Srovnání aktivity břišních svalů u vybraných kineziologických a
Transkript
SROVNÁNÍ AKTIVITY BŘIŠNÍCH SVALŮ U VYBRANÝCH KINEZIOLOGICKÝCH A SPORTOVNÍCH CVIKŮ POMOCÍ POVRCHOVÉ EMG Bc. Z. Bartl, Bc. J. Slunečný Studenti Klinické kineziologie a kinezioterapie Lékařská fakulta Univerzita Palackého v Olomouci 2006/2007 Obsah 1 Souhrn ................................................................................................................................ 3 2 Úvod ................................................................................................................................... 3 2.1 Teoretické poznatky ................................................................................................... 3 2.1.1 Břišní svaly jako celek ....................................................................................... 3 2.1.2 Hluboké zádové svaly ........................................................................................ 5 2.1.3 Povrchová elektromyografie .............................................................................. 6 3 Metodika............................................................................................................................. 7 4 Výsledky........................................................................................................................... 10 4.1 Celkové zhodnocení výsledků.................................................................................. 14 5 Diskuse ............................................................................................................................. 15 6 Závěr................................................................................................................................. 16 7 Referenční seznam ........................................................................................................... 17 2 1 Souhrn Na souboru 4 zdravých probandů byla pomocí povrchové elektromyografie zkoumána svalová aktivita břišních svalů u vybraných kineziologických a sportovních cviků. Byly zvoleny dva cviky sportovní, kde jsme použili klasickou „sklapovačku“ a „sportovní svíčku“ a dva cviky kineziologické, bazální sed a „krokodýl“. Výsledky ukázaly určité interindividuální rozdíly mezi jednotlivými typy cviků. Svalová aktivita břišních svalů je sice pro každého jedince v jednotlivém typu cviku individuální, ale i přesto bylo možné nalézt některé společné rysy a udělat z nich závěry, které jsme shrnuli do výsledků. Z výsledků lze konstatovat, že celkově nejvyšší svalová aktivita byla prokázána převážně u m. obliquus abdominis externus. Klíčová slova: povrchové EMG, břišní svalstvo, svalová aktivita 2 Úvod V naší práci budeme porovnávat svalovou aktivitu u vybraných cviků na posílení břišního svalstva, a jejich dopadem na zatížení zádového svalstva. Cílem projektu je porovnat cviky, které se praktikují hlavně u sportovců a při běžném posilování, s cviky, které se používají v kineziologické praxi. Ze sportovních cviků jsme použili klasickou „sklapovačku“ a „sportovní svíčku“, protože si myslíme, že jde o cviky široce rozšířené a používané. Z kineziologických cviků jsme vybrali bazální sed a „krokodýla“. Z břišních svalů jsme sledovali m. rectus abdominis a m. obliquus abdominis externus. Dalšími svaly jsou bederní část m. erector trunci a m. sternocleidomastoideus. Hodnocení jsme prováděli pomocí povrchového EMG. 2.1 Teoretické poznatky 2.1.1 Břišní svaly jako celek Břišní stěna trupu je tvořena svalovým systémem, který navazuje na postranní sval m. quadratus lumborum, který představuje pružné spojení hrudníku s pánví a páteří. Tato přední měkká spojka hrudníku s pánví je tvořena svaly, které představují v určitém smyslu antagonisty svalů zádových. Tvoří je skupina 3 4 symetricky uložených svalů (m. rectus abdominis (dále m. RA), m. transversus abdominis (dále m. TA), m. obliquus abdominis internus (dále m.OAI) a m. obliquus abdominis externus (dále m. OAE) (Véle, 2006). Důležitou úlohou břišních svalů je zabraňovat nadměrnému vyklenutí přední břišní stěny a nadměrnému prohnutí v bedrech. Obojí je zpravidla spojeno nejen s oslabením břišních svalů, ale i s nadměrným zvětšením jejich klidové délky. K obnovení schopnosti břišních svalů zajišťovat správné držení pánve a bederní páteře je tedy nutné zvýšit jejich sílu, ale i obnovit jejich schopnost aktivovat se potřebnou silou v dostatečném zkrácení. Vzhledem k tomu, že se břišní svaly aktivují při prohloubeném výdechu, přispívá sám prohloubený výdech k jejich posílení. M. rectus abdominis (m. RA) – spojuje sternum se symfýzou a přibližuje ji ke sternu a tím působí retroflexi pánve a snižuje bederní lordózu; má vliv na držení těla, participuje rovněž na dýchací mechanice. Pro udržení vzpřímené polohy těla pracuje izometricky spolu s m. erector trunci, aby se nepřibližovalo sternum k symfýze (Véle, 2006). Je přerušován tendinózními inzercemi a je obalen silnou aponeurotickou pochvou (Véle, 1997). Sval stahuje žebra kaudálně (výdechový sval). Přímý břišní sval se účastní na vytváření břišního lisu. Břišní lis je důležitým faktorem pro udržování břišních orgánů v jejich anatomické poloze a uplatňuje se i při kašli a kýchání (Dylevský, 2000). M. obliquus abdominis externus (m. OAE) – hlavní funkcí je flexe páteře s rotací. Při oboustranné kontrakci je synergistou m. rectus abdominis. Při unilaterální kontrakci svalu dochází k rotaci trupu na opačnou stranu. Sval se také účastní břišního lisu. Aponeurotická vlákna m. OEA jedné strany přecházejí mezi vlákna m. OAI druhé strany a naopak. Vzniká tak "škrtící pás" připomínající svoji funkcí „šněrovačku“, a proto se tento sval společně s m. OIA významně účastní exspirace (Dylevský, 2000). Silné šikmé břišní svaly posilované výdechem proti odporu (exspirace nosem při zavřených ústech) spolu s m. transversus abdominis mohou přispět i k posílení transverzospinálních svalů označovaných též jako hluboký stabilizační systém (viz dále) (Véle, 2006). Jedinci pohybující se prostřednictvím kvadrupedální lokomoce mají vyvinutější šikmé břišní svalstvo. Teprve s přechodem k bipedální lokomoci a zejména silové činnosti v bipedálním stoji se začínají zvýrazňovat i přímé břišní svaly. Původní rozdělení funkcí břišních svalů přitom ale zůstává zachováno – přímé břišní jako fázické, šikmé jako tonické. Šikmým břišním svalům ale přibyla ještě jedna funkce navíc. Protitlakem proti břišním 4 orgánům pomáhat stabilizovat horní polovinu trupu. Při posilování břišních svalů mnoho jedinců věnuje zvýšenou pozornost především pouhému posilování šikmých břišních svalů, čímž dochází pouze ke zvyšování svalové síly, které není pro tonické svalové skupiny zásadní. Důležité je především, jestli cílené posilování podporuje zapojení šikmých břišních svalů do správných pohybových vzorců (Dylevský, 2000). Všechny břišní svaly mají významnou posturální funkci, na které se podílejí s bránící i se svaly pánevního dna. Přes společný název „břišní stěna“ jsou břišní svaly ve své funkci diferencovány. Břišní svaly spolu s m. gluteus maximus a s m. iliopsoas se podílí na ovládání sklonu pánve, který má vliv i na tvar páteře a funkci zádových svalů. Podílí se na funkci rozsáhlých svalových řetězců, které působí od kolen až po hrudní páteř (Véle, 2006). M. sternocleidomastoideus (m. SCM) – dělí se na dvě části, které spojují hlavu hlavně se sternem a s klavikulou. Je synergistou m. trapezius. Při jednostranné aktivaci otáčí hlavu na druhou stranu, uklání ji ke stejné straně a provádí extenzi krční páteře. Při oboustranné akci klopí hlavu nazad a zvedá obličej vzhůru (Véle, 2006). 2.1.2 Hluboké zádové svaly Hluboké zádové svaly (tzv. autochtonní) zahrnují větší počet svalů, které jsou vzájemně těžko anatomicky rozlišitelné. Hluboké svaly jsou uloženy ve dvou podélných pruzích situovaných v rýze mezi trnovými a příčnými výběžky obratlů a zčásti i na žebrech. Nejhlouběji uložené svaly této skupiny si zachovávají své vývojově původní segmentové uspořádání a spojují vždy dva sousední obratle. Povrchověji uložené svaly vznikly splýváním samostatných jednotek, jsou delší a přeskakují menší nebo větší počet obratlů. Nejpovrchnější z nich jsou velmi dlouhé, takže sahají od pánve až k záhlaví (Dylevský, 2000). Protože jejich oboustranná akce vzpřimuje trup a zaklání hlavu označuje se celek jako m. erector trunci (dále jen m. ET). Za vývoje vzniká celý systém z dorzálních (epaxiálních částí dermomyotomů a do jisté míry i segmentovou stavbu podržuje. Původní segmentace epaxiálního svalstva se v m. ET udržuje jen v nejhlubších vrstvách, v povrchovějších složkách vymizela (Čihák, 2001). Hlavní dynamickou funkcí hlubokých zádových svalů je vzpřimování trupu, ale kromě toho aktivně ovládají všechny pohyby páteře s výjimkou anteflexe. Na tomto pohybu se však účastní svým brzdícím účinkem jako antagonisté břišních svalů. Důležitá je i jejich funkce 5 tonická, protože spolu s břišními svaly udržují trup ve vzpřímené poloze (posturální svaly) (Dylevský, 2000). Zádové svaly jako celek při symetrické aktivaci extendují páteř při fixaci pánve. Zvětšují bederní lordózu a účastní se i při dýchání; pracují na principu dynamické rovnováhy a přecházejí do oblasti zadních svalů šíjových, a proto se dá jejich aktivita těžko posuzovat izolovaně bez souvislosti s krční páteří (Véle, 2006). Hluboké zádové svaly můžeme podle začátku a úponu rozdělit do několika systémů. Postupujeme-li směrem od povrchu do hloubky jde o: spinotransverzální systém, sakrospinální systém, spinospinální systém, transverzospinální systém a systém krátkých zádových svalů (Dylevský, 2000). 2.1.3 Povrchová elektromyografie Jednou z metod, která nám může ozřejmit a charakterizovat motorický projev jedince, je povrchová elektromyografie (SEMG – surface electromyography), kdy pomocí povrchových elektrod registrujeme elektrické projevy svalové činnosti. Elektromyografický signál, který představuje elektrický ekvivalent iontové změny na membráně svalového vlákna během kontrakce, má podobu interferenčního vzorce, jenž vzniká překrytím sumačních potenciálů většího počtu motorických jednotek. V kineziologii se využívá povrchová elektromyografie zejména k vyšetření svalové funkce během pohybu, sledování míry koordinace svalové činnosti, posouzení vlivu terapie apod. Umožňuje též stanovit vztah mezi velikostí elektromyografického signálu a vyvíjenou svalovou silou. Klinicky se povrchová elektromyografie využívá jako pomocný diagnostický prostředek u pacientů s neuromuskulárním onemocněním, i když výsledky nejsou prozatím zcela jednoznačné. Své uplatnění ale nachází v diferenciální diagnostice různých typů tremorů, myoklonu a dystonií (Rodová et al., 2001). Ke snímání EMG signálu z povrchu svalu se využívá dvou elektrod z vodivého materiálu, nejčastěji Ag, AgCl. Elektrody jsou obvykle umístěné ve střední linii svalu v místě největšího bříška svalu, orientované kolmo na průběh svalových vláken. V této lokalizaci je EMG signál snímán s největší amplitudou (De Luca, 1997). Zpracování povrchového EMG signálu se obecně využívá rektifikace a integrace. Rektifikace, neboli usměrnění, je matematická úprava elektromyografického signálu. Negativní fáze EMG signálu, který kolísá nad a pod bazální linií je převedena do fáze pozitivní, a tím získáme absolutní hodnotu elektromyografického signálu (Rodová et al., 6 2001). Integrace je proces, který upraví rektifikovaný záznam elektromyografického signálu tak, že vypustí z křivky ostré hroty, které značí vysoké frekvence (Rodová, 2001; Enoka, 1994). Pro hodnocení elektrické aktivity SEMG signálu se využívá některého z následujících parametrů: RMS (root mean square, efektivní hodnota signálu), průměrná amplituda (po zpracování signálů rektifikací), poloha pod křivkou plně usměrněného (full rectification) EMG signálu získaná integrací, vzdálenost maximálních vrcholů (peak-to-peak) v daných časových intervalech, hodnoty získané frekvenční analýzou a celkový výkon (total power) elektromyografického signálu (Rodová et al., 2001). Mezi hodnoty získané frekvenční analýzou EMG signálu patří hlavně střední a průměrná frekvence. Střední frekvence (MF) je matematicky určená jako medián, průměrná frekvence (mean frequency, MNF) je dána aritmetickým průměrem. 3 Metodika Měření jsme prováděli na 4 zdravých probandech (mužích), hrajících fotbal za Sigmu Olomouc. Probandi neuváděli žádné nemoci ani potíže. Místo nalepení povrchové elektrody bylo obroušeno abrazivní pastou, navlhčeno a vytřeno do sucha. Poté jsme vypalpovali příslušné svaly a nalepili na ně elektrody. Detekce probíhala pomocí 2 elektrod, které jsme umístili do střední linie svalového bříška, kolmo na průběh svalových vláken. Elektrody jsme upevnili pomocí fixačních pásek a zemnící elektrodu jsme umístili na trn C7. Měření svalové aktivity jsme provedli pomocí šestnáctikanálového povrchového elektromyografu přístroje Myosystem firmy Noraxon USA s počítačovým softwarem MyoVideo. Použili jsme 8 kanálů: 1. kanál: m. sternocleidomastoideus sin. 2. kanál: m sternocleidomastoideus dx. 3. kanál: m. rectus abdominis sin. 4. kanál: m. rectus abdominis dx. 5. kanál: m. obliquus abdominis externus sin. 6. kanál: m. obliquus abdominis externus dx. 7. kanál: m. erector trunci sin. 8. kanál: m. erector trunci dx. Proband si lehl na záda na rehabilitační lehátko a změřila se klidová aktivita svalů po dobu 20 sekund. Následoval první cvik – „sklapovačka“ – horní končetiny jsou spojeny za 7 hlavou, dolní končetiny jsou flektované v kolenou a kyčlích, plosky nohou jsou po celou dobu provádění cviku na podložce. Na vyzvání proband ne trhavým pohybem přitáhl lokty ke kolenům a zpět. Cvik se opakoval 3krát s krátkými asi 2s dlouhými pauzami mezi jednotlivými cviky (viz. Obrázek 1). Obrázek 1 „sklapovačka“ Druhým cvikem byla „sportovní svíčka“ – výchozí poloha byla stejná - leh na zádech, takže se klidová aktivita svalů již znovu neměřila. Horní končetiny jsou spojeny za hlavou, dolní končetiny jsou flektované v kolenou a kyčlích, plosky nohou jsou opřeny celou plochou o podložku. Na vyzvání proband zvedl dolní končetiny s nataženými v kolenou, krátce nadzvihl pánev a zase se vrátil do původní polohy. Pohyb by měl být prováděn co nejplynuleji. Opakováno 3krát (viz. Obrázek 2). Obrázek 2 „sportovní svíčka“ 8 Třetím cvikem je bazální sed – začalo se měřením klidové aktivity svalů v sedě s dolními končetinami (dále DKK) flektovanými v kolenou a v kyčlích, horní končetiny (dále HKK) v addukci, záda jsou vzpřímená. Toto je výchozí poloha, ze které cvik začal. Následovalo zvednutí DKK 5–10 cm nad podložku bez dotyku HKK podložky s trupem co nejvíce napřímeným. Opakováno 3krát, každý po dobu 5 s (viz. Obrázek 3). Obrázek 3 bazální sed Poslední cvik byl „krokodýl“ – začalo se opět měřením klidové aktivity svalů tentokráte v lehu na břiše. Proband si opřel HKK o podložku stejně jako při provádění kliku s tím, že měl prsty vytočené zevně. Potom se zvedl asi 10-15 cm nad podložku s propnutými DKK zapřenými o špičky prstců. Pánev je přitom co nejníže a hlava se nachází v prodloužení osy trupu. V této poloze vydržel 10 s a vrátil se do původní polohy (viz. Obrázek 4). Obrázek 4 „krokodýl“ 9 Ve výsledném SEMG záznamu jsme si nejdříve podle potřeby vytvořili markry v programu MyoVideo a po převedení do programu MyoResearch jsme SEMG záznam zrektifikovali, nastavili jsme RMS 25 ms a vyhladili (smoothing). Pomocí „Standart Report“ a následného rozdělení signálu po 200 ms intervalech jsme dostali průměrné hodnoty (mean) pro každý sval v každé klidové poloze a cviku. Pro vyhodnocení získaných dat jsme použili program Microsoft Excel, kam jsme si získaná data převedli. U hodnot pro klidovou polohu jsme vypočetli aktivační hodnotu: aktivační hodnota = průměr klidové hodnoty + (2 * směrodatná odchylka) Poté každou průměrnou hodnotu (mean) všech svalů při cvicích jsme vydělili danou aktivační hodnotou a dostali jsme násobek svalové aktivity. Z takto vzniklých dat jsme sestrojili několik spojnicových grafů. 4 Výsledky Porovnávali jsme svalovou aktivitu v jednotlivých posilovacích cvicích u každého probanda a výsledky pak vzájemně porovnávali s ostatními probandy. U každého z probandů jsme sestavili tabulku maximálního nárůstu svalové aktivity a z nich jsme sestrojili sloupcové grafy. Na závěr jsme se snažili o výsledné zhodnocení svalových aktivit u prováděných cviků. K vyhodnocení svalové aktivity jednotlivých svalů jsme použili maximální hodnoty u každého cviku. Nakonec jsme se rozhodli hodnotit u všech cviků a u každého probanda jen třetí pokus, protože se domníváme, že po adaptaci probandů prvními dvěma pokusy byl třetí proveden nejideálněji vzhledem k našemu měření. Proband č. 1 m. SCM – nejvyšší svalová aktivita byla při „sklapovačce“ a nejnižší svalová aktivita byla při bazálním sedu, při všech čtyřech cvicích byl zapojen symetricky, m. RA – se nejvíce aktivoval u „sklapovačky“ a nejnižší svalová aktivita byla opět v bazálním sedu, jeho zapojení bylo vždy stranově symetrické, m. OAE – jako nejaktivnější sval ze všech čtyř se nejvíce zapojil ve „sportovní svíčce“, hodně byl aktivován při „sklapovačce“ a nejnižší nárůst svalové aktivity byl zaznamenán při bazálním sedu, jeho aktivita při „sklapovačce“ a „svíčce“ byla stranově asymetrická - zřetelnější na levé straně, 10 m. ET – největší aktivace byla u „svíčky“ a nejnižší u bazálního sedu, všude docházelo ke stranové asymetrii s větším přetížením levé strany (viz. Tabulka 1, Graf 1). Tabulka 1 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 1 SCM sin. SCM dx. RA sin. RA dx. OAE sin. OAE dx. ET sin. ET dx. "sklapovačka" 13,23 73,82 51,25 271,62 41,19 13,77 20,68 141,54 "sport. svíčka" 3,14 2,89 34,80 40,68 226,10 142,90 33,36 20,44 bazální sed 1,46 1,75 3,81 1,82 2,02 1,99 2,02 1,94 "krokodýl" 7,65 5,67 7,88 11,98 0,33 62,68 2,56 1,40 Graf 1 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Násobek svalové aktivity Proband č. 1 280,00 260,00 240,00 220,00 200,00 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 m. SCM sin. m. SCM dx. m. RA sin. m. RA dx. m. OAE sin. m. OAE dx. m. ET sin. m. ET dx. "sklapovačka" "sportovní svíčka" bazální sed "krokodýl" Proband č. 2 m. SCM – nejvyšší svalová aktivita byla při „sportovní svíčce“ a nejnižší u „krokodýla“, při všech cvicích byla stranová symetrie, m. RA – při všech cvicích byla svalová aktivita poměrně vysoká, u „sportovní svíčky“ nejvyšší, ale se stranovou asymetrií, která byla zřetelnější na pravé straně a nejnižší svalová aktivita byla při bazálním sedu, m. OAE – nejvyšší svalová aktivita byla u „sklapovačky“ a „sportovní svíčky“, nejnižší u bazálního sedu, vyskytla se zde i stranová asymetrie, která byla také zřetelnější na pravé straně, m. ET – nejvyšší aktivita byla u „sportovní svíčky“ a bazálního sedu a nejnižší svalová aktivita u „krokodýla“ (viz. Tabulka 2, Graf 2). 11 Tabulka 2 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 2 SCM sin. SCM dx. RA sin. RA dx. OAE sin. OAE dx. ET sin. ET dx. "sklapovačka" 6,97 8,57 132,19 81,72 57,42 87,56 5,88 3,48 "sport. svíčka" 18,49 24,69 85,43 142,81 69,82 87,72 11,24 4,94 bazální sed 1,41 3,10 32,24 15,74 7,88 3,52 4,70 9,22 "krokodýl" 0,35 1,71 66,51 11,51 17,29 25,10 4,49 1,01 Graf 2 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 2 160,00 Násobek svalové aktivity 140,00 120,00 m. SCM sin. m. SCM dx. 100,00 m. RA sin. 80,00 m. RA dx. 60,00 m. OAE sin. m. OAE dx. 40,00 m. ET sin. 20,00 m. ET dx. 0,00 "sklapovačka" "sportovní svíčka" bazální sed "krokodýl" Proband č. 3 m. SCM – nejvyšší aktivita byla u „sklapovačky“, ale vysoká byla i u „sportovní svíčky“ a nejnižší u „krokodýla“, m. RA – nejvyšší svalová aktivita byla u „sklapovačky“ a nejnižší u bazálního sedu, všude byla stranová symetrie, m. OAE – nejvyšší svalová aktivita byla u „sportovní svíčky“ a nejnižší aktivita u bazálního sedu, při všech cvicích byla výrazná stranová asymetrie, která byla zřetelnější na pravé straně, m. ET – nejvyšší svalová aktivita se vyskytla u „sportovní svíčky“ a nejnižší u „krokodýla“, zde bylo zapojení svalů stranově symetrické (viz. Tabulka 3, Graf 3) 12 Tabulka 3 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 3 "sklapovačka" "sport. svíčka" bazální sed "krokodýl" SCM sin. 11,99 8,20 1,54 2,24 SCM dx. 16,41 19,41 2,37 0,99 RA sin. 14,66 9,32 2,20 3,37 RA dx. 24,51 17,84 3,27 6,19 OAE sin. 20,48 28,74 5,55 5,64 OAE dx. 45,47 56,38 3,95 11,30 ET sin. 3,95 30,97 5,01 0,97 ET dx. 2,57 12,86 2,53 1,01 Graf 3 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 3 60,00 55,00 Násobek svalové aktivity 50,00 45,00 m. SCM sin. 40,00 m. SCM dx. 35,00 m. RA sin. 30,00 m. RA dx. 25,00 m. OAE sin. 20,00 m. OAE dx. 15,00 m. ET sin. 10,00 m. ET dx. 5,00 0,00 "sklapovačka" "sportovní svíčka" bazální sed "krokodýl" Proband č. 4 m. SCM – nejvyšší aktivita se vyskytla u „sklapovačky“ a nejnižší u bazálního sedu a „krokodýla“, vyskytla se zde stranová asymetrie, která byla zřetelnější na levé straně, m. RA – nejvyšší nárůst svalové aktivity se objevil u „sportovní svíčky“ a jen o něco nižší u „sklapovačky“, nejnižší aktivita byla při bazálním sedu, ale i zde se vyskytla výrazná stranová asymetrie, m. OAE – nejvyšší nárůst byl zaznamenán u „sportovní svíčky“ s výraznou odchylkou na pravé straně a jen o něco nižší svalové zapojení se objevilo při „sklapovačce“, nejnižší aktivita se vyskytla při bazálním sedu, m. ET – nejvíce se aktivovaly při „sportovní svíčce“ a nejnižší aktivita byla při bazálním sedu (viz. Tabulka 4, Graf 4). 13 Tabulka 4 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 4 "sklapovačka" "sport. svíčka" bazální sed "krokodýl" SCM sin. 12,73 11,47 1,56 2,26 SCM dx. 7,51 9,29 1,21 0,46 RA sin. 28,89 33,77 2,18 4,57 RA dx. 7,25 21,11 1,44 2,30 OAE sin. 60,35 63,19 2,15 9,37 OAE dx. 65,52 120,72 1,76 16,33 ET sin. 3,65 11,61 0,77 1,76 ET dx. 2,74 13,66 0,76 2,09 Graf 4 maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity Proband č. 4 130,00 120,00 Násobek svalové aktivity 110,00 100,00 m. SCM sin. 90,00 80,00 m. SCM dx. m. RA sin. 70,00 m. RA dx. 60,00 m. OAE sin. 50,00 40,00 m. OAE dx. 30,00 m. ET sin. 20,00 m. ET dx. 10,00 0,00 "sklapovačka" "sportovní svíčka" bazální sed "krokodýl" 3.1 Výsledné zhodnocení svalových aktivit u prováděných cviků Porovnávali jsme maximální hodnoty nárůstu svalové aktivity vybraných cviků a z těchto hodnot jsme určili výskyt nejčastěji zapojovaných svalů. Při porovnání všech výsledků jsme dospěli k těmto závěrům: ▪ „sklapovačka“- nejvyšší svalová aktivita byla u m. OAE a nejnižší byla u m. ET, z čehož plyne, že tento cvik výrazně nezatěžuje zádovou muskulaturu. ▪ „sportovní svíčka“ – nejvyšší svalová aktivita byla opět u m. OAE a nejnižší u m. SCM. Měřené zádové svaly zde byly nejvíce namáhány ze všech měřených cviků. ▪ bazální sed – zde byla nejvyšší svalová aktivita u m. RA spolu s m. OAE a nejnižší u m. SCM. ▪ „krokodýl“ - nejvyšší svalová aktivita byla u m. OAE a nejnižší byla u m.ET a m. SCM, z čehož plyne, že tento cvik také výrazně nezatěžuje zádovou muskulaturu. 14 4 Diskuse Měřené probandy jsme si kineziologicky vyšetřili. Při testování břišních svalů svalovým testem vyšla u všech probandů svalová síla na stupni 5 dle Jandova svalového testu a to jak pro m. RA, tak i mm. OAE. Vyšetřili jsme si koaktivace ventrodorzální muskulatury dle konceptu Čápové a zjistili jsme správnou stabilizační aktivaci zádové muskulatury. Probandi byli ve velmi dobré celkové kondici, a to díky každodenním tréninkům. Proto se domníváme, že u pacientů s dekondicí břišní muskulatury a nefunkční ventrodorzální koaktivací by výsledky našeho měření byli značně odlišné. Zamysleli jsme se také nad tím, že jsme spolu srovnávali cviky, které aktivovaly dynamickou funkci břišních svalů („sklapovačka“, „sportovní svíčka“) a cviky, které byly zaměřeny spíše na posturální funkci břišních svalů („krokodýl“, bazální sed). A proto se domníváme, že i z tohoto důvodu nám ve výsledcích a hlavně v grafech u každého probanda vycházely odlišné hodnoty. V grafech pro posturální cviky se hodnoty jevily daleko vyrovnanější a kolísaly od sebe s malými odchylkami. Naproti tomu v grafech pro dynamické cviky hodnoty kolísaly s daleko většími odchylkami a byl u nich patrný větší nárůst svalové aktivity břišních svalů. Proto si myslíme, že nelze srovnávat cviky posturální s cviky dynamickými. Každé mají totiž svoji důležitost. Posturální cviky na břišní svalstvo zajišťují jejich aktivaci v postuře a atitudě, jejich koaktivaci s bránicí při správném dýchání a jejich spolupráci s dorzální muskulaturou. A díky této správné ventrodorzální koaktivaci nám ve výsledcích nedocházelo k výraznému přetěžování zádové muskulatury než u dynamických cviku. Při dynamických cvicích na břišní svalstvo se nám spíše aktivovala fázická funkce, a proto se domníváme, že tyto cviky by spíše sloužily k zvýšení svalové síly a k formování břicha. Dále se domníváme, že převažující aktivita m. OAE u všech vybraných cviků, tak jak nám vyšla ve výsledcích, může souviset s jeho fylogenezí. Dle Dylevského (2000) u jedinců pohybujících se prostřednictvím kvadrupedální lokomoce je vyvinutější šikmé břišní svalstvo. Teprve s přechodem k bipedální lokomoci a zejména silové činnosti v bipedálním stoji se začínají zvýrazňovat i přímé břišní svaly. A proto si myslíme, že je m. OAE fylogeneticky starší než m. RA a je tudíž vyvinutější a také více zapojovaný. Je nutné se zamyslet nad tím, že některé cviky někteří probandi prováděli se stranovými asymetrie. Nevíme, zda-li je tento fakt dán jejich stranovou predilekcí nebo jejich stranovou kompenzací díky špatnému stereotypu nebo nějakému dalšímu omezení, které narušuje jejich symetrii. 15 Nejvyrovnaněji na svalovou aktivitu působil cvik bazální sed, kdy se sice zapojovaly nejvíce m. RA spolu s m. OEA, ale ne na tolik výrazně jako u jiných cviků. Při hodnocení výsledků musíme brát v úvahu také to, že celé měření a výsledky mohly být ovlivněny tím, že všichni probandi znali předem smysl a cíl měření a nemuseli se při něm chovat spontánně. Je také možné, že i přes snahu zachovat totožné podmínky měření, nemusela být výchozí poloha jednotlivých cviků u všech probandů přesně stejná. Odchylky, které mohli během měření vzniknout, mohli byt způsobeny nepřesnostmi během přípravy probandů, během vlastního měření a provádění cviků a nelze také vyloučit naši chybu během vyhodnocování. Určitě bychom neměli zapomenout, že sledovaní probandi mohou být ovlivnění zevními podmínkami. 5 Závěr Z naměřených výsledků vyvozujeme, že u cviků, které jsou používany u sportovců a při běžném posilování břišního svalstva tj. „sklapovačka“ a „sportovní svíčka“ se zapojují převážně m. obliquus abdominis externus a m. rectus abdominis, zatímco u kineziologických cviků tj. bazální sed a „krokodýl“ se všechny sledované svaly zapojují s menšími odchylkami. Z našeho měření bylo zřejmé, že u posturálních cviků správně kineziologicky provedených nedocházelo k přetěžování zádové muskulatury jako tomu bylo u cviků se sportovním zaměřením. 16 6 Referenční seznam 1. ČIHÁK, R.: Anatomie 1. Praha: Grada Publishing 2001 2. DE LUCA, C.J. The Use Surface Electromyography in Biomechanics. The international Society for Biomechanice [online]. [cit. 2006-12-10]. Dostupné na Internetu: <http://www. health.uottawa.ca/biomech/courses/apa4311/bimec~1.htm> 3. DYLEVSKÝ, I. ET AL.: Funkční anatomie člověka. Praha: Grada Publishing 2000. 4. DYLEVSKÝ, I.: Kineziologie. Praha: Soukromá vzdělávací instituce MILLS,1994. 5. KAPANDJI, I., A.: The physiology of joints. The Upper Extremiy. London: Churchill Livingstone, 1997. 6. RODOVÁ, D.: Hodnocení činnosti kosterního svalstva povrchovou elektromyografií. Dizertační práce, FTK UP v Olomouci, 2002. 7. VÉLE, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 1997. 8. VÉLE, F.: Kineziologie. Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Praha: Triton, 2006. 9. Surface Electromyographic Activity of the Abdominal Muscles During Pelvic-Tilt and Abdominal-Hollowing Exercises [online]. Journal of Athletic Training, Jan – Mar 2004; 39: 32–36. [cit. 2007-2-13]. Dostupné na internetu: <http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=385259> 17 18
Podobné dokumenty
Porovnání velikosti aktivace m. erector spinae Th/L oblasti při
biologické aspekty (Gilbertová, Matoušek, 2002).
Současný civilizační trend je charakterizovaný mechanizací a automatizací, jenž
podstatně snížil těžkou fyzickou práci spojenou s manipulací břemeny...
porovnání zapojení musculus vastus medialis ve vybraných cvicích
maximální nárůst aktivity v jednotlivých cvicích a průměrnou hodnotu z hodnot získaných
během celého průběhu pohybu (v µV).
Léčba a rehabilitace pacientů s míšní lézí
Po jeho odeznění může dojít k nástupu nebo
zlepšení hybnosti či citlivosti pod úrovní míšní
léze. Obecně lze říci, že pokud se do 2 - 3 měsíců
po úraze neobjeví motorická nebo senzitivní
aktivita p...
Prehled anatomie / Ondrej Nanka, Miloslava Eliskova
Svaly ramene a lopatky - musculi humeri....
Svaly paže - musculi brachii
Ventrální skupina svalů paže
Dorzální skupina svalů paže
Svaly předloktí - musculi antebrachii
Ventrální skupina svalů předl...
Číslo 1/2015
studentům umožněno provádět refrakci na jednotlivých
„pacientech z ulice“. Studentům je poskytnut velký prostor
a možnosti na vyzkoušení nejrůznějších refrakčních testů a
technik, které poté budou ...
Bakalářská práce - Vliv citrátů na výkon ve sportovním
jaký má vliv. Využívání těchto doplňků je při tréninku všech sportů na střední či
vrcholové úrovni téměř samozřejmé. Avšak žádná nám známá práce zatím konkrétně
nezkoumala vliv těchto citrátů na v...
Výsledky analýzy svalových funkcí u žen ve věku časného stáří před
Pøedkládaný rozbor je urèitou odpovìdí na úvahu Vaøekové (2007), která si pokládá otázku, zda je vysoká frekvence
zkrácení a oslabení ve vyím vìku normou. Známé anatomické zákonitosti ve vztahu...
Somatický profil probandů baletního souboru Brna a Olomouce
umění je dobré zvládnutí techniky, koordinace pohybů a správné držení těla. Pro provedení baletních póz je nutné dokonalé
zpevnění celého těla – od hlavy až po špičku chodidla. Dalším
důležitým pře...
Duplexní ultrazvukové vyšetření končetinových žil
a stehna a na 100 mmHg při hodnocení v oblasti lýtka. V základních publikacích se k tomuto
účelu používají speciální přístroje. Lze si pomoci vytažením hadice z tonometru. Hodnotíme
čas regurgitace...