otevřené informační zdroje - Teorie informační bezpečnosti
Transkript
otevřené informační zdroje - Teorie informační bezpečnosti
O TEVŘENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Zpravodajství JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. Mgr. Kateřina Kliková Foto: Ilustrační, Zdroj1 Anotace: Příspěvek „Otevřené informační zdroje – zpravodajství“ je šestým pokračováním seriálu příspěvků, který je věnován problematice vytěžování dat z otevřených informačních zdrojů. Klíčová slova: Zpravodajství, klasické zpravodajství, rozvědné zpravodajství, kontrarozvědné zpravodajství. 1 Ilustrační foto viz http://www.ckds.cz/image.php?nid=3729&oid=460190&width=520 1 Zpravodajství Zpravodajství lze chápat ve dvou rovinách. Jednak jako klasickou novinářskou činnost (prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, obr. č. 1) nebo jako činnost zpravodajských služeb. Klasické zpravodajství je tedy jedna ze základních novinářských činností, zpravodajstvím lze rovněž nazývat i výsledek této činnosti.2 Zpravodajství by mělo být především objektivní, rychlé, přesné, vyvážené. Jednou z klasických zásad zpravodajství je „5 W“ z anglického: Who? What? When? Where? and Why? V překladu Kdo? Co? Kdy? Kde? a Proč?.3 Ve své podstatě se jedná o organizované informování veřejnosti o událostech a informacích na základě jejich výběru, třídění a jejich základních interpretací. Obr. č. 1 – Ilustrační obrázek – tisk, rozhlas, televize Od klasického zpravodajství je nutné ještě odlišit i tzv. investigativní4 žurnalistiku. Investigativním novinářstvím5 se označuje činnost novináře, který vyhledává a Foto: Ilustrační, Zdroj53 2 Zpravodajství. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpravodajství 3 Kriminalistika pracuje se 7mi kriminalistickými otázkami: „Co, kdy, kde, kdo, jak čím a proč“. Viz: FRYHAUF, Martin. Kriminalistická stopa [online]. [cit. 2015-08-18]. Dostupné z: http://brno4f64.sweb.cz/Kriminalistika/Kriminalistick%C3%A1%20stopa%20-%20prezentace.ppt 4 Investigace (z angl. investigation, zkoumání, vyšetřování, to z lat. vestigium, stopa) znamená v češtině důkladné, soustavné zkoumání, vyhledávání a sbírání informací. 5 Ilustrační foto, zdroj: http://watchdogwire.com/florida/files/2013/11/investigation.jpg; http://www.ehssolution.com/wp-content/uploads/2015/03/How-to-Handle-Incident-Investigation.jpg 2 shromažďuje informace, zejména o podezřelém jednání veřejných činitelů. Ať už je toto jednání podezřelé mravně, anebo dokonce kriminálně. V takovýchto případech veřejní činitelé mají jak důvody, tak i prostředky pro zakrývání takovéhoto nekalého jednání. Slavné úspěchy investigativních novinářů, například aféra Watergate,6 dokládají, že jejich činnost může být dokonce i nebezpečná. Investigativní novinářství je důležitá součást společenské kontroly vládních a politických představitelů, úřadů a vysokých úředníků, kteří mají v rukou svěřené prostředky a svěřenou moc státu, případně představitelů krajů, obcí a podobně. Ale i sama činnost investigativního novináře by se měla řídit požadavky novinářské etiky, zejména požadavkem nezveřejňovat neověřené údaje, nepřekrucovat skutečnosti a respektovat lidskou důstojnost.7 Zpravodajstvím ve smyslu činnosti zpravodajských služeb je třeba především rozumět utajené získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.8 Můžeme se setkat také s termíny, jakými jsou rozvědné zpravodajství „rozvědka“ a kontrarozvědné zpravodajství „kontrarozvědka“ nebo též obranné zpravodajství. Jako kontrarozvědky bývají často nepřesně označovány vnitřní zpravodajské služby státu - rozdělení zpravodajských služeb na rozvědku a kontrarozvědku pramení z původu získávaných informací. Zatímco rozvědka operuje převážně v zahraničí a zaměřuje se téměř výhradně na tuto oblast mimo hranice svého státu, vnitřní zpravodajská služba působí naopak téměř výhradně ve vlastní zemi (pouze výjimečně dochází k operacím vnitřní zpravodajské služby v zahraničí a naopak). Kontrarozvědka je nesprávné označení vnitřní zpravodajské služby - kontrarozvědná činnost (tedy činnost vedoucí k odhalování a prevenci působení cizích zpravodajských složek na území svého státu) je totiž pouze jednou z náplní práce vnitřní zpravodajské služby, nikoliv však tou zásadní.9 6 Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Af%C3%A9ra_Watergate Investigace. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Investigace 8 Viz ust. § 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků. 9 Kontrarozvědka. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontrarozvědka 7 3 Poslání zpravodajských služeb je vymezeno jednak formou, jednak obsahově. Formou je práce s informacemi, tedy informační servis příslušným oprávněným adresátům, obsahově pak jde o podporu životně důležitých funkcí státu, zajišťujících trvání ústavních hodnot, obranu proti násilnému napadení a zabezpečení proti hrozbám politického, ekonomického či anticivilizačního charakteru. K zajištění plnění úkolů vyplývajících z jejich působnosti jsou zpravodajské služby vybaveny možností využívat oprávnění, směřujících především k zajištění možností získávat informace, které mají zajistit možnost reálného naplnění svěřených úkolů. Zdroje zpravodajských informací je možno obecně rozlišit na zdroje otevřené10, zdroje s omezeným přístupem a specifické (zpravodajské) zdroje.11 V České republice působí tyto zpravodajské služby, viz obr. č. 2: Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (UZSI) a Vojenské zpravodajství (VZ). Obr. č. 2 Organizace zpravodajských služeb v ČR 12 10 OSINT – Open Source Intelligence jsou zpravodajské zdroje nebo spíše zpravodajství založené na získávání a analýze informací pocházejících pouze z běžně dostupných zdrojů. Tyto zdroje jsou tedy volně přístupné bez jakéhokoliv omezení či mohou být oficiálně zpřístupněny za poplatek. 11 Pokorný, Ladislav. Zpravodajské služby. Auditorium, Praha 2012. ISBN 978-80-87284-21-6. 12 Úřad pro zahraniční styky a informace: vnější zpravodajská služba ČR [online]. [cit. 2015-08-18]. Dostupné z: http://www.uzsi.cz/cz/zpravodajsky-system-ceske-republiky.html 4 Bezpečnostní informační služba - má samostatný rozpočet – její příjmy a výdaje tvoří, jako u jediné zpravodajské služby České republiky, samostatnou kapitolu státního rozpočtu. V čele BIS stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda, a to po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti. Úřad pro zahraniční styky a informace - je zpravodajskou službou České republiky s vnější působností. ÚZSI nemá samostatnou kapitolu státního rozpočtu, její rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je ÚZSI organizační složkou státu. V čele ÚZSI stojí ředitel, jejž jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Ředitel ÚZSI je z výkonu své funkce odpovědný ministru vnitra. Vojenské zpravodajství - je jednotnou ozbrojenou zpravodajskou službou České republiky zřízenou zákonem č. 289/2005 Sb. VZ nemá samostatnou kapitolu státního rozpočtu, její rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. V čele Vojenského zpravodajství stojí ředitel, jehož jmenuje a odvolává ministr obrany se souhlasem vlády po předchozím projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti. Pro úplnost je nutno se podívat i do zahraničí. V roce 2013 vyšlo v USA najevo podezření, že tajná vládní agentura NSA (National Security Agency) má na základě tajné operace PRISM13 neomezený přístup k soukromým datům uživatelů. Jako první se připojil v roce 2007 Micorsoft, následovaly Yahoo (2008), Google (2009), Facebook (2009). Většina informací pochází od trojice poskytovatelů Microsoft, Yahoo a Google (až 98% dat). Tuto řadu poskytovatelů dat uzavírá Skype (2011) a Apple (2012), který ke spolupráci přistoupil v roce 201214 (viz obr. č. 3). 13 14 PRISM. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PRISM KASÍK, Pavel. USA přiznaly šmírování. Tajná služba sbírá soukromá data z celého světa. Technet.idnes.cz [online]. [cit. 2015-08-21]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/nsa-fbi-sledovaniprism-usa-soukromi-data-f15-/sw_internet.aspx?c=A130607_065544_hw_monitory_pka 5 Obr. č. 3 Americká tajná služba NSA prý v rámci operace PRISM sleduje internetovou komunikaci z celého světa.15 Hlavním deklarovaným cílem je odhalování mezinárodních hrozeb, zločinu a terorismu. Sledování probíhá kombinací strojové analýzy a následného procházení dat konkrétními odborníky NSA. Je to právě možnost strojového přístupu přímo k datům na serverech, která znepokojuje odbornou veřejnost nejvíce. Dosud se vědělo pouze o přístupech na vyžádání, na základě např. soudního příkazu. Přístup k datům je prakticky okamžitý, protože není potřeba čekat na soudní příkaz či podobné rozhodnutí. NSA si může ze serverů spolupracujících firem vytáhnout cokoli, podle pravidel by si neměla ukládat všechna data, ale postupovat selektivně. Agenti mohou díky datům z operace PRISM získat například e-maily, fotografie, videa, soubory, videokonference, výpis aktivit, zprávy ze sociálních sítí a soukromé zprávy (chat) viz obr. č. 4. Jediným omezením při přístupu k datům je nařízení, aby takto nebyli sledováni američtí občané. 15 GREENWALD, Glenn a Ewen MACASKILL. NSA Prism program taps in to user data of Apple: Google and others. The Guardian [online]. [cit. 2015-08-21]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2013/jun/06/us-tech-giants-nsa-data 6 Obr. č. 4 – PRISM – Podrobnosti o kolekci poskytovaných informací16 Z historického hlediska můžeme říci, že dříve bylo zpravodajství zaměřeno na sledování převážné vojenských cílů, a to až do 80. let minulého století. V té době však nastal obrovský ekonomický růst Japonska a zaplavení světového trhu japonskými výrobky. Spojené státy americké do té doby žily v mylné představě, že jsou jedinou světovou průmyslovou velmocí. To následně způsobilo i nutnost zjišťovat, shromažďovat a analyzovat informace jak o výrobní, tak i obchodní konkurenci o jejích záměrech a strategii. Tato potřeba zjišťovat informace o konkurenci dává vzniknout tzv. „konkurenčnímu zpravodajství – Competitive Intelligence“. Pozadu však nezůstává ani Evropa. Zpravodajská agentura britské vlády a armády GCHQ (Government Communications Headquarters) spustila počátkem roku 2012 tajný program Tempora,17 který trvale sleduje a fyzicky ukládá telefonní hovory, internetové informace, obsahy jejich e-mailových zpráv, jejich příspěvky na Facebooku, seznam jimi navštívených stránek libovolných osob na světě. Získaná data a nahrávky po analytickém zpracování poskytuje i americké agentuře NSA 16 Zdroj:http://technet.idnes.cz/nsa-fbi-sledovani-prism-usa-soukromi-data-f15/sw_internet.aspx?c=A130607_065544_hw_monitory_pka 17 Tempora. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tempora 7 (The National Security Agency/Central Security Service (Národní bezpečnostní agentura/Centrální bezpečnostní služba, NSA/CSS) 18. V 80. letech minulého století vznikají myšlenky, jako např. vznik strategie Marketing Warfare „bojového marketingu“, kterou představili Yves Philoleau a Jean Louis Swiner. Tato teorie vychází z předpokladu, že úspěšně podnikat znamená připravit konkurenci o část jejího teritoria. Konkurenční nabídky se střetávají v boji o zákazníka a bojují spolu podle pravidel bojového umění.19 Jack Trout a Al Ries Philip Kotler rozlišují čtyři hlavní typy bojové strategie založené na konkurenčním postavení: 20 Obranná strategie (Stratégies défensives) – je zaměřena na ochranu a udržení si svých zákazníků. Útočná strategie (Stratégies offensives )(dont l'attaque frontale) – se zaměřuje na přetáhnutí zákazníků od konkurence. Boční útok (Attague de flanc) – tato strategie je zaměřena na nejslabší stránku konkurence, kterou je širší okolí firmy. Specializovaný útok nebo guerilla21 (Niche ou guerilla) - alternativa cola – jedná se o reklamní strategii (tzv. partyzánský marketing), koncept pro malé a střední firmy zaměřené na upoutání pozornosti netradičním způsobem. Hlavním bodem partyzánského marketingu je, že činnosti jsou prováděny výhradně na ulicích a jiných veřejných místech, jako jsou nákupní centra, parky nebo pláže s velkým počtem přítomných lidí, aby upoutaly pozornost maximálního počtu tolik diváků. Aby firmy dokázaly dobře reagovat na své okolí, ať už se jedná o okolí právní úpravy podnikání nebo změnu v chování svých zákazníků, je nutné, aby disponovaly aktuálními a správnými informacemi. Bez takovýchto informací nelze dospět ke správným rozhodnutím a jakékoliv změny jsou jen sázkou do loterie „Buď a nebo“. K získání těchto informací by si firma měla pokládat následující otázky [39]: 18 Vládní kryptologická organizace Spojených států amerických, spadající pod ministerstvo obrany, která oficiálně vznikla 4. listopadu 1952. Je odpovědná za sběr a analýzu zahraniční komunikace, koordinuje, řídí a provádí vysoce specializované činnosti, jejichž účelem je získávání zpráv zahraničních rozvědek. 19 PRESCOTT, John E. Proven Strategies in Competitive Intelligence: Lessons from the Trenches. New York: Wiley, 2001. ISBN 0471401781 20 Marketing de combat. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-19]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Marketing_de_combat 21 Guerrilla marketing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Guerrilla_marketing 8 Jaká je pozice mateřské firmy - historie (minulý vývoj), silné a slabé stránky podniku ve vztahu ke konkurentům? Jaké jsou možnosti do budoucnosti - příležitosti, hrozby a rizika vně a uvnitř podniku? Jaká je současná předpověď - kde se bude firma nacházet, jestliže nezmění strategii? Co chce dělat a kam chce jít - jaké jsou její vize a cíle? Jaké jsou alternativy - alternativní možnosti firmy? Co vybere - jakou alternativu dalšího vývoje zvolí? Co plánování - kdo, co a kdy udělá, a s jakými finančními, materiálními a personálními zdroji? Jak bude tento vývoj kontrolovat a hodnotit? Aby bylo možné zodpovědět tyto otázky, je nutné nejprve shromáždit všechny dostupné informace. Ty následně analyzovat, vyhodnocovat a vyvodit závěry. Na základě těchto poznatků lze následně provést případná opatření. K tomu nám slouží metoda tzv. „Konkurenčního zpravodajství - Competitive Intelligence (CI)“, která bude předmětem dalšího pokračování. 9
Podobné dokumenty
Tomáš Oliverius
Age management v knihovnách
aneb 3 generace na jednom pracovišti
Úvod: Kolik je „managementů“?
Motto 3. části
Management nebo manipulace?
Certifikovaná metodika
(střídání teplých období a období intenzivních srážek) jsou stále častěji
detekovány také další fusariotoxiny, jako jsou např. enniatiny, jejichž hladiny
v pšenici, ječmeni a ži...
Nuz ve vod. zachrane
opasek. Určitou nevýhodou takové dýky pro řezání v krizové situaci je jednostranné ostří. A podle zákona schválnosti ve stresové
situaci na přeříznutí lana postižený použije hřbetní stranu. Zde je
...