MEzináRodnÍ ModEly a KoncEPty PÉČE - Snoezelen-MSE

abstrakta
přednášek
MEzináRodNÍ
modely
a Koncepty
pÉČE
12. prosince 2012
Velký sál Magistrátu hl. m. Prahy
Organizátor:
Hlavní partner:
Mediální partneři:
Partneři:
abstrakta
přednášek
odborný program
7.45–13.00
PhDr. Karolína Friedlová
K
oncept péče – Bazální stimulace
Renáta Filatova
Snoezelen koncept – adekvátně vybavené prostředí
PhDr. Hana Stachová
Snoezelen koncept
Ing. Bc. Hana Vojtová
S
myslová aktivizace podle Lore Wehner
Mgr. Hana Nedělková
K
inestetická mobilizace Viv-Arte
Mgr. Mária Wirth, PhD.
V
alidace – komunikační techniky podle N. Feil
PhDr. Eva Procházková
P
sychobiografický model péče
2
skou tváří. I starý člověk má právo na psychickou rehabilitaci, a ne jenom na
rehabilitaci fyzickou. Etická dimenze tohoto přístupu k starému člověku je
ústředním mottem tohoto modelu a je neodmyslitelnou součástí našeho veškerého snažení, jak zlepšit současný standard v poskytování péče v geriatrii
a psychogeriatrii.
Teoretická východiska:
(Freud, Jung, Adler, Frankl, Erikson)
Základní teze psychobiografického modelu jsou rozděleny do 6 celků:
1. Psychické onemocnění (problém) klienta vidí prof. Böhm v duševním strádání,
a nikoli jako onemocnění organické (duševní fenomén).
2. Psychogenní problémy ve stáří (zmatenost, paranoia v seniu…) jsou jen individuální
způsoby chování, které jsou odrazem THYMOPSYCHICKÉ BIOGRAFIE.
3. Hypotéza tohoto modelu: duševní fenomenologie je jako thymopsychický
strom života. Roste z kořenů, na kterých jsou otisky etnologické a kolektivní
socializace, životního prostředí, kde náš klient vyrůstal. Kmen tohoto stromu
tvoří charakter a osobní životní hodnotový systém klienta (osobní rituály, pocit
domova). V koruně stromu jsou schovány systémy, kterými si klient přizpůsobuje
svět obrazu svému (COPING).
4. Biografii můžeme vidět také jako možnou cestu návratu, kdy se klient vrací do
základní thymopsychické biografie. Vrací se do svého dětství a používá naučené
emocionální způsoby chování ze svého dětství. A právě tento fenomén návratu je
pro nás logicky nepochopitelný – náš senior se spirálově vrací po stupních vývoje do
svého mládí, dětství, až po kopírování prenatálního stavu, ležící v poloze embrya.
5. Biografie obsahuje také terapeutické prvky, které odpovídají na prožívající
životní fázi klienta.
6. Tím se dostáváme k rehabilitační – aktivizační péči, která má za úkol tuto
disharmonii duševního života seniora kompenzovat a pomáhat mu nacházet
opěrné body v jeho vnitřním i zevním světě.
Literatura:
1. Böhm E.: Alte verstehen, Psychiatrie-Verlag, Bonn, 2000, ISBN 3-88414-124-4
2. Böhm E.: Verwirrt nicht die Verwirrten, Psychiatrie-Verlag, Bonn, 1999, ISBN
3-88414-094-3
3. Böhm E.: Ist heute Montag oder Dezember?, Psychiatrie-Verlag, Bonn, 1999,
ISBN 3-88414-062-0
4. Böhm E., Psychobiographisches Pflegemodell nach Böhm, Band I: Grundlagen,
Verlag Wilhelm Maudrich, Wien – München – Bern, 2004, ISBN 3-85175-768-8
5. Böhm E., Psychobiographisches Pflegemodell nach Bohm, Band II: Arbeitsbuch,
Verlag Wilhelm Maudrich, Wien – München – Bern, 2004, ISBN 3-85175-769-6
23
roli osoba poskytující péči jako nenahraditelný vztah. Ošetřovatelství se má
oddělit od somatizace a socializace duševních potíží a má se stát systematickou péčí o „duši“ klienta. Celostní přístup v péči o seniory musí přednostně
zkvalitnit komunikaci, pro kterou nutně potřebujeme čas, který často není
v praxi dostupný, který péče ztrácí v takzvané pseudomedicínské péči a péči
lékařské. Představy Böhma jsou vysoce politické; jde mu o to, chránit zájmy
starých, dezorientovaných a nemocných pacientů!
Úloha péče a její metody
Každý člověk je během života ovlivňován mnoha zážitky. Reakce, které přicházejí s postupujícím věkem, vidí Böhm jako otisky těchto životních situací.
Naučený způsob chování – stereotyp, který se objeví v období dezorientace
klienta, souvisí velmi často s jeho zážitky z dětství a období mládí (0–25 let).
Böhmův model vychází z toho, že tyto otisky v psychice klienta jsou hluboce uloženy v podvědomí a následně ovlivňují chování klienta, který využívá
staré stereotypy chování k překonání zátěžových situací (coping). Všechny
stereotypy chování vzniklé v raném dětství jsou nejdéle uchovány v psychice
jedince, a proto je nutné zpracovat životní příběh seniora jako biografický dokument, který je stále aktuálně využitelný v péči o seniora ve všech stadiích
demence.
Böhm vytyčuje v péči následné cíle:
Znovuoživení psychiky klienta
Oživit zájem pečujícího
Rozšířit vnímání společenské normality
Nejvyšším cílem „Böhmovy péče“ je znovuoživení duše (psyché) starého
člověka, kterou popisuje jako lidskou energii duše „elan vital“, která je původním zdrojem pro naše veškeré konání a pro životní motivaci. Veškerá základní i specializovaná péče je teprve sekundární z pohledu důležitosti, protože
Böhm tvrdí, že pokud člověk nemá motiv, proč dále žít, pokud nemá „elan
vital“, nemá ani chuť pohybovat nohama, chodit, umýt se. K čemu to… Z důvodu nedostatku životní energie a motivace dochází k deficitu sebepéče.
Dalším cílem „Böhmovy péče“ je také oživení profesního zájmu poskytovatelů péče zvýšením jejich odbornosti. Personál není jen asistentem lékařů,
ale díky nové legislativě má možnost pracovat samostatně a poskytovat terapeutickou péči, kterou známe již z konceptu bazální stimulace a následně
z modelu psychobiografické péče. Tento model péče využívaný v německy
mluvících zemích je obsahově zaměřen na psychiku seniora a na jeho motivaci, která je hybnou silou pro mobilitu klienta, tzv. institucionální péče s lid-
22
obsah:
Koncept Bazální stimulace® ������������������������������������������������������������������������������������������str. 4
PhDr. Karolína Friedlová, Praxisbegleiter für Basale Stimulation® in der Pflege
Adekvátně vybavené prostředí jako jedna z podmínek úspěšné
realizace Snoezelen konceptu �����������������������������������������������������������������������������������str. 10
Renáta Filatova, viceprezident ASNOEZ
Snoezelen koncept ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� str. 11
PhDr. Hana Stachová, psycholog, viceprezident ASNOEZ
Smyslová aktivizace® podle Lore Wehner �������������������������������������������������������������� str. 12
Ing. Bc. Hana Vojtová, certifikovaná trenérka Smyslové aktivizace, kooperační
partnerka Lore Wehner pro Českou republiku
Kinestetická mobilizace Viv-Arte ������������������������������������������������������������������������������ str. 16
Mgr. Hana Nedělková, lektor pro kinestetickou mobilizaci
Metóda Validácie® Naomi Feil ������������������������������������������������������������������������������������ str. 18
Mgr. Mária Wirth, PhD., Validation® Presenter
Psychobiografický model péče prof. E. Böhma ���������������������������������������������������� str. 21
PhDr. Eva Procházková, Certifikovaný lektor
pro „Psychobiografický model péče“ s mezinárodní akreditací
3
Koncept Bazální stimulace®
hDr. Karolína Friedlová
P
Praxisbegleiter für Basale Stimulation® in der Pflege
Jednatelka akreditované vzdělávací společnosti INSTITUT Bazální
stimulace s. r. o., odborný garant akreditovaných vzdělávacích programů
Bazální stimulace
Vysokoškolský pedagog, Slezská univerzita v Opavě
Členka mezinárodní asociace Bazální stimulace®
Viceprezidentka Asociace Palma
Koncept Bazální stimulace® patří k nejpopulárnějším ošetřovatelským a pedagogickým konceptům v zahraničí. Umožňuje ošetřujícím navázat komunikaci i s těmi klienty, kteří nedisponují možností verbální komunikace.
Koncept podporuje zachovalé schopnosti klienta a zohledňuje jeho individualitu.
Autorem konceptu je německý odborník na speciální pedagogiku
prof. dr. Andreas Fröhlich, který v sedmdesátých letech minulého století
původně rozvinul tento koncept pro těžce postižené děti. Prof. dr. Andreas
Fröhlich vypracoval koncept Bazální stimulace® podporující rozvoj schopností u těžce postižených dětí na bázi podpory senzomotorické komunikace. Profesuru získal na Vysoké škole pedagogické v Heidelbergu, od roku
1994 do roku 2010 působil jako vedoucí na Katedře speciální pedagogiky
na Univerzitě v Landau. V současné době je oficiálně v penzi, přesto stále
aktivně působí v oblasti výzkumu a rozvoje konceptu, je zván k přednáškám na mezinárodní odborná sympozia a stále pracuje na odborných publikacích.
Do ošetřovatelské péče přenesla koncept prof. Christel Bienstein, která
pracovala mnoho let ve Vzdělávacím centru německého profesního svazu
pro ošetřovatelská povolání v Essenu v Německu. Od poloviny osmdesátých let spolupracuje úzce s prof. A. Fröhlichem v problematice ošetřovatelské péče u klientů, jejichž schopnost vnímání, komunikace a pohybu je
silně omezena a změněna. Od roku 1994 vede Institut ošetřovatelství na
lékařské fakultě privátní univerzity ve Witten/Herdecke v Německu. V roce
2003 převzala profesuru v oblasti výzkumu v ošetřovatelství na Univerzitě
v Brémách. V rámci své vědecké práce vede výzkumné projekty v oblasti změn lidského vnímání. Prof. Andreas Fröhlich a prof. Christel Bienstein
4
Psychobiografický model péče
prof. E. Böhma
PhDr. Eva Procházková
Certifikovaný lektor pro Psychobiografický model péče
s mezinárodní akreditací
Prezidentka Asociace Palma
Psychobiografický model péče je zaměřený především na péči o klienty
s demencí, ale jeho široké uplatnění v oblasti geriatrické a gerontopsychia­
trické péče je potvrzeno praxí. Autor prof. Erwin Böhm žijící v Rakousku je
významným kreativním vědcem s ostrým pozorovacím talentem. Böhm vždy
kritizoval klasické způsoby péče, tzn. pouze nakrmit, udržet v čistotě, v teple
a pohodlí a vykonat ordinace lékaře. V psychobiografickém modelu se snaží
o rozšíření úhlu pohledu na člověka seniora, kdy se péče musí stát tolerantnější a opustit roli pečující matky. Dřívější způsoby péče, kdy personál přebíral veškeré úkony sebepéče, nereflektoval zachovalé schopnosti a dovednosti
klienta, soustředil se hlavně na saturaci potřeb, a tímto konáním vytvářel klientovu závislost na péči, jsou již minulostí. Böhm předkládá péči aktivizující
a reaktivizující, a pokud používá ve svém modelu pojem rehabilitace, tak ve
smyslu reaktivizace psychických schopností člověka, tzn. nejdříve rozhýbej
psychiku, potom tělo.
Ve střední Evropě přináší novou terminologii do oblasti ošetřovatelství, a to
speciálně v gerontopsychiatrii. Přichází s novými termíny, jako jsou reaktivizační péče, přechodná péče, diferenciálnědiagnostické východisko a psychobiografie. V celé Evropě se nachází mnoho domů pro seniory, kde je využita
tato nová metoda péče.
Specifika gerontopsychiatrické dlouhodobé péče zmapoval profesor Böhm
ve svých výzkumných pracích, poznatky ze základních psychologických směrů a teorií aplikoval do praxe a precizně zdokumentoval v jednotlivých kazuistikách. Výsledky těchto výzkumů jsou pro ošetřovatelskou péči velkým
přínosem, ale hlavně jsou přínosem pro klienta samotného, který je v tomto
modelu vnímán především jako člověk se svou biografickou historií, a to jak
individuální, regionální, tak kolektivní.
Cílem poskytované péče je obnovení oživení duše starého člověka, kterou
Böhm vnímá jako retrográdně vracející se po vývojových fázích popsaných ve
vývojové psychologii Eriksonem. Pokud chceme pečovat o starého člověka,
musíme se přeorientovat v našem myšlení a konání na biografii klienta. Vedle
terapeutických intervencí je stejně důležité pečovat o mezilidský vztah. Ten je
směrodatný pro psychický a fyzický uzdravovací proces, kde hraje centrální
21
Obrázok 2 Tematické okruhy validácie podľa N. Feil
Jednoznačne ide o prístup, ktorý je otvorený nielen pomáhajúcim profe­siám,
ale aj laikom a rodinným príslušníkom. Základnou požiadavkou je empatické
cítenie. Základný postoj, teoretické východiská a techniky komunikácie je
možné získať prostredníctvom workshopov a kurzov pod vedením certifikovaného lektora. Vzdelávanie v metóde Validácie® Naomi Feil má 4 stupne.
Základný stupeň je venovaný individuálnej forme validácie, druhý sa zaoberá
skupinovou validáciou. Tretí a štvrtý je zameraný na získanie lektorského statusu v tomto prístupe. Lektor spolupracuje s autorizovanou validačnou organizáciou, čím zabezpečuje najvyššiu kvalitu poskytovaného vzdelávania.
Použitá literatúra
1. Feil, N., Klerk-Rubin, V. 2005. Validation Ein Weg zum Verständnis
verwirrter alter Menschen. München: Ernst Reinhardt, GmbH&Co KG, 2005.
166 s. ISBN 3-497-01794-9
2. Klerk-Rubin, V. 2004. Validation® nach Naomi Feil Stufe 3 ValidationsLehrer Kursmaterial. Validation Training Institut, Inc., Autorisierte Zentrum
für validation® beim Landesverein für Innere mossion in der Pfalz e.V.: Bad
Dürkheim, 2004
20
modifikovali společně koncept Bazální stimulace® pro ošetřovatelskou péči
a pedagogickou praxi. Vypracovali systém vzdělávání lektorů a průvodců
praxí konceptem Bazální stimulace®, kteří zajistí relevantní vyškolení ošetřujících a integraci konceptu do klinické a pedagogické praxe. Lektor kurzů
Bazální stimulace® musí absolvovat patřičné dvouleté postgraduální specializační vzdělání, včetně složení certifikačních odborných zkoušek na lektora
konceptu Bazální stimulace®. Osoba, která není certifikována, nemůže lektorovat kurzy s touto odbornou problematikou. Pouze na základě absolutoria a získání licence a registrace lektora na základě smlouvy s Mezinárodní
asociací Bazální stimulace® je dovoleno provádět praktické kurzy „BAZÁLNÍ STIMULACE“ a používat předmětné označení pro činnosti, resp. úkony,
v přímé péči.
Sousloví Bazální stimulace® je překladem názvu projektu EU, chráněného Komunitární ochrannou známkou (CTM) „BASALE STIMULATION“
No. 904663, jejíž platnost je v celé EU. Vlastníkem této ochranné známky
a projektu je mezinárodní společnost Internationaler Förderverein Basale
Stimulation e. V. (Mezinárodní asociace Bazální stimulace). Bez souhlasu
vlastníka této ochranné známky a projektu EU nesmí v rámci EU nikdo
používat ani sousloví BASALE STIMULATION, ani překlady tohoto označení. Ochrana formou ochranných známek má zajistit odbornost a kvalitu
souvisejících úkonů, neboť je předpoklad, že přednášející ani odborný garant, který není absolventem postgraduálního specializačního studia a není
tímto certifikovaným registrovaným lektorem konceptu, nemůže zaručit
kvalitu poskytovaných informací účastníkům vzdělávacích aktivit s touto
problematikou (kurzy, konference nebo přednášky) a může dojít k zavádějícímu nebo nesprávnému výkladu, co „Bazální stimulace“ je. INSTITUT
Bazální stimulace s. r. o. je jediný vlastník ochranné známky „BAZÁLNÍ
STIMULACE“ platné na území České republiky, která je zapsána v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, Praha,
pod č. j. 0 444657.
Koncept je v zahraničí integrován do osnov ve výuce ošetřovatelství na
zdravotnických školách. V klinické praxi se s konceptem pracuje v oblasti
poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a také ve výuce žáků ve speciálních školách. V celé Evropě působí k dnešnímu dni více než 900 certifikovaných lektorů konceptu Bazální stimulace®.
V České republice jsem lektorovala první Základní kurz Bazální stimulace
v lednu roku 2003 na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od
5
té doby proběhly stovky základních, nástavbových kurzů a prohlubujících
kurzů, kterými prošli ošetřující z různých oblastí ošetřovatelství, ale také
odborní vyučující vyšších odborných škol a univerzit, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, lékaři, logopedi a pracující v oblasti speciální pedagogiky. Absolventů základních kurzů je na území České a Slovenské republiky již více než
10 000. Mnoho pracovišť v oblasti zdravotnické péče (nemocnice, odborné
léčebné ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice) a v oblasti poskytovatelů sociálních služeb po proškolení zaměstnanců integrovalo koncept
do péče a poskytují bazálně stimulující ošetřovatelskou péči. V sočasné době
již 120 z těchto pracovišť prošlo supervizí a na základě odborného auditu získalo certifikát Pracoviště pracující s konceptem Bazální stimulace®. Seznam
proškolených i certifikovaných pracovišť v České i Slovenské republice lze
nalézt na www.bazalni-stimulace.cz.
Vzdělávací programy Základní kurz Bazální stimulace (24 vyučovacích hodin), Nástavbový kurz Bazální stimulace (16 vyučovacích hodin) a Prohlubující kurz Bazální stimulace (8 vyučujících hodin) jsou akreditovány Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem
školství. Absolventi obdrží kromě osvědčení jednotlivých ministerstev také
mezinárodní certifikát vydaný Mezinárodní asociací Bazální stimulace®, jež je
platný ve všech zemích EU.
Bazální stimulace® je vědecký pedagogicko–ošetřovatelský koncept, který se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb. Koncept Bazální stimulace® nabízí již 40 let profesionálům v oblasti poskytování zdravotní péče,
sociálních služeb a také ve výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vysoce kvalifikované a profesionální ošetřovatelské a terapeutické
postupy. Cílem těchto postupů je přizpůsobit péči životní situaci lidí, kteří
se narodili s postižením nebo ho za života získali v důsledku onemocnění
či úrazu. Koncept poskytuje vhodné stimuly pro psychomotorický vývoj
člověka, stimuluje vnímání, komunikaci a hybnost. Výchozími předpoklady pro strukturu péče je práce s biografií člověka, jeho rituály a životními potřebami. Oblasti lidských potřeb byly americkým psychologem A. H.
Maslowem shrnuty do pyramidy, jež obsahuje 5 stupňů. Koncept Bazální
stimulace® znamená strukturovat ošetřovatelskou, ale také pedagogickou
a terapeutickou práci tak, aby sledovala cíl saturovat výše zmíněné potřeby. Lidské potřeby jsou v konceptu Bazální stimulace® jádrem centrálních cílů pro strukturu individuálních ošetřovatelských a terapeutických
plánů. Cíle byly před deseti lety formulovány autorem konceptu profeso-
6
Obrázok 1 Validačný proces (Klerk-Rubin, 2004)
Obrázok zachytáva postupné kroky validačného procesu, ktoré nie je možné
preskočiť, každý stupeň má nielen svoj význam, ale aj rôznu dĺžku a intenzitu.
Prostredníctvom využívania validácie v praxi dostanú dezorientovaní starí ľudia
niekoho, kto ich empaticky počúva, neodsudzuje, ale práve naopak akceptuje
ich hľadisko reality. V tomto rozmere rastie medzi klientom a validujúcim opatrovateľom dôvera, odstraňujú sa pocity strachu a nutnosť klienta obmedzovať.
V konečnom dôsledku je vedomie znovu posilňované hodnotami. Telesné a sociálne funkcie sa zlepšujú a zabráni sa klesnutiu do vegetatívneho štádia.
Validácia nepatrí k metódam, ktoré sa dajú použiť v intervencii jednorázovo a prinesú očakávaný efekt. Ide o filozofiu vnímania ľudí s demenciou. Pozitívne výsledky prináša len vtedy, ak sa cielene a dlhodobo aplikuje u tejto
skupiny seniorov a ak túto filozofiu preberú všetci zainteresovaní do starostlivosti. Pri vzdelávaní opatrovateľov je potrebné predostrieť nielen samotný
postoj, ale aj teoretické východiská a techniky, ako znázorňuje obrázok 2
Tematické okruhy validácie podľa N. Feil. Požiadavkou je, aby validujúci mal
zosobnené všetky tematické okruhy, len tak môže získať dostatočnú zručnosť v aplikácii validácie.
19
Metóda Validácie® Naomi Feil
Mgr. Mária Wirth, PhD.
Validation® Presenter
Absolventka liečebnej pedagogiky na Pedagogickej fakulte UK
v Bratislave. Od roku 2002 pracuje v Centre MEMORY n. o. ako liečebný
pedagóg. V roku 2008 ukončila trojročný výcvik v komunikačnej
metóde s dezorientovanými ľuďmi postihnutými demenciou vo Viedni
a získala certifikát Validation® Naomi Feil – Presenter. V súčasnosti sa
venuje predovšetkým lektorskej činnosti v oblasti komunikácie s ľuďmi
s demenciou a v aplikácii tejto metódy v špecializovaných zariadeniach.
Kontakt: www.alzheimer-validacia.sk, [email protected]
Koncepcia validácie podľa Naomi Feil patrí v súčasných prístupoch k pacientom s Alzheimerovou demenciou k osvedčeným. V zahraničí je v tejto metóde čoraz viac vyškolených odborníkov. Niektoré okolité štáty ako napríklad
Rakúsko akceptují absolvovanie kurzu ako vyšší vzdelávací stupeň v rámci
pomáhajúcich profesií.
Z vyššie uvedeného vyplýva, že ide o významný prístup, ktorý nie je na
Slovensku a ani v Českej republike dostatočne aplikovaný, preto uvedieme
kľúčové poznatky z tejto metódy.
Feil a Klerk-Rubin (2005, s. 15) charakterizujú validáciu ako metódu, ktorá
využíva schopnosť empatie na preniknutie do zážitkového sveta starého, dez­
orientovaného človeka. Túto schopnosť ilustrujú na príklade „chodenia v topánkach druhého“. „Empatia vytvára dôveru. Dôvera vytvára istotu a istota dáva
silu, sila obnovuje sebavedomie, sebavedomie znižuje stres. Validujúci zachytáva signály starého človeka a ,oblieka‘ ich do slov. Tým ho validuje a vracia mu
jeho dôstojnosť. Validácia znamená teda potvrdenie emócií a uznanie, že tieto
emócie sú pravdivé.“ Feil a Klerk-Rubin (2005, s. 15).
Ďalej opisujú validáciu ako vývinovú teóriu, metódu komunikácie
s dez­orientovanými starým ľuďmi a ako spôsob, ktorý umožňuje starému človeku uspokojovať základné ľudské potreby a pokojné prežívanie
záverečnej etapy pozemského života. Nasledujúci obrázok 1 znázorňuje
proces validácie ­( Klerk-Rubin, 2004).
18
rem dr. Andreasem Fröhlichem a spoluautorkou profesorkou dr. Christel
Bienstein. Jedinečnost konceptu Bazální stimulace® tkví v tom, že tento
koncept je propracován tak, aby s ním mohli pracovat u jednoho klienta
různí profesionálové (ošetřovatelský personál, fyzioterapeuti, ergoterapeu­
ti, sociální pracovníci, logopédové, speciální pedagogové) za participace
rodiny klienta. Na základě mnohaletých zkušeností těch, kteří s konceptem
pracují, nebyly dosud centrální cíle pozměněny, ba naopak se stále více
prokazuje, že relevantně odrážejí potřeby příjemců péče a zároveň posilují
kvalitu a bezpečnost péče.
10 centrálních evropských cílů (Fröhlich, Bienstein, 2003):
Zachovat život a zajistit vývoj
Vnímat vlastní život
Poskytnout jistotu a budovat důvěru
Rozvíjet vlastní rytmus
Sám si uspořádat život
Poznat okolní svět
Navázat vztah a uspořádat setkání
Umožnit zažít smysl a význam konaných věcí a činností
Poskytnout autonomii a zodpovědnost za svůj život
Objevovat svět a vyvíjet se (2010)
Autor konceptu prof. dr. A. Fröhlich vypracoval koncept Bazální stimulace®
na podkladě vědeckých poznatků z vědních oborů fyziologie, neurologie,
embryologie a vývojové psychologie. Fröhlichovo výchozí tvrzení, že je nutné nejprve zprostředkovat vjemy ze svého těla, stimulovat vnímání vlastního těla (vnímání tělesného schématu) jako předpoklad vývoje jedince pro
udržení pohybových, kognitivních a komunikačních schopností, se v praxi potvrdil. Vnímání tělesného schématu je také předpokladem k vnímání
vlastního okolí a posléze navázání komunikace s okolím. Sociální zkušenost
je proto jednou z důležitých výchozích podmínek v práci s konceptem Bazální stimulace®. Ve všech životních situacích jsme závislí na společnosti
a na výměně informací se svým okolím. Cílem konceptu Bazální stimulace®
je vytvořit takové podmínky okolního prostředí, aby na člověka vhodně působily a podporovaly jeho vývoj. Stěžejním a výchozím bodem pro psychomotorický vývoj člověka je zkušenost se svým vlastním tělem. Tento
předpoklad umožňuje vývoj ostatních vývojových oblastí, tedy motoriky,
7
kognice, komunikace, sociální zkušenosti, emocí a vnímání. Bazální stimulace® pojímá člověka komplexně a vidí souvislost a rovnováhu mezi jednotlivými rovinami.
Z výše uvedených důvodů jsou základními okruhy, se kterými se v konceptu
pracuje:
nstimulace somatická
nstimulace vestibulární
nstimulace vibrační
Cílem těchto prvků je primárně zabezpečit základní životní funkce, jako je
například příjem potravy, dýchání, sebepéči, polohování, spánek, potřebu
aktivity. Sekundárním cílem je podpořit pohybové schopnosti, vytvoření důvěry v sebe sama, získání pocitu jistoty a bezpečí a rozvíjení komunikačních
schopností.
Nástavbovými okruhy jsou:
nstimulace taktilně-haptická (hmatová)
nstimulace olfaktorická (čichová)
nstimulace optická (zraková)
nstimulace auditivní (sluchová)
nstimulace orální (senzoriky dutiny ústní a chuťových vjemů)
Kinestetika je pohybový a komunikační koncept, který na základě ­analýzy
pohybu umožňuje lépe pochopit základy lidského pohybu a využít pohybových rezerv pacienta. Předchází vzniku komplikací z imobility. Důraz je kladen
zejména na preventivní a rehabilitační podporu pohybu. Kinestetická mobilizace podporuje fyziologický pohyb, mobilizuje klouby a svaly. Zdravotnickým
zařízením šetří finanční prostředky spojené s nákupem polohovacích lůžek
a jiných nákladných polohovacích pomůcek. Při ošetřování nemocných/postižených pomáhá kinestetická podpora pohybu ošetřujícímu personálu vykonávat pohyb společně s nemocným za co nejmenšího užití síly. Manipulace s nemocným/postiženým probíhá šetrně za minimalizace bolesti. Chrání
ošetřující před přetížením, které je často spojeno s pracovní neschopnosti
ošetřujícího personálu. Kinestetická mobilizace splňuje nároky na způsob
práce chránící ošetřující před bolestmi zad a současně umožňuje efektivní
uspořádání denních činností s např. tělesně postiženými lidmi.
Nástavbové prvky velmi úzce navazují na prvky základní a podporují rovněž hybnost, vnímání a komunikaci v kontextu Maslowovy hierarchie hodnot.
To znamená, že prostřednictvím těchto prvků lze rovněž saturovat základní životní potřeby, ale také pocit jistoty a bezpečí, pomoci člověku navázat
vztah, orientovat se, vnímat vlastní autonomii a být schopen si alespoň částečně sám organizovat vlastní život. Všechny základní i nástavbové prvky
konceptu podporují autonomii člověka, a především umožňují aplikovat důstojnou péči.
Okruh příjemců péče v konceptu Bazální stimulace® je velmi široký. Koncept se postupně etabloval z oblasti péče o lidi s těžkým vrozeným postižením i do oblastí klinické péče. Koncept se uplatňuje v péči o:
npředčasně narozené děti
nděti, mládež a dospělé s těžkým kombinovaným vrozeným postižením
nlidi s těžkými tělesnými a kognitivními změnami vzniklými z důvodu onemocnění nebo úrazu (úrazy mozku, mozkové cévní příhody)
8
17
Kinestetická mobilizace Viv-Arte
Mgr. Hana Nedělková
lektor pro kinestetickou mobilizaci
Certifikát lektora pro kinestetickou mobilizaci jsem získala
v kinestetické pohybové škole Viv-Arte® KINÄSTHETIK-PLUS
při Univerzitní klinice Ulm ve Spolkové republice Německo.
Od roku 1978 pracuji ve zdravotnictví. Pracovala jsem na dětském oddělení,
na hemodialyzačním oddělení Nemocnice Most.
S kinestetickou mobilizací jsem se seznámila během zahraniční praxe
zdravotní sestry ve Spolkové republice Německo, kde jsem pracovala osm
roků na jednotce intenzivní péče v St. Marienkrankenhaus v Ratingenu, v té
době jsem byla členkou DRK, Bonn e.v. (Německý červený kříž). Zde jsem
měla možnost účastnit se základního kurzu kinestetiky podle Hatch-Maietta.
V roce 1993 jsem získala způsobilost vykonávat povolání zdravotní sestry ve
Spolkové republice Německo.
Od návratu do České republiky v roce 2001 pracuji ve středním managementu v Nemocnici Most. V současné době zastávám funkci vrchní sestry
I. interního oddělení. Jsem členkou ČAS.
V lednu 2007 jsem získala certifikát odborného poradce pro kinestetickou
mobilizaci v kinestetické pohybové škole Viv-Arte® KINÄSTHETIK-PLUS.
V dubnu 2009 jsem ukončila studium na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, program Ošetřovatelství, obor Zdravotní vědy, a v tomtéž měsíci
jsem ukončila lektorský kurz 1. stupeň v kinestetické pohybové škole ­Viv-Arte®
KINÄSTHETIK-PLUS v Ulmu/SRN. V únoru 2010 jsem ukončila 2. stupeň lektora kinestetické mobilizace v pohybové škole Viv-Arte® KINÄSTHETIK-PLUS
v Ulmu/SRN.
V září 2011 jsem ukončila magisterský program na FHS v Praze, obor řízení
a supervize ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ve vzdělávání v kinestetické mobilizaci stále pokračuji. V září 2012 jsem ukončila 3. stupeň lektora
kinestetické mobilizace Viv-Arte® KINÄSTHETIK-PLUS.
Mám velké zkušenosti s implementací ošetřovatelských konceptů bazální
stimulace, kinestetiky do praxe.
16
nlidi, kteří jsou závislí na péči z důvodu stáří nebo umírání
nlidi, kteří vykazují změněné způsoby chování v souvislosti s (těžkým) vrozeným kognitivním postižením (mentální retardace) nebo za života získaným kognitivním onemocněním (demence)
Cílem konceptu je uspořádat životní podmínky uživatelů zdravotní péče
nebo sociálních služeb tak, aby byl podporován jejich vývoj, autonomie
a umožnění prožití jejich života v nejvyšší možné míře kvality.
PhDr. Karolína Friedlová je členkou Mezinárodní asociace Bazální stimulace®.
V roce 2010 zastávala funkci prezidentky této mezinárodní asociace. Od roku
1990 aktivně pracovala s konceptem Bazální stimulace® v zahraničí, od roku
2000 zavádí a prosazuje koncept Bazální stimulace® v České republice i ve
Slovenské republice v oblasti zdravotní péče, především na odděleních intenzivní péče a následné péče (rehabilitační ústavy), dále u poskytovatelů sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením) a také do vzdělávacích programů speciálních škol v České republice.
V roce 2005 založila INSTITUT Bazální stimulace. Úzce spolupracuje s autory
konceptu Bazální stimulace® prof. dr. Andreasem Fröhlichem a prof. dr. Christel Bienstein. Účastní se mezinárodních projektů v rámci EU v oblasti vzdělávání. Od roku 2005 organizuje pravidelně Národní kongresy Bazální stimulace®
s mezinárodní účastí a je pořadatelkou a recenzistkou odborných sborníků.
Je rovněž autorkou řady publikací, odborných článků a textů pro vzdělávací
programy a e-learningových vzdělávacích programů.
Lektoruje akreditované vzdělávací programy Bazální stimulace, přednáší na
národních a mezinárodních kongresech a superviduje proškolená pracoviště
v konceptu Bazální stimulace®.
Od roku 2003 vyučuje také na univerzitách, kde vede každoročně bakalářské
a magisterské práce. Je patronkou Dětského domova pro děti do 3 let v Ostravě a občanského sdružení Šafrán a Dotek.
9
Adekvátně vybavené prostředí
jako jedna z podmínek úspěšné realizace
Snoezelen konceptu
Renáta Filatova
viceprezident ASNOEZ
lektor – specialista Snoezelen konceptu
realizátor Snoezelen prostředí
člen ISNA-Snoezelen professional e.V.
pečovatelském domě, domově se zvláštním režimem, ale také v oblasti domácí péče. Podporuje spolupráci všech na péči zainteresovaných osob a pečovatelů a díky své kompetenci připravuje v souladu s konceptem Smyslové
aktivizace rozmanité a pestré týdenní i měsíční plány.
Prostřednictvím zavedení Smyslové aktivizace do domovů pro seniory
nebo domovů se zvláštním režimem můžeme změnit i dlouhodobě zažité
systémy péče a aktivizace. Vzdělávání je určeno především ošetřovatelskému
personálu, aktivizačním a sociálním pracovníkům nebo zdravotním sestrám,
tedy těm, kteří přímo pracují s uživateli a na základě získaných dovedností
pak mohou cíleně zaměřit ošetřovatelskou péči nebo připravit aktivizační
skupiny.
Počátkem devadesátých let minulého století jsme se v českém prostředí
mohli setkávat zejména s místnostmi, které byly nazývány prenatální, multismyslové, muzikoterapeutické místnosti s UV osvětlením i jinak. Tyto místnosti byly tehdy ještě realizovány bez základních poznatků k této problematice. Ve světě byl již tento koncept znám pod pojmem Snoezelen.
Adekvátní vybavení místnosti Snoezelen je stejně důležité jako schopnosti
terapeuta a jeho vztah ke klientovi. Je to jeden z tří pilířů úspěšného zvládání
Snoezelen terapie.
Vybavení místností může být velkou zátěží pro budoucí terapeuty, kteří
jsou profesně vytíženi. Nemívají možnost se na profesionální úrovni zabývat
vyhledáváním adekvátního a funkčního vybavení s ohledem na současné
trendy, diagnózy klientů a jiných atributů, které je třeba zahrnout do plánu
realizace Snoezelen místností. V této oblasti daleko více platí heslo: „Čím
méně znalostí, tím více technické podpory.“
Kompozice pomůcek zvolených do místnosti musí navazovat na znalosti
techniky pro Snoezelen prostředí, znalostí z oboru muzikoterapie, aromaterapie a dalších.
Je chybou se domnívat, že Snoezelen je pouze relaxací. Snoezelen by měl
být podporou nejrůznějších terapií. Podmínkou však je soustavné vzdělávání
terapeutů v této oblasti a týmová práce.
Kazuistika jednotlivých případů i každá nově nabytá zkušenost nás znovu
a znovu utvrzuje ve smysluplnosti Snoezelen konceptu.
10
15
Snoezelen koncept
nSociální kompetence, jako vytváření kontaktu s ostatními lidmi, jeho prohlubování, zachování vazby s rodinou a přáteli. Důležitá je také integrace
do nového sociálního prostředí, ve kterém stárnoucí člověk může jen žít
nebo se sžít s ostatními obyvateli. Obrovský význam má ve stáří pro člověka to, že podstatné sociální schopnosti, jako mít trpělivost, umět čekat,
respektovat osobnosti a odlišnosti ostatních lidí, jsou a zůstanou zachovány.
nVěcné kompetence, aby stárnoucí člověk zůstal samostatný, aby se mohl
například co nejdéle sám oblékat, najíst se nebo se postarat o osobní hygienu. Zacházení s prostředky všedního dne, jako používání elektrospotřebičů (rychlovarné konvice, sporáku, fénu, holicího strojku), patří rovněž
k obsahu těch věcných kompetencí, které slouží k udržení zachovaných
schopností ve stáří.
Možnosti uskutečňování aktivizace
Aktivizace probíhá ve skupině, nebo individuálně. Například právě ve fázi
přizpůsobování se přechodu „z domova“ do péče zařízení je individuální aktivizace zvláště vhodná a tento přechod usnadňuje. Cílem je udělat malý
kousek domova v novém prostředí. Pro to, aby mohl člověk přijmout život
v novém prostředí, je zvláště důležité vnímat jeho životní a společenské prostředí, pracovat s biografií, pozorně, citlivě a s láskou doprovázet – v tomto,
pro stárnoucí osoby tak důležitém období, kde on nebo ona musí tak rychle
zestárnout.
Může to být smích, dotyk, rozhovor, pohled, gesto, slovo… „kousek lásky“ –
slovo, které my v dnešní době tak těžko umíme vyslovit, a přesto jej každý
člověk vnímá a je jedno, kolik mu je let a jaký je.
Aktivizace se také stává součástí běžné ošetřovatelské péče prostřednictvím pečovatelů, tedy těch, kteří jsou stále nablízku. Je důležité, aby právě
pečovatelé uměli vědomě podpořit seniora ve chvíli, kdy to nejvíce potřebuje.
Kdo může aktivizaci provádět?
Vyškolený aktivizační praktikant, aktivizační praktik nebo aktivizační trenér Smyslové aktivizace, a to podle dosažené úrovně vzdělávání. Absolvent
vzdělávání může následně připravovat individuální, na schopnosti orientovanou aktivizaci a programy pro skupiny a jednotlivce v domovech seniorů,
14
PhDr. Hana Stachová, psycholog
viceprezident ASNOEZ
lektor – specialista Snoezelen konceptu, konzultant
člen ISNA-Snoezelen professional e.V.
Každý z nás zažívá denně obrovské množství jevů a podnětů. Dáváme je
i přijímáme především prostřednictvím našich smyslů. Bez toho, co vidíme,
slyšíme, cítíme i jíme, bychom nebyli tím, čím jsme. Bez adekvátního prožívání bychom nemohli kvalitně poznávat a obohacovat náš život.
Požadavky na nás kladené, chaotičnost a uspěchanost jsou hlavními kritérii doby – ten, kdo nezvládá, je zahlcen léky, které mu mají pomoci.
A tady přichází jako jedna z metod pomoci multismyslová terapie, které
říkáme Snoezelen. Setkali jste se už s tímto pojmem? Chcete vědět, co to
vlastně Snoezelen je? Kde je možné jej uplatnit?
Dnes je tento pojem rozšířen po celém světě a jeho blahodárné působení
zažívají nejen tělesně a duševně postižení lidé, ale slouží celé řadě potřebných jako metoda multismyslové stimulace. Jde o místo pro radost a setkávání
v uspořádaném prostředí, ve kterém jsou osloveny selektivně nebo najednou
všechny smysly. Může to být místo odpočinku, relaxace, ale i aktivity, kde zažíváme klid, uspořádanost, útěk od často stresujících okolních podnětů, uvolnění,
kontakt, sounáležitost, potěšení, sdílení, a to jsou jen některé vyjmenované atributy účinku Snoezelenu.
Kdo může využít Snoezelen? Každý, kdo má zájem, kdo chce. Je na každém
jedinci, co preferuje, potřebuje, cítí, především však osoby s handicapy, trpící
důsledky moderní společnosti, s psychiatrickými diagnózami, osoby s problémy v komunikaci aj. Z účinků Snoezelenu čerpají nejen pacienti, klienti, žáci, ale
i ošetřující personál, vychovatelé, rodiče, terapeuti.
Snoezelen terapie se uplatňuje v zařízeních škol, nemocnic, ústavů, domovů pro seniory, dětských domovů a všude tam, kde chceme život sobě i jiným
zkvalitnit.
Podmínkou k úspěšné terapii je tedy vybudování vhodného prostředí,
které umožní interaktivní přístup terapeuta/průvodce ke klientovi. Další
podstatnou podmínkou je osobní nasazení a průběžné vzdělávání tera­peuta
(průvodce). Každý terapeut, který se této metodě chce věnovat, by měl
mít adekvátní znalosti o konceptu Snoezelen, aby při terapii nedocházelo
k chybným postupům, přesycení stimuly a jiným nedostatkům.
Pro všechny, kteří chtějí získat znalosti o konceptu Snoezelen a práci
v multismyslových místnostech nebo si chtějí své nabyté vědomosti a zkušenosti prohloubit, nabízí občanské sdružení BAZALSNUZ odborné kurzy
akreditované MŠMT ČR.
11
Smyslová aktivizace© podle Lore Wehner
Ing. Bc. Hana Vojtová,
certifikovaná trenérka Smyslové aktivizace,
kooperační partnerka Lore Wehner pro Českou republiku
Vystudovala Ekonomickou fakultu Západočeské univerzity a Provozně
ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2011
zakončila komplexní studium Smyslové aktivizace podle Lore Wehner
ve Vídni a je oprávněna předávat autorský koncept Smyslové aktivizace
v České republice. Od roku 2007 působí jako ředitelka v Domově seniorů
Mistra Křišťana Prachatice. Pod jejím vedením byl domov seniorů
v roce 2011 certifikován nejvyšší známkou kvality a prvním zařízením
certifikovaným konceptem Smyslové aktivizace podle Lore Wehner.
Je viceprezedentkou Asociace Palma.
Smyslová aktivizace© podle Lore Wehner je cílená, na potřeby orientovaná
biografická aktivizace a podpora seniorů, velmi starých a demencí postižených osob. Většina zařízení sociálních služeb důvěřuje běžným „ne-dobrovolným animačním programům“ pro vyplnění všedních dnů uživatelů.
Gymnastika, kutění, tanec na židli a další patří k obvyklému standardu
péče, a přesto, kdo se může těchto aktivit účastnit? Co když nejsou tato
témata pro uživatele, klienty nebo pacienty zajímavá a ani neodpovídají
jejich potřebám a biografii anebo s ohledem na tělesný hendikeap nebo
obavy ze selhání se jich prostě nechtějí účastnit? Jaká nabídka je určena
velmi starým nebo demencí postiženým osobám, které běžná nabídka
přetěžuje a jejich krátkodobá paměť neumí bezpočetné úkoly zpracovat
a uchovat?
Novodobý koncept Smyslové aktivizace je zvláště vhodný pro velmi
staré osoby a také pro osoby se specifickými potřebami (s onemocněním
demence), neboť cílenou podporou zajistí zvýšené potřeby těchto osob.
Smyslová aktivizace osloví smysly člověka, které jsou klíčem k jejich schopnostem a zdrojům. Mohou to být důvěrně známé obrázky, slova, vůně, zvuky, hmatem poznávané předměty všedního dne, vůně bylinek, obvyklé
pohybové činnosti nebo známé texty písní. Prostřednictvím těchto podnětů znovu vyvoláme vzpomínky, probudíme paměť a umožníme verbální
12
a neverbální komunikaci, s cílem uspokojení potřeb, udržení kvality života
a zajištění smysluplného a plnohodnotného života ve stáří.
Jako základ může přitom sloužit aktivní a zažitá práce s biografií člověka, pozornost věnovaná individuálním potřebám a orientace na rituály
jednotlivých ročních období. Především rozbor a práce s biografií bude
velmi důležitá pro stanovení a zajištění potřebné péče a musí být nedílnou součástí jakékoliv podpory, aktivizace a vysoce kvalitní ošetřovatelské
péče.
Důležitou součástí Smyslové aktivizace je motogeragogika a Montessori
pro seniory. Maria Montessori vytvořila vlastní koncept pro děti a mládež.
Její metoda a hlavní zásady, její postoj k lidem, stejně tak používání jejích
pomůcek se výborně hodí při práci s velmi starými lidmi. Hlavní Montessori
motto „Pomoz mi, abych to udělal sám“ má právě při práci s lidmi se zvláštními potřebami své opodstatnění. Pomocí klasických Montessori materiálů,
při „nácviku běžného života“ a při práci se smyslovými materiály může člověk každého věku trénovat své schopnosti a ve stadiu demence zažít cílenou
podporou pocit sounáležitosti.
Přirozené zapojení třeba motogeragogiky, tedy psychomotorické aktivizace prostřednictvím pohybových podnětů, pohybových stimulů a tréninku paměti prostřednictvím hudby, vyhovuje právě zmíněným cílovým skupinám.
Součástí aktivizace a možnosti zapojení jsou v prohlubujících modulech
také integrovaný tanec, rytmika, hudba a práce se zvukem – rezonancí.
Zvláště při ztrátě slov, – např. při demenci, je velmi účinný smysly podpořený trénink paměti. Prostorové vnímání a umělecká terapie, nauka o utváření
životního prostoru, umění doprovázet a nenásilná komunikace jsou dalšími podpůrnými metodami přirozeně propojenými do uceleného konceptu
Smyslové aktivizace.
Cíl Smyslové aktivizace
Aktivizace má za cíl člověka rozhoupat, rozpohybovat, motivovat, aby
mohl spoluutvářet svůj život i ve stáří a dále se účastnit na životě společnosti. Aktivizace umožňuje dlouho zachovat:
nVlastní kompetence, jako sebevědomí, sebeurčení, sebehodnocení, sebelásku, sebeakceptaci, sebedůvěru, samostatnost, sebeocenění.
13