Cheb a Karlovarský kraj - Noviny Třídní Kašpárek

Cheb a Karlovarský kraj
Třídní Kašpárek
Kapitola 1
CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
1.1 Cheb
1.1.1 Poloha
Cheb leží na západě České republiky, v blízkosti hranic s
Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě Aš,
na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12°
22´ v. d. a rovnoběžka 50° 04´ s. š. Průměrná nadmořská
výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se
nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. Šest km severozápadně leží Františkovy Lázně.
1.1.2 Historie
Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu
Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany.
První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z
roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu
I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na
město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v
Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou
římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi
Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost
vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského
města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.
5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfríd),
mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů.
Chebské Němky hajlují při návštěvě Hitlera v Chebu 3. října 1938
Během husitských válek stál Cheb jakožto město
katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější
době se ale připojil k luteránské reformaci.
Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém
[2]
nářečí Egha ), je okresní město na západě Čech v Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v domě na náměstí (za
Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z
První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.
městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se
Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny česstavební, dřevozpracující a potravinářský.
ké učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když
Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po
skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město
se z velké části vylidnilo. Žije zde téměř 33 tisíc obyvatel.
učinili Cheb svobodným královským městem (ale ještě
zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako
poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.
2
1.1. CHEB
3
Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí
Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým
Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se však
jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva,
které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady
německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále
zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd
Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí
korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců
Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.
Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles
počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v
90. letech 20. století). Po revoluci se zde usídlila velká
komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišHradní kaple, vnitřek
ti.
1.1.3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
• 1930 měl Cheb 31 406 obyvatel (z toho 3493 (11
%) udávalo českou národnost)
• 1945 měl Cheb přes 45000 obyvatel (toto číslo je
ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných
uprchlíků)
• 1947 měl Cheb jen 14533 obyvatel (z toho drtivá
část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
Kostel sv. Mikuláše
• 1990 měl Cheb 29 962 obyvatel
• 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel
Struktura populace
• Věková struktura obyvatel obce Cheb roku 2011
• Rodinný stav obyvatel obce Cheb roku 2011
• Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011
Špalíček
1.1.4
Podnebí
1.1.5
Pamětihodnosti
Stavby
Související informace naleznete také v článku
Seznam kulturních památek v Chebu.
Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem
městskou památkovou rezervací.
4
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
• Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem
roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem
Barbarossou.
• Památník zničeného židovského hřbitova
• Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové
noci v roce 1938
• Gotický kostel sv. Mikuláše. Z původní románské
• Památník 1. pěší divize americké armády
stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel
byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu. Poškozené vrcholky věží byly barokně Sochy
přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru
• V. I. Lenin- původně se socha nacházela na Lenibarokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní
nově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před
poválečné helmice, replikami neogotických věží a
chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu
tak byly po více než šedesáti letech vráceny kosteve Františkánských zahradách.
lu jeho proporce a charakter. Tato významná změna
• Julius Fučík- dnes se nachází socha v lapidáriu ve
ovlivnila zásadně i panorama města. Nástěnné malFrantiškánských zahradách.
by od mistra Lucase z Norimberku jsou z roku 1476.
• Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých
kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě
kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou
bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena
byla třetí řada domů, která stála na západní straně
náměstí.
• Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s
kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou
chodbou ze 13. - 14. století.
• Kašna rytíře Rolanda- Kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst.
Chebský lid mu říkal “Wastl”. Originál sochy je v
mázhauzu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí
pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
• Sépie - Jaroslav Róna - Socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.
1.1.6 Doprava
• kostel sv. Kláry (bývalý kostel, dnes koncertní síň),
barokní stavba z let 1708 - 1711, patrně od K. Di- Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní
enzenhofera.
cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také ob• Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozd- chodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní
ně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou cesta z Chebu do Adorfu.
stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou
klenbou z roku 1414.
Městská hromadná doprava
• Klášter Milosrdných sester sv. Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže, dnes ohrožená stavba. Její současný stav je velmi špatný.
• kostel svatého Václava
• evangelický kostel Pokoje
• Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V.
Pröckla.
• V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple
a zámek Starý Hrozňatov.
• křižovatka Ypsilonka (technická památka)
• železniční viadukt z roku 1898 (technická památka)
Autobus MHD Cheb.
Památníky
• Americký památník
• Sovětský památník
Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik
Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde
1.1. CHEB
5
Silniční doprava
Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb
– Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována
na rychlostní silnici R6. Možná je i trasa přes Plzeň po
dálnici D5, tedy Cheb – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214.
Cheb má městskou autobusovou dopravu provozovanou
na 7 linkách.
Železniční doprava
Interier autobusu.
Chebské nádraží.
bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je inteV Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel
grovaná možností použít celodenní jízdenky Egronet.
a stanice Cheb je také hraničním přechodem s NěmecV letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vy- kem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádradána povolení k zahájení stavebních a montážních prací ží), a zastávka Cheb- Skalka (je využívána jen na trati do
na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta Německa). Hlavní železniční spojení s Prahou je Chebvšak nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v té- Mariánské Lázně–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha.
to trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy
Tratě vedoucí z a do Chebu:
má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových
Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná do• 140 Cheb - Karlovy Vary - Chomutov
prava ve Františkových Lázních není.
Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské
autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD
(později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu
MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V roce 1988/1989 byla v krajském
knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod
číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.
Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr.
Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb.
Na rok 2011 je plánována stavba moderního autobusového terminálu.[4] Informace o autobusových linkách lze
také zjistit v infocentru v nádražní budově.
• 146 Cheb - Skalná - Luby
• 147 Cheb - Františkovy Lázně - Bad Brambach
(SRN)
• 148 Cheb - Františkovy Lázně - Aš - Hranice v Čechách
• 170 Cheb - Plzeň - Beroun - Praha
• 171 Cheb - Marktredwitz (SRN) - Norimberk
(SRN)
Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce
1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945,
stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy, a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné
nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962.
6
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
• Cheb – Cheb
Letiště
Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za
druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945
chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Posledních několik let se zde koná
“Letecký den” s přehlídkou letecké a hasičské techniky.
1.1.7
Sport
• Chvoječná – Chvoječná
• Jindřichov u Tršnic – Jindřichov
• Klest – Klest
• Loužek – Loužek
• Podhoří u Chebu – Podhoří
• Podhrad – Podhrad
• Skalka u Chebu – Skalka
• Starý Hrozňatov – Hrozňatov
• Střížov u Chebu – Střížov
Cheb je město s bohatou sportovní tradicí. V letech 1980
• Tršnice – Tršnice
až 1995 hrál dokonce místní klub Union Cheb (dříve
Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Každoročně
se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkář- Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí
ský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí
V posledním desetiletí se postavila nová hokejová a teni- obce Odrava.[5]
sová hala.
1.1.9 Správní území
1.1.8
Místní části
Související informace naleznete také v článcích
Okres Cheb a Obvod obce s rozšířenou působností Cheb.
Cheb je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb se
skládá ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.
1.1.10 Osobnosti města
• Jindřich Břetislav (? – 1197), český kníže a biskup
pražský z dynastie Přemyslovců
• Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634), český vojevůdce a politik
Katastrální členění Chebu
Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:
• k. ú. Bříza nad Ohří – část Bříza
• Cetnov – Cetnov
• Dolní Dvory – Dolní Dvory
• Dolní Pelhřimov – Pelhřimov
• Dřenice u Chebu – Dřenice
• Háje u Chebu – Háje
• Horní Dvory – Horní Dvory
• Hradiště u Chebu – Hradiště
• Balthasar Neumann (1687 – 1753), německý barokní architekt
• Josef August Hecht (1792 – 1861), lázeňský podnikatel ve Františkových Lázních a politik[6]
• Adolf Tachezy (1814 – 1892), podnikatel, lékárník
a politik, starosta města[7]
• Andrej Krob (* 1938), český divadelní scenárista a
režisér
• Frank Boldt (1942 – 2006), německý historik, slavista a překladatel
• Daniela Kolářová (* 1946), česká herečka
• Marcel Grün (* 1946), český astronom a spisovatel
z oblasti astronomie a kosmonautiky
1.2. KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE (CHEB)
• Libor Dvořák (* 1948), český novinář a překladatel
z ruštiny
• Stanislav Tůma (1950 – 2005), český fotograf
• Mikoláš Chadima (* 1952), hudebník
• Ladislav Jakl (* 1959), tajemník prezidenta republiky
• Jaromír Bosák (* 1965), český sportovní komentátor a novinář
• Pavel Anděl (* 1966), český herec, hudebník, hudební publicista, televizní dramaturg a moderátor
7
[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl
[online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné
online.
[6] Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, JOSEF AUGUST HECHT. [online]. frantiskovylazne.cz, [cit. 201307-29]. Dostupné online. (česky)
[7] VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI CHEBSKA [online]. muzeumcheb.cz, [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky)
Související články
• Chebský hrad
• Ilona Csáková (* 1970), česká zpěvačka
• Chebská smlouva
• Pavel Nedvěd (* 1972), bývalý český fotbalový reprezentant
• Chebsko
• Nádraží v Chebu
1.1.11
Partnerská města
•
Hof, Německo
•
Nižnij Tagil, Rusko
•
Rheden, Nizozemsko
1.1.12
Galerie
• Náměstí krále Jiřího z Poděbrad
• Cheb, náměstí směrem ke kostelu
• Chebský Špalíček
• Chebský hrad
• Kostel svatého Mikuláše
• Písečná brána, Ohře
• Zbytky středověkého opevnění
• Bývalý kostel sv. Kláry z roku 1711
• Divadlo
1.1.13
Odkazy
Reference
[1] Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.
[2] (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
[3] Climatological Information for Cheb, Czech Republic [online]. HKO, [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
[4] Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011,
město Cheb, 10. 9. 2009
Externí odkazy
•
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb ve
Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města Cheb
• Městská knihovna v Chebu
• Chebský hrad
• Západočeské divadlo v Chebu
1.2 Kostel
(Cheb)
svatého
Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše je katolický farní kostel, a
zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se
na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí
Jiřího z Poděbrad. Původně byl vystavěn jako trojlodní
románská bazilika, během své existence však několikrát
vyhořel a byl rozsáhle přestavován.
1.2.1 Historie
Datum započetí stavby tohoto románského kostela není
přesně známo, ale předpokládá se, že se tak začalo dít ve
20. letech 13. století. První písemně dochovaná zmínka
pochází až z roku 1239, kdy se píše o zasvěcení jednoho
z oltářů, a to svaté Anně. Současně s kostelem byl také
založen dnes již neexistující přilehlý hřbitov. Při velkém
požáru v roce 1270, při kterém byla zničena velká část
města, byly poškozeny i právě budovaný františkánský
klášter a kostel sv. Mikuláše. Začala rekonstrukce, která si vyžádala stavbu nového chóru a sakristie, tentokráte
v gotickém slohu.
8
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
Od roku 1456 se začaly hromadit peníze z darů měšťanů,
• Kostel od SZ při rekonstrukci helmic (2008)
které měly sloužit na další, významnou přestavbu koste• Kazatelna
la. Peníze darovala například rodina Junckerů, či chebský zbohatlík Sigmund Wann. Z této přestavby se nakonec stala největší přestavba kostela svatého Mikuláše v
jeho historii. Původně románská bazilika byla přestavěna 1.2.3 Zdroje
v gotickém stylu, a ovlivněna amberským chrámem. Zdi
• ŠAMÁNKOVÁ, Eva - Cheb, Odeon (1974)
bočních lodí byly rozebrány a zvětšeny, byly vyměněny
interiéry a přemalovány vnitřní malby. Věže také získaly
• PEKAŘ, František - Cheb a okolí, Olympia (1984)
nové vysoké gotické helmice.
V roce 1742, kdy začalo být město okupováno Francouzi,
• BOHÁČ, Jaromír - Zmizelé Čechy: Cheb, Paseka
zasáhl kostel blesk, a obě jeho věže vyhořely. Byly zni(2008)
čeny helmice, roztavily se zvony a poškozeny byly i interiéry věží. Kvůli válečné situaci nebyly opravy započaty, a vše bylo jen provizorně zabezpečeno. Dva roky po 1.2.4 Externí odkazy
ukončení války, v roce 1747 byly zhotoveny nové zvony.
V témže roce také do Chebu přijíždí chebský rodák, vý• Římskokatolická farnost Cheb
znamný architekt a stavitel, Balthasar Neumann, kterého
město požádalo, aby provedl rekonstrukci věží. Oprava
• kostel sv. Mikuláše na Hrady.cz
byla dokončena v roce 1758, a kostel získal další nové
• Informace a video o výměně helmic kostela na
helmice, tentokráte barokní, cibulovitého tvaru.
Toulavakamera.ct24.cz
Další úpravy prodělal kostel v roce 1790, a to převážně
interiérové- výměny oltářů. O 19 let později, v roce 1809,
• Historie věží kostela na Stavby.karlovarska.net
zasáhl město další požár. Zničil stovku budov, kostel sv.
Jana Křtitele a zasáhl i kostel sv. Mikuláše. Opět byly zničeny obě helmice, poškozeny interiéry a shořel i oltář. V
roce 1812 byla vyrobena helmice pro jižní věž, druhá věž 1.3 Okres Cheb
byla jen provizorně zastřešena.
Roku 1839 bylo postaveno krásné schodiště spojující
kostel s Kasárním náměstím. Půdorys má tvar elipsy.
V roce 1869 získal kostel nové, novogotické helmice.
V posledním roce 2. světové války, přesněji 20. dubna
1945 byl Cheb bombardován spojeneckými vojsky. Především byly ostřelovány okrajové části města, zničeno
nádraží a železniční viadukt. Ovšem jedno z bombardování ve středu města poškodilo i věže kostela. Ty po válce získaly jen nízké, 7 metrů vysoké, provizorní helmice. Přehled obecních znaků okresu Cheb
Tyto helmice zůstaly provizoriem na příštích 63 let.
Okres Cheb je okres v Karlovarském kraji. Jde o nejAž v roce 2008, po několikaletém sbírání finančních pro- západněji položený okres v Česku. Jeho sídlem je město
středků, byl nadační fond Historický Cheb schopen na- Cheb.
pravit rest z konce války. Byly vyrobeny 26 metrů vysoké
jehlanovité helmice (kopie novogotických z roku 1869), Sousedí s karlovarskými okresy Sokolov a Karlovy Vary,
každá se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. Ty byly v s plzeňskými okresy Tachov a Plzeň-sever a jeho západní
červenci 2008 jeřábem usazeny na věže kostela a o něko- hranice je i státní hranicí s Německem.
lik týdnů později slavnostně představeny veřejnosti. Proběhlo také svěcení helmic, a to poněkud netradičním způsobem; byly kropeny z plošiny vodou z hadice. Rekon- 1.3.1 Struktura povrchu
strukce stála 9 miliónů korun.
K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 932,75
km², z toho:
1.2.2
Galerie
• Kostel se zastřešením z roku 1945 krátce před umístěním nových helmic (2008)
• Svěcení nových helmic (2008)
• 46,93 % zemědělských pozemků, které z 57,14 %
tvoří orná půda (26,82 % rozlohy okresu)
• 53,07 % ostatní pozemky, z toho 75,07 % lesy
(39,84 % rozlohy okresu)
1.3. OKRES CHEB
1.3.2
Povrch
Převážná část popisované oblasti spadá do území
Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. Krušnohorskou soustavu zastupují Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a
Chebská pahorkatina), které na naše území zasahují z
Německa, a Karlovarská vrchovina, která se skládá ze
Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.
Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého
lesa (Dyleňský les a Podčeskoleská pahorkatina).
Nejvyšší vrcholy:
• Smrčiny – Háj (758 m)
• Tepelská vrchovina – Podhorní vrch (847 m)
• Slavkovský les – Lesný (983 m)
• Český les – Dyleň (940 m)
1.3.3
Hydrologické poměry
Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku
a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký
potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a
uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá.
Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok,
pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý,
Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý Ašský výběžek
patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov
a Rokytnice odtud teče do Německa.
9
vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v
hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40
pramenech (Křížový, Rudolfův aj.). Do těchto pramenů
patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky
Konstantinových Lázní.
Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské
pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v
artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má
největší obsah minerálů u nás vůbec. Pramenů je zhruba
25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50
m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších
hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich
je Císařský (14–18 °C).
Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s
Karlovými Vary.
1.3.5 Půdy
Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a
Mariánskolázeňsku se vyskytují hnědé půdy a podzoly a
na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půdy. Druhy
půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité
a písčitohlinité (10–30 % jíl. č.) na Ašsku a v okolí
Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je
v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30–45 %
jíl. č.). A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité
a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50
%. Celkově je toto území méně úrodná oblast České
republiky.
Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak 1.3.6 Klimatické poměry
Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská
nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírpitné vody.
ně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne přibližně
Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybnič- 500–800 mm srážek. Nejméně na Chebsku (500–600 mm
ní soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700–800 mm ). PrůměrLázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ná roční teplota je tu od 6 °C (Aš, Mariánské Lázně) do
ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a 10 °C (Cheb).
Okouní (9 ha).
1.3.7 Biosféra
1.3.4
Minerální prameny
Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s
vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením
oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách vřídel.
Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní
sopečné činnosti.
Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory,
tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů.
Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá
Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maprostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální loplošných chráněných území se zvláštním režimem. V
10
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto
bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km² vyhlášeno
roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského
lesa leží v nadmořské výšce 800–900 m n. m. a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.
Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva
žoravina, vlochyně aj.
žený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v
1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv
německé severní marky. Jedním z prvních území u nás,
které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve
13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci.
V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž Aše
je to přírodní park Halštrov, na sever od Skalné přírodní
park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní přírodní
park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny.
Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších
hradů (Loket, Andělská hora) stála na straně katolíků. V
16. století vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín.
K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1322.
Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá ji(221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vysky- ná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení
tují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i – autonomii – této oblasti v rámci českého království. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko.
orchidej vstavač.
1.3.8
Památky
Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské. K nejznámějším
patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše v Chebu,
jádra hradu Vildštejn (Skalná), Seeberg, Starý Hrozňatov
a Hazlov. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny,
jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná.
Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v
Chebu (kostely, kláštery).
Zdárný vývoj zastavila třicetiletá válka, která byla pro
západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období
opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat
si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla, zemědělství
a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně
textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství.
Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé
pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu.
Renesance se výrazně zapsala především do architektury Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a
měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v odsunu německých obyvatel sem přišli noví osídlenci z
Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena.
Hazlově je renesanční hřbitovní kostel.
Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v poVýrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barok- sledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle
ních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými záa radnici v Chebu a Loretu ve Starém Hrozňatově. Do padními sousedy.
barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libá v Libé. Na celém území je velké množství
soch, sloupů a kašen. Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budo- 1.3.10 Sídla
vy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart. Architektura 19. Většina sídel v okrese jsou vsi. Mezi největší obce patří
a začátku 20. století je typická pro historické budovy v města Cheb, Aš, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.
Mariánských Lázních.
Hlavním okresním městem je Cheb s 36 946 obyvateli
Bohaté je zastoupení lidové architektury, především
hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích, Ostrohu a Skalné. Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou
jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově
a Plesné.
(k roku 1991). Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde
strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k Čechám a
Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše.
Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací.
Město Aš bylo založeno ve 13. století a má 18
300 obyvatel (k roku 2001). Průmysl je tu převážně
1.3.9 Historie
potravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními paV dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovi- mátkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel
té lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby sv. Mikuláše.
kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do po- Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi
čátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, zalo- městské památkové rezervace. Mají 8 200 obyvatel (k
1.3. OKRES CHEB
11
Zaměstnanost
(2003)
Školství
(2003)
Zdravotnictví
(2003)
Zdroj
• Český statistický úřad
Rozsah okresu Cheb, platný k roku 2008, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí
1.3.14 Silniční doprava
Okresem prochází rychlostní silnice R6 a silknice I. tříroku 2001) a založeny byly r. 1793. Jsou to lázně zná- dy I/6, I/21 a I/64. Silnice II. třídy jsou II/198, II/210,
mé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a II/212, II/213, II/214, II/217, II/218, II/230 a II/606.
poruch látkové výměny.
Mariánské Lázně mají 20 533 obyvatel (k roku 2001).
Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19.
století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin,
močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby
(kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed
města má parkovou úpravu.
1.3.11
Průmysl
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš), dřevozpracující průmysl (Luby),
textilní průmysl (Cheb, Aš), sklářský průmysl (Hranice),
průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu).
1.3.12
Životní prostředí
Na území okresu se nenachází žádné větší podniky,
továrny ani elektrárny, které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami, a proto je zde životní prostředí čisté.
1.3.13
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
• hustota zalidnění: 97 ob./km²
• 84,84 % obyvatel žije ve městech
1.3.15 Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí
malince.
Aš (Dolní Paseky • Doubrava • Horní Paseky •
Kopaniny • Mokřiny • Nebesa • Nový Žďár •
Vernéřov) • Dolní Žandov (Horní Žandov • Podlesí
• Salajna • Úbočí) • Drmoul • Františkovy Lázně
(Aleje-Zátiší • Dlouhé Mosty • Dolní Lomany •
Františkovy Lázně • Horní Lomany • Krapice •
Slatina • Žírovice) • Hazlov (Lipná • Polná • Skalka
• Táborská • Výhledy) • Hranice (Pastviny • Studánka
• Trojmezí) • Cheb (Bříza • Cetnov • Dolní Dvory • Dřenice • Háje • Horní Dvory • Hradiště •
Hrozňatov • Cheb • Chvoječná • Jindřichov • Klest
• Loužek • Pelhřimov • Podhoří • Podhrad • Skalka
• Střížov • Tršnice) • Krásná (Kamenná) • Křižovatka
(Nová Ves) • Lázně Kynžvart (Lazy) • Libá (Hůrka)
• Lipová (Dolní Lažany • Dolní Lipina • Doubrava •
Horní Lažany • Lipová • Mechová • Mýtina • Palič •
Stebnice) • Luby (Dolní Luby • Horní Luby • Opatov)
• Mariánské Lázně (Úšovice • Stanoviště • Hamrníky
• Chotěnov-Skláře • Kladská) • Milhostov (Hluboká
• Vackovec) • Milíkov (Malá Šitboř • Mokřina • Těšov
• Velká Šitboř) • Mnichov (Rájov • Sítiny) • Nebanice
(Hartoušov • Hněvín • Vrbová) • Nový Kostel (Božetín
• Čižebná • Horka • Hrzín • Kopanina • Mlýnek •
Nový Kostel • Spálená) • Odrava (Dobroše • Mostov
• Obilná • Potočiště) • Okrouhlá (Jesenice) • Ovesné
Kladruby • Plesná (Lomnička • Smrčina • Vackov)
• Podhradí • Pomezí nad Ohří (Hraničná) • Poustka
12
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
(Ostroh) • Prameny • Skalná (Kateřina • Vonšov •
Starý Rybník • Zelená) • Stará Voda (Sekerské Chalupy • Vysoká) • Teplá (Babice • Beranov • Beranovka •
Beroun • Bezvěrov • Bohuslav • Číhaná • Heřmanov
• Horní Kramolín • Hoštěc • Jankovice • Kladruby •
Klášter • Křepkovice • Mrázov • Nezdice • Pěkovice
• Popovice • Poutnov • Rankovice • Služetín • Staré
Sedlo • Teplá • Zahrádka) • Trstěnice (Horní Ves)
• Třebeň (Doubí • Dvorek • Horní Ves • Chocovice
• Lesina • Lesinka • Nový Drahov • Povodí • Třebeň
• Vokov) • Tři Sekery (Chodovská Huť • Krásné •
Tachovská Huť) • Tuřany (Lipoltov • Návrší) • Valy •
Velká Hleďsebe (Klimentov • Malá Hleďsebe) • Velký
Luh • Vlkovice (Martinov) • Vojtanov (Antonínova Výšina • Mýtinka • Zelený Háj) • Zádub-Závišín (Milhostov
• Zádub • Závišín)
1.3.16
Vodní toky
• Ohře
• Odrava
• Plesná
• Bílý Halštrov
1.3.17
Související články
• Seznam katastrálních území okresu Cheb
• Seznam chráněných území v okrese Cheb
• Seznam památných stromů v okrese Cheb
• Seznam kulturních památek v okrese Cheb
Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000 na území severní části
Západočeského kraje. Sídlem kraje jsou Karlovy Vary.
Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi malé kraje
Česka. Jeho rozloha (3 314 km2 ) zabírá 4,25 % území
Česka. Karlovarský kraj je rozlohou třetí nejmenší kraj
po Praze a Libereckém kraji.
1.4.1 Historie
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji
na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území
okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002
Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000,
samosprávné kompetence získaly na základě zákona č.
129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově
zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné
krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948
Sb.
Převedení části historického území obce Valeč, nyní ležícího ve vojenském újezdu Hradiště, z Karlovarského do
Ústeckého kraje se setkalo v dubnu 2012 se zásadním
nesouhlasem této obce.[2]
V srpnu 2012 byl zveřejněn záměr převést, v souladu s
výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z
Karlovarského kraje na Ústecké území o 7 hektarech se
3 osadami (Bukovina, Střelnice a Ořkov) a 20 obyvateli,
které má spádově blíž k Podbořanům. Karlovarský kraj
po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.[3]
• Senátní obvod č. 2 - Sokolov
• Senátní obvod č. 3 - Cheb
1.4.2 Přírodní podmínky
43,1 % jeho plochy je pokryto lesy. Geomorfologicky
oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České
vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hor•
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb District natina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pave Wikimedia Commons
horkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev,
Sokolovská pánev, Doupovské hory, Karlovarská vrcho• Chebsko.com - web pro všechny
vina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Bezdružická
vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka
Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje.
1.3.18
Externí odkazy
1.4 Karlovarský kraj
Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovce 1 244 m n.m. v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hlaKarlovarský kraj leží v severní části Západočeského dina Ohře 320 m n.m. v okrese Karlovy Vary. Podnebí
kraje, na nejzazším západě Čech, a je tak zároveň i nej- Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a
západnějším krajem České republiky. Kraj sousedí na chladná oblast na hřebenech Krušných hor.
severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s
Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou
zemí Bavorsko (Bayern) a na severozápadě s německou 1.4.3 Administrativní členění
spolkovou zemí Sasko (Sachsen).
1.4. KARLOVARSKÝ KRAJ
Okresy
Administrativně se kraj dělí na tři okresy se třemi okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary,
nejmenším okresem je Sokolov.
Okresy jsou územními obvody některých státních institucí.
Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Okresní úřady v Česku zanikly 31. prosince 2002. Pro
účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody
obcí s rozšířenou působností, ty se dále člení na správní
obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
• Aš
• Cheb
• Mariánské Lázně
• Karlovy Vary
• Ostrov
• Kraslice
• Sokolov
1.4.4
Obyvatelstvo
13
Průměrná rozloha obce je 25,1 km2 a v průměru v ní
k 31. 12. 2000 žilo 2306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých
žije téměř 18% obyvatel. Obcí s méně než 499 obyvateli
je téměř 47 % a žije v nich cca 5,5 % obyvatel, ve 44
obcích od 500 do 1999 obyvatel žije téměř 14 % a ve 26
obcích od 2000 do 9999 téměř 25 % obyvatel. Celkově
žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44 % obyvatel kraje
a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů. V roce 2000 pokračoval mírně klesající
trend úbytku obyvatelstva. Ke 31. 12. 2000 žilo na území
kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3 % z ČR. Stárnutí
obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem
2261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5121, tj. 9
% juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří
(poměr počtu seniorů k počtu juniorů) proti roku 1996 o
10,3 procentního bodu na 70,6 %. Počet rozvodů na 100
sňatků řadí kraj na 1. místo v ČR před kraj Moravskoslezský a Ústecký stejně jako relativní počet potratů, který
převyšuje republikový průměr o 2 potraty na 1000 obyvatel. Kojenecká úmrtnost hodnotou 5,2 je 3. nejvyšší v
republice, republikový průměr činí 4,1. Vysoký je i relativní počet živě narozených, který je na 2. místě po Ústeckém kraji, naopak nejnižší v rámci republiky je mortalita
(o 6,6 % nižší proti průměru za ČR). Podle předběžných
výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 žilo na
území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá
50,9 %. Z hlediska národnostní struktury se k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské 0,2 %, k slovenské
4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2
%. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 1991 doznal počet obyvatel nárůst o 1,6 %, v národnostní struktuře pak
výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské
(- 0,6) a romské (- 0,4). Podíl obyvatel české národnosti
zaznamenal nárůst o 3 procentní body. K náboženskému
vyznání se přihlásilo 20,1 % obyvatelstva, z toho největší
podíl 75,9 % připadá na církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního
bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu hlásících se k
církvi římskokatolické (o 8,7 procentního bodu).
K 31. prosinci 2007 měl Karlovarský kraj 307 449 obyvatele, což je nejméně ze všech krajů. Hustota obyvatel
je 92 obyvatelé na km2 . Nejlidnatějším okresem Karlovarského kraje je okres Karlovy Vary, ve kterém žije
121 168 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres
Cheb s 90 060 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší
v okrese Sokolov, kde dosáhla hodnota 124 obyvatel na
km2 . Nejnižší hustota zalidnění je v okrese Karlovy Va- 1.4.5 Ekonomika
ry, kde hustota zalidnění dosahuje 75 obyvatel na km2 .
V Karlovarském kraji je významně zastoupeno lázeňství
Charakter osídlení výrazným způsobem ovlivnila tzv. (hlavně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy
středisková sídelní soustava. Její uplatňování přispělo k Lázně a Jáchymov). Dalším významným ekonomickým
značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci odvětvím je těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a kaolinu
ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. na Karlovarsku.
Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná
a jsou zde koncentrovány výrobní funkce. Okrajové horské polohy jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady 1.4.6 Doprava
pro rozvoj rekreační funkce. Karlovarský kraj se skládá
ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle sou- Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcečasného administrativního členění je na území kraje cel- la nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až la zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak
několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktus nejnižším počtem obcí.
14
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
ra neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj
je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí. Většina z nich byla vybudována na konci minulého století a
od té doby nebyla podstatným způsobem modernizována, některé nádražní a provozní objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Na hlavních tazích jsou
prováděny rekonstrukce některých úseků, část sítě byla
elektrifikovaná. Některé tratě (např. Sokolov - Kraslice
- Klingenthal, Karlovy Vary - Potůčky - Johangeorgenstadt, Cheb - Schirnding) jsou součástí mezinárodní sítě.
Železniční trať (Schirnding-) Cheb - Mariánské Lázně (Plzeň) je součástí III. železničního koridoru. Páteř železniční sítě regionu je tvořena dvojkolejnou tratí Chomutov
- Cheb, vedoucí napříč celým územím. Z této trati pak
odbočují jednotlivé regionální tratě. tato trať prochází také krajským městem Kralovy Vary. Zde je skutečně nepěkná budova, která však bude již brzy stržena a nahrazena zcela novou moderní budovou. Provoz na tratích byl v
posledních letech, stejně jako i na ostatních tratích v celé
ČR značně snížen. Na území Karlovarského kraje je toto
omezení provozu ještě citelnější, neboť zde došlo k výraznému útlumu těžby hnědého uhlí, které tvořilo velkou
část přepravované zátěže na českých drahách.
nižších polohách (hnědozemě) a hnědé lesní půdy ve vyšších polohách kraje (kambizemě) .
1.4.8 Průmysl
V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (např.
Kyselka - Mattoni), které souvisí s bohatým výskytem
pramenů. V sokolovském hnědouhelném revíru vyrostly závody chemického průmyslu, hlavně v Sokolově a
Vřesové. Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např. značka Moser). Keramický průmysl má bohatou tradici, využívá naleziště kvalitního kaolínu. Výroba hudebních nástrojů je např. v Kraslicích (dechové)
a Lubech (dřevěné strunné). Energetický průmysl je zastoupen dvěma elektrárnami v sokolovské oblasti (Vřesová, Tisová), několika vodními elektrárnami (Březová,
Stanovice, Jesenice) a jinými, alternativními zdroji (větrná elektrárna na Božím Daru).
1.4.9 Příroda, historické památky
V kraji je poměrně hustá síť silnic I., II. a III. třídy.
Vzhledem k poloze kraje mají silnice I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spoji do vnitrozemí i do
Německa. Klíčovou komunikací pro kraj je rychlostní silnice R6, která po dokončení spojí kraj s Prahou.
Veřejná autobusová doprava orientuje svoji pozornost
spíše na dopravu mezi většími městy v regionu a na
městskou hromadnou dopravu (Karlovy Vary, Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Aš, Jáchymov), ale místa mimo
jejich spojnice a místa s řidším osídlením jsou obsluhována pouze sporadicky. V těchto lokalitách jsou pak obyvatelé odkázáni většinou na vlastní dopravní prostředky.
Tím dochází zčásti k migraci obyvatel do větších měst a
také k nárůstu provozu na silnicích.
V Karlovarském kraji se nachází tři letiště: v Karlových
Varech, v Chebu a v Mariánských Lázních. Karlovarské
letiště má status letiště mezinárodního a jako na jediném
se zde provozují pravidelné linky do Moskvy, Petrohradu
a dalších ruských měst. V letní sezóně existuje také charterové spojení do turecké Antalye. V roce 2011 odbavilo letiště téměř 100 000 cestujících, což ho činí čtvrtým největším v ČR. V posledních letech byly investovány značné prostředky do zlepšení podmínek cestujících i
do letecké infrastruktury. Letiště v Chebu a Mariánských
Lázních jsou využívána pro sportovní a rekreační létání.
1.4.7
Ohře v Karlových Varech
Zemědělství
Na území kraje je rozšířeno pěstování brambor, řepky
olejky a obilnin – pšenice a ječmene, v menší míře pak Dlouhá stoka
i lnu a kukuřice. Živočišná sekce zemědělství je reprezentována chovem mléčného i masného skotu, drůbeže a Karlovarský kraj je bohatý na různě přírodní útvary díprasat. Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v ky své geologické a geomorfologické rozmanitosti. Velké
1.4. KARLOVARSKÝ KRAJ
15
množství historických památek je lákadlo pro mnohé turisty i lázeňské hosty. Asi nejvýznamnější jsou: hrad v
Chebu jako jediná císařská falc na území Česka, hrad v
Lokti a zámek v Bečově s relikviářem sv. Maura.
Vodní toky
• Bystřice
• Odrava
• Ohře
• Rolava
• Svatava
Božídarské rašeliniště
• Teplá
Menší vodní toky
• Chodovský potok
• Libocký potok
• Plesná
• Sázek
Technická vodní díla
• Blatenský vodní příkop
Železná hůrka
• Dlouhá stoka
• Rotava - čedičový lom
1.4.10
Sídla
• Skalky skřítků
Města
• Soos - rašeliniště
Významné obce
• Svatošské skály
1.4.11
• Tatrovice - vodní nádrž
Turistická místa
Příroda
• Boč - čedičová žíla
• Božídarské rašeliniště
• Goethova skalka
• Jesenice - vodní nádrž
• Údolí Ohře
• Velké jeřábí jezero - rašeliniště
• Vladař (vrch) - vrch
• Skalka - vodní nádrž
• Kladská - rašeliniště
• Vlčí jámy - pozůstatky po těžbě cínu
• Klínovec - hora
• Vysoký kámen
• Komorní hůrka
• Železná hůrka - Nejmladší sopka v ČR
• Oceán (rašeliniště) - rašeliniště
• Přebuz - vřesoviště
• Děpoltovice- Pegasova stezka, JK Pegas Děpoltovice, Martin Štorkán
16
KAPITOLA 1. CHEB - TŘÍDNÍ KAŠPÁREK
• Hazlov - zřícenina
• Himlštejn – zřícenina
• Hungerberg – zřícenina
• Chebský hrad – falc
• Chyše – zámek
• Jindřichovice – zámek
• Kamenný Dvůr - zámek
Zámek Bečov nad Teplou
• Kynžvart – zámek
• Kynžvart – hrad
• Libá – hrad
• Loket – hrad
• Mostov - zámek
• Neuberg – zřícenina
• Nevděk – zřícenina
• Pomezná - zřícenina hradu
Chebský hrad
• Seeberg – hrad
• Sokolov - zámek
• Staré Sedlo - zámek
• Starý Rybník – zřícenina
• Štědrý hrádek - zřícenina
• Valeč – zámek
• Vildštejn – hrad
Zámek Kynžvart
Hrady a zámky
• Andělská Hora – zřícenina
• Bečov nad Teplou – hrad
• Bečov nad Teplou – zámek
• Doubrava - zámek
• Favorit – zámek
• Hartenberg – zřícenina hradu a zámku
• Hartenštejn – zřícenina
• Hauenštejn - zřícenina
Klášter Teplá
1.4. KARLOVARSKÝ KRAJ
1.4.14 Externí odkazy
Ostatní
• Blatenský vrch - rozhledna
• Bublava
• Háj u Aše - rozhledna
• Horní Blatná - muzeum
• Chlum sv. Máří - poutní místo
• Jáchymov - mincovna
• Jelení
• Krásno - rozhledna
• Nejdek - muzeum
• Pernink
• Starý Hrozňatov - poutní místo
• Teplá - klášter
• Tisový vrch - rozhledna
• Žlutice - muzeum
1.4.12
Reference
[1] Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
[2] Kraj střeží hranice. Nedá je, Karlovarský deník, 13. 4.
2012
[3] Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského,
ČT24, 15. 8. 2012
1.4.13
17
Související články
• Ašsko
• Hbané
• Chebsko
• Loketsko
• Mikroregiony v Karlovarském kraji
• Sedličané
• Sudetská župa
• Sudety
•
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlovy Vary
Region ve Wikimedia Commons
• Památky a příroda Karlovarska
• Oficiální web krajského úřadu
• Fotogalerie, památky a další informace o Karlovarském kraji
Kapitola 2
Zdroje textu a obrázků, přispěvatelé a
licence
2.1 Text
• Cheb Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cheb?oldid=12003876 Přispěvatelé: Jiří Žemlička, -jkb-, Karel, Ludek, Postrach, Karakal, Cinik,
Radek Linner, Miaow Miaow, Kotec, Li-sung, Kirk, Zirland, Adam Hauner, Petr.adamek, Tex, YurikBot, Tlusťa, Tsca.bot, Kf, JAn Dudík,
Mmachon, ŠJů, Nádvorník, Porthos, Czenek, Chmee2, Jan.Kamenicek, Martin Kozák, Mercy, Harold, Horst, Dinybot, JAnDbot, Escarbot,
PastoriBot, Okino, Thijs!bot, Nick1915, CommonsDelinker, A0, Daniel Baránek, Packa, Fredericus, Silesianus, Sokoljan, VolkovBot, Vanessa, TXiKiBoT, Obersachse, Lalina, Lukáš Gold, MiroslavJosef, Louperibot, SieBot, Hrhr2, Matěj Grabovský, Dorfeus, Jagro, Zákupák,
ArthurBot, MelancholieBot, Felice, Zipacna1, WikiDreamer Bot, Adam Zábranský, Luckas-bot, Tomas62, Irma Eva Brot, TomasBednar,
Byko, Jana Lánová, Ptbotgourou, Danjel, Tchoř, Nazgul02, Kmenicka, Xqbot, LucienBOT, OndrejKonarik, Davcza, MGroBot, Kohelet, Taavetti, Toma646, W.Rebel, Marek Koudelka, ZéroBot, Matěj Orlický, Frettiebot, Knochen, Rian, Matěj Vondřička, Freibo, Fext,
Biedronka CZ, Aarp65, Ivannah, Brinn, Martin Valina, Roast, G3robot, Addbot, Mario7, Warenford a Anonymové: 63
• Kostel svatého Mikuláše (Cheb) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20svat%C3%A9ho%20Mikul%C3%A1%C5%A1e%
20(Cheb)?oldid=11578819 Přispěvatelé: Karel, Cinik, Dveřma, Kf, Ben Skála, Jowe, Harold, JAnDbot, Filnorm, BobM, Elm, Jarda 75,
Zipacna1, Šťastný Felix, Handa1994, Docmo, G3robot, Addbot, Wesalius a HypoBOT
• Okres Cheb Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres%20Cheb?oldid=11855002 Přispěvatelé: Beren, Miaow Miaow, Onovy, Kirk, Zirland, Zp, Adam Hauner, Pavel Vozenilek, Bota47, Zwobot, Hugo, Mirek256, Lenka64, Tsca.bot, Kf, JAn Dudík, Ondrej.konicek, Mircea,
Porthos, Jowe, Bilboq, Mercy, Horst, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, Maxx, BilboqCyborg, A0, SinBot, Aibot, Honza chodec, Agas, Lukáš
Gold, Tomas.urban, MiroslavJosef, Kozuch, Kloin, SlfiBot, ArthurBot, MelancholieBot, Zipacna1, Muro Bot, Luckas-bot, MystBot, Jana
Lánová, Xqbot, MastiBot, Nolon3, EmausBot, JackieBot, Hustoles, Freibo, Brinn, VKSBot, MatSuBot, Addbot, Norik a Anonymové: 11
• Karlovarský kraj Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD%20kraj?oldid=11964615 Přispěvatelé: Pastorius, Beowulf,
Fvilim, Jiří Žemlička, MartinVeselka, Zeman, Ludek, Urmas, Radouch, Miraceti, Sumil, Egg, Xmort, Miaow Miaow, Kotec, Wiki-vr,
OnovyBOT, Kirk, Zirland, Adam Hauner, Diligent, Bota47, Tex, Mirek256, YurikBot, Pavel Cvrček, JAn Dudík, Lawa, Ondrej.konicek,
Shinigami@wiki, Zagothal, Frettie, ŠJů, Nádvorník, Porthos, Jowe, Bilboq, Tuten, Martin Kozák, Dezidor, Venan, Mercy, Krvesaj, Ragimiri, Harold, Horst, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot, Don Pedro, CommonsDelinker, Sapfan, A0, Medajancik, SinBot, ZK001,
VolkovBot, Andrzej, TXiKiBoT, P.matel, Lukáš Gold, MiroslavJosef, SieBot, AlleborgoBot, Iaroslavvs, Cool3d, Md99, PixelBot, Majkl.tenkrat, JirkaSv, Alexbot, Kozuch, Jj14, Kacir, NIGKDO, Martin Kotačka, ArthurBot, MelancholieBot, Zipacna1, Athaeneos, Hanzs,
Loupeznik, Luckas-bot, LaaknorBot, Longbow4u, Shlomo, TchoŘoBot, Xqbot, Hadonos, Jan Polák, Manfisto, RibotBOT, D'ohBot, Dr Demagor, Nolon3, Knuck, KamikazeBot, Rzuwig, Aslanex, EmausBot, ZéroBot, JackieBot, Slaigo, Hustoles, Zoner60, VINTER, ValeriySh,
Matěj Vondřička, Johnnyjanko, Fext, Brinn, Qvalita, Addbot a Anonymové: 72
2.2 Obrázky
• Soubor:20070927_Bečov_nad_Teplou_Palace_and_Castle.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0b/
20070927_Be%C4%8Dov_nad_Teplou_Palace_and_Castle.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor:
Wojciech Czombik
• Soubor:Bozi_dar_torfmoor.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Bozi_dar_torfmoor.jpg Licence: CC-BYSA-3.0 Přispěvatelé: ? Původní autor: ?
• Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-H13160,_Beim_Einmarsch_deutscher_Truppen_in_Eger.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/c/c2/Bundesarchiv_Bild_183-H13160%2C_Beim_Einmarsch_deutscher_Truppen_in_Eger.jpg Licence: CC-BYSA-3.0-de Přispěvatelé: Tento obrázek byl na Wikimedia Commons načten díky společnému projektu s Německým federálním archivem
(Deutsches Bundesarchiv). Německý federální archiv zaručuje autenticitu pouze při využití originálních materiálů (negativů či pozitivů),
případně při digitalizaci těchto originálů prostřednictvím digitálního obrazového archivu. Původní autor: neznámý
• Soubor:CH_Cheb.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/CH_Cheb.png Licence: Public domain Přispěvatelé:
Vlastní dílo Původní autor: JAn Dudík
18
2.2. OBRÁZKY
19
• Soubor:Cheb-main_square.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Cheb-main_square.JPG Licence: CCBY-SA-3.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Giorgio Gonnella, myself
• Soubor:Cheb_District_2008_names_CH_CZ.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Cheb_District_2008_
names_CH_CZ.png Licence: Public domain Přispěvatelé: Self made, based on File:Cheb District 2008 CH CZ.png Původní autor: User:
Miaow Miaow
• Soubor:Cheb_Mikuláš_5.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Cheb_Mikul%C3%A1%C5%A1_5.jpg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo (own photo) Původní autor: Karelj
• Soubor:Cheb_coat_of_arms.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Cheb_coat_of_arms.svg Licence: Public
domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Czenek
• Soubor:Cheb_flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Cheb_flag.svg Licence: Public domain Přispěvatelé:
Vlastní dílo Původní autor: Czenek
• Soubor:Cheb_hrad_4.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/Cheb_hrad_4.jpg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo (own photo) Původní autor: Karelj
• Soubor:Cheb_přehled.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Cheb_p%C5%99ehled.jpg Licence: CC-BYSA-3.0-2.5-2.0-1.0 Přispěvatelé: rekos+wikipidie Původní autor: Tomas.urban
• Soubor:Cheb_Špalíček_2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Cheb_%C5%A0pal%C3%AD%C4%
8Dek_2.jpg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Karelj
• Soubor:Commons-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Commons-logo.svg Licence: Public domain
Přispěvatelé: This version created by Pumbaa, using a proper partial circle and SVG geometry features. (Former versions used to be slightly
warped.) Původní autor: SVG version was created by User:Grunt and cleaned up by 3247, based on the earlier PNG version, created by
Reidab.
• Soubor:Czech_Republic_location_map.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Czech_Republic_location_
map.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Přispěvatelé: own work, using United States National Imagery and Mapping Agency data Původní autor:
Lencer
• Soubor:Dlouhá_stoka2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/70/Dlouh%C3%A1_stoka2.jpg Licence: CC-BYSA-3.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Chmee2
• Soubor:Eger-Karlsbad-1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Eger-Karlsbad-1.jpg Licence: CC-BY-SA3.0 Přispěvatelé: Originally from de.wikipedia; description page is/was here. Původní autor: Original uploader was W.J.Pilsak at de.wikipedia
• Soubor:Eisenbuehl.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Eisenbuehl.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Přispěvatelé: Originally from de.wikipedia; description page is/was here. Původní autor: Original uploader was W.J.Pilsak at de.wikipedia
• Soubor:Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich_1-640x370.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/7/7a/Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich_1-640x370.jpg Licence: Public domain Přispěvatelé: MüllerBaden, Emanuel (Hrsg.): Bibliothek des allgemeinen und praktischen Wissens, Bd. 3. - Berlin, Leipzig, Wien, Stuttgart: Deutsches
Verlaghaus Bong & Co, 1904. - 1. Aufl. Původní autor: unbekannt - Buch-Scan von de:User:Wolpertinger 2004-11-12 12:59
• Soubor:Flag_of_Germany.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Flag_of_Germany.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: ? Původní autor: ?
• Soubor:Flag_of_Karlovy_Vary_Region.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0b/Flag_of_Karlovy_Vary_
Region.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Zirland
• Soubor:Flag_of_Russia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Flag_of_Russia.svg Licence: Public domain
Přispěvatelé: Государственный флаг Российской Федерации. Цвета флага: (Blue - Pantone 286 C, Red - Pantone 485 C) взяты из
[1][2][3][4] Původní autor: Zscout370
• Soubor:Flag_of_the_Netherlands.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Flag_of_the_Netherlands.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Zscout370
• Soubor:Karlovarský_kraj_in_Czech_Republic.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/3/3a/Karlovarsk%C3%BD_kraj_in_Czech_Republic.svg
Licence:
CC-BY-SA-3.0
Přispěvatelé:
Tento
vektorový
obrázek
byl
vytvořen
programem
Adobe
Illustrator.
.
Původní
autor:
TUBS<a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:TUBS' title='User talk:TUBS'><img alt='Email Silk.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/15px-Email_Silk.
• Soubor:Karlovy_Vary_Region_CoA_CZ.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Karlovy_Vary_Region_
CoA_CZ.svg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Tomáš Urban
• Soubor:Karlsbad_IMG_6350.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Karlsbad_IMG_6350.JPG Licence:
CC-BY-SA-3.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Hedwig Storch
• Soubor:Klaster_Tepla.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/Klaster_Tepla.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Přispěvatelé: Originally from cs.wikipedia; description page is (was) here Původní autor: User Ondrej.konicek on cs.wikipedia; Lumu (<a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Lumu' title='User talk:Lumu'>talk</a>) (Korrektur)
• Soubor:Kostel_sv._Mikuláše_v_Chebu.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Kostel_sv._Mikul%C3%
A1%C5%A1e_v_Chebu.JPG Licence: CC-BY-SA-4.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: MadamLochnessia
• Soubor:Kostel_sv._Vavřince,_Horní_Blatná.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Kostel_sv._Vav%
C5%99ince%2C_Horn%C3%AD_Blatn%C3%A1.jpg Licence: CC-BY-2.5 Přispěvatelé: Vlastní dílo. Původní autor: Ondřej Žváček
• Soubor:Kynžvart_zámek_1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Kyn%C5%BEvart_z%C3%A1mek_1.
jpg Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo (Own photo) Původní autor: Karelj
• Soubor:MHD_CHEB_1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/MHD_CHEB_1.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0
Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Toma646
• Soubor:MHD_CHEB_3.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/MHD_CHEB_3.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0
Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Toma646
20
KAPITOLA 2. ZDROJE TEXTU A OBRÁZKŮ, PŘISPĚVATELÉ A LICENCE
• Soubor:Mlýnská_kolonáda_Karlovy_Vary.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Ml%C3%BDnsk%
C3%A1_kolon%C3%A1da_Karlovy_Vary.JPG Licence: CC-BY-SA-3.0-2.5-2.0-1.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor:
Yelkrokoyade
• Soubor:Okres_cheb.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Okres_cheb.png Licence: Public domain Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Iguacu
• Soubor:Red_pog.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Red_pog.png Licence: Public domain Přispěvatelé: ?
Původní autor: ?
• Soubor:Train_Station_Cheb_2009-10-08.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Train_Station_Cheb_
2009-10-08.jpg Licence: CC-BY-3.0 Přispěvatelé: Vlastní dílo Původní autor: Zipacna1
• Soubor:Špalíček.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/%C5%A0pal%C3%AD%C4%8Dek.JPG Licence:
CC-BY-2.5 Přispěvatelé: Vlastní dílo. Původní autor: Ondřej Žváček
• Soubor:Егер_(Хеб).Капелла.Первый_этаж.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/%D0%95%D0%
B3%D0%B5%D1%80_%28%D0%A5%D0%B5%D0%B1%29.%D0%9A%D0%B0%D0%BF%D0%B5%D0%BB%D0%BB%D0%
B0.%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D1%8B%D0%B9_%D1%8D%D1%82%D0%B0%D0%B6.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0
Přispěvatelé: Собственное фото Původní autor: Витольд Муратов
2.3 Licence obsahu
• Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0