Ekonomie 1 Makroekonomie

Ekonomie 1
RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.
pracovna 5.052
tel. 585 63 4027
e-mail: [email protected]
web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace)
Makroekonomie
Proč došlo ke vzniku této vědecké disciplíny?

1929 – dramatické zpomalení ekonomického vývoje v USA,

1929-1930 – omezení produkce o 31 %, nezaměstnanost vzrostla z 3 % na 9 %,
akciový trh se propadl o 1/3,

1931 – se zdálo, že se ekonomika vzpamatovává, pak ale začal mnohem hlubší
propad, který se zastavil až v roce 1933 – 20 % nezaměstnanost, (tzv. Velká deprese)
trvala až do roku 1939,

podobná situace byla víceméně v celém vyspělém světě, v Německu se díky krizi
dostal k moci A. Hitler,…
Proč k tak hluboké krizi došlo?

dnes se usuzuje, že na vině byla špatná hospodářská politika vlády, která pramenila
z tehdejší mylné představy o fungování ekonomiky, lepší hospodářskou politikou se
mohlo krizi zmírnit,

na základě tohoto poznání se vyvinul v rámci ekonomie nový obor nazývaný
makroekonomie.
Cílem makroekonomie bylo porozumět vlivům hospodářské politiky na národní
hospodářství a ekonomiku.
Makroekonomie studuje:

dlouhodobé zdroje ekonomického růstu a rozvoje (+ jak lze vlastně tyto pojmy chápat,
jak je měřit, …),

faktory ovlivňující nezaměstnanost a inflaci,

vzájemné propojení národních ekonomik.
1
3. Základní makroekonomické agregáty
Makroekonomické agregáty jsou souhrnné národohospodářské veličiny, pomocí nichž se od
počátku 30. let měří rozsah hospodářské činnosti jednotlivých zemí.
Jejich pomocí měříme ekonomický výkon dané země.
Rozlišujeme:

stavové veličiny – měří ekonomickou veličinu v určitém časovém okamžiku, např.
nezaměstnanost k danému dni, množství peněz v ekonomice k danému dni, míra
inflace k určitému dni, atd.,

tokové veličiny – měřené za určité časové období, většinou 1 rok, ale možno i kvartál,
např. HDP, HNP, množství investic, atd.
Makroekonomické agregáty pro měření výkonnosti ekonomik:

hrubý domácí produkt (HDP),

hrubý národní produkt (HNP),

čistý domácí produkt,

čistý národní produkt.
Hrubý domácí produkt (HDP)
V anglické literatuře GDP - gross domestic product.
Hrubý domácí produkt = součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb
vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými (umístěnými) v dané
zemi bez ohledu na to, kdo tyto výrobní faktory vlastní.
Vysvětlení definice:

HDP je vyjádřeno v peněžních jednotkách – výrobky a služby je nutno převést na
stejnou měrnou jednotku, abychom je mohli „sčítat“,

finální výrobky a služby – neuvažujeme suroviny, ale hotové výrobky, např. lesník
pokácí strom, na pile ho pořežou a v továrně z toho udělají skříň –> uvažujeme až tu
skříň,

vyprodukované v daném roce – hodnota automobilu vyrobeného v roce 2010 a
prodaného v roce 2011 bude započítána do HDP za rok 2010,

vyprodukovaných VF alokovanými v dané zemi – např. zahraniční automobilka
vyrábějící u nás, vyprodukované auta se zahrnují do našeho HDP.
HDP v ČR v roce 2013 bylo cca 3,88 bilionů Kč.
2
Při analýze vývoje HDP v jednotlivých letech je nutné rozlišit růst skutečně vyprodukovaného
množství finálních výrobků a služeb a od růstu jejich cen. Rozlišujeme tedy:

nominální HDP – vyjádřeno v běžných cenách, tj. v cenách platných v roce, za který
je HDP počítáno,

reálné HDP – vyjádřeno ve stálých cenách, což jsou ceny, které platily v nějakém
pevném období, které je zvoleno jako základní; v ČR je to rok 2000.
Můžeme pak počítat:
Implicitní cenový deflátor (nebo jen deflátor HDP) je jeden z možných způsobů, jak měřit
změnu cenové hladiny (inflaci). Například deflátor HDP v ČR v roce 2012 byl 1,4 %.
Hrubý národní produkt (HNP - v anglické literatuře GNP = gross national product) =
součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku
výrobními faktory vlastněnými domácími firmami.
Rozhodující je tedy vlastník VF, nikoli jejich umístění. Hodnota automobilů vyrobených
v ČR zahraniční automobilkou je tak započítána do HNP vlastníka automobilky, nikoliv ČR.
HNP ČR je zanedbatelný, nevykazuje se. Ve velkých ekonomikách (např. USA, Velká
Británie) však často hraje významnější roli než HDP.
Čistý domácí produkt (ČDP) = HDP minus obnovovací (restituční) investice sloužící
k obnovení opotřebených součástí (ekvivalentně HDP – amortizace).
Vyčíslení ČDP je hodně problematické. Problémem ukazatele je pojem obnova a inovace (co
je ještě obnova a co už inovace, např. když nám doslouží PC, tak si koupíme nové – je to tedy
obnova, ale nové PC už bude výkonnější – je to tedy z části i inovace).
Čistý národní produkt (ČNP) = HNP minus obnovovací (restituční) investice sloužící
k obnovení opotřebených součástí (ekvivalentně HNP – amortizace).
ČNP a ČDP mají vyšší vypovídací hodnotu ohledně nové produkce ekonomiky, ale je
problematické je měřit. Z toho důvodu nejsou moc používané.
3.1 Metody výpočtu HDP
Používáme 3 různé metody:
1) výdajová metoda,
2) příjmová (důchodová) metoda,
3) produkční (sumarizační) metoda.
Všechny 3 metody jsou ekvivalentní (musí nám dát stejný výsledek).
3
Ad 1) Výdajová metoda:
Hodnotu HDP tak získáme nepřímo - sečtou se výdaje domácností, podniků, vlády a
zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v dané zemi v daném
roce:
C … spotřeba (C = consumption) – výdaje domácností na nákup výrobků a služeb.
I … investice – výdaje firem, podniků na nákup výrobků a služeb, nepatří sem investice do
cenných papírů (nic se nevytváří, mění se jen vlastník) ani např. investice vlády na výstavbu
dálnic. Rozlišujeme:

Ir … obnovovací (restituční) investice - cílem je náhrada opotřebených zařízení. Lze
dále rozlišit opotřebení: fyzické x morální (v důsledku vědecko-technického pokroku).

In … čisté investice - cílem je zvýšit výrobní kapacitu (např. nákup nových strojů).

investice do zásob = změna stavu zásob oproti předchozímu období. Do HDP tak
zahrneme hodnotu výrobků vyprodukovaných v daném roce, které si ale někdo koupí
až v letech následujících (tj. v daném období za ně nikdo nic nevydá), a odečteme
z něj výdaje domácností, firem a vlády na výrobky vyrobené v předcházejících letech.
G … vládní výdaje (G = government), vláda nakupuje výrobky (zbraně, zařízení do škol,
budovy pro úředníky) a služby (úředníci, lékaři, učitelé – cenou za služby jsou mzdy). Do G
nejsou zahrnuty tzv. transferové platby (TR) - výdaje státu na podporu některých subjektů
(důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti, jiné sociální dávky). Transferové platby se
projeví v rámci spotřeby C.
NX … čistý export (NX = net export)
NX = X - M

X … export (x je 2. písmeno ve slově) – do HDP tak započítáme i výrobky vyrobené
v dané zemi, ale prodané v zahraničí,

M … import (m je 2. písmeno ve slově) – z HDP tak vyjmeme hodnotu výrobků
vyrobených v zahraničí, které si ostatní subjekty v rámci C, I a G pořídily.
NX může být kladný i záporný, podle toho, jestli se více vyváží nebo dováží.
Ad 2) Příjmová (důchodová) metoda:
Sečtou se příjmy všech ekonomických subjektů umístěných v dané zemi. Příjmová a výrobní
metoda jsou ekvivalentní, protože výdaj z hlediska jednoho subjektu je příjmem z hlediska
druhého subjektu.
Praktický výpočet:
Nejprve spočítáme tzv. národní důchod (NI = national income):
NI = mzdy(w) + úroky(i) + zisky(π) + renty(r) + příjmy ze samozaměstnání
4
Všechny položky uvažujeme hrubé (před zdaněním), abychom do HDP zahrnuli i příjmy
vlády.
V národním důchodu však nejsou zahrnuté nepřímé daně (TN) – ten kdo je odvádí státu (tzv.
plátce), není totožný s poplatníkem (ten, jehož rozpočet daň zatíží). Jde o daň z přidané
hodnoty (DPH) a spotřební daň (na benzín, alkohol, cigarety, …). Protože však tyto daně jsou
součástí ceny finálních výrobků, je třeba je k NI přičíst.
K výsledné hodnotě je nutné dále přičíst výdaje na amortizaci (opotřebení), které snižují
příjmy daných subjektů, jsou ale součástí hodnoty vyrobených statků.
Platí tedy:
+ amortizace.
Ad 3) Výrobní (sumarizační) metoda:
Metoda spočívá v tom, že se na každém stupni výroby sečtou všechny hodnoty přidané
zpracováním.
Přidaná hodnota = hodnota, kterou jednotliví výrobci postupně přidávají v průběhu
výrobního procesu svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů a služeb.
V praxi se zjišťuje tak, že od příjmu z prodeje daného produktu odečteme náklady na
zakoupení vstupů nezbytných k výrobě tohoto produktu.
Příklad: Čtyři stádia výroby 1 galonu benzínu:
Stádia produkce
Těžba ropy
rafinace
přeprava
Maloobchodní prodej
Hodnota vstupu
0,50
0,75
0,90
Přidaná
hodnota
0,50
0,25
0,15
0,10
1 – celková
přidaná hodnota
Hodnota
prodeje
0,50
0,75
0,90
1,00
3.2 Porovnávání HDP jednotlivých zemí
Abychom mohli porovnávat HDP jednotlivých zemí mezi sebou, je nutný přepočet na stejnou
měnu.
Použití oficiálního směnného kurzu není vhodné, protože každá měna má jinou kupní sílu.
Například v ČR si koupíme kávu v restauraci za 20-30 Kč, v Německu stejná káva ve
srovnatelné restauraci bude stát 2-3 eura, tedy dle směnného kurzu cca 60-90 Kč.
Kupní síla měny = množství produktu, které lze koupit v dané zemi za jednotku měny.
Kupní síla není obsažena v oficiálním měnném kurzu, a proto se statistický úřad snaží
vypočítat tzv. kurz parity kupní síly:
5
Např. v roce 2004 bylo HDP ČR na úrovni 38 % průměrného HDP v EU podle směnného
kurzu, podle kurzu parity to ale bylo cca 70 %.
Lze potom měřit odchýlení směnného kurzu od kurzu parity kupní síly - index odchýlení
směnného kurzu (ERDI – Exchange Rate Deviation Index):
U vyspělých zemí je tento index přibližně roven 1. V roce 2011 byl koeficient ERDI mezi
CZK a EUR roven 1,5.
Jednotlivé země pak můžeme porovnávat podle jejich ekonomické síly nebo úrovně:

ekonomická síla země = HDP v absolutním vyjádření,

ekonomická úroveň země = HDP/počet obyvatel.
3.3 Problémy ukazatele HDP, alternativní indikátory
HDP není úplně ideální ukazatel pro měření výkonnosti dané ekonomiky ani životní úrovně
obyvatel. Nezohledňuje totiž některá důležitá fakta, jako jsou:

stínová ekonomika – u vyspělých zemí se odhaduje na úrovni 10 % HDP, v ČR na
úrovni 20 % HDP, lze rozlišit:
o šedá ekonomika = neregistrovaná výroba, práce na černo, samoopravy,
o černá ekonomika = prostituce, výroba drog,

volný čas – v některých zemích pracují lidé průměrně 40 hodin týdně, např. ve Francii
je to ale jen 37,5 hod týdně, apod.

kvalita produkce – kvalita chleba je v různých zemích různá, …

externality (poruchy trhu) – poškozování životního prostředí, vliv na zdraví lidí, …

roste s HDP společenské bohatství? – hodnotu HDP zvyšují např. opravy po
povodních, po zemětřesení, …

rozložení bohatství v zemi – např. v zemi 99 % majetku vlastní jeden oligarcha, jinak
je velká bída, HDP je však velké.
Konstruují se proto alternativní indikátory:

NEW (net economic welfare) = čistý ekonomický blahobyt
o negativní společenská hodnota je např. poškozování životního prostředí
6

HDI (human development index) = index lidského blahobytu
o sestavuje jej OSN,
o sleduje 3 cíle: průměrná délka života, přístup ke vzdělání, životní úroveň
občanů,
o HDI nabývá hodnot od 0 do 1, 0…nejhorší, 1…nejlepší, HDI > 0.9…velmi
vysoká úroveň,

Index lidského utrpení,

Zelený produkt.
Tyto indikátory mají však problematickou konstrukci. Žádný z nich dosud nebyl univerzálně
akceptován.
7