program ke stažení - Bach
Transkript
BACH - COLLEGIUM PRAHA Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla PROGRAM: ul. K rotund , Praha 2 - Vyšehrad Leoš Janá ek Pond lí 22. ervna 2009 v 19.30 Postludium z Glagolské mše (1854 – 1928) pro varhany KONCERT . M6 „Po stopách Eduarda Treglera“ Otto Albert Tichý (1890 – 1972) Postula a me De profundis offertoria pro smíšený sbor a capella ú inkují: Ji í Bachtík, Dalibor Pavlovic trubky Petra Žáková, Petr Peremský, Jan Triebenekl, pozouny Jan Klouda tympány Josef Lecián - varhany KOMORNÍ SBOR BACH-COLLEGIA PRAHA Dirigent Ji í Mátl Confirma hoc, Deus offertorium pro smíšený sbor, žes ový soubor a varhany Eduard Tregler (1868 – 1932) MISSA JUBILAEI Op.2 pro smíšený sbor, žes ový soubor, tympány a varhany Kyrie Gloria Credo Sanctus Benedictus Agnus Dei Dnešním koncertem chceme p ipomenout osobnost skladatele, hudebního um lce, dirigenta a pedagoga, který dnes již tém zmizel z pov domí. M že se zdát, že byl zastín n svými slavn jšími sou asníky - A. Dvo ákem nebo L. Janá kem, se kterými ho mimochodem pojilo v elé p átelství. Nebo by mohl být nezajímavý s poukazem na postceciliánské období. Probíráme-li se však ádky jeho partitur, objevíme vyt íbenou skladatelskou invenci, osobitou krásu a neot elý p vab. Když pak pohlédneme na ady vynikajících um lc , které jako pedagog vychoval (nap . Vladimír Hawlík, Ji í Reinberger, Josef Tomaštík a další), není pochyb, že se jedná o um lce, který stojí za to, aby byl stále p ipomínán. Eduard Tregler (1868 – 1932) se narodil v Lounech. Jako patnáctiletý odchází studovat do Prahy na varhanickou školu, kde pedagogická místa zastávali František Blažek, Karel Knittl, Karel Stecker a pozd ji Josef Kli ka. V tuto dobu byla varhanická škola nejen pr pravou ke h e na varhany, ale zárove i výbornou školou kompozi ní. V roce 1887 vypracoval Tregler jako školní úkol na varhanické škole Klavírní kvintet, na který byl prost ednictvím editele školy Vojt cha Šváchy upozorn n Antonín Dvo ák. Zde za íná celoživotní p átelství t chto dvou hudebních osobností. V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a po roce i regenschorim v chrámu sv. Jiljí u dominikán v Praze. Pro pot ebu tohoto sboru píše Tregler v letech 1892 – 1895 celkem 7 mší. Roku 1897 se Tregler zú astnil konkurzu na místo prvního dvorního varhaníka v Dráž anech. A koli nem l naprosto žádné protek ní styky, místo obdržel a ve 28 letech se tak stal prvním a také jediným eským varhaníkem, který zastával tuto vysokou funkci. Po t ech letech se však vrací do Prahy a p ijímá místo editele k ru v bazilice sv. Václava na Smíchov . Pozd ji Prahu opouští a usazuje se v rodných Lounech, kde zastává místo u itele zp vu a hudební výchovy na lounské reálce a sbormistrovské místo v lounském Hlaholu. V roce 1906 spoluzakládá hudební spolek nazvaný Lounská filharmonie, z kterého se pod Treglerovým vedením zanedlouho stává nedostižná chlouba m sta Louny. V roce 1913 vít zí Tregler v sout ži o místo profesora na varhanické škole v Brn p ed porotou, které p edsedal Leoš Janá ek. Toto místo zastává Tregler krom krátké p estávky, až do své smrti v roce 1932. Leoš Janá ek (1854 – 1928) je sv tov eským skladatelem klasické hudby. p edevším pro nezvyklou melodiku z lidové hudby moravských region Slovácka a Lašska. uznávaným Je cen ný vycházející , zejména Narodil se v obci Hukvaldy. Studoval nejprve klášterní školu v Brn , kde se mu dostalo základního hudebního vzd lání. Poté odešel do Prahy na varhanickou školu. Dalšího hudebního vzd lání se mu dostalo v Lipsku a Vídni. Posléze se vrací zp t do Brna, kde se ú astní národn -osvobozeneckých aktivit. Stává se editelem varhanické školy, kterou zakládá v roce 1881. P sobí jako dirigent a velmi brzy zahajuje též svoji kariéru skladatele. V roce 1913 nastupuje na varhanickou školu jako profesor práv Eduard Tregler, tou dobou již um lec zvu ného jména. Leoš Janá ek si Treglerova um ní a pedagogické innosti velice vážil, o emž sv d í mimo jiné i jeho úsilí o Tregler v návrat na školu v dob , kdy musel Tregler, kv li finan ním t žkostem školy, místo opustit. Završením Janá kova úsilí bylo založení Konzervato e Brno roku 1919, kde p sobil první školní rok jako editel. Ve sv t je Janá ek znám hlavn díky svým operám, orchestrálním díl m: Symfoniett a symfonické básni Taras Bulba a slavnou Glagolskou mší, jednou z nejsvébytn jších skladeb sv tové hudby v bec - mší napsanou ve staroslov nštin . Práv postludium z této mše zahájí dnešní koncert. Dále budou následovat t i skladby Treglerova kolegy, dómského varhaníka a profesora pražské konzervato e Otto Alberta Tichého (1890 – 1972). Ten po absolvování skladatelské školy odešel mimo jiné i kv li d sledk m ceciliánské reformy z Prahy do Pa íže a zde studoval duchovní hudbu na Schole cantorum a skladbu u Vincenta d’Indyho. Po desetiletém p sobení ve funkci chorregenta ve švýcarském Lausanne se v roce 1936 vrátil na pražský svatovítský k r. Jeho latinská moteta jsou typickou ukázkou duchovní hudby inspirované svébytností francouzské postromantické skladatelské školy. Jako první bude provedeno zhudebn ní dvou žalm , ur ených pro smíšený sbor a capella: Postula a me, et dabo tibi gentes hereditatem tuam, et possessionem tuam terminos terrae. Požádej m , a dám Ti v majetek národy, do vlastnictví kon iny zem . Kulturní klub Poštovka Zahradní kova 1118/2, Praha 5 _______________________________ De profundis clamavi ad te, Domine: Domine, exaudi vocem meam. Fiant aures tuae intendentes, in vocem deprecationis meae. Z hlubin volám k Tob , Hospodine, Pane, vyslyš hlas m j! Tv j sluch a je naklon n k mé snažné prosb ! Poslední ofertorium O. A. Tichého, které dnes zazní je ur eno pro ned li svatodušní. Smíšený sbor zde doprovází dv trubky, t i pozouny a varhany: Confirma hoc, Deus, quod operatus es in nobis: a templo tuo, quod est in Jerusalem, Tibi oferent reges munera, alleluia. Upevni, Bože, co jsi v nás u inil: v Tvém chrám , v Jeruzalém , Ti králové p inesou dary, aleluja. Jako hlavní bod dnešního programu bude uvedena skladba Eduarda Treglera. Z jeho bohaté skladatelské tvorby, v nované p evážn duchovní hudb , klavíru a varhanám, jsme vybrali velkou mši nesoucí na partitu e nadpis Missa Jubilaei F-dur. Eduard Tregler tuto skladbu ur il smíšenému sboru doprovázenému žes ovým souborem, tympány a varhanami. Dílo nevšední hudební krásy, plné p ekvapivých výrazových a modula ních p echod , je typickou ukázkou hudby velmi rychle se vzdalující pravidl m ceciliánské reformy. Uplatn ním orchestrálního doprovodu (2 trubky, 3 pozouny, tympány a varhany) p edstavuje p echod k modern pojaté vokáln instrumentální duchovní hudb . Ji í Mátl *** Informace o dalších plánovaných koncertech Bach-Collegia Praha naleznete na www.bachcollegium.cz ______________________________________ Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla ul. K rotund , Praha 2 - VYŠEHRAD Pond lí 22. ervna 2009 v 19.30
Podobné dokumenty
Tématický plán učiva z hudební výchovy pro 7. ročník na školní rok
Zp tná vazba –záv re ný test
Po celý rok pr b žn prezentace vlastních hudebních prožitk a zážitk , besedy o
aktuálním d ní v regionu, m st a kulturních akcích v eském Krumlov .
Zp tná vazba:
program ke stažení v pdf - Bach
zjistíme, že jsme pomalu vyvád ni z hlubin beznad je
a tmy ke sv tlejšímu horizontu. Tento výrazový trend
potvrzuje i následující recitativ tenoru Jsem p ipraven
nést trp liv sv j k íž. Povšimn me ...
P? - Zákony Atraktivity
charizma, a nau?í je úsp??nému seznamování
a komunikace se ?enami. Odkryje jim tajemství, pro? si
?eny vybírají ty a ty mu?e a jaké je kouzlo ??astných
dlouhodobých vztah? plných vá?n? a lásky. Je ...
Mladší dorost
--------------------------------------------------------------------------------------------------------PU - počet utkání, BR - branek, AS - asistencí, CK - celkem bodů, 2, 5, 10 - počet trestů
KO ...
Architektonicke hodnoceni objektu
dal jej roku 1915 p estav t na turistickou chatu. V roce 1921 zde
byla za p ítomnosti Aloise Jiráska slavnostn p edána do u ívání
turistická trasa po h ebeni hor. V ploché ásti stavby je tane ní sá...