Výživa obézního koně

Výživa obézního koně
Iveta Bečvářová
Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine, Virginia, USA
Obezita je všeobecně definována jako abnormálně vysoká tělesná akumulace tukové tkáně a je
následkem nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Obezita u koní predisponuje k rezistenci na
inzulin (‘insulin resistance’; IR), což zvyšuje riziko rozvoje laminitidy. Kombinace obezity,
hyperinzulinemie (indikátor IR) a anamnézy či přítomnosti laminitidy se společně popisují jako tzv.
metabolický syndrom u koní (‘Equine Metabolic Syndrome’; EMS).
Obezita není častým problémem u sportovních koní, ale často se vyvine u koní s nedostatečnou
fyzickou aktivitou, u poníků a miniaturních koní. Na základě klinických zkušeností byl popsán
specifický fenotyp koně, tzv.”easy keeper”, což je kůň, který má tendenci udržet vysokou tělesnou
kondici i při relativně nízkém příjmu energie. Tito koně jsou typicky obézní, mají hyperinzulinemii a
laminitidní změny na kopytní rohovině. Obezita a chronická či akutní laminitida u těchto koní se
vyvine jak u ustájených jedinců, tak u koní chovaných na pastvině a chybí asociace s příjmem větších
množství jadrných krmiv a koncentrátů. Rozpoznáním tohoto fenotypu lze identifikovat ve stádě
jedince, kteří mají vysoké riziko rozvoje lamintidy a vyžadují prevenci. Existence tohoto fenotypu
taktéž vysvětluje výskyt lamitidy u jednoho z mnoha jedinců ve stádě se stejným managementem
chovu.
Současné studie prokazují, že obezita u koní souvisí nejenom s překrmováním energie ve formě
jadrných krmiv a koncentrátů, ale i s nadměrným příjmem objemných krmiv, zelené píce a sena.
Nedávná studie, která proběhla na VA-MD Regional College of Veterinary Medicine vyhodnotila 300
náhodně vybraných koní v Jihozápadní Virginii. 19 % koní této populace bylo obézních, 32 % mělo
nadváhu a 10 % mělo hyperinzulinemii. Tato studie demonstrovala silnou pozitivní asociaci mezi
hyperinzulinémií a obezitou/nadváhou, kdy 32 % obézních a 10,3 % koní s nadváhou mělo
hyperinzulinemii, zatímco hyperinzulinemie byla naměřena pouze u 1,4 % koní v optimální kondici a
u koní s podváhou. Zajímavým nálezem bylo to, že většina koní byla odchovávána na pastvině a
nedostávala žádný koncentrát či jadrné krmivo. Většina koní ve studii taktéž měla nízkou fyzickou
aktivitu.
Jedním z významných nutričních faktorů, které přispívají k rozvoji lamitidy, jsou tzv. nestrukturální
karbohydráty (NSC; nonstructural carbohydrates).
NSC jsou jednoduché cukry (tj. glukóza,
sacharóza, fruktóza), škroby a oligofruktózy (tj. fruktany). NSC jsou obsaženy ve vysokých
1
koncentracích v obilovinách (jadrných krmivech, koncentrátech bohatých na obiloviny), ale i v
některých objemných krmivech (seno, zelená píce). Množství NSC v seně a v zelené píci může být
relativně vysoké (až 20 %) v závislosti na fázi růstu rostliny a klimatických podmínkách. Některé NSC
jsou stravitelné enzymaticky v tenkém střevě (jednoduché cukry a škroby trávené pankreatickými
enzymy a enzymy mukózy tenkého střeva), zatímco fruktany jsou stravitelné pouze mikrobiálními
enzymy v tlustém střevě. Jednoduché cukry a škroby, které uniknou trávení s tenkém střevě, a
fruktany jsou tak rapidně fermentovány ve střevě tlustém (cékum, kolon), čímž přispívají ke změnám
bakteriální flóry a proliferaci Gram-pozitivních bakterií (Lactobacillus, Streptococcus) produkujících
kyselinu mléčnou. Tento proces vede ke snížení intraluminálního pH a ke zvýšení intestinální
permeability. Permeabilita zažívacího traktu tak umožní nežádoucí absorpci vazoaktivních aminů,
exotoxinů a endotoxinů a to vede k systemickému zánětu, který přispívá k laminitidě. Z tohoto důvodu
by krmná dávka pro obézní koně a koně s laminitidou měla mít omezené množství NSC (nejlépe <11
% v sušině).
Navrženými patomechanismy rozvoje laminitidy u obézních koní jsou indukce rezistence k inzulinu z
nadměrné adipozity, přetížení závěsného aparátu kopytní kosti nadměrnou tělesnou hmotností, vliv
hormonů produkovaných tukovou tkání (adipokinů) či chronický systémový zánět indukovaný
akumulací makrofágů v tukové tkáni a uvolněním mediátorů zánětu (TNF α). Je ale třeba uvést, že
doposud není zcela prokázáno, zda je přímým kauzativním faktorem laminitidy obezita samotná nebo
zda je taktéž nutná přítomnost IR a chronického systémového zánětu. Dále je třeba si uvědomit, že ne
všichni obézní koně jsou inzulin rezistentní, a že IR se může vyvinout i u jedinců s normální tělesnou
kondicí.
Fakt, že obezita a IR/hyperinzulinemie patří mezi rizikové faktory pro rozvoj laminitidy a že
prevalence onemocnění je vysoká, jsou dostatečným důvodem k implementaci prevence a léčby.
Dietetická léčba obezity se v současné době stala nevyhnutelnou součástí jak léčby a prevence
metabolického syndromu koní, tak IR/hyperinzulinemie a laminitidy související s obezitou.
Diagnostika obezity je velmi jednoduchá. Nejpraktičtější pro diagnostiku je použití stupnice tělesné
kondice, která byla vyvinuta v polovině 80. let a jejíž využití se během let výrazně rozšířilo ve
veterinární i chovatelské praxi (obr. 1). Tento systém přisuzuje koni stupeň tělesné kondice (Body
Condition Score; BCS) v závislosti na množství tělesného tuku na šesti daných částech těla, což je
hodnoceno vizuálně a palpačně. Nejnižší stupeň 1 odpovídá výrazně kachektickému koni a stupeň 9
obéznímu koni. Obecně, BCS 1-3 odpovídá nízké kondici, BCS 4 – 6 optimální kondici, BCS 7
nadváze a BCS 8-9 obezitě. Nadváhu a obezitu je třeba řešit u všech koní s BCS 7-9 úpravou krmné
dávky a fyzickou aktivitou. Hyperinzulinemie/IR se téměř ve všech případech normalizuje eliminací
nadbytečné tělesné hmotnosti.
2
Cílem dietního programu je dosáhnout a udržet BCS 4-6 a normalizovat inzulinemii. Dietní program,
který používáme v naší praxi, se skládá ze stanovení současné tělesné kondice (BCS) a určení
optimální tělesné hmotnosti, měření bazální plazmatické hladiny inzulinu, zformování optimální
krmné dávky, implementace dietního programu a pravidelného monitoringu tělesné hmotnosti a
kondice (BCS). Protokol pro odběr krve na inzulin by měl být standardizován. Kůň, u kterého je
odebírána krev pro stanovení bazální hladiny inzulinu na našem pracovišti by měl mít nezměněný
přístup k pastvině či senu a neměl by být krmen koncentrátem po dobu 6 hodin před odběrem.
Referenční hodnoty inzulinemie se výrazně liší mezi laboratořemi a proto hodnoty z odlišných
laboratoří nelze porovnávat. Přítomnost hyperinzulinemie nemění dietní protokol, ale pomůže
veterináři objasnit důležitost léčby a prevence obezity, a tak snížení rizika rozvoje laminitidy. Měření
ACTH se doporučuje u případů starších jedinců s klinickou manifestací PPID (Equine Cushing’s
Disease).
DIETNÍ PROGRAM PRO OBÉZNÍ KONĚ A KONĚ S NADVÁHOU
1. Komunikace s majitelem, trenérem a ošetřujícím personálem je důležitá k dosažení výsledku.
Ochota implementovat a udržet koně na dietním protokolu je klíčová.
2. Vyhodnocení současné krmné dávky a krmného režimu. Je důležité zaznamenat
komponenty krmné dávky (typ, kvalitu a množství sena v kg denně; nutriční analýzu sena;
typ a množství suplementu v krmné dávce; typ, rozlohu a kvalitu pastviny; hodiny strávené na
pastvině denně) a krmný režim (frekvence krmení; sekvence krmení koncentrátu a sena;
krmení jednotlivě nebo ve skupině; typ ustájení; přístup k pastvině; zdroj pitné vody; způsob
krmení suplementu atd.).
3. Zhodnocení fyzické aktivity (typ fyzické aktivity; typ tréninku; intenzita a trvání tréninku) a
doporučení pro adekvátní zvýšení fyzické aktivity.
4. Stanovení tělesné kondice (BCS) a odhad tělesné hmotnosti před započetím dietního
protokolu. Nejpraktičtější je použití váhového metru zkalibrovaného pro koně, který odhadne
váhu koně změřením obvodu hrudi v místě za loketním kloubem. Komerčně dostupné metry
se mírně odlišují a proto je důležité pro jednotlivé případy použít vždy stejný metr pro přesné
monitorování dietního programu.
5. Odhad optimální tělesné hmotnosti v kg. Pro koně lehkých plemen každý stupeň tělesné
kondice (BCS) odpovídá zhruba 25 až 30 kg tělesné hmotnosti. BCS lze tedy použít k
vypočítání optimální tělesné hmotnosti následovně:
Odhad optimální tělesné hmotnosti (kg) = Počáteční (obézní) tělesná hmotnost (kg) –
[(počáteční BCS – optimální BCS) x 25 až 30]
Příklad: Obézní kůň s BCS 9, počáteční tělesná hmotnost 570 kg, optimální BCS 5, by měl
mít optimální hmotnost 450 kg:
570 – [(9-5) x 30] = 450 kg
3
6. Stanovení krmné dávky. Krmná dávka pro obézní koně se skládá z průměrně kvalitního
sena a z vhodného vitamínově-minerálního doplňku. Koncentráty, jadrná krmiva a přístup k
zelené píci je v tomto případě kompletně eliminován.
Pro výběr sena je ideální provést chemickou analýzu pro stanovení stravitelné energie, hrubé
bílkoviny a vlákniny (NDF – neutrální detergentní vláknina; ADF – kyselá detergentní
vláknina) a nestrukturálních karbohydrátů (NSC = jednoduché cukry, škroby, fruktan). Cílem
je krmná dávka s vysokým obsahem bílkoviny pro udržení svalové hmoty, relativně vysokou
vlákninou pro snížení energie, zvýšení pocitu nasycení a snížení stravitelnosti. Vhodné je
snížit množství NSC (<11 % v sušině) pro prevenci a podporu léčby laminitidy a IR. Sena
vhodná pro dietní protokol by měla být sena travní bez příměsí jetelovin. Nejvhodnější je
první senoseč, která má vyšší obsah vlákniny a nižší stravitelnou energii (kcal/kg sena). Seno
z první senoseče by mělo mít zelenou barvu, vyšší příměs klasu a vyšší poměr stonků k listům.
Na trhu existuje celá řada vitamínově-minerálních doplňků vhodných k vybalancování krmné
dávky. Tyto produkty jsou dostupné buď ve formě granulátů bez příměsi bílkovinných krmiv
nebo ve formě peletované s přidanou bílkovinou, což je žádoucí, pokud má seno nedostatek
hrubé bílkoviny (přibližně <8 % v sušině). Tyto doplňky se krmí v malém množství denně
(100 g – 1 kg) a zajistí vybalancování na seně založené krmné dávky. Živiny, které jsou často
deficitní v seně, jsou vitamín E, měď, zinek, selen a případně i další vitamíny a minerály.
7. Krmný režim. Množství krmeného sena je nutno při každém krmení zvážit. Závěsná váha je
levná a praktická k tomuto účelu (obr. 2). Počáteční dávka sena je množství sena v kg
odpovídající 2 % optimální hmotnosti koně. Na našem příkladu kůň, který by měl vážit 450
kg, tedy dostane 450 x 0,02 = 9 kg sena průměrné kvality denně. Toto množství sena by mělo
být rozděleno do malých denních dávek, minimálně do dvou denně. Vitamínově-minerální
doplněk je krmen buď v jednom krmení, nebo rozdělen do více denních dávek. Kůň by měl
mít volný přístup k čerstvé vodě a minerálnímu lizu (sůl se stopovými prvky) 24 hodin denně.
Kůň by neměl mít během dietního protokolu přístup k pastvě, ale přirozená fyzická aktivita je
žádoucí. Z toho důvodu je ideální přemístit koně během dne do ohrazeného prostoru bez trávy,
s pitnou vodou, lizem a odměřeným senem.
8. Zvýšení fyzické aktivity je nutné doporučit pro každý případ individuálně, v závislosti na
předchozí práci koně a možnostech majitele, trenéra a ošetřujícího personálu.
9. Monitoring. Efektivní dietní program pro koně lehkých plemen odpovídá ztrátě 20-30 kg
během 4 – 6 týdnů nebo zhruba 1 % tělesné hmotnosti za týden. Toto odpovídá snížení BCS o
jeden stupeň za 4-6 týdnů. Praktický monitoring tělesné hmotnosti je za použití kalibrovaného
váhového metru (obr. 3). Tělesná hmotnost a BCS by měly být zhodnoceny a zaznamenány
jednou za 2 – 4 týdny. Pokud kůň neztratil váhu mezi dvěma měřeními, je třeba snížit
množství sena z 2 % na 1,5 % optimální tělesné hmotnosti.
4
10. Někteří majitelé nemají možnost nebo nechtějí omezit přístup koně k pastvině. V těchto
případech je nutné omezit pastvu za použití náhubku pro koně (www.equiservis.cz, ‘náhubek
pro koně proti příjmu potravy’, obr. 4). Náhubek by měl být nasazen po celou dobu, kterou
kůň tráví na pastvě. Koně se naučí pít a pást přes otvor v náhubku a příjem pastvy je tak
výrazně zredukován. Pokud je kůň část dne ustájený, množství sena je třeba adekvátně
zredukovat. Například, pokud je kůň na pastvině s náhubkem 12 hodin denně a ve stáji 12
hodin denně, množství krmeného sena by mělo být zredukováno na poloviční vypočítané
množství (na našem příkladě by to bylo 4,5 kg sena krmeného ve stáji).
MEDIKACE PRO LÉČBU OBEZITY
Dietní program lze dále zefektivnit za použití léčby levothyroxinem sodným. Léčba levothyroxinem
sodným urychlí ztrátu hmotnosti a zlepší sensitivitu k inzulinu. Levothyroxin sodný se podává
perorálně s malým množstvím krmiva (např. peletovaný vitamínově-minerální doplněk) v dávce 48
mg denně pro koně lehkých plemen. Tato dávka se postupně snižuje po dosažení optimální kondice
(BCS) a váhy na 24 mg denně po 2 týdny a poté na 12 mg denně další dva týdny.
DOPORUČENÁ LITERATURA:
Geor RJ, Harris P: Dietary Management of Obesity and Insulin Resistance: Countering Risk for Laminitis. In:
Geor RJ (ed): Clinical Nutrition, Veterinary Clinics of North America, Equine Practice, Vol 25, Number 1.
Philadelphia: WB Saunders, April 2009; 51-65
Frank N: Endocrinopathic laminitis, obesity-associated laminitis, and pasture-associated laminitis. Proc Am
Assoc Equine Practnr 2008: 54:341-346.
5
Obrázek 1: Stupnice tělesné kondice (Body Condition Score; BCS)
6
7
Obrázek 2. Technika vážení sena pro léčbu a prevenci obezity u koní.
Obrázek 3. Odhad tělesné hmotnosti koně za použití kalibrovaného metru.
8
Obrázek 4. Náhubek pro koně proti příjmu potravy.
9