6-metabolismus sacharidů
Transkript
METABOLISMUS SACHARIDŮ zdroj sacharidů: autotrofní org. – produkty fotosyntézy heterotrofní org. – příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA – autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE – heterotrofní org. 1. FOTOSYNTÉZA přeměna světelné E na chemickou soubor reakcí, při kterých se za přítomnosti slunečního záření a chlorofylu mění: anorganické látky – CO2 a H2O na organické látky – sacharidy chlorofyl,UV rovnice: 6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 H2O + 6 O2 hlavní producent O2 probíhá v chloroplastech základní podmínka života na Zemi 2 fáze: o primární = světelná fáze kde: tylakoidy, zde fotosyntetické pigmenty tvořícípast na fotony = fotosystémy (= záchyt fotonů), např. karotenoidy, chlorofyl a, b, c, d … • PS I – P700 absorbuje záření o λmax = 700nm • PS II – P680 absorbuje zářenío λmax = 680nm postup: • na PSII dopadne foton → excitace chlorofylu a = vymrštění e(molekula chlorofylu a je oxidována, má elektronový deficit) • e- jsou přes přenašeče (plastochinon, cytochromy a plastocyanin) přenášeny z PSII do PSI (aby doplnily e-deficit na PS I), při tom e-ztrácejí E, ta je fixována při necyklické fosforylaci do ATP(ADP + P → ATP) • rozkladem vody vzniká 2H++ O2 a uvolní se 2e- (ty doplní deficit na molekule chlorofylu a z PSII) • na PSI dopadne foton → excitace chlorofylu a = vymrštění e-, přenos e-přes přenašeče (ferredoxin, NADP+ reduktáza) a uložení do molekuly NADPH (NADP+ + 2H+→ NADPH + H+) nebo cyklická fosforylace a tvorba ATP • NADPH je využit v temnostní fázi fotosyntézy jako redukční činidlo reakce: H2O + NADP+ + ADP + P → O2 + NADPH + H+ + ATP shrnutí: tvorba ATP – fotosyntetická fosforylace (díky světelné E) • tvorba NADPH + H+ • fotolýza vody (Hillova reakce) = světelný rozklad molekul H2O vznik O2, 2e- a 2H+ o sekundární = temnostní fáze kde: stroma, ve dne i v noci produkty primární fáze (NADPH a ATP) využity k redukci CO2 na sacharid reakce: 6 CO2 + 12 NADPH + 12H+ + 18 ATP → C6H12O6 + 12NADP + 18 ADP + 18 P + 6H2O CALVINŮV CYKLUS: • navázáním CO2 na ribuloza-1,5-bisfosfát, vzniká nestabilní C6 meziprodukt, který se okamžitě rozpadá na 2 molekuly C3→ C3 rostliny – 3-fosfoglycerát • další fosforylací vzniká 1,3-bisfosfoglycerát, ten je redukován e-z NADPH na glyceraldehyd-3-fosfát • dalšími reakcemi pak vzniká C6cukr • část těchto molekul se přemění zpět naribuloza-1,5-bisfosfát HATCH – SLACKŮV CYKLUS: • CO2 se navazuje v mezofylu na fosfoenolpyruváta vzniká C4 oxalacetát → C4 rostliny • náročné na teplo → pouze u teplomilných rostlin (kukuřice,bambus, proso, třtina) 2. GLUKONEOGENEZE syntéza glukosy z necukerných prekurzorů: o laktát / AMK a glycerol probíhá u obratlovců při vyčerpání zásob glukózy v buňkách o dlouhodobá svalová činnost, hladovění (již po 1 dnu hladovění), diabetes probíhá: v játrech, malé množství v ledvinách a v kosterních svalech, srdečním svalu a mozku není opakem glykolýzy! schéma: cyklus glukoneogeneze při dlouhodobé svalové činnosti: 1. laktát a alanin tvořící se v kontraktilním svalstvu jsou zdrojem E pro jiné orgány 2. tvořící se pyruvát ve svalech při intenzivním cvičení se nestačí odbourat aerobně→ vzniká laktát 3. transport laktátu krví do jater 4. zde přeměna glukoneogenezí na glukózu 5. glukózaputuje zpět do svalů – zdroj E (opět nastává glykolýza → vzniká laktát a děj se opakuje) 6. alanin je druhým zdrojem uhlíku pro syntézu glukosy, v játrech deaminace (vznik močoviny) a vznik pyruvátu KATABOLISMUS SACHARIDŮ ŽIVOT JE PRÁCE! buňky neustále rostou, dělí se, udržují homeostázu, funkčnost... → energeticky náročné → příjem E z vnějších zdrojů ☻ E ve formě slunečního záření – u autotrofních organismů (FOTOTROFNÍ ORGANISMY) ☻ E z potravy (rostlin / živočichů) – u heterotrofních organismů (CHEMOTROFNÍ ORGANISMY) u rostlin dochází k rozkladu sacharidů vzniklých fotosyntézou, živočichové štěpí poly- a oligosacharidy z potravy na monosacharidy → resorpce střevními klky do krve → transport do jater → přeměna na glukózu oxidací glukózy se uvolňuje E vázaná v chemických vazbách – tento proces označujeme jako buněčné dýchání C6H12O6 + 6 O2→ 6 CO2 + 6 H2O … ΔG0 = – 2872 kJ.mol‾1exergonická reakce E se fixuje do ATP při nedostatku kyslíku v buňce probíhá fermentace (= kvašení), jehož výsledkem je také tvorba ATP část E se využije k práci, část se ztratí jako teplo klíčem k uvolnění E z vazeb jsou redoxní reakce – při přesunu elektronů z atomů s nízkou el.neg. na atomy s vysokou el.neg. dochází ke ztrátě potenciální E těchto elektronů (a ta je následně fixována) kroky k zisku E – BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ: 1. glykolýza – v cytosolu 2. Krebsův cyklus – oxidace substrátu v matrix mitochondrií 3. přesun elektronů do dýchacího řetězce – ve vnitřní membráně mitochondrií glukóza je oxidována postupně, během klíčových kroků je zbavována atomů H, ty nejsou přeneseny přímo na kyslík, ale nejprve jsou předány koenzymu NAD+ (ten působí jako oxidační činidlo) o enzym dehydrogenáza zbaví glukózu 2 atomů vodíku (to jsou 2e- a 2 protony, tedy jádra H+) o pak enzym předá 2e-a jeden proton H+koenzymu NAD+, který se redukuje na NADH + H+ má tedy neutrální náboj (NAD+ kladný přijal 2e-a jeden H+) | | + o H – C – OH + NAD → C = O + NADH + H+ | | o zbylý proton H+je uvolněn do okolního roztoku o e-přenesené z glukózy na NAD+obsahují jen málo potenciální E, více E se uvolní po přesunu ez NADH na kyslík o přesun e-se koná postupně v několika krocích dýchacího řetězce, na jehož konci je atom kyslíku. Elektronegativita mezi jednotlivými přenašeči v dýchacím řetězci postupně vzrůstá, nejvyšší má atom kyslíku, který je na konci glukóza → NAD+ → NADH → přenašeče dýchacího řetězce → kyslík BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ: 1. GLYKOLÝZA = rozklad cukrů C6 (glukóza) rozklad na 2C3(pyruvát) soubor 10 reakcí, jejichž konečným produktem jsou 2molekuly pyruvátu a uvolněná energie, která jevázána v ATPa NADH některé kroky jsou redoxní reakce → tvorba NADH, e- fixované v NADH jsou předány do dýchacího řetězce, kde jsou přenášeny z jedné molekuly na druhou a na konci sloučeny s vodíkovými kationty a atomem kyslíku za vzniku vody probíhá za přítomnosti i bez přítomnosti kyslíku energetická bilance: o spotřeba: 2 molekuly ATP (krok 1 a 3) o vznik: 4 molekuly ATP (krok 6 a 9) a 2 molekuly NADH (krok 6) o celkem vzniknou 2 molekuly ATP a 2 molekuly NADH z 1 molekuly glukózy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 10 kroků glykolýzy: glukóza je foforylována pomocí 1 molekuly ATP na glukóza-6-fosfát ta podlehne izomeraci (přesmyk uvnitř molekuly) a vznikáfruktóza-6-fosfát další molekulou ATP je fruktóza-6-fosfát fosforylována na fruktóza-1,6-bisfosfát fruktóza-1,6-bisfosfát se štěpí na 2 triózy (=3uhlíkaté cukry) – glyceraldehyd-3-fosfát a dihydroxyacetonfosfát dihydroxyacetonfosfát se volně přetváří na fruktóza-1,6-bisfosfát glyceraldehyd-3-fosfát se dehydrogenuje (2e- a 1H+se naváží na koenzym NAD+) a fosforyluje na 2 molekuly 1,3-bisfosfoglycerátu odštěpením jednoho fosfátu z každé molekuly (ten se naváže na ADP → ATP) vzniká 3-fosfoglycerát následuje přesmyknutí fosfátů a vzniká2-fosfoglycerát dehydratací přechází 2-fosfoglycerát na fosfoenolpyruvát odštěpením fosfátu (ten se naváže na ADP → ATP) z každé molekuly vzniká pyruvát glykolýzou se uvolní méně než ¼ E, která je uložená v glukóze odbourání pyruvátu na CO2 se získá většina E za AEROBNÍCH PODMÍNEK – dostatek O2 o na transport pyruvátu do mitochondrie se spotřebují 2 molekuly ATP o pyruvát vstupuje do matrix mitochondrie → přeměna na acetylCoA, který vstupuje do Krebsova cyklu karboxylová skupina je odstraněna jako CO2 zbývající část molekuly se 2 uhlíky je oxidována na acetát, odebrané e- jsou přeneseny na NAD+, který se redukuje na NADH (uložení E) na acetát je navázán CoA (derivát vit.B obsahující síru) → acetylCoA – vazba je nestálá, sloučenina velmi reaktivní 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 2. KREBSŮV CYKLUS (= citrátový cyklus, cyklus kyseliny citronové) název: Hans Krebs 1953 Nobelova cena za popsání těchto rekcí o kys. citronová 1. produkt v matrix mitochondrií sled 8 reakcí, při kterých se odbourává acetyl-CoA na CO2a H2 vodíky obsahují e- s vysokým obsahem E a jsou přeneseny na nosiče NADHa FADH2(redukované formy koenzymů), tyto nosiče dopraví e-do dýchacího řetězce dochází 2x k dekarboxylaci – uvolněný CO2 spolu s tím, který vznikl přeměnou pyruvátu na acetylCoA difunduje ven z mitochondrií a následně z buňky vzniká 1 molekula ATP energetická bilance: z 1 molekuly pyruvátu o vznik: 1 molekuly ATP, 3 molekuly NADH a 1 molekula FADH2 8 rekcí Krebsova cyklu: acetylCoA připojuje svou acetylovou skupinu na oxalacetát(C4) za vzniku citrátu (C6) odnětím jedné molekuly vody a následným připojením jiné je citrát přeměněn na izomer izocitrát(C6) izocitrát je dekarboxylován, zbytek molekuly je za redukce NAD+na NADH oxidován, vzniká α-oxoglutarát(C5) následuje další dekarboxylace a zbytek molekuly je oxidován za další redukce NAD+na NADH. Vznikající sloučenina je poté nestálou vazbou napojena na CoA, vzniká sukcinylCoA (C4) CoA je vytlačen anorganickým fosfátem, který je pak jako fosfátová skupina přenesen na GDP za vzniku GTP a z něj dále na ADP za vzniku ATP, vzniká sukcinát (C4) FAD (flavinadenindinukleotid – odvozen od riboflavinu vit. B2) si odnáší 2 vodíkové atomy a redukuje se na FADH2, vzniká fumarát (C4) připojením molekuly vody se přeskupují vazby v molekule substrátu, vzniká malát (C4) oxidací malátu za redukce NAD+na NADH se znovu obnovuje oxalacetát (C4) 3. DÝCHACÍ ŘETĚZEC = elektron-transportní řetězec tvořen mnoha molekulami enzymů, které jsou zanořeny ve vnitřní membráně mitochondrií enzymy fungují jako přenašeče e- – zachytí e- (jsou redukovány) a předají je (jsou oxidovány) další molekule enzymu molekuly NADH a FADH2 přinášejí do dýchacího řetězce e- s vysokým obsahem E e- jsou předávány z 1 enzymu na druhý a při tom postupně uvolňují svou E uvolněná E je použita k přenosu H+ z matrix do mezimembránového prostoru na konci řetězce jsou e- předány kyslíku (ten se do matrix dostává difuzí) – kyslík je redukován, reaguje s H+ za vzniku vody ½ O2 + 2 H+ + 2e- → H2O tvorba ATP o ve vnitřní membráně je také zabudován enzym ATP-syntáza, ten obsahuje kanálek pro průchod H+ iontů z mezimembránového prostoru zpět do matrix po koncentračním spádu o po průchodu tří H+ se aktivuje ATP-syntáza a katalyzuje syntézu ATP fosforylací ADP o o ADP + Ⓟ → ATP z 1 molekuly glukózy vznikne oxidační fosforylací 34 molekul ATP při tvorbě ATP je nutná přítomnost O2 → oxidační fosforylace celková energetická bilance ATP: glykolýza 2 ATP přesun do mitochondrie -2 ATP Krebsův cyklus 2 ATP dýchací řetězec 34 ATP celkem vznikne 36 molekul ATP z 1 molekuly glukózy za ANAEROBNÍCH PODMÍNEK se musí vyrábět ATP jiným způsobem, tzv. kvašením = FERMENTACÍ FERMENTACE: o ATP vzniká pouze fosforylací během glykolýzy → cílem je neustále opakovat glykolýzu glykolýza + obnova NAD+ přenesením e- z NADH na pyruvát nebo sloučeniny od něj odvozené o NAD+ opět umožňuje další glykolýzu o o formy: alkoholové kvašení • pyruvát je dekarboxylován na acetaldehyd, ten je redukován pomocí NADH na ethanol • u hub kvasinek a některých bakterií – využití ve vinařství, pivovarnictví, výrobě alkoholu mléčné kvašení • pyruvát je redukován NADH za vzniku laktátu bez uvolnění CO2 • u některých hub a bakterií– výroba sýrů, jogurtů (Lactobacillus bulgaricus) u lidských svalových buněk při fyzické námaze vzniká kys. Mléčná, která je v játrech • odbourána zpět na pyruvát srovnání BUNĚČNÉHO DÝCHÁNÍ a FERMENTACE:
Podobné dokumenty
Problematika desinfekce vody UV zá řením
“multiwave”, jehož autorem je holandský vý robce Berson UV-techniek, Nuenen.
Kapitola 1 Statistické modely tvaru a vzhledu
metod mnoharozměrné statistické analýzy a sloužı́ k nalezenı́ lineárnı́ kombinace přı́znaků,
kterými lze charakterizovat daný soubor dat. LDA se opětovně použı́vá k redukci dimenze
da...
Statistické modely tvaru a vzhledu
PCA je ortogonálnı́ transformace předpokládaně korelovaných
přı́znaků na novou sadu přı́znaků, které jsou vyjádřeny lineárnı́
kombinacı́ nekorelovaných tzv. hlavnı́ch komponent
1. slo...
Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní
a. přeměna GDP na GTP
8) sukcinát --> fumarát
a. dochází k přeměně FAD --> FADH2
Fotosyntéza
FOTOSYNTÉZA - obsah
primární fáze
- fotosystém I
- fotosystém II
sekundární fáze
C3-rostliny
C4-rostliny
CAM-rostliny
- celkové schéma fotosyntézy
- test
Zeitplan German Winner Show [PDF: 1,44 MB]
German Winner Show 2016 – Hallen- und Ringeinteilung
Rasse