen pro programovou tvorbu. Stručné shrnutí diskuze je uvedeno
v následujících bodech:
 pro plánování exkurzí pedagogům vyhovuje
stávající systém volby termínu pořadu podle
vlastního výběru na základě nabízených
volných termínů
 učitelé akceptovali nevhodnost rezervací po
internetu bez osobního kontaktu, kdy by
docházelo k problémům především v počtech
rezervovaných míst
 délka pořadů je nejvhodnější v rozmezí 45 – 50
minut. Jedná se o vhodný kompromis mezi udržením pozornosti žáků a dostatečným
prostorem pro přehledný výklad problému.
 maximální únosná výše školního vstupného je podle pedagogů 50,- Kč za žáka. Ze
strany účastníků vzešel návrh na úpravu výše vstupného nikoliv podle typu pořadu, ale
podle atraktivnosti času (cenově zvýhodnit odpolední termíny)
 ze strany učitelů je zájem o komentované prohlídky výstavy spojené s testy a jejich
následným vyhodnocením v učebně planetária
 účastníci semináře by uvítali pracovní listy k pořadům. Nikoliv však se souhrnem
poznatků obsažených v pořadu, ale spíše rozvíjející náměty na pozorování a
experimenty vázané k probírané látce.
20
4. V Ý S T AV Y , K N I H O V N Y
V září 2007 bylo otevřeno multimediální centrum v Planetáriu a v prosinci byla
zahájena instalace nové stálé výstavy na Štefánikově hvězdárně. Kromě stálých výstav
s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost
shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Pět v Planetáriu a dvě na Štefánikově
hvězdárně.
4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA
Stálou astronomickou expozici
bylo možné navštívit jako součást
některého z pořadů uváděných
v Planetáriu nebo samostatně. Pouze
výstavní prostory bez návštěvy pořadu
navštívilo v roce 2007 4 843 osob, což
představuje nárůst oproti předchozímu
roku přibližně o 100 osob.
V září
byla
dokončena
instalace nového multimediálního
centra v místě bývalé zasedací
místnosti. Multimediální centrum je
koncipováno jako dóm budoucí
základny
na
Marsu.
Za
sedmimetrovou kopulí pokrytou zlatým termoforem je napnuto plátno s panoramatem
marsovského kráteru. Uvnitř jsou instalovány tři počítačové kiosky s dotykovými monitory,
repliky kosmických skafandrů, maketa sondy Voyager a maketa marsovského povrchu
s třemi dálkově ovládanými vozítky.
V závěru roku se podařilo získat unikátní exponát: neletový exemplář kosmické pece
CSK-2 použitý pro experimenty na orbitální stanici MIR. Po nezbytných úpravách bude
instalován na výstavě.
V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny
při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi).
V rámci přípravy doprovodných programů pro soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru?“ byly
instalovány podrobné popisky jednotlivých částí pěstební technologie.
Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky.
Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly
o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní
pracovníci Planetária.
4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM)
V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2007 instalovány pět
tématických expozic, částečně vázaných na aktuální programovou nabídku a částečně na
astronomické a kosmonautické zajímavosti:
4.2.1 výstavy k premiérám pořadů
„Zářící náhrobky hvězd“ - výstava k 20. výročí výbuchu
supernovy 1987A ve Velkém Magellanovu mračnu
„Mauna Kea – královna ohně a hvězd“ - výstava ke
stejnojmennému pořadu o další z velkých observatoří světa.
21
4.2.2 výstavy s astronomickou tématikou
„Nová Sluneční soustava“ - jak se změnila sluneční soustava z pohledu
nové definice zveřejněné na IAU2006 konaném v Praze
„Ani Slunce není bez poskvrny“ - Sluneční skvrny a vliv sluneční
aktivity na Zemi. Výstava u příležitosti 60. výročí dosud
největší zaznamenané skvrny na Slunci.
4.2.3 výstavy ke speciálním akcím
„Kdo by nechtěl do vesmíru?“ – výstava věnovaná
dlouhodobé soutěži pořádané u příležitosti 50. výročí od
vstupu
člověka
do
vesmíru. V první etapě
byl
výstavní
prostor
věnován historii dobývání
vesmíru a informacím
k jednotlivým soutěžním
tématům. V druhé etapě
pak byly v prostoru „malé
výstavy“
i
nového
„multimediálního centra“
vystaveny soutěžní práce dětí.
4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ
Na konci roku 2007 byla zahájena instalace panelů a exponátů nové astronomické
výstavy v prvním patře Štefánikovy hvězdárny. Tomu
předcházely
nejenom
stavební
úpravy prostor, ale také tvorba
kompletní náplně výstavních panelů
včetně textů a výběru obrazového
materiálu. Oproti stávající expozici
bylo v nové výstavě vyhrazeno
mnohem více místa objektům
hvězdného a vzdáleného vesmíru.
To umožnilo otevření nových
výstavních prostor v místě bývalé
časové laboratoře, kam byla
přesunuta celá historická část
expozice. Oproti staré výstavě byla též nově pojednána
problematika kosmologie, která zejména v posledních letech
doznala zásadních změn a na jejím poli byla učiněna řada
poznatků zásadního významu. Zcela nově byla do stálé
výstavy zařazena kapitola pojednávající o kosmonautice a
kosmickém průzkumu vesmíru.
Do zadní části expozice byla zařazena část pojednávající o fyzikálním pohledu na
vesmír, a byly sem navrženy i trojrozměrné interaktivní exponáty pro demonstraci fyzikálních
jevů, zejména z oblasti klasické mechaniky (gravitace) a optiky.
22
Texty k výstavním panelům byly vytvořeny v české a anglické verzi. Vzhledem k
obrovskému množství informací v daném oboru byly na panely umístěny základní a
nejdůležitější informace, ostatní doplňující, včetně interaktivních pokusů a animací, jsou
náplní jednotlivých počítačů, zabudovaných v panelech. V prostředí Flash byl
naprogramován speciální engine, umožňující snadnou uživatelskou obsluhu i bez použití
klasických posuvných lišt a tlačítek, stejně jako možnost dynamické změny obsahu. Pro
každý počítač byl vytvořen i krátký test, který uživateli poskytuje možnost prověřit si nabyté
znalosti. Díky tomu, že jsou počítače propojeny v síti, může uživatel na počátku zadat svojí
identifikaci a výsledky z jednotlivých testů budou pak vyhodnoceny hromadně.
4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA)
4.4.1 Nejjasnější a nejkrásnější
březen – červen 2007
Tato výstava byla věnována dvěma planetám sluneční soustavy, které v daném
období zářily nad obzorem. Zatímco Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem
oblohy, Saturn bývá považován za planetu nejkrásnější. Oba tyto atributy daly název i celé
výstavě, která měla, částečně i díky nevšednímu výtvarnému pojetí, velký úspěch.
4.4.2 UFO – fenomén 20. století
červenec – prosinec 2007
Velmi
diskutovaná
a
kontroverzní tematika UFO byla
hlavním námětem výstavy, která
byla připravena pro prázdninové
období. Vzhledem k tomu, že
v daném období tvoří až 2/3
návštěvníků hvězdárny cizinci, byly
výstavní
panely
vyrobeny
dvojjazyčně.
4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY
V roce 2007 byla knihovna otevřena pro veřejnost
125 výpůjčních dnů. Jejích služeb využilo 360 čtenářů,
z toho 10 čtenářů nových. Knihovna poskytla svým
čtenářům 82 absenčních výpůjček a 423 výpůjček
z presenčního fondu, celkem tedy 505 zápůjček. Nadále
pokračoval převod katalogu knihovního fondu do
elektronické
podoby.
V databázovém
systému
OpenBiblio je nyní zaneseno asi 90 % aktivního výpůjčního fondu a systém je připravován
k umístění na webové stránky hvězdárny
4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA
Knihovna Planetária byla převedena do režimu příruční knihovny pro zaměstnance
Planetária. V roce 2007 probíhaly práce na třídění fondu a odstraňování některých duplikátů.
Během roku se podařilo pro knihovnu získat některé unikátní materiály jako například několik
starších ročníků časopisu Letectví a kosmonautika nebo bulletiny Cospar.
23
5. O D B O R N Á Č I N N O S T
Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2007 lze rozdělit jednak
na vlastní vědeckou činnost, na spolupráci s vysokými školami zejména v rámci diplomových
prací (zadávání, vedení) a na odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů
v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí.
5.1 VĚDECKÁ ČINNOST
Vědecké oddělení HaP se jednak věnuje vlastním vědeckým a odborným
programům, zejména výzkumu kosmického prachu a výzkumu v oblasti historie astronomie,
jednak se podílí na provozu hvězdárny a planetária a úzce spolupracuje s programovými
odděleními obou středisek.
5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser)
Bylo provedeno komplexní zpracování historické studie o objevování vzdálených
planet sluneční soustavy a práce byla publikována v podobě seriálu článků v časopise
Astropis. Cyklus „Objevitelé nebes“ byl předán programovému oddělení k úpravě do podoby
publikovatelné na informačním PC v historické části nové výstavy a na webových stránkách
hvězdárny. Byl také doplňován elektronický archiv historických dokumentů a fotografií.
5.1.2 Výzkum meteorického kráteru Žamanšin (řešitel Mgr. Ivan Větvička)
V roce 2007 bylo ukončeno zpracovávání výsledků z expedice do meteoritového
kráteru Žamanšin. Byl připraven prezentační projekt, který žádá o grant na publikaci
výsledků na konferenci Large Meteorite Impacts and Planetary Evolution IV konané v srpnu
2008 v Jihoafrické republice.
5.1.3 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel RNDr. Jiří Švestka, CSc.)
V oblasti výzkumu částic kosmického prachu byla provedena analýza nových
výsledků měření elektrického náboje prachových částic analyzátorem kosmického prachu na
sondě Cassini a jejich porovnání s výsledky měření detektory prachových částic na sondách
Galileo a Ulysses.
Dále byly provedeny výpočty elektrického náboje nesférických mezihvězdných
prachových částic v meziplanetárním prostoru jako součást podpůrných studií pro návrhy
projektů SARIM (Sample Return of Interstellar Matter) a DuneXpress, předložených ESA v
rámci programu Cosmic Vision 2015-2025. Cílem projektů je studium mezihvězdných
prachových částic v meziplanetárním prostoru a dopravení vzorku těchto částic na Zemi.
Výsledky projektů SARIM a DuneXpress by měly pomoci charakterizovat fyzikální podmínky
během procesu formování planet.
Rovněž pokračoval rozsáhlý program vyhledávání koincidencí signálů detekovaných
analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini se signály detekovanými jinými
detektory umístěnými na této sondě.
5.1.4 Kartografické práce (řešitel Ing. Antonín Rükl)
V roce 2007 byl zhotoven návrh a zpracování podkladů nové otočné mapy hvězdné
oblohy, kterou HaP vydala v prosinci 2007. Rovněž byl vypracován návrh nástěnné otočné
mapy hvězdné oblohy a dvojice map severní a jižní oblohy pro stálou výstavu na ŠH.
24
5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ
V obou pražských hvězdárnách probíhala
odborná astronomická pozorování a měření podle
vypsaných interních odborných pozorovacích
projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři
Štefánikovy hvězdárny.
Pozorování a měření se prováděla v
následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd
Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování
meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery
a hledání extrasolárních planet. Pozorování
garantují odborní pracovníci HaP a jsou
organizována v rámci tzv. sekcí.
5.2.1 CCD Sekce
Po úspěšných zkušebních pozorováních minim proměnných hvězd V344 Lac (22.7.)
a GP Vul (30.8.) byl Štefánikově hvězdárně zřízen účet a plnohodnotný přístup do společné
databáze proměnných hvězd Astronomického ústavu Karlovy Univerzity a Astronomického
ústavu Akademie věd.
5.2.2. Sluneční sekce
V roce 2007 probíhala pozorování a
zakreslování sluneční fotosféry (podobně jako
v předchozích letech) v hlavní kopuli ŠH. Na
Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování
s menšími přestávkami již od roku 1929, a tvoří tak
velmi unikátní a ucelenou řadu, kterou je žádoucí
zachovat. Celkem bylo v roce 2007 pořízeno 106
kreseb v 105 dnech. Na zakreslování se podílelo
celkem 16 pozorovatelů. Oproti loňskému roku byl
zaznamenán výrazný nárůst počtu pořízených
kreseb (přibližně o 28%), způsobený především
zvýšeným úsilím jednotlivých členů a také
příznivými povětrnostními podmínkami v průběhu jara a léta.
S využitím dat, která pořídili též členové sluneční sekce ŠH, se pod hlavičkou
Sdružení hvězdáren a planetárií připravuje pro tisk publikace s pracovním názvem
„Pozorujeme Slunce, zn: Amatérsky!“, jež by měla sloužit především demonstrátorům a
průvodcům na lidových hvězdárnách. Cílem by mělo být rozšíření znalostí a zkvalitnění a
zpřesnění výkladu, který se týká naší mateřské hvězdy, na níž jsme životně závislí a která si
(nejen) proto zasluhuje naši pozornost. Předpokládané vydání publikace – první polovina
roku 2008.
Členové sekce se rovněž podíleli na přípravě speciálního čísla Astropisu, které bylo
vydáno u příležitosti mezinárodního heliofyzikálního roku.
5.2.3. Zákrytová sekce
V roce 2007 proběhly dvě schůzky zákrytové sekce. Během roku bylo napozorováno
36 zákrytů, které sloužily k zácviku nových členů zákrytové sekce a to včetně série zákrytů
Plejád. Hlavním cílem těchto pozorování byla příprava pro pozorování tečných zákrytů nebo
planetkových zákrytů. Bohužel většinu vytipovaných zákrytů nebylo možné pozorovat kvůli
nepříznivému počasí.
25
5.2.4. Popularizační sekce
Počátkem roku 2007 byla nově založena Popularizační sekce. Jejím cílem je
seznamovat demostrátory a pracovníky hvězdárny s novinkami v oboru astronomie. Sekce
uspořádala 2 celovečerní přednášky, na kterých byla v celkem 15 dvacetiminutových
příspěvcích představena řada novinek, ale také byly probírány a diskutovány nejčastější či
problematické otázky návštěvníků hvězdárny.
5.2.5 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na
hvězdárně Ďáblice
V r. 2007 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy
(planetkami) sluneční soustavy. Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí,
IOTA/ES, ILOC Tokio a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami).
Ve druhé polovině r. 2007 proběhla podstatná část mezinárodní pozorovací kampaně
PHEURA 07 – pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců planety Uran. Díky kameře
WAT 120 N, pořízené v r. 2005, byla hvězdárna připravena se kampaně aktivně zúčastnit
pozorováním úkazů čtyř jasnějších měsíců Uranu. Bohužel všech 6 vytipovaných úkazů se
nepodařilo pozorovat z důvodů nepříznivého počasí. Je to neúspěch, protože tyto úkazy jsou
velice vzácné, opakují se 1x za 42 roků.
5.2.6 Dalekohled MARK
Na přelomu roku 2006/2007 byl
dalekohled demontován z kopule, aby bylo
možno provést seřízení optické části. Zároveň
byla provedena měření optické kvality soustavy
dalekohled-fokální reduktor, která odhalila
chromatickou vadu koncového členu. Přístroj byl
poté znovu nainstalován do kopule a během první
poloviny roku byla při několika sériích pozorování
přesně ustavena vidlicová paralaktická montáž.
Po doplňkové justaci byla na snímku se
60 s expozicí ze září 2007 odečtena mezní
hvězdná velikost dalekohledu – 17,7 mag.
5.2.7 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti
V roce 2007 proběhly pouze tři servisní výjezdy, kdy byla provedena základní údržba
pracoviště
5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI
Zaměstnanci Hvězdárny a Planetária byly v roce 2007 vedoucími několika úspěšných
diplomových nebo bakalářských prací.
5.3.1 Řídící jednotka pro laserovou projekci
Diplomová práce byla zaměřena na vývoj řídící jednotky laserového projekčního
systému, primárně na náhradu stávajícího řídícího systému laserové projekce v sále
Cosmorama v pražském planetáriu. Jednalo se o specifické zařízení, které kromě obvyklých
technických požadavků kladených na laserovou projekci, muselo také splňovat speciální
požadavky pro použití v planetáriu. Důležitým požadavkem byla kompatibilita řídící jednotky
s dalšími systémy v sále Cosmorama. Vedoucím diplomové práce byl Ing. Jan Šifner.
26
5.3.2. Konstrukce a umístění mionového detektoru
Diplomová práce se
zabývala konstrukcí detektoru
částic kosmického zařízení,
které dopadá na naši planetu.
Vedoucím diplomové práce byl
Prof. RNDr. Petr Kulhánek
Csc. Práce byla v roce 2007
úspěšně obhájena a detektor
bude v první polovině roku
instalován na Štefánikově hvězdárně
5.3.3 Přijímač projektu Radio Jove
V první polovině roku byla na střeše hvězdárny v blízkosti
východní kopule umístěna anténa přijímače kosmických rádiových
vln. Systém je primárně určen k příjmu radiového signálu na
frekvenci 20MHz pocházejícího z Jupiteru. Anténa s přijímačem
se dá také použít k monitorování rádiového záření Slunce.
Technické vybavení bylo instalováno v rámci bakalářského
projektu, jehož oponentem byla Mgr. Lenka Soumarová
(vedoucím diplomové práce byl Prof. RNDr. Petr Kulhánek Csc).
5.3.4 robotický dalekohled MARK
V rámci prací na robotickém dalekohledu MARK ve východní kopuli Štefánikovy
hvězdárny byly zadány dvě diplomové práce: „Autoexpozice pro kameru se širokoúhlou
předsádkou“ a „Automatická analýza meterologické situace“, které budou obhajovány
v únoru 2008 a dle průběžných výsledků se zdají být velmi zdařilé. Jejich výsledky včetně
funkčních programových modulů budou posléze poskytnuty pro integraci do softwarového
vybavení systému MARK.
27
6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T
Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem
19 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se
jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla
aktualizována. V roce 2007 byla připravena a vydána zcela
nová Otočná mapa noční oblohy a jako každoročně i
Hvězdářská ročenka 2008.
6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2007
V roce 2007 byly vydány následující vlastní publikace
a materiály:
název
Planetárium Praha
Roční doby na Saturnu
Slunce s planetami
start raketoplánu Columbia
Mlhovina Rosseta
Úplné zatmění Měsíce
Astronaut na plošině manipulátoru
Země z kosmického prostoru
Srážka galaxií
Přistávací modul Apolla
Cosmorama
Pexeso - kosmonautika
Pexeso - souhvězdí
puzzle – Země
puzzle – astronaut
Hvězdářská ročenka 2008
Vesmír 2007
otočná mapa oblohy (stará)
otočná mapa oblohy (nová)
kotouč - sluneční soustava
náklad /ks/
3300
1130
5750
1120
3330
1130
3350
6450
1130
1130
1130
2000
2000
500
500
1700
350
4000
4000
8000
vydání
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
dotisk
nový titul
nový titul
dotisk
nová verze
aktualizace
specifikace
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
pohlednice
hra
hra
hra
hra
kniha
sešit
pomůcka
pomůcka
pomůcka
Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle
prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži.
28
7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y
Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především
pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánikovy hvězdárny
a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí
jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti.
Firemní společenské a prezentační akce jsou pořádány především v Planetáriu, které
nabízí unikátní podmínky. Celkem v Planetáriu proběhlo 11 akcí a to především v jarních a
podzimních měsících. Podíl ostatních středisek byl nevýznamný (Štefánikova hvězdárna 1
akce).
Celkové výnosy z doplňkové činnosti činily v roce 2007 1 042 000,- Kč.
8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J
V roce 2007 bylo realizováno několik rozsáhlých akcí jako například instalace
multimediálního centra nebo hlasovacího systému do obou sálů Planetária a instalace
kamerového systému a EZS na Štefánikově hvězdárně. Byla také instalována nová stálá
výstava na Štefánikově hvězdárně. Všechny akce probíhaly bez zásadního omezení
provozu.
V prosinci došlo k havárii staré vodovodní přípojky pro Planetárium. Shodou okolností
v den, kdy byla kolaudován vodovodní řad ve Stromovce (jeho část a novou přípojku
vybudovalo HaP v roce 2006). Díky mimořádnému pochopení ze strany Veolia a.s. a
nasazení pracovníků HaP se podařilo zajistit ještě týž den náhradní zásobování objektu
pitnou vodou a do dvou dnů zprovoznit novou přípojku, takže nebylo nutné provizorně
opravovat starou přípojku.
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru
Planetárium
8.1.1.1 Zprovoznění hlasovacího systému v sálech Planetária (akce 4622, 4624)
(4624) INVESTICE: (IA) 350000,-Kč + (IF) 157820,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 507820 Kč
(4622) INVESTICE: (IA) 150000,-Kč + (IF) 99353,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 249353 Kč
O prázdninách byl uveden do provozu hlasovací systém v obou sálech Planetária –
v sále Cosmorama i v sále Starvid. Systém v sále Cosmorama byl integrován do systému
ovládaní diaprojekce a umožňuje nejenom klasické hlasování ale i řízení běhů pořadu podle
výsledků tohoto hlasování. Podobně je v sále Starvid propojen tlačítkový systém s digitálním
planetáriem Digistar 3. V současné době probíhá příprava nových pořadů, jejichž scénář
umožní plné využití možností instalovaných systémů.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Tlačítkový systém umožňuje průběžné prověřování znalostí žáků a
studentů při školních programech a je využitelný i při programech pro
veřejnost.
8.1.1.2 Zřízení multimediálního centra v Planetáriu (akce 4618)
INVESTICE: (IA) 1920987,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 1920987,- Kč
V září byla dokončena instalace nového multimediálního centra v místě bývalé
zasedací místnosti. Multimediální centrum je koncipováno jako dóm budoucí základny na
Marsu. Dóm je tvořen hliníkovou samonosnou kopulí o průměru 7,3m amerického výrobce
29
Spitz. Za kopulí pokrytou zlatým termoforem je napnuto plátno s panoramatem marsovského
kráteru. Uvnitř jsou instalovány tři počítačové kiosky s dotykovými monitory, repliky
kosmických skafandrů, maketa sondy Voyager a maketa marsovského povrchu s třemi
dálkově ovládanými vozítky. Dva datové projektory
umístěné ve středovém pilíři promítají videozáznamy
na plochu kopule. Vnitřní osvětlení dómu je realizováno
svítivými diodami, což výrazně zvyšuje životnost
osvětlení a snižuje energetické nároky.
V průběhu roku došlo k poklesu cen
elektronických systémů použitých v multimediálním
centru, další úspora byla způsobena příznivým
vývojem kurzu CZK/USD v roce 2007. V prosinci 2007
se podařilo pro expozici získat unikátní exponát neletový exemplář Československého krystalizátoru
CSK-2, který byl využíván pro experimenty na orbitální
stanici MIR. Vzhledem k poměrně zdlouhavým jednání
o zakoupení dalších unikátních exponátů se prostředky nepodařilo zcela vyčerpat. Proto
jsme požádali o povolení jejich převedení do rozpočtu na rok 2008.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Rozšíření stálé astronomické výstavy ve foyeru Planetária, Unikátní
prostor s aktuálními informacemi o kosmickém výzkumu.
Štefánikova hvězdárna
8.1.1.3 Zřízení kamerového bezpečnostního systému na Štefánikově hvězdárně
(akce 4619)
V prosinci byl na Štefánikově hvězdárně instalován
dohledový systém. Vzhledem k členitosti objektu není totiž
možné zajistit současný dohled pracovníky ve všech jeho
veřejně přístupných částech. Proto byl instalován kamerový
systém, který umožnil kontrolu prostor z jednoho místa. Kromě
toho je možné umístit vybrané videostreamy v reálném čase na
web a propagovat tak činnost hvězdárny. V průběhu roku došlo
k zásadnímu poklesu cen prvků kamerových systémů – zejména
vlastních kamer a záznamových systémů. K další úspoře došlo
tím, že kamerový systém byl budován současně s novým
systémem EZS a některé kabelové trasy byly využity oběma
systémy. Ušetřené prostředky byly vráceny do rozpočtu MHMP.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší ochrana svěřeného majetku.
8.1.1.4 Zřízení elektronického zabezpečovacího systému na Štefánikově
hvězdárně (akce 4620)
Původní elektronický zabezpečovací systém na Štefánikově hvězdárně nepokrýval celý
objekt a nezajišťoval dostatečně ochranu některých zvláště cenných zařízení. Nový systém
pokrývá celý objekt včetně kopulí. K úspoře finančních prostředků došlo tím, že vzhledem k
předpokládanému stupni ohrožení nebyla realizována klasická plášťová ochrana. Dostatečná
ochrana byla zajištěně vnitřními kombinovanými snímači. Další úspory bylo dosaženo
využitím stávajících kabelových kanálů a tras. Kromě plného zajištění objektu umožňuje nový
systém též částečnou aktivaci a zajištění pouze částí budovy (např. při nočním pozorování).
HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší ochrana svěřeného majetku.
30
8.1.1.5 Pořízení osobního automobilu (expediční vozidlo) (akce 4621)
INVESTICE: (IA) 600000,-Kč + (IF) 227075,-Kč
Stále častěji je také nutné vyjíždět za
astronomickými pozorováními (zákryty, polární
záře atd) mimo Prahu. Pro tento typ akcí a také
pro dopravu do Koperníkovy kopule na Kleti bylo
pořízeno
vozidlo
s dostatečně
velkým
zavazadlovým prostorem (tak, aby bylo možné
bez problémů naložit kontejnery s pozorovací
technikou), schopností bezpečného pohybu po
špatných cestách a v terénu (4x4) a současně
vozidlo poskytující dostatečný komfort při cestách
na delší vzdálenosti. Z došlých nabídek bylo vybráno a později pořízeno vozidlo UAZ AMC
3163 Patriot, mimo jiné pro jeho rozsáhlou výbavu. Na náš požadavek byla do vozidla
umístěna další trakční baterie a výkonný měnič 12/240V, který umožňuje dlouhodobé
napájení přístrojů během pozorování.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Hvězdárna a planetárium má nyní k dispozici výkonné a spolehlivé vozidlo
pro expediční astronomická pozorování.
8.1.1.6 Nová astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně (akce 7668)
V prosinci byla zahájena instalace výstavních panelů nové stálé astronomické expozice
v prvním patře Štefánikovy hvězdárny. Předcházela tomu čtyřletá příprava, kdy byla
provedena kompletní rekonstrukce včetně rekonstrukce promítacího sálu, kanceláří a
instalace
zdvižné
plošiny
umožňující
přístup
handicapovaným osobám do prvního patra hvězdárny.
Před vlastní instalací bylo nutné demontovat stávající
expozici a provést úpravu prostor určených k instalaci
nové výstavy. Harmonogram těchto prací byl
přizpůsobován tak, aby bylo v maximální možné míře
uspokojit školy i individuální návštěvníky. Proto na vlastní
instalaci zbylo v závěru roku poměrně málo času. Další
zpoždění vznikala nutností řešit průběžně řadu
nedokumentovaných stavebních detailů (výstupky zdí,
potrubí, světlíky), které byly odhaleny až po demontáži
původní výstavy.
Během přípravy expozice vznikl požadavek na
čerpání dodatečných prostředků ve výši cca 700 tis. Kč,
které byly využity na nákup počítačů a dotykových
monitorů do výstavních panelů. Ty byly poskytnuty
z rozpočtu MHMP. Z celkové částky 1 592 tis. Kč nebyla
vyčerpána částka cca 100 tis. Kč, kterou žádáme převést
do rozpočtu roku 2008 s tím, že bude využita na doplnění
dalších výstavních panelů a vitrín, které nebylo možné
instalovat v první fázi.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Byla vytvořeno nová atraktivní výstavní expozice.
31
8.1.1.7 Pořízení speciálních astronomických exponátů (akce 4616)
Základní astronomická expozice byla rozšířena o několik
speciálních astronomických exponátů: Interaktivní hvězdnou mapu
severní a jižní oblohy, otáčivou hvězdnou mapu, model blízkého okolí
Slunce, model černé díry a planetární váhu. Tento druh modelů je
finančně i technologicky velmi náročný, pořízením výše zmíněných
modelů byly přidělené finanční prostředky vyčerpány, do budoucna
počítáme s průběžným doplňováním dalších modelů.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Celkové zvýšení atraktivity výstavní expozice, možnost
vysvětlení problematiky.
8.1.1.8 Pořízení stolů s interaktivními optickými experimenty
(akce 4617)
Byly pořízeny tři speciální optické lavice s optickými prvky (zdroje světla, čočky,
zrcadla, hranoly) a přístroji, které umožňují návštěvníkům lépe pochopit, jak fungují některé
optické přístroje. Návštěvníci mohou ovlivňovat některé parametry experimentů a sami se tak
přesvědčit o vhodnosti či nevhodnosti jimi zvolených postupů.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší možnost vysvětlení obtížně pochopitelných jevů.
8.2.1. Údržba budov
V létě pokračovala kompletní rekonstrukce plata před planetáriem. Byl kompletně
odstraněn původní narušený povrch až na základovou desku, položena nová hydroizolace a
na vrstvu štěrku byla uložena nová dlažba. Ještě předtím byly do štěrkového pole založeny
kabely a kabelové trasy umožňující v budoucnosti instalaci například slavnostního osvětlení.
Byly také sejmuty a znovu uloženy žulové desky z pásů mezi schodišti. Touto úpravou bylo
zabráněno pronikání vlhkosti do základů budovy a také se výrazně zvýšila bezpečnost
návštěvníků a zejména školních dětí, které velmi rády po ploše před planetáriem pobíhají.
Na Štefánikově byla rekonstruována kancelář pod západní kopulí, kde došlo k výměně
silových i datových kabelů, byly opraveny zdi, položen koberec a kancelář byla vybavena
novým nábytkem.
8.3.1. Údržba výpočetní techniky
Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky.
Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru profesionálním systémem
softwarového auditu.
Na základě dobrých zkušeností se softwarem pro sklad a prodej byl tento systém
pořízen i pro pokladnu Štefánikovy hvězdárny. Tento software byl upraven a rozšířen o
možnost prodeje vstupenek.
Koncem roku byl po několika týdnech zkušebního provozu připojen do vnitřní sítě nový
souborový server s kapacitou 1TB který nahradil starý server na bázi OS Linux běžící od
roku 2002. Serverem je nyní kompaktní bezúdržbová síťová stanice fy. Synology poskytující
datový prostor s řízeným sdílením dat, síťové služby WWW/FTP a funkce sdílení
multimediálního obsahu.
8.4.1. Údržba pozorovací techniky
V roce 2007 byla prováděna běžná údržba pozorovací techniky, zejména čištění
objektivů a zrcadel po jarním období, po kterém zůstává díky těsné blízkosti stromů na optice
nános pylu a prachu. Vzhledem k ne zcela uspokojivým snímkům z dalekohledu MARK byl
32
tento koncem roku 2006 demontován a v roce 2007 bylo provedeno jeho komplexní
proměření a justáž firmou ATC Přerov. Kvalita snímků se poté mírně zlepšila, nicméně byla
odhalena barevná a komatická vada použitého komerčního fokálního reduktoru Lumicon.
8.5.1. Běžná údržba
Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami běžná údržba objektů. Na
Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci
střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny, odstraňování náletových křovin a výsadbě
ušlechtilejších dřevin.
Na Štefánikově hvězdárně byla kromě běžné údržby, která zahrnovala drobné
mechanické, instalatérské a elektroinstalační práce, věnována pozornost vyčištění
kanalizačních svodů v celkové délce přes 50 m, a to včetně okapového trativodu. Na podzim
bylo objednáno seřezání keřů lemujících pozemek hvězdárny od hlavního vchodu ke
středové brance.
V Planetáriu byla provedena údržba hlavní rozvodny a navýšen maximální elektrický
příkon. Největším problémem v planetáriu byly zabudované splachovače na toaletách –
jedná se typ, na který nejsou náhradní díly, jediná možnost opravy je vybourání celého
splachovače a jeho výměna za nový standardní. Pokud by něměl být na delší dobu přerušen
provoz objektu, musí být prováděna postupně. Výměna bude pokračovat i v roce 2008.
8.6.1. Autoprovoz
U vozu VW Transporter byla provedena pravidelná roční servisní prohlídka, při které
byly provedeny drobné opravy a výměny provozní náplně. Na vozu se v průběhu roku
nevyskytly žádné vážnější závady. Na automobilu Škoda Felicia byly provedeny jen
nejnutnější opravy tak, aby vůz vyhovoval bezpečnostním a technickým předpisům.
Důvodem bylo jeho plánované odstavení v souvislosti s předpokládaným pořízením nového
automobilu. Na ten bylo ve druhé polovině roku vypsáno výběrové řízení, na jehož základě
byl pořízen nový služební vůz UAZ AMC 3163 Patriot.
33
9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y
9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE
Naše organizace se podílela na přípravě několika odborně zaměřených setkání,
zejm. Sněmu hvězdáren a Planetárií (únor 2007, Štefánikova hvězdárna) a pedagogického
semináře (listopad a prosinec 2007, Planetárium). Odborní a vědečtí pracovníci se dále dle
svého zaměření individuálně zúčastňovali specializovaných tuzemských akcí, kde obvykle
též přednášeli (např. regionální geologická konference v České Lípě o železitých konkrecích
na Marsu a na Českolipsku; tématický večer SISYFOS o astrologii; kolokvium České
křesťanské akademie na téma Nové poznatky o vesmíru).
9.2. SPOLUPRÁCE S JINÝMI ODBORNÝMI INSTITUCEMI
9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR
Rovněž v roce 2007 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s ostatními
hvězdárnami a planetárii v ČR. Zejména s HaP M. Koperníka v Brně, HaP v Českých
Budějovicích, HaP J. Palissy v Ostravě, HaP Hradec Králové a dále hvězdárnami v Úpici,
Rokycanech, Prostějově a Valašském Meziříčí.
Naše organizace byla velmi aktivním členem Sdružení hvězdáren a planetárií, jehož
spoluzakladatelem se před deseti lety stala a které je reprezentativním orgánem institucí
našeho typu vůči MK ČR. Do současné Rady byli zvoleni dva zástupci naší organizace a
ředitel je pro druhé volební období (2007-2009) znovu předsedou tohoto Sdružení. Aktivně
jsme se podíleli na konání Sněmu Sdružení, přípravě a realizaci odborného semináře
k Mezinárodnímu roku klidného Slunce v Brně a akcím k 50. výročí počátků kosmonautiky.
Pokračovala rovněž spolupráce s FEL ČVUT, a to na projektech mionového detektoru
a přijímače radiového záření velkých planet a Slunce (viz. kap. 5.3), Astronomickým ústavem
MFF UK a Astronomickým ústavem Akademie věd ČR na projektu měření světelných křivek.
Tato spolupráce spočívala zejména ve vzájemné výměně dat a uvolnění požadovaného
pozorovacího času pro dané účely. Měření prokázala, že hvězdárna je schopna poskytnout
dostatečně kvalitní a z hlediska vědeckého výzkumu i cenná data. Ve spolupráci s oběma
institucemi byly Grantové agentuře Akademie věd ČR podány i dvě žádosti o přidělení
grantových prostředků, které však nebyly úspěšné.
9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí
Vzhledem k úspornému režimu při plánování zahraničních pracovních cest nebylo
možné realizovat další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi plně podle našich
potřeb ani zúčastnit se ve větší míře mezinárodních odborných akcí. Pokračovali jsme však
v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho
charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla
udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření.
V pražském planetáriu byly v roce 2007 uváděny reprízy pořadu „Tajemství Siria“,
připraveného ve spolupráci s Berlínským planetáriem. „Imiloa Astronomy Center of Hawai“
nám poskytlo cenné materiály pro nový pořad „Mauna Kea – královna ohně a hvězd“.
V rámci dlouhodobé vědecké spolupráce se pokračovalo v externích pracovních kontaktech
s Institutem M. Plancka v Heidelbergu. Naše organizace je rovněž jednou ze tří českých
institucí (další jsou Akademie věd ČR a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského), které jsou
zapojeny do mezinárodního evropského projektu EuroPlaNet (European Planetary Network),
který vznikl v rámci 6. rámcového programu EU a jehož úkolem je koordinace aktivit v
planetárních vědách s cílem dosažení dlouhodobé integrace těchto věd v Evropě. Projektu
34
se v současné době řádně účastní 76 evropských institucí a laboratoří, z toho však pouze 6
ze zemí střední a východní Evropy.
9.3. ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY
Pracovní cesty do zahraniční byly v roce 2007 s ohledem na finanční úspory při
čerpání rozpočtu výrazně omezeny proti skutečným potřebám organizace.
9.3.1. Carl Zeiss - Jena, SRN
Krátké setkání (11.7.07) pracovníků Planetária (Ing. J. Šifner, BC. L. Hálová, Ing. H.
Šifnerová) s představiteli firmy Carl Zeiss v Jeně s cílem konzultovat možnosti instalace
špičkového projekčního celooblohového systému 4Dome v Praze, projednat konkrétní
technické podmínky a seznámit se s programovacím systémem tohoto zařízení.
9.3.2. Sympozium ESOP XXVI - Stará Lesná, Slovensko.
Ing. V. Přibáň se zúčastnil evropského sympozia o zákrytových projektech ESOP
(European Symposium on Occultation Projects) ve Staré Lesné, Slovensko, které pořádala
IOTA/ES (evr. sekce Mezinárodní zákrytové a časové asociace) ve spolupráci se
Slovenskou unií astronomů amatérů ve dnech 24.8. – 27.8.07 pod záštitou prezidenta SR.
Zúčastnilo se ho 37 pozorovatelů z 9 států Evropy s referáty ze všech odborných oblastí
sledování zákrytů (metody pozorování a zpracovávání výsledků, teorie předpovědí,
technické prostředky, přípravy budoucích pozorování i historické přehledy). Nejzajímavější:
SRN - adaptace IOTA kamery na 4 m dalekohled; SR – testování CCD kameru Astropix 1,4
(naše kamera WATEC 120 N vychází ve srovnání s ní pro pozorování zákrytů výhodnější);
SRN - pozorování zákrytů měsíců Uranu na Lidové hvězdárně v Mnichově dalekohledem o
průměru pouze 20 cm. Součástí sympozia byly cenné exkurze na pracoviště Astronomického
ústavu SAV ve Staré Lesné, na Skalnatém Plesu a Lomnickém štítě.
9.3.3. Zeiss-Planetarium - Jena, SRN
Jednodenní (11.09.07) návštěva vedoucích pracovníků Planetária Praha (Ing. M.
Grün, Ing. J. Šifner, Ing. H. Šifnerová) za účelem posouzení schopnosti kvalitní projekce
celooblohového systému 4Dome na kopuli o průměru 23 m a porovnání nového systému
SXRD s tamním systémem ADLIP; krátké pracovní setkání s vedoucími vývojovými
pracovníky firmy Carl Zeiss a Planetária v Jeně. Projekce systémem SXRD je velmi kvalitní a
jeví se pro využití v Praze jako perspektivní, i když ji nelze zařazovat do programu souběžně
s projekcí systémem Cosmorama.
35
10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y
Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak
objednanými skupinami, celkem bylo přepraveno přes 200 osob a uskutečněno 6
samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob.
Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně zatím bránila chybějící
návaznost – zejména nová astronomická výstava a bezbariérová úprava pozorovacích
stanovišť (hlavní kopule)
Zkušenosti s provozem jsou dobré a ohlasy vozíčkářů kladné. Problémem stále
zůstává možnost příjezdu k Planetáriu, jehož úprava je pro handicapované osoby značně
diskriminující. Přes veškerou podporu poskytnutou OKP MHMP a radním pro kulturu se
dosud nepodařilo s OOP MHMP vyjednat lepší podmínky.
36
11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2007 schválený neinvestiční
příspěvek ve výši 23 968 tis. Kč. Hospodářský výsledek byl v hlavní činnosti -22 798 tis. Kč.
Vzhledem k tomu, že organizace ušetřila v oblasti nákladů oproti schválenému rozpočtu 568
tis. Kč a současně překročila plánované výnosy o 929 tis. Kč, došlo k nedočerpání
schváleného neinvestičního příspěvku. Nedočerpaný příspěvek ve výši 1170 tis. Kč
organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Hospodářský
výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 539 tis. Kč.
Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 119% a náklady na 98%, ve
vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 174% a náklady na 117%.
11.1 HLAVNÍ ČINNOST
Tržby z hlavní činnosti
Neinvestiční příspěvek
Náklady na hlavní činnost
Hospodářský výsledek před zdaněním
5 929 tis. Kč
22 798 tis. Kč
28 727 tis. Kč
0 tis. Kč
11.1.1 Výnosy
Celkově jsou výnosy roku 2007 vyšší než za předchozí rok. Při srovnání je ovšem
potřeba vzít v úvahu skutečnost, organizace v roce 2007 čerpala (po předchozím schválení)
prostředky z fondu odměn ve výši 300 tis. Kč, čímž je toto srovnání mírně zkresleno. Čerpání
fondu se projevilo vedle nákladů také ve výnosech. Po odečtení částky převedené z fondu
odměn jsou reálné výnosy ve výši 5 629 tis. Kč. I toto číslo je však ve srovnání s předchozím
rokem vyšší.
Skladba výnosů je obdobná jako v letech předchozích. Opět se na výnosech nejvyšší
měrou podílí tržby ze vstupného a z prodeje zboží. Nárůst v položce ostatní výnosy je
způsoben výše zmíněným čerpáním fondu odměn.
Počet návštěvníků byl mírně nižší než v roce 2006.
ROK 2007
VÝNOSY CELKEM
5 929
podíl na výnosech %
Vstupné
tržby za prodané zboží
tržby za prodané zboží
poštou
Astrobus + ostatní služby
poštovné a balné
Aktivace služeb
přijatý úrok
Čerpání fondů
ostatní výnosy
4040
900
68,14
15,18
364
149
29
5
29
315
98
6,14
2,51
0,49
0,08
0,49
5,31
1,65
37
11.1.2 Náklady
V porovnání s upraveným rozpočtem pro rok 2006 byly celkové náklady v roce 2007
vyšší o 570 tis. Kč. S ohledem na to, že v nákladech je zahrnut i odpis dlouhodobě
nedobytných pohledávek (schváleno RHMP usnesením č. 2091), lze konstatovat, že se
v oblasti čerpání běžných nákladů podařilo zachovat úroveň předchozího roku.
Celková výše nákladů byla cíleně průběžně koordinována s vývojem tržeb z hlavní
činnosti a zisku v doplňkové činnosti. Náklady, převyšující náklady stanovené upraveným
rozpočtem tak byly kryty výhradně z vlastních zdrojů.
11.1.2.1 Spotřebované nákupy
Celkové spotřebované nákupy byly splněny na 101,80%. Náklady v této položce tedy
překročily náklady dané upraveným rozpočtem o 1,80 %, tzn. že jejich navýšení bylo
nepatrné (61 tis. Kč).

Spotřebované nákupy byly čerpány na 109%. Rozdíl oproti schválenému rozpočtu je
menší než 10%. S ohledem na vývoj čerpání nákladů a vývoj výnosů jsme přistoupili
k zakoupení většího množství spotřebního materiálu a preventivní výměně již
zastaralých součástek potřebných pro zajištění téměř nepřetržitého chodu projekčních
aparatur.

V oblasti nákupů drobného hmotného majetku jsme pořídili všechen plánovaný a
potřebný majetek. S ohledem na úpravy kanceláří vynucené dokončením výstavy na
ŠH bylo nutné vybavit některé kanceláře potřebným nábytkem. Byla také doplněna
výpočetní techniku. Z tohoto důvodu je čerpání v této oblasti vyšší.

Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 66 tis. Kč (o 4,4%). V této položce se
projevila zejména energetická náročnost komerčních akcí a neustálý růst cen všech
druhů energií.

Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Tyto
náklady jsou nižší než plánované, neboť i tržby v této oblasti byly oproti plánu nižší.
Celkový objem nákladů tvoří cca 63% objemu tržeb, což je srovnatelné s předchozími
lety.
11.1.2.2 Služby
Služby byly splněny na 75,09%.






V oblasti úklidových prací byly náklady mírně překročeny (o 1,05%). Překročení bylo
způsobeno objednáním více prací od úklidové agentury, které nejsou zakotvené ve
smlouvě (v souvislosti s instalací multimediálního centra).
Čerpání v oblasti výkonu spojů je na úrovni schváleného rozpočtu.
V oblasti údržby jsme uskutečnili téměř všechny naplánované akce a provedli jsme
všechny potřebné opravy, jejichž nutnost se ukázala v průběhu roku 2007. Náklady
v oblasti údržby byly čerpány do výše 1 500 tis. Kč, tedy na 90%.
Služební cesty byly omezeny na nejnutnější minimum. Proto čerpání v této položce je
pouze 43%, což činí úsporu cca 78 tis. Kč. Vyšší čerpání oproti roku 2006 je
způsobeno především zdražením pohonných hmot.
Náklady na reprezentaci byly nepatrně nižší než plánované výdaje.
K největší úspoře v oblasti nákladů došlo u položky ostatní služby (plněno na 54,21%).
Začátkem roku došlo k vypovězení smlouvy ze strany agentury zajišťující
pořadatelskou službu. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni zajistit pořadatelskou službu
s pomocí stávajících zaměstnanců a přijmout další zaměstnance nebo pracovníky na
dohodu o pracovní činnosti pro zajištění dané služby. Tím došlo k přesunu velké části
nákladů z položky ostatní služby do položky osobní náklady. I přesto se však podařilo
tímto opatřením celkové náklady výrazně snížit.
38
11.1.2.3 Osobní náklady
Osobní náklady byly splněny na 103,25 %.




Vzhledem k již výše zmiňovaným problémům se zajišťováním pořadatelské služby
pomocí stávajících zaměstnanců (opět jsme zvýšili již tak dost vysoké pracovní vytížení
pracovníků) a přijetím nových jsme věděli, že splnění limitu na mzdy daného
schváleným rozpočtem není reálné. Z tohoto důvodu jsme požádali o navýšení limitu
na mzdy a o vykrytí tohoto navýšení čerpáním z vlastního fondu odměn. Navýšení
limitu a jeho vykrytí bylo schváleno usnesením RHMP č. 1953. Z Fondu odměn jsme
použili na krytí nákladů na platy 300 tis. Kč
Ostatní osobní náklady jsou vyšší (o 11%) z důvodů jak přijetí pracovníků do
pořadatelské služby (formou dohod o pracovní činnosti), tak nárůstu požadavků na
odměňování u externích spolupracovníků.
Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno
zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek mzdové náklady a ostatní osobní
náklady.
Položka ostatní osobní náklady byla čerpána jen ze 93,26 % a to do výše 180 tis. Kč.
Požadavek na zaměstnávání ZTP se nám tentokrát podařilo splnit a i překročit. Neplatili
jsme proto penále za neplnění tohoto zákonného požadavku oproti v předchozímu roku
(viz 12.3).
11.1.2.4 Ostatní náklady

Díky důsledné průběžné kontrole a sledování efektivity úsporných opatření v oblasti
nákladů při současném překračování plánovaných výnosů jsme v posledním čtvrtletí
2007 mohli požádat nadřízený odbor MHMP o odepsání již dlouho nedobytných
pohledávek, které jsme nezavinili a již od roku 2000 vymáhali soudní cestou. Žádost
byla usnesením RHMP č. 2091 schválena. Proto došlo k navýšení položky jiné ostatní
náklady. Navýšení činilo 591 tis. Kč, což odpovídá odepisované částce za nedobytné
pohledávky ( 593 tis. Kč). Skutečnost, že k tomuto kroku mohlo dojít a zvýšené čerpání
položky „ostatní náklady“ bylo plně pokryto z vlastních zdrojů organizace (i bez nutnosti
čerpání rezervního fondu) považujeme za podstatný úspěch hospodaření roku 2007.
11.1.2.5 Odpisy
-
Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 96,67 %. Zde došlo ke
snížení oproti
schválenému i upravenému rozpočtu. Podařilo se realizovat a uvést do provozu
všechny původně naplánované investiční akce. Ukončení některých akcí však bylo
proti předpokladu opožděno a jednotlivé položky zařazeny do užívání sice
v plánovaném roce, ale o několik měsíců později. Také celková výše nákladů na
některé akce byla nižší než se původně předpokládalo. Nevyčerpané prostředky na
odpisy jsme v souladu s pokyny k uzávěrce roku 2007 převedli na účet 349.
39
11.2 DOPLŇKOVÁ ČINNOST
Hospodářský výsledek před zdaněním
Hospodářský výsledek po zdanění
+622 tis. Kč
+538 tis. Kč
V roce 2007 bylo realizováno celkem 12 akcí v rámci doplňkové činnosti. Na
doplňkové činnosti se podílelo především středisko Planetárium (11 akcí). Celkové tržby
činily 1042 tis. Kč, náklady 420 tis. Kč.
11.3 VÝDAJE NA INVESTIČNÍ AKCE
Celkové investice
7 582 290,80 Kč
V roce 2007 byly poskytnuty prostředky v celkové 7 600 tis. Kč. Byly realizovány
následující akce:
7668 Nová výstava vč.staveb.úprav – ŠH
1 490 658,70,-Kč
Pokračování akce zahájené v roce 2004 – 3. etapa
4616
4617
4618
4619
4620
4621
4622
4624
Pořízení spec. astr. exponátů – ŠH
Poříz. interakt. stolů s optickými experimenty –ŠH
Zříz.multimediálního centra – PL
Zříz.kamerového bezpečnost. systému – ŠH
Zříz.elektronického zabezpeč. systému – ŠH
pořízení osobního automobilu
Zprovoznění tlač. systému - sál Starvid –PL
Zprovoznění tlač. systému - sál Cosmorama – PL
1 014 244,14,-Kč
696 000,00,-Kč
1 920 986,96,-Kč
436 064,00,-Kč
440 089,00,-Kč
827 075,00,-Kč
249 353,00,-Kč
507 820,00,-Kč
Z fondu majetku použito na dofinancování investic
Z prostředků MHMP bylo čerpáno na investice
498 492,14,-Kč
7 083 798,66,-Kč
40
12. V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E
Vnitropodniková struktura a ekonomika vycházely i nadále z osvědčeného
střediskového způsobu řízení, umožňujícího efektivní práci a maximální hospodárnost.
Potřebná pozornost byla soustavně věnována důslednému uplatňování kontrolních
mechanismů, zejm. v oblasti využití pružné pracovní doby, evidenci a zabezpečení majetku,
trvalé požární prevenci a dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
12.1 STRUKTURA ORGANIZACE
Střediska Štefánikova hvězdárna i Planetárium Praha mají shodně po dvou
odděleních: programovém a technicko-provozním; přímo v působnosti ředitele jsou vědeckometodické odd. a ekonomické odd. Pro jednotlivé oblasti činnosti, tj. programovou a
vědeckou činnost, pro techniku a provoz a pro věci ekonomické jsou z řad vedoucích
specializovaných oddělení jmenováni zástupci ředitele. Obdobně jsou jmenováni vedoucí
středisek.
Plnění výkonových ukazatelů a hospodářské výsledky dokazují, že současná
organizační struktura HaP je efektivní. Potvrzuje to i objem a kvalita prací v provozní a
technické oblasti, což ve svém důsledku vede ke zlepšení programové činnosti pro veřejnost.
12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY
Dlouhodobý problém zajištění kvalitních specializovaných odborných pracovníků
s ochotou vysokého pracovního nasazení při průměrné mzdě nadále nižší než je pražský
průměr se bohužel nezměnil – lze naopak konstatovat, že personální problémy se projevily i
v oblasti technicko-ekonomické. Jako racionální se proto ukázalo převedení alespoň části
mzdové agendy na subdodavatelskou autorizovanou firmu.
Nicméně se podařilo odborná oddělení doplnit tak, aby byla zajištěna
provozuschopnost středisek a optimalizovat konkrétní obsazení všech vedoucích funkcí.
Pozitivně se projevila dlouhodobá práce s mládeží: V současnosti je většina odborných
pracovníků a téměř všichni vedoucí absolventy našich vlastních vzdělávacích kurzů;
pozornost byla věnována i dalšímu vzdělávání a doškolování dosavadních zaměstnanců.
Zvládli jsme i neplánované převzetí pořadatelské služby v Planetáriu, ke kterému
jsme sice byli donuceni vnějšími okolnostmi, avšak které se nakonec ukázalo i ekonomicky
výhodnější a celkově efektivnější.
12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Řídicí kontrola byla v souladu s usnesením RHMP 1839/2003 zabezpečena interní
směrnicí „Vnitřní kontrolní systém Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy“ s účinností od
1.01.2004 v platném znění s návazností na související interní směrnice, prováděcí předpisy
a příkazy ředitele. V současnosti účinně zabezpečuje maximální hospodárnost jak při
sestavení a čerpání rozpočtu, tak v oblasti správy a evidence majetku svěřeného organizaci
a jeho efektivního využívání v souladu se závěry kontroly evidence a provádění
inventarizace svěřeného majetku. Součástí finanční kontroly je rovněž kontrola plnění
finančních závazků, vyplývajících z povinností organizace coby zaměstnavatele – např.
odvody sociálního a zdravotního pojištění (výsledek kontroly PSSZ, která proběhla počátkem
roku 2008 to jednoznačně potvrdil). Zaměstnanci, kteří plní v organizaci kontrolní funkce na
úseku řídící kontroly jsou: příkazci operací (vedoucí zaměstnanci kromě vedoucí
ekonomického odd.), správce rozpočtu (není příkazcem) a hlavní účetní (není příkazcem).
Další vzájemnou kontrolu vytváří odlišný okruh pracovníků, vybavených podpisovým právem
pro bankovní styk. Kontrolní činnosti jsou vykonávány průkazně a potvrzovány podpisem.
Čerpání vyšší příjmové položky bylo využito maximálně efektivně: ke krytí zvýšených
provozních nákladů, nákladů na údržbu (opravy havarijního charakteru), k pořízení
potřebného přístrojového a provozního technického vybavení (software) a k podstatnému
41
doplnění fondů. Úspěšné hospodaření bylo mj. podmíněno pracovní iniciativou většiny
zaměstnanců a podpořeno vnitřním kontrolním systémem, vč. průběžného sledování
řešených problémů vedoucími pracovníky. Vnitřní kontrolní systém naší organizace nezjistil
žádné nedostatky, které by nepříznivě ovlivnily činnost organizace; výsledky hospodaření
tomu odpovídají.
Přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému v praxi dokládá účelné a
hospodárné čerpání neinvestičního příspěvku zřizovatele v r. 2007, kdy se v některých
položkách podařilo dosáhnout úspor a výnosy v hlavní činnosti byly o cca tj. o 12% než
stanovoval plán; vyšší byly rovněž výnosy z doplňkové činnosti. Výsledkem hodnocení
kontrolního systému vedením organizace jsou mj. racionalizační opatření v oblasti
administrativy, která v souladu s příkazem ředitele 2007/12 vstoupí v platnost během 1.
čtvrtletí 2008. Kromě toho oblast mzdové agendy bude po dobrých zkušenostech během
roku 2007 plně převedena na dodavatelskou firmu.
Díky důsledné průběžné kontrole a sledování efektivity úsporných opatření v oblasti
nákladů při současném překračování plánovaných výnosů jsme v posledním čtvrtletí 2007
mohli požádat nadřízený odbor MHMP o odepsání již dlouho nedobytných pohledávek, které
jsme nezavinili a již od roku 2000 vymáhali soudní cestou. Žádost byla usnesením RHMP č.
2091 schválena a proto bylo možné při účetní závěrce odepsat částku za nedobytné
pohledávky ve výši 593 tis. Kč; tuto skutečnost považujeme za podstatný úspěch
hospodaření (a jeho kontroly) hodnoceného období.
Při řídicích kontrolách nebyla za r. 2007 zjištěna žádná manka ani škody;
inventarizace hmotného a nehmotného majetku, zásob a materiálu k 31.12.2007 proběhla ve
smyslu zákona o účetnictví podle příkazů ředitele 2007/8 a 2008/10 na základě usnesení
RHMP č. 1735 a v souladu s výsledky kontroly evidence a provádění inventarizace
svěřeného majetku, uskutečněné v průběhu r. 2007 pracovníky OMK MHMP.
V roce 2007 nebyla při řídící kontrole učiněna žádná zjištění, na jejichž základě by
státnímu zástupci nebo policejním orgánům bylo nutno oznamovat skutečnosti nasvědčující
tomu, že byl spáchán trestný čin.
Podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění byl pro naši organizaci v hodnoceném období
povinný podíl zaměstnávání 1,79 osob se zdravotním postižením. Zaměstnáváním 2,54 osob
se zdravotním postižením (§ 81,2a) se podařilo povinný podíl nejen splnit, nýbrž o 0,75
překročit. Tento podíl byl dále navýšen spoluprací s firmami zaměstnávajícími osoby se
zdravotním postižením podle § 81,2b.
Další vlastní kontrolní aktivity naší organizace se řídily především aktuálními
potřebami v souladu s požadavky vnějších kontrolních orgánů. Mj. byla prováděna kontrola a
doplnění personální agendy, kontroly na úseku docházky, byl opět proveden softwarový
audit ve středisku Planetárium i ve středisku Štefánikova hvězdárna, série kontrol na úseku
BOZP, PO a na základě předchozích vnitřních kontrol zabezpečení hmotného majetku byl ve
středisku Štefánikova hvězdárna instalován nový EZS.
12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Vedení HaP věnovalo této oblasti maximální pozornost i v roce 2007. Realizovaly se
všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné (vesměs jen drobné) závady byly
průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická školení na
tomto úseku. Pravidelně byla v součinnosti s HZS hl. m. Prahy procvičována evakuace
Planetária.
Celoročně byla efektivně využívána smlouva o poskytování závodní zdravotní
preventivní péče praktickou lékařkou MUDr. P. Šullovou. Lékařka je seznámena s pracovišti
HaP a zúčastňuje se osobně akcí, souvisejících s ochranou zdraví zaměstnanců. Všichni
nově přijímaní pracovníci procházejí vstupními prohlídkami.
Během hodnoceného období nedošlo k žádným pracovním úrazům ani mimořádným
událostem.
42
OBSAH
1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA ........................................................... 5
1.1 Programová tvorba ......................................................................................................................................... 5
1.2 Planetárium Praha .......................................................................................................................................... 6
1.2.1 Programy pro školy.................................................................................................................................... 8
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy ........................................................................................... 10
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy.................................................................................................... 10
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy ............................................................................................................... 11
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost ................................................................................ 11
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama............................................................................................................ 11
1.2.2.2 Programy v sále Starvid.................................................................................................................... 12
1.3 Štefánikova Hvězdárna................................................................................................................................. 12
1.3.1 Programy pro školy.................................................................................................................................. 13
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost .............................................................. 13
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 13
1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě). ...................................... 14
1.4 Hvězdárna Ďáblice ........................................................................................................................................ 14
1.4.1 Přednášky pro školy................................................................................................................................. 14
1.4.2 Pořady pro veřejnost ................................................................................................................................ 14
1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 14
2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST ...................................................... 15
2.1 Kurzy a kroužky........................................................................................................................................... 15
2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) ............................................................. 15
2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)........................................................................... 15
2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) ................................................................... 15
2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) .......................................................................... 15
2.1.1.5 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna)................................................................ 16
2.2 zájmová činnost ............................................................................................................................................ 16
2.2.1.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha).................................................................................................... 16
2.2.1.2 Dovolená s dalekohledem................................................................................................................. 16
3. MIMOŘÁDNÉ AKCE ............................................................................................ 17
3.1.1 Mezinárodní heliofyzikální rok................................................................................................................ 17
3.1.2 50. výročí vypuštění prvního umělého kosmického tělesa do vesmíru.................................................... 17
3.1.2.1 Soutěž „Kdo by nechtěl do vesmíru?“ (Planetárium Praha) ............................................................. 17
3.1.3 Krátkodobé akce ...................................................................................................................................... 18
3.1.3.1 ISC 2007 (Planetárium Praha).......................................................................................................... 18
3.1.3.2 Zatmění Měsíce (Hvězdárna Ďáblice) .............................................................................................. 18
3.1.3.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) ................................................................................................ 19
3.1.3.4 Zákryt Venuše Měsícem (Hvězdárna Ďáblice)................................................................................. 19
3.1.3.5 Sobota s Roboty (Planetárium Praha)............................................................................................... 19
3.1.3.6 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) ................................................................................................. 19
3.1.3.7 Seminář pro učitele (Planetárium Praha) .......................................................................................... 20
4. VÝSTAVY, KNIHOVNY ........................................................................................ 21
4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária....................................................................................... 21
43
4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium) ............................................................................................................. 21
4.2.1 výstavy k premiérám pořadů ............................................................................................................... 21
4.2.2 výstavy s astronomickou tématikou .................................................................................................... 22
4.2.3 výstavy ke speciálním akcím............................................................................................................... 22
4.3 Stálá astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně ............................................................................. 22
4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna)............................................................................................ 23
4.4.1 Nejjasnější a nejkrásnější .................................................................................................................... 23
4.4.2 UFO – fenomén 20. století .................................................................................................................. 23
4.5 Knihovna Štefánikovy hvězdárny................................................................................................................ 23
4.6 Knihovna Planetária ..................................................................................................................................... 23
5. ODBORNÁ ČINNOST .......................................................................................... 24
5.1 Vědecká činnost............................................................................................................................................. 24
5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser)............................................................ 24
5.1.2 Výzkum meteorického kráteru Žamanšin (řešitel Mgr. Ivan Větvička) .............................................. 24
5.1.3 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel RNDr. Jiří Švestka, CSc.) ............................................... 24
5.1.4 Kartografické práce (řešitel Ing. Antonín Rükl).................................................................................. 24
5.2 Odborná pozorování ..................................................................................................................................... 25
5.2.1 CCD Sekce .......................................................................................................................................... 25
5.2.2. Sluneční sekce .................................................................................................................................... 25
5.2.3. Zákrytová sekce.................................................................................................................................. 25
5.2.4. Popularizační sekce ............................................................................................................................ 26
5.2.5 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice.......... 26
5.2.6 Dalekohled MARK.............................................................................................................................. 26
5.2.7 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti ........................................................................... 26
5.3 Spolupráce s vysokými školami ................................................................................................................... 26
5.3.1 Řídící jednotka pro laserovou projekci................................................................................................ 26
5.3.2. Konstrukce a umístění mionového detektoru ..................................................................................... 27
5.3.3 Přijímač projektu Radio Jove .............................................................................................................. 27
5.3.4 robotický dalekohled MARK .............................................................................................................. 27
6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST ............................................................................... 28
6.1 Ediční činnost HaP v roce 2007.................................................................................................................... 28
7. KOMERČNÍ AKTIVITY......................................................................................... 29
8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ ..................................................................... 29
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru ..................................................................................... 29
8.1.1.1 Zprovoznění hlasovacího systému v sálech Planetária (akce 4622, 4624) ....................................... 29
8.1.1.2 Zřízení multimediálního centra v Planetáriu (akce 4618)................................................................. 29
8.1.1.3 Zřízení kamerového bezpečnostního systému na Štefánikově hvězdárně (akce 4619) .................... 30
8.1.1.4 Zřízení elektronického zabezpečovacího systému na Štefánikově hvězdárně (akce 4620).............. 30
8.1.1.5 Pořízení osobního automobilu (expediční vozidlo) (akce 4621) ...................................................... 31
8.1.1.6 Nová astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně (akce 7668)................................................ 31
8.1.1.7 Pořízení speciálních astronomických exponátů (akce 4616) ............................................................ 32
8.1.1.8 Pořízení stolů s interaktivními optickými experimenty (akce 4617) ................................................ 32
8.2.1. Údržba budov.......................................................................................................................................... 32
8.3.1. Údržba výpočetní techniky ..................................................................................................................... 32
8.4.1. Údržba pozorovací techniky ................................................................................................................... 32
44
8.5.1. Běžná údržba .......................................................................................................................................... 33
8.6.1. Autoprovoz ............................................................................................................................................. 33
9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY............................ 34
9.1. Odborné semináře........................................................................................................................................ 34
9.2. Spolupráce s jinými odbornými institucemi .............................................................................................. 34
9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR................................................................................................................ 34
9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí....................................................................................................... 34
9.3. Zahraniční služební cesty ............................................................................................................................ 35
9.3.1. Carl Zeiss - Jena, SRN ............................................................................................................................ 35
9.3.2. Sympozium ESOP XXVI - Stará Lesná, Slovensko. .............................................................................. 35
9.3.3. Zeiss-Planetarium - Jena, SRN ............................................................................................................... 35
10. HANDICAPOVANÉ OSOBY .............................................................................. 36
11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ................................................................................ 37
11.1 Hlavní činnost .............................................................................................................................................. 37
11.1.1 Výnosy................................................................................................................................................... 37
11.1.2 Náklady.................................................................................................................................................. 38
11.1.2.1 Spotřebované nákupy ..................................................................................................................... 38
11.1.2.2 Služby............................................................................................................................................. 38
11.1.2.3 Osobní náklady............................................................................................................................... 39
11.1.2.4 Ostatní náklady............................................................................................................................... 39
11.1.2.5 Odpisy ............................................................................................................................................ 39
11.2 Doplňková činnost....................................................................................................................................... 40
11.3 Výdaje na investiční akce ........................................................................................................................... 40
12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE ............................................................ 41
12.1 Struktura organizace .................................................................................................................................. 41
12.2 Personální otázky ........................................................................................................................................ 41
12.3 Vnitřní kontrolní systém............................................................................................................................. 41
12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ...................................................................................................... 42
PŘÍLOHY
46
45

výroční zpráva - Planetárium Praha

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva č. 0901

výroční zpráva - Planetárium Praha

hvězdárna a planetárium hlavního města prahy

Zadání školního kola kategorie CD

hvězdárna a planetárium hlavního města prahy

Zeptali jsme se... - Hvězdárna a planetárium Brno

výroční zpráva - Planetárium Praha

Napoleon a zdravotnictví Stanislav Tůma Bitva u Chlumce po

Sochy partnerství - Euregio Egrensis