Česká poezie v letech 1945

Česká poezie v letech 1945 – 1968
ČESKÁ POEZIE V LETECH 1945 – 1968
charakteristika doby:
• 1.období 1945-1948
- reakce na osvobození republiky
- reakce na perzekuci za války + židovská tématika
- díla psána do šuplíku --- nyní vydávána
- svoboda psaní
- nový svobodný stát - nový život
- píší ti, kteří dříve nemohli - ruralisté, katol. literatura ……
- vydávána díla již zemřelých spisovatelů ( Vančura, Čapek, Poláček)
- převládá poválečná euforie
- únor 1948 → komunistický převrat
•
-
2.období 48 - 50.léta
1948 je rozhodující rok pro naše písemnictví - zdeformoval přirozený lit. vývoj
lit. se musela podřídit komunistickému režimu
začínají čistky, likvidace inteligence
„zákon o táborech nucené práce z 25. října 1948“- umožňoval okamžitě umístit umělce do
prac. táborů - např. ruralisté
* tzv. Akční výbory - vyhazovaly univerzitní profesory z jejich míst (i studenty) pro jejich
špatné pol. smýšlení
→ nedostatek studentů, učitelů (právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně uzavřena)
komunisté provedli čistky v Syndikátu čs. spisovatelů
př. legionáři, kat. spisovatelé, autoři skaut. knih, surrealisté, někteří lit. kritici ( Černý,
Prokůpek, Valenta)
1949 - Syndikát zrušen, nahrazen Svazem čs. spisovatelů
v 50. letech * procesů a poprav
- př. obvinění ze špionáže, spolupráce se Zelenou internacionálou (př. lyrik Josef Kostohryz,
básník Václav Renč)
- dílo spisovatle A. Kratochvila Žaluji – sepsáno 56 jmen čs. spisovatelů a intelektuálů, kteří
byli zavřeni, či posláni do táborů
- někteří spisovatelé neunesli násilí u výslechu, byli ubiti (prof. Josef Koutný)
- jiní zemřeli na zacházení v žalářích (Vladimír Sís)
- Jan Zahradníček = propuštěn z vězení ze zdravotních důvodů, přesto zemřel
- 1950 obrovský skandál - poprava Záviše Kalandry (kritik)
- zaváděna cenzura, zakazovány lit. časopisy + týdeníky - Dnešek, Obzory, Archa, Akord, Listy,
Český život, Vyšehrad
- od r. 52 uzavřena redakce Lidových novin
- omezena západoevropská a americká literatura
- odstraňování děl nevyhovujících komunistické Ideologii = díla teologů, filosofů, státníků
(Čapek, Orten, legionáři, surrealisté….)
- komunisté organizovali tzv. svozy klášterních a zámeckých knihoven → většina knih okamžitě
spálena, nebo odvezena do sběru - viz. starobylá knihovna teologické fakulty v Olomouci
- 1956 = II. sjezd spisovatelů
- autoři podrobili kritice tehdejší režim
- bylo vysloveno, že literatura je podřízena režimu
- psychický teror (sebevraždy), komunistický antisemitismus
- emigrace českých spisovatelů
DEVASTACE ČESKÉ LITERATURY
-1-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
•
-
3.období 60.léta- srpen 1968
snaha o obrodu české společnosti
různé amnestie (ruralisté + katoličtí spisovatelé)
omezení cenzury – některá díla stále zakázána např. Hovory s T.G.M.
některá díla vydávána po „proškrtání“
1966-68 rehabilitace odsouzených
iluzorní představa, že reformní komunismus může být tou správnou perspektivou x nad vším
dohlíží všemocná Státní bezpečnost
1967 = IV. sjezd spisovatelů – vystoupili např. Kundera, Havel, Vaculík - došlo k roztržce mezi
spisovateli a vedením strany
obrodný proces a Pražské jaro (Dva tisíce slov)
POEZIE
a) období 45-48:
- reakce na válku, osvobození
- vydávána díla ze šuplíku + díla zemřelých básníků, kteří nepřežili světovou válku
- píše stará generace: Halas, Nezval, Seifert , Hrubín, Halas, Závada
Nová básnická generace:
•
-
-
Skupina 42
vznikla během 2. světové války = existuje do roku 1948 / emigrace : I. Blatný …atd. + J.
Kainar je bez inspirace
sdružovali se v ní : literáti, výtvarníci, teoretici umění → inspirace velkoměstem
civilistická poezie
vystupují proti medit. poezii; chtějí zapojit umění do moderního světa, část ovlivněna
existencionalismem
představitelé: Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, Jan Hanč
•
-
Skupina Ohnice
skupina kolem K. Bednáře
navazují na „ortenovskou“ poezii
1947 vydali 2svazkový sborník „ Ohnice“
představitelé : Kamil Bednář
•
-
Skupina Rudého práva
*léto 1945
navazuje na tvorbu Hájka = vedoucí kulturní rubriky, formuloval základní teze této skupiny teorie syntetického realismu, v opozici k socialistickému realismu
po únoru 1948 byli rozpuštěni
představitelé : Skála (později se stává oficiálním lyrikem KSČ), Kloboučník, Školaudy
•
-
Skupina Mladé fronty
program tzv. dynamoanarchismu - vymyšlený termín pro experimenty tématické a jazykové
skupina revolučně radikální na úkor umělecké kvality
po r. 1948 většina autorů nesmí svá díla vydávat
představitelé : Listopad, Hořec, Fikar, Petiška
•
-
Skupina surrealistů
1938 rozpuštění
Nezval - znovu spolu do r. 1948
-
-2-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
-
navazují na předválečné surrealisty
představitelé: Vratislav Efenberger, Řezníček, Heisler
•
-
Skupina RA
* během 2.světové války
přihlásili se k surrealismu
skupina mladých výtvarníků a literátů
nedůvěra k čistému psychickému automatismu
promyšlená kompozice
programová stať – Z. Lorenc + L. Kundera : Mladší surrealisté (1945)
představitelé :
Ludvík Kundera – sb. Živly v nás; Klínopisný lampář; Letní kniha přání a stížností
Zdeněk Lorenc – sb. Vodnář v blížencích; Plavba
→ Meditativní introvertní poezie
- 0 organizace
- př. katol. básníci
- díla nejsou často( a ve velkém nákladu) vydávána
1952 - vykonstruovaný proces - „proces se Zelenou internacionálou“- většina odsouzena na doživotí
50. léta 20. století
Schematismus
- v poezii měla díky politickému klimatu navrch obecná tendence schematismu (stejně jako
v próze)
- schematická poezie = verše, které jsou vytvořeny podle již předem stanovených, závazných
norem
- důsledkem těchto snah je zjednodušené zobrazení problematiky, individuální poznání je
nahrazováno pochybnými obecnými „pravdami“ + upřímný prožitek je potlačen
- poezie není umělecky náročná – mnohdy je povrchní až „přihlouplá“, bez vlastního úsudku
- do popředí je posunuta politická rovina díla
- pomáhá dogmatismu, kultu osobnosti …..!! velmi nebezpečná poezie
oficiální kritikou byli vyzdvihováni :
Vlastimil Školaudy – sb. Hlas doby
Pavel kohout – sb. Verše a písně
S.K.Neumann – sb. Píseň o lásce a nenávisti
Ivan Skála
Frézismus – termín v rámci schematické poezie na přelomu 40./50. let; snaha uplatnit v poezii
principy dogmaticky vnímaného socialistického realismu ( popisná oslava dělnické práce, rétorická
agitace a přihlouplá víra ve „světlé zítřky“)
Květňáci:
– nová mladá vlna autorů 2. poloviny 50. let seskupených kolem časopisu Květen (1955 – 1959)
– spojoval je program „poezie všedního dne“
– manifestem článek básníka M. Holuba : Náš všední den je pevnina z roku 1956
– v této době je odhalován kult osobnosti + postupně začíná postupně zanikat schematická
poezie
– poezie obrací svou pozornost ke světu každodennosti /i vliv italského neorealismu
– poezie je založena na faktech + racionálním pozorování
– ale i jedno nebezpečí – poezie může sklouznout do pouhé opisnosti, lpění na detailu
-3-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
představitelé:
Miroslav Holub
- maximálně sdělný, výčet detailů, strohé vyjadřování
• Denní služba
• Achilles a želva
• Slabikář
Jiří Šotola
- herec i režisér
- jeho poezie kolísá mezi fantasknem a všedností + mezi ideálem a skutečností
- v době normalizace odvolal a opět začal publikovat
• Svět náš vezdejší
• Venuše z Mélu
• Hvězda Ypsilon
• Poste restarte
Karel Šiktanc
- často motiv beznaděje z tehdejší politické situace
- nadčasový pocit úzkosti člověka zaskočeného neovlivnitelným osudem
• Artéská studna
• Jak se trhá orloj
• Český orlojTanec smrti aneb Ještě Pánbu neumřel
Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu
- od r. 1954
- autoři navracející se po létech mlčení do literatury + začínající autoři
představitelé:
Oldřich Mikulášek; Jan Skácel; Milan Uhde, Milan Kundera, Josef Kainar
Výběr básníků dle vaší obliby:
Jiří Kolář
- představitel Skupiny 42
- básník, výtvarník, překladatel
- shromažďoval kolem sebe řadu umělců- scházeli se v kavárně Slavie u tzv. kolářova stoluv rohu
- * koláže- do nich píše svou poezii, proslaven v 60.letech
- po srpnu 1968 zakázán == až do r.89
- r.1980 emigrace /vycestoval do Paříže na pozvání, nepovolen mu vstup zpět
- lit. tvorba zaměřena na běžného člověka, kt. má své pocity, starosti
- tvorba:
povolený básnický esej: Mistr Sun o básnickém umění
• Křestný list - sb. za pomoci i ostatních básníků
• Ódy a variace - vyšla po válce
• Dny v roce - popsány jednotlivé dny pro něj něčím významné
• Limb a jiné básně - po válce, vyjadřoval svůj krit. postoj k protiválečné avantgardě
• Prométheova játra - odrážela pocity doby, v rukopise zakázána a zkonfiskována
• Očitý svědek - 1975 samizdat
• Vršovický Ezop
-4-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
Václav Hrabě (1940 – 1965)
- předčasně zesnulý básník generace 60. let
- básníkova tvorba vyšla až po jeho smrti
- inspirací pro následující generace
- stálá provokace
- nevyjasněné úmrtí
- tvorba inspirována beatnickou generací - vliv i návštěva A. Ginsberga v Praze
- oficiální kritikou přehlížen, zavržen
- básně: negativismus vůči společnosti, rozervanost, apolitičnost, pesimismus, osamění,
nedůvěra ke všemu oficiálnímu, i milostná poezie
- někdy popisován jako náš „prokletý básník“
- některé texty zhudebněny V. Mišíkem / E.T.C. --- „Variace na renesanční téma“
Tvorba:
• Stoptime
• Blues v modré a bílé
• Blues pro bláznivou holku
Josef Kainar (1917 – 1971)
- básník, dramatik, redaktor + texty pro děti
- symbol mladé poezie a dobových pocitů
- 2 vrcholy tvorby – doba okupace + 60. léta
- za okupace: členem Skupiny 42 – navázal na halamovskou poezii; velký počet metafor +
příběhovost = sbírky
• Veliká láska
• Český sen
• Nové mýty – b. Stříhali dohola malého chlapečka (zhudebněno V. Mišíkem / E.T.C)
- 60. léta: láska k člověku, který je omylný, chybující, hřešící
• Člověka hořce mám rád
• Lazar a píseň
• Moje blues – skepse, ironie, odpor k všemu zavedenému …+ hovorový jazyk
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
- 1984 – Nobelova cena za literaturu
- básník, šest desetiletí vytvářel poezii vysokých uměleckých hodnot
- narodil se na Žižkově
- nedokončil gymnázium, stal se novinářem a redaktorem komunistických a sociálně
demokratických listů
- Devětsil
- po bolševizaci v r.1929 – opustil KSČ, redaktorské činnosti se věnoval do poválečné literatury
několikrát se odmlčel, jeho sbírky nevyhovovaly komunistickému režimu
- stal se zakázaným básníkem
- signatář Charty 77
- poslední příslušník tzv. wolkerovsko – nezvalovské generace
Tvorba:
- vstupuje do literatury ve 20.l.20.st.
- tvorba se přeměňovala s dobou – 4 období:
I. období proletářské literatury
Sbírky:
• Město v slzách
-5-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
- naivně spontánní představy o smyslu revoluce
- motivem celé sbírky – velké město – je symbolem utrpení a věznění proletáře
• Samá láska
- opět motiv města – ! nový význam
- nádech, opojení z krásy a přitažlivosti velkoměstské civilizace
- inspirace – cirkusy, filmy, kabarety
- báseň Píseň o dívkách
- nastupující vliv poetismu
II. POETISMUS (20. léta 20. st.)
- umělecký směr moderní literatury, vyvíjel se v českém prostředí
- hl. propagátoři – Karel Teige, Vítězslav Nezval
- spojen s avantgardním prostředím pražského Devětsilu (r.1924)
- hlavní motto: umění života, je uměním žít a užívat
charakteristické rysy:
- vliv Apollinaira
- okouzlení technickým pokrokem, velkoměstem, exotikou, cestováním, cirkusem,
kabarety, jazzem
- poetismus nechtěl vymýšlet nové světy, ale mínil uspořádat tento svět tak, aby byl ŽIVOU
BÁSNÍ
- avantgardní proud - odmítá konvence v literatuře
- asociace, hra se slovy
- žádná logika a rozum, pouze spontánní poezie (fantazie)
- obrazotvornost, důraz na cit
- asonance – rým je pouze v samohláskách na konci slov
- vždy apolitický
-
lyrická spontánnost, radost ze života, úsměvná hravost, volné asociace
sbírky:
• Na vlnách T.S.F.
- hlavní téma – bezdrátová telegrafie
- básnicky spojené s grafikou, používá rébusy
• Slavík zpívá špatně
• Poštovní holub
III. období čisté lyriky
- tradiční rýmované verše – čisté, melodické
- poezie milostná, láska k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech
sbírky:
• Jablko z klína
• Ruce Venušiny
• Jaro s bohem
- melancholie, rezignace, často vzpomíná na dětství, milostné okouzlení,
- opěvování české krajiny
• Zhasněte světla
• Vějíř B.Němcové
-6-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
• Kamenný most
+ období po válce:
Sbírky:
• Přilba hlíny
- báseň Píseň o rodné zemi
• Píseň o Viktorce – teskně laděná
- oficiální kritikou negativně přijata, stala se záminkou pro nepřátelskou a útočnou
kampaň proti Seifertovi
IV. Období reflexivní poezie 60.l. – 80.l.
- v tomto období násilně odmlčen
- radikální proměna jeho poezie -> žádný rým, metafory, melodičnost
- civilní verš – bez složitých básnických obrazů, spíše prozaické verše
• Haleyova kometa
• Odlévání zvonu
• Morový sloup
- v roce 1980 kolovala v samizdatu, v exilním vydání,
- obsahovala verše z let 68 – 80, jde vstříc smrti
• Deštník z Picadely
• Býti básníkem
• Šel malíř chudě do světa
• Chlapec a hvězdy
• Koncert na ostrově
- cenzurované memoáry: Všecky krásy světa
Vilém Závada (1905 – 1982)
- básník a překladatel
- vystudoval FF UK; redaktorem v Aventinu + Melantrichu……..+ univerzitní knihovna Praha,
Svaz spisovatelů
- tematika básní : tragičnost, smutek, melancholie, bolest + hořká skepse; spjat s rodným
Ostravskem – sociální motivy, symbolická obraznost /= příbuznost k Březinovi
- nebyl postižen normalizačními zákazy / tichý + skromný
- nezpronevěřil se svému svědomí, naopak pomáhal mnohým básníkům
Tvorba:
• sb. Povstání z mrtvých (z období protektorátu – odraz válečných útrap v psychice člověka)
• sb. Polní kvítí – reakce na deformace v lidských vztazích způsobené kultem osobnosti
• sb. Jeden život
• Na prahu
• Živote díky – vztah k rodnému Ostravsku, láska k životu
Oldřich Mikulášek (1910 – 1985)
- vystudoval obchodní školu – vystřídal celou řadu zaměstnání
- redaktor LN, Host do domu, rozhlas
- poezie: pesimistický, temný pohled na život / krásy pozemského života – v milostné lyrice
- reflexivní, prodírá se ke smyslu věcí a lidského bytí
Tvorba:
- během okupace (temné halasovské tóny)
• Marné milování
-7-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
-
-
• Křídlovka
• Tráva se raduje
pestrá mozaika poezie – hymny, miniatury, eposy, variace
• Ortely a milosti
• Svlékání hadů
po invazi sovětských vojsk – sb. Šokovaná růže - rozhořčený nesouhlas
v exilu Agogh – vrchol jeho poezie, dramatická reakce na období normalizace
plná pesimismu a prázdnoty
František Hrubín (1910 – 1971)
- nedostudoval FF UK
- nakladatelský redaktor
- vliv jihočeské krajiny (Třeboňsko) na jeho tvorbu
Tvorba:
- počátek ve 30. letech
- doba okupace: píše meditativní a intimní lyriku
- motiv země jako jediné jistoty
• poéma Jobova noc - pětidílná skladba
- svár vize „staré“ a „nové“ země
- Hrubín vytvořil symbolickou postavu Joba (básníka staré země)
- zbásňoval její odumírání
- Hrubín chce v sobě překonat Joba + touží stát se básníkem nové země
- celá poéma končí strašlivým prokletím staré země
- Job (básník)= je odsouzen k trvalému uvěznění do sebe, do svých soukromých
- problémů
• lyricko-epická skladba Hirošima
- reagoval na svržení atomové bomby
- paralelně probíhající neobyčejné jevy – do kterých zasáhne katastrofa
- v jednom okamžiku sledujeme onemocnění dítěte v „nějaké“ rodině
- žena pijící víno ve vinárně
- milenci
- pozdní chodec kráčející k domovu
- = vrženo oslňující světlo a současně děsivý záblesk
- dílo ztrháno kritikou
• poéma Proměna
- varuje před smrtelným nebezpečím
- ohrožením planety
- založeno na konfrontaci dvou pásem
1.plán = obraz klidného letního nedělního odpoledne u Vltavy na Štvanici
- 2. plán = antický mýtus o Daidalovi a Ikarovi
- obě roviny plynule přecházejí jedna v druhou a my si uvědomujeme, že mýtus má být
výstražným podobenstvím (nedůvěřovat technice – jinak nás tato cesta (přetechnizovaný
svět) dovede ke katastrofě)
- poéma Romance pro křídlovku
- příběh básníkovy první lásky, bilancován lidský život –
- zfilmováno
• Zpíváno z dálky
• Krásná po chudobě
• Země po polednách
• Včelí plást
• Země sudička
-8-
Česká poezie v letech 1945 – 1968
• Cikády
• Mávnutí křídel
prozaická a dramatická tvorba:
• drama Srpnová neděle (vliv čechovoské lyrické hry): odhalování charakteru postav, rekreantů
u jihočeského rybníka
• drama Křišťálová noc
• Kráska a zvíře
• próza Zlatá reneta
tvorba pro děti:
• Říkejte si se mnou
• Zvířátka a Petrovští
• Špalíček pohádek
-9-