filosofický seminář
Transkript
Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie ADAMEC JIŘÍ FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE DEPRESE A NEUROLOGIE ( Rekurentní poruchy nálad v klinické praxi ) Brno 2010 1 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie DEPRESE A NEUROLOGIE ( Rekurentní poruchy nálad v klinické praxi ) Adamec Jiří Brno 2 2010 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie © Adamec Jiří Filosofický seminář – katedra teorie ISBN 978-80-87234-19-8 3 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie ÚVOD Depresivní poruchy tvoří nejpočetnější, ale také nejproměnlivěji se projevující duševní stavy. Jejich metamorfósy se rozpínají od prostého snížení nálady, přes výrazný smutek a ztrátu potěšení, až k sebevražednému jednání pacientů. Sledujeme rovněž nové změny v etiologii těchto poruch. Tam, kde dříve převládaly důvody emočně vztahové, tam dnes nástup této poruchy utváří zejména neuspokojivé prožívání ekonomické, finanční a majetkové situace. Problematika partnerského soužití se ukazuje jako druhořadá, alespoň co do vnímaných důvodů, které si pacient sám uvědomuje a skrze něž se domnívá, že jeho psychické obtíže vznikají, přetrvávají a nenesou výhledy na zlepšení osobní budoucnosti. Pokusíme se interpretovat tento stav, tj. depresivní poruchy (se zaměřením na jejich rekurentní varianty) a poukázat, případně vysvětlit, jaké neurologické souvislosti s nimi je třeba respektovat a rovněž, jak tyto okolnosti, poruchy, zejména negativně v ovlivňují průběhu proces depresivní vnímání myšlení. Adamec Jiří – Brno, červenec 2010. 4 a Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie ČÁST PRVNÍ REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHY V NEUROBIOLOGICKÝCH SOUVISLOSTECH 5 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §1. Rekurentní depresivní porucha a neurologie. Poruchou vnímání označujeme stav, v němž pacient: a) nerozlišuje adekvátně počitkové vjemy, při jejich aktuálním působení na smyslové orgány; b) nedokáže smyslové vjemy vyhodnocovat zpětně; c) projevuje zřetelný deficit odhadu vlivu prostředí na smyslové působení a to, mnohdy s ryzikem na vlastní nebo cizí zdraví. Smyslovým vnímáním je: zrak, sluch, čich, hmat, chuť; tělové počitky – vnější: termoreceptory (teplo, chlad), vazoreceptory tělové – vnitřní: (vnímání hlad, vnějšího bolest, tlaku); nutkání (při vyprazdňování); svalové napětí a pohlavní slast . . . Deprese je psychické onemocnění. Pacient vykazuje evidentní známky ve změně chování jak k sociálnímu a interpersonálnímu okolí, tak i vůči sobě samému. Těmito změnami je nápadně trvající smutek, sebeizolace z kontaktu s druhými, ztráta zájmu o činnosti, které pacienta doposud těšíli a prostřednictvím kterých také například relaxoval; dále je to zaobírání se sebou samým, smyslem života, neochotou komunikovat s těmi, kteří se mu snaží aktivně pomoci, funkčních tendencemi vztahů, k výrazným ukončování snížením jinak libida, kompenzačními činnostmi (kouření, alkohol, drogy, 6 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie porucha příjmu potravy, promiskuita), spánkovou deprivací, výrazným zhoršením životní plánovitosti, sebepodceňováním (nejrůznějšími pocity a komplexy méněcennosti), rovněž i anticipacemi k horšímu, nedokončované činnosti (škola, záliby, domácí práce). Vedle těchto základních fenoménů můžeme u depresivních pacientů zaznamenávat rovněž změny, někdy až deficitního charakteru v oblasti smyslového vnímání. U těchto pacientů, u nichž je deprese výsledkem delšího, předcházejícího chronického období úzkosti, které se nakonec přesmykem dostalo do kontaktu s tělesnými komponentami, dochází k tak zvané somatické konversi. Pacienti demonstrují nejrůznější nemoci neurologického tělsného charakteru a nebo, (nesnesitelné zpravidla bolesti kloubů a končetin, krku a hlavy, ramenou, ale rovněž tak i dušnost, bušení srdce, bolest žaludku a nauseu, bolesti ledvin, zad . . .). Vzhledem k poruchám smyslového vnímání to potom jsou: parestésie, nedoslýchavost, vjem nahořklé chuti v ústech, specifické čichové vjemy, zhoršení zraku při čtení a sledování okolí (rozostření). Současně s deficity tohoto druhu vnímavosti se u pacientů s depresemi projevují změny v kognitivní oblasti vnímání, tedy změny úsudku. Tímto je na mysli zejména to, když pacient úporně trvá na uznání 7 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie některého z vlastních závěrů i přesto, že mu ve výsledku hrozí nějaký druh psychické nebo fysické újmy. Veškeré uvedené deficity v procesu vnímání a kognitivních funkcích, zde komentujeme s tím, že však stupněm postižení v žádném případě nedosahují úrovně psychotické (tj., stavu halucinací nebo bludů). Rekurentní deprese jsou, ve své podstatě neodvolatelně a vždy plně chronické. Jejich ložisko se nedaří vystopovat a tak, ani odstranit. Na jen obtížně zjistitelné podněty se rozvíjí několikrát za život pacienta a výrazně jej po dobu průběhu znevýhodňují v širokém pásmu aktivit. §2. Neurologické hypotésy vzniku depresivní poruchy. Charakteristikou depresivní poruchy je, že pacient ztrácí pocit smysluplnosti života. Celková životní pohoda, spokojenost u jinak psychicky zdravého jedince vyjadřuje se vykazuje zejména dostatečný a pro tím, vlastní že subjekt optimismus kontinuálně udržovaný nadhled v němž se jako základní positivum prokazuje vědomí (lucidita), tedy jasnost o životních souvislostech. Tuto schopnost vědomé angažovanosti na aktuální situci člověka umožňují zejména dva faktory: 1. dostatečně stabilní a dynamická aktivita korové tkáně, zvlášť je tu na mysli její asociační kortex; 2. propojení a trvale 8 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie udržovaná „komunikace“ mezi frontálním a temporálním lalokem. Svody, které vedou přes gyrus cinguli do vnitřních jader mozku, umožňují vytvářet vztah mezi vnímanou náladou subjektu a jeho dalšími somatickými vlivy z následného dráždění prodloužené míchy. Zde je však vhodné zdůraznit, že se tu prokazují samozřejmě nutná omezení vyplývající z toho, že tato somatická podráždění mohou působit pouze tak, jak to umožňuje vrozené anatomické nastavení pacienta, jeho nervové struktury jako celku. Jedná-li se tedy o možnost jediného takového propojení, které se dále přes mozkový kmen a prodlouženou míchu dostává do ostatních částí těla a vnitřních orgánů, je následně už jen otázkou, která somatická oblast je individuálně u kterého pacienta s depresí vrozeně oslabená a způsobí tak, že takové místo bude proto vykazovat některé známky z další série spolupůsobícího poškození. Při depresivní náladě se rovněž některým pacientům mění tepová frekvence a krevní tlak. Převažuje sice procento pacientů se zvýšeným (hypertenzních), ovšem pacienti tlakem s depresí, kteří vykazují snížení krevního tlaku (hypotenzních) je rovněž nemalý počet. Subjektivní vnímání těchto somatických změn hypertensní pacienti s depresí projevují, jako somatický neklid s poruchami spánku. 9 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Hypotensní pacienti s depresí snížení tlaku vnímají zase jako „točení hlavy“ a nadměrnou ospalost. V každém případě neurologické a somatické deficity, které jsme uvedli výše, souvisí ještě s deficity hormonálními. obecně Jelikož základní prozatím somatické popisujeme dysfunkce jen spojené s depresivními stavy, postačí, když zdůrazníme, že právě hormonální problematiky zde souvisí s narušením vyváženosti funkce hypofýsy, která v CNS odpovídá za celkový průběh aktivit žláz s vnitřní sekrecí organismu. K tomu je však třeba zdůraznit, že biologické hypotésy vzniku depresivních poruch, které uvádí odborná literatura (Petr Smolík, Vladimír Praško aj.) do jedné souvislosti řadí, k těmto uvedeným bodům rovněž biologické faktory. Upozorňují na to, že depresivní porucha je nejpravděpodobněji spojena také s poruchou celkové funkce některých neuromediátorů – neurotransmiterů: noradrenalinní hypotésa, dopaminová dále a serotoninová, kyseliny gaba acetylcholinergní, – aminomáselné. Pacienti s depresemi, jak bylo zjištěno, vykazují, mj. dynamičtější produkci kortisolu (nadledvinky), což je způsobeno vyšší aktivitou ve funkcích hypothalamu – hypofýsy – adrenalinní linie. Tato endokrinní suprese při testech dexamethasonem se provádí ambulantně a tvoří dnes důležitou součást klinického vyšetření. 10 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §3. Z historie depresivních poruch. SIGM. FREUD GESAMMELTE WERKE Nachtragsband Texte aus den Jahren 1885 – 1938 Tento pracovní překlad vybraných částí Freudových textů, věnovaných počátkům jeho studia hysterie, zde předkládám k nahlédnutí z toho důvodu, aby si čtenář mohl udělat vlastní představu o významu přínosu, který od tohoto autora doposud umožňuje porozumění dané problematice. Český čtenář Freudových Spisů má možnost, prostřednictvím Studií o hysterii vnímat pouze jeden úhel pohledu, který tento vídeňský lékař veřejnosti předložil. Jak je patrné z předloženého materiálu, Freud zpracoval dané okruhy otázek, přeci jen poněkud šířeji. Vydavatelé jeho souborného díla se v osmnáctém svazku rozhodli právě tyto příspěvky uveřejnit, čímž významně napomohli dalšímu osvětlení hloubky Freudovy zainteresovanosti a erudice, stran tématu hysterie, kterému, zejména v počátku své vědecké kariéry, Freud společně s Breuerem věnovali prvořadou pozornost. Uvedený svazek navíc upřesňuje pořadí vydání spisů. 11 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Hemianästhesie bei einem hysterischen Manne (1886) - somatické dráždění / hysterické stigma / rodinné zatížení - úzkost, šumění v hlavě - srdeční nepravidelnost / přes den převládá deprimující nálada - oslabená schopnost reagovat na běžné vjemy - porucha vnímání barev - celková ochablost ve všech sférách sensitivity (Hemianästhesie) - poruchy hybnosti - smysl nemoci (hysterie) = nenechat do vědomí prostoupit to, co má být ukryto v nevěmí - somatické dráždění způsobilo, že se pacient zabývá právě těmito tělesnými problémy a memusí trpět psychickými traumaty Aplikace na anorexii: (+ léčba: nechat projevit uložené efekty) Psychischer Mechanismus hysterischer Phänomene (1893) - mezidobí / inkubační čas - vytváření fantasií až do stavu delíria - fantasie a opakování scén 12 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie - fysické ochabnutí / ochrnutí - hysterický přenos - fenomén hysterie = nevyřízený afekt dřívějšího silného prožitku - analogie mezi traumatickým ochrnutím a traumatickou hysterií - symptomem hysterie je fixovat se vždy na nějaký afekt - nejznámějšími hysterickými afekty jsou: Anorexie, poruchy spánku a porucha řeči - determinace symptomu = psychické trauma - spontánní otevírání vzpomínek - psychickým výrazem = nutkání k „návratům“ - setrvávání na původních stanoviscích, nemožno je opustit - od doby zrání hysterie, klienti nedostupují žádné výrazné životní změny - psychický mechanismus a motorická reakce /sklon k eroticismu Wiener medizinisches Doktorenkollegium: „Über Hysterie“, (14. Okt. 1895) - hysterii předchází dlouhé období neurastenické - neurastenie projevuje fragmenty hysterie - neurastenie působí převážně psychicky / hysterie vždy zapojuje tělo 13 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie - neurastenie přesedá např. z nutkavé neurósy do úzkosti; z pocitu smutku do deprese a zase ven; z celkového odmítání „zapojit se“, do otevřeného entusiasmu, atd. - neurastenie je více než hysterie spojená s hereditálními základy - typickým, somaticky doprovodným znakem je zde migréna a její varianty - neurastenii doprovází úzkostná neurósa a nutkání k masturbaci (M-Ž) - také noční, někdy i denní poluce Fortsetzung – Sitzung vom 21. Oktober (1895) - hysterie = symptomový komplex (jeho skupiny) - hysterie je duševní trýzeň, která se domáhá kontaktu se svým původem - vzpomínka a fantasie - projev ve vnějším afektu - všechno, co v normálním životě vykonáváme mj. také s jistou dávkou zdrženlivosti, jen obtížně a často bezúspěšně hysterici potlačují, aby to na nich, jejich okolí nezpozorovalo - pocit viny Schluß – Sitzung vom 28. Oktober (1895) - každá hysterie se odvíjí od toho, jakou intensitu si podržuje založený konflikt ve vědomí svého nositele - tato intensita určuje také prožívaný pocit nelibosti 14 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie - každé vědomí má sklon k hypertrofii, natož vědomí hysterika, jemuž se jeho vědomí štěpí na nespočet nesourodých a neovládaných fragmentů nekonečného nutkání různého typu - ve většině případech, hysterie má svůj klíč k otevírání vlastních dispozic z období již v dětství - excesem hysterie je, že se chceme chovat normálně, avšak z neznámých příčin je nám to znemožněno - nutkavá potřeba „porozumět, všem těm zvláštním událostem“ - terapeuticky se prokázala jako jediná cesta a to, ve vzpomínkách pacienta navracet zpět po vlastní ose a navázat na všechny potlačené vzpomínky - hysterický symptom = symbolická demonstrace původního konfliktu Entwurf einer Psychologie ( 1895 / Für. Aufl. 1950 / ) S. 387 – 486 - psychologie je přírodní věda kvantitativního určení jejího u níž vycházíme vnitřního obsahu z (a odvolávky v pozn. pod čarou: hysterie und Breuer, Cabanis, Waldeyer . . .) - základním problémem psychologie je porozumění jednání lidí - toto jednání se vyznačuje nejrůznějšími substitucemi jako nutkavostí, hysteričností, konversemi či obranami všeho druhu 15 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie - za nejdůležitější složku, této kvantitativní problematiky je třeba přijmout nervové dráždění - vedle toho, se nesmíme nikdy vzdávat pozorování, které do okruhu svého zájmu přibírá rovněž složky vývojové - tak jako tak, je psychologie součástí věd, zabývajících se poznáním vnímajícího a okolního světa z svými významy pohledu jediného psychických kvalit naplněného subjektu - návaznost psychických funkcí se odvíjí směrem od motorické funkce přes funkci smyslového vnímání, dále k funkcím podnětových reakcí, způsobujících nejrůznější motivační zdroje specifického chování subjektu - jednoduše tedy: psychické funkce jsou vždy nějak uplatněnou reakcí, vytvořenou na základě reflexního pohybu - tím, že se kvantita psychických podnětů a reakcí vždy nějak shoduje s principem účelnosti, je zodpovězena základní otázka jejího smyslu: tj., že vyhovuje vrozené potřebě nacházet se vždy nějak v souladu s vnějším i vnitřním řádem reality - organismus se psychicky trvale vylaďuje k realitě, a to drážděním k vnímavosti center 16 odpovídajících nervových Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie - organismus má sklon k uplatňování principu setrvačnosti, tedy prodlévání na vznětech, jejichž účelnost již dávno pominula - tímto prodléváním často dochází k tomu, že se v některých situacích člověk chová nikoli adekvátně odpovídajícím způsobem, nebo, že jeho prožitky a subjektivní postoje těmto situacím, stejně jako jemu samotnému, nevyhovují - z tohoto důvodu často dochází ke zdvojenému negativnímu dráždění: jednak motoricko sensitivnímu a jednak, také k psychicky prožitkovému - soubory, těchto druhů dráždění, tak způsobí konflikt mezi vnitřním nárokem něčeho dosáhnout a vnějšími okolnostmi, vyžadujícími naplnit zase své potřeby, jímž je nutné v nějaké míře vyhovět - prodlévání na starém způsobu řešení, však zaujme místo v popředí - neuronální teorie dnes nabízí poznatky, které jsou toho důkazem, když např. pozorujeme, že u pacientů s psychickými poruchami jsou nervové dráhy nejčastěji přerušované a axonální zakončení nemají, kam by ústily - sekundárně poznatek, z že těchto patologií odvozujeme podobné anomálie způsobují na pouze omezený počet fysicky i psychicky zvládaných úkonů, 17 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie nevelkého množství, tak jako tak, naučených způsobů jednání - diferencovanost a složitá struktura nervového systému má schopnost pamatovat si veškeré podněty, kterým byla vystavena - vědomé, zpětné upamatovávání si toho, čím jsme v životě prošli, nás uschopňuje k výkonům, jimž jsme si navykli říkat: psychické - dostředivé a odstředívé nervové dráhy mají za úkol pouze tento druh přenosu získaných impulsů, tzv. inervací - avšak teprve v místech zakončení lze očekávat reakci - nervové dráhy si nic nepamatují; pamětí se vyznačují pouze ona místa zakončení - čím více neuronů se v místě zakončení nervového vlákna nachází, tím silnější podnětová aktivita může nastat, stejně jako, že se zde potom po delší dobu mají možnost uchovávat energetické zdroje, které jsou fixované jako vlastní rezervoáry pozdějších reakcí - jelikož jsou nervové dráhy mozku a prodloužené míchy rozvětvené po celém těle, tato biologická paměť tak obsahuje nejen nervové buňky a vnitřní orgány, ale stejně tak i svaly a povrch těla - z tohoto důvodu je proto vhodné přistupovat k biologickým souvislostem souvislostem provázaným 18 lidské psychiky se základními jako k znaky Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie veškerého živočišného řádu (vnímání, rozmnožování, příjem potravy a ochrana před nebezpečím) - pramen dráždění je proto dvojího charakteru, jednak vnitřní, tělový, jednak vnější, z prostředí Další oblasti popisu uváděné Sigm. Freudem: - bolest; vědomí; funkční aparát; prožitek uspokojení (Befriedigungserlebnis); somaticky individuální prožitek bolesti (Schmerzerlebnis); afekt a splněné přání (Wunschzustände); Já a sebepojetí; poznání a reprodukční myšlení; vzpomínka a usuzování (uvažování); myšlení a realita; spánek a sen (jejich primární předurčenost); analýsa snů; vědomí ve snu; hysterie a nutkavost; patologická obrana; hysterické Proton pseudos; poruchy myšlení jako afekty; shrnutí na základě pojednání o nervových drahách . . . §4. Neuroanatomie a rekurentní deprese – přehled. Topografický popis centrálního nervového systému se podle současných učebnic anatomie (Pavel Petrovický, 2002; R. D. Sinělnikov 1970 aj.) dělí podle struktury mozkové hmoty a její zastoupené funkce v organismu sledovaného živočicha. Důvodem tohoto přístupu je, zejména sledování funkčních a vzájemně propojených segmentů, aby se při interpretaci jednotlivých částí daly vysledovat vzájemné vlivy a tím i jejich případné patologie. Tento náhled se, prozatím ukazuje být 19 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie praktickým také z toho důvodu, že je v něm didakticky splněno rychlejší zachytávání přesahů směrem k dalším, funkčně příbuzným oblastem probírané látky a studium těchto okruhů tak představuje relativně efektivní, ucelený pohled, k dalšímu zpracování. Uvedené dělení anatomické struktury CNS tedy zahrnuje: základní topografii • medulla spinalis (míchu) • vnitřní stavbu šedé míšní hmoty • truncus cerebri (mozkový kmen) • cerebellum (mozeček) • diencephalon (mezimozek) • subthalamus a hypothalamus (funkčně vegetativní organisace tělových procesů) • hypophysis cerebri a hypothalamo-hypophysiární systém (orgán produkce hormonů v těle organismu) • telencephalon (koncový mozek) • cortex cerebri (mozková kůra) • basální ganglia (celková koordinace tělesných pohybů, aj.) nervové dráhy • míšní reflex • sensitivní dráhy • kontrolní okruhy • motorické dráhy 20 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie • dráhy basálních ganglií • mozečkové spoje • sensorické dráhy • limbický systém (emotivní funkce) • amygdalární okruhy • asociační a komisurální dráhy chemické dráhy . . . • monoaminergní • cholinergní • histaminergní • gabaergní • glutamanergní • enkefalin-positivní buňky • neurotestin-positivní buňky • substance P-positivní buňky • retikulární systém (prokrvenost a okysličení) smyslové ústrojí . . . • čichové (organum olfactus) • chuťové (organum gustus) • zrakové (organum visus) • statické a sluchové (organum vestibulocochlearum) Již podle tohoto zevrubného přehledu je zjevné, že se zde nebudeme zabývat kompletní neuroanatomií a jejími funkčními znaky pro zjišťování vztahů s depresivními poruchami, ale pouze těmi, které mají na tyto psychické obtíže jen zásadní, patologický vliv. 21 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Pro naše téma je proto na počátku důležité, seznámit se se základními neuroanatomickými okolnostmi, ovlivňujícími depresivní nálady. Jak už bylo výše předznamenáno, patrně nejdůležitějším podílníkem na vzniku depresivní poruchy je hypothalamus. Thalamus je anatomicky vázán k diencephalonu (mezimozku). Je viditelný pouze po odstranění nejlépe části temporálního laloku. Po celém obvodu je thalamus překrytý buněčnou hmotou velkého mozku a je rovněž, svými spoji také jeho součástí. V útrobách thalamu se kříží, mj. rovněž optické nervy. Vzhledem ke genetickému stáří, thalamus zajišťuje jak motorické a sensitivní funkce, viscerální motoriku, tak i somatomotoriku. Vzhledem k umístění má nejblíže k bazálním gangliím, což je funkčně patrné z toho, jak se poruchy thalamu odráží na dysfunkčních znacích, které zajišťují právě ony (např. motorika celého těla, aj.). Stejně tak je možné pozorovat obdobné vlivy, jednáli se o patologie spojené s hormonální tématikou, neboť thalamus těsně sousedí s hypofýsou. Jakékoliv funkční změny obou „orgánů“ jsou tedy nutně ovlivňovány negativním důsledkem, patrným a tedy pozorovatelným na prožívání a chování pacientů. Celý popis však zahrnuje ještě také subthalamus. 22 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Jako prostor vyplňuje hypothalamem. části Není mezi thalamem samozřejmou a buněčnou strukturou všech živočichů s vyvinutou mozkovou kapacitou. Zjištěn je zatím jen u savců a člověka. S největší pravděpodobností tvoří převodníkovou část mezi bazálními gangliemi a velkým mozkem, (mozkovými hemisférami) bez dalšího samostatného vlivu, či speciálnější funkce, nebo aktivní produkce ovlivňující chod organismu. Zejména vnitřní krvácení v oblasti subthalamu, mohou představovat dramatické zhoršení většiny životně důležitých funkcí organismu. Konečně tedy Hypothalamus, který je viditelný z povrchu temporálního laloku obsahuje nervová jádra seskupená do útvarů s jednotlivými funkčními komplexy. Hlavní oblast vlivu hypothalamu náleží vegetativním funkcím: parasympatiku, sympatiku a limbickému systému. Jelikož, jak jsme uvedli, jednou ze součástí diencephalonu je rovněž sbíhání optických drah, připomínám zde tuto okolnost proto, abychom v následujícím výkladu danou funkci stále vedli v patrnosti, ještě se k ní budeme vracet. Při celkové dysfunkci diencephalonu a zejména hypothalamu tedy pacienti projevují změnu nálady (vliv limbického systému), stupně subjektivních vegetativních obtíží (hypothalamus), deficity ve zrakovém vnímání, někdy i malátnost (thalamus), snížené libido (hypophysis). 23 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Vycházet z toho, neuroanatomických že by snad fenoménech při bylo těchto možné s jistotou nahlédnout do kauzálního systému vzniku a průběhu změn oprávněné, nálady ovšem se pouze sice do té jeví dostatečně doby, než si uvědomíme, že podobná fakta zjišťujeme až zpětně. Tedy, že nejsme prozatím schopni odkrývat systém depresí tím úhlem pohledu, kde bychom s jistotou dokázali konkrétní bod, z něhož pochází lokalisovat dopředu a klienta s rekurentní depresivní poruchou tak uchránit před jejím dalším nástupem. Rekurentní depresivní porucha se zpravidla neprojevuje identickými znaky postižení, ale vždy při novém nástupu přichází z jiného zdroje. Proto i neuroanatomická lokalizace je pokaždé jiného charkteru. Kazuistika č. 1. Klientka (38 let) dochází pravidelně na poradenské konzultace už půl roku. Za tu dobu se její obtíže zlepšili jen mírně. Prvotní smutek po předčasné ztrátě manžela již dokáže alespoň obcházet tím, že si s přáteli vyjde do přírody, účastní se nového kurzu studia angličtiny, sama vyhledává kontakt s druhými lidmi a absolvuje pravidelné masáže a saunu s novými známými u své sestry. Jako relaxační přístup je toto vše velmi vhodné. Potíž je však v tom, že 24 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie pacientka prozatím není schopná pobývat osamotě, které se obává, pro zhoršování psychického stavu. V kontaktu s okolím se její asociační kortex aktivuje do plné pozornosti. Může tak vlivem vyrovnaných funkčních procesů mezi všemi neuronálními pochody zapojeně odbourávat smutek, který však nastupuje, když je naopak doma isolována. V tu dobu u ní, v jejím organismu probíhá zvýšená produkce kortisolu, který reguluje, mj. kůra nadledvin a hypofýsa jako látku, jež je součástí stresové poruchy. Vědomá evidence ztráty manžela, přetrvávající životní vakuum, pocity nenaplněnosti vytváří v subjektivní tísni klientky nehostinné prostředí. Vzhledem k tomu, že pacientka již, ale dokáže evidentně volit vlastní zájmy mezi kontakty a samotou, obranný mechanismus způsobuje, že se po dobu, kdy je u sebe doma, aktivně může, ve vědomí, zabývat rovněž pozitivními představami na následující dny, kdy bude trávit čas opět ve společnosti svých přátel a blízkých. Produkce kortisolu se tímto snižuje a postupem doby pacientka může také dosáhnout vymazání jeho negativní nadprodukce a zcela bez lékové podpory, za vytrvalého terapeutického působení, eliminovat tak i další nepříjemné, subjektivně pociťované, doprovodné jevy. Hypotalamus tyto informace zachytává, a bohužel, stává se na příští stresory citlivější, což zakládá reálné nebezpečí, pro „rekurentní prostředí“. 25 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Stejná klientka dokončila první sérii návštěv po, asi roce a čtvrt. Následovalo dvouleté období remise, během kterého realisovala několik zásadních životních změn: přestěhovala se do města, našla si nové zaměstnání a seznámila se s mužem, s nímž se, podle jejích slov, cítila být šťastná. Po dvou letech psychické pohody se pojednou u ní začínají dostavovat závratě, je vylekaná, co že se to s jejím zdravím děje, propadá nepříjemným pocitům smutku, vykazuje známky lehké paniky, obává se o své zdraví. V té souvislosti anticipuje směrem na svoji jednu kamarádku, která má od několika dnů nazpět, než mne navštívila, diagnostikovánu rakovinu dělohy. Sama se cítí být v intimním životě poslední měsíce nespokojená a spojuje si nemoc kamarádky se svým vlastním sexuálním nezájmem, že by to snad mohl být „příznak nečeho horšího“. Její stav se postupně komplikuje a po třech týdnech upadá do poměrně silné deprese, přestává docházet do zaměstnání a dokonce žádá svého partnera, aby ji na čas, než se vše vyřeší a ona se uzdraví, nechal osamotě. Tato situace její stav ovšem nijak neusnadní a po krátkém čase ji přítel definitívně opouští. Ona sama tuto okolnost neprožívá nijak dramaticky. Naopak, ve vzpomínkách se vrací ke svému manželovi. Nezbylo, než klientku odkázat na kontakt s psychiatrem a lékovou podporou eliminovat 26 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie její akutní stavy s co nejrychlejším nástupem potřebného efektu. Do mé praxe následně docházela spíše už jen ze zvyku a hlavní terapii úspěšně (jeden rok) realisovala na příslušném psychiatrickém pracovišti. Po odeznění potíží však již nadále zůstává bez přítele a věnuje se nespočtu zálib, v nichž shledává potřebnou útěchu. Také okruh známých, s nimiž tu a tam pobyla, se značně zúžil. Z neuroanatomického, fysiologického a biologického hlediska pacientka v tomto druhém nástupu rekurentní depresivní poruchy, projevovala tyto série deficitů: dvakrát se u ní ukázaly, v odstupu, poruchy příjmu potravy (nechutenství a vyhublost), které však dokázala na moji radu a radu psychiatra vždy úspěšně překonat (dysfunkce hypothalamu); byla nucená si pořídit brýle na čtení (svoji roli zde sehrál postupující věk, avšak zasažení thalamické části se vyloučit nedalo); postupně úplné vymizení libida (hypofysální emočního dysfunkce); chladu, produktivita nástup snížená limbického pozorovatelného empatie systému (konfrontační a asociačního kortexu); v případech, kdy pacientka nebyla tzv. ve své kůži, dostavoval se u ní třes rukou, neklidné nohy (neustálé chvění dolní končetiny při sezení), záškuby trupu a v ramenou neurotransmiterových (narušená propojení koordinace vycházející bazálních ganglií); pocity svědění (nerv. zakončení). 27 z Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Neurologickým problémem rekurentních depresivních poruch je zejména, při opakovaných expozicích prohlubování jejich závažnosti. Při každém „návratu“ pacienti zaznamenávají, že se jejich obtíže komplikují přidáním některých nových fenoménů. Tendence následně tzv. „upadnout“ do chronické deprese je všeobecně považována za šťastnější vyústění situace. Je tomu tak zejména z toho důvodu, že oproti rekurentním návratům, které jsou pacientem vždy vnímány jako propadání do hlubšího stavu smutku, chronická deprese je snášená lépe, neboť pacient se s ní naučí snadněji sžít, když působí trvale. Abychom však dostáli hlediskům neuroanatomickým, musíme uvést, že se, v tomto případě nejedná o zvyk ve smyslu snad nějakého posílení nervové soustavy, která by se pro zvládání psychických nároků stávala odolnější. Spíše naopak, neurotransmitery v úrovni hypothalamo – hypofýso - limbickém propojení vytvořily sofistikovaný systém, který se uzavřel ve vlastním „kruhu“ navýšené aktivity. Takto je „dogmatisován“ vlastní fysiologický zájem, což je demonstrace v zásadě organicky, autonomně podmíněné obrany, před dalšími prudkými výkyvy nálad a s tím spojených komplikací, také v jiných částech somatu. Příroda rovněž zde, takto průměruje aktivity organismu do snesitelnějších mezí vlastní existence. 28 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §5. Biochemické procesy neurotransmiterů a deprese. Základním modulátorem (spouštěčem) depresivních stavů je s největší pravděpodobností vždy některý z deficitů v oblasti fungování neurotransmiterové produkce. Skupiny dnes známých mediátorů (látek umožňujících neurotransmiterovou signálů obvodu po popisovány a funkci nervového studovány přenosu vlákna) zejména na jsou základě laboratorních postupů. Jejich poznání se výrazně odráží ve zkvalitnění přístupu lékaře k pacientům, zejména s duševními poruchami a poruchami souvisejícími s dysfunkcemi bazálních ganglií. Pro zpřehlednění našeho výkladu uveďme následující, avšak přeci jen zkrácený, seznam mediátorů: monoaminy: adrenalin, dělící se noradrenalin, na (acetylcholin, dopamin, serotonin, histamin aminokyseliny: gamma-aminomáselná (GABA), glutamátová, asparagová, glycin, taurin peptidy: opioidní endorfin, enkefalin, s analgetickými dynorfin; účinky: systémové: cholecystokinin, bombesin, neurotensin, insulin, neuropeptid Y, angiotensin, kalcitonin, spánkové peptidy, nervový hypofysární: růstový faktor adreno-kortikotropní 29 (NGF); hormon, Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie melano-stimulační hormon., vasopresin, oxytocin, somatostatin . . .1 Systém monoaminergní Jeho určením je zajišťovat neurotransmiterové propojení mezi CNS a zbytkem organismu na úrovni těch funkcí, které má na starosti mozkový kmen a hypothalamus. tématu, je V souvislosti tento systém s popisem důležitou našeho složkou při utváření a sledování nejrůznějších deficitů v úrovni sympatiku a parasympatiku (noradrenalin, adrenalin), stejně jako jeho nejvzdálenější místo působnosti, jakým je frontálního sensomotorická a parietálního a kognitivní oblast mozkového laloku (dopamin). Vliv aminokyselin Tyto látky představují jeden ze základních stavebních kamenů živočišného organismu, který váže dusík, uhlík, kyslík, vodík - - vždy v nějakém poměru, jenž ve výsledku označujeme jako chemickou sloučeninu karboxylovou kyselinu. Organismus si některé její chemické varianty je schopen vyrábět sám, jiné získává potravou. Pásmo vlivů zajišťující chod organismu je poměrně široké, od štítné žlázy (thyroxin) po zbarvování kůže, vlasů, očí 1 Pavel Petrovický, Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi, sv. III., Praha 2002, str. 416 an. 30 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie (melanin), nebo také histamin (v nadprodukci způsobuje zůžení průdušek, dušnost). Organicita peptidů Aby mohl lidský somatotyp odolávat nejrůznějším vlivům vnějšího prostředí, potřebuje k tomu opět biochemické látky konkrétního složení, jejichž úlohou je vytvářet dostatečně imunitní, odolné vnitřní prostředí. Jsou to zejména inzulin (vytvářen v břišní slinivce – Langerhansenovy ostrůvky – tzv. buňky beta; ovlivňuje metabolismus tuků, bílkovin); parathormon (PTH – tvořený v příštitných tělískách; kombinace snížené nebo zvýšené hladiny způsobují dysfunkci tyreózy – např. tzv. strumy . . .) a hormony hypofýsy (při poškození ovlivňují funkce pohlavní, intelektové, motorické aj.). Tedy již z tohoto výčtu organicity, tj. nutných biochemických komponent, které nezbytně, ve spolupůsobení utváří základní možnosti fungování daného somatotypu, jako celku plyne, že při neurologickém poškození (depresivním stavu, který je nutně následkem činnosti procesních neurotransmiterových deficitů drah) přirozené je tímto neblahým stavem potom ovlivněno také tělo, ve většině oblastech svého vnějšího a vnitřního projevu. Můžeme proto očekávat, že pacienti s depresivní poruchou variant z budou vykazovat uvedených některou, komplikací. 31 nebo Mnohdy více jejich Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie kombinace odpovídá na to, která somatická poškození rovněž zasahují svojí mírou defcitu dál, do oblasti dif. diagnós – tedy – „vnitřní medicíny“. V klinické praxi to potom znamená, že pacienti s rekurentními poruchami depresivními nálad, vykazují poruchami a jinými následující somatické obtíže: dysfunkce monoaminů • bolest žaludku a žlučníku • nepříjemný pocit „přejezení“ při malém množství jídla (změny tělesné váhy +, -) • nechutenství k příjmu potravy • nausea • plynatost • časté a obtěžující nutkání k močení • celková únava a nechuť něco dělat dysfunkce aminokyselin • dušnost (nebo pocit nemožnosti plně se nadechnout) • pseudokašel • bušení srdce (falešná hypertense) • problémy se spánkem • patrné změny v pigmentaci (zblednutí kůže, ve výjímečných případech rovněž zesvětlení jinak přirozeně tmavé barvy vlasů) • psoriása (lupénka), nebo zarudnutí kůže 32 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie dysfunkce peptidů • častější výskyt respiračně zánětlivých onemocnění (angíny, chřipky . . .) • nástupy dříve nezaznamenávaných alergií • bolesti hlavy (migrény . . .) • třes končetin • výpadky paměti (okénka) • zhoršená koncentrace i na silnější podněty • obtížné vpravování se do nového dne • častější vypadávání věcí z rukou . . . • sexuální dysfunkce (u žen zvýšená četnost nebo citlivost k zánětům pochvy, aj.) U naprosté většiny klientů, od nichž mám možnost se o jejich obtížích něco dozvědět, přichází tyto až v druhém pořadí. Je známo, že pacienti s poruchami nálady somatické obtíže zaznamenávají většinou až po delším čase, nebo vůbec teprve, jsou-li na tyto problémy z druhé strany, poradenským pracovníkem dotázáni, tak až potom, asociují zpětně na výčet, který demonstruje již některé rozvinutější varianty poškození vlastního somatotypu. Ve smyslu rekurentní depresivní poruchy vídám, jak mnozí klienti své somatické obtíže, po delší době zvládají překonávat. Často se v té souvislosti ovšem dostavuje jako vyhovující pouze jedna možnost, kterou přijímají zcela nevědomě a tou je, že se klienti s těmito problémy fixují, 33 formou obrany do Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie omezeného počtu činností, jimiž se chrání před nástupem choroby, nebo jiných somatických obtíží. Jakousi kvalitu jejich duševní pohody to sice vytváří, ovšem s latentně dosahujícími anticipačními nejčastěji úrovně úzkostmi, ritualisovaného chování, předpokládajícího vytvářet si nejrůznější zaopatřování pro ujištění, že byly zvládnuty všechny stupně pro odvrácení předpokládaného nebezpečí kontaktu se situací, která by měla přivodit jinak neblaze očekávanou zdravotní újmu. Tato okolnost však, v jistém rekurentních smyslu poruch spolupůsobí nálady v průběhu samozřejmě, neboť pacient je zaměřen zcela na svůj vnitřní svět, což mu dovoluje s jistou přemírou sebestřednosti, zabývat se výhradně sebou samým. Charakter jeho myšlení je proto nesen v duchu jakési, až solipsistické filosofie. U pacientů přirozeně náchylných k nadměrnému zaobírání se vlastními somatickými obtížemi, samozřejmě tyto okolnosti mohou, při chronisujícím pokračování, vyvolat hypochondrie. Klient zcela si zákonitě vsugerovává efekt nejrůznější představy o dysfunkci vlastního somatotypu a s úzkostlivostí sleduje svůj zdravotní stav. Nutně k tomu potřebuje nejdnou také „diváky“ a tak je jeho demonstrace tělesně zdravotních obtíží, mnohdy spojena s útrpným respektem naslouchajícího okolí. Na terapiích, se klient opakovaně ptá na své zdraví. 34 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie ČÁST DRUHÁ REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHY V POLI MENTÁLNÍCH DYSFUNKCÍ 35 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §1. Kognitivní funkce a jejich patologie z pohledu psychiatrie. Poruchy kognitivních a intelektových, mentálních funkcí u pacientů s rekurentní depresivní poruchou zasahují rovněž do jejich průběhu dne a s tím spojených výzvev na uplatnění vlastních schopností, při zvládání každodenních aktivit. Tyto patologisující projevy jsou následující: 1. mentální ochabnutí při výkonu zajišťujícím kombinační myšlení (logika, úsudek, aj.) 2. zhoršená paměť na všech úrovních 3. oslabená představivost 4. při základních dovednostech jakými jsou čtení, psaní a počítání pacienti nápadně často, oproti dřívějším úspěchům v této oblasti, vykazují deficity abnormit (selhání) 5. vůle jen zřídka, kdy dosahuje hodnot pro schopnost motivačně uplatnit odpovídající důraz na mentální výkon jako celek . . . Problém vnímání, poznání, zkušenosti, představivosti, paměti a myšlení je tedy nutno chápat jako samostatný oddíl, kterému při práci s klientem věnujeme pozornost. Abychom určitějším způsobem pojali tyto deficity, které se u pacientů s rekurentní depresivní poruchou nejdůležitější objevují, prostřednictvím popíšeme si neuroanatomických znalostí, tak jak je interpretuje současná medicína. 36 ty Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Vědomí, které výsledkem funkcí, je teprve nutno z pohledu celé neuroanatomického složité uznat, že řady kognitivních představuje patrně nejzajímavější a současně nejdůmyslnější fenomén, který z odborného hlediska můžeme v konečném stádiu našich znalostí o lidském mozku uchopovat, definovat v nejrůznějších úrovních jeho projevů a taktéž jej činit odpovědným za celou řadu problémů spojených s psychickým (duševním) životem člověka. Lokalizace fenoménu vědomí je s největší pravděpodobností možná ve dvou oblastech mozku: a) frontálním laloku a b) v celém obsahu asociačního kortexu. K těm je třeba přiřadit nutně řečová centra (Brocovo = motorické funkce řeči; v patologickém režimu např. expresivní afasie různých úrovní - - tedy nemožnost mluvit a při tom mít zachovalou schopnost rozumět obsahu řeči a Wernickeho centrum = porozumění obsahu řeči; v patologickém režimu např. různé úrovně receptivní afasie - - tedy naopak, neschopnost porozumět obsahu řeči). Teprve tento celek, dále se všemi senzorickými schopnostmi vytváří předpoklad zpracovávat přicházející signály do takového útvaru, v němž dochází k propojování těchto jednotlivých zdrojů do kombinací, díky nimž se daný subjekt stává vědomým o své vlastní existenci. Vzniká reflexe Já a světa mého okolí. Navíc, předměty dostávají jména, paměť. 37 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Jako patologický projev u pacientů s rekurentní depresívní poruchou, sleduji výkyvy nejprve v oblasti prostého smyslového vnímání. Většina těchto klientů prokazatelně demonstruje expozice buďto zvýšené nebo snížené sensitivity na zevní podněty. V letních měsících je u sensitivnějších pacientů znatelným projevem, když si mohou dlouze stěžovat na nepřízeň počasí, jestliže je zaplavují horké dny a snimi spojená nepohoda. Prudké změny nálad, vycházející z těchto zdrojů se jim stávají výtanou pomůckou, jak na ně „napasovat“ své obtíže a odvádět pozornost jiným směrem, tedy hlavně od sebe samých. Jestliže jsme výše uvedli, že pacienti s depresemi vykazují rovněž deficity v oblasti prostřednictvím tzv. zachytávání vnějších termoreceptorů, vlivů ovlivněných funkcemi krevního tlaku a srdečním rytmem, je zřejmé, že u těch klientů, kteří mají přirozenější tendence upadat do zhoršené nálady rovněž z těchto důvodů, vždy je budou nakonec klást jako hlavní příčinu svých obtíží. Jejich reakce ze smyslového vnímání se v podobných situacích bude chtít projevovat stejně tak i v těch okolnostech, které budou napomáhat uplatnění, „představení“ depresivní pozice, např. v místnostech, kde by jim hrozilo horko nebo zima, což je vítaný podnět pro to, nejít do kina, nebo na procházku parkem, nejet na dovolenou k moři, či do hor, atp. 38 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Jak z předešlého plyne, perceptivní vnímání somatických funkcí je odráženo zaujímáním postojů pacienta. Rovněž v normálním duševním stavu, který nevykazuje psychické výkyvy směrem do patologie je člověk náchylný se těmito způsoby vnímání řídit. V zásadě, uvědomování si tělesných funkcí ve vztahu k již známým podmínkám prostředí vytváří přirozenou cestu k adaptaci na tyto fenomény. Je to vždy důležitá schopnost, která člověku pomáhá pozitivně anticipovat své postavení v té realitě, v níž bude nucen se pohybovat. Toto vědomí vlastního Já (a s tím spojené evidence vlastního těla) a vnějšího světa člověka orientuje k tomu, zda takové prostředí akceptuje vzhledem k nějakému druhu vlastního přínosu, nebo naopak toto prostředí nepřijímá, nemá je za, pro sebe nějak výhodné, a tak se mu vyhýbá, či nezařazuje jej do systému prioritních zájmů. Z těchto pozorovaných dějů vychází mnozí pacienti k zájmu o realizaci změn ve svém životním stylu. Rozsah je zcela odkázaný na množství jednotlivých přístupů, jež jsou tak bohaté, kolik je pacientů takových proměn, ve svém životě, schopných. Tedy základním předpokladem vnímavosti klienta, „že se se mnou vskutku děje něco nezdravého“ je, že si toto uvědomují, nebo jsou na cestu onoho sebeuvědomění přivedeni terapeutickou technikou. Ta jim následně umožňuje nové zaujetí postoje a hledání východiska. 39 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Stanovisko, které jsme ovšem nyní popsali je jednak obecně známé a jednak nerozšiřuje, ba ani do hloubky nevede k tomu, abychom tak mohli blíže osvětlit ony uváděné neurologické koreláty, spojené s patologickými projevy v kognitivní a mentální oblasti vlastních projevů klienta. Musíme se proto vrátit k tématu asociačních a komisulárních drah. Asociační dráhy jsou nezbytnou součástí té funkce mozku, která se zásadním způsobem podílí na vzniku vědomí, intelektu a kognitivních schopnostech. Jsou to zejména: • allocortex (archicortex, paleocortex, isocortex . . .) • mesocortex (pelipaleocortex, cortex prepiriformis, cortex entorhinalis . . .) • peripaleocortex . . . • periarchicortex . . . • neocortex . . . • comisulární vlákna (corpus callosum, commisura interior, commisura fornicis . . .) • fasciculus longitudinalis superior • fasciculus longitudinalis inferior • fasciculus fronto-occipitalis superior • fasciculus fronto-occipitalis inferior • fasciculus unscinatus • fasciculus occipitalis verticalis • cingulum 40 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie K těmto asociačním drahám, které zajišťují přechod (comunicatio) sensomotorických vjemů ve vzájemném propojování a tím i dostatečně adekvátní reaktivitu organismu jako celku, na jednotlivé signály nebo i jejich soubory, je nutné přiřadit ještě vrstvy podélných řezů mozku, od povrchu k jeho nejspodnější části, mozkovému kmeni, jimž říkáme lamina: • I. lamina zonalis • II. lamina granularis externa • III. lamina pyramidalis externa • IV. lamina granularis interna • V. lamina pyramidalis interna • VI. lamina multiformis 2 Kazuistika č. 2. Po osmi měsících pravidelné docházky na poradenská sezení, třicetiletá klientka začíná projevovat částečné zhoršení svého psychického stavu. Do té doby jí bylo možné udržovat v relativní pohodě, ovšem viditelně přemáhající nejrůznější stupně návalů depresivních stavů, které měly schopnost rychlých záměn. Vlastní upadnutí do deprese se u ní začalo projevovat tím, že zameškávala, pod nejrůznějšími záminkami docházku do zaměstnání, zaobírala se otázkami vlastního pocitu méněcennosti ve vztahu k druhým lidem a dítěti - 8 l. 2 Soupisy jednotlivých neuroanatomických okruhů - upraveno viz, podle: Pavel Petrovický, tamtéž, str. 234 a následující pasáže. 41 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Vedle toho, pociťovala rovněž zhoršení schopnosti zapamatovat si i relativně malý soubor informací; časté komplikace, když měla napsat dopis (přeškrtávání); dále v rozhovoru s přáteli zapomínala téma, které bylo předmětem společného zájmu; při zpracovávání informací neprovazovala jejich obsah tím způsobem, že by jí napadaly okolnosti adekvátní pro řešení nastalých situací (pocity bezradnosti); s tím vším spojené výbuchy hněvu, vulgarita ve verbálním projevu, motorický neklid, neschopnost vnímat souvislosti a detaily (průkazné při expozicích Rorschachova nebo barvového testu); snadné pohnutí k slzám. Musím podotknout, že většina pacientů s rekurentní depresivní poruchou, jakmile prochází jejím druhým, třetím opakováním předpokladově a jsou již neodvratitelným seznámeni nástupem, s či vývojem, s nímž mají předešlou zkušenost, projektují výraznou nespokojenost zejména v tom smyslu, že si plně uvědomují vlastní, očekávané deficity z těchto popisovaných činností a způsobů chování, které je nikterak netěší a vnímají je u sebe za velmi sebeodpuzující. Tato okolnost je v zásadě výrazně sebedramatická až tristní, nelze ji ovšem nikterak zvrátit. Klienty učíme přijímat takové okolnosti, za dočasné, fungování přechodné. Jako asociačních 42 výsledek vazeb mezi zhoršeného jednotlivými Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie nervovými centry v lidském mozku, představují tedy, takovéto způsoby demonstrací psychické tísně, patologii, na úrovni pozorovatelných jevů a jsou proto klinicky dobře vyhodnotitelné. Na všech ostatních úrovních (pravidelná docházka na konzultace, zpracování domácích zadání, péče o dítě a domácnost, aj.) byla tato klientka, vždy jakmile již začala docházet na jednotlivá sezení, zaangažována bez obtíží. Jinak ovšem, v průběhu nástupu depresivních stavů bylo nutné, překonávat zejména počáteční odpor pacientky, pro ochotu jakkoliv se systematicky kontaktovat s psychiatrem, popřípadě se mnou. K tomu účelu mi sloužilo její povolení, čas od času jí smět zatelefonovat a optat se jí na to, jak se jí daří, případně tedy po ní vyžadovat osobní intervenci, bylo-li mnou rozpoznáno, že k tomu opět dozrál zdravotní stav klientky. Všímal jsem si rovněž toho, že pokud tato pacientka přijímala léky, viditelně jí pomáhaly v tom, aby racionalisovala svůj neblahý stav. Vcelku postrádala potřebu vracet se do své osobní minulosti (její deprese, podle lékařské laboratorní zprávy, byly s největší pravděpodobností výsledkem celkového, přirozeného – či vrozeného – sklonu ke zhoršené náladě, a dopaminu to a vlivem serotoninu snížení vlastní organismem); produkce tato její racionalisace spočívala v ochotě porozumět problému. 43 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Asociační dráhy představují jak z neuroanatomického, tak i z psychologicko – psychiatrického hlediska zajímavý studijní materiál. Jsou vytvářeny z tzv. germinativních buněk, které mají schopnost měnit své místo, po předem vyhrazených drahách. Nachází se jednak hlubuko v gliové mase středního mozku, tak stejně i na povrchu mozkových závitů. Paleokortex ostatními např. centry propojuje čichové smyslového vnímání. vjemy Je s taktéž napojen na limbický systém, což dovoluje lokalizace čichových vjemů ve spojení s emotivními složkami. Podobně je tomu také u archikortexu, který představuje spojení mezi hippokampem a limbickým systémem, což je z hlediska psychopatologie studijně velmi zajímavá ovlivňuje např. oblast. Výrazně čichové vjemy toto při propojení epileptickém záchvatu a uchovává v buněčné „paměti“ signál k průběhu těchto psycho-somatických expozic. V případě neokortexu, jako nejmladší vrstva lidského mozku, je dnes tato mapována tzv. Brodmanovými areami. Pro asociační spoje zde jsou nejdůležitějšími tzv. pyramidové buňky, které propojují na povrchu, nebo těsně pod ním celou plochu pravé a levé hemisféry. Tato okolnost tak napomáhá tomu, aby všechny sdílené signály z jednotlivých částí (center) telencefalonu mohli být zaznamenávány současně na více místech. Takto je mozek připraven k udílení 44 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie dalších signálů, jako jsou nejrůznější kombinace vjemů, proudících do frontálního laloku, kde jsou zpracovávány již systémem těch operací, které nazýváme myšlením. Jednotlivé vjemy se zobrazují ve vědomí subjektu (představivost) a je s nimi zacházeno podle přijímaných pravidel vyšších intelektových operací, tedy logikou. Pokud tedy pacienti projevují některý z intelektově snížených pochodů, výraznou měrou se na tom podílí dysfunkční znaky, ve vybrané části asociačního kortexu. Jelikož všechny jeho dráhy komunikují s vnitřním mozkem, dostavují se tyto deficity rovněž v souvislosti s proměnami nálad, případně také se změnami v oblasti senso-motorických funkcí. Není proto u těchto deficitů základním předmětem zájmu např. funkce asociační synapsí dráhy a ve mediátorů, svém ale celkovém předně rozsahu fungování, tedy délce a hloubce, v nichž probíhají. Samostatně se propojení obou zde sledují rovněž dostatečná mozkových polokoulí, formou již zmíněných komisurálních drah (corpus callosum). Tím, že nervové, asociační dráhy vzájemně komunikují a své výsledky předávají ostatním částem mozku, umožňují tak zrychlení přenosu informací, stejně jako vytvářet pozitivní prostředí pro adekvátní odpovědi, které tímto mohou přicházet s dostatečným časovým určením, zejm. pro vlastní, aktuální řešení. 45 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §2. Psychoanalytická teorie mentálních deficitů u pacientů s rekurentní depresivní poruchou. Klasická psychoanalýsa pojem rekurentní depresivní poruchy neznala. Veškerá problematika spojená s tzv. „snížením nálady do trvalého smutku“ byla předmětem studia hysterií. Odtud původně Sigm. Freud vedl své badatelské a terapeutické zájmy, až k pojmu deprese, který se začal pozvolna do moderní psychiatrie dostávat. Nadto Freud, do okruhu těchto otázek zavádí také známý a dnes, až nadužívaný pojem nevědomí. Nic méně, psychoanalytická teorie a následně i praxe potvrzují, že mentální deficity se běžně v průběhu depresivních poruch objevují, např. jako chybné úkony, či jiné formy symptomových jednání. Rovněž u tzv. volných (Freud) a vázaných (Jung) asociacích v zásadě klinik očekává abnormity, které budou schopné odpovídat na otázku, jaké že to subjektivní vlivy zapříčiňují patologické zdroje, u daného pro jím pociťovanou pacienta duševní nepohodu. Ovšem jako další zdroj těchto informací Freud přibírá pud a sexualitu (úrovně libida), za jejichž přispění se nevědomá nutkání, přeobsazovaná mnohdy složitými cestami, stávají opěrným bodem, pro vysvětlování těch projevů, které mění nejen pacientovo chování, ale stejně tak i jeho myšlení a postoje. Kognitivní funkce dále Freud označuje rovněž za významné tam, kde se spolupodílí na zdrojích, díky 46 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie nimž se pacientům zdají sny, v jejichž obsahu je možno nacházet vždy nějaký ten smyslový odraz vnější skutečnosti (jízda vlakem, kapání kohoutku s vodou, troubení automobilu, tikot hodin, aj.). Jinou variantou téhož u Sigm. Freuda je, když pojednává o otázkách tzv. zbrzdění: „ . . . Sexuální funkce podléhá velmi rozmanitým poruchám, z nichž většina má charakter prostých zabrzdění. Tato zabrzdění jsou shrnována do pojmu „psychická impotence“. Předpokladem uskutečnění normálního sexuálního výkonu je proběhnutí velmi složitého pochodu, porucha do něj může zasáhnout na každém jeho místě. Hlavními typy zabrzdění jsou u muže: odvrácení libida, které pochodu fysické směřovalo (psychická přípravy k zahájení nechuť), (to, že daného nedostavení nenastane se erekce), zkrácení aktu (předčasná ejakulace – ejaculatio praecox), jež může být stejně tak dobře popsáno jako pozitivní přirozeným symptom vyústěním jeho (to, že zadržení se před nedospěje k ejakulaci), nedostavení se psychického efektu (pocit slasti při orgasmu). Jiné poruchy nastávají v důsledku spojení dané funkce se zvláštními podmínkami perverzní nebo fetišistické povahy.“ 3 Sigm. Freud, Spisy, sv. 14, Praha 2007, str. 97 – 98; „Zabrzdění, symptom a úzkost.“ 47 3 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Freud tedy upozorňuje, mj. také na to, že vlivem patologicky změněné oblasti prožívání a symptomového jednání, u změn nálady, s jejich chronickým vyústěním do úzkosti, případně deprese, tyto deficity poukazují na vlastní změny myšlení v takovém tvaru, neuspokojivého který je fungování, evidentně při projevem základní úrovni neurofysiologické produktivity. V tuto chvíli víme, že podobné abnormity uváděnými jsou odchylkami způsobovány shora celé škále v široké neuroanatomické stavby lidského mozku, jako celku. Nesmíme proto zapomínat rovněž na to, že tyto změny myšlení mohou vyvolávat při změnách postojů a hodnotovém systému subjektu motivy k takovým způsobům chování, které jsou následně neslučitelné s kulturními, sociálními a právními zvyklostmi dané společnosti. Tímto poukazem chce být pouze naznačeno, jak široký okruh badatelského zájmu naše téma nutně sebou nese. Deprese, či jejich rekurentní varianta, abnormity vytváří. svojí Je povahou proto i z podobné hlediska poradenského, mnohdy vhodné pacienty informovat o nutnosti sledovat své chování a snažit se v případě některého nepatřičného odbrzdění, věnovat pozornost neblahým důsledkům, které by z takového jednání mohly, pro ně, plynout. Právní problematika ve věci odpovědnosti a příčetnosti, je dnes široce studována. 48 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie U obsedantně kompulsivních poruch, které jsou pouze variantou poruch neurotických, často doprovázených depresivními stavy, můžeme tyto změny kognitivity a celkového nastavení mentálních funkcí pozorovat s velmi přesným ohraničením. Pacienti se v době výkonu obsedantně kompulsivní činnosti jeví jakoby v transu. Nevnímají okolní skutečnost a jsou plně zaměstnáváni činností. svými Přestávají myšlenkami u nich a následnou fungovat jakékoliv možnosti prakticky racionálního nastavení směrem k aktuálním nárokům prostředí. Vymezují své jednání pouze oním typickým opakováním činností a snižují tak u sebe jakoukoliv schopnost po praktickém zvládání denních potřeb, na minimum. Z psychoanalytického kompulsivní porucha hlediska fixuje se do obsedantně systému ritualisovaného jednání. Potřeba mýt si opakovaně ruce, čistit oděv, přeskládávat věci ve skříni, česat se, aj., ukazuje na zabrzdění nutkavého jednání vlivem potlačeného konfliktu, jehož fragment psychické tísně se dostává do nebezpečné blízkosti k vědomí. To nechá propustit k vlastnímu obsahu pouze část, která se vzhledem ke své dynamice vybíjí onou potřebou jednat určitým, opakujícím se způsobem. Toto je hledisko psychoanalytické. Vyjádřeno neurologicky: limbický systém emotivity je přesměrován odváděním části své energie, do sensomotorického kortexu. 49 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Jinou variantou chronickou téhož úzkostí je, když (limbický pacient trpící systém), jako doprovodný jev snáší bolesti žaludku (thalamus, hypothalamus) s následně dočasnou poruchou řeči - přeříkávání, stažené hrdlo, nejisté vyjadřování... (Brocovo a Wernickeho centrum). Tyto spoje jsou vytvářeny na hranách komunikací mezi asociačními drahami: archikortexem a neokortexem. Mnohdy proto, takto zjevné deficity v intelektových funkcích jsou jen pseudomentálními újmami, vycházejícími z dočasného, aktuálně působícího, symptomového rázu. Sigm. Freud ve své praxi již také popisuje tento fenomén úzkosti s přesmykem do hysterických stavů: „...Nalézám ženu vyhlížeící ještě mladistvě, jemného výrazného obličeje, ležící na divanu s hlavou opřenou o koženou podušku. Obličej má napjatý, bolestný výraz, oční víčka jsou sevřena, pohled je skloněn k zemi, silně vraští čelo, rýhy nasolabiální jsou prohloubeny. Mluví jakoby s námahou tichým hlasem, čas od času přerušeným spastickým uváznutím v řeči, stupňujícím se až ke koktání. Prsty má při tom do sebe zaklíněny a jsou v neustálém atetoidním neklidu. Objevují se časté záškuby v obličeji a na krčním svalstvu, na způsob tiku, přičemž jednotlivé svaly plasticky vystupují, zvláště pravý sternokleidomastoideus. 50 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie Konečně se často zastavuje v řeči a mlaská zvláštním způsobem, který nemohu napodobit. To, co říká, je zcela souvislé a svědčí o neobvyklém vzdělání a inteligenci. Tím více zaráží, že se vždy po několika minutách zastaví v řeči, stáhne obličej ve výraz zděšení a hnusu, vztáhne proti mně ruku s roztaženými a zakřivenými prsty a při tom volá změněným hlasem, plným úzkosti: ´Nehýbejte nemluvte – nedotýkejte se mne´.“ se – 4 To, co pro naše téma z předložené ukázky plyne, je předně, že neuroticky depresivními stavy hysterické pacientů jsou fenomény jen s obdobami původního, základního neuroanatomického propojení mezi asociačními a komisulárními drahami, všelijak dynamicky obsazujícími jednotlivá centra v mozku (diencefalon, limbický systém, hypothalamus . . .) a ovlivňující tímto i jejich produktivitu vzhledem k transmiterovým jednotlivě či modulátorovým izolovaných, průběhům chemických procesů. Individuálně se ve výsledném projevu prožívání a jednání, pacienti potom, už jen liší svými osobně dynamickými rozdíly, charakterisujícími jejich obtíže do některé skupiny Psychoanalýsa takto diagnostikovatelných poprvé odhaluje poruch. dynamiku rozdílů duševních poruch, na úrovni klinické praxe. 4 Sigm. Freud, Spisy, sv. 1, Praha 2000, str. 89 – 90; „Chorobopisy“. 51 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §3. Změna mentálních funkcí v průběhu patologie diagnostikované duševní poruchy a jejich neurologické koreláty. Na závěr se pokusím vytvořit přehled mentálních disfunkcí v širším pásmu diagnostikovaných duševních poruch, abychom mohli tyto jejich znaky porovnávat a dále s nimi také v poradenské činnosti účelně zacházet. Omezím se proto pouze na jednotlivé projevy, u nichž se však nyní již nebudu zabývat jejich neuroanatomickými abnormitami, které lze z výše nastíněného obsahu, tohoto pojednání tak, jako tak, snadno odvodit. F00 – F09 / Organické duševní poruchy: F00 Alzheimerova demence, F01 vaskulární demence, F02 demence u Pickovy choroby, Creutzfeldovy – Jacobovy ch., Huntingtonovy ch., Parkinsonovy ch., u infekce HIV, F03 podle přidružených příznaků, F04 amnestický syndrom, F05 delirium, F06 onemocnění, poškození nebo disfunkce mozku. Tyto poruchy deficity. jsou Pacienti desorientovaní a známé ztrácí hlavně, právě jako mentální paměť, jsou celkově vytrácí se u nich produktivita logiky myšlení a řeči. F10 – F19 / Duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek: F10 alkohol, F11 opioidy, F12 kanabinoidy, F13 sedativa n. hypnotika, F14 52 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie kokain, F15 jiná stimulancia včetně kofeinu, F16 halucinogeny, F17 tabák, F18 organická rozpouštědla. Tito pacienti se, svým způsobem chování, mnohdy nachází ve stejném spektru inteligenčního projevu jako pacienti s organickou duševní poruchou. Pouze s tím rozdílem, že jejich obtíže jsou reversibilní a mohou tak být léčeny, až do úplné úzdravy. Pacienti tedy mohou navazovat, po zvládnutí odvykacího období, na své dřívější mentální schopnosti a dále je také nejen uplatňovat, ale stejně tak je i rozvíjet. F20 – F29 / Schizofrenie: F20 schizofrenie, paranoidní, hebefrenní, katatonní, nediferencovaná, F21 porucha schizotypní, F22 por. duševní s trvalými bludy, F23 poruchy psychotické, F24 porucha s bludy indukovaná, F25 porucha schizoafektivní. V této diagnostické škále se nachází jedno z nejširších rozpětí mentálních schopností, ale i deficitů. Převažují fantasie a druhy tvůrčích kreativit, které mnohdy vyvolávají dojem zcela promyšlených a dokonce umělecky dokonalých výjevů, případně nejrůznějších propojení, za nimiž se skrývá zcela nevědomý zájem pacienta, uplatnit své bludy anebo reagovat na halucinační fenomény. Mnohdy také rozpoznávání záměrného, nebo pouze nahodilého mentálního aktu, projevovaného subjektem samotným, je u těchto pacientů, vcelku klinickým oříškem. 53 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie F30 – F39 / Poruchy nálady (afektivní poruchy): F30 manie, hypomanie, F31 bipolární, F32 depresivní fáse, F33 porucha depresivní periodická (rekurentní), F34 trvalé poruchy nálady – cyklotymie / dystymie. Předcházející text nám odhalil některé zajímavé otázky, spojené s mentálním výkonem pacientů s rekurentní depresivní poruchou. Pokusili jsme se ukázat, jak tyto poruchy souvisí se svými neurofysiologickými spouštěči a demonstrovali jsme jejich obsah také ukázkami v přesahu směrem k úzkostem a hysterickým záchvatům, jak se s nimi setkával Sigm. Freud, aniž by si možná ještě ve své době plně uvědomoval, jakého širokého uplatnění jeho poznatky v naší době dojdou. Nic méně, je chváli hodné, že již zakladatelé psychoanalýsy také v tomto případě, jak jsme předložili v ukázkách výše, vycházeli z neurologicky klinických pozorování a nikoliv pouze z dedukcí vnějšího charakteru. Freud sám, podobně jako C.G. Jung a A. Adler, případně i M. Kleinová hledali zákonité vazby mezi vnějšími projevy chování pacientů a jejich spoji v oblasti neurofisiologického klinického působení. sledování chování Této pacientů, možnosti se v experimentální psychologii nejúžeji začali dotýkat tzv. behavioristé. Podpořili tak zvlášť myšlenku, že člověk je souborem neurofysiologicky podmíněných pohnutek, které dostali jednotný název: motivace. 54 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie F40 – F49 / Poruchy neurotické, poruchy vyvolané stresem a somatomorfní poruchy: F40 fobie, F41 panika, F42 obsadantně – kompulsivní, F43 reakce na stres a poruchy přizpůsobení, F44 dissociativní, amnésie, fuga, stupor, trans a stavy posedlosti, syndrom somatoformní, Ganserův, somatizační, F45 hypochondrie, porucha kardio, gastro, respiro, urogenitální, přetrvávající bolestivá porucha, 48 neurastenie. Za nejproměnlivější a svými jemnými odstíny, se zdají být, v celé psychodiagnostice neurósy. Jako motivační poruchy ovlivňují myšlení a jednání svých pacientů, zejména z tzv. nevědomých zdrojů. Jsou proto, pro svoji metamorfósu považovány také za poruchy, které poškozují mnohé mezilidské vztahy, stejně jako vytváří osobní nepohodu vlivem vědomě reflektované tísně. Systémy tzv. obran způsobují, že pacienti trvale ze své neblahé situace hledají východiska a kupí tak jeden nezdar, či životní neúspěch na druhý. Sledování motivací, následně faktického jednání a založených konfliktů jako hlavního spouštěče, ukazuje na základní utrpení těchto pacientů, jímž je v zásadě mentální síla, avšak neschopná rozeznat pravý důvod svého utrpení a přesto ještě tvořivým způsobem uplatňovat všechny své „dobré zájmy po seberealizaci“. Ztráty, zejména v meziosobních vztazích, jsou ovšem nemalé. 55 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie F50 – F59 / Syndromy behaviorální spojené s fysiologic. poruch. a somatickými faktory: F50 anorexie, bulimie, spánku, F51 (Dysomnie) hypersomnie, neorg. spánek - por. bdění, somnambulismus, (Parasomnie) noční děsy, noční můry, odpor, F52 sexuální genitální ejakulace dysfunkce, selhání, předčasná, hypersexualita, F53 touha, dysfunkční vaginismus, šestinedělí, prožitek, orgazmus, dyspareunie, F55 závislost – antidepresiva, vitaminy, laxativa. K mentálním deficitům, kdy pacient působením svého chování na zpomalení, deficity okolí vykazuje nesoustředěnosti rovněž charakterisuje v oblasti tuto skupinu známky a s jisté tím únavy, spojenými sexuálního života, diagnostikovatelných poruch. Jejich převažováním směrem k somatickým a somatizačním obtížím vzniká následně dojem hrubého poškozování úrovně kvality každodenního života pacientů, v silně devastujících znacích. Opět i zde působí značnou měrou založené konflikty a jejich varianty, odbourávané (neúspěšně) v nejrůznějších stupních obranných mechanismů. Celková mentalita těchto pacientů zahrnuje od sociálního stažení, přes vyhledávání určitého interpersonálního okolí a vyvolávání konfliktů, až po marné seberealizace, snad všechny oblasti zájmů, v nichž pacienti selhávají. Nejčastěji, zde pomáhá psychoanalytická terapie. 56 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie F60 – F69 / Poruchy osobnosti a chování u dospělých: F60 paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, impulsivní, hraniční, histriónská, anankastická, F61 smíšené, F62 přetrvávající změny osobnosti, po katastrof. zkušenosti, F63 patologické hráčství, F64 pohlavní identity, transsexualismus, transvestitismus, F65 sexuální preference, fetišismus, exhibicionismus, voyeurství, pedofilie, sado - masochismus, F66 homosexualita, bisexualita, F68 faktitivní (předstíraná) porucha. Z hlediska fixací na omezený počet mentálních zájmů a potřeb jsou poruchy osobnosti klasickou ukázkou toho, jak manipulace přicházejícími okolnostmi může být důvodem k tomu, aby se při výrazném zabrzdění, pouze na malé ploše seberealizací klient i tak jevil ještě zorientovaným, ale přesto s jasnými známkami nepřizpůsobivosti a jen s jemným odstíněním pro vyznačení, že jeho celkový projev je sociálně již patologický. Mnohdy jako základní patologická jednotka bývá uváděná agresivita se sklony ke kriminogennímu jednání. Pacienti volí ve svém životě nejrůznější zkratky a neuvažují o dosahování svých cílů prostřednictvím toho, co je nutné k získání naplněnosti svých předsevzetí udělat v jednotlivých krocích, tak jak to určují obecná pravidla, např. kulturní zvyklosti prostředí, v němž se pohybují. Mentalitou, těchto pacientů, je soc. nepřizpůsobivost. 57 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie F70 – F79 / Mentální retardace, opoždění duševní: F70 lehká, F71 střední, F72 těžká, F73 hluboká . . . (oligofrenie). Do jisté míry přesně ohraničenou skupinou mentálních poruch jsou tito pacienti. Vzhledem k vrozené inteligenční újmě dosahují vždy jen předem dané věkové skupiny, kterou svým fysickým věkem však nikdy nepřekonají. V lehké MR je to zhruba od 8 do 12 let; střední MR zahrnuje nepřekračující vývojové období, asi od 6 do 8 let; těžká MR od 3 do 6 let a hluboká MR od 1 do 2 – 3 let. Vlastní vyjímky se mezi těmito pacienty vyskytují a mnohdy mohou, i když jen krátodobě překvapovat svými „geniálními“ výkony. Ty nás ovšem nesmí mást v tom ohledu, že se snad jejich celkový mentální vývoj posunul směrem ke zlepšení vlastní, zdravotní situace. Tím, že neurofysiologicky nejsou některá mozková centra ani vyvinuta, pro plnění svého úkolu, může vlivem fragmentace asociačních nejrůznějším úkazům, drah kdy docházet pacient k nabývá lucidnějšího vědomí a opět je ztrácí. Je toto zpravidla výsledkem pouze dočasně působících propojení, která spíše jako anomálie neurofysiologicky ve nefunkčním vlastním, prostředí, jinak navozují stavy s popisovanými efekty. Tradiční a doposud platné je dělení na pacienty: vychovatelný a nevzdělatelný; nevychovatelný a nevzdělavatelný; 58 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie vychovatelný a vzdělavatelný. Všechny kategorie mají své rozsahy a vychází se pouze a výhradně z individuálních předpokladů, každého jednotlivého pacienta zvlášť. F80 – F89 / Poruchy psychického vývoje: F80 artikulace ř., expresivity ř., receptivity ř., afasie s epilepsií, F81 školních dovedností – psaní, čtení, počítání, motorika, F84 autismus, Rettův syndrom, hyperaktivita, Aspergův syndrom. Rozvoj mentálních školních schopností dovedností je formou dnes rozvoje předmětem již samostatné diagnostické kategorie, kterou se zabývá zejména speciální poradenství v pedagogice. Mnohé dysfunkční znaky jak u dětí, tak u dospělých se týkají zejména návykovosti, přistupovat k učební látce specifickým způsobem (psychologické hledisko) a jednak také z pozadí vlivů, které jsou těsnou součástí vrozených, zejména somaticky v úrovni dysfunkčních smyslového fenoménů, vnímání. Zde především dbají odborníci na to, aby byly zjišťovány všechny patologické úrovně, které se mohou spolupodílet na zhoršeném stavu vývoje či fixací v některé z oblastí, která se týká uplatňování školních dovedností. Jsou to mnohdy jen drobné malformace v anatomické sféře, např. růstu horní končetiny, který již některou svojí, i sotva znatelnou odchylkou pro okolí může samotnému klientovi způsobovat obtíže 59 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie např. při psaní. Z podobných znaků nejrůznějších malformací, se tak často odvíjí nechuť rozvíjet práci s informacemi, zejména tam, kde je nutné psát tužkou, perem, atp. Mentální výkon je zachován, avšak pro činnosti spojené nastražen k s jejich tímto zaměřením odmítání, je případně pacient anticipuje potřebu se jim vyhýbat již dopředu. Zajímavou otázkou je, v této souvislosti porucha chování a porucha pozornosti (ADHD), kdy jak dětský, tak dospělý pacient vykazuje mnohdy vyšší inteligenci, mentální schopnosti vůbec a přesto není schopen jich dostatečně využívat, právě pro svoji „roztěkanost“. Častým negativním vývojovým znakem zde je, když klient při, ne včasném rozpoznání této újmy odborníky, postupně přechází do některého ze stavů poruch osobnosti a svoji mentální kapacitu nakonec vybíjí jako protest diagnostikovatelné v některé kategorie. oblasti Tyto této případy „inteligentního zločince“ v současné době značně vysokým procentem zaplňují policejní statistiky. Hyperaktivita jako zvláštní zdroj tísně, vybíjená fysickou živostí je vyvolávána dřívější neschopností organismu (během raného vývoje), umístit informaci do toho místa v CNS, kde doposud, neuro- anatomicky, nedošlo ještě k jeho zapojení. Synapse dotvářené v neúpnosti a dříve neumístěné informace si „hledají“ své místo v systému nervových buněk, 60 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie spojů a drah. Vzniká tak neblahé neurofysiologické prostředí, kde panuje částečný chaos, způsobený neusazenými Předávání neuro-transmiterovými informace a následná vazbami. sensomotorická aktivita nedosahují vyvážených hodnot. F90 – F98 / Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství: F90 hyperkinese, pozornost, F91 rodina, opoziční vzdor, F92 – 93 emoce, deprse, separace, úzkost, F94 mutismus, příchylnost, enuréza, F95 tiky, enkopréza, Tourettův jídlo, syndrom, pika, F98 stereotypie, koktavost, zadrhávání, breptavost. V dospělosti se mnozí pacienti setkávají u sebe se znaky chování a prožívání, které je v očích jejich okolí tzv. infantilisují. Pociťují na sobě kritiku, ze strany svých blízkých případně, ze strany svých přátel. Jsou jim vyčítány způsoby chování, myšlení, řeči, kdy jsou „napadáni“ za své projevy, v nichž značně výrazným způsobem vykazující známky nezralosti, oproti jejich skutečnému fysickému (biologickému) věku. Z hlediska mentálního, tito klienti vskutku, na mnoha sezeních, které jsem s nimi prováděl demonstrují dětinské znaky chování. Okruh zájmů, způsoby prožívání, přijímání partnerského soužití, důvody pro naplňování v seberealizačních zájmech, způsob hádek (jejich argumentační obsah), to vše a mnohé jiné projevy, poradenskou práci značně znesnadňuje. 61 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie §4. Závěr. Jako na jiných místech našich studijních materiálů, tak i zde se vracím k jistému mottu své práce, a sice, že: člověk je duševné zdráv jen tak, jak myslí. Vezmeme-li za hlavní kritérium přidáme-li k němu nadto mentální složky ještě (emoce, tento model všechny chování, a ostatní založené konflikty...), potom se nám obraz o tom, co je skutečnou újmou pacientů, ukáže v dostatečně konkrétních obrysech. Konečně při poradenské práci nechceme klienty podporovat toliko v jejich iluzích, ale vracet je zpět do života, kde panuje řád a nutnost racionálně obstát v kažodenních maličkostech. Život se neskládá z velkých zvratů, ty jsou spíše následkem celé škály malých okolností a jen málo kdy jsou takové zvraty vychovávají absolutně média, kde pozitivní. se Tím neustále jak nás presentují úspěchy druhých, formou extrémně vysokých zisků, jako jsou peníze či popularita (soutěže různého typu), zaostáváme za tzv. všední normálností. Tím se dostáváme do konfliktu. Je jím předně to, že nedokážeme přijímat nudu jako výzvu k činnosti a zamyšlení, ale upadáme do ní, jako by nám měla sama ze své povinnosti přinášet zdroje zábavy. Nuda se stala zvláštním fenoménem. Čím dál větší počet lidí se spoléhá pouze na to, že budou někam, či do něčeho zapojováni. Když 62 naslouchám klientům, Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie neustále se mnohdy točíme v kruhu událostí: „v televizi říkali, psali v novinách, říká se . . .“ ! Mnozí pacienti ztrácí vlastní potenciál v tom, jak je jejich individuace rozpouštěna ve vnějškovosti médií, či ve fixacích na pozornost směrem k tomu, co má ten druhý, či jakého úspěchu dosáhl ten, ta, které klient, klientka vlastně nenávidí (princip závisti je důležitou složkou psychologického poradenství a stál by jistě za samostatnou studii). Rekurentní depresivní poruchy podobné znaky postrádají jen vyjímečně. Snad svým průběhem ony demonstrace, které vídám hysterisujícími projevy, jsou u u neurotiků těchto s pacientů zmírněné. Přesto lze konstatovat, že terapeutického zvládání jejich obtíží je možné pozitivně dosahovat častěji a s lepšími výhledy na úzdravu, či opětného včleňovaní do každodenního života, patrně již jen z toho důvodu, že tito klienti výrazněji touží zbavit se subjektivní tísně, kterou prožívají bolestivěji a pro sebe mnohdy, osobně obtěžujícím způsobem, než jiní pacienti. Tato otázka, i přes to, jak a v jaké souvislosti byla nyní podána, je tedy nutně, stále diskutabilní a je třeba chápat, vnímat a přijímat bolest všech pacientů s duševní újmou, vždy na stejné úrovni uznání, jejich utrpení. Deprese, a to je třeba zdůraznit, vskutku bolí. ======== ======== 63 ======== Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie © Adamec Jiří DEPRESE A NEUROLOGIE (Rekurentní poruchy nálad v klinické praxi) Adamec Jiří - Filosofický seminář - Katedra teorie Neprodejný výtisk. 2010 - Lidická 79, 602 00 Brno A5, 100 výtisků 64 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Deprese a neurologie ADAMEC JIŘÍ (narozen 1957) původně vyučen pekařem, v letech 1979 – 1989 vyučuje filosofii na středních a vysokých školách a od roku 1990, až do současnosti, vede soukromý seminář a realisuje universitní semestrové cykly a jednotlivé přednášky, se zaměřením na psychologii, psychiatrii a filosofii, jako součást vysokoškolského učitelského praktika v Brně - MU, Praze - UK a Olomouci - UP. Externí pracovní pobyty: Universität Wien, Trinity College – Dublin. PUBLIKACE 1. Filosofické základy logiky, Brno PřF-MU 1999 (ISBN 80-210-2118-7). 2. Stát a právo v díle Tomáše Akvinského, Brno 2001 (ISBN 80-328-7645-7). 3. Filosofie - Biologie – Psychologie, Brno 2002 (ISBN 80-238-8235-X). 4. Filosofické otázky Feynmanovy fysiky, Brno 2002 (ISBN 80-238-8643-6). 5. Psychologická čítanka, Brno 2002 (ISBN 80-238-8642-8). 6. Psychologie pro stomatology, Brno 2003 (ISBN 80-238-9985-6). 7. Kleine philosophische Lesebuch, Brno 2003 (ISBN 80-239-2020-0). 8. Latinská čítanka středověkých textů I., Brno 2003 (ISBN 80-239-2018-9). 9. Čínská filosofie, Brno 2004 (ISBN 80-239-2017-0). Druhé vydání, 2005. 10. Vývojová a kognitivní psychologie, Brno 2004 (ISBN 80-239-2019-7). 11. Psychoanalytické studie, Brno 2004. (ISBN 80-239-4357-X). 12. Vesmír – jazyk – sen (Ontologie přítomného), Brno 2005 (ISBN 80-239-4355-3). 13. Latinská čítanka středověkých textů II., Brno 2005 (ISBN 80-239-4354-5). 14. Průvodce po sebraných spisech M. Heideggera, Brno 2005 (ISBN 80-239-4356-1). 15. Techniky výkladů snů, Brno 2005 (ISBN 80-239-4358-8). 16. Psychologie v Hegelově Fenomenologii ducha, Brno 2005 (ISBN 80-239-4359-6). 17. Psychoanalýsa dětí v díle Melanie Kleinové, Brno 2006. 18. Psychologie v dějinách filosofie, Brno 2006. 19. Fragmenty z filosofie a psychologie- I., Brno 2007. 20. A History of Philosophy (Students reader), Brno 2007. 21. Psychologie C. G. Junga. (Interpretace podle německých textů), Brno 2007. 22. Biologická neuropsychopatologie, Brno 2007 (ISBN 978-80-254-0199-6). 23. Indická filosofie, Brno 2007 (ISBN 978-80-254-0200-9). 24. Psychologie „nesmrtelnosti duše“, Brno 2008 (ISBN 978-80-254-1317-3). 25. Fragmenty z filosofie a psychologie – II., Brno 2008. 26. Průvodce dílem H.-G. Gadamera, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1318-0). 27. Přehled díla Sigmunda Freuda, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1319-7). 28. Psychiatrie a fenomenologie, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1320-3). 29. Narcismus. Psychologie budoucnosti, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-00-6). 30. Úvod do četby „Bytí a času“, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-01-3). 31. Psychologie logiky. (Princip. Mathem.), Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-02-0). 32. Vnímání a myšlení. Psychologie I. Kanta, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-03-7). 33. Existenciální psychologie Karla Jasperse, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-04-4). 34. Úvod do studia Aristotelovy Metafysiky, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-05-1). 35. Psycholingvistika, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-06-8). 36. Péče o duši (Jan Patočka), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-07-5) 37. Druhý život psychoanalýsy (Dopisy), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-08-2). 38. Nietzsche a Heidegger, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-10-5). 39. Psychologie svobody a závislosti, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-09-9). 40. Psych. a jistota poznání. (Merleau-Ponty), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-11-2). 41. Psychoanalytické poradenství, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-12-9). 42. Psychologie práva a sociální patologie, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-13-6). 43. Psychologie náboženství, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-14-3). 44. Skupinová psychoterapie, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-15-0). 45. Homérské zákl., antic. psych. osobn., Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-16-7). 46. Psychické jevy a reálné bytí, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-17-4). 47. Diagnostika dušev. poruch a psychoanalýsa, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-18-1). 48. Deprese a neurologie, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-19-8). 65
Podobné dokumenty
SŽDC so
výrobek ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se osvědčuje vhodnost technických vlastností
výrobku ve vztahu k úloze výrobku ve stavbě.
Druhy cementů použitelné pro jednotlivé stupně...
ŠVP - Kosmetička
možnostmi školy.Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu budeme vycházet z konkrétního
zjištění a popisu vzdělávacích potřeb a možnosti žáka.Ty budou zaznamenána v jeho individuálním
vzděláva...
filosofický seminář
Ferenczi v něm podrhuje některé vlastní způsoby
chápání smyslu „ denních fantasií “ jako „ denních
snových přání “. Tento úhel pohledu má své
odůvodnění v tom, že je-li podle Freuda v naší
psychice...
halo 10 - Depeche Mode Cz
Depešáckým pozdravem Vás všechny v Praze zdraví Iva, stále oddaně věřící ve slova Martina Lee
Goreho a vlastně v celou černou depešáckou filozofii. Slýchám kolem sebe podobná slova jako
Simona z Br...
filosofický seminář
č.v., sv. 10). Nutno, podle jeho výkladu rozlišovat ten
druh narcismu, který je součástí vážné psychopatologie
neuróz, které se týkají např. toho, že pacient vlivem
odstranění zájmu o vnější svět m...
filosofický seminář
pohled na kategorii života. Příroda si podle tohoto modelu
již vystačí plně sama a je na člověku, co z jejích
Josef Moník: Hamburk - Pražský literární dům
Mahler (a přitom je tam senzační filharmonie). Endéer hraje Monteverdiho, jednoho z prvních,
kdo kolem roku 1600 komponoval opery. U nás obrozenci až o dvě stě let později. Mám raději
hajzlbáby než...