Sestava 1 - XLI. Flebologické dny s mezinárodní účastí

XXXVII. FLEBOLOGICKÉ DNY
s mezinárodní účastí
Institut klinické
a experimentální medicíny
(IKEM) Praha
9. – 10. listopadu 2012
pod záštitou
ministra zdravotnictví České republiky
doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc.
pořádá
Česká flebologická společnost
České lékařské společnosti J. E. Purkyně
prezident konference
prim. MUDr. Jaroslav Strejček, CSc
PROGRAM
www.phlebology.cz
Výbor České flebologické společnosti:
prim. MUDr. Jaroslav Strejček, CSc. (předseda)
prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc. (vědecký sekretář)
prim. MUDr. Svatopluk Kašpar, Ph.D. (pokladník)
členové:
prim. MUDr. Georgios Karadzos
prim. MUDr. Karel Roztočil, CSc.
MUDr. Jaromír Seyček
prim. MUDr. Jiří Spáčil, CSc.
revizní komise:
doc. MUDr. Hana Čepeláková, CSc. (předseda)
prof. MUDr. Karel Benda, DrSc.
+ prof. MUDr. Jaroslav Mayzlík, CSc.
Generální sponzoři:
Mediální partneři:
P
f
Vystavovatelé:
AAR
Berlin-Chemie / A. Menarini Česká republika
Bioster
Covidien ECE
Diagnóza
Maxis
Medi
Mladá fronta – divize Medical Services
Servier
Organizační sekretariát:
Congress Business Travel, spol. s r o.
Monika Šenderová
Lidická 43/66
150 00 Praha 5
tel.: 224 942 575, 224 942 579
fax: 224 942 550
e-mail: [email protected]
místo konání / registrace
Místo konání:
Institut klinické
a experimentální medicíny
(IKEM)
Kongresový sál
5. patro – budova A
Vídeňská 1958/9
140 21 Praha 4
Konference je zahrnuta do systému celoživotního vzdělávání
a ohodnocena kreditními body pro lékaře a sestry. Každý účastník obdrží osvědčení o účasti u registrace.
Registrace:
Registrační poplatky uhrazené do . 9. 0
členové ČFLS
sestry
ostatní
přednášející
společenský večer 9.11.pro doprovázející osobu
850 Kč
600 Kč
1 000 Kč
0 Kč
500 Kč
Všechny registrační poplatky uhrazené po . 9. 0 a na místě
jsou ve výši 00 Kč.
Plný registrační poplatek zahrnuje:
účast na odborném jednání a výstavě firem
● společenský večer 9. 11. 2012 s programem a rautem
● 2x oběd
● občerstvení během přestávek
● materiály konference (program, abstrakta, jmenovka, taška)
● osvědčení o účasti
●
Vybavení k prezentaci:
Přednášející budou mít k dispozici prezentační techniku pro projekci z PC (Power Point).
Jednací jazyky:
Čeština, slovenština, angličtina bez simultánního tlumočení.
program XXXVII. flebologických dnů
Pátek, 9. . 0
08,00
Registrace
09,0 - 0,00 Slavnostní zahájení
0,00
Keynote lecture
Strejček J.
Evropský konsenzus o skleroterapii
0,5 - ,5 Blok I: Etiopatogeneza žilních onemocnění
Předsednictvo: Strejček J., Spáčil J., Seyček J.
Bartoš P.
Vaskulární centrum Ostrava a Centrum zdraví
Sagena Frýdek Místek
Žilní onemocnění dětí mladších 5 let
Spáčil J.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
Snížený žilní odtok při natažení dolní
končetiny
Švestková S.
Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno
Bolest u chronického žilního onemocnění
Slonková V.
Dermatovenerologická klinika FN Sv. Anna
a LF MU Brno
Vliv chronických bércových vředů
na kvalitu života
SYMPOZIUM SERVIER
Švestková S.
Zeptejte se odborníka
,5 - ,0 Blok II: Žilní chirurgie I
Předsednictvo: Reček Č., Kašpar S., Žernovický F. Jr.
Reček Č.
dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice,
Hradec Králové
Hemodynamický paradox: Pravděpodobná
příčina recidivujícího refluxu u varikózních
onemocnění
Kašpar S., Štiegler P, Maixner R.
Flebocentrum Hradec Králové a Chirurgická
klinika Univerzity Pardubice
Deset let zkušeností s endovenózním laserem
,
program XXXVII. flebologických dnů
,5 - ,5 Kávová přestávka
Julínek S., Malý I.
Palas Athéna , s. r. o., Klinika jednodenní chirurgie
Praha 4 a Ambulantní poradna pro všeobecnou
a cévní chirurgii, Praha 2
Naše výsledky s 70 nm laserem
Žernovický F. Jr., Marton E., Kanalíková K., Tomka J.,
Šefránek V., Dvořáček P., Šlais M., Štádler P.,
Bihari I., Oláh Z.
NUSCH Bratislava a Nemocnice na Homolce Praha
RFA ( radiofrequency ablation) –
an endovenous crossectomy: Multicenter
prospective study Bratislava, Prag, Budapest
Pecháček V., Šefr R., Kaplan Z.
Angiologická ambulance, Chirurgická ambulance,
Brno
Bezpečnost a tolerabilita termální ablace
párou v ambulantním provedení
,0 - ,0 Oběd
5
program XXXVII. flebologických dnů
,0 - 5,5 Blok III: Žilní chirurgie II
Předsednictvo: Veverková L., Mazuch J.,
Žernovický F.
Veverková L., Kalač J., Konečný J., Jeroušek J.
I. chirurgická klinika LF MU a FN Sv. Anna, Brno
Základním pojmem, který rozhoduje o
správnosti léčby či jejím pochybení, je ….?
Vlachovský R., Novotý T., Buček J., Dvořák M.,
Staffa R.
II. chirurgická klinika LF MU u Sv. Anny v Brně
Hodnocení kvality života pacientů po
endovenózní a klasické operaci varixů „Venous
Clinical Severity Score“ (VCSS)
Reček Č.
dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice,
Hradec Králové
Bércové perforátory: Mythus a skutečnost
Žernovický F.
Angio,s.r.o., Bratislava
Venózne ulcera predkolení – úloha perforátorov
Mazuch, J., Mištuna, D., Huľo, E., Červená, Z.
Chirurgická klinika JLF UK a UNM Martin,
Slovensko
Chirurgická liečba varikoflebitíd dolných
končatín a ascenzie trombózy
5,5 - ,5 Kávová přestávka
Předsednictvo: Hirmerová J., Broulíková A.,
Roztočil K.
Roztočil K., Matuška J., Hirmerová J., Strenková J.
Klinika transplantační chirurgie, IKEM Praha
Cévní ambulance MATMED s.r.o., Hodonín
II. interní klinika LF UK Plzeň
Institut biostatistiky a analýz, MU Brno
Registr povrchových tromboflebitid v ČR
Hirmerová J., Seidlerová J., Šubrt I., Šlechtová J.
II. interní klinika LF UK a FN Plzeň, Ústav lékařské
genetiky, LF UK a FN Plzeň, Ústav klinické
biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň
Výskyt trombofilních stavů s izolovanou
povrchovou trombophlebitidou dolních
končetin
program XXXVII. flebologických dnů
,5 - 7,5 Blok IV: Žilní záněty, trofické defekty
Spáčil J.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
Žilní trombóza – patofyziologie, diagnostika
a přehled současných možností léčby
Broulíková A.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
Posttrombotický syndrom – epidemiologie,
patofyziologie, klinika
Fejfarová V., Jirkovská A., Wosková V., Kučerová M.
IKEM Praha
Diagnostika a ošetřování ischemických defektů
Jirkovská A., Fejfarová V., Mezaninová L.
IKEM Praha
Aktuální problematika infekce
a osteomyelitidy u pacientů se syndromem
diabetické nohy
0,00
Společenský večer
(Hotel Yasmin, Politických vězňů 12/913, Praha 1)
7
program XXXVII. flebologických dnů
Sobota, 0. . 0
0,00 - ,00 Lymfologie, chronické rány, varia
Předsednictvo: Pospíšilová A., Navrátilová Z.,
Karadzos G
Navrátilová Z.
Kožní ambulance se specializací na flebologii
a lymfologii, Brno
Otoky dolních končetin žilního a lymfatického
původu - diferenciální diagnostika
a terapeutické možnosti
Němcová D., Mateřanková A.
Dermatovenerologická ambulance Hlučín s. r. o.
Strangulující jizvy - příčina některých
sekundárních lymfedémů a jejich řešení
infiltracemi hyaluronidázou
Karadzos G.
Chirurgické odděl., Semily
Narůstající počet amputací DK u diabetiků
Karadzos G.
Chirurgické odděl., Semily
Luxace kolenního kloubu po TEP a disekce AP
Stracenská J.
Kožní ambulance, Dermal Centre Mělník
In vivo a in vitro testy vybraných materialů
vlhké terapie - porovnávací studie
Stracenská J.
Kožní ambulance, Dermal Centre Mělník
Význam a přínos stěru z chronické rány
pro praxi
8
,00
Zakončení konference, oběd
program XXXVII. flebologických dnů
Vladimír Végh1 , Vondráček Jan2
1Edukafarm s.r.o., Praha
2Advokátní kancelář Jansta, Kostka & spol. /
Vysoká škola ekonomická Praha, Praha,
Česká republika
Doplňky stravy vs. léčivé přípravky ve
flebologii – praktické a právní aspekty
9
ABSTRAKTA
0
Bartoš P.
Vaskulární centrum Ostrava a Centrum zdraví Sagena, Frýdek Místek
[email protected]
Z odborných prací doc. MUDr. Horákové a z Bochumské studie I-III
a České studie I-II máme údaje o tom, že varixy se z více než v 45 %
manifestují před 18 rokem věku a žilní reflux může být přítomen již
od 8-9 roku dítěte a jeho četnost se postupně zvyšuje s věkem, přičemž v běžné pražské dětské populaci do 13 let věku byla pletysmograficky měřitelná žilní porucha průměrně u 14,2 % a výskyt varixů byl zaznamenám u 8,7 % dětí /Česká studie I/. Protože tato
problematika je ze strany pediatrů a flebologů stále nedoceněna,
snažili jsme se porovnat naše data ve skupině dětí mladších 15 let
získané v 2 cévních ambulancích v Moravskoslezském kraji s výše
uvedenými údaji. V období roku 1/2007 – 3/2011 jsme celkem vyšetřili 12207 pacientů, z tohoto počtu jsme identifikovali jen 19 dětí
mladších 15 let, přičemž 3 z nich měli zjevné necévní obtíže, po jejich vyřazení jsme získali nečetný soubor 16 dětských probandů a ten
jsme podrobili analýze. Jednalo se o 81 % dívek a 19 % chlapců průměrného věku 12,6 let /9-15let/ s přítomnou positivní rodinnou„žilní“ anamnézou v 81 %. Všichni naši dětští pacienti měli klinické
a funkční pletysmografické vyšetření žil /D PPG/, které ještě u 44 %
z nich bylo doplněno UZ vyšetřením dolních končetin /DKK/. Všichni vyšetřeni dětští pacienti byli symptomatičtí a z 69 % byl přítomen
jen jeden dominující klinický příznak - nejčastěji otok /v 56 %/, z poloviny se pak jednalo o lymfedém. Druhým nejfrekventnějším klinickým příznakem byl pocit tíhy DKK /31 %/, asi částečně modifikovaný současnou přítomností plochonoží /31 %/ a myalgiemi
a křečemi DKK /13 %/. Zjistili jsme, že v našem souboru dětských pacientů věk vyšetřovaného nijak nekoreloval s mírou klinických potíží ani se stupněm změřené žilní poruchy, kterou jsme však prokázali u 62 % všech dětí s průměrnou závažností 1,73 pletysmografického
stupně, bez stranové diferenciace /vše dle určené metodiky D PPG/,
současný výskyt varixů DKK byl zjištěn u 68 všech dětí /nejčastěji retikulární varixy 38 %, venectasie 19 %/. Dětské pacienty jsme pak léčili ze 75 % kompresí, nejčastěji podpůrnou /44 %/, jako doplňkovou léčbu jsme pak indikovali venofarmaka /31 %/ a lymfodrenáže
/31 %/ a kontrolu ve sledovaném období jsme realizovali u 3 dětí
/19 %/. Dle zkušeností a skromných výsledků našeho pracoviště četnost vyšetření /1,31 promile/ v souboru dětí do 15 let věku určitě neodpovídá závažnosti této problematiky. Důsledněji by měli být indikováni a vyšetřováni symptomatičtí dětští pacienti této věkové
skupiny a u dětí asymptomatických pak prošetřovat hlavně dívky
s positivní rodinou anamnézou, eventuálně došetřit i sourozence.
abstrakta
ŽILNÍ ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ MLADŠÍCH 5 LET
abstrakta
BOLEST U CHRONICKÉHO ŽILNÍHO ONEMOCNĚNÍ
Švestková S.
Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno
[email protected]
Bolest nohou patří mezi nejčastější stesky pacientů s onemocněním
žil a kvůli její chronické povaze má významný dopad na kvalitu života. A i když aktuální hypotézy o mechanismu vzniku žilní bolesti
naznačují její zánětlivý původ a byl přesněji označen mechanismus,
který řídí interakci mezi mediátory zánětu a žilními nociceptory, je
stále obtížné interpretovat kauzální vztah mezi žilním onemocněním a bolestí.
Bolest provázející žilní onemocnění se těžko popisuje a intenzita bolesti nekoreluje se závažností onemocnění žil, proto u mnoha pacientů trpících žilní bolestí nenajdeme objektivní klinické projevy.
VLIV CHRONICKÝCH BÉRCOVÝCH ULCERACÍ NA KVALITU ŽIVOTA
Slonková V.
I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
[email protected]
Cíl práce: Cílem studie bylo získat chybějící údaje o kvalitě života
u pacientů s chronickými bércovými vředy.
Metodika: Do studie bylo zahrnuto celkem 100 pacientů s chronickými bércovými vředy venózní nebo smíšené etiologie. Každý z pacientů vyplnil speciální soubor otázek zaměřených na kvalitu života
pacientů s chronickými bércovými ulceracemi. Otázky byly rozděleny do 6 oblastí, které zahrnovaly bolest, psychické, sociální a psychologické aspekty, omezení denních činností a problematiku terapie.
Výsledky: Většina pacientů udávala bolesti, které byly lokalizovány
jak v oblasti bércového vředu, tak v jeho okolí. Intenzita bolesti byla
hodnocena pomocí numerické škály bolesti. Většina pacientů popisovala bolest v klidu a také bolest při převazu. Bolest často vedla
k poruchám spánku. Většina pacientů udávala mírné omezení zájmových aktivit a domácích prací. Polovina pacientů byla nucena nosit větší číslo obuvi, většina pacientů také změnila svůj styl oblékání.
Pacienti často udávali sociální izolaci a mnoho z nich bylo závislých
na pomoci jiných lidí. Většina pacientů udávala pocity deprese a úzkosti.
Závěr: Chronické bércové vředy mají negativní vliv na kvalitu života
pacientů, zejména kvůli bolesti, kterou pacienti pociťují.
Švestková S.
Dermatovenerologická klinika LF MU a FN Brno
[email protected]
abstrakta
ZEPTEJTE SE ODBORNÍKA…
Co nejvíce zajímá a trápí 465 521 uživatelů, kteří v letech 2007-2012
navštívili stránky www.zilniporadna.cz? Kolik návštěvníků se vrátilo
opakovaně? Na co se nejčastěji ptali a dokážeme jim vždy poradit?
To vše a další je shrnuto v přednášce, která je bilancí 5 letého trvání
stránek www.zilniporadna.cz a která by chtěla rozproudit diskuzi
s účastníky kongresu na dané téma.
HEMODYNAMICKÝ PARADOX: PRAVDĚPODOBNÁ PŘÍČINA
RECIDIVUJÍCÍHO REFLUXU U VARIKÓZNÍHO ONEMOCNĚNÍ
Reček Č.
dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové
[email protected]
Recidivující reflux je častým jevem u varikózního onemocnění; jeho etiologie dosud nebyla objasněna. Spontánní progrese onemocnění, neadekvátní léčení a neovaskularizace byly považovány
za pravděpodobné příčiny refluxu. Nicméně ani lege artis provedené léčení, ani vytvoření mechanických bariér v třísle, jež měly
zamezit neovaskularizaci, nedokázaly recidivě zabránit. Rozhodující vliv na tvorbu recidivy může mít hemodynamický faktor - ambulatorní tlakový gradient 37,4 ± 6,4 mm Hg vznikající během činnosti lýtkové pumpy mezi stehenní žílou a insuficientními
povrchními žílami na stehně po vyřazení refluxu v saféně. Tento
tlakový rozdíl zvyšuje proudění krve přes preformované drobné
spojky mezi hlubokými a povrchními žílami na stehně, což zvyšuje fluid shear stress na jejich endotelu a spouští uvolňování vasoaktivních látek, jež vedou k progresivní dilataci těchto spojek; výsledkem je recidivující reflux. Podobné biofyzikální a biochemické
procesy probíhají i v jiných klinických situacích: u tepenných obliterací, žilních trombóz a vrozených a.-v. píštělí a vedou k tvorbě
kolaterálního oběhu.
Na druhé straně zrušením refluxu v saféně lze odstranit i tu nejtěžší
hemodynamickou poruchu a obnovit fyziologické hemodynamické
poměry. Varikózní onemocnění tedy v sobě zahrnuje hemodynamický paradox: bezprostředně po vyřazení refluxu v saféně se nastolí fyziologické hemodynamické poměry, ale zároveň se tím vytvoří předpoklady pro recidivu refluxu a pro postupný návrat
k původnímu patologickému stavu. Touto skutečností lze vysvětlit,
proč k recidivám dochází po použití jakékoliv terapeutické metody.
abstrakta
Jedině trvalé znemožnění drenáže žilní krve z insuficientních povrchních žil stehna do hlubokých žil bérce, tj. nastolení poměrů typických pro zdravé jedince by dokázalo vyléčit varikózní onemocnění.
DESET LET ZKUŠENOSTÍ S ENDOVENÓZNÍM LASEREM
Kašpar S.1,2, Štiegler P.2,Maixner R.2
1Flebocentrum Hradec Králové
2Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Chirurgická klinika
Krajské nemocnice Pardubice
[email protected]
Cíl: Endovaskulární uzávěr safény reprezentuje miniinvazivní alternativu radikální chirurgické léčby. Tato studie shrnuje naše dosavadní
zkušeností s endovenózním laserem.
Materiál a metodika: Během posledních 10 let jsme po úvodních laboratorních experimentech uskutečnili celkem 1672 endovenózních
laserových výkonů na kmenových žilách dolních končetin u 1263 pacientů. Každý nemocný byl před operací vyšetřen jednak klinicky
a také pomocí barevného duplexního ultrazvuku. Pooperační vyšetření opět klinicky a ultrazvukem bylo prováděno 3.-5. den po operaci a dále za 1 a 6 měsíců a pak jednou ročně. Výsledky byly hodnoceny porovnáním klinického skóre CEAP klasifikace a kvality života
před a po výkonu, hodnocením procenta rekanalizací a dále užitím
Kaplan-Meierovy statistiky.
Výsledky: Jednou byla diagnostikována hluboká žilní trombóza v povodí vena poplitea, k plicní embolizaci v našem souboru nedošlo.
Pooperační data v různých časových periodách byla k dispozici
u 99,3 % všech výkonů.
Uzávěr safény byl verifikován v 97,3 % po 1 měsíci, neuzavření safény nebo časné zprůchodnění jsme zaznamenali u 2,7 % výkonů. Uzávěr při poslední kontrole byl 93,9 %. Průměrná klinická CEAP klasifikace se zlepšila z 2,22 před operací na 0,24 za 1 měsíc po výkonu a na
0,48 při poslední kontrole. Také kvalita života byla v laserové skupině signifikantně lepší než ve skupině pacientů operovaných tradičním strippingem (p< 0,001). Pracovní neschopnost byla při endovenózní léčbě kratší (medián 0 dnů) ve srovnání s tradiční léčbou
(medián 40 dnů), p< 0,001.
Závěr: Výsledky endovenózní laserové ablace závisejí především na
dokonalém předoperačním ultrazvukovém vyšetření a technicky
správném provedení výkonu s cílem aplikace dostatečné laserové
energie do postižené žíly. Dlouhodobé výsledky těchto zákroků jsou
přinejmenším stejné ale i lepší ve srovnání s tradiční otevřenou chirurgickou terapií.
Julínek S.1, Malý I.2
1Palas Athéna, s.r.o., Klinika jednodenní chirurgie, Praha 4
primář MUDr. L.Winkler
2Ambulantní poradna pro všeobecnou a cévní chirurgii, Praha 2
abstrakta
NAŠE VÝSLEDKY S 70 nm LASEREM
[email protected]
Autoři prezentují bohaté zkušenosti s nejmodernějším typem laserového generátoru 1470 nm diodový laser firmy Biolitec. Výhodou
tohoto laseru je šetrnější ošetření žilní stěny a zajištění maximálního pooperačního komfortu pacientů v porovnání se staršími typy laserových generátorů.
Náš přístup je založen na endovenózním ošetření celého průběhu
velké safény (i malé safény) z miniincize u kotníku. K lokalizaci laserového vlákna v safénofemorální nebo safénopopliteální oblasti
používáme peroperační ultrazvuk. V případech velkého průměru safény nebo přítomnosti akcesorní safény neošetřitelné laserem z periferie indikujeme krosektomii. Výkon je proveden v celkové anestezii kombinované s tumescentním roztokem. Tributární větve
ošetřujeme v jedné době na operačním sále, exstirpací nebo pěnovou skleroterapií. Pooperační kontroly s ultrazvukovým vyšetřením
probíhaly v intervalech 3 dnů, 3 měsíců, 1 roku a 2 let.
Do 31.12.2011 jsme provedli s 1470 nm laserem 530 endovenózních
výkonů u 453 pacientů. V současné době tvoří pacienti ošetření laserem 60 % z celkového počtu odoperovaných pacientů pro primární varixy. Zásadním parametrem vypovídající o úspěšnosti terapie je procento rekanalizací, které bylo 7.4 % ve sledovaném
souboru. Ze závažných komplikací se jednou vyskytla flebotrombóza v povodí popliteální vény po ošetření malé safény. Plicní embolie
nebyla zaznamenána. K častým malým komplikacím jsou indurace
v průběhu safény, hyperpigmentace. Trvalé parestézie v průběhu
nervus safénus jsou ojedinělé při použití tumescentní anestézie.
Závěr: Ošetření 1470 nm laserem představuje v současné době jednu z nejefektivnějších endovenózních metod.
5
abstrakta
RFA (RADIOFREQUENCY ABLATION) - AN ENDOVENOUS CROSSECTOMY: MULTICENTER PROSPECTIVE STUDY BRATISLAVA,
PRAG, BUDAPEST
Žernovický F.Jr., Marton E., Kanalíková K., Tomka J., Šefránek V, Dvořáček P.,
Šlais M., Štádler P., Bihari I., Oláh Z.
NUSCH Bratislava, Slovensko
Nemocnice na Homolce, Praha
[email protected]
The most frequent objection against endovenous surgery of varicose veins is the statement that crossectomy is the only radical
aproach. We developed a new tumescence technique in the region
of saphenofemoral junction. Creating a fluid wall between the femoral and great saphenous veins we achieve a complete protection
of the femoral vein and complete compression of the saphenofemoral junction. Under these conditions a better contact of the catheter with the GSV is possible. The tip of the catheter can be positioned 1 cm from the confluence. In more as 90 % of cases treated by
this technique in five independent institutions we achieved a „zero
stump“ (a stump shorter as 0.5 cm) which is compatible with a standard surgical crossectomy. Our results support the conclusion, that
RFA technique is as valuable as the open crossectomy.
BEZPEČNOST A TOLERABILITA TERMÁLNÍ ABLACE PÁROU V AMBULANTNÍM PROVEDENÍ
Pecháček V., Šefr R., Kaplan Z.
Angiologická ambulance, Chirurgická ambulance, Brno
[email protected]
Endovenózní ablace pomocí páry je nejnovější variantou termálních
technik v invazivní léčbě varikózních žil. Bezpečnost výkonu v ambulatním provedení (zákrokový sálek chirurgické ambulance) byla
sledována u 27 pacientů. Nebyla zaznamenána plicní embolie, hluboká žilní trombóza, trombóza nasedající na termální uzávěr žíly
v oblasti junkce ani jiná závažná příhoda. Došlo ke dvěma malým popáleninám v oblasti venepunkce, nebyly přítomny pigmentace, významnější hematomy ani neurologické komplikace. Tolerabilita zákroku byla hodnocena ve skupině 20 pacientů., a to kvantifikací
bolesti pomocí 10 bodové vizuálně-analogové škály v průběhu
prvních 10 dní. Průměrná maximální bolest byla 1.45 ve zbytku operačního dne a 0.23, 0.20 a 0.11 ve 3., 6. a 9. pooperačním dni.
Vlachovský R., Novotný T., Buček J., Dvořák M., Staffa R.
II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno
[email protected]
abstrakta
HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ PO ENDOVENÓZNÍ
A KLASICKÉ OPERACI VARIXŮ POMOCÍ „VENOUS CLINICAL SEVERITY SCORE“ (VCSS)
Úvod: Hlavním cílem klasické chirurgické i endovenózní terapie křečových žil dolních končetin je redukce symptomů spojených s chronickou žilní insuficiencí. Cílem naší prospektivní studie bylo srovnat
hodnocení kvality života po endovenózní a klasické operaci pomocí dotazníku venous clinical severity score (VCSS).
Metody: Mezi zářím 2009 a dubnem 2011 bylo do naší studie zařazeno 112 pacientů (56 s laserovou ablací, 56 s klasickou operací).
V obou nerandomizovaných skupinách bylo provedeno předoperační hodnocení pomocí dotazníku VCSS a dále klinické a duplexní
ultrazvukové vyšetření 7 dnů, 4 týdny a 6 měsíců po výkonu, spolu
s tím pak bylo vždy provedeno hodnocení pomocí dotazníku VCSS.
Výsledky: Předoperačně, po 7 dnech, 4 týdnech a 6 měsících bylo skóre VCSS 8,2 ± 2,3 u 56 končetin, 5,9 ± 2,0 u 51 končetin, 5,5 ± 2,1 u 45
končetin a 3,4 ± 1,5 u 42 končetin ve skupině po klasické operaci. Předoperačně, po 7 dnech, 4 týdnech a 6 měsících bylo skóre 8,1 ± 2,5 u 56
končetin, 4,9 ± 2,1 u 54 končetin, 3,9 ± 1,9 u 49 končetin a 3,2 ± 1,4 u 48
končetin ve skupině po endovenózní terapii. VCSS skóre bylo signifikantně lepší u skupiny po endovenózní terapii po 7 dnech a 4 týdnech
(p < 0,001). Po 6 měsících nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl.
Závěr: V obou námi hodnocených skupinách jsme zaznamenali ústup symptomů chronické žilní insuficience. V časném pooperačním
období odstraňuje endovenózní terapie limitace v kvalitě života
oproti klasické operaci. VCSS považujeme za vhodný nástroj pro hodnocení kvality života po výkonech na varixech dolních končetin.
BÉRCOVÉ PERFORÁRORY: MYTHUS A SKUTEČNOST
Reček Č.
dříve Chirurgická klinika fakultní nemocnice, Hradec Králové
[email protected]
Linton 1938 a zejména Cockett a Jones 1953 vytvořili teorii o insuficientních bércových perforátorech a o jejich významu pro vznik těžké
formy CVI a bércových vředů. Tato teorie byla přijata většinou flebologů a cévních chirurgů a je dosud uznávaná. Podle ní u zdravých jedinců jsou bércové perforátory suficientní a umožňují proudění žilní krve
pouze z povrchních do hlubokých žil bérce. Když se v průběhu patologického procesu stanou insuficientní, umožní, aby během aktivity lýt-
7
abstrakta
kové pumpy značné množství krve bylo vytlačováno z hlubokých do
povrchních žil bérce; způsobí tím žilní hypertenzi, hemodynamickou
poruchu, jež vede k tvorbě bércových vředů. Tato teorie se opírá pouze
o subjektivní domněnky, nebyla vědecky prokázána. Naopak několik
průkazných skutečností tuto teorii vyvrací. V bércových perforátorech
je bidirekcionální proudění krve s vektorem směřujícím do hlubokých
žil, a to jak u nemocných s varixy, tak i u zdravých jedinců. U varikózního onemocnění je tato komponenta směřující dovnitř do hlubokých
žil tím výraznější, čím intensivnější je reflux v saféně, a čím širší,„insuficientnější“ jsou bércové perforátory; je to tedy pravý opak toho, co tvrdí
Cockettova teorie. Ani široké, výrazně insuficientní bércové perforátory nezpůsobují ambulatorní žilní hypertenzi; je tomu právě naopak: přímé měření žilního tlaku v širokých insuficientních bércových perforátorech ukázalo, že jakmile se přeruší reflux v saféně, výchozí
hydrostatický tlak vykazuje během aktivity lýtkové pumpy fyziologický pokles jako u zdravých jedinců. Dělení bércových perforátorů na suficientní a insuficientní bylo svévolně vymyšleno a neodpovídá skutečnosti. Bércové perforátory jako celek se i u zdravých jedinců
nechovají jako jednocestný ventil, nýbrž umožňují proudění oběma
směry. Systolická komponenta tohoto proudění směřující během svalové kontrakce do povrchních žil není patologickým jevem, nýbrž fyziologickým centripetálním (k srdci směřujícím) tokem krve, jež je odváděna velkou safénou do stehenní žíly; velká saféna je tedy přídatným
ramenem (vedle podkolenní a stehenní žíly) odvádějícím krev během
svalových kontrakci z bérce směrem k srdci. Hlavní fyziologickou funkcí bércových perforátorů je bezprostřední vyrovnávání tlakových změn
mezi hlubokými a povrchními žílami bérce během činnosti lýtkové
pumpy; tyto žíly se tedy chovají jako spojité nádoby. Bércové perforátory představují vyústění refluxu do hlubokých žil bérce, jsou spojeny
s dolním pólem ambulatorního tlakového gradientu, a nemohou proto být u primárních varixů zdrojem refluxu či recidivy refluxu.
VENÓZNE ULCERA PREDKOLENÍ - ÚLOHA PERFORÁTOROV
Žernovický F.
Angio Bratislava, Slovensko
[email protected]
8
Inkompetentná liečba hlbokej žilnej trombózy má za následok vznik
posttrombotického syndrómu. Charakterizujú ho predovšetkým oedém a progredujúce zmeny kože – pigmentácia, indurácia, fibróza,
často pod obrazom „atrophie blanche“. Po rokoch môže vzniknúť
obávaný nehojaci sa vred predkolenia.
Pathogeneticky ide o venóznu hypertenziu, ktorej príčinou zriedka je
obštrukcia hlbokých žíl, najčastejším problémom je r e f l u x - jed-
abstrakta
nak v samotných hlbokých žilách, častejšie ide o reflux saphenofemorálny, alebo saphenopopliteálny. Pri venóznych vredoch najčastejšie ide o reflux v insufficientných p e r f o r á t o r o c h.
Absolútnu väčšinu venóznych vredov predkolenia možno zahojiť
správnou kompressiou. Problémom sú však časté recidívy. Tým môžeme zabrániť odstránením refluxu. Najčastejšie ide o reflux v mediálnych perforátoroch predkoklenia, ktorý môžeme odstrániť chirurgicky (Linton, SEPS), endovenózne, alebo sklerotherapiou.
V našej ambulancii sme liečili 290 venóznych vredov, 178 (61 %) iba
kompressiou, 112 (39 %) kompressiou a sklerotherapiou. 68 sklerotizácií sme uskutočnili v prítomnosti otvoreného vredu, 54 po zahojení vredu.
258 (89 %) vredov sme zahojili, 8 (2 %) sa nezahojilo, 24 (8 %) sa stratilo z evidenicie, 18 (6 %) recidivovalo. Za pozornosť stojí, že recidivovalo 15 (5,1 %) vredov liečených iba kompressiou a iba 3 (1,0 %) recidivovali po liečbe kompressiou a sklerotizáciou.
Na základe uvedených výskedkov doporučujeme u venóznych vredov s insufficientnými perforátormi likvidáciu týchto zdrojov refluxu. Znížime tým riziko recidív o 80 %.
CHIRURGICKÁ LIEČBA VARIKOFLEBITÍD DOLNÝCH KONČATÍN
A ASCENZIE TROMBÓZY
Mazuch J., Mištuna D., Huľo E., Červená Z.
Chirurgická klinika JLF UK a UNM Martin, Slovensko
[email protected]
Varikoflebitída (VF) je častou komplikáciou varikóznej choroby dolných končatín. Ide o zápalovo-trombotický proces na chorej dilatovanej varikóznej žile a považujeme ju za komplikáciu varixov. Nepovažujeme ju za venózny tromboembolizmus. Je však možná aj
koincidencia varikoflebitídy s hĺbkovou venóznou trombózou (HVT)
hlavne u trombofilných stavov. Preto je potrebné u každého pacienta s VF vyšetriť celý venózny systém oboch dolných končatín ultrasonograficky, nakoľko bola sonograficky zaznamenaná aj koincidencia HVT na kontralaterálnej strane. V takom prípade stav treba
už hodnotiť ako venózny tromboembolizmus.
Treba zásadne rozlišovať dve formy povrchových tromboflebitíd:
trombophlebitis superficialis varicosa (90 %), a trombophlebitis superficialis non varicosa (10 %). Synonymami pre uvedenú diagnózu
sú: trombophlebitis superficialis varicosa, varicophlebitis, povrchová
varikózna trombophlebitída.
Ascenzia trombózy cez v. safénu magnu môže mať za následok aj
hĺbkovú venóznu trombózu, keď trombóza prestúpi cez safenofemorálnu junkciu do v. femoralis comunis a v. iliaca.
9
abstrakta
Zo súboru 202 pacientov s VF autori zaznamenali v 13 prípadoch
(6,4 %) ascenziu trombózy až po safenofemorálnu junkciu (SFJ), ktoré riešili radikálne chirurgicky. V 2 prípadoch došlo k prestúpeniu
trombózy cez SFJ na hĺbkový venózny systém a preto bola vykonaná iliofemorálna trombektómia Fogartyho katétrom. Taktiež všetky
varikoflebitídy sme riešili flebektómiou, prípadne v niektorých prípadoch aj strippingom.
VÝSKYT TROMBOFILNÍCH STAVŮ U PACIENTŮ S IZOLOVANOU
POVRCHOVOU TROMBOFLEBITIDOU DOLNÍCH KONČETIN
Hirmerová J.1, Seidlerová J.1, Šubrt I.2, Šlechtová J.3
1II. interní klinika LFUK a FN Plzeň
2Ústav lékařské genetiky LFUK a FN Plzeň
3Ústav klinické biochemie a hematologie LFUK a FN Plzeň
[email protected]
0
Úvod: Povrchová tromboflebitida bývá stále ještě na rozdíl od hluboké žilní trombózy (HŽT) považována za dosti banální onemocnění. Rizikové faktory obou chorob se však částečně překrývají.
Cíl studie: Zhodnotit prevalenci trombofilních stavů ve skupině pacientů s izolovanou povrchovou tromboflebitidou na dolních končetinách.
Metody: Vyšetřili jsme 74 pacientů (věk 26-88 let, 70 % žen) s příznaky povrchové tromboflebitidy. Bylo provedeno klinické vyšetření, duplexní sonografie povrchových i hlubokých žil dolních končetin a laboratorní vyšetření trombofilie.
Výsledky: Rodinná anamnéza HŽT či povrchové tromboflebitidy byla
pozitivní u 34 %, resp. 32 %. HŽT či povrchovou tromboflebitidu v osobní anamnéze udávalo 28 %, resp. 47 % nemocných. Průměrné trvání
symptomů bylo 9,6 dní. V 90 % se jednalo o varikoflebitidu. Postižení
bylo v 50 % levostranné, v 47 % pravostranné a ve 3 % oboustranné.
Trombofilní stav byl zjištěn u 35 % nemocných. U 13 pacientů
(17,5 %) byla nalezena leidenská mutace v genu pro faktor V (z toho
ve 3 případech v homozygotním stavu), u 5 nemocných (6 %) mutace v genu pro protrombin G20210A v heterozygotním stavu, deficit
přirozených inhibitorů koagulace mělo celkem 9 nemocných (v jednom případě deficit proteinu C, ve třech deficit proteinu S a v pěti
deficit antitrombinu). Antifosfolipidový syndrom byl diagnostikován
u jednoho pacienta.
Vrozený trombofilní stav byl častěji zjištěn u pacientů s rodinnou
anamnézou tromboembolie, jinak však nebyly významné rozdíly ve
výskytu trombofilie mezi nemocnými s pozitivní či negativní osobní
anamnézou HŽT či povrchové tromboflebitidy.
Závěr: Naše výsledky svědčí pro poměrně vysoký výskyt trombofil-
abstrakta
ních stavů u nemocných s izolovanou povrchovou tromboflebitidou.
Riziko tromboembolických komplikací u těchto pacientů však dosud v klinické praxi není dostatečně oceňováno. Povrchová tromboflebitida by měla být chápána jako nedílná součást žilní tromboembolické nemoci.
OTOKY DOLNÍCH KONČETIN ŽILNÍHO A LYMFATICKÉHO PŮVODU - DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA A TERAPETICKÉ MOŽNOSTI
Navrátilová Z.
DermAngio s.r.o., Brno
[email protected]
S otoky dolních končetin se ve flebologických ambulancích setkáváme velmi často. Edém, rozvíjející se na podkladě chronické žilní insuficience patří mezi nejčastější typy otoků, nezřídka se zde také diagnostikuje otok na podkladě selhání či poškození mízního systému
– lymfedém.
Na rozvoji otoku se spolupodílí celá řada faktorů – rovnováha mezi
intravaskulárním hydrostatickým a onkotickým tlakem na jedné straně a tlakem interstitiální tekutiny na straně druhé, poměr mezi kapilární permeabilitou a lymfatickou drenáží. Porucha vzájemného
poměru těchto parametrů může vést k narušení balance extravaskulární tekutiny. Na manifestaci otoku má také významný vliv koncentrace plazmatických a interstitiálních proteinů, hormonální výkyvy stejně jako aktivace zánětlivé kaskády a aktivace leukocytů.
Při rozvoji chronické žilní insuficience symptom otoku probíhá pod
různým klinickým obrazem a nejpokročilejších stádiích se velmi často kombinuje i s otokem lymfatickým. Klinický obraz flebedému, lymfedému a flebolymfedému má své specifické příznaky. I když základním pilířem konzervativní terapie žilních a lymfatických otoků
je kompresivní terapie a vhodná pohybová aktivita, doplněná celkovou terapií a fyzikální léčbou, mají léčebná schémata u jednotlivých typů otoku svá specifika. Dodržení těchto postupů může mít
významný vliv na účinnost terapie.
STRANGULUJÍCÍ JIZVY - PŘÍČINA NĚKTERÝCH SEKUNDÁRNÍCH
LYMFEDÉMŮ A JEJICH ŘEŠENÍ INFILTRACEMI HYALURONIDÁZOU
Němcová D., Mateřanková A.
Dermatovenerologická ambulance, Hlučín
[email protected]
Autorky presentují 4 kasuistiky pacientů, kterým jizvy nejrůznějšího
původu (úrazy, operace, zánětlivé reakce po injikovaných prepará-
abstrakta
tech apod.) kontrakcí a strangulací působily sekundární lymfedémy
a lymforrhoeu.
Řešením byly injekční infiltrace hyaluronidázy do postižených oblastí.
Je zdůrazněno stanovení správné taktiky a strategie postupu tak, aby
se optimalizoval stav funkčne i esteticky a naopak se nezhoršil a neumožnil tak provokaci erysipelu.
NARŮSTAJICÍ POČET AMPUTACÍ DK U DIABETIKŮ - DŮVODY
A JEJÍCH ŘEŠENÍ
Karadzos G.
Chirurgické oddělení nemocnice v Semilech
[email protected]
Autor se zamýšlí nad narůstajicím počtem vysokých amputací DK
u diabetické nohy. Možností jejích řešení jak radiointervenční, tak
chirugické. Pedální by-passy jsou jednou z možností řešení a to ve
specializovaných centrech. Multioborová spolupráce a komplexní
vyšetření postížených pacientů je zárukou lepšího benefitu u tak závažného problému celosvětově rozšířeného.
LUXACE KOLENNÍHO KLOUBU PO TEP A DISEKCE AP
Karadzos G.
Chirurgické oddělení nemocnice v Semilech
[email protected]
Autor uvádí nepoznanou disekci AP při luxaci kolenního kloubu s konečným výsledkem a to amputaci končetiny a legislativním dopadem.
IN VIVO A IN VITRO TESTY VYBRANÝCH MATERIÁLŮ VLHKÉ
TERAPIE – POROVNÁVACÍ STUDIE
Stracenská J.
Dermal Centre Mělník
[email protected]
V této přednášce posluchače seznamuji s výsledky doktoradské práce.
V první části jsem se zaměřila na sledování antimikrobiální aktivity
vybraných materiálů v in vitro laboratórních podmínkách. Jednotlivé materiály byly aplikované na krevní agar, na kterém byly inokulovány tři nejčastěji se v chronických ranách vyskytující bakterie - Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Escherichia coli. Po 24
abstrakta
hodinové kultivaci v termostatu byla zhotovena fotodokumentace
jejich účinku a vyhodnocena jejich aktivita.
Ve druhé části jsem sledovala antimikrobiální aktivitu vybraných materiálů vlhkého hojení v in vivo podmínkách, to znamená přímo
v chronické ráně. Toto jsem sledovala pomocí stěru z rány za standardních podmínek. Tyto stěry byly následně vyhodnocovány a porovnávány výsledky před a po aplikaci daného materiálu. Oba tyto
soubory byly porovnány a vyhodnoceny. Výsledky in vitro a in vivo
testů se shodují jen minimálně. Za tento fakt může zřejmě to, že proces hojení chronických ran je dynamický a závislý od mnoha faktorů, např. nedodržování hygienických zásad při převazu samotnými
pacienty, nesprávná manipulace s ošetřovacím materiálem, selhání
lidského faktoru při odběru stěru z rány, vnější vlivy při transportu
do laboratoře, ale hlavně to, že běžné životní podmínky neodpovídají sterilním laboratorním podmínkám v laboratoři. Z tohoto důvodu je vhodné při volbě ošetřovacího materiálu se řídit ne jenom obsahem účinné látky, ale také jejím nosičem, konzistencí daného
materiálu, frekvencí převazů a hlavně individuálními požadavky pacienta. Ke zvládnutí managementu hojení je potřebný dokonalý přehled o dostupných ošetřovacích materiálech a uvědomění si všech
faktorů ovlivňujících hojení.
VÝZNAM A PŘÍNOS STĚRU Z CHRONICKÉ RÁNY PRO PRAXI
Stracenská J.
Dermal Centre Mělník
[email protected]
Mikrobiální osídlení rány je možné vyjádřit kvalitativně (stěr z povrchu a hloubky rány) a kvantitativně (biopsie, otisková metoda).
Na základě stěru z rány nemůže být stanovena diagnóza infekce v ráně bez přítomných klinických znaků. Stěr z rány patří mezi praktické
a relativně jednoduché metody. Je však potřebné zohlednit, že povrchová kontaminace spodiny rány může vést k nesprávné interpretaci výsledků a proto je nutné dodržovat správný postup při realizaci stěru i podmínky transportu do laboratoře, aby nedošlo ke
skreslení výsledků.
Při interpretaci výsledků je důležité vědět, že některé druhy bakterií
bývají asociované s infekcí (např. Streptococcus beta haemolyticus)
a prodlužují hojení. A také, že bakteriální kolonizace není považována za negativní efekt při hojení chronických ran. Co se týče techniky
stěru, doporučují se dvě školy – Z technika a technika dle Levina. Obě
metody vykazují ve výsledcích vysokou shodu.
Biopsie z chronické rány patří ke zlatému standardu, avšak vyžaduje
určité zručnosti a technické zázemí. Stěr v případě správného pro-
abstrakta
vedení má také dostatečnou výpovědní hodnotu. Mezi biopsií a stěrem byla nalezena asi 75 % shoda. V přednášce se věnuji přínosu stěru ze spodiny chronické rány pro běžnou praxi.
Doplňky stravy vs. léčivé přípravky ve flebologii –
praktické a právní aspekty
Vladimír Végh1 , Vondráček Jan2
1Edukafarm
s.r.o., Praha
2Advokátní kancelář Jansta, Kostka & spol. / Vysoká škola
ekonomická Praha, Praha, Česká republika
V současné době dochází u řady biologicky účinných látek k situaci,
že jsou na trhu dostupné jako registrované léčivé přípravky nebo doplňky stravy. Motivací výrobců doplňků stravy je snaha ušetřit náklady na registraci léčivých přípravků a nabídnout tak pacientům
zdánlivou „alternativu“ za nižší cenu. Protože reklama doplňků stravy je oproti reklamě léčivých přípravků mnohem méně regulovaná,
dochází často k mohutnému tlaku.
Doplňky stravy jsou však běžnými potravinami a praktické zkušenosti ukazují, že potravinářský legislativní rámec je pro zdravotnické
použití zcela nedostatečný. Nerozlišování doplňků stravy a léčivých
přípravků však představuje problém nejméně ve dvou rovinách:
• rovina odborná: léčivé přípravky mají díky registračnímu procesu
garantovanou účinnost a bezpečnost. U doplňků stravy je však
garantována pouze bezpečnost, účinnost není ověřena, není garantován obsah, biologická dostupnost, ani další farmakokinetické parametry
• rovina právní: doplňky stravy z legislativní definice nemohou být
použity k léčbě a jakýkoliv pokus o takovéto použití může být klasifikován jako rozpor s postupem lege artis. Z toho pro zdravotnické pracovníky plyne několik tipů zodpovědnosti občanskoprávní i trestně právní. Dalším aspektem jsou nová pravidla EÚ
pro doplňky stravy platná od 1. 12. 2012, které významně omezí
reklamu doplňků stravy. Protože podle posledního pokynu SÚKL
jsou za šiřitele reklamy považováni i lékaři, pokud jde o reklamu
uveřejněnou v prostorách čekárny a ordinace, dotkne se tato změna i lékařů.
Na praktických příkladech lze demonstrovat, proč jednotlivý typy
přípravků nelze zaměňovat - ať už se jedná o stránku farmaceutické
technologie, farmakologické účinky nebo systém farmakovigilance
a postmarketingového hodnocení bezpečnost.