Strana 12

KUŘ|M
W
N
KNIHÁ o KUŘlM]
EJVZDALEN EJsi H lsToRlE
odpovědět na otázku, zda se zdďlší Waj dostával střídavě
do sféry té či oné kultury, čizďazde souběžně a pokojně
žilo oblvatelstvo obou kultur. Zřetelný je však nárůst
Rekonstru}lce nádob z mladš,í dob1
že l ezné (ku
ltura laténs Řá ),
osídlení a počty skladů branzových ýrobků (někdy ještě
nedolrotoye"Y.h), dokládajících místníýrobu btonzoýh předmětů. Shodou okolností je z této početně zastoupené kultury málo archeologick/ch odkrlvů (největšíbyl ýzkum části pohřebiště v trati ,,Ml}rrisko" pod
Klucaninou u Tišnova). Ojedinělé niůezy však zřetelně
ukazqí intenzitu a důležitosttohoto regionu v mladším
úseku doby bronzové. Osady kultur popelnicoýh polí
známe z České(,,Wbky"), ze dvou poloh u Drásova
Branzotl1 iroužeŘ z opasku
(Éultura l a tén s ká),
M a lh
os
ta,uice.
r ,,Zďírské", ,,Hřebla", další,,I_I parku"),
Malhostovic (,,Žalvíř", ,,Červenécesť') i z Moravsklch Knínic (,,Ocasoť', ,,Nádavky pod Cimperkem",
,,Zahradý'). Přímo v Kuřimi bylo zjištěno sídlištěv roce
1,953 v Nové čwrti, dalšípak v trati ,,Za Špihlíkem"a konečně v tratích ,,Bělč", ,,Německ/ hřbitoť' a ,,Rybníky".
U sv. Jana jihoýhodně Kuřimi byl nalezen v nádobě
sklad bronzoých předmětů, dalšíje rozoráván na posledně zminěnémsídlišti.Ze sídliště ,,ZaŠpthlike-" pocházi z náhodného nůezu nádherný doklad ochranné
(,,Trávnické"
Moraolké Knínice.
z
zbroje tehdejších \ysoce postavených bojor,níků - krásně
zdobená náholenice z bronzového plechu.
Část rádoby z doby hradištn,í
Bronzooájehlice
(8. stol.), Kuřirn.
z
l;
e
lkotnorat,sŘého
o
Pohřebiště nejsou zatím příIlš známa. Mimo zmínéné
tišnovsképohřebiště vím,e o náIezech hrobů u Drásova
(,,Tiavnické" , ,,Žďárské", ,,Hřebla"), z Malhostovi c (,,Žalvíř", ,,Červenécesťy") a snad patří do tohoto obdobi žároý hrob od Kuřimi (,;l Zahrádek").
h do b t
(9. stol.), Kuřim.
Žárové hrob1l
z
Přelomu
dob1l
bronzové a železné,kultura popelnicovych pol,í -
12
horáÉ.o,rlská
kultura, Záhoř.í t]o klínz) u Kuřimi.
KUŘlM
KNIHA
O KIIŘIM1
NEJVZDÁLENĚJŠÍ HTSTORIE
Ze samého závéru kultury popelnicoýh poií a z počátku následující horákovské kultury je část pohřebiště
prozkoumaného na jaře 1996 y trati ,,Záhoří do klínů"
u Kuřimi při ýstavbě skladu firmy DC Blansko. Bylo
zde odkrlto 9 žfuových hrobů z B. stol. př. n. 1. Hroby
obsahovaly keramiku, kremaci zemřelého a vzácně btonzové m7Lodary.
staršídoba železná- halštatskri
(750-400 př. n.l.)
Od 8. do 5. století př. n.
1.
již mluvíme o staršídobě
železné,Hospodářská struktura zůstala přibližně stejná
jako v předchozí době bronzové, novinkou je však noý
kov - železo, který měl vliv na ťvar noýh rn_i,robků.
ZměníIa se však dřívějšípoměrně jednoduchá struktura
společnosti. Zřetelné se vyčleňujív rámci kmenoých
útvarůrodiny velmožůs jim podřízenými vojenskými
družinami. Příslušníkytéto společenskéšpičlyrozpoznáváme v bohatěji lybaven}ch hrobkách, ostatní oblvatelstvo pohřbívalo mnohem pío§těji. Sídly této rodové
aristolracie byla patrně malá opevněná hradiska, kterých
v Brněnské kotlině nacházíme přibližně pét. Zrninéná
oblast má dosud ýraznějšía honosnějši nálezy (předevšim ze zmiňovaných velmožsl§,ch hrobek), byla patrně
jedním z několika kmenoúch izemi v prostoru jižní
Moraly, a to snad t:územim centrálním.
CelŘotý záběr zkoumané ploch1 vsi ze staršídoby železnéna staaeništi
vaillantu u kuřimi.
rakter, doplňovaný ještě r,}robní a hospodářskou činností. Třetí areáI slouttl pouze k hospodářské činnosti. Při
1ižnim c,I<raji zde stálo několik lehčíchstaveb pro ustájení
dobltka. Z tohoto areálu vedla ven mimo osadu branka,
dovnitř obytn/ch areálů se vstupovalo branou chráněnou
véží.Y obytn/ch částech osady stálo několik rozměrných
domů kůlovékonstrukce (5xB,5 m až 72xIB m), objeve-
ných na izemi republilg,
poprvé. Těchto pět domů
sloužilo jako obydlí obyva-
tel osady, ostatní stavby
a zahlolbené objekty slou-
Na Kuřimsku nacházírne z této ďoby ýznamná nale- íiy jako dílny, sklady
iÁté. Běžná sídliště byla flštěna v katastrech Hradčan a sýpW. Poslední nejú(jihoýchodně od obce), Malhostovic ('Pod Brabinkou"), chodněji položený areáI je
Moravsklch Knínic (,,Újezdf',,,Ocasoť' a,,Zahradý'). patrně sakrální okrsek
Přímo z katastru Kuřimi je sídlišťněkolik (jedno ,,Za s ojedinělými stavbami,
Špihlíkem",druhé v tratích ,,Bělč", ,,Německý hřbitoť', v rámci něhož byl umístěn
ještě oválný zřetelně kul,,Rybníky"; dalšípak v trati,,Pod silnicí").
tovní areá| (77ů2 m),
V roce 7995 , při zemních úpravách jlžně od továrního ohrazený dřevěnou ohrakomplexu TOS Kuřim y souvislosti s budováním firmy dou a se dvěma protilehlý!'aillant, byl učiněn objevvíce nežpřelr.rapiú V části sta- mi vsťup/i ve středu areálu
veniště byla objevenačást ohraženéhosídliště z7.-6. sto- pak byl umístěn kůl.
letí př. n. l. o rozměrech 70 na 220 metrů, přlčemžlze
předpokládat, že byía prozkoumána většípolovina zde -nyMimo doklady běžné
budované osady dvorcového charakteru, ohrazené systé- hospodářské činnosti osamem palisád a uwritř ještě dále členěnépalisádami a plo- dy byly v obltných areáty (viz kresebná konstrukce). Osada byla takto členěna na lech zjištěny dílny lyráběčtyři zřetelně oddělené areáIy;první dva měly obytný cha- jíci jantarové šperky a od13
Stř,íbrny uhersk1l denár (11. ý0l.),
Kuřim.
KUŘlM
KNIHA O KUŘIMI
l\
lévajícíbronzovéozdoby, Toto zjištěníje naprosto uniI<átni a staví osadu u Kuřimi do zcela jiného světla.
Můžemezde uvažovat o řemeslnicko-obchodní osadě,
zpracovávqícíbaltsl<ý jantar abronz (snad zde bylo ryržíváno zdrojů, mědi v podhůří Vysočiny) a obchodující se
sými v/rob!1,. Zpracováníbronzu a jantatu bylo ze stejného období doloženo i v Brně-Řečkovicích; y této úrobně-obchodní činnostije patrně zdroj bohatswí brněnské skupiny horákovské kultury, I<teré nacházíme v bohaýh hrobkách tohoto období a které dokumentuje i jiný
ýznamný nález téžekultury v Býči skále u Adamova.
Bohaté hrobky z Kuřimska dosud neznáme. Zkuřimského katastru je z dřívejška znám nález prostého hrobu
z tratl ,,U ZahrádeV', z dalši polohy (pole mezi školou
a silnicí do Lipůvky) je znám žátoý hrob a dalšížárové
hroby byly porušeny přímo ve městě v letech 1947-48 přt
EJVZDALt
N
Ě]si
H
lsToRl
kraje. Bezpečné doklady vylživáni místních rud jsou doloženy ze severnějších částíbránďy; z Kuřimska nárn zatím chybí ýzkum dosud známých sídlišť,kde můžebl.t
tato ýrobní činnost ptokázána. Osady známe zkatastru
Drásova (,,Díly k Holuboým"), Malhostovic (,,Březa"
a ,,V kolébkách", další'U Plušteru", dalšív tratích
,,Zlámaniný' a ,,Padělky pod Kříbem"; čtvrtév trati ,,ŽaIvíř"), z Moravsklch Knínic (,,Pod vinohrady", druhé
v tratích ,,Pod Čebínkami"a,,Podčebinčí").Z kuřimského katastru byla známa sídliště dvě - jedno v trati ,,Za
Špihlíkem"a druhé v tratích ,,Bělč", ,,Němecl§, hřbitoť'
a ,,Rybníky". Pouze na prvním sídlištibyl prozkoumán
jediný objekt, jinak jejich náIezové prostředí neznáme.
nové ýstavbě.
Je možné,že jedno z malých hradisek horákovské kultury bylo u Železného (,,Hradisko"), jistě však bylo na
návrší ,,Zátuba" při okraji Kuřimi. Ve ýchodním okraji
katastru města se rýsuje v tomto období hustě osídlená
a náIezově ani informačně nevyčerpaná oblast.
Mladšídoba železná- laténská
(400-0 př.
n.l.)
Poslední čtyři století starého letopočtu osídlili zdejší
kraje Keltové, kteří postupně splynuli s původnímobyvatelstvem. Keltská společnost již byla silně rozvinutá.
Znalost řemesel byla na velmi vysoké úrovni. Přes chladnějšípodnebi dokánďi Keltové zvýšit úroveň zeměděls*í. ZáI,Jadem jejich hospodářsk/ch a řemeslnlch úspěchů bylo značnézdokonalení většiny nástrojů. Zvládnutí
technologie ýroby kovů, a to především železa, bylo dalšípodmínkou úspěchu. Keltské železářswí, kovářství,
hrnčířstvía jiná řemeslabyla v}vrcholením pravěké produkce a dala záÁady pozdějšímu ýuoji. Y závěru starého letopočtu budují i Keltové svá hradiska - oppida, která sloužlla jako správní, obchodní, ýrobní a vojenská
Letecký zdběr staí,)eništěVaillantu u
Kuřini
s
vyznačenými stallebními
praky vsi ze staršídoby železné.
centra.
Boskovická btázdabyíav tomto období hustě osídle-
na a mimo ýhodné zemědělské podmínky můžeme
spatřovat důvody tohoto jevu v surovinovém bohatství
I4
E
Detail nohou Pohřbeného
staveniště VailIantu.
s branzoz,,ými nánožn.íŘ1, laténsrtá kultura,
KNIHA O KUŘIMI
NEJVZDALENEJSI HISTORIE
Doklady laténského osídleníbyly objeveny rovněžpřizáchranných úzkumech na jaře t996 v trati ,,Záhoři do
klínů".Několik hrobů bylo objeveno v r. 7995 přiýzkumu staršíhalštatskéosady při ýstavbě areálu fy Vaillant;
v kostroýh hrobech byly nalezerry bronzové a železné
ozdoby,
Bezprostřední příčinouzánlku keltského panství byl
nápor germánsk/ch kmenů, vbrázdé se s nimi setkáváme
již těsně před koncem starého letopočtu.
Doba římská, doba stěhování národů
(0-390 / 550
n.l.)
VyzŘum zahloubené sta,uby s doklady
tyrobljantaru a odlétlán,í bronzu,
kuřimi.
starší doba železná, staoeniště vaillantu u
Následně germánské kmeny obsadily územi osídlené
Kelty. Nejprve to byly kmeny Kvádů, posléze Svébů.
Jejich rodová společnost se posťupně rozpadala ajednotlivé kmeny se později spojovaly v kmenové svazy.
Zááadem hospodářswí bylo rolnictví a chov dobytka.
Hutnictví a kovářství, převzaté od Keltu, se posťupně }ypracovalo na dobrou úroveň. Řada dovedností, převzatá
ze sousední Římskéříše, napom áhala zvýšeni životní
úrovně. Ve společnosti se vyčlenily bojovnické družíny,
které byly hlavním činitelem především v následujícím
období stěhování národů.
Germáni začůipronlkat na územíŘímskéříšea postupně opouštěli svá dřívejšísídla. V průběhu 6. století
pronikají do těchto uzemi slovanské kmeny.
V Kuřimské kotlině je osídlenídoby
římské zřetelně
doloženo. Sídlištěbyla u Drásova (,,Díly k Holuboým"),
u Hradčan (,,K Čebínu"),několik jich bylo u Mo-
ravsk/ch Knínic (,,Podčebinec" a,,Podčebinčí",druhé by1o v trati ,,V kótech" a třeti mezí nedobudovanou dálnicí
a silnicí do Jinačovic), kde byly ojediněle na)ezeny i čť},ri
římské mince. U Kuřimi bylo sídliště tohoto období
v trati ,,ZaŠpíhlíkem",někde v katastru byla jiždříve naIezena římská mince císaře Nerona. Pohřebiště zatimbliže neznáme, jen z blíženeurčenéhomísta u Drásova po-
cházívelmi pravděpodobně z hrobu fragmenty bronzorré
nádoby.
V 5. století, kdy jlž hovoříme o době stěhování národů, snad ještě existovalačást dřívějšíchosad (tuto situaci máme doloženou v severních částech Boskovické
brázdy), archeologické náIezy všakzatím chybí. Y závéru 5. a v počátku 6. století je osídlení Moravy spojováno
s kmen,em Langobardů, Z těchto období známe alespoň
KelxAy hrob ze 3. stol. př. n. l., laténshá kultura, síaveniště Vaillantu
u
Kuřimi.
15
KUŘIM
KNIHÁ O KUŘIMI
NEJvzDÁLENĚJší HIsToRIE
ojedinělé nálezy hrobů. U Moravských Knínic byly
při stavbě nedobudované dálnice v roce 7939 nalezeny dva kostrové hroby s r./bavou keramiky, se skleněným korálem a železným nožem; zajímavostíbylo
uloženíkostry psa v jednom z hrobů. Kostroq, hrob
byl,nalezen i u Kuřimi při stavbě dráhy v roce 1910.
Zdebyl pohřbený vybaven železným kopím a dvěma
šipkami.
je známe hneď ze tří poloh (,,Pod
Brabinkou", ,,IJ Červenécesý', ,,U Plušteru"). Zřetelné
doklady osídlení máme tentokrát přímo z katastru
Kuřimi. Byly odkryry v trati ,,Za Šplhlíkem"v r. 7984
a 1985 v souvislosti s budováním vodovodu. Z hradlštní-
ho období zdebylo prozkoumáno několik objektu různého stáří. Nejstarší je ještě ze sklonku 8. stol., ostatní pak
z průběhu 9. století. Z mladohradištního období (l0. až
polovina 13. stol.) jsou doklady osídleníz většiny dřívěj-
šíchnalezišt. Je zřQmé, že sít osad se zahušťovala.
Z Kuřimi známe nílezy opět ze stejné polohy jako před-
Doba hrafištní - časný sďedověk
(550-1250
nější.Z Malhostovic
n.l.)
chozí velkomoravské. Tentokrát byly odlayry vedle dokladů běžnésídlištníčinnosti i doklady železářskévýroby - záldady mal/ch železářsl<ých pícek, množstyístrusek, dmychaci dyzny. Z ostatnich nílezůjemožno uvést
j eště bronzovou jehlici a stříbrný uherský denár z 17 . stol
Pohřebiště ztohoto období dosud nebyla odkr}ta.
Po odchodu většíčásti dřívějšíhooblvatelstva ovládli
v průběhu 6. století naše kraje slovanské kmeny.
Zál<7adem j ej ich hospodářswí bylo j ednoduché zemědělství a podomácká řemeslnáýroba.Jejich rodová společnost nebyla zpočátku příliš diferencovaná, ale vlivem vyspělejšího prostředí prodělala rychlý ývoj. Postupoval
V Kuřimské kotlině je zřetelná vývojová tendence,
ronroj řemesel především hutnictví a kovářství. která je obdobná ,ýuojl jak v Boskovické brázdé, tak
Poměrně brzy vznlkůa první hradiska (odtud i název ce- zčásti i v Brněnské kotlině. Prvních sídlišť6. - 7. stol. je
lého období).Jlžze 7. stol. známezpráv,l o kmenovém poměrně mrilo, několikanásobně se však zrryšuje jejich
svazu ,,Sámově říši",od konce 8. a především v 9. stol. se počet ve velkomoravškémobdobiv B. a 9. stol. Opět jepak množi zprávy o Velkomoravské říšis bohat/mi stře- jich počet poklesá v 10. a 11. stol.; od 12. a zejména
disl;y na jlžníMoravé.Po zániku Velké Morar,y na po- 13. stol. však narůstají přímo geometrickou řadou. Bylo
čátku 10. století se náš kraj dostal na čas do sfery polské- osídleno celé územíKuřimské kotliny, vzniby zálďady
ho státu a pak se jlž staí pevnou součástí českéhostátu. všech dnešníchosad (bylo jich dokonce více, část z nich
Společenský r,}voj pokračoval od rozpadu rodové společ- opét zanllda) . Zap očala kolonizace Drahanské vrchoviny
nosti k raně feudálnímu státu, zůoženémunavztahu fe- a Vysočiny a z uzkého pruhu dosud osídlovanéhoúzemi
udál - poddaný.
se osady rozšířily všemi směry. Krajinou procházela i tentokrát obchodně-komunikačnítepna, známá nyní pod
Nejstarší sídliště z 6. a7. století s keramikou ,,pražské- názvem ,,Tistenická stezka". To se však jlž ocitáme na
ho qpu" známe z Malhostovic (,,U Červenécesť') počátku vrcholného středověku, kdy nám k dosudjen ara z Moravslqch Knínic, z trati,,Radhoštice". Z období cheologick/m pramenům přistupuj í jlž i psané zprál,y
Velké MOravy, především z 9. stol., jsou sídliště počet- s konkrétními jmény, daty a událostmi.
16