Newsletter FNUSA-ICRC - ZDE - Mezinárodní centrum klinického

I SEE......................
NEWSLETTER MEZINÁRODNÍHO CENTRA KLINICKÉHO VÝZKUMU
FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY V BRNĚ
1
2
0
1
5
5 let - 10 kamenů do mozaiky
Jsme Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) s hlavním zaměřením na
výzkum kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Proč
právě tato? Mezi obyvateli většiny vyspělých států světa jsou
právě tyto choroby nejčastější příčinou úmrtí nebo trvale snížené kvality života. Týkají se tak každého z nás.
Hledáme nové metody, technologie a léčiva, která zajistí lepší
prevenci, diagnostiku i léčbu těchto nemocí. Jsme unikátní projekt, který přímo propojuje vědeckou činnost s klinickou praxí.
To nám umožňuje provádět nejen základní, ale také tzv.
translační výzkum, který přenáší výzkumné výsledky z laboratoří
rovnou do praxe – k pacientům.
Od října 2011 jsme – jako jediný projekt klinického výzkumu
s výhradní orientací na lékařský výzkum v ČR – financováni prostřednictvím strukturálních fondů EU (Prioritní osa 1 operačního
programu „Výzkum a vývoj pro inovace“ – OP VaVpI).
Letošní rok je posledním rokem financování z prostředků OP
VaVpI. Jak jsme tyto investice vlastně využili? Co se nám za 5 let
s podporou EU fondů podařilo? To se dozvíte na následujících
stránkách.
CO BUDE DÁL?
Toto je jen začátek. Naším cílem je, aby se z FNUSA-ICRC stalo
multidisciplinární centrum excelence v oblasti translačního
lékařského výzkumu, a přitom zůstalo dlouhodobě udržitelné
a schopné obstát v mezinárodní konkurenci.
Výzkumné aktivity Mezinárodního centra klinického výzkumu
FNUSA-ICRC budou pokračovat dál i po 1. lednu 2016 v původním rozsahu. Pětiletý projekt přípravy a rozjezdu výzkumného
centra z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
(VaVpI) skončí k 31. prosinci 2015. Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy již oznámilo výsledky řízení o přiznání podpory
z Národního programu udržitelnosti (NPU) II. Na pětiletý projekt
FNUSA-ICRC Translational Medicine (Translační medicína –
propojení výzkumu s praxí) ministerstvo na základě doporučení
odborné komise přiznalo podporu ve výši 1 018 254 000 korun.
750 moderních technologií v provozu pomáhá výzkumu
Zejména díky evropským fondům se podařilo pořídit a instalovat 750 zcela nových technologií a zařízení, z toho více než
90 naprosto unikátních. V souhrnu se jedná o více než 1 860
kusů zařízení v hodnotě 1,11 miliardy korun. Díky tomu má více
než 50 výzkumných provozů a specializovaných pracovišť nové
špičkové vybavení. Vše dohromady tvoří svého druhu naprosto
ojedinělou výzkumnou infrastrukturu na světové úrovni. Mezi
nejmodernějšími technologiemi lze uvést například Nukleární
magnetická rezonance Ingenia, Angiografický komplet Allura
Xper FP, Stereotaktický magnetický navigační systém NIOBE ES,
Dvourovinný angiografický komplet INOVA IGS 630 či CT (počítačový tomograf) Brilliance iCT.
Rizika CMP: Více než 2 piva denně uspíší mrtvici o 5 let
Nadměrné pití alkoholu přibližuje až o pět let hrozbu cévní
mozkové příhody (CMP), neboli mozkové mrtvice. Ukázal to
rozsáhlý výzkum, na kterém se podíleli odborníci FNUSA-ICRC.
Výsledky analýzy otiskl prestižní odborný magazín Stroke a
reportáž s výsledky odvysílala v hlavním večerním vysílacím čase
americká zpravodajská televizní stanice NBC News.
Výzkumníci týmu Neuro 1 a statistici FNUSA-ICRC ve spolupráci
s kolegy z University of South Florida a ze stockholmského Karolinského institutu analyzovali data 11 644 dvojčat narozených
v letech 1886-1925, kteří v padesáti letech zodpověděli dotazník
o množství konzumovaného alkoholu a následně byli sledováni
až do roku 2010, zda se u nich vyskytla mrtvice či jiné onemocnění. Analyzovaná data pocházejí z největšího registru dvojčat
na světě.
Výzkumnici prokázali, že při konzumaci více než dvou alkoholických nápojů denně ve středním věku mají lidé minimálně
srovnatelné riziko výskytu CMP jako lidé se známými rizikovými
faktory jako vysoký krevní tlak a cukrovka. Nezáleží, zda jde
o konzumaci dvou půllitrů piva, dvou sklenek vína či dvou ‚panáků’ tvrdého alkoholu - vše má obdobný objem alkoholu.
Tým Neuro 1 se ve FNUSA-ICRC dlouhodobě věnuje výzkumu
prevence i léčby cévní mozkové příhody.
800 odborných publikací a 5 patentů
Díky bohaté a kvalitní publikační činnosti našich výzkumníků se dle
analýzy Lidových novin stalo FNUSA-ICRC koncem roku 2014 třetím
nejaktivnějším z celkem 48 vědeckých center v ČR financovaných
z prostředků OP VaVpI. Za necelých 5 let trvání projektu, tedy
v období od 2011 do září 2015, vydali naši výzkumníci celkem 800
publikací, z toho 604 publikací v odborných časopisech s impakt
faktorem (IF), 30 % dokonce v časopisech s impakt faktorem vyšším než 3. Počet citací podle Web of Science (WOS) dosáhl 1920.
Čtvrtina odborných publikací byla publikovaná v časopisech, které
patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru podle WOS.
FNUSA-ICRC dále doposud se svými partnery podalo 5 patentových přihlášek. Úspěšná již byla společná přihláška s Masarykovou
univerzitou nové látky s potenciálním využitím jako léčivo karcinomu prostaty.
Kardiovize Brno 2030: rozsáhlý vzorek ukazuje vliv tabáku
Kardiovize Brno 2030 je v Česku i Evropě jedinečný dlouhodobý
projekt, jehož cílem je zmapování aktuálních zdravotních rizik obyvatel Brna a do roku 2030 jejich minimalizování prostřednictvím
preventivních programů, zaměřených na srdečně-cévní onemocnění. Dlouhodobý výzkum pracuje s údaji od 2160 Brňanů ve věku 25
až 64 let. Výzkum týmu odborníků FNUSA-ICRC například ukázal,
že je v Brně 21,9 % lidí, kteří jsou každodenními kuřáky. Dále 3,8 %
jsou příležitostnými kuřáky a 22,1 % jsou ex-kuřáky. Studie ukazuje,
že nejvíce jsou pasivnímu kouření vystaveni muži ve věku 25-34
let (58 %) a nejnižší expozici jsou vystaveny ženy ve věku 55-64 let
(18,6 %). Co se týká zákazu kouření v restauracích, 56,8 % kuřáků by
zákaz uvítalo, 19,1 % není rozhodnuto a jen 24,1 % je proti zákazu.
Kardiovize Brno 2030 úzce spolupracuje s řadou zahraničních
vědců, kteří například přednášeli na konferenci o závislosti na tabáku. V rámci spolupráce s kanceláří Brno-zdravé město se povedlo
prosadit zákaz kouření v brněnské zoo. Více na www.kardiovize.cz.
750 zapojených do výzkumu původu Alzheimerovy choroby
Rozsáhlý unikátní projekt Czech Brain Aging Study mapuje stárnutí
mozku v české populaci. Dlouhodobá (longitudinální) studie zkoumá biomarkery Alzheimerovy choroby (AD) a rizikové faktory demence. Pomáhá jí k tomu rozsáhlý vzorek 750 subjektů z kooperace
Center pro poruchy paměti z Fakultní nemocnice u sv. Anny a pražské motolské nemocnice. Tak rozsáhlá databáze nemá ve střední Evropě obdoby. Do spolupráce se podařilo zapojit celou řadu předních
pracovišť (Harvard University, University of South Florida, Karolinska Institutet) a další odborníky z Londýna, Jerusalema či Brisbane.
Cílem je vytvoření banky biologických vzorků krve a mozkomíšního
moku pro budoucí genetické analýzy a pro hodnocení biomarkerů
u pacientů s mírnou kognitivní poruchou a subjektivními poruchami
paměti, kteří mohou být v riziku Alzheimerovy nemoci, dále MRI
databáze zachycující dlouhodobé změny v mozkové struktuře a me-
tabolismu. Výzkumníci se zaměřili také na metody umožňující najít
osoby se zvýšeným rizikem rozvoje Alzheimerovy nemoci v době,
kdy ještě nemají potíže, a hledání rizikových faktorů nemoci.
Pomohou prasata lidskému srdci? Test odolných chlopní
Srdeční chlopeň úspěšně přenesli výzkumníci FNUSA-ICRC z geneticky modifikovaného prasete na jeho „obyčejného“ kolegu. Srdeční
chlopeň z domácího sudokopytníka se již našívá běžně, prasata
totiž mají tkáňovou strukturu nejvíce podobnou té lidské. Jedinou
nevýhodou srdečních chlopní transplantovaných z prasat je, že po
čase kalcifikují - usazený vápník zhoršuje jejich pohyblivost. Srdce se
kvůli větší námaze rychleji unavuje. Tomu má zabránit úprava genu,
po níž tkáně podléhají degeneraci méně a pomaleji.
Každoročně je v ČR provedeno na deset tisíc srdečních operací, až
40 % z toho na srdečních chlopních. Aortální stenózou (nejčastější
chlopenní vada) trpí čtyři procenta populace nad 75 let. Obdobně
geneticky upravená prasata mají jen dvě další instituce na světě.
Mayo Clinic a dalších 150 partnerství
Úplně na začátku projektu byla unikátní dlouhodobá spolupráce FN
u sv. Anny v Brně s renomovanou americkou Mayo Clinic, která je
zároveň špičkovou nemocnicí, zdravotnickou univerzitou a jedním
z nejvýznamnějších center lékařského výzkumu na světě.
V současnosti jsou do výzkumných aktivit FNUSA-ICRC zapojeni
odborníci z i z celé řady dalších pracovišť z Česka a dalších zemí EU,
USA i ostatních kontinentů. FNUSA-ICRC má nyní dalších více než
40 národních a 110 mezinárodních akademických a výzkumných
partnerů, se kterými spoluprácuje v oblasti publikační, podávání
přihlášek o granty, výměny zkušeností v rámci výzkumných stáží,
úzká je i spolupráce na konkrétních výzkumných záměrech či podávání společných patentových přihlášek. Smluvně byla doposud
spolupráce zformalizována kromě Mayo Clinic s University of
California San Diego a University of South Florida v USA, University
College London, Karolinska Institutet a Lund University ve Švédsku,
Medical University of Gdańsk (Polsko), University of Calgary (Kanada) či Korea Brain Research Institute (Jižní Korea).
Školáci rychlou reakcí oživili muže se zástavou srdce
FNUSA-ICRC se neomezuje pouze na podporu výzkumných aktivit,
ale klade důraz i na co nejširší osvětu a vzdělávání bez generačních
limitů. Díky projektu HOBIT (HOdina BIologie pro živoT) získali
žáci a studenti zábavnou formou informace o tom, jak rozpoznat
příznaky srdečního infarktu a cévní mozkové příhody i jak na ně
správně reagovat. Projekt HOBIT a jeho mladá cílová skupina
staví na faktu, že si vědomosti a dovednosti dokáže člověk osvojit
na celý život nejlépe při získání již v raném věku. Tyto poznatky
shodou okolností dva školáci z Židlochovicka záhy využili v běžném
životě, kdy obnovili životní funkce muži se zástavou srdce.
V současnosti projekt pokračuje formou takzvaných ambasadorů
– mladých absolventů kurzů resuscitace, kteří své dovednosti dál
šíří mezi svými spolužáky a vrstevníky.
Studenti mohou absolvovat v Simulačním centru trénink komunikace mezi zdravotnickým personálem, pacienty a jejich příbuznými. Projekt unikátně kombinuje zdravotníky s profi herci.
39 PhD titulů / 400 zahraničních stáží
Díky spolupráci zejména s brněnskými, ale i dalšími univerzitami
absolvovalo 39 mladých vědců PhD programy daných univerzit
při využití výzkumné infrastruktury a pod vedením výzkumníků
FNUSA-ICRC. Závazek vyplývající z poskytnuté dotace přitom počítal s indikátorem ve výši 12 absolventů.
Během realizace projektu se dále díky finančním prostředkům ze
synergických projektů uskutečnilotéměř 400 zahraničních studijních pobytů a stáží, z toho 117 jich je delší jak 1 měsíc a 225 tvoří
stáže výzkumných pracovníků. Stáže se konaly na více než 60 institucích. Nejvíce pobytů je přirozeně realizováno u hlavních partnerů
projektu, tedy zejména na Mayo Clinic, a to v lokacích Rochester
(Minnesota) a Scottsdale (Arizona). Další navštěvovanou institucí
je University of South Florida v USA, Karolinska University Hospital
ve Švédsku a University of Calgary v Kanadě. FNUSA-ICRC navštívilo
téměř 330 zahraničních expertů.
Odhalení příčin vzniku rakoviny prsu a vaječníků
Velký posun k poznání mechanismu, jakým vznikají některé typy
nádorů prsu a vaječníků, udělalo Centrum biomolekulárního a
buněčného inženýrství (CBCE) FNUSA-ICRC a Masarykovy univerzi-
ty. Objev, který může znamenat významný posun v léčbě, je natolik
zásadní, že o něm informoval jeden z nejprestižnějších vědeckých
žurnálů Cell. Na výzkumu čeští vědci spolupracovali s Francis Crick
Institute ve Velké Británii. Vědci objevili dlouho hledané funkce
jedné rodiny proteinů, které potlačují vznik nádorů. Tyto proteiny
se podílí na opravě zlomů v DNA pomocí homologní rekombinaci,
která kopíruje informace z nepoškozené kopie DNA do místa, kde
zlom nastal. Pokud tento proces selže, mohou neopravené mutace
v DNA způsobit, že buňky ztratí kontrolu nad svým růstem a chováním, což může vést ke vzniku nádorů. Pro výzkumníky je popsání
celého procesu ohromným pokrokem, byť neznamená okamžitý
prospěch pro koncového pacienta. Pokud ale znají mechanismus
vzniku nemoci, vědí, na co se při zjištění rizika zaměřit.
Zveme všechny zájemce 2. prosince 2015
na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ FNUSA-ICRC
16:00 - 18:30. Více na www.fnusa-icrc.org
Konference v Brně se zaměřila na stabilitu genomu
Struktura specifické endonukleázy ve stabilitě genomu byla
tématem vědecké konference, kterou od 4. do 6. listopadu v Brně
organizovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní
nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) - výzkumný program
Centrum biomolekulárního a buněčného inženýrství (CBCE). Spolu
s kolegy z francouzského Cancer Research Center of Marseille
a britské University of Dundee.
Šlo o druhý ročník workshopu, který se zaměřuje na strukturově specifické endonukleáze - klíčové hráče v udržování stability
genomu, které zpracovávají sekundární struktury DNA vznikající při
opravách DNA. Setkání poskytlo jedinečnou příležitost pro vědce
z oboru prezentovat a diskutovat jejich poslední výsledky a vývoj
výzkumu. Více o programu na webu www.nucleases.eu.
Přijel Nahum Goldberg z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
FNUSA-ICRC v rámci své pracovní cesty do Brna navštívil Nahum
Goldberg MD, FSIR, z izraelské Hadassah Hebrew University Medical
Center. Seznámil se s prací výzkumného programu Elektrofyziologie
srdce a centrálního nervového systému a kardiostimulace (Cardio 3)
pod vedením MUDr. Zdeňka Stárka, Ph.D., i další činností výzkumného centra. Goldberg je Intervenční onkolog Beth Israel Medical Center (Deaconess BIDMC), vedoucí oddělení obrazem naváděné terapie Hadassah Medical Center a profesor Harvard Medical School
v Bostonu. Má 12 let zkušeností s radiofrekvenčním odstraňováním
tumorů, zobrazovacími vyšetřeními a kombinací miniinvazivních
léčebných postupů, nanotechnologií a liposomální chemoterapie. Je
autorem více než 170 původních vědeckých rukopisů, osmi patentů
a má na kontě více než 13.000 citací v odborných publikacích.
Představujeme: Viola Galligioni, vedoucí Animálního centra
Čím Vás centrum klinického výzkumu FNUSA-ICRC
zaujalo, že jste se pro něj rozhodla pracovat?
Přijela jsem do Mezinárodního centra klinického
výzkumu přesně před rokem. Nabyla jsem dojmu, že
FNUSA-ICRC má kvalitní mezinárodní zázemí pro práci a mohla by to být dobrá příležitost vytvořit v Brně
zařízení pro práci se zvířaty nejvyššího standardu.
Jako vědkyni mě fascinovala možnost pracovat ve
městě, kde Gregor Mendel založil genetiku.
Kde jste působila předtím?
Získala jsem zkušenosti s výzkumem v Itálii, jihoafrické Pretorii a německém Mnichově. Než jsem se
přestěhovala do Brna, vedla jsem animální centrum v Centru pro
integrativní biologii při univerzitě v italském Trentu, kde jsem rozjela dvě různá animální centra. Během posledních dvou let jsem
se také zapojila do jednoho evropského projektu, abych vytvořila
zázemí pro výzkum nových zvířecích modelů, hlavonožců.
Čím se aktuálně v centru zabýváte?
Kdokoli bere léky či podstupuje operaci, by měl poděkovat
výzkumníkům, kteří v dané oblasti bádají, ale také laboratorním zvířatům. Před testováním na lidech jsou léčivé sloučeniny a zdravotnické prostředky testovány na zvířatech dle konkrétních protokolů,
vysoce regulovaných mezinárodními zákony. Abychom získali hodnotná data, zvířata musí zůstávat v kvalitním prostředí a musí být
zdravá. Představte si, že když jste nemocní nebo v depresi, nereagujete stejně, jako když jste zdraví. Takže
moje práce a také vášeň je vytvářet zařízení a procesy,
které udržují zvířata v dobrém stavu - duševně i fyzicky
– a pomáhat výzkumníkům s jejich protokoly tak, aby
mohli získat kvalitní data. Mít validní data znamená
pochopit, co se zvířatům děje, a připodobnit to fungování člověka. Takže jsme o jeden krok blíže k léčbě
lidských a zvířecích nemocí. Samozřejmě vše musí být
prováděno dle mezinárodních regulí a doporučení.
V praxi Animální centrum zahrnuje práci se zvířaty,
výzkumníky, úředníky, technologie i předpisy.
Jaké jsou vaše další plány?
Kromě vytváření řádného animálního zázemí pro FNUSA-ICRC,
silně věřím ve vzdělání a praxi ve vědě laboratorních zvířat. Řada
lidí, zapojených do výzkumu s laboratorními zvířaty, neví jak
s nimi zacházet a kolik informací mohou získat z jednoduchých
experimentů, pokud je provedou správně a na vhodných zvířecích
modelech. I lidé nezapojení do vědy musí pochopit, jak moc jsou
laboratorní zvířata důležitá a jak pečlivě se o ně staráme.
Máte nějaké oblíbené místo v Brně nebo jeho okolí?
Brno má opravdu zajímavou architekturu, je hezké na procházky.
Když si chci užít krátkou pauzu, zajdu do parku Lužánky, nebo do
Hvězdárny a planetária na Kraví hoře. (gep)