snímek EFB
Transkript
I N V EST I C E D O ROZ VOJ E V Z D Ě LÁVÁ N Í Testování dynamických vlastností digitalizátorů spojitých signálů Prof.Ing.Vladimír Haasz, CSc. Doc.Ing. Jaroslav Roztočil, CSc. Doc.Ing. Josef Vedral, CSc. Elektrotechnická fakulta, ČVUT v Praha 21. září 2012 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 21.9.2012 1 Obsah 1. Parametry digitalizátorů (Vedral) 2. Klasické metody testování digitalizátorů (Vedral) 3. Testování digitalizátorů polyharmonickými, impulsními a šumovými signály (Vedral) 4. Generace harmonických signálů s vysokou spektrální čistotou (Roztočil) 5. Metody následné korekce nelinearit digitalizátorů (Haasz) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 2 Doc.Ing. Josef Vedral, CSc. 1. PARAMETRY DIGITALIZÁTORŮ 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3 1. Parametry digitalizátorů 1.1 Digitalizace spojitého signálu 1.2 Parametry vzorkovacích obvodů 1.3 Parametry kvantovacích obvodů 1.4 Šumové vlastnosti digitalizátorů 1.5 Kritické parametry digitalizátorů 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4 1.1 Digitalizace spojitého signálu filtr typu dolní propust uIN(t) u(t) F(f) f kvantovací obvod vzorkovací obvod S u(ti) CH N(ti) dekodér N(ti) D(ti) N(ti) - D(ti) u(ti) δ(ti) Procesy: - kmitočtová filtrace (dolní propust, pásmová propust) - vzorkování signálu (v reálném čase, ekvivalentní, náhodné) - kvantování (rovnoměrné, nerovnoměrné, adaptivní) - kódování (binární, BCD) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 5 1.1 Vzorkování v reálném čase Časově ekvidistatní vzorkování – vhodné pro neperiodické signály u(t) 1 0 6 2 5 1 3 t F(f) [dB] 0 7 -1 8 4 Ta δ(t) t Ts fa k =∞ k = −∞ ∑ δ ωa − k fs - fa fs fs + fa 2fs - fa 2fs 2fs + fa Fv (ω ) = ωa ∗ F ( ∑ δ (t − kTs ) k = −∞ t =∞ fs/2 k =∞ u( ti ) = u( t ) ∑ δ ( t − kTs ) 2π Fv = Ts f k = −∞ 2π Ts Vzorkovací teorém 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 6 1.1 Podvzorkování signálu Není splněn vzorkovací teorém u(t) 1 záznějový signál 1 vzorkovaný signál 2 3 t 0 F(f) [dB] 0 záznějový signál -1 Ta vzorkovaný signál δ(t) t Ts f fs - fa fs /2 fa fs 3fs /2 fs + fa 2fs vznik záznějových signálů fa ± k fs, k = 1, 2, .. (Aliasing) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 7 1.1 Vzorkování signálu s omezeným kmitočtovým rozsahem F(f) [dB] kopie záznějových spekter f s > 2f m spektrum vstupního signálu 0 f f0 0 fm fs /2 fs - fm fs - f0 fs fs + f0 fs + fm 3fs /2 2fs - fm 2fs - f0 2fs f s < 2f m F(f) [dB] ∆DR = DR kopie záznějových spekter spektrum vstupního signálu Redukce dynamického rozsahu fm − fs / 2 fm − f0 ∆DR DR 0 0 f f0 fs - fm fs /2 fm fs 2fs -fm fs + fm 3fs /2 2fs 3fs -fm 2fs + fm 5fs /2 3fs fs = 10 MS/s, fm = 5,5 MHz, f0 = 1 MHz, ∆DR/DR = 0,11 (-19,2 dB, - 3,2 bit) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 8 1.1 Sekvenční vzorkování Časově neekvidistatní vzorkování – vhodné pro periodické signály vzorkovaný signál u(t) rekonstruovaný signál 3' 3 2' 4' 4 2 t 1=1' ∆Ts ∆Ts Ta ∆Ts 2∆Ts 3∆Ts 1 ∆Ts Ekvivalentní vzorkovací kmitočet f se = Ekvivalentní kmitočtový rozsah EFB = fse 2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 9 1.1 Pseudonáhodné a adaptivní vzorkování Pseudonáhodné vzorkování potlačuje vznik záznějových signálů Adaptivní vzorkování mění rychlost vzorkování podle časové změny signálu vzorkovaný signál vzorkovaný signál 3´ 3 7 8 9 10 6 6´ 6 1 ∆U 5 2 4 2 5 5´ 4 4´ 1 t spouštěcí signál t vzorkovací signál T2 T3 ∆T t spouštěcí signál t vzorkovací signál t T1 3 T4 t T5 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 10 1.2 Parametry vzorkovacích obvodů S fm CH u1 u2 mezní kmitočet (- 3dB) (Frequency Band) fp mezní výkonový kmitočet (Full Power Band) SR rychlost přeběhu (Slew Rate) Tu doba ustálení (Settling Time) S/H u2 du2/dt = πfp 1/2 t 0 - 1/2 FD signálový průnik (Feedthrough) CT průnik řídícího signálu (Charge Transfer) T D změna výstupního napětí (Droop) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 11 1.2 Parametry vzorkovacích obvodů Přechodové stavy u(t) vstupní signál Ta doba odběru vzorku (Aperture Time) ∆Τa ∆Ta nejistota doby odběru vzorku (Aperture Jitter) Ts sběrná doba (Acqusition Time) u2s výstupní signál průnik u2i ujíždění U0 t Ts Ta S/H pamatuje t sleduje 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 12 1.3 Parametry kvantovacích obvodů převodní charakteristika kvantizátoru 0,875 0,75 q = 2−n Kvantovací chyba Efektivní hodnota kvantovací chyby 0,625 RMSq = 1 q/ 2 2−n x dx = q − q∫/ 2 12 2 0,5 q Dynamický rozsah 0,375 DR[dB] = 20 log 2 n = 6 ,02n q 0,25 0,125 000 0 0,125 0,25 0,375 0.5 0,625 0,75 0,875 Odstup signál šum 0 -q/2 RMSSIN 1 12 n 2 1,5 = = −n RMSq 2 2 2 SNR( dB ) = 20 log SNR = 6.02n + 1,76 kvantovací chyba q/2 SNR = 8 bitový ideální ADC má RMSq = 1,13.10-3, DR = 48,2 dB, SNR = 49,9 dB. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 13 1.3 Vliv doby odběru vzorku signálu u fmk ∆Ta 1kHz SR = du/dt 1/2 u = (1/2)sinω t ∆ 10kHz t 0 Ta 100kHz -1/2 u = 0 ,5 sin ωt = 2πft 1MHz fmk ≤ 16 2−n πTa 14 12 10 8 10MHz du / dt = ω 0 ,5 sin ωt = 2πf ∆u = 2 − n ≥ (du / dt ) / Ta = πfTa Ta 100MHz 1ps 10ps 100ps 1ns 10ns 100ns 1µs 8 bitový ADC, Ta = 1ns, fmk = 1,24 MHz 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 14 1.3 Chyba nuly a zesílení Chyba nuly (Offset Error) Chyba zesílení (Gain Error) DBIN q/2 DBIN 111 UG 111 101 skutečná převodní charakteristika 110 ideální převodní charakteristika 101 100 100 011 U0 q/2 011 skutečná převodní charakteristika ideální převodní charakteristika 010 001 U[V] 001 U[V] 000 0 1,25 2,5 3,75 5,0 6,25 7,5 8,75 10 0 1,25 2,5 3,75 5,0 6,25 7,5 8,75 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 15 1.3 Integrální a diferenciální nelinearita Integrální a diferenciální nelinearita DBIN Nemonotónost a chybějící kódové slovo DBIN 111 ideální převodní charakteristika 110 110 uk 101 ideální převodní charakteristika 111 skutečná převodní charakteristika 101 chybějící kódové slovo 100 100 q 011 skutečná převodní charakteristika 010 011 nemonotónost 010 wk 001 U[V] 001 U[V] 000 0 1,25 2,5 3,75 5,0 w −q DNLk = k ( LSB ) q 6,25 7,5 8,75 10 2 n−2 DNLk = 0 ∑ k =2 000 0 1,25 2,5 3,75 5,0 6,25 7,5 8,75 10 k uk − q INLk = = −∑ DNLi q i =1 wk bitová šířka (Bin Width) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 16 1.3 Určení chyb lineární regresí y 111 Regresní přímka ideální převodní charakteristika 110 Střední kvadratická odchylka regresní přímka 101 100 011 y = K1 x + K0 m m m =2 =2 =2 xi ∑ yi −∑ xi ∑ xi yi ∑ í í í í 2 Chyba nuly 001 K0 = =2 x 000 0,125 0,25 0,375 0,50 0,625 0,75 0,875 m = 2n−2 2 =2 m ∆xk 0 m ∆xi , ∑ mi σ= skutečná převodní charakteristika 010 1 1 Chyba zesílení 1 − K1 = 1 − m 2 m∑ xi − ∑ xi í =2 í =2 m 2 m m m í =2 i =2 í =2 m∑ xi yi −∑ xi ∑ yi m 2 m∑ xi − ∑ xi í =2 í =2 m 2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 17 1.4 Odstup signál šum a zkreslení F[dB] Zkreslení vyššími harmonickými 0 k základní spektrální složka -20 SINAD -40 SFDR SNHR i =2 2 i U1 Odstup signál šum bez harmonických složek vyšší spektrální složky -60 THD = ∑U -80 SNHR = -100 U1 l , l= l U ni − ∑ U i ∑ i i 2 -120 f1 f2 f3 f4 f5 f6 f7 fs/2 f Dynamický rozsah bez rušivých složek U1 SFDR = max( U i ,i = 2 ,3,..) =1 2 fs 2k =2 Odstup signál šum a zkreslení SINAD = 1 THD 2 + 1 SNHR2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 18 1.4 Intermodulační zkreslení Buzení převodníků dvěma sinusovými signály s nesoudělnými kmitočty F[dB] 0 základní spektrální složky Dvoutónové intermodulační zkreslení -20 -40 -60 -80 součtová intermod. složka rozdílová intermod. složka ∑Uk kfl 2 IMD2T = k ,l = 1,2 ,.., ≠ −U 2f1 − U 2f2 1 ± lf 2 U 2f + U 2f 1 -100 -120 f2 -f1 f1 f2 f1+f2 fs/2 f 2 Podmínka plného vybuzení digitalizátoru U FS = 2 U 2f + U 2f 1 2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 19 1.4 Efektivní počet bitů, efektivní rozlišitelnost Efektivní počet bitů (šumový parametr při střídavém buzení) ENOB( bit ) = n − log 2 Efektivní rozlišitelnost (šumový parametr při ss. buzení) RMSN + D RMSq kódová slova kódová slova RMS SINAD( dB ) = 6,02 ENOB( bit ) + 1,76 RMS ENOB( bit ) = SINAD( dB ) − 1,76 četnost výskytu kódových slov vstupní napětí 6 ,02 ER( bit ) = log 2 Reálný digitalizátor: n FS RMSNOISE > ER > ENOB 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 20 1.5 Kritické parametry digitalizátorů využití rozlišitení vzorkovací kmitočet parametry Audio 16 - 24 48 kS/s – 96 kS/s SINAD, ER, CT, FD, IMD Automatizace 8 - 16 10 MS/s - 100 kS/s SINAD, SNHR, INL, DNL, SR Systémy sběru dat 12 - 24 100 MS/S – 1 kS/s SINAD, SFDR, SNHR, IMD Osciloskopy 8 - 12 20 GS/s – 1 GS/s BW, SINAD, THD, SFDR Spektrální analýza 16 - 24 10 Ms/s – 2,5 MS/s SINAD, SFDR, IMD Přenos dat 12 - 16 500 MS/s – 10 MS/s SFDR, BW, SINAD, DR, INL, DNL, SNHR Mobilní komunikace 12 - 16 500 MS/s – 4 GS/s SINAD, SFDR, THD, IMD, ENOB, Geofyzika 16 - 24 100 kS/s – 1 kS/s THD, SINAD, DR, ER Medicína 16 - 24 10 MS/s - 100 kS/s SFDR, BW, INL, DR, SNHR Radary a sonary 8 - 16 10 GS/s – 10 MS/s SINAD, SFDR, INL, BW RF, Video, televize 8 - 12 10 MS/s – 50 MS/s INL, DNL, SNHR, SFDR, BW, THD, SINAD, DG, DF 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 21 1.6 Literatura [1] IEEE Std 1057-1994 Standard for Digitizing Waveform Recorder, New York 2000. [2] IEEEStd 1241-2000 Standard for Terminology and Test Methods for Analog-toDigital Converters, New York 2000. [3] IEEE Std 1658 Standard for Terminology and Test Methods for Digital-to-Analog Converters. New York 2010. [4] DYNAD Project, methods and draft standard for the dynamic characterization and testing of analogue to digital converters. Project SMT4-CT98-2214, Version 3.4, July 2001. [5] J.J.Blair: A Method for Characterizing Waveform Recorder Errors Using the Power Spectral Distribution, IEEE Transactions on Instrumentation and Measurement, vol. 43, mo.5, October 1992. [6] B.E.Peetz: Dynamic Testing of Waveform Recorders. IEEE Transactions on Instrumentation and Measurement, vol. 32, pp. 12-17, March 1983. [7] D.Dallet, J.Machado da Silva: Dynamic Characterization of Analogue-to-Digital Converters. Springer Verlag 2005, ISBN-10-0-387-25902-3 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 22 Doc.Ing. Josef Vedral,CSc. 2. KLASICKÉ METODY TESTOVÁNÍ DIGITALIZÁTORŮ 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 23 2. Klasické metody testování digitalizátorů 2.1 Metoda nejlépe proložené sinusovky 2.1.1 Tříparametrová metoda 2.1.2 Čtyřparametrová metoda 2.2 Metoda spektrální analýzy 2.1.1 Koherentní vzorkování 2.1.2 Nekoherentní vzorkování 2.3 Metoda měření četnosti výskytu kódových slov 2.3.1 Buzení trojúhelníkovým signálem 2.3.2 Buzení sinusovým signálem 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 24 2.1.1 Tříparametrová metoda u(t) ∆u t Digitalizátor je buzen sinusovým signálem, z jehož vzorků u(i) jsou metodou nejmenších čtverců určena amplituda Um, fázový posuv φ a ss. složka U0 rekonstruovaného signálu ur(i) . u REC ( i ) = U m (cos ωti + ϕ) + U 0 = U A (cos ωti ) + U B (sin ωti ) + U 0 s(t) t U mB U mA U m = U A2 + U B2 , ϕ = acrtg − Střední kvadratická chyba rekonstrukce ε= 1 M M Efektivní počet bitů (u (i ) − u REC ( i )) ∑ í =1 2 M počet vzorků ENOB = n − log 2 ε 2 − n / 12 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 25 2.1.1 Tříparametrová metoda Derivováním chyby rekonstrukce dε2/dUΑ=0, dε2/dUB= 0, dε2/dU0 = 0 se určí matice cos(ω f t1 ) sin (ω f t1 ) 1 ( ) ( ) 1 cos ω f t 2 sin ω f t 2 D= cos(ω t ) sin (ω t ) 1 f n f n u REC Parametry rekonstruované sinusovky se určí inverzním maticovým součinem matice D a transponované matice DT u REC (t1 ) u (t ) = REC 2 u (t ) REC n U A U = U B U 0 U A U = D T D B U 0 ( ) −1 D T u REC Vlastnosti metody: rychlý neiterativní algoritmus, vyžaduje malý počet vzorků, vhodný pro stabilní poměr fs a fIn 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 26 2.1.2 Čtyřparametrová metoda Iterační metoda, optimalizující amplitudu Um, kmitočet f, fázový posuv φ a stejnosměrnou hodnotu U0 rekonstruovaného signálu. 1.První odhad kmitočtu (průchod signálu 0 nebo pomocí DFT) a výpočet parametrů – porovnání se zadanou chybou aproximace ε 2.Inkrementace kmitočtu a následný výpočet parametrů - porovnání se zadanou chybou aproximace Výpočet parametrů se určí podobně jako u 3 parametrové metody Efektivní počet bitů ENOB = n − log 2 ε 2 − n / 12 Vlastnosti metody: iterativní algoritmus, vyžaduje větší počet vzorků, vhodná pro nestabilní poměr fs a fin,eliminuje fázový šum 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 27 Měřicí pracoviště pro testování A/D převodníků 230V/50Hz 230V/12V AC DC ±12 V +5 V AGN D 2333 Hz Centronix DGD AGDN N DS360 EVAL BOARD Vc c DGD N EVAL CONTROL BRD-2 frekvenční pásmo typická hodnota THD maximální hodnota THD 0,001 Hz – 5,0 kHz < - 109 dB -105 dB 5,0 kHz – 20,0 kHz < -103 dB -99 dB 20,0 kHz – 40,0 kHz < -98 dB -93 dB 40,0 kHz – 100,0 kHz < -88 dB -83 dB 100,0 kHz – 200,0 kHz < -80 dB -70 dB 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 28 Časová závislost odchylky mezi naměřenou a proloženou sinusoidou v rámci jedné periody 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 29 Kmitočtová závislost efektivního počtu bitů N ef [bit] 16 15 14 13 12 11 10 9 8 100 1 000 10 000 Průměrný efektivní počet bitů 100 000 1 000 000 f [Hz] k ENOBM = ENOB( fi ) ∑ í =1 k 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 30 2.2 Metoda spektrální analýzy – (DFT Test) Digitalizátor je buzen sinusovým napětím, jehož vzorky u(i) jsou diskrétní Fourierovou transformací DFT převedeny do frekvenční oblasti M −1 X( k ) = ∑ u( i )e − j 2 πik / M M počet vzorků i =0 ∆f = Koherentní vzorkování fs/ff1 = k/l NF ( dB ) = 6,02n + 1,76 + 10 log M 2 fs 2M THD1T = frekvenční rozlišitelnost (frequency bin) U f1 SINAD1T = M /2 ∑U i =2 1 M/2 U n − ∑ U 2fi 2 2 fi ENOB1T = Uf SINAD1T ( dB ) − 1,76 i =2 6 ,02 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 31 2.2 Metoda spektrální analýzy okénkování Nekohorentní vzorkování fs/ff1 ≠ k/l rozmazávání spektra (leakage) Používaná okénka Typ okénka lalok ENBW Von Hann - 32 dB 1,5 NF ( dB ) = 6,02n + 1,76 + 10 log Hamming - 43 dB 1,37 Ekvivalentní šumová šířka pásma okénka (Equivalent Noise Bandwidth) Blackmann - 58 dB 1,73 Flat top -96 dB 3,77 Nutnost užití amplitudových okének (Windowing) M 2 ENBW M −1 ENBW = M ∑ w 2 [ n] n =0 w n [ ] ∑ n =0 M −1 2 . Volba okénka: postraní laloky mají být minimálně - 10dB vůči předpokládanému šumu digitalizátoru 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 32 2.2 Kmitočtové charakteristiky okének 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 33 Kmitočtové spektrum 16 bitového ADC signálu fi = 50,333 kHz, fs = 200 kSa/s, 64 kB SINAD = 81 dB ENOB = 13,1 bit 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 34 2.3 Metoda měření četnosti kódových slov D 14 Metoda určuje četnost výskytu kódových Pi slov, z nichž rekonstruuje jejich histogram. Ideální ADC 12 qj 10 Chybějící kódové slovo 8 i 6 Poměrná četnost výskytu i - tého kódového slova pi = 4 Skutečný ADC 2 0 1/4 1/2 3/4 1 2n−2 U/Ur 0 Pi 2 n−2 Pi ∑ i =2 Lineárně proměnný budící signál - shodné četnosti výskytu kódových slov ideálního kvantizátoru 1 p pi 1 Diferenciální nelinearita D 0 0 1/4 1/2 3/4 Integrální nelinearita DNLi = pi − 1 j INLj = −∑ DNLi i =2 1 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 35 2.3 Metoda měření četnosti kódových slov Sinusový budící signál Poměrné četnosti výskytu kódových slov pi = u( t ) = U m sin 2πft U i +1 U i U i +1 − U i U i +1 − U i 1 − ≈ arcsin arcsin arcsin 2π 2π Um U m Um pi Předpoklad věrohodností výsledků: odebrání velkého počtu nekorelovaných vzorků (náhodné vzorkování) 0.025 0.02 0.015 Minimální počet vzorků 0.01 M min ≈ 2 0.005 n k2 ε2 n = 8, ε = 3%, k = 2 (96%), M = 106 -0.8 -0.6 -0.4 -0.2 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 D n = 16, ε = 3%, k = 2 (96%), M = 2,6.108 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 36 2.4 Porovnání metod a přepočet parametrů metoda primární parametry odvozené parametry minimální počet vzorků 16 bitů, ∆SINAD = 0,1LSB Proložená sinusovka ENOB SINAD, SNHR, THD 64 k Spektrální analýza THD, SNHR, SFDR SINAD, ENOB 16 M Histogramová metoda DNL INL, SINAD, ENOB 256 M j SINAD( dB ) = 6,02 ENOB + 1,76 INL j = −∑ DNLi i =2 SINAD = 1 THD + SNHR 2 −2 ENOB = log 2 2n 12 1+ n 2 −2 2n −2 INLi ∑ i 2 =2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 37 2.5 Literatura [1] IEEE Std. 1241-2000 Standard for Terminology and Test Methods for Analog-to-Digital Converters, New York 2000. [2] IEEE Std. 1658 Standard for Terminology and Test Methods for Digital-toAnalog Converters. New York 2010. [3] DYNAD Project, methods and draft standard for the dynamic characterization and testing of analogue to digital converters. Project SMT4-CT98-2214, Version 3.4, July 2001. [4] Vedral, J.: Testování dynamických vlastností A/Č převodníků. Habilitační práce, ČVUT FEL, katdra měření, Praha 1990. [5] Plassche, R.: CMOS Integrated Analog-to-Digital and Digital-to-Analog Converters. Kluwer Academic Publishers, 2003. 588 stran. ISBN 1-40207500-6. [6] Andrle, M.: Testing of ADCs with deterministic and Stochastic Signals. Ph.D. Thesis, Prague 2003. [7] Fexa, P.: Určení nejistot měření při testování dynamických vlastností A/Č systémů. Diplomová práce, ČVUT FEL, katdra měření, Praha 2008. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 38 Doc.Ing. Josef Vedral, CSc. 3. TESTOVÁNÍ DIGITALIZÁTORŮ POLYHARMONICKÝMI, IMPULSNÍMI A ŠUMOVÝMI SIGNÁLY 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 39 3. Testování digitalizátorů polyharmonickými, impulsními a šumovými signály Testovací signály: 3.1 Jedno, dvou a multitónové signály 3.2 Modulované signály (AM, FM) 3.3 Rozmítaný sinusový signál 3.4 Impulsní signály (tlumená sinusovka, sinx/x) 3.5 Šumové signály 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 40 3.1 Testování jednotónovým signálem Digitalizátor je buzen sinusovým signálem, jehož vzorky x(i) jsou diskrétní Fourierovou transformací převedeny do frekvenční oblasti M −1 X( k ) = ∑ u( i )e − j 2 πik / M M počet vzorků i =0 ∆f = THD1T = Při nekoherentním vzorkování fs/f1 ≠ k/l je nutno užít okénkování (BlacmannHarris ) fs 2M frekvenční rozlišitelnost U f1 M /2 ∑U i =2 2 fi SINAD1T = ENOB1T = Uf 1 M/2 U n − ∑ U 2fi 2 i =2 SINAD1T ( dB ) − 1,76 6 ,02 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 41 3.1 Testování dvoutónovým signálem Digitalizátor je buzen dvěma sinusovými signály o nesoudělných kmitočtech u( t ) = U f sin ω1t + U f sin ω2t 1 2 U kf ∑ k 2 THD2T = 1 = 2 ,3.. + U lf ∑ l 2 = 2 ,3 ,.. 2 U 2f + U f 1 2 2 U 2f + U 2f SINAD2T = U n2 + ∑ U kf2 + 1 k = 2 ,3.. U kf ∑ kl 2 IMD2T = , = 1,2 ,.. 2 1 ± lf 2 U f + U 2f 1 2 U CF = m U EF 2 1 U lf ∑ l 2 = 2 ,3 ,.. 2 SINAD2T ( dB ) = 6,02 ENOB2T + 4,77 − 20 log CF SINAD2T ( dB ) = 6,02 ENOB2T + 1,25 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 42 3.1 Výsledky testování 1 a 2 tónovým signálem Single-tone 3k 2-tone 1.5 1 Amplitude [V] Amplitude [V] 1 0.5 0 -0.5 -1 -1.5 0 2 1.5 1 0.5 t [s] 0.5 0 -0.5 -1 0 2.5 -3 x 10 0.5 1.5 1 2 t [s] -3 x 10 g 0 Mag [dB] Mag [dB] 0 -50 -50 -100 -100 -150 2.5 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 -150 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 43 3.1 Testování multitónovým signálem Digitalizátor je buzen více sinusovými signály o nesoudělných kmitočtech m uMH = ∑ U fi sin( ωi t ) i =1 m U ( fi ) ∑ i 2 SINADMT = =1 m Un + ∑ 2 U (kfi ) ∑ k 2 i =1 =1,2 ,.. ENOBMT = mMT 1 2 4 8 CFMT √2 2 2√2 4 ∆SINAD 0 - 3dB - 6dB - 12dB ∆ENOB 0 - 0,5 -1 - 1,5 SINADMT (dB) − 1,76 + 10 log m 6 ,02 U fi = 1 / 2 m MTD = CTMH = 2m m m U (kfi ) ∑ U ( fi ) ∑ ∑ i k i 2 =1 =1,2 ,.. 2 =1 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 44 3.1 Výsledky testování 3 a 4 tónovým signálem 4-tone 1 0.5 0.5 Amplitude [V] Amplitude [V] 3-tone 1 0 -0.5 -1 0 0.5 1 1.5 2 t [s] 0 -0.5 2.5 -3 x 10 -1 0 2 t [s] Mag [dB] Mag [dB] 1.5 1 0 0 -50 2.5 -3 x 10 -50 -100 -100 -150 0.5 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 -150 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 45 3.2 Testování AM signálem Digitalizátor je buzen AM signálem s hloubkou modulace mAM= Um/Un u AM = (U n + U m cos ω mt ) ⋅ sin ω n t = U U n sin ω n t + m [sin(ω n − ω m ) ⋅ t + sin(ω n + ω m ) ⋅ t ] 2 SINADAM = U n 2 1 + 2mAM m Uf ∑ i kM k 2 = mAM 0,25 0,5 1 CFAM 1,74 2,0 2,3 ∆SINAD -1,8 dB - 3 dB - 4,3 dB ∆ENOB -0,3 - 0,5 - 0,7 ENOBAM = i / 2 , =1,2 ,.. 2 − 2mAM SINADAM − 4 ,74 + 20 log CF AM 6 ,02 CFAM = ( bit ) 2(1 + mAM ) 2 2 + mAM 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 46 3.2 Výsledky testování AM signálem AM FFT Test m=0.25 fc=7785Hz AM FFT Test m=0.5 fc=7785Hz 0 -50 -50 Mag [dB] Mag [dB] 0 -100 -100 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 f [Hz] 1.8 -150 2 0.2 0.4 0.6 0.8 4 1 1.2 1.4 1.6 f [Hz] x 10 AM FFT Test m=0.5 fc=12385Hz 1.8 2 4 x 10 AM FFT Test m=1 fc=12385Hz 0 0 Mag [dB] -50 Mag [dB] -50 -100 -100 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 2 1.8 4 x 10 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 1.8 2 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 47 3.2 Testování FM signálem Digitalizátor je buzen FM signálem modulačním indexem mFM= ∆ω/ωm mFM = 0,5 U n2 + ∑U uFM = U n sin ω n t + 2 km k =1, 2,.. SINADFM = m ∑ U f2i − U n2 − i = kM / 2,k =1, 2,.. ∑U 2 km k =1, 2,.. s Δω sin ω m t ωm ωn ( t ) = ωn 0 + ∆ω. cos ωmt sin ωn ( t ).cos(mFM sin ωmt ) + cos ωn ( t ). sin(mFM sin ωmt ) u FM (t ) = U n mFM ωn ωn ±ωm ωn ±2ωm 0,25 0,98 0,12 < 0,01 0,5 0,94 0,24 0,03 1,0 0,77 0,44 0,11 ENOBFM = SINADFM (dB) − 4,77 6 ,02 CFFM = 1 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 48 3.2 Výsledky testování FM signálem FM FFT Test m=0.5 FM FFT Test m=0.25 0 0 -50 Mag [dB] Mag [dB] -50 -100 -100 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 f [Hz] 2 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 4 1 1.2 1.4 1.6 f [Hz] x 10 FM FFT Test m=1 1.8 2 4 x 10 FM FFT Test m=2 0 -50 -50 Mag [dB] Mag [dB] 0 -100 -150 -100 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 1.8 2 4 x 10 -150 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 1.8 2 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 49 3.3 Testování rozmítaným signálem Digitalizátor je buzen lineárně rozmítaným sinusovým signálem s konstantní amplitudou v kmitočtovém rozsahu f1 až f2 U t t ADC (DUT) CHIRP GENERATOR data substreams I-N sampled data stream PROC 0 PROC I PROC II PROC III t − t0 ( f1 − f2 ) + f2 + ϕ ∆t u( t ) = U m . sin 2πt CHIRP-FIT ALGORITHM PROC N ENOB(f) Metodou nejmenších čtverců se určí chyba aproximace, která se ztotožní s RMSFIT t − tk 1 = ∑ X k − Um . sin 2π t ∆t (f1 − f2 ) + f2 + ϕ M k =1 M RMSFit f1 f2 f3 . . . fN ENOB = n − log 2 RMSFit 2 − n / 12 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 50 2 3.4 Testování tlumenou sinusovkou T2 Digitalizátor je buzen tlumenou sinusovkou s činitelem útlumu d T1 d = 0.016, f1 = 5kHz, f2 = 1kHz u (t ) = e −2⋅π ⋅ f ⋅d ⋅t sin (2 ⋅ π ⋅ f1 ⋅ t ) 1 CFDSW ≅ t f1(kHz) f2(kHz) d CFDSW 5 1 0,016 1,74 5 1 0,032 2,05 5 1 0,064 2,59 5 1 0,127 3,33 5 1 0,255 4,04 ENOBDSW = 2e −d π 2 - 4⋅π ⋅d ⋅f1 1 − e f2 f2 2 ⋅ π ⋅ f1 ⋅ d SINADDSW (dB) − 4,77 6 ,02 Změnou d lze měnit činitel výkyvu CFDSW a tím i obsah harmonických složek v testovacím signálu 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 51 3.4 Výsledky testování tlumenou sinusovkou p p 0 0 d = 0.016, f1 = 5kHz, f2 = 1kHz -40 Mag [dB] -40 Mag [dB] d = 0.64, f1 = 5kHz, f2 = 1kHz -20 -20 -60 -80 -100 -60 -80 -100 -120 -120 -140 -140 -160 -160 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 f [Hz] 1.8 2 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 f [Hz] 4 x 10 2 4 x 10 p 0 0 d = 0.13, f1 = 5kHz, f2 = 1kHz -40 -40 -60 -60 -80 -100 -80 -100 -120 -120 -140 -140 -160 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 1.8 2 4 x 10 d = 0.26, f1 = 5kHz, f2 = 1kHz -20 Mag [dB] Mag [dB] -20 -160 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 f [Hz] 1.4 1.6 2 1.8 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 52 3.5 Testování signálem sinx/x V T1 Digitalizátor je buzen impulsním signálem sinx/x se střídavou polaritou impulsů T2 t u (t ) = Η t + T1 T sin(2πt / T2 ) Η t − 1 2 2 t T / π 2 Sinc FFT Test, f1=1k,f2=15k,CF=5.5 Mag [dB] 0 -50 -100 -150 0.5 1 f [Hz] 1.5 T1 sin(2πt / T2 ) − 2 2πt / T2 2 T1/T2 počet tónů m CFSINC 15 17 5,5 30 31 7,8 150 143 17,3 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 53 3.5 Výsledky testování signálen sinx/x SINC CF=17.3 SINC CF=7.8 1.5 1 0.5 Amplitude [V] Amplitude [V] 1 0 -0.5 0.5 0 -0.5 0 0.5 1 1.5 -1 0 2 t [s] 0.015 -3 x 10 Sinc FFT Test f1=100,f2=15k, CF=17 0 Mag [dB] 0 Mag [dB] 0.01 t [s] Sinc FFT Test, f1=500,f2=15k,CF=7.8 -50 -50 -100 -100 -150 0.005 -150 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 0.5 1 f [Hz] 1.5 2 4 x 10 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 54 3.6 Testování exponenciálním signálem Digitalizátor je buzen exponenciálním signálem s kmitočtovou charakteristikou uIN 1 t 0 T1 uC (t ) = 1 − e T2 − t τ A(ω ) = uOUT τ ω 1 + ω0 , ω0 = 1 / τ 2 Tříparametrovou metodou nejmenších čtverců se určí chyba aproximace, která se ztotožní s RMSFIT 1 t T1 1 T2 ENOB = n − log 2 RMSFit 2 − n / 12 RMSFit = [ uk − Ae ∑ Mk 1 M ] 2 Bτ −C =1 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 55 Testovací systém NI PXI-1033 5-Slot PXI Chassis with Integrated MXI-Express Controller PXI-5422 16-bit, 200 MS/s Arbitray Waveform Generator THD 120dB SFDR 130dB Devices under test DAQ NI PXIe 6251-E 16 analog inputs, 16-bit ADC, 1.25 MS/s, 2 analog outputs, 16-bit, 1.25 MS/s Memory Depth: 256 MByte Controller Devices Digitizer NI PXI 5922 24 bit, 500 kS/s SFDR 114 dBc RMS Noise -120 dBFS Depth memory - 8 MB/ch 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 56 Porovnání výsledků testování signál Činitel výkyvu SINAD (dB) ENOB (bit) 1 tónový, 15987.41 kHz 1.4 86,6 14,1 2 tónový, 3357.87 kHz, 7359.87 kHz 2.0 86,0 14.0 4 tónové, 3357.87 kHz, 7359.87 kHz, 9784.52 kHz, 15987.41 kHz 2.8 85,4 13.9 AM signál fc = 7.78 kHz 1.7 – 2,3 86,6 14,1 FM signál, fc = 10 kHz 1.0 85,4 13.9 Rozmítaný signál, 1 kHz – 16 kHz 1,4 89,0 14.5 Tlumená sinusovka, 1 kHz – 16 kHz 1,7 - 4 86,6 14.1 Sinx/x, 170 Hz – 17kHz 5,6 – 17,4 84,8 13,8 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 57 3.5 Testování šumovým signálem D Převodní charakteristika D Vstup digitalizátoru je buzen šumovým signálem un o rozkmitu větším, než je rozsah digitalizátoru. Histogram kódových slov Metodou měření četnosti výskytu kódových slov pj se určí diferenciální nelinearity jeho převodní charakteristiky wi Di P u Pi un(t) DNLi = Šumový signál wi − 2 − n 2 −n RMS N + D ENOB = n − log 2 RMSq RMS N + D 1 1 = + n 12 2 − 2 t INLi ∑ i 2 INLj = − ∑ DNLi i =1 RMSq = 2n −2 =1 = pi − 1 2n −2 2−n 12 ENOB = log 2 2n 12 1+ n 2 −2 2n −2 INLi ∑ i 2 =2 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 58 3.5 Testování šumovým signálem s ss. složkou Vstup digitalizátoru je buzen šumovým signálem s proměnnou ss. složkou. vstupní rozsah testovaného AČ převodníku g (u) Σ Metodou měření četnosti výskytu kódových slov kumulovaného histogramu se určí diferenciální nelinearity převodní charakteristiky testovaného digitalizátoru. ∆ − krok posuvu u ∞ 1 lim ∑ f G ( µ + k .∆,σ ) − = 0 ∆ →0 ∆ k = −∞ ∆ krok posuvu signálu σ směrodatná odchylka normálního rozložení šumu P Zvlnění R průběhu signálu dosahuje při = 1 je R =5,3.10-9, což umožňuje testovat až 24 bitové digitalizátory P 0,8 0,9 R 8,00 E-14 5,30 E-11 1 5,30 E-09 1,1 1,2 1,3 1,70 E-07 2,20 E-06 1,70 E-05 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 59 3.5 Určení efektivního počtu bitů Přeladitelná dolní propust Spektrum pseudonáhodného signálu s normálním rozdělením 10 dB/dílek Spektrální výkonová hustota šumu (W/Hz) 0 1 2 5 ∆fi ENOBLP ( f j ) = 1 fj 10 f j ∆fi ENOB( fi ) ∑ i =1 0 EBWs=15MHz 25 MHz 50 MHz ∆fi = fi − fi −1 j f j = ∑ ∆fi . i =1 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 60 3.5 Měřicí systém IEEE 488 AD14 HPE3631A 2.65 V HP33120A 1.6 Vrms KH3490 2.0 kHz HP34401A 2.65 V AD845 Σ HP33120A Generátor pseudonáhodného signálu HPE3631A Regulovatelný ss. zdroj napětí KH3490 Přeladitelný filtr - dolní propust 2. řádu Butterworth HP34401A číslicový multimetr 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 61 3.5 Výsledky testování šumovým signálem Předpoklady: - nekoherentnost vzorkovacího a vzorkovaného signálu, zamezení vzniku záznějů - nutnost zpracování velkého počtu vzorků Minimální počet vzorků Nmin =≈ 2 n k2 ε2 . n počet bitů, k intervalový odhad, ε nejistota určení DNL n = 8, k = 1,96(95%), ε = 3%, Nmin = 106 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 62 3.5 Výsledky testování šumovým signálem AD14: 14 bit, 250kS/s, ENOB(1kHz) = 11,6 bit 14 ENOB [bit] nejlépe proložená sinusoida 13 DFT 12 širokopásmové hodnoty úzkopásmové hodnoty - pokles aritm. řadou 11 úzkopásmové hodnoty - pokles geom. řadou 10 9 1 10 100 1000 f [kHz] 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 63 3.6 Literatura [1] D.Belega: „Testing of ADCs by frequency domain analysis in multi-tone“. Proceedings of Romanian Academy, Series A, Volume 5, No.2/2004. [2] P.Ramos, M.Silva, A.Serra: “Simulation and Experimental Results of Multiharmonic Least-Squares Fitting Algorithms Applied to Periodic Signals”, IEEE Transaction on Instrumentation and Measurement, Vol. 55, No. 2, pp. 646. [3] P. Ramos, A. Serra: “Least Squares Multiharmonic Fitting: Convergence Improvements", IEEE Transaction on Instrumentation and Measurement 56 (4) 2007. [4] C. Luque, N. Bjorsell: “Improved dynamic range for multitone signal using model-based pre-distortion“. Metrology and Measurement Systems, vol. XVI (2009), No. 1, pp. 129-141. ISBN 0860-8229. [5] Vedral, J., Fexa, P.: ADC and DAC Testing Using Impulse Signals. International Mixed Signals, Sensors and Systems Test Workshop 2011 [CD-ROM]. Santa Barbara: University of California, Santa Barbara, 2011, vol. 1, p. 5-8. ISBN 9780-7695-4479-3. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 64 Doc.Ing. Jaroslav Roztočil,CSc. 4. GENEROVÁNÍ HARMONICKÝCH SIGNÁLŮ S VYSOKOU SPEKTRÁLNÍ ČISTOTOU 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 65 4. Generování harmonických signálů s vysokou spektrální čistotou 4.1. Požadavky na sinusový signál pro dynamické testování A/Č převodníků 4.2 Sinusové signální generátory 4.3 Generátory s vysokou spektrální čistotou 4.4 Sestava filtrů pro testování A/Č převodníků 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 66 4.1. Požadavky na sinusový signál pro dynamické testování A/Č převodníků Kvalitu testovacího signálu lze charakterizovat pomocí parametru SINAD (Signal to Noise and Distortion Ratio): P1 SINAD = 10 log PAll − P0 − P1 kde PAll - výkon všech složek signálu, P0 - výkon stejnosměrné složky, P1 - výkon základní harmonické 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 67 4.1 SINAD testovacího signálu Obecně platí: testovací signál musí mít odstup rušivých signálů výrazně vyšší než nejvyšší dosažitelný dynamický rozsah testovaného zařízení (= SNR ideálního AČ převodníku). Při testování n-bitového AČ převodníku: SNRid = 6,02n + 1,76 [dB] Požadovaný SINAD testovacího signálu: SINAD = SNRid + PR [dB] kde PR – ochranný odstup [dB], zpravidla 10 dB 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 68 4.2 Komerční generátory sinusového průběhu Zpravidla kmitočtové syntezátory na principu přímé (DDS) nebo nepřímé (PLL) syntézy. Použitelnost: pro max. 12-bitové AČP Omezující parametry: • vysoká hodnota THD (>-70 dBc) • vysoká úroveň fázového šumu • nezanedbatelná úroveň neharmonických složek (u DDS generátorů) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 69 4.2 Typické spektrum generátoru Amplituda (dBc) 0 -40 SINAD = 67 dB pro šířku pásma 10 MHz -80 -120 -160 0 2 4 f(MHz) 6 8 10 Generátor Agilent 33120A (+10 dBm, 1,053 MHz) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 70 4.2 Spektrum generátoru v okolí základní harmonické -90 S(dBc/Hz) -110 SINAD = 85 dB pro šířku pásma 200 kHz -130 -150 -170 0,953 1,003 1,053 1,103 f (MHz) 1,153 Generátor Agilent 33120A (+10 dBm, 1,053 MHz) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 71 4.2 Spektrum generátoru při použití úzkopásmového filtru -100 S(dBc/Hz) -120 SINAD = 95 dB pro šířku pásma 200 kHz -140 -160 -180 0.953 1.003 1.053 1.103 f(MHz) 1.153 Generátor Agilent 33120A (+10 dBm, 1,053 MHz) 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 72 4.3. Generátory s vysokou spektrální čistotou Na FEL ČVUT byly navrženy sinusové generátory na frekvencích 441,176 kHz, 1,053 MHz, 2,407 MHz, 4,415 MHz, 9,484 MHz, 19,507 MHz a 36,757 MHz optimalizované na nízký fázový šum. Výkon: 30 dBm (= 20 Vpp). OUT OSC PA 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 73 4.3. Schéma generátoru s vysokou spektrální čistotou 18V 12V C9 R9 L4 R2 L2 R3 C10 C5 L5 R10 C12 C4 R6 R1 R7 C8 L3 T2 C1 T1 C2 Q1 R5 R8 C7 R11 R 12 C11 C13 R4 C3 L1 C6 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 74 4.3. Fázový šum realizovaného generátoru S(dBc/Hz) -130 -150 SINAD až 130 dB pro šířku pásma 200 kHz -170 -190 -210 0,953 1,003 1,053 1,103 f(MHz) 1,153 Fázový šum realizovaného generátoru 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 75 4.4 Sestava filtrů pro testování AČP Sestava filtrů typu PP, PZ a úzkopásmová PZ navržena pro potřeby pracoviště pro testování A/Č převodníků na FEL ČVUT. Filtry konstruovány jako pasivní, použity součástky s vysokou linearitou. Induktory - vzduchové cívky bez feromagnetického jádra. Vinutí je provedeno jako jednovrstvové, pro frekvence vyšší než 1 MHz z kruhového vodiče, s mezerami mezi závity, délka cívky nejlépe menší než průměr. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 76 4.4 Sestava filtrů pro testování AČP Ladicí kondenzátory - vakuové KP1-8 nebo kvalitní vzduchové. Vazební kondenzátory - keramické vysokonapěťové K15U nebo slídové. Filtry - vestavěny v masivních měděných krytech s boxy pro jednotlivé obvody, vnitřní rozměry krytů jsou zhruba 2x větší, než rozměry použitých cívek 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 77 4.3 Sestava filtrů pro testování AČP Detail jedné sekce realizovaného filtru typu PP. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 78 4.4.1 Filtry typu PP pro zlepšení spektrální kvality signálu 0 - 2.9 dB 1.05 MHz -10 -20 -30 -40 A (dB) Schéma filtru typu PP -50 -60 -70 -80 -90 500k 1M 2M frequency (Hz) 5M 10M Frekvenční charakteristika realizovaného filtru pro f = 1,053 MHz 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 79 4.4.2 Filtry typu PZ pro měření zkreslení Input Output 0 Schéma filtru typu PZ -10 -20 -30 A (dB) -40 -50 -60 -70 - 90 dB 1. 05 MHz -80 -90 500k 1M 2M frequency (Hz) 5M 10M Frekvenční charakteristika realizovaného filtru pro f = 1,053 MHz 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 80 4.4.2 Filtry pro měření fázového šumu Schéma úzkopásmového filtru typu PZ 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 81 4.4.2 Filtry pro měření fázového šumu Frekvenční charakteristiky realizovaného filtru pro f = 1,053 MHz 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 82 Zapojení měřicího systému I Generátor Pásmová propust Testovaný A/Č převodník Počítač Měření dynamických parametrů A/Č převodníku – základní uspořádání pro nekoherentní vzorkování. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 83 Zapojení měřicího systému II Generátor Pásmová propust Atenuátor 6 dB Pásmová zádrž Spektrální analyzátor Měření parametrů signálu filtrovaného pásmovou propustí 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 84 Zapojení měřicího systému III Generátor Atenuátor 6 dB Pásmová zádrž Spektrální analyzátor Měření parametrů signálu na výstupu generátoru 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 85 Literatura Komárek, M. - Roztočil, J.: Frequency Selection of Sine Wave for Dynamic ADC Test. Measurement Science Review. 2010, vol. 10, no. 6, p. 205-208. Komárek, M. - Papež, V. - Roztočil, J. - Varga, D.: Harmonic Signal Generation with a High Spectral Purity for High Speed ADC Testing. In Proceedings of the 9th Biennial Baltic Electronics Conference. Tallinn: Tallinn Technical University, 2004, p. 247250. Komárek, M. - Papež, V. - Roztočil, J.: Sine-Wave Signal Distortion Measurement at Higher Frequencies. In 19th International Metrology Symposium IMEKO TC11. Opatija: IMEKO International Measurement Confederation TC11, 2005. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 86 Literatura Komárek, M. - Papež, V. - Roztočil, J. - Suchánek, P.: Sine-Wave Signal Sources for Dynamic Testing High-Resolution High-Speed ADCs. In IMEKO - XVIII World Congress and IV Brazilian Congress of Metrology. Rio de Janeiro: IMEKO, 2006. Haasz, V. - Komárek, M. - Roztočil, J. - Slepička, D. - Suchánek, P.: System for Testing Middle-Resolution Digitizers Using Test Signal up to 20 MHz. In IMTC/06 Proceedings of the 23rd IEEE Instrumentation and Measurement Technology Conference. Sorrento: IEEE, 2006, p. 266-270. Papež, V. - Roztočil, J.: Zdroje sinusových signálů pro testování rychlých analogově-číslicových převodníků s vysokým rozlišením. Metrologie. 2008, roč. 17, č. 3, s. 24-27. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 87 Prof.Ing.Vladimír Haasz, CSc. 5. METODY NÁSLEDNÉ KOREKCE NELINEARIT DIGITALIZÁTORŮ 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 88 5. Metody následné korekce nelinearit digitalizátorů 5.1 Možnosti korekce 5.2 Aproximace průběhu INL(n) 5.3 Porovnání uvedených metod aproximace 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) 5.5 Závěr 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 89 5.1 Možnosti korekce Důležitý parametr digitalizátorů - odchylka od linearity - INL(n) Když ostatní vlivy zanedbáme, pak pro výstupní signál obecně platí: y(n) = x(n) + INL(n). INL(n) - rozdíl mezi ideální a skutečnou převodní charakteristikou (většina výrobců udává v rámci technických parametrů pouze mezní hodnotu INL) Nelinearitu je možné částečně potlačit korekcí výstupních dat (digitalizovaného signálu) pokud je vhodným způsobem popsána. Průběh INL(n) může být rozložen na 2 složky: - low-code frequency component (LCF) - high-frequency component (HCF). 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 90 5.1 Možnosti korekce Možnosti určení INL(n) 1. Měřením četnosti výskytu kódových slov (histogramová metoda): - umožňuje výpočet obou složek INL(n), - vyžaduje záznam velkého počtu vzorků a je tedy i časově náročná 2. Z frekvenčního spektra digitalizovaného signálu (z amplitudy a fáze jednotlivých harmonických) - lze získat aproximaci průběhu INL(n), postačí řádově nižší počet vzorků - jedná se o aproximaci analytickou funkcí → nepřesnost určení INL(n), Možnosti korekce INL(n) 1. Použitím korekční tabulky získané: - přímo z výsledku histogramové metody - z aproximovaného průběhu integrální nelinearity 2. Přímou aplikací inverzní převodní charakteristiky získané z aproximovaného průběhu integrální nelinearity 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 91 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace obecným polynomem V případě obecných polynomů je INL(n) aproximována vztahem INL(n) = H max ∑ a h x ( n) = h h =0 H max h h cos (nT ) a X ∑ h 1 h =0 kde ah - koeficienty nelinearity až do řádu Hmax, Hmax - nejvyšší harmonická složka výstupního digitalizovaného signálu X1 – amplituda vstupního signálu Vztah mezi koeficienty ak a amplitudami jednotlivých harmonických Yh ve frekvenčním spektru výstupního signálu lze vyjýdřit vztahem (2n + h)! 2n+ h a X 2n+ h 1 2 n + h −1 + 2 n !( n h )! n=0 s Yh = ∑ kde s = (Hmax–h)/2 pro Hmax–h sudé a s = (Hmax–h–1)/2 pro Hmax–h liché 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 92 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace obecným polynomem V maticovém tvaru Y = X⋅a např. pro 3. řád aproximace Y0 2 Y 1 = 0 Y2 0 Y3 0 0 X1 0 0 X 12 0 2 1 X 1 2 0 0 a0 3 3 a X 1 1 4 0 a2 3 1 a X 1 3 4 a koeficienty aproximačního polynomu lze po inverzi matice X určit z −1 a=X Y 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 93 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace Čebyševovým polynomem V případě Čebyševových polynomů prvního druhu, (Th(cos(x)) = cos(hx)) c0 H max INL(n= ) + ∑ chTh (n) 2 h=2 ch jsou koeficienty nelinearity do řádu Hmax, součet od h = 2 díky orthogonalitě na interval [1; 1] Tedy Y = T⋅c a např. pro 3. řád Y0 2 0 0 Y 0 T 0 1 1 = Y2 0 0 T2 Y3 0 0 0 0 c0 0 c1 0 c2 T3 c3 Diagonální matice → zjednodušení inverze a tedy i výpočtu koeficientů ch 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 94 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace Fourierovými řadami V případě použití Fourierových řad a0 2π 2π + ∑ ak cos( N nk ) + bk sin( N nk ) INL(n) = 2 k =0 2 2 2 N −1 přičemž ak a bk pro známou INL(n) lze nalézt s použitím výrazů = ak = bk 1 2B 2 B −1 1 2B 2 B −1 ∑ INL(n) cos( n=0 ∑ INL(n) sin( n=0 2π nk ), k ∈ {0,1,..., 2 B − 1} B 2π nk ), k ∈ {1,..., 2 B − 1} B kde 2B–1 je počet kvantovacích úrovní B-bitového digitalizátoru. Dále se předpokládá, že průběh INL(n), z kterého jsou ak a bk počítány, je periodický. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 95 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace Fourierovými řadami Nechť je vstupní normalizovaný signál definován vztahem 2B = x ( m) ( X 1 cos(θ m ) + X 0 ) X FS kde XFS je vstupní rozsah převodníku, X0 jeho offset, X1 amplituda vstup. signálu a Θm = f1 / fS Pak platí: 2π k 2 −1 2π k a0 2 −1 y (m)= x(m) + + ∑ ak cos ( X 1 cos θ m + X 0 ) + ∑ bk sin ( X 1 cos θ m + X 0 ) 2 k 1= X X FS k1 FS B B 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 96 5.2 Aproximace průběhu INL(n) Aproximace Fourierovými řadami Po zjednodušení: y= ( m) x ( m) + H max ∑Y h=0 h cos ( hθ m ) kde Yh representuje h. harmonickou výstupního signálu, kterou lze vyjádřit pomocí Besselových funkcí 1. druhu Jh() řádu h, a to různým způsobem pro sudé a liché harmonické složky: 2π kX 1 2π kX 0 2π kX 0 Y2 h = 2 ( −1) ∑ ak cos + bk sin J 2h h ≥1 X FS X FS k =1 X FS 2 B −1 2π kX 1 2π kX 0 2π kX 0 h Y2 h +1 = 2 ( −1) ∑ bk cos − ak sin J 2 h +1 h≥0 X FS X FS k =1 X FS h 2 B −1 kde J2h a J2h+1 jsou Besselovy funkce. Z této soustavy rovnic pak lze určit koeficienty ak a bk. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 97 5.3 Porovnání uvedených metod aproximace Použitelnost uvedených metod aproximace průběhu INL(n) pro korekci výstupních dat z digitalizátorů závisí na: - složitosti výpočtu - přesnosti aproximace - odolnosti proti šumu, který je v digitalizovaném signálu přítomen. Za předpokladu ideálního sinusového vstupního signálu xid(n) pro výstupní signál y(n) platí y(n) = xid(n) + INLreal(n), kde hodnoty INLreal(n) byly určeny histogramovou metodou. Pro odhad INLapprox(n) byly příslušné koeficienty u všech typů aproximací vypočteny z frekvenčního spektra výstupního signálu. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 98 5.3 Porovnání uvedených metod aproximace Porovnání složitosti výpočtu: 1. Obecné polynomy Počet parametrů ah použitých při aproximaci obecným polynomem (Hmax) odpovídá nejvyšší harmonické výstupního signálu, kterou je třeba vzít v úvahu. Je tedy třeba řešit inverzi matice o rozměrech Hmax × 2Hmax. 2. Čebyševovy polynomy Počet parametrů ch použitých v aproximaci je stejný jako v předchozím případě, výpočet inverzní matice je však jednodušší (diagonální matice). 3. Fourierovy řady Počet parametrů ak a bk použitých v aproximaci Fourierovými řadami odpovídá dvojnásobku nejvyšší harmonické výstupního signálu, kterou je třeba vzít v úvahu, tedy 2Hmax. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 99 5.3 Porovnání uvedených metod aproximace Přesnost aproximace: Aproximovaný průběh INLapprox(n) vypočtený ze spektra výstupního signálu y(m) se porovná se skutečným průběhem INLreal(n) změřeným histogramovou metodou (viz kap. 2.3). Přesnost aproximace lze vyhodnotit: - ze střední kvadratické hodnoty rozdílu N −1 1 MSE = N - z jejich maximálního = rozdílu E max ∑ ( INL real (n) − INL approx n=0 ( n) ) 2 max INLreal (n) − INLapprox (n) kde N je délka obou průběhů INL(n) určená jako N = 2B–1, B je počet bitů digitalizátoru. Výsledky simulací: Pro nelinearity nižšího řádu (Hmax < 100) je ve všech 3 případech přesnost aproximace srovnatelná (MSE < 0,1 LSB2, Emax < 1,6 LSB). 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 100 5.3 Porovnání uvedených metod aproximace Vliv šumu: k výstupnímu signálu z digitalizátoru (modelovaný výstup) byl přidán další šum e(m) - bílý šum s normálním rozložením a rozptylem σ2 ADC x(m) e(m) y(m) nonlinearity + Výsledky simulací: Pro nelinearity nižšího řádu (Hmax < 100) je vliv šumu až do hodnoty σ2 = 3 LSB2 zanedbatelný. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 101 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Použití korekční tabulky Data pro korekční tabulku lze získat: 1. Přímo histogramovou metodou. 2. Z aproximovaného průběhu INL(n). Skutečná převodní charakteristika z = TF(n) = k n + INLapprox(n). Pokud INLapprox(n) - INLapprox(n+1) < 0,5 LSB pro jakékoli n, je funkce z = TF(n) monotonní a existuje i její inversní funkce n = TF–1(z). 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 102 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Použití korekční tabulky – experimentální ověření Digitalizátor NI PXI 5122, vstupní sinusový signál s velmi nízkým zkreslením, Čebyševova aproximace a) bez korekce Obr. 5.4.1 Frekvenční spektrum výstupního signálu b) po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 103 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu převodní charakteristiky Nechť je aproximován skutečný průběh INL(n) obecným polynomem = INL(n) H max h a x ∑ h (n), n ∈< −1; +1 > h=0 kde ak jsou koeficienty nelinearity až do řádu Hmax, (nejvyšší v úvahu vzatá harmonická), n normalizovaná hodnota výstupního kódu bipolárního digitalizátoru. Pokud jsou koeficienty ak známy, lze aproximovanou převodní charakteristiku vypočíst jako: TF (n) = y = n + INL(n) = n + H max h x a ∑ h h=+ a je možné k ní nalézt inverzní funkci TF −1 ( y )= n= K max k b y ∑ k k =1 kde Kmax =Hmax 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 104 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – ověření simulacemi Modelována nelinearita 3. řádu, vstupní sinusový signál, výstupní zkreslený signál, ostatní vlivy zanedbány: SINAD = 96 dB THD = -96 dB SNHR = 165 dB a) Spektrum před korekcí SINAD = 163 dB THD = -169 dB SNHR = 165 dB b) Spektrum po korekci Příliš optimistický výsledek vůči experimentům – důvod: zanedbání dalších vlivů 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 105 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – ověření simulacemi Modelována nelinearita 3. řádu, vstupní sinusový signál, výstupní zkreslený signál, bílý šum (σ2 = 60 LSB2) : SINAD = 91 dB THD = -96 dB SNHR = 93 dB a) Spektrum před korekcí SINAD = 93 dB THD = -111 dB SNHR = 93 dB b) Spektrum po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 106 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – ověření simulacemi Modelována nelinearita 3. řádu, vstupní sinusový signál, výstupní zkreslený signál, bílý šum (σ2 = 60 LSB2): c) Průběh INL(n) před korekcí d) Průběh INL(n) po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 107 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – ověření simulacemi Modelována nelinearita 3. řádu, vstupní sinusový signál, výstupní zkreslený signál, hystereze 40 LSB: SINAD = 96 dB THD = -96 dB SNHR = 155 dB a) Spektrum před korekcí SINAD = 115 dB THD = -115 dB SNHR = 155 dB b) Spektrum po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 108 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – ověření simulacemi Modelována nelinearita 3. řádu, vstupní sinusový signál, výstupní zkreslený signál, hystereze 40 LSB: c) Průběh INL(n) před korekcí d) Průběh INL(n) po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 109 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – experimentální ověření VXI HP E1430A, (10 MS/s, 23-bit), generátor SR DS360 + úzkopásmový filtr, Záznamy o délce 2x106 vzorků rozděleny na 4 segmenty, 1 použit jako referenční pro vypočet koeficientů, na zbylé 3 byla aplikována korekce. f = 20,19 kHz a) Spektrum před korekcí f = 20,19 kHz b) Spektrum po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 110 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – experimentální ověření NI PXI-5922 (24-bit do 500 kS/s, omezení na 16 bitů pro 15 MS/s), generátor SR DS360 + úzkopásmový filtr, f = 20,19 kHz. c) Průběh INL(n) před korekcí d) Průběh INL(n) po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 111 5.4 Korekce výstupních dat s použitím aproximovaného průběhu INL(n) Analytický výpočet inversního průběhu – experimentální ověření NI PXI-5922 (24-bit do 500 kS/s, omezení na 16 bitů pro 15 MS/s), generátor SR DS360 + úzkopásmový filtr, f = 1053 kHz. c) Průběh INL(n) před korekcí d) Průběh INL(n) po korekci 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 112 5.5 Závěr Z výše uvedeného vyplývá: 1. Průběh integrální nelinearity INL(n) lze z frekvenčního spektra digitalizovaného spektrálně čistého signálu aproximovat s dostatečnou přesností např. obecným či Čebyševovým polynomem. 2. Tuto aproximaci lze využít pro odhad inverzní převodní charakteristiky a následnou korekci výstupních dat. 3. Je nutno vzít v úvahu, že je korigována pouze „průměrná” integrální nelinearita INLc, nikoliv složky způsobené hysterezí, které mohou v některých případech převažovat, a to zejména při vyšším kmitočtu vstupního signálu. 4. Další značným problémem je i fakt, že průběh integrální nelinearity INL(n) je zejména v blízkosti mezní frekvence vstupního signálu značně frekvenčně závislý, takže v případě obecných širokopásmových signálů nepřipadá následná korekce výstupních dat prakticky v úvahu. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 113 Literatura [1] IEEE Std 1241-2000 Standard for Terminology and Test Methods for Analog-to-Digital Converters, New York 2000. [2] Michaeli L., Michalko P., Saliga J.: “Fast Testing of ADC Using Unified Error Model”, Proceedings of the 17th IMEKO world congress, pp. 534–537, Dubrovnik, Croatia, 2003. [3] Attivissimo F., Giaquinto N., Kale I.: “INL reconstruction of A/D converters via parametric spectral estimation”, Transactions on Instrumentation and Measurement, vol. 53, No. 4 , pp. 940-946, August 2004. [4] Janik J. M., Fresnaud V.: “A Spectral Approach to Estimate the INL of A/D Converter”, to appear in IEEE Transactions on Instrumentation and Measurement. [5] Kouřil F., Vrba K.: Non-linear and parametric circuits: principles, theory and applications, Ellis Horwood Limited, Chicheste. [6] Björsell N., Händel P.: “Achievable ADC Performance by Postcorrection Utilizing Dynamic Modeling of the Integral Nonlinearity”, EURASIP Journal on Advances in Signal Processing, vol. 2008, Article ID 497187, 10 pages, 2008. [7] Suchanek P., Haasz V.: Approaches to the ADC transfer function modeling. Proceedings of the 15th IMEKO TC4 Symposium, Iasi, Romania, September, 2007. [8] Suchanek P., Slepicka D., Haasz V.: Models of the ADC transfer function—sensitivity to noise. Proceedings of the I²MTC 2008 – IEEE International Instrumentation and Measurement Technology Conference, Victoria, Canada, May 2008, pp. 583–587. 21.9.2012 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 114
Podobné dokumenty
13.Testování digitalizátorů v časové, kmitočtové a amplitudové oblasti
SINAD2T ( dB ) 6,02 ENOB2T 4,77 20 log CF
SINAD2T ( dB ) 6,02 ENOB2T 1,25
Zde
P°i skute£ném m¥°ení získáme kone£ný po£et n nam¥°ených hodnot téºe veli£iny. Ozna£íme je x1 , x2 , ... , xn .
Skute£nou hodnotu m¥°ené veli£iny, kterou ov²em zm¥°ít nem·ºeme, ozna£íme x0 . Chyby m...
Zde - Ústav matematiky
δ−okolím bodu X0 nazýváme množinu U (X0 , δ) = {X ∈ Rn |v(X, X0 ) < δ}, případně
redukovanýmδ-okolím bodu X0 nazýváme množinu U ∗ (X0 , δ) = {X ∈ Rn |0 < v(X, X0 ) <
δ}. Dále řekneme, že bod X0 je ...
Popis laboratoří (cz)
pracovišť. Díky této spolupráci je možné rozšířit množství moderních
experimentálních zařízení na území České republiky, a tím zvýšit úroveň absolventů
připravovaných pro práci v jaderném průmyslu....
přenos dat - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu
programu Informační a komunikační technologie, ale můţe jej studovat i zájemce
z kteréhokoliv jiného oboru, pokud splňuje poţadované prerekvizity.
Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovíd...
Indukční vodivostní senzor 3700 sc
stěnu použijte vhodné upevňovací prvky. Po ukončení elektrického připojení senzoru k
digitalizačnímu mezičlenu a spojení obou polovin skříně umístěte nástěnný držák nad
střed digitalizátoru a stisk...