Spaní v kontaktních čočkách - THE VISION CARE INSTITUTE®, LLC

Spaní v kontaktních čočkách - THE VISION CARE INSTITUTE®, LLC

Základy kontaktologické praxe
Spaní
v kontaktních
čočkách
HLAVNÍ BODY
HLAVNÍ BODY
Kontaktolog by si měl
s pacientem pohovořit o rizicích
a výhodách spaní v kontaktních
čočkách, aby pacientovi umožnil
učinit informované rozhodnutí.
Přestože absolutní riziko vzniku
závažné nežádoucí reakce na
spaní v kontaktních čočkách
je malé, v porovnání s denním
nošením je relativní riziko
značné u všech druhů čoček,
včetně silikon-hydrogelových.
Výběr pacienta a vyzkoušení
čoček má rozhodující význam.
Kontaktolog by měl zvážit
vhodnost spaní v čočkách pouze
u ideálně spolupracujících
nositelů kontaktních čoček.
Je nezbytné, aby pacienti, kteří
nosí kontaktní čočky v režimu
prodlouženého a nepřetržitého
(kontinuálního) nošení, byli
pečlivě a často kontrolováni
během nošení kontaktních čoček
při pravidelných následných
kontrolách.
Kontaktolog by měl poskytnout
jasné instrukce všem pacientům,
kteří v kontaktních čočkách spí,
jak si mají sami kontrolovat
oči a jak postupovat, pokud by
zpozorovali jakékoli odchylky od
normy.
Od doby, kdy byly aplikovány první kontaktní
čočky, v nich někteří pacienti spali, ať už
z vlastního rozhodnutí nebo na doporučení jejich
kontaktologa.
Mnohé z prvních skleněných sklerálních čoček,
které aplikovali například Mullerovi v 80. letech
19. století, nosili lidé až dva roky bez přerušení.
Odborná literatura obsahuje rovněž mnoho zpráv
o pacientech, kteří dlouhodobě nosili sklerální
i tvrdé rohovkové čočky v režimu prodlouženého
nošení již před rokem 19741. Byl to John de Carle,
pracující v Londýně, který jako první zpopularizoval
spaní v kontaktních čočkách Permalens. V roce
1981 bylo prodloužené nošení hydrogelových čoček
pro korekci refrakčních vad schváleno úřadem pro
Správu potravin a léčiv (FDA) a agresivní reklama
propagující tento způsob nošení čoček a jeho
oblíbenost vedly k tomu, že se spaní v čočkách
v USA ujalo v masovém měřítku. Pro účely tohoto
článku se prodlouženým nošením (EW) myslí šest
nocí nepřerušovaného nošení, po nichž následuje
jedna noc bez nošení čoček, a kontinuálním
nošením (CW) se myslí trvalé nošení po dobu až
30 nocí, po nichž následuje jedna noc bez nošení
čoček.
1
Spaní v kontaktních čočkách
P
acienti obvykle nosili hydrogelové kontaktní čočky určené
pro spaní po dobu až 30 nocí a poté je vyjmuli, vyčistili
a znovu nasadili. Podle dostupných odhadů byly v USA
v roce 1985 čtyři miliony pacientů, kteří kontaktní čočky nosili
tímto způsobem. První výzkumy zaměřené na spaní v kontaktních
čočkách byly prováděny empirickým klinickým způsobem, přičemž
úspěšnost u pacientů se posuzovala na základě schopnosti nadále
čočky nosit. Později, v 80. letech 20. století, vzrostl vědecký zájem
o mechanismus a fyziologii spaní v kontaktních čočkách. Zejména
se podařilo rozšířit znalosti o zásobení rohovky kyslíkem a o tom,
jaký vliv má hypoxie na její strukturu.
Nyní je už dobře známo, že nedostatek kyslíku v oku vede ke
zvětšení tloušťky rohovky (edému). Při normálním spánku se
zavřenýma očima se tloušťka rohovky zvětšuje v průměru až
o 4 procenta. Rohovka je však schopna zotavit se během dne
až z 8 % nárůstu tloušťky a tato hodnota se stala také cílem pro
hydrogelové kontaktní čočky.
Přelomová studie z roku 1984, jejímiž autory jsou Holden a Mertz,
definovala úrovně kyslíku potřebné k tomu, aby nedocházelo
k edému rohovky2 (tabulka 1). Další studie ukázaly, že hydrogelové
čočky pro prodloužené nošení, které se tehdy aplikovaly, nemají
schopnost tyto potřeby uspokojit. Zatímco hydrogelové materiály
nedosahují kritéria nulového dodatečného edému během spaní
v čočkách, některé se přibližují úrovni 8 procent (nulový reziduální
edém) a byly schváleny pro spaní v čočkách. Nedávný průzkum,
který uskutečnili Harvitt a Bonanno, definují hladiny Dk/t jako 35
pro denní nošení a 125 pro spaní v čočkách. 3
Moderní tvrdé plynopropustné čočky (RGP) a silikon-hydrogelové
čočky (Si-Hy) umožňují dostatečné zásobování oka kyslíkem, aby
bylo splněno kritérium nulového dodatečného edému (tabulka 2).
Nicméně je důležité pamatovat na to, že se prostředí zavřeného oka
liší od normálního otevřeného oka v několika klíčových ohledech
(tabulka 3).
Kromě problému s hypoxií rohovky jsou první hydrogelové čočky pro
kontinuální nošení spojovány s větším počtem zánětlivých reakcí
(z důvodu dlouhodobého hromadění usazenin) a s reakcemi na
toxické látky z důvodu intenzivních čisticích postupů potřebných
po 30 nocích nošení. Když byly v roce 1987 zavedeny disposable
(s plánovaným režimem výměny) kontaktní čočky pro jednotýdenní
použití, které se vždy po týdnu vyměnily za nové, oba tyto problémy
se tím vyřešily. Tyto čočky byly nošeny nepřetržitě šest nocí
a označovaly se jako čočky pro „prodloužené nošení“(EW).
TABULKA 1
Minimální požadavky na zásobení rohovky kyslíkem
2
0 % EDÉM
pro denní
nošení (DW)
≤4%
EDÉM pro
spaní
0 % REZIDUÁLNÍ
EDÉM pro spaní
Minimální hodnota
Dk/t (průměr)
(x10-9) při 20°C
24,1
87,0
34,3
Minimální hodnota EOP
(% atmosférického O2)
9,9
17,9
12,1
Základy kontaktologické praxe
% průměrný edém
rohovky (±SD)
BEZ ČOČKY
ETAFILCON A
Dk/t = 31
BALAFILCON A
Dk/t = 110
SENDFILCON A
Dk/t = 147
LOTRAFILCON A
Dk/t = 175
0,77
(±3,40)
5,83*
(±3,83)
1,35
(±2,95)
1,40
(±3,64)
1,22
(±3,83)
TABULKA 2
Průměrný edém rohovky po vyjmutí čočky po osmi hodinách spaní
* p < 0,001
Dostupné množství kyslíku klesá ze 155 mmHg (atmosférický tlak) na
55 mmHg (palpebrální spojivkové kapiláry)
Požadavky rohovky pro kyslík stoupají
Teplota čočky se zvyšuje o přibližně 2°C
TABULKA 3
Prostředí zavřeného oka
pH klesá ze 7,45 na 7,25
Osmolarita slz klesá z 310-318 mOsm/kg na 285 mOsm/kg
Následně pokračoval další nárůst trhu s kontaktními čočkami
pro prodloužené nošení, zejména v USA. Disposable čočky pro
prodloužené nošení (EW) vykazovaly celkově méně komplikací,
méně neplánovaných návštěv u očního specialisty a méně
symptomů u pacienta, než tomu bylo u konvenčních hydrogelových
čoček pro kontinuální (CW) nošení.4 Důvodem byla zejména
zvýšená frekvence výměny, která vyvolávala méně alergických
reakcí. Incidence rohovkových infekcí zůstala u disposable čoček pro
prodloužené nošení stejná, avšak ze zpráv vyplývá, že závažnost
infekce byla zřejmě menší než v případě non-disposable čoček pro
prodloužené nošení.4
Růst trhu s kontaktními čočkami pro prodloužené nošení v USA
se v roce 1989 snížil poté, co byla uveřejněna a zpopularizována
přelomová studie, jejímiž autory byli Poggio a Schien5. Tuto studii
sponzorovala instituce Contact Lens Institution (CLI), která byla
odborným profesním sdružením pro toto odvětví. Studie prokázala,
že u pacientů s režimem prodlouženého nošení je incidence
keratitidy 20,9 z 10 000 pacientů ročně, v porovnání se 4,1 z každých
10 000 pacientů s režimem denního nošení měkkých čoček. Bylo
prokázáno, že relativní riziko vzniku mikrobiálního zánětu rohovky
(MK) zvyšují různé faktory, například kouření a také nošení čoček
po dobu delší než šest po sobě následujících nocí. Poměrná rizika
prodlouženého nošení hydrogelových čoček oproti dennímu nošení
byla verifikována v několika studiích v návaznosti na původní
CLI studii (tabulka 4). Přes nízké procento výskytu (přibližně 0,2
procenta) získala studie autorů Poggio a Schien značnou pozornost
sdělovacích prostředků a snížila tak celkovou důvěru v tento způsob
nošení kontaktních čoček. Na základě této studie úřad FDA v roce
1989 doporučil, aby se spaní v čočkách v režimu prodlouženého
nošení omezilo na maximálně sedm dní a šest nocí bez vyjmutí
čoček za účelem vyčištění, dezinfekce nebo likvidace čoček.
3
TABULKA 4
Spaní v kontaktních čočkách
Výskyt a relativní riziko mikrobiálního zánětu rohovky:
Prodloužené nošení hydrogelů v porovnání s denním nošením hydrogelů
AUTOR
ROK
DW RGP
DW hydrogelové čočky
EW RGP
EW hydrogelové čočky
RELATIVNÍ RIZIKO
PŘI EW oproti DW
hydrogelových čoček
Poggio et al
1989
4,0
4,1
-
20,9
x5,09
MacRae et al
1991
6,8
5,2
18,2
23,9
x4,59
Benjamin
1991
1,1
2,1
4,2
8,8
x4,2
Dart
1991
-
-
-
-
x5,78
Nilsson
1994
1,21
0,51
-
3,12
x6,12
Cheng et al
1999
1,1
3,5
-
20
x5,72
Současný stav
Bylo prokázáno, že disposable hydrogelové čočky pro prodloužené
nošení jsou vhodnější než konvenční čočky pro kontinuální nošení
v případě, že kontaktolog pečlivě vybere vhodného pacienta a pokud
jeho stav následně pečlivě sleduje.4,6 Přesto u mnoha nositelů stále
vznikají výrazné nežádoucí jevy související s hypoxií a nijak výrazně
se nesnižuje výskyt mikrobiálního zánětu rohovky v porovnání
s konvenčními čočkami pro spaní.
OBRÁZEK 1
Přisátí RGP čočky po spaní (poskytli
Judith Morris a Andrew Gasson)
Čočky RGP s vysokým Dk pro prodloužené nošení mají oproti
používání měkkých hydrogelových čoček několik výhod, a to
zejména lepší propustnost pro kyslík a aktivní mechanismus
slzné pumpy. Tyto vlastnosti umožňují řešit problém s hypoxií,
přičemž výsledkem je snížení rizika vzniku komplikací souvisejících
s hypoxií. Avšak několik nevýhod omezuje širší použití tohoto typu
kontaktních čoček, přičemž hlavním problémem je pohodlí a jejich
přisátí v důsledku změn v slzném filmu během spánku (obrázek 1)
a vznik barvení v poloze 3 a 9 hodin.
Silikon-hydrogelové čočky byly původně vyvinuty, aby řešily
omezení týkající se přenosu kyslíku u hydrogelových čoček, aby se
prodloužené nošení stalo bezpečnějším a úspěšnějším způsobem
nošení. Jejich zavedení v roce 1999 vedlo k pomalému, ale trvalému
nárůstu aplikací čoček pro prodloužené nošení, přesto nové aplikace
ve Velké Británii nadále představují méně než 10 procent.7
Tyto čočky jsou uzpůsobeny tak, že kombinují kyslíkovou výhodu
silikonových elastomerů s preferovanými hydrofilními vlastnostmi
hydrogelových čoček. Zvýšením obsahu silikonu lze dosáhnout
výhody v podobě zvýšené propustnosti pro kyslík, avšak na druhou
stranu tím dochází ke snížení smáčivosti a zvýšení interakce
s lipidy. Z tohoto důvodu musí mít silikon-hydrogelové čočky buď
upravený povrch, nebo musí obsahovat určité složky, aby byly po
výrobě smáčivé a snášenlivé.
Obecně lze říci, že silikon-hydrogelové materiály vytvářejí minimální
proteinové usazeniny, avšak mají tendenci k většímu usazování
lipidů v porovnání s hydrogelovými materiály, zejména ionogenními
hydrogelovými materiály s vysokým obsahem vody (skupina IV
podle FDA).
4
Základy kontaktologické praxe
Nyní je k dispozici celá škála silikon-hydrogelových čoček, přičemž
některé z nich jsou schváleny až pro 30 nocí kontinuálního nošení
a jiné pro 6 nocí prodlouženého nošení.
Materiály první generace mají spíše vyšší modul pružnosti než
novější materiály a toto může mít vliv na aplikaci čočky, na počáteční
komfort a na nežádoucí jevy vyvolané mechanickými vlastnostmi.
Zásobování rohovky kyslíkem je takové, že by mělo eliminovat nebo
výrazně snížit nárůst edému rohovky v důsledku spaní v čočkách.
To bylo hlavním konstrukčním cílem silikon-hydrogelových čoček
a studie potvrzují, že pospánkový edém obvykle není o nic větší
než edém, který je naměřený po spánku bez kontaktních čoček,
bez ohledu na různou propustnost pro kyslík testovaných silikonhydrogelových materiálů8 (tabulka 2).
Toto lze vysvětlit minimálními rozdíly v ekvivalentním procentuálním obsahu kyslíku (EOP) nebo v toku kyslíku při zavřeném oku
mezi testovanými silikon-hydrogelovými materiály.
OBRÁZEK 2
Vyprazdňování cév následující po
aplikaci silikon-hydrogelových čoček
(poskytl Neil Chatterjee)
Tyto materiály představují výrazný průlom z konstrukčního hlediska,
přičemž přímým výsledkem je, že komplikace spojené s hypoxií
způsobenou čočkami – například edém epitelu a stromatu, limbální
hyperemie, vaskularizace rohovky, endoteliální polymegatismus
a myopický posun – lze nyní zaznamenat jen zřídka.
Často lze dokonce vysledovat, že krevní cévy, které vrostly do čiré
rohovky v důsledku chronické hypoxie, se vyprazdňují po výměně
původních čoček za tyto nové čočky (obrázek 2). Nicméně spaní
v silikon-hydrogelových čočkách není bez komplikací.
OBRÁZEK 3
Začínající léze SEAL způsobená
prodlouženým nošením silikon-hydrogelových čoček (poskytl David Ruston)
Nežádoucí jevy
Silikon-hydrogelové materiály první generace jsou přibližně dvakrát
až třikrát tužší než hydrogelové materiály a mohou vyvolat při
mrkání větší podtlak pod čočkou než pružnější materiály jako jsou
například HEMA nebo etafilcon A. To může u těchto materiálů
zvýšit výskyt mechanických obloukovitých lézí (obrázek 3) stejně
jako mechanicky podmíněnou papilární konjunktivitidu vyvolanou
kontaktními čočkami (CLPC), který lze obvykle typicky pozorovat
v zónách dvě a tři (obrázek 4). U silikon-hydrogelových čoček
můžeme častěji pozorovat „mucinové koule“ (obrázek 5). Frekvence
výskytu mucinových koulí se zvyšuje s délkou doby spaní v čočkách
a jejich výskyt je pravděpodobnější u očí se strmějším zakřivením
rohovky.9 Pro samotné nošení kontaktních čoček nejsou škodlivé
a pokud nedochází k narušení kvality vidění, není zapotřebí nijak
zasahovat. U novějších designů kontaktních čoček a jejich okrajů
a rovněž u novějších materiálů s nižším modulem pružnosti (méně
tuhých) dochází k nižšímu počtu nežádoucích jevů mechanicky
podmíněnými v době spaní v čočkách a denního nošení.
OBRÁZEK 4
Pět zón horní víčkové spojivky (poskytl
CCLRU)
OBRÁZEK 5
„Mucinové koule“ mezi čočkou a rohovkou u silikon-hydrogelových čoček
pro prodloužené nošení (poskytl Brian
Tompkins)
5
Spaní v kontaktních čočkách
Zánětlivé reakce se mohou projevovat jako různé nežádoucí jevy.
Může docházet k akutnímu zarudnutí oka (CLARE), perifernímu
vředu vyvolanému kontaktní čočkou (CLPU) (obrázek 6) a dalším
infiltrativním projevům. Z odborné literatury vyplývá, že při spaní
v silikon-hydrogelových čočkách po dobu až 30 nocí se vyskytuje
dvakrát více nežádoucích reakcí v podobě infiltrativních projevů
než při prodlouženém nošení hydrogelových čoček po dobu šesti
nocí.10 Zvýšené riziko nelze dát jednoznačně do souvislosti se
silikon-hydrogelovými čočkami, protože vliv materiálu ve výsledku
komplikují rozdíly v délce nošení (30 nocí oproti šesti nocím). Bude
zajímavé zjistit z budoucích studií, zda dostupnost novějších
silikon-hydrogelových materiálů, schválených a používaných
pro šest nocí prodlouženého nošení, po němž se čočky vyhazují,
povede k nižšímu výskytu zánětů. Každopádně k zánětlivým
reakcím při spaní v čočkách bude docházet častěji, a kontaktolog si
proto musí být jistý jejich vyšetřením a diagnózou. Byly vytvořeny
gradingové škály třídění očních nálezů pro pomoc při řešení celé šíře
nežádoucích zánětlivých reakcí (obrázek 7).
OBRÁZEK 6
Periferní vřed vyvolaný kontaktní
čočkou, zjištěný při běžné následné
kontrole
Riziko infekce
Studie ukázaly, že Pseudomonas aeruginosa, což je mikroorganismus
často spojovaný s mikrobiálním zánětem rohovky (MK), vykazuje
signifikantně nižší vazbu k epitelu rohovky při nošení čoček s vyšší
propustností pro kyslík a existuje hypotéza, která tvrdí, že nošení
silikon-hydrogelových čoček by mělo vést k nižšímu výskytu
mikrobiálního zánětu rohovky.
Periferní vřed způsobený kontaktní čočkou (CLPU)
Mikrobiální zánět rohovky (MK)
OBRÁZEK 7
ZÁVAŽNÉ
Mikrobiální zánět rohovky (MK)
Infekce rohovky způsobená mikroby, charakterizovaná defektem,epitelu rohovky,
Bowmanovy vrstvy a stromatu s infiltrací a nekrózou tkáně.1
Zánětlivá reakce rohovky, charakterizovaná ve své aktivní fázi defektem epitelu,
infiltrací a nekrózou předního stromatu. Bowmanova vrstva je však netknutá.2
Zánětlivá reakce rohovky a spojivky vznikající při zavřených očích s nasazenou
měkkou kontaktní čočkou; reakce je charakterizována malou, ložiskovou a difúzní
periferní infiltrací rohovky s minimálním nebo žádným zasažením epitelu.
2,5; 2,8; 3,0; 3,2; 2,5 (n = 5)
Brýle
Denní nošení
Prodloužené nošení
0
1
0
0
2
• Středně silná až silná bolest, rychle nastupující
• Silné zrudnutí („masovitý“ vzhled)
• Snížená ostrost vidění, pokud je léze v ose pohledu
• Výtok (hleno-hnisavý nebo hnisavý), slzení
• Světloplachost
• Oteklá víčka
• Především centrálně nebo paracentrálně, někdy periferně
• Obvykle velký, nepravidelný, ložiskový infiltrát (> 1 mm) s malými okolními lézemi
• Významná difúzní infiltrace
2,3 ± 0,5 (n = 43)
Brýle
Denní nošení
Prodloužené nošení
0
6
0
25
87
• Silná až středně silná bolest, pocit přítomnosti cizího tělesa, škála sahá od
podráždění až po stav bez příznaků
• Zarudnutí
• Slzení
2,1 ± 0,7 (n = 67)
Brýle
Denní nošení
Prodloužené nošení
0
14
0
0
69
• Žádné symptomy před zavřením oka
• Symptomy probudily pacienta ze spánku nebo si pacient symptomů všiml
brzy po probuzení
• Podráždění až středně silná bolest
• Zarudnutí, slzení a světloplachost
• Periferní nebo středně periferní
• Obvykle malý, jediný, kruhový, ložiskový infiltrát (až 2 mm)
• V okolí ložiskového infiltrátu je mírná difúzní infiltrace
• Periferní až středně periferní
• Difúzní infiltrace (buď sektorová nebo obvodová)
• Ložiskové infiltráty (nízký až středně vysoký počet)
• Přední až střední stroma, může být zasaženo i v celé hloubce
• Přední stroma (subepiteliálně)
• Přední stroma (subepiteliálně)
• Ano
• Pouze pokud se jedná o velmi závažný stav, jen zřídka klinicky pozorováno
• Pouze pokud se jedná o velmi závažný stav, jen zřídka klinicky pozorováno
• Ztráta v celé tloušťce (je-li aktivní), vyvýšené okraje
• Ztráta v celé tloušťce (je-li aktivní)
• Bez signifikantního barvení
• Běžné, od zarudnutí až po hypopyon
• Pouze pokud se jedná o závažný stav
• Žádné
• Obvyklé
• Žádné
• Není běžné
• Závažné
• Střední, lokalizované
• Jednostranné
• Jednostranné
• Jen zřídka oboustranné
• Proniknutí mikrobů a mikrobiální infekce (baktérie, houby, paraziti)4
• Toxiny uvolňované S. aureus, který kolonizuje povrch kontaktní čočky5, baktérie
na výtěrech ani v biopsii nejsou nalezeny6
• Spaní v kontaktních čočkách, interakce materiálu čoček s povrchem rohovky
• Endotoxiny uvolňované gram-negativními bakteriemi, které kolonizují povrch
kontaktní čočky7
• Spaní v kontaktních čočkách
• Normálně se hojí rychle, bez léčby
• Přerušit nošení čoček do zhojení
• Je zapotřebí pečlivě stav sledovat
• Profylaxe (antibiotika), pokud sledování stavu není možné
• Hojí se jizvou (koncentrický vzhled)
• Přerušení nošení čoček vede k rychlému zhojení (v závislosti na závažnosti
stavu)
• Průběh by se měl sledovat
• Profylaxe obvykle není zapotřebí
• Poranění , špatná hygiena kontaktních čoček , spaní v čočkách , stavy
zhoršené imunity12
• Postupně se bez léčby zhoršuje
• Ihned přestat nosit čočky
• Nezbytné je získat výtěr z rohovky a nasadit antimikrobiální léčbu (např.
fluorochinolony)
• Každodenní kontrola
• Toto onemocnění se hojí jizvou, obvykle vaskularizovanou
8,9
6
9,10
10,11
• Střední až závažné, obvodové
OBRÁZEK 7 Příručka IER/LVPEI k infiltrativním onemocněním rohovky
www.siliconehydrogels.com/resources/Guide_to_Corneal_Infiltrative_Conditions.pdf
Výskyt a relativní riziko mikrobiálního zánětu rohovky:
Kontinuální nošení silikon-hydrogelových čoček v porovnání s denním
nošením hydrogelových čoček
VÝSKYT ZA ROK NA 10.000
AUTOR
ROK
Morgan et al
2005
DW RGP
DW hydrogelové čočky
EW hydrogelové
čočky
EW
SILIKON-HYDROGELové
čočky
2,9
6,4
96,4
19,8
Schlen et al
2005
-
-
-
18,2
Stapleton et al
2008
1,2
1,9
19,5
25,4
RELATIVNÍ RIZIKO
CW SILIKON-HYDROGELOVÝCH ČOČEK
V POROVNÁNÍ S DW
HYDROGELOVÝCH
ČOČEK
TABULKA 5
Základy kontaktologické praxe
x3,00
Nicméně nedávné prospektivní epidemiologické studie11,12
uveřejněné a prezentované na vědeckých kongresech naznačují, že
pokud jsou silikon-hydrogelové čočky používány k kontinuálnímu
nošení, dochází u nich k podobnému výskytu mikrobiálního zánětu
rohovky jako v případě prodlouženého nošení hydrogelových
čoček po šest nocí. U obou druhů čoček existuje vysoký výskyt
v porovnání s denním nošením hydrogelových kontaktních čoček
pro pravidelnou výměnu (tabulka 5). Avšak u silikon-hydrogelových
čoček pro kontinuální nošení může docházet k méně závažné
infekci s rychlejším procesem hojení.
Rizikové faktory pro mikrobiální zánět rohovky
u nositelů měkkých kontaktních čoček
DENNÍ NOŠENÍ
PRODLOUŽENÉ NOŠENÍ
Muž
Mladší věková skupina (12-19 let)
Málo častá dezinfekce čoček
Delší doba prodlouženého nošení
Dezinfekce chlórem
Nižší společensko-ekonomická vrstva
Tepelná dezinfekce
Kouření
Žádná nebo málo častá dezinfekce
Čočky určené pro denní nošení jsou
používány přes noc
Diabetes
Léčba topickými steroidy
Žádné povrchově aktivní činidlo ani
promnutí a opláchnutí čoček
Teplé podnebí
Čištění pouzdra (snížení)
Pohlaví
TABULKA 6
Při vzniku infekce rohovky mohou hrát významnější roli jiné faktory,
než je hypoxie rohovky. Například zhoršená výměna slzného
filmu, ulpívání patogenů a debris pod kontaktní čočkou, narušená
celistvost epitelu rohovky a snížená obnova epiteliálních buněk.
Rizikové faktory pro mikrobiální zánět rohovky u nositelů měkkých
kontaktních čoček jsou uvedeny v tabulce 6.13
Dodržování hygienického režimu
Kouření
Od Stapleton et al13
7
Spaní v kontaktních čočkách
Výběr pacientů
Spaní v kontaktních čočkách je přínosné pro mnoho pacientů a není
pochyb o tom, že pacienti mají zájem o pohodlí, které je s touto
možností spojeno, zejména pokud ji doporučí jejich kontaktolog.
Výhody jsou obzvláště evidentní u mnoha povolání, například
u lékařů a zdravotních sester na noční směně, u osob v ozbrojených
složkách, a rovněž u určitých koníčků, které neumožňují řádnou
péči o čočky pro denní nošení. Afakické děti nebo starší osoby jsou
dalšími příklady osob, kterým může spaní v kontaktních čočkách
přinést výhody tím, že se vyhnou omezením spojeným s manipulací
a zrakovým omezením.
Avšak při tomto způsobu nošení čoček je nutné pamatovat na
větší výskyt celkových komplikací v porovnání s denním nošením
kontaktních čoček, a také na zvýšené riziko mikrobiálního zánětu
rohovky způsobeného spaním v čočkách.
Je proto důležité, aby pacient obdržel objektivní a kompletní
vysvětlení rizik a výhod spaní v čočkách, aby mohl učinit informované
rozhodnutí. Tento rozhovor by měl zahrnovat porovnání rizik
spojených s jinými typy čoček a s jinými způsoby nošení čoček a také
porovnání s refrakčním chirurgickým zásahem – což je postup, který
je spojován s výrazně větším rizikem ztráty optimálně zkorigovaného
vidění v porovnání s kontaktními čočkami pro prodloužené nebo
kontinuální nošení. Pokud pacient toto zvýšené riziko akceptuje,
pak kontaktolog musí zvolit nejlepší následný postup. Existují tři
možnosti:
• Odmítnout aplikovat jakékoli čočky pro spaní bez ohledu na
fyziologickou vhodnost pacienta. V tomto případě může pacient
jít k jinému kontaktologovi, který nemusí vynaložit dostatečnou
péči pro úspěšnost tohoto způsobu nošení čoček.
• Poslat pacienta ke kolegovi, který má s aplikací a péčí týkající se
tohoto způsobu nošení čoček větší zkušenosti nebo aplikovat
čočky pod dohledem zkušenějšího kolegy, dokud nezíská větší
sebedůvěru.
• Přistoupit k vyhodnocení vhodnosti, a pokud je pacient vhodný
pro tento způsob nošení, pak čočky aplikovat.
Tento postup zachovává vztah mezi kontaktologem a pacientem
a umožňuje kontaktologovi poskytovat komplexní služby v oblasti
kontaktních čoček.
Přístrojové vybavení
Přístrojové vybavení potřebné pro aplikaci kontaktních čoček pro spaní
je v podstatě stejné jako pro veškerou základní aplikaci kontaktních
čoček. Je naprosto nezbytné, aby měla štěrbinová lampa dobrou
optiku a vysoké zvětšení pro prohlížení jemných změn na rohovce,
zejména pro sledování infiltrativních jevů, jejichž vzhled může být
obtížné rozpoznat. Stejně jako při jakékoli aplikaci kontaktních čoček
umožňuje gradingová škála (třídění očních nálezů) objektivnější
zhodnocení a zaznamenání výchozího vzhledu oka před aplikací
čoček. Je důležité sledovat distorzi rohovky způsobenou hypoxií, a to
8
Základy kontaktologické praxe
jak u nositelů čoček RGP, tak u nositelů měkkých kontaktních čoček.
V tomto ohledu poskytuje určité, avšak poněkud omezené informace
měření na keratometru.
Také keratoskopie může sehrát užitečnou úlohu při sledování
distorze rohovky. Stejně jako u jakýchkoli jiných kontaktních čoček
je důležitá přítomnost normálního, stabilního slzného filmu.
Kontaktolog proto musí mít k dispozici přístrojové vybavení, které
umožňuje vyhodnocení kvality slz jak při vstupním vyšetření, tak i při
následném sledování pacienta.
Protože spaní v kontaktních čočkách může způsobit závažnější
nežádoucí reakce, je na kontaktologovi, aby kandidáty pro spaní
v čočkách pečlivě vybíral. To zahrnuje důkladné vstupní vyšetření, ale
také vyzkoušení čoček, které umožní dosáhnout optimální aplikace
čoček, a také častou kontrolu pro zajištění fyziologické reakce.
Anamnéza a symptomy
První fáze aplikace čoček pro spaní, stejně jako u každé jiné aplikace
kontaktních čoček, spočívá v získání kompletní anamnézy pacienta.
V případě aplikace čoček pro spaní je důležité dokonale porozumět
a prozkoumat důvody, proč chce pacient v čočkách spát. Je to proto,
že pacient skutečně potřebuje v čočkách spát (například kvůli svému
povolání)? Nebo jeho zájem vyvolala komerční reklama? Setkal se
pacient s neúspěchem při jiném způsobu nošení kontaktních čoček
a domnívá se, že tento způsob je možná vhodnější? Má v anamnéze
záněty? Obecnou lenost nebo vynechávání kontrol v rámci následné
péče je vhodné považovat za kontraindikaci pro spaní v čočkách. Je
nezbytná vysoká úroveň pacientovy hygieny a v úvahu je nutné vzít
také domácí nebo pracovní prostředí.
Je zapotřebí se důkladně dotázat na zdraví očí i na celkový zdravotní
stav; například cukrovku by mnozí kontaktologové považovali za
kontraindikaci pro prodloužené nošení, avšak za přijatelnou pro
denní nošení.
Důvody pro zvážení a nedoporučení kontaktních čoček
pro spaní
INDIKACE
KONTRAINDIKACE
Špatná manipulační schopnost
Nedodržuje pokyny/špatná hygiena
Životní styl
Kuřák
Povolání
Špatný celkový zdravotní stav
Noví rodiče
Zánět očního víčka/dysfunkce Meibomské žlázy
Léčebná aplikace čoček
Příznaky suchého oka
TABULKA 6
Pro zjištění pacientových potřeb je vhodné použít techniky založené
na otevřených otázkách. Je povinností kontaktologa zajistit, aby
pacient plně porozuměl rizikům a výhodám zvoleného způsobu
nošení čoček. Pacient musí také pochopit, jak je důležité, aby sám
kontroloval stav svých očí a aby zkontaktoval svého kontaktologa,
jakmile zjistí jakékoli neobvyklé nálezy nebo změny.
Zánětlivá reakce v anamnéze
Upraveno od Woods14
9
Spaní v kontaktních čočkách
Přestože absolutní riziko vzniku závažné nežádoucí reakce na
spaní v čočkách je malé, relativní riziko je u všech typů kontaktních
čoček, včetně silikon-hydrogelových čoček, významné v porovnání
s denním nošením. Pacient toto riziko musí chápat a doporučuje se
využít písemného a podepsaného potvrzujícího formuláře. Stejně
jako v celé kontaktologické praxi by měl kontaktolog v plném
rozsahu zaznamenat výsledek rozhovoru. Důvody pro přehodnocení
a vyvarování se spaní v čočkách shrnuje tabulka 7.14
Vstupní vyšetření
Po zjištění anamnézy a symptomů spočívá další fáze v provedení
podrobného vyšetření předního segmentu oka s cílem vyhodnotit
vhodnost pacienta pro nošení kontaktních čoček.
TABULKA 8
Spaní v kontaktních čočkách staví rohovku do náročnějšího prostředí
v porovnání s denním nošením. Je proto důležité vyhodnotit
všechny potenciální kontraindikace u daného pacienta. Je možné,
že pacienti, kteří budou z hlediska vhodnosti na hranici, mohou
úspěšně nosit kontaktní čočky v denním režimu, avšak těmto
pacientům by kontaktolog neměl aplikovat čočky pro prodloužené
nošení.
Kontrolní seznam aspektů zdravotního stavu očí, který
Brennan a Coles15 doporučují projít před aplikací
CHARAKTERISTIKA
POŽADAVEK
Pohodlí
Stupeň 3 (pohodlné) nebo lepší
Subjektivní hodnocení kvality vidění
Stupeň 3 (dobrá) nebo lepší
Zraková ostrost
Do 1 řádku od nejlepší ostrosti s brýlemi
Projevy hypoxie
Žádné mikrocysty nebo vakuoly*
Vaskularizace limbu
Žádné strie ani příznaky viditelného
edému
Barvení rohovky
<0,5 mm cévní penetrace
Endoteliální polymegatismus
Žádné**
Změny v zakřivení rohovky
≤ stupeň 1
Infiltráty
Žádná nepravidelná deformace nebo
zprohýbání rohovky**
Zarudnutí víčkové a bulbární spojivky
Žádné**
Papily víčkové spojivky
≤ stupeň 1
Barvení spojivky
≤ stupeň 1
≤ stupeň 1
* Stávající nositelé mohou vykazovat určitý stupeň výskytu mikrocyst, vakuol nebo
distorze či zprohýbání rohovky a vhodnost pro aplikaci je zapotřebí vyhodnotit na
základě klinického úsudku.
** čočky pro spaní by neměly být aplikovány, dokud se nevyřeší barvení nebo infiltráty
10
Základy kontaktologické praxe
Konkrétní aspekty ke zvážení jsou tyto: stabilní slzný film, žádné
barvení rohovky, plný rozsah mrkání, minimální překrvení spojivky
a minimální výskyt folikulů nebo papil na tarsu. Doporučený
kontrolní seznam aspektů, které je vhodné předem zkontrolovat,
obsahuje tabulka 8.15
Doporučuje se provést keratometrické vyšetření za účelem
získání zakladních parametrů rohovky u nositelů měkkých čoček
v režimu prodlouženého nošení a informace pro aplikaci RGP čoček
u pacientů s prodlouženým nošením. Keratometrický reflex by měl
být pravidelný a za účelem provedení keratoskopie by měla rohovka
vykazovat pravidelný profil bez distorze či zprohýbání.
Další povinností kontaktologa je ujistit se, že je pacient fyziologicky
vhodný pro prodloužené nošení, což může být prověřeno zkušebními
čočkami.
Aplikace čoček
Základní principy aplikace čoček pro prodloužené nošení jsou stejné
jako pro denní nošení. Hlavním hlediskem by mělo být maximální
zásobení oka kyslíkem a také náležitá výměna slz pro odstraňování
debris z čoček.
Aplikace silikon-hydrogelových čoček je náročnější kvůli relativní
tuhosti některých materiálů v porovnání s hydrogely. Pohyb po
mrknutí při primárním pohledu by měl být 0,2 – 0,3 mm a je potřebný
pro vyplavování toxinů a debris zpod čoček. Avšak nadměrný
pohyb může způsobit nepohodlí a změny na tarsu. Při vyšetření
biomikroskopem je potřeba pečlivě prohlédnout zarovnání okrajů
čočky a bulbární spojivky, neboť undulace okrajů (nadzvednutí
okraje) může být významnou příčinou nepohodlí a neúspěšné
aplikace čočky. Čočka, která je ve středu strmá, může vést ke
kolísajícímu vidění, což lze vyřešit plošším základním zakřivením.
Vysokomolekulární fluorescein sodný může být užitečný při
vyhodnocování toho, jak fungují tužší materiály. Novější silikonhydrogelové materiály s nižším modulem pružnosti vykazují
aplikační charakteristiky, které jsou podobnější hydrogelovým
materiálům.
Čočky RGP je vhodné aplikovat tak, aby seděly optimálním
způsobem a aby nedocházelo ke vzniku barvení v polohách 3 a 9
hodin a k přisátí čočky. Když jsou čočky aplikovány tak, aby co nejvíce
kopírovaly povrch rohovky a aby došlo k rovnoměrnému rozložení
hmotnosti čočky po rohovce, sníží se tím riziko přisátí čočky na oko.
Riziko přisátí vzroste, když je čočka příliš těsná ve střední periferii.
Nedostatečná výměna slz způsobuje zvýšení viskozity slz. Mezi
další konstrukční vlastnosti, kterými se čočky RGP pro prodloužené
nošení liší od čoček pro denní nošení, patří zvětšení průměru
čočky pro lepší stabilizaci polohy a zvýšení periferní volnosti, aby
nedocházelo k přisátí čočky.
V případě aplikace kontaktních čoček pro spaní je nezbytné čočky
po vyjmutí důkladně vyčistit a vydezinfikovat, pokud mají být
znovu nasazeny na oči.
11
Spaní v kontaktních čočkách
V případě disposable systémů nošení, kdy se čočka po týdnu nebo
měsíci vyhodí, toto není zapotřebí. Avšak posledně jmenovaný
systém kontinuálního nošení po delší dobu (až jeden měsíc) se má
použít pouze pokud je třeba vyhnout se použití roztoku pro péči
o kontaktní čočky.
Adaptace na kontaktní čočky
Podle názoru autorů je důležité, aby se noví pacienti nejprve plně
adaptovali na své čočky při denním nošení, než s čočkami začnou
spát.
Obvykle je vhodné absolvovat nejméně jeden týden nošení
měkkých čoček v režimu denního nošení, přičemž doba nošení by
se měla postupně každý den přiměřeným způsobem prodlužovat.
Samozřejmě prodlužování bude pozvolnější pro nového nositele
čoček RGP. Tato doba při denním nošení také pomáhá procvičit si
techniky manipulace s čočkami.
Je obzvláště důležité, aby pacient chápal nezbytnost čištění
a dezinfikování čoček během tohoto adaptačního období,
a poskytnout mu kompletní pokyny ohledně péče o čočky, i když
tuto péči nebude muset provádět, jakmile začne nosit jednorázové
čočky určené pro prodloužené nebo kontinuální nošení (tedy čočky,
které se po vyjmutí vyhodí).
Jakmile se pacient dopracoval k celodennímu nošení, měl by
v ideálním případě navštívit kontaktologa v rámci následné péče
a to ještě předtím, než začne v čočkách spát. Během této kontroly
by měl kontaktolog posoudit míru adaptace pacienta na nošení
čoček a vyhodnotit jeho pocit pohodlí na konci dne.
Kontaktologové by měli být opatrní v souvislosti se spaním
v čočkách, pokud existují jakékoli viditelné známky nedostatečné
adaptace. Zejména se jedná o příznaky edému rohovky, překrvení
spojivky, změn na očním víčku, rohovkové infiltráty nebo barvení
rohovky, ať už jsou tyto příznaky způsobeny osycháním nebo
mechanickým drážděním nebo přisátím čočky.
Pokud je oko čiré a zdá se, že se pacient plně adaptoval na denní
nošení, pak je možné přistoupit k první noci s čočkami. Kontaktolog
by měl svému pacientovi jasně doporučit, aby si čočky vyjmul,
pokud pocítí jakoukoli bolest nebo pokud dojde k výraznému
zarudnutí oka buď během noci nebo po probuzení. Kontaktolog by
měl pacienta poučit, aby si zkontroloval pohyb čočky při otevření
oka, a může doporučit oční lubrikanty, které lze použít ráno pro
rozpohybování čočky a vyplavení debris zpod čoček. Také je důležité
naplánovat následnou kontrolu na ráno po prvním přespání. Po
zavedení silikon-hydrogelových čoček je nyní méně důležité provést
testy „zátěže“ pro zjištění přijatelné úrovně edému rohovky.
Pacienti, kteří doposud nosili hydrogelové čočky, mohou zpočátku
shledávat silikon-hydrogelové čočky méně pohodlnými kvůli
odlišným povrchovým vlastnostem silikon-hydrogelů a také kvůli
vyššímu modulu pružnosti čoček od některých výrobců. Toto
adaptační období může trvat tři až čtyři týdny.
12
Spaní v kontaktních čočkách
Je třeba zdůraznit, že schopnost jakéhokoli pacienta spát v čočkách,
ať už po dobu jednoho týdne nebo po dobu jednoho měsíce,
nezajišťuje trvalý úspěch jednou provždy. Je nezbytné, aby pacienti,
kteří v čočkách spí, pravidelně a průběžně navštěvovali svého
kontaktologa a podrobovali se kontrolám v rámci následné péče.
První návštěva v rámci následné péče
Kontrola po prvním přespání v čočkách by se měla uskutečnit co
nejdříve následující den ráno. Tento požadavek je naléhavější
v případě aplikace hydrogelových čoček, aby byla jistota, že
kontaktolog nepropásne známky edému rohovky. Je to doba,
kdy bude vzhled rohovky nejvíce poznamenán zátěží, které byla
vystavena, a tudíž je to ideální doba pro vyšetření na štěrbinové
lampě. Postup vyšetření by měl být v souladu s normálním
postupem u následné péče. Zvláštní pozornost je třeba v oblasti
anamnézy a symptomů věnovat pohodlí a vidění s čočkou po
otevření oka a také rychlosti vymizení jakýchkoli symptomů, které
by měly obvykle rychle vymizet.
Vyšetření aplikovaných čoček by mělo ukázat , že se čočky volně
pohybují a nevykazují žádné známky přisátí. Ostrost vidění
s čočkami by neměla vykazovat žádné rozdíly oproti ostrosti vidění
dosažené před prvním přespáním s čočkami na očích. V případech,
kdy kontaktolog stávajícím nositelům hydrogelových čoček aplikuje
silikon-hydrogelové čočky pro prodloužené nošení, mohou se
u některých pacientů objevit větší usazeniny lipidů. V takovém
případě je nezbytné poradit, že je zapotřebí čočky před opětovným
nasazením vyjmout a vyčistit povrchově aktivním činidlem a poté
čočky vydezinfikovat, anebo že je zapotřebí zvýšit frekvenci výměny
čoček (konkrétně z měsíční frekvence na týdenní). Očekávaným
projevem bude bělejší oko díky výrazně lepšímu zásobování
rohovky kyslíkem, což bude mít za následek menší zarudnutí limbu.
Rovněž refrakce s nasazenou kontaktní čočkou může vykazovat
malý refrakční posun (menší mínus) kvůli opětovnému okysličení
rohovky a zpočátku lze zpozorovat větší množství mikrocyst, než se
jejich počet sníží a než definitivně tyto mikrocysty vymizí.
Všechny pacienty, kteří v čočkách spí, je nutné upozornit, aby na
jakékoli příznaky či symptomy zareagovali rychle a náležitým
způsobem. Pacienti by si měli čočky vyjmout ihned, pokud pocítí
jakoukoli bolest, pokud dojde k zarudnutí oka nebo pokud začnou
vidět rozmazaně, a ihned zkontaktovat svého kontaktologa pro
radu. Tuto dostupnost okamžité rady je vhodné podpořit tím,
že pacientům poskytnete nouzový kontakt pro možnost spojení
se s vámi mimo ordinační hodiny. Pamatujte na to, že časné
symptomy potenciálně závažných problémů mohou být drobné;
pocit přítomnosti cizího tělesa je často prvním symptomem
mikrobiálního zánětu rohovky.
Poučení pacienta o patřičné péči, kterou musí sám vynaložit, může
zvýšit úspěšnost a bezpečnost nošení kontaktních čoček.
13
Základy kontaktologické praxe
Je důležité, aby všichni členové personálu vaší kontaktologické
praxe, kteří mohou obdržet telefonáty od pacientů s kontaktními
čočkami, věděli, jaké patřičné kroky mají podniknout.
TABULKA 9
Doporučené postupy, jak řešit komplikace při spaní v čočkách
POZOROVANÝ JEV
MOŽNÁ PŘÍČINA
Doporučené opatření
1-3 strie
• do čtyř hodin po probuzení
• přítomny > 4 hodiny po probuzení
Mírný edém stromatu kvůli
zavřenému oku
Nadměrný edém
Sledovat, zda edém přetrvává i později
během dne
Zvýšit přísun kyslíku
Přejít na denní nošení čoček
≥ 4 strie a/nebo řasy
Nadměrný edém
Zvýšit přísun kyslíku
Přejít na denní nošení
10-30 mikrocyst
Mírná hypoxie rohovky a/nebo
hyperkapnie
Zvýšit přísun kyslíku
Kontrolovat častěji
> 30 mikrocyst
Nadměrná hypoxie a/nebo hyperkapnie rohovky
Zvýšit přísun kyslíku
Přejít na denní nošení čoček
Vaskularizace (poznámka: nejčastěji
je nejdříve vidět v horní části
rohovky)
Dlouhodobá hypoxie při nošení
hydrogelových kontaktních čoček
Zvýšit přísun kyslíku
Přejít na denní nošení čoček Aplikovat
RGP nebo silikon-hydrogelové čočky
Celková CLPC
Lokální CLPC
Nahromadění denaturovaných
bílkovin na čočkách
Tuhost čoček, design čoček nebo
okrajů
Změnit čočky a zvážit následné časté
vyměňování
Aplikovat silikon-hydrogelové čočky
s nižším modulem pružnosti
Změnit design čočky
Vznik barvení rohovky
• Osychání
• V poloze 3 a 9 hodin
• Obloukové léze (např. SEAL)
Pervaporace slz
Nedokonale aplikovaná RGP
Neúplné mrkání
Špatná smáčivost povrchu
Hypoxie pod horním víčkem
Mechanická příčina
Špatná aplikace
Zvýšit frekvenci výměny
Zkusit jiný materiál
Použít oční lubrikanty
Změnit aplikaci
Cvičení na mrkání
Nové čočky RGP
Zvýšit přísun kyslíku
Použít materiál s nižším modulem
pružnosti
Zlepšit aplikaci
Změnit design čočky
CLARE (akutní zarudnutí oka
způsobené kontaktní čočkou)
Špatná výměna slz
Těsná čočka
Přisátí čočky
Bakteriální exotoxiny
Volnější aplikace Zkusit jiný design čočky
Volnější aplikace
Zlepšit aplikaci čočky, zkusit oční
lubrikanty, změnit design čočky
Zlepšit hygienu čoček, zvýšit frekvenci
výměny čoček
Infiltrát rohovky (nebarvící se)
Hypoxie
Špatná výměna slz
Těsná čočka
Reakce na roztok
Vyjmout čočku a nechat zhojit
Zvýšit přísun kyslíku
Zajistit volnější aplikaci
Zkusit jiný design čočky
Změnit používaný roztok
CLPU (periferní vřed vyvolaný kontaktní čočkou)
Bakteriální exotoxiny
Vyjmout čočku a sledovat 24 hodin
Pokud se symptomy a stav zhorší:
okamžitě poslat k odbornému lékaři
Infekční vřed
Mikrobiální invaze do rohovky
Vyjměte čočky a ihned pošlete k odbornému lékaři
* Poznámka: Při výměně čoček za čočky s vyšším Dk/t se může počet mikrocyst zpočátku zvýšit, než se jejich počet sníží
nebo než mikrocysty vymizí.
14
Základy kontaktologické praxe
Pokud stav nebo symptomy pacienta přetrvávají i po vyjmutí čoček,
měl by být neprodleně zkontrolován kontaktologem. Je třeba mít na
paměti, že závažné nežádoucí reakce se mohou rozvinout během
24 hodin.
Pacienty je třeba instruovat, aby ke kontaktologovi přinesli své
čočky, své pouzdro a všechny roztoky, které používají. Stejně jako
nositelům v denním režimu nošení, je vhodné doporučit všem
nositelům, kteří v čočkách spí, aby měli k dispozici brýle s aktuálními
dioptriemi, které budou moci použít v případě potřeby.
Po probuzení by měl nositel čoček každé ráno provést sebekontrolu:
• Vypadají moje oči dobře?
• Cítí se moje oči dobře?
• Vidí moje oči dobře?
Pokud je odpověď na některou z těchto otázek záporná, pak je
vhodné čočky ihned vyjmout a dále by se mělo postupovat podle
doporučeného schématu, který stručně popisuje kapitola Následná
péče v rámci tohoto cyklu odborných článků.
Průběžná následná péče
Po úspěšné aplikaci a prvním přespání v čočkách je třeba pacienta
zkontrolovat po jednom týdnu a poté každé tři měsíce nebo častěji
dle potřeby. Všechny kontroly by se měly uskutečnit co nejdříve
ráno.
Stejně jako u všech nositelů kontaktních čoček je nutné provést
kompletní vyšetření očí, včetně oftalmoskopie, minimálně každé
dva roky nebo dříve, pokud symptomy ukazují na problém, který
nesouvisí s kontaktními čočkami.
Interpretace nálezů
Při rozhodování o dalším postupu je zapotřebí vzít v úvahu všechny
poznatky z rozhovoru s pacientem, stejně jako výsledky měření
a pozorování.
Tabulka 9 obsahuje souhrn komplikací zaznamenaných u pacientů,
kteří v čočkách spí a doporučuje příslušný postup pro řešení dané
situace.
Mnohé stavy lze jen zřídka pozorovat při denním nošení, proto
je třeba podpořit všechny formy průběžného vzdělávání ohledně
spaní v kontaktních čočkách, aby bylo zajištěno patřičné posouzení
a řešení této modality nošení.
SPANÍ V ČOČKÁCH V POROVNÁNÍ S DENNÍM NOŠENÍM
VÝHODY
NEVÝHODY
Pohodlí
Zvýšené riziko infekce rohovky
Neustálá korekce vidění
Možnost vzniku mechanicky
způsobených nepříznivých stavů
Menší péče
Zvýšené riziko zánětlivých příhod
Potřeba používat prostředky pro péči
o čočky je menší nebo není žádná
Zvýšené náklady na návštěvy u lékaře
TABULKA 10
Výhody a nevýhody spaní v čočkách
Méně manipulace s čočkami
Upraveno od Woods14
15
Spaní v kontaktních čočkách
Poděkování
Z anglického
Děkujeme
Jean-Pierreovi
originálu knihy
Guillonovi Contact
„Essential
za obrázky
Lens8,Practice“
9, 11 a 13
a Carloine
kapitoly
„Overnight
Christieové
Wear“
za obrázek
autorů5.
Jane Veys, Johna Meylera a Iana
Daviese přeložily a odborně
korigovaly MUDr. Svatava Háčiková,
CSc. a Bc. Marína Caistor.
Shrnutí
Je důležité pohlížet na problémy spojené se spaním v čočkách
v patřičném kontextu. Sice zde existuje zvýšené riziko mikrobiálního
zánětu rohovky v porovnání s denním nošením, ale také zde existuje
výrazně menší riziko ztráty optimální zrakové ostrosti v porovnání
s operačním zásahem Lasik.16
Prodloužené nebo kontinuální nošení nošení není vhodné pro každého,
ale nedávný pokrok ve vývoji materiálů zvýšil úspěšnost stejně jako
pohodlí při nošení. Pro některé pacienty může být tou nejlepší volbou
– zejména pro pacienty se specifickými nároky kvůli jejich profesním
nebo rekreačním činnostem a pro pacienty se specifickými zdravotními
indikacemi. Pokud se zjistí, že existuje potřeba spaní v čočkách, je
lepší, když kontaktolog poskytne odpovědnou péči, než když pouze
řekne „ne“. Informované rozhodnutí a průběžná pečlivá kontrola jsou
nesmírně důležité. Tabulka 10 obsahuje shrnutí výhod a nevýhod
spaní v čočkách, které je vhodné zmínit při rozhovoru s pacientem.
Díky novým silikon-hydrogelovým materiálům čoček lze výrazně lépe
uspokojovat fyziologické požadavky rohovky během doby, kdy je
oko zavřené, takže komplikace související s hypoxií by již neměly být
u většiny pacientů průvodním jevem spaní v čočkách.
Mnozí pacienti také uvádějí, že po určitém období adaptace mají
větší pocit pohodlí a menší pocit suchosti očí. Proto by nové silikonhydrogely měly být preferovanými čočkami pro nové nositele tohoto
způsobu nošení. Tyto čočky však nejsou bez komplikací, které
vyžadují náležité rozpoznání a řešení. Řešení může spočívat v použití
čoček RGP, v přechodu na denní nošení silikon-hydrogelových nebo
hydrogelových čoček nebo v budoucnu v tom, že kontaktolog zabývající
se kontaktními čočkami použije určité léčebné látky.
Bez ohledu na druh předepsaných čoček je stále stejně důležité vhodně
vybrat a poučit pacienta a zajistit, optimální aplikaci a provádět
komplexní a pravidelné následné kontroly.
16
Základy kontaktologické praxe
ODKAZY
1. Young G. Overview on rigid lens extended
wear before 1984. J Brit Contact Lens
Assoc, 1985; 8:2 71-77.
2. Holden BA, Mertz GW. Critical oxygen
levels to avoid corneal oedema for daily
and extended wear. Invest Ophthal Vis
Sci, 1984; 25 1161-1167.
3. Harvitt DM, Bonanno JA. Reevaluation of
the oxygen diffusion model for predicting
minimum contact lens Dk/t values
needed to avoid corneal anoxia. Optom
Vis Sci, 1999; 76 712-9.
4. Poggio EG, Abelson M. Complications
and symptoms in disposable extended
wear lenses compared with conventional
soft daily wear and soft extended wear
lenses. The CLAO Journal, 1993; 10: 31-39.
5. Poggio EG and Schien OD et al. The
incidence of ulcerative keratitis among
wearers of daily wear and extended wear
soft contact lenses. N Eng J Med, 1989;
321: 779-783.
6. Hamano H et al. A study of the
complications induced by conventional
and disposable contact lenses. The CLAO
Journal, 1994; 20:2 103-7.
7. Morgan PB. Trends in UK contact lens
prescribing. Optician, 2007; 233:6104.
8. Steffen R and Schnider C. The impact of
silicone hydrogel materials on overnight
corneal swelling Eye & Contact Lens,
2007; 33:3: 115-120.
9. Dumbleton K et al. Clinical
characterisation of spherical post-lens
debris associated with lotrafilcon highDk silicone lenses. The CLAO Journal,
2000; 26:4 186-192
10. Szczotka-Flynn L and Diaz M. Risk of
corneal inflammatory events with silicone
hydrogel and low Dk hydrogel extended
contact lens wear: a meta-analysis.
Optom Vis Sci, 2007; 84:4247-256
11. Morgan PB et al. Incidence of keratitis
of varying severity among contact lens
wearers. Br J Ophthalmol, 2005; 89
430-436.
12. Schein OD et al. The incidence of
microbial keratitis among wearers of
a 30-day silicone hydrogel extended wear
contact lens. Ophthalmology, 2005; 112
2172-2179.
13. Stapleton F et al. The Incidence of
Contact Lens-Related Microbial Keratitis
in Australia. Ophthalmology, 2008; 115”10
1655-1662.
14. Woods J. Overnight wear with silicone
hydrogel contact lenses. Optician, 2007;
233 6100.
15. Brennan N and Coles C. Where do
silicone hydrogels fit into everyday
practice? (chapter 8) Silicone Hydrogels,
the rebirth of continuous wear contact
lenses. Butterworth- Heinemann, Oxford
2000.
16. Watson SL et al. Improved safety in
contemporary Lasik. Ophthalmology,
2005; 112 1375-1380.
Bibliografie
1. Terry RL et al. The CCLRU standards
for success of daily and extended wear
contact lenses. Optician, 1993; 206:5430
18-24.
2. Ruben M and Guillon M . Contact lens
practice. Chapman & Hall, London 1994.
3. Sweeney DF. Silicone Hydrogels,
continuous wear contact Lenses (2nd
edition). Butterworth-Heinemann, Oxford
2004.
BIBLIOFRAFIE
1. Terry RL et al. The CCLRU standards
for success of daily and extended wear
contact lenses. Optician, 1993; 206:5430
18-24.
2. Ruben M and Guillon M . Contact lens
practice. Chapman & Hall, London 1994.
3. Sweeney DF. Silicone Hydrogels,
continuous wear contact Lenses (2nd
edition). Butterworth-Heinemann, Oxford
2004.
THE VISION CARE INSTITUTE® je ochranná známka JANSSEN PHARMACEUTICA N. V.
© Johnson & Johnson, s. r. o., 2012
17