docDigitalizace českých filmových děl
download 
Stížnost Transkript
Digitalizace českých filmových děl
Digitalizace českých filmových děl Obsah Předmluva ................................................................................................................................................................... 2 1. Strategie digitalizace českých filmů ve správě státu ............................................................................................. 4 2. Návrh koncepce digitalizace českých filmových děl ............................................................................................ 6 3. Digitalizace kin – přechod z analogové na digitální projekci ................................................................................. 11 4. Ukázky poškození filmového materiálu .................................................................................................................. 13 5. Restaurování obrazu............................................................................................................................................... 14 6. Digitalizace filmů Jana Špáty – případová studie .................................................................................................. 16 7. Přílohy ..................................................................................................................................................................... A. Návrh filmů určených pro první etapu digitalizace ........................................................................................... B. Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů .................................................................................. C. Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření .................................................................................... D. Přehled digitalizovaných kin v České republice .............................................................................................. E. Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech .............................. F. Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících činností ........................................................................................................................................ G. Doporučení Evropské komise o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů ............................................. H. Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví přístupné on-line .................................................................... –1– 19 21 25 26 27 29 35 41 44 Předmluva Ministerstvo kultury se zabývá problematikou digitalizace již několik let. Impulzem k tomu nebylo jen doporučení Evropské unie ze srpna 2006 týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů, ale také zjevná potřeba reagovat na stále se zrychlující technologický vývoj, jeho možnosti a v návaznosti na ně na nové nároky a požadavky uživatelů celosvětové informační sítě. S digitalizací je ovšem spojeno mnoho otázek, např. autorská práva a rozsah a způsob digitalizace děl, největším problémem je ale nesmírná časová a finanční náročnost procesu digitalizace a následně uchovávání a v budoucnu nezbytná migrace dat. V oblasti audiovize se jedná o dvojí problematiku – digitalizaci kin a digitalizaci kinematografických děl. Cílem digitalizace děl není jejich uchovávání, protože uchovávání na filmovém pásu je prokazatelně bezpečnější a levnější, ale co nejširší možné zpřístupnění divákům všemi v současné době používanými způsoby. Je sice možné diskutovat o tom, jaká je hodnota předvedení díla v kině a jaká třeba na displeji mobilního telefonu, ale v souvislosti s posunem životního stylu nelze tuto druhou možnost a priori odmítnout. Narůstá počet diváků, kteří před kinem dávají přednost soukromí domova vybaveného přístroji pro vysoce kvalitní vysílání, a ty rovněž nelze pominout. Co se týče kin, lze zcela krátce konstatovat, že nebudou-li digitalizována, ve výhledu tří let bude při vyšších nákladech na výrobu nových kopií jejich program omezen pouze na starší díla, což bude jistě znamenat odliv diváků z kin, a ve výsledku snížení finančních prostředků na novou českou filmovou tvorbu. Leží před námi velký a závažný úkol a tato brožura je jedním z prvních a zásadních kroků, neboť popisuje problematiku a navrhuje její řešení. prof. Václav Riedlbauch ministr kultury –2– Filmová díla jsou nedílnou součástí národního kulturního dědictví. Umožnit divákům tyto hodnoty i nadále poznávat proto patří k prioritám Evropské komise v oblasti audiovizuální politiky. V době, kdy k digitálnímu uvádění filmů přistupuje stále více kin i vysílatelů, se nezbytnou podmínkou pro zpřístupnění jakéhokoli audiovizuálního obsahu stává právě jeho digitalizace. V srpnu 2006 vydala Evropská komise Doporučení týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů, ve kterém mimo jiné vyzvala členské státy ke stanovení cílů v digitalizaci archivních materiálů a vytvoření národních strategií pro uchovávání digitálních materiálů a přístup k nim. V návaznosti na toto doporučení se digitalizace kulturního obsahu stala jedním z úkolů státní kulturní politiky České republiky pro léta 2009–2014. Program Evropské unie MEDIA, jehož cílem je podpora evropského audiovizuálního průmyslu, nefinancuje přímo digitalizaci filmů, ta je v kompetenci jednotlivých států. Finančně však podporuje řadu projektů napříč Evropou, jejichž cílem je právě zpřístupnění nebo alternativní forma distribuce audiovizuálního obsahu. Jedním z podpořených projektů je například portál Europa Film Treasures, který nabízí přístup k bohaté kolekci filmů z řady evropských filmových archivů včetně našeho Národního filmového archivu. V České republice program MEDIA podpořil portál dokumentárních filmů DocAlliance.com. Bez existence digitálního obsahu by však tyto projekty nemohly fungovat. Jsem proto velmi ráda, že kancelář MEDIA Desk Česká republika mohla spolupracovat s ministerstvem kultury na uspořádání semináře Digitalizace českých filmových děl. Seminář proběhl 21. dubna 2010 v prostorách zastoupení Evropské komise v Praze a setkal se s mimořádně velkým zájmem odborné veřejnosti i médií. Zároveň bych tímto chtěla ještě jednou poděkovat všem, kteří věnovali svůj čas přípravě prezentací na seminář a jsou zároveň autory příspěvků v této publikaci. Daniela Staníková MEDIA Desk Česká republika –3– 1 Strategie digitalizace českých filmů ve správě státu Podle § 106 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, se za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 považuje Národní filmový archiv (NFA). Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů vykonává práva autorská Státní fond České republiky pro podporu české kinematografie (SFČR), je považován tento fond. Helena Fraňková – Odbor médií a audiovize MK ČR Digitalizace těchto kinematografických děl, přičemž některá z nich jsou součástí národního kulturního dědictví, je pro stát přínosem, a to hned ze dvou důvodů. Výnos z prodeje práv k filmům vyrobeným v letech 1965–1991, tedy v době státního monopolu, je jedním z dosud funkčních zdrojů Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie generujících příjmy. Tento zdroj však postupně slábne vzhledem k menšímu zájmu ze strany hlavních odběratelů, tuzemských či zahraničních provozovatelů televizního vysílání, kteří vysílají ve vysokém rozlišení (HD). Restaurování a digitální přepis jsou nutné proto, aby staré filmy mohly být zpřístupňovány prostřednictvím nových technologií (nosiče Blu-ray, televizní vysílání v HD, moderní kina s digitální projekcí). Tyto filmy budou pak opět obchodovány v ČR a v zahraničí. Jelikož všichni vysílatelé budou postupně přecházet od roku 2011 na HD vysílání, je tento proces nevyhnutelný. Pokud budou kinematografická díla zrestaurována a digitalizována, lze očekávat mírně zvýšený prodej licencí – a naopak, pokud digitalizace filmů neproběhne, lze očekávat snížený zisk z prodeje licencí. Pokud nebudou kinematografická díla zrestaurována a digitalizována, nebude tzv. českou filmovou klasiku možno divákům zpřístupňovat, jelikož veškeré distribuční cesty budou již digitální. Dalším důvodem pro digitalizaci filmů je i tzv. mediální/filmová výchova – vzdělávání v oblasti kinematografie a mediální gramotnosti. Je důležité začlenit mediální výchovu nejen na úrovni základních škol, ale i v systému průběžného vzdělávání v souvislosti např. i s prevencí audiovizuálního pirátství. Školní videotéky mají zásadní pozitivní vliv na budování divácké základny a povědomí dalších generací o významu kinematografie a jejího významu jako základu národního kulturního dědictví. Digitalizace a restaurování českých filmů ve vlastnictví státu je velice nákladné. Jedná se o vysoce odborný a technicky i finančně náročný proces. Zároveň vyžaduje zabezpečené digitální úložiště pro ukládání již restaurovaného a digitalizovaného materiálu. Finanční prostředky SFČR samotného, zvláště po roce 2011, jsou pro digitalizaci jednoznačně nedostačující. Do tematických okruhů strukturálních fondů v gesci ministerstva kultury ani výzvy e-government nelze digitalizaci zařadit, a proto je nutné hledat finanční prostředky jinde. Ministerstvo kultury proto problematiku digitalizace českých filmů ve správě státu zařadilo i do materiálu Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2010–2016, která je v současné době předložena vládě. –4– © Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Souček Marketa Lazarová (r. František Vláčil, 1967) –5– 2 Návrh koncepce digitalizace českých filmových děl Východiska Film je od svého vzniku nerozlučně spjat s technikou a technicky podmíněna je i jeho prezentace. S rozvojem technologie v průběhu 20. století přicházely nové formáty, které umožňovaly snadnější šíření filmů a přinášely divákům větší komfort – televizní vysílání, videozáznam atd. Projekce z filmového pásu byla však stále nejkvalitnějším a standardním způsobem prezentace filmového díla v kinech. Koncepce digitalizace českých filmů Filmová rada, která sdružuje české filmové profesní asociace, festivaly a instituce, ustavila v roce 2009 pracovní skupinu (PS) pro digitalizaci českých filmů s cílem navrhnout postup, který by umožnil zpřístupnit zlatý fond české kinematografie v digitálním prostředí jak v kinech, tak v ostatních distribučních kanálech v co nejlepší dosažitelné kvalitě (složení pracovní skupiny naleznete v příloze B). Revoluční změna přišla s vývojem digitálních projektorů s vysokým rozlišením, které postupně dosáhly obrazové kvality filmových projektorů. Celosvětová digitalizace kin začala okolo roku 2005 a v současnosti je naprostá většina nových filmů produkována tak, aby byly k dispozici jak na filmových, tak digitálních kopiích. Hlavním přínosem digitálního kina je vedle snížení nákladů na výrobu filmových kopií pro distributory a flexibility programování pro kina především vyšší kvalita projekce a širší nabídka filmů pro diváky. Jak podrobněji zmiňuje příspěvek ministerstva kultury, většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie do doby, kdy byla privatizována státní filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. NFA pečuje o 2305 hraných filmů. Vzhledem k tomuto obrovskému počtu je nezbytné určit klíč, podle něhož se budou filmové tituly postupně převádět do digitální podoby. Prioritou je zpřístupnit v digitální podobě ve vysokém rozlišení ta díla, která jsou součástí zlatého fondu české kinematografie a je o ně stále zájem mezi diváky. Už v předešlém textu byla zmíněna skutečnost, která je pro digitalizaci klíčovým východiskem: S postupujícím přechodem kin na digitální projekci bude pokračovat útlum výroby filmových kopií, až filmová kopie jako distribuční médium zcela zanikne. Pracovní skupina při Filmové radě (viz příloha B) Filmové archivy uchovávají filmová díla na filmových kopiích. Aby bylo tyto filmy možné i v budoucnu promítat v kinech, je nezbytné zajistit jejich postupný převod do digitální podoby ve vysokém rozlišení. Vzhledem k tomu, že současně probíhá i transformace televizního vysílání na HD rozlišení a v oblasti home videa přechod k nosičům Blu-ray, využije se digitalizace k výrobě distribučních masterů i pro tyto nové formáty. Zároveň je možné u starších filmových děl provést digitální restaurování původních podkladových materiálů. Vysoké rozlišení obrazu (HD) s využitím digitálních technologií pro uložení dat se během tohoto desetiletí stane základním standardem pro všechny distribuční kanály audiovizuální tvorby. V nejbližších letech získají digitální technologie spojené s HD na trhu natolik dominantní postavení, že o audiovizuální díla, která nebudou splňovat podmínky pro distribuci ve vysokém rozlišení obrazu, přestane být zájem. Pracovní skupina vybrala z celovečerních hraných a animovaných filmů 200 titulů, které podle jejího názoru představují nejlepší díla české kinematografie od roku 1898 do roku 1993 (viz příloha A). Vybraná filmová díla tvoří „první vlnu“ filmů, které by měly být v co nejkratší době digitalizovány, aby je bylo i nadále možné využívat a zpřístupňovat divákům. Výběr zahrnuje filmy ze všech období českého filmu a nechybí v něm díla žádného z velkých filmových režisérů. Vzhledem ke komplexnosti problematiky digitalizace a restaurování filmových archivů a vývoji technologií jak v oblasti IT, tak i v oblasti zpracování filmového materiálu nebylo cílem tohoto materiálu navrhnout konkrétní technologické řešení na základě právě na trhu dostupných technologií, ale spíše deklarovat a určit některé postupy tak, aby digitalizace probíhala s dlouhodobou perspektivou a získaná digitální data byla použitelná i v budoucnu, přestože k uspokojení okamžitých edičních potřeb by se nabízely jednodušší a levnější varianty. –6– Při využití technických kapacit, které jsou v současné době v České republice k dispozici, by bylo možné převést 200 vybraných filmů během 3–4 let. Přestože jde o poměrně vysoké tempo, jež předpokládá každý týden dokončení jednoho filmu, je namístě opět zdůraznit, že každé zdržení digitalizace filmů bude znamenat omezení užití klasických českých filmů a následně i snížení výnosů, které jsou jedním z příjmů SFČR, resp. NFA. Aby budoucí využití klasických českých filmů nebylo znemožněno přechodem na výlučně digitální způsob šíření, doporučuje pracovní skupina, aby byla první etapa digitalizace vybraných českých filmů provedena nejpozději do konce roku 2015. Digitální restaurování filmových děl Cílem digitálního restaurování filmového díla je pořídit z dochovaných materiálů identickou kopii filmu v digitální podobě. Digitální restaurování filmového díla můžeme obecně rozdělit do následujících výrobních etap: a) příprava nebo výroba zdrojových filmových materiálů, b) skenování, resp. přepis zdrojového materiálu obrazu a zvuku, c) digitální restaurování obrazu a zvuku, d) uchovávání restaurované digitální kopie filmového díla, e) výroba digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření. A. PŘÍPRAVA ZDROJOVÝCH MATERIÁLŮ Filmový archiv pečuje o originální negativy k českým filmům v nejrůznějších formátech, tak jak byly během celého období od vzniku kinematografie používány. Od počátků kinematografie slouží k záznamu obrazu černobílý filmový negativ s šířkou pásu 35 mm. Barevný 35mm filmový negativ se začíná používat od konce 40. let, vedle nejrozšířenějšího obrazového formátu 1:1,37 se objevují i další formáty obrazu, včetně širokoúhlého formátu Cinemascope. Záznam zvuku je prováděn buď prostřednictvím optické, nebo magnetické stopy, která je zaznamenána na 35mm filmovém negativu, resp. na 35mm magnetickém pásu. Pro převod obrazu do digitální podoby je ideálním zdrojovým materiálem duplikační pozitiv, tzn. první kopie originálního negativu, která je již jasově a barevně zkorigovaná. Sken je možné provést také z originálního negativu nebo pozitivní kopie. Pro skenování obrazu je nutné připravit podkladový materiál v co nejlepší kvalitě a čistotě – případně budou muset být provedeny nezbytné laboratorní práce, nebo i výroba nových duplikačních negativů. Pro převod zvuku do digitální podoby je třeba nasnímat optické zvukové stopy z filmové distribuční kopie, či magnetické stopy z magnetických pásů. –7– B. PŘEPIS ZDROJOVÝCH MATERIÁLŮ Podstatou přepisu zdrojových materiálů je přenos co nejvíce informací z původního filmového pásu. Nejde tedy o pouhé „kopírování“, ale především o získání plnohodnotného digitálního otisku původního díla. Takto získaná data by měla naplnit základní definici tzv. digitálního intermediátu, tzn. digitální otisk filmového materiálu by měl umožnit jeho zpracování v takové kvalitě, jaké by bylo dosaženo klasickou laboratorní cestou. Důležitým kritériem, které ovlivní časovou i ekonomickou náročnost následného digitálního restaurování, je stav zdrojového filmového materiálu a volba obrazového rozlišení plánovaného digitálního otisku. K otázce obrazového rozlišení digitalizované podoby dat je třeba přistoupit s respektem k obecně platnému a používanému pravidlu – nasnímat daný zdroj v dvojnásobném bodovém rozlišení, než bude jeho výsledné využití. To zaručí v budoucnosti možnost rekonstruovat původní nezkreslený originál z jeho digitálního otisku, a bude tak naplněna i jedna z možných funkcí digitálního archivu – uchování děl pro budoucí generace v ne horší kvalitě, než je originál. Elementárním předpokladem je co nejcitlivější zacházení s archivním filmovým materiálem – sken je prováděn postupně, jedno filmové pole za druhým. Pro digitalizaci zvuku platí podobná koncepce jako při digitalizaci obrazu – nepodcenit prvotní nasnímání signálu. Je klíčové zvolit správné typy snímačů a jejich adekvátní nastavení pro každý konkrétní snímaný materiál. C. DIGITÁLNÍ RESTAUROVÁNÍ Po nasnímání (digitalizaci) zdrojových materiálů budou získaná data dále zpracována. Za použití speciálních počítačových programů, statistických postupů a případně nasnímaných informací o mechanickém poškození filmové podložky bude materiál analyzován a následně podroben jak automatickým, tak i ručně prováděným úpravám. V obrazové části se jedná o odstranění prachu, škrábanců, viditelného mechanického poškození, eventuálně i o doplnění chybějících částí obrazu, potlačení vertikálních i horizontálních nestabilit, redukci šumu, zvýšení ostrosti atd. Dále je ještě zapotřebí provést tzv. barevné korekce. Nejedná se o žádný kreativní zásah do filmového díla, jak by se mohlo zdát, nýbrž o standardní krok sladění tonálního a barevného podání obrazu s platným vzorem pro daný film. Vzorem by měl vždy být jeden z distribučních masterů, z něhož byl film promítán svého času v kinech či odvysílán v televizi. Současně s digitálním restaurováním obrazu probíhá obdobně restaurování zvuku. Výsledkem těchto činností by měl být vyčištěný digitální otisk původního obrazového a zvukového materiálu – restaurovaná digitální kopie neboli master. D. UCHOVÁVÁNÍ RESTAUROVANÝCH DIGITÁLNÍCH KOPIÍ Nákladný restaurační proces musí být v dalším kroku adekvátně zachován: Je potřeba počítat s ukládáním i nekomprimované verze finální digitální podoby díla spolu s jejími distribučními a archivními náhledy. Tento nekomprimovaný restaurovaný digitální master může být v budoucnu použit jak pro případné další zpracování a zkoumání daného díla, tak i pro generování distribučních kopií podle aktuálních technologických požadavků zákazníků. Z technologického hlediska jde o práci s datovými soubory, jejichž archivování, uchovávání a replikování je řešeno dnes již standardní IT infrastrukturou. –8– E. VÝROBA DIGITÁLNÍCH MASTERŮ PRO DISTRIBUCI Restaurovaný digitální master slouží jako základ pro výrobu digitálních distribučních masterů nezbytných pro šíření filmových děl v digitální podobě. Distribuční digitální mastery by měly zachovávat nejvyšší možnou míru kvality záznamu s ohledem na technické možnosti daného distribučního formátu. Výsledná úprava (formátování) obrazové a zvukové složky do distribučního formátu nesmí zasáhnout do díla jako takového. Jako vhodné se jeví připravit 4 výsledné distribuční verze digitálních materiálů, dle druhu použití: ■ Master pro digitální kino (DCP – Digital Cinema Package). ■ HDTV master (HDcam SR) Studiový formát, který se stal standardem pro šíření a distribuci záznamů ve vysokém rozlišení mezi postprodukčními pracovišti, televizními stanicemi a authoringovými studii. Vhodný pro výrobu televizních masterů, stejně tak pro další zpracování do formátu Blu-ray. ■ Televizní master ve formátu Digital Betacam Akceptovaný ve všech televizích jako master pro televizní rozlišení, zároveň slouží jako master pro výrobu DVD. ■ On-line master Soubor umožňující manipulaci a distribuci k finálnímu poskytovateli obsahu prostřednictvím on-line sítě. Z těchto on-line masterů poskytovatel vytváří soubor pro svoji konkrétní službu (iTunes, Netflix, Videoteka Telefónica…). Podrobněji viz příloha C. Z důvodu bezpečnosti se doporučuje od každého filmu vytvořit minimálně 2 kopie výsledného digitálního distribučního masteru, kdy jedna kopie je archivována jako záložní master a druhá je využívána jako distribuční master pro výrobu klonů. Časová a finanční náročnost první etapy digitalizace Finančně a časově nejnáročnější částí digitalizace filmů vybraných pro první etapu bude obrazový sken a digitální restaurování. Náklady na přípravu zdrojových materiálů vycházejí z celkové metráže vybraných filmů, která činí 509 700 m. Současná rychlost skenování je cca 1,5 minuty na 1 metr filmu. To znamená, že ke zpracování celkové metráže je třeba 12 743 hodin. Při standardních pracovních směnách se jedná o 4 roky při dvousměnném provozu. Náklady na digitální restaurování obrazového záznamu ovlivní doba manuálního retušování obrazu, která je závislá na stavu podkladového materiálu, množství nečistot a jiných obrazových vad. Předpokládaná doba práce na kvalitní obrazovou retuš 1000 m filmu je 100 hodin, tj. v celkovém souhrnu 50 970 pracovních hodin. Aby bylo digitální restaurování hotovo ve stanoveném termínu, znamenalo by to použití 8 pracovišť. Rychlost digitálního restaurování zvukového záznamu bude určena mírou poškození a chybějící informace ve zvukovém pásu, jeho množství a formy poškození. Po restauraci obrazu a zvuku přijdou na řadu barevné korekce, poté sesazení obrazu a zvuku a kontrolní projekce kompletně zrekonstruovaného díla z digitálního masteru. Další část nákladů bude tvořit výroba digitálních distribučních masterů pro jednotlivé druhy šíření, export a archivace digitálního zdrojového masteru a další činnosti spojené s ukládáním dat. –9– Obecná škola (r. Jan Svěrák, 1991) – 10 – © Ateliéry Bonton Zlín, Jaroslav Trousil, Alena Červená Petr Vítek – Digital Cinema Experts Group při Evropské komisi 3 Digitalizace kin – přechod z analogové na digitální projekci Nastupující éra digitalizace v mnoha odvětvích začala zasahovat i do oblasti projekce filmových děl. Jak již bylo zmíněno v úvodu předchozí kapitoly, kinematografický průmysl z důvodu relativně složitého výrobního a následně i projekčního řešení velmi dlouho digitalizaci odolával, ale i zde již byla většina problémů vyřešena a v současné době probíhá přechod z analogové projekce (35mm projektory) na projekci digitální (digitální projektor a odbavovací server) velmi dynamicky na celém světě. Česko bylo v digitalizaci kin dlouhou dobu velmi „pozadu“. V roce 2008, kdy bylo možno v USA již dva roky chodit na filmy z digitálních projektorů, nebyla v ČR jediná digitální instalace. První byla realizována v prosinci roku 2008 a od té doby došlo k rychlému nárůstu počtu digitálních instalací. V současné době máme u nás 68 zdigitalizovaných sálů, 34 v multiplexech a 34 v klasických kinech (viz příloha E). Tímto jsme během jednoho roku v počtu instalací předstihli velkou část menších evropských států. Tento masivní nárůst byl jednoznačně zapříčiněn postupem Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, který se rozhodl digitalizaci v České republice podporovat a do dnešního dne vypsal již tři vlny digitalizace. V prvních dvou vlnách takto rozdělil mezi 37 kin částku 38 555 000 Kč a ve třetí vlně by měl rozdělit částku v přibližné výši 25 000 000 Kč, která umožní digitalizaci dalším asi 20 kinům. Fond poskytuje maximálně 50 % z celkové výše rozpočtu při zachování maximální možné podpory ve výši 1 250 000 Kč. Technologicky probíhá digitalizace na základě dokumentu DCSS (Digital Cinema System Specification), který vytváří a aktualizuje tzv. DCI (Digital Cinema Initiative), tedy spojení 7 největších hollywoodských studií. Dokument obsahuje kompletní technologický popis přechodu na digitální projekce, včetně popisu výroby a zabezpečení kopií, distribuce a technologických požadavků na kina. Materiál je koncipován tak, aby nemohlo dojít k zásadní změně technologie, která by donutila některý subjekt z digitálního řetězce kompletně měnit již zakoupenou velmi nákladnou technologii. Již na jiném místě zde bylo poznamenáno, že přechod na digitální projekci má velkou řadu výhod jak pro diváky, tak pro producenty, distributory i provozovatele kin. Pro diváky jde jednoznačně o vždy stejně kvalitní obraz a zvuk. Digitální kopie se s počtem projekcí nepoškozuje, tudíž bude vždy stejně kvalitní, což v českých kinech bude vítaná změna. Pro producenty, hlavní hybatele digitalizace, jde o velkou úsporu finančních prostředků, neboť výroba digitální kopie je výrazně levnější a levnější je také její distribuce, což ocení distributoři. Pro provozovatele kin je největší výhodou dostupnost premiérových titulů, na které z důvodu omezeného počtu 35mm kopií museli někdy čekat i několik měsíců po premiéře. Další velikou výhodou a v dnešní době asi nejsilnějším argumentem pro digitalizaci je možnost 3D (stereoskopických) projekcí, které jsou po fenomenálním úspěchu Cameronova filmu Avatar největším tahákem digitálních kin. – 11 – Velkou nevýhodou digitálního kina je vysoká vstupní investice. Digitální kino bez 3D systému se pohybuje dle velikosti sálu mezi 2–3 mil. Kč. 3D systém vychází okolo 1 mil. Kč. Digitální technologie nemá však takovou životnost jako 35mm projektory, které bez problému fungují více než 30 let. Digitální projektory a servery počítají s životností okolo 10 let. Vedlejším efektem digitalizace je postupný úbytek 35mm kopií, a tedy výrazný problém pro nezdigitalizovaná kina, která tak budou mít ještě větší problémy s dostupností filmových titulů. Tato situace již pomalu nastává a během dvou let, kdy dojde ke kompletní digitalizaci multiplexů (zatím mají zdigitalizovány v průměru dva sály v každém komplexu), může dojít k situaci, že distributor nevyrobí 35mm kopii a bude dostupná pouze digitální verze. (Stav u plánovaných premiér viz příloha F) Z tohoto důvodu je vyvíjen velký tlak na co nejrychlejší digitalizaci a na zapojení „veřejných“ peněz do tohoto procesu, neboť bez těchto prostředků může v horizontu 2–3 let dojít k uzavření velkého počtu hlavně menších kin. Počítáme-li, že v ČR je přibližně 500 kin, a za předpokladu, že SFČR bude digitalizaci podporovat v současné výši, bude digitalizace českých kin trvat cca 12–13 let. A to ještě za předpokladu, že mají kina všechny ostatní technologie v pořádku a že stav kina odpovídá současným standardům. Digitalizace kin v Evropě – trojnásobný nárůst počtu digitalizovaných kin Počet digitalizovaných kinosálů v Evropě se k 1. lednu 2010 zvýšil na 4693, což představuje meziroční nárůst o více než 200 %. Nejvíce (3904) digitálních kin je v západní Evropě, která tak vykázala nárůst o 198 %. V digitalizaci vede Francie, kde je nyní 19 % sálů s digitální projekcí, následovaná Velkou Británií (14 %) a Německem (12 %). Zbylých 789 digitálních kin se nachází ve východní Evropě a v oblasti Středozemí, kde digitalizace vykazuje ještě rychlejší vývoj než v západní Evropě – počet digitálních kin zde vzrostl o 258 %. Nejvíce digitálních kin má nyní Rusko – 352 sálů představuje 7,5 % podílu na celkovém počtu evropských kin – a Polsko, kde je těchto kin 176. Digitalizované kinosály tak v roce 2009 dosáhly 13% podílu na trhu oproti 4,1 % v předchozím roce. Počet digitalizovaných kin a sálů v Evropě 2004 2005 Digitalizované sály 30 55 Digitalizovaná kina 27 45 2006 204 148 – 12 – 2007 527 358 2008 897 550 2009 1 529 815 2010 4 693 2 374 4 Ukázky poškození filmového materiálu Film je stále nejkvalitnější nosič obrazové informace. O jeho kvalitě svědčí i to, že přežil v podstatě beze změny více než 100 let a stále je považován za nejvhodnější médium k archivaci. Filmový záznam je nejblíže vnímání lidského oka, ale zároveň je velmi citlivý a náchylný k poškození. Aleš Boštička – Barrandov Studios, Kateřina Morvai – Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Opěla – Národní filmový archiv V následujících ukázkách je předvedeno několik z mnoha typů poškození filmového pásu: Na obrázku je vidět poškození, které vzniklo ozubeným transportním válečkem, kdy film vyskočil z dráhy. Příčinou byla mechanická závada na stroji. Změní-li se síla tahu, dojde při posunu filmu k jeho přetržení. Nejčastější závadou na filmu jsou rýhy. Ty mohou být na obou stranách filmu. Dochází k nim nejen mechanickou závadou na strojích, ale i lidskou chybou při manipulaci. Při skladování filmů je nutno dodržet stanovené parametry teploty a relativní vlhkosti. Pokud je film skladován v nevhodném prostředí (sklepy apod.), může dojít k růstu plísně na emulzi filmu. Chybějící nebo jinak poškozená perforace je také častý jev u filmu. Příčina vzniku je nejčastěji opět v mechanické závadě strojů. Tak jako plíseň může vzniknout i degradace filmové podložky (octový syndrom), při níž dochází k nevratným pochodům a úplné destrukci filmu. – 13 – Aleš Boštička – Barrandov Studios, Kateřina Morvai – Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Opěla – Národní filmový archiv 5 Restaurování obrazu Procesu digitalizace filmu předchází laboratorní restaurování obrazu. To umožňuje při použití klasické technologie nejlepší zachování původního charakteru obrazu a vytvoření kvalitního materiálu pro dlouhodobou archivaci. Restaurování se samozřejmě provádí při zachování všech autorských práv, se zřetelem k původní podobě filmu a technologickým možnostem doby, kdy film vznikal. Již laboratorně restaurovaný obraz je přitom nesrovnatelně kvalitnější než původní materiál. Má výraznější a realitě lépe odpovídající barvy. Dokáže daleko věrohodněji zobrazit povrch a strukturu materiálů a zachytit více detailů, jako jsou kontury obličeje nebo zdobení nábytku a budov. Objekty ve druhém plánu jsou zřetelněji vidět a naopak předměty v prvním plánu nesplývají s pozadím. Původní charakter díla se restaurováním přitom vůbec nemění. Následné digitální procesy pak nabízejí ještě další možnosti odstranění vad filmového materiálu, které vznikly častým nebo nesprávným používáním (viz str. 13). Filmové dílo tak získává zpět svou původní, časem a opotřebením nedotčenou podobu. Digitální procesy jsou časově i finančně nesrovnatelně náročnější. Vzhledem k vývoji digitalizace kin a televizního vysílání, popsanému v předchozích kapitolách, jsou naprosto nezbytnou podmínkou pro další zpřístupnění audiovizuálního díla divákům. Následující ukázky umožňují srovnání původních a zatím pouze laboratorně zrestaurovaných záběrů z českých filmů. Povrch na Karlově mostě je viditelně z dlažebních kostek, detaily ozdob na Mostecké věži i sochy na mostě jsou vidět lépe a nesplývají. Pražský hrad v pozadí vystupuje jasněji. Adéla ještě nevečeřela (r. Oldřich Lipský, 1977) – 14 – Adéla ještě nevečeřela (r. Oldřich Lipský, 1977) Herci mají přirozenou barvu pleti, skvrny na plášti Miloše Kopeckého jsou vidět zřetelněji. Dřevěná zeď v pozadí má reálnější barvu i strukturu. Hoří, má panenko (r. Miloš Forman, 1968) Je poznat, že ruina na obrázku je vyhořelý dům a že okolo domu je sníh a ne například písek. Všichni dobří rodáci (r. Vojtěch Jasný, 1968) Barvy obličeje i oblečení Vladimíra Menšíka jsou sytější, v pozadí je možné rozeznat kameny i trávu. – 15 – 6 Digitalizace filmů Jana Špáty – případová studie Projekt Restaurované filmy Jana Špáty je prvním komplexním projektem digitalizace a restaurování filmů (nejen dokumentárních) v České republice. Při udílení výročních filmových cen Český lev 2009 projekt získal Cenu za audiovizuální počin roku. stejné kvalitě, jak byly natočeny. Do filmů proto nijak nezasahovali, opravovali pouze technické chyby a vady, které vznikly procesem nebo mechanickým poškozením. Všechny dokumenty jsme digitalizovali ve vysokém rozlišení a využili všech dnes dostupných technologií k tomu, abychom ze zdrojových materiálů (ve většině připadů 35mm intermediát) přenesli na digitální nosič maximum informací zachycených autorem a odstranili „artefakty“ (špínu, škrábance, zvukové lupance...), které na těchto materiálech zanechal čas a zastaralé technologie. Jan Špáta (1932–2006), filmový režisér a kameraman, zanechal výraznou stopu v české dokumentární kinematografii druhé poloviny 20. století. Stovkou svých děl povýšil dokumentární film na drama, svým originálním režijním názorem a kameramanským viděním obohatil českou kulturu. Filmy Jana Špáty jsou nyní divákům přístupné v mnohem vyšší kvalitě, než tomu bylo dosud. Richard Němec – Verbascum Po procesu restaurování nabízíme divákům filmy v co nejvěrnější podobě, která se limitně blíží originálnímu stavu filmů. V této kvalitě měl ale možnost filmy vidět prakticky jen tvůrce při dokončení filmu. Filmové kopie se dále promítaly v kinech různé kvality často bez dodržení norem, které od 90. let zanikly úplně. Filmové pásy se používáním a postupem času mechanicky poškozovaly v obrazové i zvukové stopě. V televizi se filmy vysílaly z analogových nosičů, na něž byly přepsány na z dnešního pohledu nekvalitních zařízeních, která často nesnímala ani celé filmové políčko. Často se na nich vyskytovaly zvukové a obrazové chyby, tzv. dropy (viz obrázek s chlapcem, str. 18). Pokud někdo chtěl vidět nějaký Špátův film jinde než v kině, prakticky neměl možnost, protože filmy existovaly pouze na soukromých nedostupných VHS kazetách. Původním záměrem našeho projektu bylo zpřístupnit Špátovy filmy na DVD. Mysleli jsme si, že to bude jednoduchý úkol, ale postupem času jsme zjistili, že neexistují dostatečně kvalitní videomastery s filmy, ze kterých by bylo možné vyrobit DVD master. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli všechny vybrané filmy digitalizovat a restaurovat do stavu, jak by si to Jan Špáta pravděpodobně přál. Díky autorskému týmu Špátových nejbližších příbuzných – dokumentaristů (Olga Špátová, Olga Sommerová, Jakub Sommer) se nám podařilo zajistit autorskou kontrolu, která je při digitalizaci filmových děl nezbytná. V žádném případě nemůže dojít k úpravě filmu do podoby odlišné od záměru autora, tím by byl porušen autorský zákon a také elementární restaurátorský princip. Záměrem autorů projektu bylo uchovat filmy ve Všechny intermediáty se nejprve chemicky laboratorně vyčistily a poté byly nasnímány v rozlišení 2K a zapsány na videonosiče HD CAM SR. Volba na tuto technologii padla proto, že je vhodná jak pro digitální kino, tak i pro veškeré další použití (HD televize, Blu-ray). Technologie 4K ještě není tolik rozšířena a přesahovala finanční možnosti tohoto projektu. Záměrem autorů bylo vytvořit nové mastery v kvalitě, která bude v nejbližší době plně uspokojovat potřeby všech běžných způsobů distribuce. Přestože se filmy přepisovaly z vyčištěných zabezpečovacích materiálů, i na nich byly více či méně znát stopy času a mechanického poškození. Poté nastoupil složitý a náročný proces samotného digitálního restaurování, který nakonec zabral podstatně více času, než kdokoliv předem očekával. Jde o mnoho filmů na různých materiálech, a proto se objevovalo i mnoho druhů různých chyb a poškození. Na opravách obrazové složky pracovaly více než dva roky desítky techniků a odborníků a strávily na nich tisíce hodin. Některé opravy bylo možné provést automaticky pomocí speciálního softwaru, jiné se musely řešit manuálně, tj. okénko po okénku. Původním zvukovým masterem každého filmu, ze kterého by se dalo vycházet, byl 35mm magnetický pás. Ten se však nedochoval ani u jednoho filmu, a proto jsme museli přepisy provést z distribučních filmových kopií. Ty byly však poškozené a často neúplné. Celý zvuk bylo nutné následně zremasterovat, odstranit šumy a lupání a také znovu sesynchronizovat s obrazem. Všechny filmy byly natočeny ve formátu mono a tak také zůstaly. Dosud jsme pro distribuci používali především DVD. Digitalizace však možnosti distribuce výrazně rozšířila, protože vznikla řada nových masterů připravených i pro – 16 – další, kvalitativně vyšší způsoby šíření filmů. Nezanedbatelným přínosem projektu jsou nabyté zkušenosti odborníků, kteří se na projektu podíleli a zažili úskalí, která s sebou digitalizace přináší. Vzhledem k tomu, že se jedná o první projekt digitalizace v historii českého filmu a navíc o komplexní projekt takového rozsahu, lze z něj vycházet při dalších projektech digitalizace filmů. Náročnost restaurování jednotlivých filmů byla velice odlišná vzhledem k různé kvalitě vstupních materiálů a míře jejich poškození, z čehož vyplývá nutnost vzít v úvahu vždy fakt, že se nejedná pouze o rutinní práci, ale že každý film vyžaduje individuální přístup. Úspěch potvrzuje i fakt, že DVD set se Špátovými filmy se umístil v distribuční síti Panther, která zásobuje většinu obchodů v ČR CD a DVD, na 15. místě za rok 2009 mezi všemi hudebními CD a videonosiči. Ze zkušenosti s tímto projektem je evidentní, že digitalizované filmy mají daleko větší možnosti šíření jak ve standardním, tak ve vysokém rozlišení, které bude v budoucnosti více a více převažovat. Ukázalo se také, že diváci skutečně požadují vysokou kvalitu, kterou jsou ochotni náležitě ocenit, a že filmy, které nebudou dostupné v kvalitní zdigitalizované podobě, postupem času ztratí konkurenceschopnost na trhu. Překvapivé byly i výsledky distribuce. Protože podobný případ doposud neexistoval, netušili jsme před zahájením prodeje, jaký zájem o kolekci filmů bude. Výsledky předčily naše očekávání: Set 4 DVD Jan Špáta byl vydán v listopadu 2009 v nákladu 1000 ks a byl rozebrán během deseti dní. Úspěch se opakoval i s dalšími čtyřmi reedicemi, přestože cena kompletu byla relativně vysoká v porovnání se záplavou levných DVD. Výstupy projektu Restaurované filmy Jana Špáty: ■ Výroba chybějících zajišťovacích filmových materiálů intermediát. ■ Digitální restaurované videomastery 18 filmů Jana Špáty v délce deset hodin v HD kvalitě na nosičích HD CAM SR dostačující pro současné standardy distribuce: Blu-ray, HD TV, digitální kino a další. ■ Set 4 DVD „Jan Špáta – 18 dokumentárních filmů klasika české kinematografie“. ■ Pásmo „Restaurované filmy Jana Špáty“, které mělo festivalovou premiéru na festivalu v Karlových Varech a do kinodistribuce jej uvedla dne 2. 11. 2009 společnost Aerofilms. ■ Celovečerní dokumentární film Největší přání 2 je přepsán do formátu DCP určeného pro digitální kino, v roce 2010 bude mít premiéru v kinodistribuci. ■ Webové stránky projektu, které mapují i Špátova další díla: www.janspata.cz. Na projektu se podíleli: Námět: Jakub Sommer Koncepce, dramaturgie: Olga Sommerová, Olga Špátová Producent: Richard Němec Koproducent: Radovan Polách Produkce: Magdalena Novotná Obrazové korekce: Olga Špátová, Jakub Sommer Remastering zvuku: Václav Flégl Technologická supervize obrazu: Ivo Marák Produkce digitálního restaurování: Jitka Chaloupková Obrazová postprodukce: studio UPP Zvuková postprodukce: studio Soundsquare Realizace: Verbascum, s.r.o. Podpora: Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Distribuce: Indies MG, Verbascum, s.r.o. – 17 – Ukázky z filmů v kvalitě dostupné před digitalizací (vlevo), výsledný obraz po provedení všech kroků restaurování (vpravo). Země svatého Patricka (r. Jan Špáta, 1967) Respice finem (r. Jan Špáta, 1967) Země svatého Patricka (r. Jan Špáta, 1967) – 18 – 7 Přílohy A. Návrh filmů určených pro první etapu digitalizace ............................................................................................... 21 B. Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů ...................................................................................... 25 C. Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření ........................................................................................ 26 D. Přehled digitalizovaných kin v České republice .................................................................................................. 27 E. Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech .................................. 29 F. Doporučení EP a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících činností ........................ 35 G. Doporučení EP o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů ........................................................................ 41 H. Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví přístupné on-line ........................................................................ 44 – 19 – © Ateliéry Bonton Zlín, Jiří Kučera Slavnosti sněženek (r. Jiří Menzel, 1983) – 20 – A Návrh filmů určených pro první etapu digitalizace 1. Filmy Jana Kříženeckého (1898–1908), režie Jan Kříženecký 2. Cikáni (1921), režie Karel Anton 3. Příchozí z temnot (1921), režie Jan S. Kolár 4. Šachta pohřbených ideí (1921), režie Rudolf Myzet, A. L. Havel 5. Dobrý voják Švejk (1926), režie Karel Lamač 6. Kreutzerova sonáta (1926), režie Gustav Machatý 7. Pohádka máje (1926), režie Karel Anton 8. Batalion (1927), režie Přemysl Pražský 9. Erotikon (1929), režie Gustav Machatý 10. Takový je život (1929), režie Carl Junghans 11. Varhaník u sv. Víta (1929), režie Martin Frič 12. C. a k. polní maršálek (1930), režie Karel Lamač 13. Tonka Šibenice (1930), režie Karel Anton 14. Muži v offsidu (1931), režie Svatopluk Innemann 15. Ze soboty na neděli (1931), režie Gustav Machatý 16. Extase (1932), režie Gustav Machatý 17. Před maturitou (1932), režie Vladislav Vančura, Svatopluk Innemann 18. Řeka (1933), režie Josef Rovenský 19. Hej – rup! (1934), režie Martin Frič 20. Marijka nevěrnice (1934), režie Vladislav Vančura 21. Jánošík (1935), režie Martin Frič 22. Bílá nemoc (1937), režie Hugo Haas 23. Hlídač číslo 47 (1937), režie Josef Rovenský 24. Panenství (1937), režie Otakar Vávra 25. Svět patří nám (1937), režie Martin Frič 26. Cech panen kutnohorských (1938), režie Otakar Vávra 27. Cesta do hlubin študákovy duše (1939), režie Martin Frič 28. Eva tropí hlouposti (1939), režie Martin Frič 29. Kristian (1939), režie Martin Frič 30. U pokladny stál (1939), režie Karel Lamač 31. Babička (1940), režie František Čáp 32. Turbina (1941), režie Otakar Vávra 33. Městečko na dlani (1942), režie Václav Binovec 34. Šťastnou cestu (1943), režie Otakar Vávra 35. Řeka čaruje (1945), režie Václav Krška 36. Čapkovy povídky (1947), režie Martin Frič 37. Jan Roháč z Dubé (1947), režie Vladimír Borský 38. Podobizna (1947), režie Jiří Slavíček 39. Siréna (1947), režie Karel Steklý 40. Špalíček (1947), režie Jiří Trnka 41. Hostinec „U kamenného stolu“ (1948), režie Josef Gruss 42. Krakatit (1948), režie Otakar Vávra 43. Svědomí (1948), režie Jiří Krejčík 44. Císařův slavík (1949), režie Jiří Trnka 45. Daleká cesta (1949), režie Alfréd Radok 46. Divá Bára (1949), režie Vladimír Čech 47. Němá barikáda (1949), režie Otakar Vávra 48. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949), režie Martin Frič 49. Bajaja (1950), režie Jiří Trnka 50. Císařův pekař – Pekařův císař (1951), režie Martin Frič 51. Divotvorný klobouk (1952), režie Alfréd Radok 52. Pyšná princezna (1952), režie Bořivoj Zeman 53. Staré pověsti české (1952), režie Jiří Trnka 54. Měsíc nad řekou (1953), režie Václav Krška 55. Osudy dobrého vojáka Švejka I.–III. (1954–1955), režie Jiří Trnka 56. Jan Hus (1954), režie Otakar Vávra 57. Stříbrný vítr (1954), režie Václav Krška 58. Cesta do pravěku (1955), režie Karel Zeman 59. Dědeček automobil (1956), režie Alfréd Radok 60. Dobrý voják Švejk (1956), režie Karel Steklý 61. Ztracenci (1956), režie Miloš Makovec 62. Poslušně hlásím (1957), režie Karel Steklý 63. Škola otců (1957), režie Ladislav Helge 64. Tam na konečné (1957), režie Ján Kadár, Elmar Klos 65. Vlčí jáma (1957), režie Jiří Weiss 66. Zářijové noci (1957), režie Vojtěch Jasný 67. Touha (1958), režie Vojtěch Jasný 68. Tři přání (1958), režie Ján Kadár, Elmar Klos 69. Vynález zkázy (1958), režie Karel Zeman 70. Zde jsou lvi (1958), režie Václav Krška 71. Král Šumavy (1959), režie Karel Kachyňa 72. Probuzení (1959), režie Jiří Krejčík 73. Romeo, Julie a tma (1959), režie Jiří Weiss 74. Sen noci svatojánské (1959), režie Jiří Trnka 75. Holubice (1960), režie František Vláčil 76. Vyšší princip (1960), režie Jiří Krejčík 77. Baron Prášil (1961), režie Karel Zeman 78. Ďáblova past (1961), režie František Vláčil 79. Trápení (1961), režie Karel Kachyňa 80. Konkurs (1962), režie Miloš Forman – 21 – 81. Pytel blech (1962), režie Věra Chytilová 82. Transport z ráje (1962), režie Zbyněk Brynych 83. Až přijde kocour (1963), režie Vojtěch Jasný 84. Černý Petr (1963), režie Miloš Forman 85. Ikarie XB 1 (1963), režie Jindřich Polák 86. Křik (1963), režie Jaromil Jireš 87. O něčem jiném (1963), režie Věra Chytilová 88. Smrt si říká Engelchen (1963), režie Ján Kadár, Elmar Klos 89. A pátý jezdec je Strach (1964), režie Zbyněk Brynych 90. Atentát (1964), režie Jiří Sequens 91. Čintamani a podvodník (1964), režie Jiří Krejčík 92. Démanty noci (1964), režie Jan Němec 93. Hvězda zvaná Pelyněk (1964), režie Martin Frič 94. Každý den odvahu (1964), režie Evald Schorm 95. Kdyby tisíc klarinetů (1964), režie Ján Roháč, Vladimír Svitáček 96. Limonádový Joe (1964), režie Oldřich Lipský 97. Obžalovaný (1964), režie Ján Kadár, Elmar Klos 98. Starci na chmelu (1964), režie Ladislav Rychman 99. Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války) (1965), režie Karel Kachyňa 100. Bílá paní (1965), režie Zdeněk Podskalský 101. Bloudění (1965), režie Antonín Máša, Jan Čuřík 102. Intimní osvětlení (1965), režie Ivan Passer 103. Lásky jedné plavovlásky (1965), režie Miloš Forman 104. Obchod na korze (1965), režie Ján Kadár, Elmar Klos 105. Perličky na dně (1965), režie J. Menzel, V. Chytilová, E. Schorm, J. Němec, J. Jireš 106. Dáma na kolejích (1966), režie Ladislav Rychman 107. Hotel pro cizince (1966), režie Antonín Máša 108. Kdo chce zabít Jessii? (1966), režie Václav Vorlíček 109. Kočár do Vídně (1966), režie Karel Kachyňa 110. Konec srpna v hotelu Ozon (1966), režie Jan Schmidt 111. Mučedníci lásky (1966), režie Jan Němec 112. Návrat ztraceného syna (1966), režie Evald Schorm 113. O slavnosti a hostech (1966), režie Jan Němec 114. Ostře sledované vlaky (1966), režie Jiří Menzel 115. Romance pro křídlovku (1966), režie Otakar Vávra 116. Sedmikrásky (1966), režie Věra Chytilová 117. Ukradená vzducholoď (1966), režie Karel Zeman 118. Dita Saxová (1967), režie Antonín Moskalyk 119. Hoří, má panenko (1967), režie Miloš Forman 120. Marketa Lazarová (1967), režie František Vláčil 121. Noc nevěsty (1967), režie Karel Kachyňa 122. Rozmarné léto (1967), režie Jiří Menzel 123. Stud (1967), režie Ladislav Helge 124. Svatba jako řemen (1967), režie Jiří Krejčík 125. Údolí včel (1967), režie František Vláčil 126. Čest a sláva (1968), režie Hynek Bočan 127. Farářův konec (1968), režie Evald Schorm 128. Nebeští jezdci (1968), režie Jindřich Polák 129. Ohlédnutí (1968), režie Antonín Máša 130. Spalovač mrtvol (1968), režie Juraj Herz 131. Všichni dobří rodáci (1968), režie Vojtěch Jasný 132. Žert (1968), režie Jaromil Jireš 133. Adelheid (1969), režie František Vláčil 134. Den sedmý – osmá noc (1969), režie Evald Schorm 135. Ecce homo Homolka (1969), režie Jaroslav Papoušek 136. Já, truchlivý Bůh (1969), režie Antonín Kachlík 137. Kladivo na čarodějnice (1969), režie Otakar Vávra 138. Ovoce stromů rajských jíme (1969), režie Věra Chytilová 139. Po stopách krve (1969), režie Petr Schulhoff 140. Případ pro začínajícího kata (1969), režie Pavel Juráček – 22 – 141. Skřivánci na niti (1969), režie Jiří Menzel 142. Směšný pán (1969), režie Karel Kachyňa 143. Smuteční slavnost (1969), režie Zdenek Sirový 144. Světáci (1969), režie Zdeněk Podskalský 145. Zabitá neděle (1969), režie Drahomíra Vihanová 146. Pasťák (1969/1990), režie Hynek Bočan 147. Hlídač (1970), režie Ivan Renč 148. Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970), režie Věra Plívová-Šimková 149. Na kometě (1970), režie Karel Zeman 150. Ucho (1970), režie Karel Kachyňa 151. Už zase skáču přes kaluže (1970), režie Karel Kachyňa 152. Valerie a týden divů (1970), režie Jaromil Jireš 153. Vražda ing. Čerta (1970), režie Ester Krumbachová 154. Archa bláznů (1970/1990), režie Ivan Balaďa 155. Dívka na koštěti (1971), režie Václav Vorlíček 156. Petrolejové lampy (1971), režie Juraj Herz 157. Tři oříšky pro Popelku (1973), režie Václav Vorlíček 158. Páni kluci (1975), režie Věra Plívová-Šimková 159. Dým bramborové natě (1976), režie František Vláčil 160. Hra o jablko (1976), režie Věra Chytilová 161. Marečku, podejte mi pero (1976), režie Oldřich Lipský 162. Adéla ještě nevečeřela (1977), režie Oldřich Lipský 163. Ať žijí duchové! (1977), režie Oldřich Lipský 164. Čarodějův učeň (1977), režie Karel Zeman 165. Stíny horkého léta (1977), režie František Vláčil 166. Balada pro banditu (1978), režie Vladimír Sís 167. Kulový blesk (1978), režie Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský 168. Panna a netvor (1978), režie Juraj Herz 169. Božská Ema (1979), režie Jiří Krejčík 170. Housata (1979), režie Karel Smyczek 171. Lásky mezi kapkami deště (1979), režie Karel Kachyňa 172. Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979), režie Věra Chytilová 173. Krakonoš a lyžníci (1980), režie Věra Plívová-Šimková 174. Postřižiny (1980), režie Jiří Menzel 175. Signum laudis (1980), režie Martin Hollý 176. Vrchní, prchni! (1980), režie Ladislav Smoljak 177. Kalamita (1981), režie Věra Chytilová 178. Pozor, vizita! (1981), režie Karel Kachyňa 179. S tebou mě baví svět (1982), režie Marie Poledňáková 180. Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983), režie Věra Chytilová 181. Sestřičky (1983), režie Karel Kachyňa 182. Slavnosti sněženek (1983), režie Jiří Menzel 183. Tři veteráni (1983), režie Oldřich Lipský 184. Zánik samoty Berhof (1983), režie Jiří Svoboda 185. Straka v hrsti (1983/1988), režie Juraj Herz 186. Co je vám, doktore? (1984), režie Vít Olmer 187. Džusový román (1984), režie Fero Fenič 188. Prodavač humoru (1984), režie Jiří Krejčík 189. Krysař (1985), režie Jiří Barta 190. Vesničko má středisková (1985), režie Jiří Menzel 191. Pavučina (1986), režie Zdenek Zaoral 192. Smrt krásných srnců (1986), režie Karel Kachyňa 193. Bony a klid (1987), režie Vít Olmer 194. Nejistá sezóna (1987), režie Ladislav Smoljak 195. Šašek a královna (1987), režie Věra Chytilová 196. Pražská pětka (1988), režie Tomáš Vorel 197. Čas sluhů (1989), režie Irena Pavlásková 198. Vojtěch, řečený sirotek (1989), režie Zdeněk Tyc 199. Kouř (1990), režie Tomáš Vorel 200. Obecná škola (1991), režie Jan Svěrák – 23 – © Ateliéry Bonton Zlín, Jaromír Komárek Všichni dobří rodáci (r. Vojtěch Jasný, 1968) – 24 – B Složení pracovní skupiny pro digitalizaci českých filmů Pracovní skupina byla rozdělena na část uměleckou, která provedla výběr filmů pro digitalizaci, a část technologickou, jež navrhla nejvhodnější technický postup digitalizace a zabývala se také ekonomickými a právními aspekty procesu. Umělecká část Eva Zaoralová Jan Lukeš Michal Bregant Ivo Mathé Tomáš Baldýnský Jaroslav Sedláček Miroslav Zelinský Vladimír Opěla umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary filmový historik proděkan FAMU rektor AMU, člen prezidia ČFTA filmový publicista a producent filmový publicista předseda Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie ředitel Národního filmového archivu Technologická část Vladimír Opěla Jitka Kohoutová Petr Vítek Aleš Boštička Kateřina Morvai Pavel Borowiec Felix Nevřela Tomáš Srovnal Jiří Myslík Marek Jícha Martin Preiss Pavel Strnad Jiří Srstka Ivo Heger Petr Stránský Daniel Hromádko ředitel Národního filmového archivu obchodní referentka Národního filmového archivu člen Digital Cinema Experts Group při Evropské komisi ředitel filmových laboratoří Barrandov Studios ředitelka Ateliéry Bonton Zlín ředitel DVD Group ředitel CINEPOST technolog CINEPOST člen předsednictva Asociace českých kameramanů člen předsednictva Asociace českých kameramanů člen předsednictva Asociace českých kameramanů předseda Asociace producentů v audiovizi ředitel Dilia zvukař ředitel Brickbox Digital Media jednatel Brickbox Digital Media – 25 – C Přehled digitálních masterů pro jednotlivé druhy šíření Výsledný digitální restaurovaný master slouží jako základ pro výrobu digitálních distribučních masterů nezbytných pro šíření filmových děl v digitální podobě. Výsledný digitální master by měl mít formu, která je běžným standardem akceptovaným v daném odvětví a je běžně využívána pro distribuci filmových děl. Druh použití Archiv Digitální kino Blu-ray HDTV SDTV On-line Nosič Digitální distribuční master Digitální kopie (DCP + klíč) HDcam SR (Full HD) HDcam SR nebo HDcam (Full HD) Digital Betacam Počítačový soubor (MPEG2, H264) – 26 – D Přehled digitalizovaných kin v České republice Název kina Alfa Atlas Centrál Centrum Panorama Dům kultury Střelnice Evald Jas Káčko Dobřany Květen Kino Miloše Formana Radnice 70 Sněžník Sokolovna Svět Svět Modrý kříž Svět Svět Světozor Světozor Velké kino Vesmír Vltava Čas Kotva Crystal Vesmír Divadlo Hvězda Hvězda Máj Milevsko Hvězda Cinema City Cinema City Cinema City Flora Cinema City Galaxie Cinema City Zličín Město/obec Počet zdigitalizov. sálů Sokolov 1 Praha 2 Hradec Králové 1 Varnsdorf 1 Rumburk 1 Praha 1 Tanvald 1 Dobřany 1 Teplice 1 Čáslav 1 Jablonec nad Nisou 1 Děčín 1 Týn nad Vltavou 1 Hodonín 1 Cheb 1 Kutná Hora 1 Louny 1 Znojmo 1 Praha 1 Třeboň 1 Zlín 1 Náchod 1 Kralupy nad Vltavou 1 Karlovy Vary 1 České Budějovice 1 Česká Lípa 1 Pelhřimov 1 Rakovník 1 Uherské Hradiště 1 Přerov 1 Litoměřice 1 Milevsko 1 Kadaň 1 Plzeň 2 Pardubice 1 Praha 2 Praha 2 Praha 2 Počet sálů v kině celkem 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 8 9 9 10 Legenda jednosálové kino ■ dvousálové kino ■ multiplex nadnárodního provozovatele ■ multiplex lokálního provozovatele n. a. – údaje nejsou k dispozici – 27 – Počet zdigitalizov. 3D sálů 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 2 1 2 2 2 Datum instalace projekce 13/2/2009 27/8/2009 24/9/2009 15/12/2009 2/6/2010 1/3/2010 14/9/2009 3/12/2008 2/12/2009 1/6/2010 n. a. 2009 10/8/2009 20/5/2010 n. a. 1/2/2010 26/2/2009 13/5/2010 26/11/2009 2/12/2009 2010 7/9/2009 16/12/2009 16/12/2009 20/12/2009 7/1/2010 27/12/2009 3/1/2010 2/1/2010 15/1/2010 18/3/2010 21/1/2010 3/2/2010 2009 2009 2009 2009 2009 Název kina Město/obec Počet zdigitalizov. sálů CineStar Hradec Králové 1 CineStar Jihlava 1 CineStar Liberec 1 CineStar Mladá Boleslav 1 CineStar Pardubice 1 CineStar Plzeň 1 CineStar Olomouc 1 CineStar České Budějovice 1 CineStar Ostrava 2 CineStar (Village Cinemas) Anděl Praha 2 CineStar (Village Cinemas) Černý Most Praha 1 Golden Apple Cinema Zlín 2 Ládví Praha 1 Palace Cinemas – Letňany Praha 1 Palace Cinemas – Nový Smíchov Praha 1 Palace Cinemas – Olympia Brno 1 Palace Cinemas – Park Hostivař Praha 1 Palace Cinemas – Slovanský dům Praha 1 Palace Cinemas – Špalíček Brno 1 Palace Cinemas – Ústí nad Labem Ústí nad Labem 3 Počet sálů v kině celkem 8 4 8 4 6 8 7 8 8 14 8 6 6 8 12 10 8 10 7 5 Počet zdigitalizov. 3D sálů 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 Datum instalace projekce 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 18/8/2009 2009 2009 2009 15/4/2010 2009 2009 29/4/2010 Statistika Celkový počet zdigitalizovaných kin Z toho: malých kin multiplexů alespoň s jedním zdigitalizovaným sálem Celkový počet zdigitalizovaných sálů Počet sálů s 3D Počet sálů pouze s 2D (Zdroj: Unie filmových distributorů) – 28 – 58 33 25 68 60 8 E Přehled plánovaného nasazení 35mm a digitálních kopií nových filmů v českých kinech Plánovaná premiéra 01. 06. 10 01. 06. 10 03. 06. 10 03. 06. 10 03. 06. 10 03. 06. 10 03. 06. 10 10. 06. 10 10. 06. 10 17. 06. 10 17. 06. 10 17. 06. 10 17. 06. 10 22. 06. 10 24. 06. 10 24. 06. 10 01. 07. 10 01. 07. 10 08. 07. 10 08. 07. 10 08. 07. 10 15. 07. 10 15. 07. 10 15. 07. 10 15. 07. 10 15. 07. 10 22. 07. 10 22. 07. 10 29. 07. 10 29. 07. 10 29. 07. 10 05. 08. 10 05. 08. 10 12. 08. 10 Majitel distribučních práv pro ČR XtremeCinemas XtremeCinemas Warner Bros Go Crazy Bontonfilm MediaHotel H.C.E. SPI AČFK Bioscop Falcon Falcon Bontonfilm Aerofilms Bontonfilm Palace Pictures SPI Bontonfilm Bontonfilm Palace Pictures H.C.E. Bontonfilm Bioscop Aerofilms AČFK Palace Pictures Warner Bros Bontonfilm Bontonfilm H.C.E. [35mm] AČFK Bontonfilm H.C.E. Warner Bros 12. 08. 10 Falcon Originální titul Český titul Educa I – 1. díl Educa II – 1. díl Sex and the City 2 Kei hei hup Green Zone Hurvínek na scéně Furry Vengeance Ghost Writer, The Yo, también From Paris with Love Back-Up Plan, The Toy Story 3 (in 3D) A-Team, The The Big Four Solomon Kane Killers Twilight Saga: Eclipse, The Män som hatar kvinnor Predators Serious Man, A Letters to Juliet Shrek Forever After Rebound, The Single Man, A Mr. Nobody Centurion Inception Agora Knight & Day Arnacoeur, Le Bunny and the Bull Get Him to the Greek Kajínek Cats & Dogs: The Revenge of Kitty Galore Salt Educa I – 1. díl Educa II – 1. díl Sex ve městě 2 Kung Fu Kyborg Zelená zóna Hurvínek na scéně Chlupatá odplata Muž ve stínu Já taky Bez soucitu Záložní plán Toy Story 3: Příběh hraček 3D A-Team Thrash metal živě Solomon Kane Vrahouni Twilight sága: Zatmění Muži, kteří nenávidí ženy Predátoři Dopisy pro Julii Shrek: Zvonec a konec Sexy 40 Pan Nikdo Počátek Agora Zatím spolu, zatím živi Bunny a býk Dostaň ho tam! Kajínek Jako kočky a psi: Pomsta prohnané Kitty Salt Legenda Film je distribuován pouze analogově ■ Film je distribuován analogově i digitálně ■ Film je distribuován pouze digitálně Úplné údaje nebyly ke dni uzávěrky k dispozici – 29 – Plánovaná premiéra 12. 08. 10 19. 08. 10 19. 08. 10 19. 08. 10 19. 08. 10 19. 08. 10 26. 08. 10 26. 08. 10 02. 09. 10 09. 09. 10 09. 09. 10 09. 09. 10 09. 09. 10 09. 09. 10 09. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 16. 09. 10 23. 09. 10 23. 09. 10 23. 09. 10 30. 09. 10 30. 09. 10 30. 09. 10 07. 10. 10 07. 10. 10 07. 10. 10 07. 10. 10 07. 10. 10 14. 10. 10 14. 10. 10 14. 10. 10 Majitel distribučních práv pro ČR Bontonfilm Palace Pictures Falcon H.C.E. [35mm] H.C.E. Bioscop Bontonfilm Bontonfilm SPI Falcon Bontonfilm Bontonfilm Bioscop SPI Bontonfilm Bontonfilm Falcon Palace Pictures Warner Bros H.C.E. [35mm] H.C.E. [35mm] Falcon Bontonfilm Bontonfilm Warner Bros Bontonfilm AČFK Bontonfilm Bontonfilm Falcon Go Crazy Falcon Go Crazy Warner Bros Originální titul Český titul Ondine Machete Sorcerer’s Apprentice, The Illusionist, The Expendables, The When You’re Strange Last Airbender, The Největší z Čechů Step Up 3-D Blood Age Grown Ups Marmaduke Henri IV Immortel, Le Around the World in 50 Years 3D Dinner for Schmucks Flickan som lekte med elden Karate Kid Possession Going the Distance Bébé(s) Aventures extraordinaires d’Adele Blanc-Sec, Les Resident Evil: Afterlife Ramona and Beezus Román pro muže Jonah Hex Wall Street 2: Money Never Sleeps Bibliothèque Pascal Labyrint Habermannův mlýn Adjustment Bureau, The Other Guys, The Scar Eat, Pray, Love Cherrybomb Legend of the Guardians Ondine – 30 – Čarodějův učeň Iluzionista Poslední vládce větru Největší z Čechů Blood Age Machři Marmaduk Jindřich IV. Blbec k večeři Dívka, která si hrála s ohněm Karate Kid Babies Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec Ramona Román pro muže Wall Street 2: Peníze nikdy nespí Labyrint Habermannův mlýn Správci osudu Benga v záloze SCAR 3D Jíst, meditovat, milovat Cherrybomb Legenda o sovích strážcích Plánovaná premiéra 14. 10. 10 14. 10. 10 14. 10. 10 21. 10. 10 21. 10. 10 21. 10. 10 28. 10. 10 28. 10. 10 28. 10. 10 28. 10. 10 04. 11. 10 04. 11. 10 04. 11. 10 04. 11. 10 04. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 11. 11. 10 18. 11. 10 Majitel distribučních práv pro ČR Bontonfilm AČFK Palace Pictures Bontonfilm Falcon Falcon Falcon Bontonfilm Warner Bros H.C.E. Falcon Falcon H.C.E. Bontonfilm Bontonfilm 18. 11. 10 25. 11. 10 25. 11. 10 25. 11. 10 25. 11. 10 02. 12. 10 02. 12. 10 02. 12. 10 09. 12. 10 Bontonfilm Falcon Falcon Bontonfilm Palace Pictures SPI Bontonfilm Falcon Warner Bros Bontonfilm 09. 12. 10 09. 12. 10 Bioscop Palace Pictures Falcon Falcon Bontonfilm H.C.E. AČFK Bioscop Go Crazy Warner Bros Originální titul Český titul Scott Pilgrim vs. the World Animal Kingdom Switch, The Despicable Me Občanský průkaz Takers Beastly Paranormal Activity 2 Town, The Red Social Network, The Don’t Be Afraid of the Dark Saw VII Charlie St. Cloud Přežít svůj život Dotkni se duhy Cestou z pekla Born to Be a Star Unthinkable Utomlyonnye solntsem 3: Citadela Howl American, The Swimsuit Issue, The Harry Potter and the Deathly Hallows: Part I Hlava – ruce – srdce Faster You Again Unstoppable Warrior Saxana – veletrh strašidel Megamind Easy Due Date Chronicles of Narnia, The: The Voyage of the Dawn Treader You Will Meet a Tall Dark Stranger Eagle of the Ninth, The – 31 – Já, padouch Občanský průkaz Chmatáci Netvor Paranormal Activity 2 Město Red SAW VII Přežít svůj život Dotkni se duhy Cestou z pekla Unaveni sluncem 3: Citadela Harry Potter a relikvie smrti – 1. část Hlava – ruce – srdce Saxana – veletrh strašidel Megamysl Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka Plánovaná premiéra 16. 12. 10 16. 12. 10 23. 12. 10 2011 06. 01. 11 13. 01. 11 13. 01. 11 13. 01. 11 13. 01. 11 20. 01. 11 20. 01. 11 27. 01. 11 27. 01. 11 03. 02. 11 03. 02. 11 10. 02. 11 10. 02. 11 10. 02. 11 17. 02. 11 17. 02. 11 17. 02. 11 24. 02. 11 24. 02. 11 24. 02. 11 03. 03. 11 10. 03. 11 17. 03. 11 17. 03. 11 17. 03. 11 24. 03. 11 24. 03. 11 24. 03. 11 30. 03. 11 31. 03. 11 31. 03. 11 07. 04. 11 14. 04. 11 05. 05. 11 Majitel distribučních práv pro ČR Bontonfilm Falcon Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Falcon Falcon Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Falcon Falcon Falcon Bioscop Bontonfilm Warner Bros Falcon Bontonfilm Falcon Bontonfilm Bontonfilm Warner Bros Falcon H.C.E. Falcon Bontonfilm Falcon Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Falcon Falcon Falcon Bontonfilm Bontonfilm Originální titul Český titul Luftslottet som sprängdes Tron Legacy Little Fockers Dívka, která kopla do vosího hnízda Love and Other Drugs Cabin in the Woods, The Debt, The Green Hornet, The Morning Glory Gulliver’s Travels Fotbalová jedenáctka True Grit Tangled [Rapunzel 3d] Burlesque Secretariat Fimfárum – Do třetice všeho dobrého Friends with Benefits Life as We Know It Můj vysvlečenej deník How Do You Know? Perrier’s Bounty Battle: Los Angeles Rodina je základ státu Cheaters Yogi Bear Pretend Wife V peřině I Am Number Four Rango Priest Odcházení Night Chronicles: Devil, The I Hop Roommate, The Mars Needs Moms! Gnomeo and Juliet Rio Thor – 32 – Fotři jsou lotři Zelený sršeň Hezké vstávání Gulliverovy cesty Fotbalová jedenáctka Na vlásku Fimfárum – Do třetice všeho dobrého Můj vysvlečenej deník Bitva: Los Angeles Rodina je základ státu V peřině Rango Odcházení Rio Thor Plánovaná premiéra 19. 05. 11 Majitel distribučních práv pro ČR Falcon 02. 06. 11 09. 06. 11 09. 06. 11 16. 06. 11 23. 06. 11 23. 06. 11 30. 06. 11 07. 07. 11 14. 07. 11 Bontonfilm Bontonfilm Bioscop Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Warner Bros 21. 07. 11 04. 08. 11 11. 08. 11 18. 08. 11 25. 08. 11 02. 09. 11 15. 09. 11 22. 09. 11 22. 09. 11 23. 09. 11 29. 09. 11 13. 10. 11 10. 11. 11 10. 11. 11 01. 12. 11 15. 12. 11 22. 12. 11 Bontonfilm Bontonfilm Falcon Bontonfilm Falcon Falcon Bontonfilm Falcon Bontonfilm Falcon Falcon Falcon Cinemart Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Originální titul Český titul Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides X-Men: First Class Fast Five Lidice Kung Fu Panda: The Kaboom of Doom Rise of the Apes Your Highness Transformers 3 Untitled Kristen Wiig Project Harry Potter and the Deathly Hallows: Part II First Avenger: Captain America, The Cowboys & Aliens Smurfs, The Johnny English 2 Zookeeper, The African Cats: Kingdom of Courage Change-Up, The Underworld 4 Poslední z Aporveru Celebrity s.r.o. 21 Jump Street Skank Robbers Straw Dogs Čtyřlístek Puss in Boots Mission: Impossible IV Alvin and the Chipmunks (Zdroj: Unie filmových distributorů – Plán filmových premiér č. 17 – 2010) – 33 – Rychlá a zběsilá pětka Lidice Kung Fu Panda 2 Transformers 3 Harry Potter a relikvie smrti – 2. část Johnny English 2 Poslední z Aporveru Celebrity s.r.o. Čtyřlístek Kocour v botách Mission: Impossible IV Alvin a Chipmunkové 3 Obecná škola (r. Jan Svěrák, 1991) – 34 – © Ateliéry Bonton Zlín, Jaroslav Trousil, Alena Červená F Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících činností Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslovych činností (2005/865/ES) Evropský parlament a Rada Evropské unie, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 157 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise1), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru2), po konzultaci s Výborem regionů, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy3), vzhledem k těmto důvodům: 1. V čl. 151 odst. 4 Smlouvy se stanoví, že Společenství má ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smlouvy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. 2. Kinematografie je formou umění zaznamenanou na snadno poškoditelném nosiči, a proto je nutné, aby veřejné orgány učinily rozhodné kroky k zajištění jejího uchování. Kinematografická díla jsou podstatnou složkou našeho kulturního dědictví, a proto si zasluhují úplnou ochranu. 3. Kinematografická díla mají nejen kulturní hodnotu, ale jsou i zdrojem historických informací o evropské společnosti. Poskytují komplexní historické svědectví o bohatosti kulturních identit Evropy a rozmanitosti jejího lidu. Filmové snímky jsou významným prostředkem, který umožňuje poznávání minulosti a podporuje úvahy občanů o naší civilizaci. 4. Cílem tohoto doporučení je podpořit lepší využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového dědictví, a to podporou politik inovace, výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování kinematografických děl. Níže doporučené kroky jsou zaměřeny na zajištění podmínek nutných pro konkurenceschopnost filmového průmyslu Společenství a zrychlení rozvoje jeho konkurenceschopnosti. 5. Filmové dědictví je důležitou složkou filmového průmyslu a podpora jeho uchovávání, restaurování a využívání může přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti tohoto průmyslu. 6. Rozvoj evropského filmového průmyslu má pro Evropu vzhledem k jeho značnému potenciálu v oblastech přístupu ke kultuře, hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst rozhodující význam. Nejde jen o výrobu a promítání filmů, ale i o shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl. Podmínky pro konkurenceschopnost těchto průmyslových činností souvisejících s filmovým dědictvím je třeba zlepšit, zejména pokud jde o lepší využívání technických novinek, například digitalizace. 7. Plné využití tohoto potenciálu je podmíněno existencí úspěšného a inovačního filmového průmyslu ve Společenství. Lze je usnadnit zlepšováním podmínek pro uchovávání, restaurování a využívání filmového dědictví, jakož i odstraňováním překážek bránících rozvoji a plné konkurenceschopnosti filmového průmyslu, zejména shromažďováním, katalogizací, uchováváním a restaurováním filmového dědictví a jeho zpřístupňováním pro vzdělávací, kulturní a výzkumné účely či pro jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími. 8. Celková konkurenceschopnost filmového průmyslu se zlepší díky rozvoji prostředí podporujícího spolupráci mezi určenými subjekty, jimiž mohou být evropské, národní nebo regionální archivy, filmové ústavy nebo podobné instituce, v otázkách týkajících se uchovávání a ochrany filmového dědictví. 9. Členské státy byly usnesením Rady ze dne 26. června 2000 o uchovávání a zhodnocení evropského filmového dědictví4) vyzvány, aby spolupracovaly při restaurování a uchovávání filmového dědictví, kromě jiného na základě využívání digitálních technologií, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v tomto odvětví, podporovaly postupné budování sítí evropských archivních dat a zvažovaly případné využívání těchto sbírek pro účely vzdělávání. Úřední věstník C 123, 30. 4. 2004, s. 4. Úřední věstník C 74, 23. 3. 2005, s. 18. 3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. října 2005. 4) Úřední věstník C 193, 11. 7. 2000, s. 1. 1) 2) – 35 – 10. Evropská úmluva o ochraně audiovizuálního dědictví stanoví, že každá smluvní strana musí, legislativními či jinými odpovídajícími prostředky, zavést povinnost ukládat pohyblivý obrazový materiál, který tvoří součást jejího audiovizuálního dědictví a byl vyroben nebo vznikl v koprodukci na území dotyčné smluvní strany. 11. Ve sdělení Komise ze dne 26. září 2001 o určitých právních aspektech týkajících se kinematografických a jiných audiovizuálních děl5) bylo posouzeno povinné ukládání audiovizuálních děl na národní či regionální úrovni uložené zákonem jako jeden z možných způsobů, jak uchovat a ochránit evropské audiovizuální dědictví, a bylo zahájeno zjišťování současné situace, pokud jde o ukládání kinematografických děl v členských státech. 12. Na zasedání Rady (pro kulturní/audiovizuální záležitosti) dne 5. listopadu 2001 její předseda poznamenal, že obsah sdělení Komise přijala Rada příznivě. 13. Ve svém usnesení ze dne 2. července 20026) ke sdělení Komise Evropský parlament zdůraznil význam ochrany kinematografického dědictví a podpořil přístup Evropské úmluvy o ochraně audiovizuálního dědictví, která v době intenzivních technologických změn představuje důležité měřítko. Postupný přechod na digitální technologie umožní větší konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu a v dlouhodobějším horizontu přispěje ke snížení nákladů na katalogizování, ukládání, uchovávání a restaurování audiovizuálních děl. Současně s tím budou vytvořeny nové příležitosti pro inovace v oblasti ochrany filmového dědictví. 14. Členské státy byly usnesením Rady ze dne 24. listopadu 2003 o ukládání kinematografických děl v Evropské unii7) vyzvány, aby zavedly, pokud tak dosud neučinily, účinné systémy ukládání a uchovávání kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví v národních archivech, filmových ústavech a podobných institucích. 15. Všechny členské státy již zavedly systémy pro shromažďování a uchovávání kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví. Čtyři pětiny těchto systémů jsou založeny na zákonné nebo smluvní povinnosti ukládat veškeré filmy nebo alespoň filmy, které získaly podporu z veřejných finančních prostředků. 16. „Pohyblivým obrazovým materiálem“ se rozumí každý soubor pohyblivých obrazů zaznamenaných libovolnými prostředky a na libovolném nosiči, bez ohledu na to, zda jsou doprovázeny zvukem či nikoli, a schopných vyvolat dojem pohybu. 17. „Kinematografickým dílem“ se rozumí pohyblivý obrazový materiál libovolné délky, zejména hraná, animovaná a dokumentární kinematografická díla určená pro promítání v kinech. 18. „Kinematografickými díly tvořícími součást jejich audiovizuálního dědictví“ se rozumí filmová výroba, včetně koprodukce s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, označená jako taková členskými státy nebo subjekty určenými členskými státy na základě objektivních, průhledných a nediskriminačních kritérií. Audiovizuální dědictví členských států dohromady představuje evropské audiovizuální dědictví. 19. Aby se zajistilo předání evropského filmového dědictví budoucím generacím, je třeba je systematicky shromažďovat, katalogizovat, uchovávat a restaurovat, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími. 20. Evropské filmové dědictví by mělo být lépe zpřístupněno pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími. 21. Převod držby kinematografických děl na subjekty pověřené jejich archivováním neznamená převod autorského práva a práv s ním souvisejících. 22. V čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti8) se stanoví, že členské státy mohou stanovit výjimku nebo omezení u zvláštních úkonů rozmnožování uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami nebo archivy, které nesledují přímý ani nepřímý hospodářský nebo komerční prospěch, Úřední věstník C 43, 16. 2. 2002, s. 6. Úřední věstník C 271 E, 12. 11. 2003, s. 176. 7) Úřední věstník C 295, 5. 12. 2003, s. 5. 8) Úřední věstník L 167, 22. 6. 2001, s. 10. 5) 6) – 36 – Berou na vědomí úmysl Komise: 1. zvážit zavedení povinnosti pro příjemce finančních prostředků EU ukládat jednu kopii evropských filmů, které získaly podporu z finančních prostředků EU, alespoň v jednom národním archivu; 2. podporovat spolupráci mezi určenými subjekty; 3. zvážit financování výzkumných projektů v oblasti dlouhodobého uchovávání a restaurování filmů; 4. podporovat evropskou standardizaci v oblasti katalogizace filmů za účelem zlepšení interoperability databází, mimo jiné spolufinancováním standardizačních projektů a rozšířením výměn osvědčených postupů, při současném respektování jazykové rozmanitosti; 5. usnadnit sjednání standardní smlouvy na evropské úrovni mezi určenými subjekty a nositeli práv, v níž budou stanoveny podmínky, za nichž mohou určené subjekty zpřístupnit uložená kinematografická díla veřejnosti; 6. sledovat a vyhodnocovat, v jakém rozsahu opatření stanovená v tomto doporučení účinně fungují, a zvážit potřebu dalších kroků. Doporučují, aby členské státy zlepšily podmínky uchovávání, restaurování a využívání filmového dědictví a odstranily překážky bránící rozvoji a plné konkurenceschopnosti evropského filmového průmyslu tím, že: 1. budou podporovat intenzivnější využívání průmyslového a kulturního potenciálu evropského filmového dědictví na základě systematických opatření týkajících se uchovávání a restaurování, a to podporou politiky inovací, výzkumu a technického rozvoje v oblasti uchovávání a restaurování kinematografických děl; 2. přijmou do 16. listopadu 2007 legislativní, správní nebo jiná vhodná opatření, která zajistí, aby byla kinematografická díla tvořící součást jejich audiovizuálního dědictví systematicky shromažďována, katalogizována, uchovávána, restaurována a zpřístupňována pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími; 3. určí vhodné subjekty, které budou nezávisle a profesionálně plnit úkoly veřejného zájmu popsané v odstavci 2, a zajistí, aby jim byly poskytnuty nejlepší dostupné finanční a technické prostředky; 4. budou podporovat určené subjekty v tom, aby s nositeli práv po dohodě nebo smlouvou stanovily podmínky, za nichž mohou být uložená kinematografická díla zpřístupněna veřejnosti; 5. zváží, zejména za účelem propagace filmového dědictví, zřízení nebo podporu národních filmových akademií či podobných subjektů; 6. přijmou vhodná opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl; Shromažďování 7. budou provádět systematické shromažďování kinematografických děl tvořících součást jejich audiovizuálního dědictví, a to na základě zákonné nebo smluvní povinnosti ukládat nejméně jednu vysoce kvalitní kopii těchto kinematografických děl u určených subjektů. Při stanovení podmínek jejich ukládání by členské státy měly zajistit, aby: a) během přechodného období pokryly alespoň vyrobená kinematografická díla nebo kinematografická díla vzniklá v koprodukci, která získala podporu z veřejných finančních prostředků na národní nebo regionální úrovni; po uplynutí tohoto přechodného období by měly pokrýt, pokud možno, veškerou výrobu včetně té, která nezískala žádnou podporu z veřejných finančních prostředků, b) uložená kinematografická díla měla dobrou technickou kvalitu, usnadňující jejich uchování a možnost rozmnožování, a aby spolu s nimi byla případně poskytnuta metadata ve standardizované formě, c) k uložení došlo v době zpřístupnění filmu veřejnosti, a v každém případě nejpozději do dvou let od této doby; – 37 – Katalogizace a vytváření databází 8. přijmou vhodná opatření (která by posléze mohla vést ke kodexu archivace filmové výroby) na podporu katalogizace a roztřídění uložených kinematografických děl a na podporu vytváření databází obsahujících informace o těchto filmech, s využitím evropských a mezinárodních standardů; 9. budou podporovat evropskou standardizaci a interoperabilitu filmografických databází a jejich dostupnost veřejnosti, například prostřednictvím internetu, zejména aktivním zapojením určených subjektů; 10. využijí možnosti vytvořit síť databází zahrnující evropské audiovizuální dědictví, společně s příslušnými organizacemi, zvláště s Radou Evropy (Eurimages a Evropská audiovizuální observatoř); 11. vyzvou subjekty pověřené archivováním, aby zhodnotily archivy tím, že je na úrovni EU roztřídí do sbírek, například podle témat, autorů a období; Uchovávání 12. přijmou legislativní opatření nebo použijí jiné metody v souladu s vnitrostátní praxí, aby zajistily uchovávání uložených kinematografických děl. Opatření v oblasti uchovávání by měla zahrnovat zejména: a) rozmnožování filmů na nových paměťových nosičích, b) uchovávání zařízení pro promítání kinematografických děl na různých nosičích; Restaurování 13. přijmou veškerá vhodná opatření povolující v rámci jejich právních předpisů rozmnožování uložených kinematografických děl za účelem restaurování a současně umožní nositelům práv mít na základě dohody mezi všemi zúčastněnými stranami prospěch z průmyslového potenciálu svých děl zlepšených restaurováním; 14. budou podporovat projekty restaurování starých filmů nebo filmů vysoké kulturní či historické hodnoty; Zpřístupnění uložených kinematografických děl pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití 15. přijmou nezbytná legislativní nebo správní opatření, která umožní určeným subjektům zpřístupnit uložená kinematografická díla pro vzdělávací, kulturní, výzkumné nebo jiné podobné nekomerční využití, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími; 16. přijmou vhodná opatření pro zajištění přístupu postižených osob k archivovaným kinematografickým dílům, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími; Odborná příprava a mediální gramotnost 17. budou podporovat odbornou přípravu ve všech oblastech souvisejících s filmovým dědictvím za účelem podpory intenzivnějšího využívání průmyslového potenciálu filmového dědictví; 18. budou podporovat využití filmového dědictví jako způsobu posílení evropské dimenze ve vzdělávání a kulturní rozmanitost; 19. budou podporovat a propagovat vizuální vzdělávání, vzdělávání zaměřené na film a mediální gramotnost na všech stupních vzdělávání, v programech odborné přípravy a v evropských programech; 20. budou podporovat úzkou spolupráci mezi producenty, distributory, provozovateli vysílání a filmovými ústavy pro účely vzdělávání při současném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících; – 38 – Ukládání 21. zváží zavedení systému dobrovolného nebo povinného ukládání: a) sekundárních zdrojů a propagačních materiálů souvisejících s kinematografickými díly tvořícími součást národního audiovizuálního dědictví, b) kinematografických děl tvořících součást národního audiovizuálního dědictví jiných zemí, c) pohyblivého obrazového materiálu jiného než kinematografická díla, d) kinematografická díla minulosti; Spolupráce mezi určenými subjekty 22. budou vybízet a podporovat určené subjekty za účelem výměny informací a koordinace jejich činnosti na národní a evropské úrovni s cílem například: a) zajistit koherenci metod shromažďování a uchovávání a interoperabilitu databází, b) vydávat archivní materiály, například na DVD, opatřené titulky v co možná největším počtu jazyků Evropské unie, vždy v souladu s autorským právem a právy s ním souvisejícími, c) sestavit evropskou filmografii, d) vytvořit společné normy pro elektronickou výměnu informací, e) vytvářet společné výzkumné a vzdělávací projekty a současně podporovat rozvoj evropských sítí filmových škol a muzeí; Sledování tohoto doporučení 23. každé dva roky informují Komisi o krocích učiněných na základě tohoto doporučení. Ve Štrasburku 16. listopadu 2005. Za Evropský parlament předseda J. Borrell Fontelles Za Radu předseda nebo předsedkyně Bach of Lutterworth – 39 – © Ateliéry Bonton Zlín, Vladimír Souček Marketa Lazarová (r. František Vláčil, 1967) – 40 – G Doporučení Evropské komise o digitalizaci a zpřístupnění kulturních materiálů Doporučení Komise Evropského společenství ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/585/ES) Komise Evropských společenství, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 této smlouvy, vzhledem k těmto důvodům: 1. Dne 1. června 2005 Komise představila iniciativu i2010, která usiluje o optimalizaci přínosů nových informačních technologií k hospodářskému růstu, k vytváření pracovních míst a ke kvalitě života evropských občanů. Komise učinila z digitálních knihoven klíčové hledisko iniciativy i2010. Ve svém sdělení „i2010: digitální knihovny“ ze dne 30. září 20051) stanovila svou strategii pro digitalizaci kolektivní paměti Evropy, její dostupnost on-line a její uchovávání v digitální podobě. Uvedená kolektivní paměť zahrnuje tištěný materiál (knihy, časopisy, noviny), fotografie, muzejní předměty, archiválie a audiovizuální materiál (dále jen „kulturní materiál“). 2. Členským státům by měla být doporučena opatření pro používání této strategie, jejichž cílem je prostřednictvím internetu optimalizovat hospodářský a kulturní potenciál kulturního dědictví Evropy. 3. V této souvislosti by měl být podporován rozvoj digitalizovaného materiálu z knihoven, archivů a muzeí. Dostupnost uvedeného materiálu on-line umožní občanům v celé Evropě k němu přistupovat a využívat jej k zábavě, studiu nebo práci. Rozmanité a mnohojazyčné dědictví Evropy získá jasný profil na internetu. Digitalizovaný materiál lze navíc opětovně použít v odvětvích, jako jsou cestovní ruch a vzdělávání, nebo při nových tvořivých činnostech. 4. Závěry Rady ze dnů 15.–16. listopadu 2004 o pracovním plánu na podporu kultury pro období 2005–2006 navíc zdůrazňují příspěvek tvořivosti a tvůrčích odvětví k hospodářskému růstu v Evropě, jakož i potřebu koordinovaného úsilí v oblasti digitalizace. 5. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností2) již členským státům doporučilo přijmout vhodná opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl. Pokud jde o kinematografická díla, toto doporučení v řadě aspektů doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady o filmovém dědictví. 6. Digitalizace je důležitým prostředkem pro zajištění širšího přístupu ke kulturnímu materiálu. V některých případech jde o jediný prostředek, který zaručí, že tento materiál bude dostupný budoucím generacím. V členských státech proto v současné době probíhá řada iniciativ v oblasti digitalizace, ale úsilí je roztříštěno. Vzájemně sladěná akce členských států, pokud jde o digitalizaci jejich kulturního dědictví, by vedla k větší soudržnosti při výběru materiálu a zabránila vícenásobné digitalizaci. Rovněž by vedla k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro společnosti, které investují do digitalizačních technologií. Přehledy stávajících a plánovaných činností v oblasti digitalizace a kvantitativní cíle pro digitalizaci by pomohly k dosažení těchto záměrů. 7. Sponzorování digitalizace ze strany soukromého sektoru nebo partnerství soukromého a veřejného sektoru může zapojit do digitalizace soukromé subjekty a mělo by se nadále podporovat. 8. Investice do nových technologií a zařízení pro digitalizaci ve velkém rozsahu mohou snížit náklady na digitalizaci při zachování nebo zlepšení kvality, a měly by se tedy doporučit. 9. Společný mnohojazyčný přístupový bod by umožnil prohledávat distribuované – tj. uchovávané na různých místech a různými organizacemi – digitální kulturní dědictví Evropy on-line. Takový přístupový bod by zvýšil viditelnost kulturního dědictví a zdůraznil společné prvky. Přístupový bod by měl stavět na stávajících iniciativách, jako je Evropská knihovna (TEL), v rámci kterých evropské knihovny již spolupracují. Měl by pokud možno úzce spolupracovat se soukromými nositeli práv ke kulturnímu materiálu a se všemi zúčastněnými stranami. Je vhodné podporovat silné odhodlání členských států a kulturních institucí dospět k takovému přístupovému bodu. 1) 2) KOM (2005) 465 v konečném znění. Úřední věstník L 323, 9.12. 2005, s. 57. – 41 – 10. Pouze část materiálu v knihovnách, archivech a muzeích patří mezi volná díla ve smyslu, že se na něj nikdy nevztahovala nebo již nevztahují práva duševního vlastnictví, zatímco zbytek je chráněn právy duševního vlastnictví. Vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví jsou klíčovým nástrojem na podporu tvořivosti, měl by se kulturní materiál Evropy digitalizovat, zpřístupňovat a uchovávat při plném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících. Významné jsou v této souvislosti zejména čl. 5 odst. 2 písm. c), čl. 5 odst. 3 písm. n), čl. 5 odst. 5 a 40. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.3) Mechanismy udílení licencí v případech, jako jsou např. osiřelá díla – tj. díla chráněná autorským právem, jehož nositele je obtížné nebo dokonce nemožné určit – a díla, která již nejsou vydávána tiskem nebo (audiovizuálně) šířena, mohou usnadnit udílení práv a následnou digitalizaci a dostupnost on-line. Takové mechanismy by tedy měly být podporovány v úzké spolupráci s nositeli práv. 11. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů mohou obsahovat překážky pro užití volných děl, například tím, že vyžadují správní úkon pro každé rozmnožení díla. Veškeré takové překážky by měly být zjištěny a měly by být učiněny kroky vedoucí k jejich odstranění. 12. Usnesení Rady C/162/02 ze dne 25. června 2002 o zachování budoucích památek – uchování digitálního obsahu pro budoucí generace4) navrhuje cíle a předběžná opatření pro uchování digitálního obsahu pro budoucí generace. V současné době však v členských státech neexistují jasné a úplné politiky v oblasti uchovávání digitálního obsahu. Neexistence takových politik ohrožuje přežití digitalizovaného materiálu a může vést ke ztrátě materiálu vytvořeného v digitálním formátu. Rozvoj účinných prostředků pro uchovávání digitálních záznamů má dalekosáhlé důsledky, nejen pro uchovávání materiálu ve veřejných institucích, ale rovněž pro jakoukoli organizaci, která má povinnost nebo která hodlá uchovávat digitální materiál. 13. Několik členských států zavedlo nebo zvažuje zákonné povinnosti vyžadující, aby producenti digitálního materiálu poskytli jednu nebo více rozmnoženin svého materiálu pověřenému depozitnímu subjektu. Účinná spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k zamezení značné rozdílnosti pravidel pro povinnou rozmnoženinu digitálního materiálu a měla by se podporovat. 14. „Webharvesting“ je nová technika pro sběr materiálu z internetu pro účely uchování. Její součástí je aktivní shromažďování materiálu pověřenými institucemi namísto čekání, až bude deponován, čímž se minimalizuje administrativní zatížení producentů digitálního materiálu, a proto by tato technika měla být upravena vnitrostátními právními předpisy. Doporučuje, aby členské státy: Digitalizace a dostupnost on-line 1. sbíraly informace o současných i plánovaných digitalizacích knih, časopisů, novin, fotografií, muzejních předmětů, archiválií, audiovizuálního materiálu (dále jen „kulturního materiálu“) a vytvářely přehledy takových digitalizací s cílem zabránit zdvojování úsilí a posílit spolupráci a synergie na evropské úrovni; 2. vypracovaly kvantitativní cíle pro digitalizaci analogového materiálu v archivech, knihovnách a muzeích, a uvedly přitom očekávaný nárůst objemu digitalizovaného materiálu, který by mohl tvořit součást evropské digitální knihovny, jakož i navýšení rozpočtů přidělených veřejnými orgány; 3. podporovaly partnerství mezi kulturními institucemi a soukromým sektorem s cílem vytvořit nové způsoby financování digitalizace kulturního materiálu; 4. zřídily a udržovaly zařízení pro digitalizaci ve velkém měřítku, a to jako součást středisek kompetence pro digitalizaci v Evropě nebo v úzké spolupráci s nimi; 3) 4) Úřední věstník L 167, 22. 6. 2001, s. 10. Úřední věstník C 162, 6. 7. 2002, s. 4. – 42 – 5. podporovaly evropskou digitální knihovnu v podobě mnohojazyčného přístupového bodu k distribuovanému – tj. uchovávanému na různých místech a různými organizacemi – digitálnímu kulturnímu materiálu Evropy, a to prostřednictvím: a) podněcování kulturních institucí, vydavatelů a dalších nositelů práv, aby učinili své digitalizované materiály prohledávatelné prostřednictvím evropské digitální knihovny, b) zajištění, aby kulturní instituce a případně soukromé společnosti používaly společné normy v oblasti digitalizace za účelem dosažení interoperability digitalizovaného materiálu na evropské úrovni a usnadnění mezijazyčné prohledávatelnosti; 6. zlepšily podmínky pro digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnost on-line, a to prostřednictvím: a) vytváření mechanismů pro usnadnění užití osiřelých děl, v návaznosti na konzultaci zúčastněných stran, b) zřízení či podpory mechanismů na dobrovolném základě pro usnadnění užití děl, která již nejsou vydávána tiskem nebo šířena, v návaznosti na konzultaci zúčastněných stran, c) podpory dostupnosti seznamů známých osiřelých a volných děl, d) odhalování překážek ve svých vnitrostátních právních předpisech bránících dostupnosti on-line a následnému využívání kulturního materiálu, který patří mezi volná díla, a uskutečňování kroků k odstranění těchto překážek; Uchovávání digitálních záznamů 7. stanovily vnitrostátní strategie pro dlouhodobé uchovávání digitálního materiálu a přístup k němu, které budou plně respektovat autorské právo a které: a) popíšou organizační přístup a uvedou úlohy a zodpovědnosti dotčených stran i přidělené prostředky, b) budou obsahovat konkrétní akční plány s naznačenými cíli a harmonogram pro dosažení specifických cílů; 8. si vzájemně vyměňovaly informace o strategiích a akčních plánech; 9. zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující vícenásobné rozmnožování a migraci digitálního kulturního materiálu prováděné veřejnými institucemi pro účely uchovávání a při plném respektování právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví; 10. při určování politik a postupů, pokud jde o povinnou rozmnoženinu materiálu původně vytvořeného v digitálním formátu, zohlednily vývoj v ostatních členských státech s cílem zabránit značné rozdílnosti mechanismů pro odevzdávání povinných rozmnoženin; 11. zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující uchovávání webového obsahu pověřenými institucemi za použití technik pro shromažďování materiálu z internetu, jako je například „web harvesting“, a při plném respektování právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví; Následná opatření k tomuto doporučení 12. informovaly Komisi po 18 měsících od vyhlášení tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté každé dva roky o akcích provedených na základě tohoto doporučení. V Bruselu dne 24. srpna 2006. Za Komisi Viviane Reding členka Komise – 43 – H Projekt Europeana – evropské kulturní dědictví přístupné on-line Europeana je projekt vytvoření Evropské digitální knihovny Europeana jakožto společného mnohojazyčného přístupového bodu umožňujícího on-line přístup ke kulturním materiálům z celé Evropy v digitální podobě. Uživatelé z celé Evropy tak získají snadný přístup ke knihám, tiskovinám, fotografiím, kinematografickým a audiovizuálním dílům, archivním dokumentům, muzejním sbírkám, pamětihodnostem a archeologickým památkám bez ohledu na místo uložení. European Film Gateway Součástí projektu Europeana je i projekt European Film Gateway, portál sdružující evropské filmové archivy ze 14 zemí a umožňující přistup k více než 790 000 digitálním položkám, jako jsou filmy, plakáty, fotografie a zvukové záznamy. Na projektu se podílí i Národní filmový archiv. Projekt je financován Evropskou komisí v rámci programu eContent plus. http://www.europeanfilmgateway.eu/ Prostřednictvím projektu Europeana by mělo být do konce roku 2010 zpřístupněno 10 milionů digitalizovaných děl. K partnerům projektu patří mimo jiné i Louvre nebo Rijksmuseum, v České republice to je Národní knihovna. Provoz projektu financuje Evropská komise a členské státy. http://www.europeana.eu/portal Provoz kanceláře MEDIA Desk financuje Ministerstvo kultury a Evropská komise. – 44 –
Podobné dokumenty
3 - Bontonfilm
PRSTENŮ); Ving Rhames (PIRAŇA 3D) a Danny Trejo (MACHETE) jsou zárukou
našlapané a ultra divoké akční zábavy.
archivní pomůcka v PDF
korespondence, dochovaná pro nČkolik generací ParishĤ, nabízí materiál pro studium
mentality a životního zpĤsobu mČšĢanských elit stĜední Evropy v 19. století, resp. mentality
nové šlechty. Je tĜeb...
Vít Jedlička – Devizové rezervy
1. Definice a původ devizových rezerv
V nové éře nekrytých peněz devizovými rezervami vedle zlata a jiných kovů
obvykle rozumíme mezinárodní likviditu v podobě volně směnitelných deviz, nebo
jinýc...
Katalog 5. ročníku výstavy
ve standardním rozlišení na rozlišení 1080i. Díky tomu
si můžete přehrávat filmy a televizní vysílání v jasnějším a ostřejším obrazu a získáte tak výraznější divácký zážitek. Zařízení MediaStation u...
Uživatelská příručka (česky - 1.46 MB
Kontakt
http://www.fujitsu.com/fts/
Copyright
© Fujitsu Technology Solutions GmbH 2012. Všechna práva vyhrazena.
Datum vydání
atmosférických vlivech na vodní vlny.
Krása ve filmovém dokumentu
Znovuzhodnocení Špátovy tvorby nám může pomoci znovu navázat kontakt s problematikou řemeslné práce, umění jako vztahování se ke kráse a kultivaci člověka
a jeho postoje ke světu. Tato aristotelská...
Digitalizace českých filmových děl
filmových kopiích. Aby bylo tyto filmy možné i v budoucnu promítat v kinech, je nezbytné
zajistit jejich postupný převod do digitální podoby ve vysokém rozlišení. Vzhledem k tomu, že
současně probí...
