Máte problém? Naučte se ptát na radu sami sebe
Transkript
42 / Osobní rozvoj / Máte problém? Naučte se ptát na radu sami sebe Č asto míváme přesnou představu, jak by něco mělo být – jak by se měli druzí chovat, jakým způsobem by měly události probíhat. Trápí nás, že se tak neděje, a máme pocit, že víme proč: Neposlouchá mě? Pak to znamená, že mu na mně nezáleží, neváží si mě, nemá mě rád. „Trpím, když svým myšlenkám věřím. Když jim nevěřím, trpět přestanu,“ říká Byron Katie, zakladatelka metody The Work. Zformulovala ji v roce 1986 během svého pobytu v domě na půl cesty pro ženy s poruchami příjmu potravy. A otevřeně přiznává, že jí změnila život. Metoda je na první pohled jednoduchá. Spočívá v tom, že sami sobě položíme čtyři otázky, a pokud se na ně pokusíme opravdu upřímně odpovědět, můžeme přijít na to, jak se orientovat ve vlastních emocích, jak je podrobit racionální úvaze a příště jim nedovolit ovládnout naše myšlení a chování. Čtyři otázky „The Work vám dává možnost podívat se na jakoukoliv stresující situaci ve vašem životě a na myšlenky, kterým v této situaci věříte. Pomáhá vám zjistit, proč se v určitých situacích chováte tak, jak se chováte, a proč se v této situaci necítíte dobře,“ říká Lucie Nováková, která je jedinou certifikovanou koučkou metody The Work v ČR a přímou žačkou a spolupracovnicí americké motivátorky Byron Katie. Čtyři otázky pátrající po pravdivosti našich myšlenek, které tvoří jádro metody The Work, můžeme otestovat třeba na zmíněném příkladu, že někdo (váš partner nebo šéf) vás neposlouchá, nevěnuje vám pozornost. Přijměte skutečnost, jaká je, a přestaňte se trápit věcmi, které nemůžete změnit. Když se naučíte ptát sami sebe, zjistíte, že spousta myšlenek, kterým jste věřili, není pravdivých – a ohromně se vám uleví. Tak můžeme stručně popsat cíl seberozvojové metody The Work. 1. Je to pravda? 2. Můžu s absolutní jistotou vědět, že je to pravda? 3. Jak reaguju, když této myšlence věřím? 4. Kdo bych byl bez této myšlenky? „Není to kvíz, takže není cílem co nejrychleji vystřelit odpověď. Naopak, je potřeba si situaci vybavit, opravdu se nad ní zamyslet a na odpověď si počkat,“ vysvětluje Lucie Nováková. Pokud si tedy vybavím situaci, kdy druhému něco sděluji a mám pocit, že mě neposlouchá, odpovím na první otázku nejspíš ano. „Ale můžu to vědět s absolutní jistotou? Možná že když si na odpověď počkám, bude znít ne. Uvědomím si, že mě poslouchá, ale v tu chvíli to neřeší, nebo ne tak, jak jsem čekala,“ pokračuje koučka. Postupme ke třetí otázce. Jak v takové situaci reaguju? „Nejspíš cítím lítost, vztek, zklamání, smu- / květen 2014 / www.psychologiednes.eu / 43 tek. Jak s touto osobou zacházím, když si myslím, že mě neposlouchá? Začnu ji přesvědčovat, zvýším hlas, nebo naopak rezignuju, přestanu se s ní bavit. Mám pocit, že to nemá smysl, začnu ji odsuzovat, v tu chvíli jí něco vyčtu,“ říká Lucie Nováková a pokračuje: „Kdo bych byla v stejné situaci bez myšlenky, že mě ta osoba neposlouchá? To je meditační otázka – znovu si potřebujeme představit situaci s partnerem nebo šéfem. Jak bych se cítila bez té myšlenky? Budu klidná, spokojená, dávala bych možná víc pozor na to, co říká on, byla bych schopna vidět věci, které jsem předtím neviděla, cítila bych se víc ve spojení s druhou osobou, neodsuzovala bych ji. Možná bych se i zeptala, jestli mě opravdu poslouchá. Protože pokud rovnou uvěříme tomu, že ne, blokuji si možnost zeptat se ho na to. Část druhá: otočení Když jsme prozkoumali myšlenky a pocity, které se týkají druhé osoby nebo události, otočíme původní myšlenku, že můj partner (šéf) mě neposlouchá, směrem k sobě: Já neposlouchám sama sebe. Je pravda, že já sama sebe někdy neposlouchám? „Otočení směrem k sobě nás víc vede k sebereflexi. Když se v určité situaci neposlouchám, znamená to, že se necítím dobře. Chtěla bych například odejít, ale neudělám to. Přestože si myslím, že můj názor je správný, neposlechnu sama sebe a začnu z něj ustupovat. Následuje otočení k druhé osobě – já ho neposlouchám. Přestože jsme přesvědčeni, že to je on, kdo nás neposlouchá, podívejme se na situaci obráceně. Nemohla by být pravda, že já vlastně neposlouchám jeho? Pokud jsme sami k sobě upřímní, podobné příklady najdeme,“ vysvětluje koučka. To naše „neposlouchání“ může souviset s našimi emocemi v dané chvíli. Když mám vztek nebo mě přepadne sebelítost, v tu chvíli úplně vypínáním, neslyším, co mi druhý říká. „Možná ho neposlouchám, protože nechci slyšet, co mi říká, nelíbí se mi to,“ dodává Lucie Nováková. „Potom si tu základní myšlenku otočíme do protikladu. Z tvrzení, že on mě neposlouchá, bude opak: on mě poslouchá. Mohla by to přece jen být pravda? Najdeme náznak nějaké zpětné reakce, které svědčí o tom, že nás přece jen poslouchá? Pokud za námi přešel nebo pokud si nás šéf zavolal, neznamená to, že chce slyšet náš názor? Že se nezachová tak, jak jsme si představovali, přece ještě neznamená, že si našeho názoru, nebo dokonce nás samotných neváží.“ Piš a uvidíš Dotazování sebe sama probíhá s pomocí pracovních listů. „Každý člověk popíše nějakou vlastní situaci, která mu přinášela stres nebo nepříjemné emoce. Napíše, co mu v situaci vadilo, jak by sii představoval změnu, která bude pro něj ideální, í, například jak by se určitá osoba měla změnit, co od ní chce, co potřebuje, aby se v dané situaci cí- til dobře. Pak na každý z těch konceptů položí čtyři otázky – a pohled na situaci to úplně změní. Nejdůležitější přitom je, že my sami si poradíme, jak se příště zachovat, aby se situace buď neopakovala, nebo abychom se v ní cítili lépe. Metoda The Work nás vlastně naučí, jak dát sami sobě dobrou radu,“ uzavírá Lucie Nováková. To není nic pro mě Ačkoli The Work vypadá jednoduše, vyžaduje notnou dávku ochoty k sebereflexi a upřímnosti sám k sobě. Pro člověka, který nepochybuje o své pravdě, není snadné přijmout fakt, že může ve svých úsudcích dělat chyby. Pro toho, kdo je příliš hluboce „zakopaný“ v pocitu oběti a je přesvědčen, že věci se mu prostě dějí, je obtížné připustit, že on sám může být hybatelem změny. „Když přestaneme být ochotní odpovídat na otázky, metoda nefunguje,“ potvrzuje Lucie Nováková. Kd mám vztek nebo mě přepadne Když sebelítost, sebe v tu chvíli úplně vypínáním, neslyším, co mi druhý říká. Možná ho neposlouchám, protože nechci slyšet. t. „Také se setkávám s klienty, kterým v určité chvíli jde především o to, aby v dané situaci měli pravdu. Pokud si ji chtějí udržet, v pořádku, tady není prostor ke změně. Nejsou prostě na jiný úhel pohledu připraveni. I to se stává,“ konstatuje koučka. Nicméně pokud na tuto práci na sobě přistoupíme a osvojíme si metodu kladení otázek, stačí nám podle Novákové k prozkoumání určité situace pouhých patnáct minut. Můžeme se nad ní zamyslet při procházce se psem, při cestě autobusem do práce (řízení auta v dopravní špičce není pro hlubší sebereflexi optimální chvíle). „Situacím, které se opakují a stále se nám je nedaří uspokojivě zvládnout, bych doporučila víc času, v klidu si sednout a vyplnit pracovní list. Zabere to hodinu i déle, ale už to, že své myšlenky a pocity z té situace napíšeme, nám může pomoci leccos pochopit.“ Zdravá skepse vůči některým „pravdám“, jež si mnohdy v sobě neseme od dětství, může do našeho – na první pohled nezměněného – života přinést více pocitu svobody a spokojenosti. Daniela Kramulová ODBORNÁ SPOLUPRÁCE Lucie Nováková (vlevo) Zabývá se individuálním i skupinovým koučinkem, vede on-line kurzy pro ženy, pořádá semináře k metodě The Work, spolupracuje s Byron Katie na pořádání wokrshopů v zahraničí. h ičí Na N Havaji, kde převážně žije, organizuje mezinárodní transformační semináře pro ženy Zrození bohyně. www.coachingbylucie.com
Podobné dokumenty
Jak rozumět řeči intuice?
Jobse – dokládají, že ty nejkreativnější nápady
přinášející opravdu zásadní vhled, průlom,
náhlé „osvícení“ přicházejí mnohdy právě
v okamžiku, kdy aktivně nemyslíme, jsme
uvolnění a soustředíme se...
40 /Osobní rozvoj
ukazuje, že největší odvaha v mezilidských vztazích
souvisí především s překonáním strachu z odmítnutí
a s ochotou otevřít se druhým, pustit je k sobě blíž.
„Nebudu-li druhému důvěřovat, budu v int...
Všímavost: Buddhistická revoluce v psychologii?
psychoterapeutických přístupů, s nimiž se
dnes můžeme setkat, by skutečnost, že
některé směry využívají buddhistickou
meditaci, možná ani nemusela vzbuzovat
nějakou zvláštní pozornost. Nebýt toho, ...
Dokážete se smířit se svými démony?
potlačovaných částí nás samých a
podívejme se postupně na to, jak komplexy
vznikají, jak se projevují a jak s nimi
můžeme zacházet.
„Je to umění proměňovat nepřítele ve
spojence, symptom v poselstv...
Láska na ostrově bohů
Respekt k druhým lidem: všimněte si, že zde není
řeč o respektu k sobě samému, ten se realizuje
jen prostřednictvím sounáležitosti k celku. Respekt
k druhým – pokud je uplatňován plošně – znamená v...