Amerika a) poloha, rozloha, členitost • kontinent byl

Amerika
a) poloha, rozloha, členitost
 kontinent byl pojmenován podle italského cestovatele Ameriga
Vespucciho (až do 19. století se souběžně používalo i označení
„Nový svět“)
 druhý největší kontinent (po Eurasii)
 nachází se na západní polokouli
 dělí se na:
2
 Jižní Ameriku – 18 mil. km
2
42 mil. km
2
 Severní Ameriku – 24 mil. km
hranicí mezi oběma Amerikami –
Panamská šíje
(prokopána – panamský průplav)

 Angloamerika (Kanada, USA) – hovoří se převážně
anglicky
 Latinská Amerika – hovoří se převážně španělsky a
portugalsky  románské jazyky (vznikly z latiny)
výrazně větší členitost pobřeží má Severní Amerika
 oceány: Atlantský, Severní ledový a Tichý (= Pacifik)
 moře: Beringovo, Karibské, Labradorské, Sargasové
 zálivy: Aljašský, Hudsonův, Kalifornský, Mexický
 průlivy: Beringův (nejblíže k Asii), Draekův,
Magalhãesův – pojmenovány podle slavných mořeplavců,
kteří obepluli svět
 poloostrovy: Aljaška, Kalifornie, Florida, Labrador,
Yucatán  patří k Dánsku)
 ostrovy + souostroví: Antily – Malé, Velké (Hispaniola,
Jamajka, Kuba, Portoriko)
Baffinův ostrov, Bahamy, Falklandy (pro Brity  britská
kolonie) / Malvíny (pro Argentince), Galapágy, Grónsko
(největší ostrov světa  patří k Dánsku), Ohňová země
b) povrch
 na západě kontinentu se táhne pás vysokých pohoří  Kordillery
/ Andy  nejvyšší horou celé Ameriky je Aconcagua – 6 959
metrů n. m. (v Aljašských horách se nachází nejvyšší hora Severní
Ameriky – Mount Mac Kinley
 Amerika se rozkládá na třech litosférických deskách:
 Jihoamerická
 Severoamerická
deska
 Karibská
 pohybují se směrem na západ, kde se pod ně podsouvají těžší
oceánské litosférické desky  díky tomu došlo k vyvrásnění
nejdelšího pásemného pohoří na světě  jde zde řada činných
(např. Popocatépetl – Mexiko) a vyhaslých sopek (např.
Chimborazo – Ekvádor)
činná sopka (mapová značka)

Kordillery se dělí na několik horských hřebenů:
 Pobřežní pásmo
 Kaskádové pohoří, Sierra Nevada
 Skalnaté hory
 směrem na východ převládají roviny (nížiny) a vysočiny
vysočiny:
nížiny:
 Appalačské pohoří
 Arktická nížina


Guyanská vysočina
Brazilská vysočina




Pobřežní nížina
Orinocká nížina
Amazonská nížina
Laplatská nížina
c) podnebí
 jsou zde zastoupeny všechny podnebné pásy
 kromě zeměpisné šířky a nadmořské výšky ovlivňují
charakter podnebí i oceánské proudy; Severní tichomořský
proud otepluje podnebí Aljašky; vinou studeného Peruánského
/ Humboldtova proudu vznikla jihoamerická poušť Atacama
(nejsušší na světě)
 nejsevernější část Ameriky je ovlivněná Severním ledovým
oceánem  polární podnebí s nízkými teplotami a malým
množstvím srážek
 oblasti ležící v severním mírném pásu mají převážně
vnitrozemské / kontinentální podnebí (se studenými zimami
a horkými slunnými léty)  nedostatkem srážek zde vznikly
bezlesé travnaté oblasti – stepi, které se v této části Ameriky
označují jako prérie  časté jsou zde ničivé vířivé větry –
tornáda
 v mírném podnebném pásu existují i pouště (např. Velká
solná poušť)
 v Údolí smrti (Death Halley) naměřena nejvyšší teplota na
o
světě: + 57 C
o
 mezi 40 s. š. a obratníkem Raka převládá suché a teplé
subtropické podnebí  dostatek srážek je pouze na návětří
Kordiller  za nimi ve „srážkovém stínu“ převažuje
polopouštní a pouštní krajina (např. Mexická plošina)
 pro tropy jsou typické celoročně vysoké teploty 
nejdeštivější oblast leží v Amazonii (srážky sem přinášejí
pasáty z Atlantiku)
 oblast Karibiku, pobřeží USA a Mexika ohrožují pravidelně
ničivé tropické bouře – hurikány
o
 mezi obratníkem Kozoroha a 40 j. š. – opět subtropické
podnebí  srážek ubývá směrem od Atlantiku k Andám 
vznikly zde rozsáhlé travnaté stepi – pampy

podnebí jižního mírného pásu se vyskytuje pouze v malé
části Jižní Ameriky  dostatek srážek jen na návětrné straně
And (díky západním větrům)  málo srážek v argentinské
Patagonii (drsné přírodní podmínky vlivem přílivu studeného
vzduchu z nedaleké Antarktidy)
řeky
d) vodstvo
jezera
přehrady
 Amerika patří ke třem úmořím
 Severní ledový oceán (např. Mackenzie)
 Tichý oceán / Pacifik (např. Yukon)
 Atlantský oceán (nejvíce – např. řeka sv. Vavřince,
Mississippi, Orinoko, Amazonka, Paraná + Uruguay 
společné ústí se nazývá La Plata


hranice mezi úmořími Atlantského a Tichého oceánu vede
po hřebenech Kordiller
největší a nejvýznamnější americké řeky:

Mississippi – ústí deltou do Mexického zálivu (v jeho ústí
město New Orleans); zásobárnou vody pro velká města i
zdejší zemědělské farmy; splavná pro říční lodě

Amazonka – odvodňuje území o velikosti půlky Evropy 
díky přílivu je splavná hluboko do vnitrozemí (přístav
Manaus – 1500 kilometrů od Atlantiku); o zjištění pramene
se zasloužili čeští geografové v čele s prof. Bohumírem
Jánským
drtivá většina jezer se nachází v Severní Americe  jsou
ledovcového nebo ledovco-tektonického původu – např. Velká
kanadská jezera (leží na hranici Kanady a USA), největší
zásobárnou sladké vody na světě; využívají se k lodní dopravě

Hořejší

Michiganské

Huronské

Erijské
mezi nimi turisticky hojně navštěvované

Ontarijské
Niagarské vodopády



Titicaca – v Andách (nejvýše položené jezero na světě – ve výšce
3810 metrů n. m.)
nejvyšší vodopád na světě leží v Guyanské vysočině a jmenuje
se Angelův vodopád / Salto Angel (podle objevitele – letce
Jimmyho Angela) – 979 metrů
přehrady byly většinou vybudovány na největších amerických
řekách z důvodu výroby elektřiny  největší přehrady najdeme
v Jižní Americe
e) přírodní oblasti – ochrana přírody
 přírodu v Americe významně přeměnil člověk (došlo k vykácení
lesů, travnaté stepi rozorány na pole …)
 průvodní příroda se chrání  zejména v Severní Amerika má
ochrana přírody dlouhou tradici (v roce 1872 byl zřízen
Yellowstonský národní park)  severoamerické národní parky
jsou hojně navštěvovány  peníze od turistů jsou důležitým
zdrojem příjmů pro stát
 vegetace se liší podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky
 v Americe jsou zastoupeny všechny vegetační pásy
 polární pouště – žijí zde lední medvědi, tuleni, velryby …  jedná
se o území Grónska a nejsevernější ostrovy Kanady
 tundry – ožívají pouze velmi krátkého léta  typickou vegetací
jsou mechy, lišejníky, odolné trávy a zakrslé dřeviny  domovem
pro polární lišky, sobi …  směrem na jih v krajině přibývá stromů
– lesotundra
o
 lesy severního mírného pásu – severně od 50 s. š. převažují
jehličnaté lesy – tajga  důležitý zdroj dřeva pro kanadský
průmysl  volně žijící medvěd grizzly, vlk nebo los dnes vyskytují
už jen ve Skalnatých horách a na Aljašce; směrem na jih
přecházejí v lesy smíšení a listnaté (většinou vykáceny 
ustoupily lidským sídlům a polím)
 stepi a lesostepi – zabírají střední část Severní Ameriky – prérie
(původně zde žila početná stáda bizonů)  využívají se
k pěstování obilí a chovu dobytka (kovbojové)
 pouště a polopouště – nachází se ve „srážkovém stínu“ Kordiller
(např. Mohavská poušť, Gilská poušť, Velká solná poušť)
 savany – vyskytují se ve střídavě vlhkých tropech  navazují na
tropické deštné pralesy




intenzivně zemědělsky
v povodí Orinoka – llanos
využívány
na Brazilské vysočině – campos
tropické deštné pralesy – kromě Amazonie se vyskytují i v části
Střední Ameriky  velkým problémem je jejich kácení zejména
v Amazonské nížině (ohrožení zdejší fauny – tukan, jaguár, tapír
…)
lesy jižního mírného pásu – listnáče najdeme jen na
tichomořském pobřeží  za Andami jen travnaté stepi – pampy
(zdejším pastevcům dobytka se říká gaučové)
f) historický přehled
 původní obyvatelé (Eskymáci = Inuité, nížinní i horští Indiáni)
přišli do Ameriky před asi 30 000 lety z Asie přes Beringův průliv
( patří tedy ke žluté lidské rase)  až do příchodu Evropanů žili
obyvatelé Ameriky izolovaně
 pojmenování „Indián“ vzniklo v důsledku omylu Evropanů 
Kryštof Kolumbus, který v roce 1492 připlul k americkým
břehům, se domníval, že doplul přes Atlantik do Indie
 zatímco severoameričtí Indiáni (lovci a pastevci) nevytvořili žádné
centralizované říše, tak ve Střední a Jižní Americe vznikly vyspělé
předkolumbovské civilizace

na území Mexika: Aztékové (dobyl Španěl Cortéz
– 1521)

na území Peru a dalších okolních států: Inkové
(dobyl Španěl Pizarro – 1533)
 Španělům a Portugalcům se podařilo území Střední a Jižní
Ameriky ovládnout (= kolonizovat)  tzv. Latinská Amerika (hovoří se
zde románskými jazyky, obyvatelé se hlásí ke katolictví)
 na těžkou práci v dolech a na plantážích dováželi kolonizátoři
z Afriky černochy jako otroky (v USA se označují jako
„Afroameričané“)
 většina zemí dnešní Latinské Ameriky získala nezávislost na
pyrenejských státech v 1. polovině 19. století  jako hrdina boje za
nezávislost je uctíván venezuelský generál a politik Simón Bolívar 
politickou závislost na evropských státech vyměnily za ekonomickou
závislost na Spojených státech amerických
 větší část Severní Ameriky ovládli Angličané / Britové, kteří
postupně založili na atlantském pobřeží celkem třináct osad / kolonií
 ty se nakonec osamostatnily a vytvořily 4. července 1776 Spojené
státy americké  prvním prezidentem byl zvolen hrdina „boje za
nezávislost“ Georgie Washington
 do konce 19. století se USA koupěmi území nebo válkami (např.
s Mexikem) rozšířily až k Pacifiku (od Ruska koupili Aljašku)
 původní obyvatelé byli násilím přesídlováni do nehostinných
oblastí (byly pro ně zřizovány indiánské rezervace)
 po skončení občasné války („Severu proti Jihu“) v roce 1865 se
z USA během několika let stala světová hospodářská velmoc 
toto postavení světové supervelmoci se ještě posílilo po
skončení 2. světové války (1945)
ve vlajce: 13 pruhů = 13 původních britských osad, z nichž vznikly Spojené
státy americké
50 hvězd = současný počet amerických států
g) obyvatelstvo
 na území obou Amerik žije asi 890 mil. obyvatel (celkový počet
mírně roste)
 obyvatelé jsou rozmístěni velmi nerovnoměrně (části Ameriky
jsou liduprázdné, na druhé straně atlantské pobřeží je přelidněné –
velká města)
 nejlidnatější státy (k roku 2011 – viz
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/ucebnice-zemepisu/statyjizni-ameriky-petr-daubner.html):

USA
310 mil.


Brazílie
200 mil.

Mexiko
115 mil.

Kolumbie
45 mil.

Argentina
40 mil.

Kanada
34 mil.
žijí zde zástupci všech tří lidských ras a jejich míšenci:
 běloch + indiánka = mestic
 běloch + černoška = mulat
 černoch + indiánka = zambo
Učebnice – Zeměpis světa 2 (Nakladatelství České geografické
společnosti, s. r. o.) – viz str. 4–9, 22–27