Kolumbie

Jeden rozbitý kamion na cestě do
Chocó znamená vážný problém
pro plynulost dopravy. Když se
oprava ani za asistence ostatních
řidičů nezdaří, je potřeba jej
riskantně objet po okraji kaňonu.
78
KOKTEJL 1/2010
KO1001_Kniha 1.indb 78
8.12.2009 18:22:00
TEXT A FOTO: MICHAL DVOŘÁK
Riskantní vstup na nebezpečné kolumbijské území jen
kvůli rybkám, které zná i akvarista amatér? Modré
akary mohou prozradit mnohá tajemství!
KO1001_Kniha 1.indb 79
8.12.2009 18:22:04
Hlavní jižní cesta v Chocó,
kudy denně projedou stovky
náklaďáků, autobusů a cisteren.
C
entrum rozšíření modrých
akar, kvůli nimž jsme se do
Jižní Ameriky vydali a jejichž DNA chceme později
podrobně zkoumat, leží
v Kolumbii, geograficky velmi rozmanité a členité zemi. Hlavní hřeben
And se tu rozděluje na tři hřebeny –
Západní, Centrální a Východní. Mezi
nimi vznikají údolí, kterými tečou
řeky, a fauna jednotlivých oblastí spolu
již dnes nekomunikuje. Ale bylo to tak
vždycky? Odpověď může přinést právě
genetická informace.
S Carlosem, naším bogotským spolupracovníkem, jsme byli dohodnuti
už měsíc na společné cestě do kolumbijské provincie Chocó. Když ale
mělo dojít na lámání chleba a zakoupení letenky do Quibdó, přišel e-mail,
že „guerilla už v Chocó zase někoho
unesla, takže nejedeme“. Snažíme se
nic nepodcenit, ale od bogotských biologů zažíváme vážné varování skoro
pořád. Řídit se tím, nemohli bychom
za celou dobu vyjet ani za hranice kolumbijského hlavního města Bogoty.
S bezpečností v Chocó však není radno
si zahrávat, jde o nejzaostalejší provincii v Kolumbii, pokrytou navíc z velké
části pralesem, takže tu kvůli nemožnosti kontroly mají guerillové jednotky stále své působiště.
KOLUMBIJSKÝ ZAPADÁKOV
Chocó leží na úplném západě Kolumbie a je vlastně pásem na pacifickém pobřeží země, z východu ohraničeným Andami. Místní obyvatelé jsou
převážně potomci černošských otroKaribské m.
E K VÁ D O R
PERU
80
BRAZÍLIE
Tichý oceán
VENEZUELA
Chocó
Quibdó
Bogota
KOLUMBIE
ků z časů španělských kolonizátorů,
v menšině tu žijí i indiáni kmene Emberá, ale hustota osídlení není příliš
vysoká. V provincii o rozloze Čech žije
odhadem necelý půlmilion lidí (z toho
pětina v jejím hlavním městě Quibdó).
Kolumbijská vláda vždy Chocó zanedbávala, protože leží tak trochu stranou a nemá strategické zásoby surovin.
A ke všemu tady téměř pořád prší, je
zde dokonce nejdeštivější místo na
světě. Každoročně tu spadne průměrně 9000 mm srážek, které přicházejí
z oceánu a zarazí se o Andy. Provincií
prochází jediná hlavní silnice, asfaltovaná jen na malých úsecích. Zbytek
cesty je prašný, lépe řečeno blátivý.
Rozhodli jsme se tedy do Chocó nejet, ačkoli to byla jedna z nejdůležitějších oblastí pro náš výzkum. Dostat se
do oblasti na pacifické straně Západního hřebene And (Cordillera Occidental) jsme si totiž zadali jako prioritu.
Místo plánovaného letu do Quibdó
jsme vyrazili autobusem z andské provincie Risaralda až k hranicím Chocó
s cílem nalovit ryby aspoň tam, co nejblíže Chocó. Zatímco na nádraží ve
městě La Virginia všechny autobusy
vypadaly normálně, pro nás přisupělo
velké terénní vozidlo, které vypadalo spíš jako silný náklaďák. „To víte,
KOKTEJL 1/2010
KO1001_Kniha 1.indb 80
8.12.2009 18:22:09
Náměstí v Pueblo Rico, ještě
v provincii Risaralda. Městečko
na západní straně And leží
v nadmořské výšce 1560 m.
TEXT A FOTO: ZUZANA MUSILOVÁ
Poklad, který byl
cílem putování –
sáček s akarami
modrými,
ulovenými
nakonec
přece jen
v Chocó.
ten jede až do Chocó,“ vysvětlila nám
paní, která prodávala lístky. Jako by to
všechno vystihovalo.
Hlavní trasa přes Chocó vede z důležitého kolumbijského města Medellínu (provincie Antioquía), položeného
v Andách, do hlavního města chocóské
provincie Quibdó a odtud na jih. Na
jihu se cesta stáčí opět k Andám a vede
do města La Virginia v Risaraldě. To je
vše. A právě onu jižní cestu jsme se rozhodli absolvovat. Na této silnici je hus-
tý provoz, jde o jediné pozemní spojení
s civilizovanější částí Kolumbie.
ŽÁDNÝ STRACH!
Silné trucky a autobusy, velký počet cisteren s palivem a neutuchající déšť. V autobuse plném černochů jsme stěží našli
dvě volná místa a mohli jsme se kochat
andskými výhledy (s mlhou a mraky). Po
asfaltu cesta pěkně ubíhala. Poslední běloši vystoupili na dalších dvou zastávkách
a dál už jedeme sami. Blížíme se k Chocó
Cílem expedice
ice
bylo zajistit
dostatek ryb
akar modrých
k fylogenetické
lářů
analýze. DNA exemplářů,
odchycených při expedici do Chocó, se nyní
zkoumá v České republice.
Akara modrá (Andinoacara pulcher) je
ryba z čeledi vrubozubcovitých. DNA ryb
obsahuje důležité informace o historii řek
a související krajiny. Ukrývá například údaje,
ve kterých oblastech docházelo ke kontaktům
a které lokality jsou dlouho izolované. Na
základě známé rychlosti vzniku mutací v DNA
lze dokonce události v minulosti datovat!
Před deseti miliony lety byl největší řekou
jižní Ameriky veletok, tekoucí od jihu na sever,
v místech, kterými dnes prochází hřeben And.
Amazonka s dnešním směrem toku byla jen
krátká řeka na východě kontinentu. Zbytek
dnešní Amazonky tekl na opačnou stranu
a vléval se právě do severojižní prařeky.
Posuvem litosférických desek se celý
kontinent mírně naklonil a obrovské masy
vody začaly odtékat směrem na východ.
Vznikla
současná
Amazonka.
Pozůstatkem
severojižní
prařeky je
kolumbijská
Magdalena.
KOKTEJL 1/2010
KO1001_Kniha 1.indb 81
CO VĚDÍ JEN RYBY
Z malé obce, založené
v roce 1884, vyrostlo
Pueblo Rico v městečko, které má dnes
kolem jedenácti a půl tisíce obyvatel.
81
8.12.2009 18:22:19
Silnice vede kopci se strmými srázy
nad říčními koryty. Největší řeky oblasti
– Atrato, San Juan a Baudó – mají
bezpočet přítoků.
DOBA NÁSILÍ TRVÁ
Domorodé děti z vesnice Playa
de Oro. Jedinými bělochy v obci
jsou majitelé místní hospody.
Po vraždě
opozičního
politika Jorga
E. Gaitána
v dubnu 1948
následovalo
v Kolumbii osmnáctileté
období La Violencia
(Násilí) s bezradnou vládou,
rozsáhlými boji na venkově
a stovkami tisíc
mrtvých.
Od té
doby už
vláda
nikdy nebyla
schopna získat
kontrolu nad
celou zemí.
Levicové
partyzány tu
představují především
silná guerilla FARC a méně
početná ELN. FARC se na
rozd od ELN angažuje
rozdíl
o
v obchodě
d
s drogami
j
a jejím
čle
členům
o
se občas
a začíná vytrvale pršet. Najednou skončil
asfalt a teprve teď je jasné, k čemu silný
autobus. Cesta dál je už nezpevněná, plná
kamenů a navíc vymletá od neustálého
deště a jízdy náklaďáků. Pohybujeme se
nyní asi desetikilometrovou rychlostí
a čas od času prudce nadskočíme až ke
stropu. Nikoho z cestujících to evidentně
příliš nepřekvapuje.
Brzy zastavujeme a zdá se, že to bude
na delší dobu. Někde před námi se porouchal kamion a cesta je tím zacpaná
v obou směrech. Objet kamion totiž znamená notný kus odvahy, protože je nutné
jet těsně po okraji silnice, za kterým je
prudký sráz do řeky. Po hodině neúspěšného pokusu o opravu, kterého se účastní
většina řidičů ostatních náklaďáků, dojde
prvnímu z nich trpělivost a opatrně projede kolem torza stojícího kamionu. Všich82
přezdívá nejbohatší levičáci
světa.
K zabíjení domorodého
obyvatelstva docházelo
i v roce 2009. V Chocó se
tak dělo zejména podél řeky
Baudó. V oblasti působí
také další ozbrojené
gangy. V roce 2002 tady
proběhl krvavý masakr, kdy
se střetli příslušníci
guerilly FARC
s paramilitaristy a při
bojích zahynulo 119
civilistů.
ni napjatě přihlížejí a určitě vzpomínají na
měsíc starou nehodu, kdy se v Chocó utrhl kus silnice pod plným autobusem a ten
se zřítil ze srázu do řeky. Kamion projel
v pořádku a kolona se dává do pohybu.
Když jedeme my, mrazí nás v nohou při
pohledu na prázdnotu pod námi.
Náš cíl Santa Cecilia je poslední vesničkou před hranicemi provincií Risaralda
a Chocó, ale už z autobusu vidíme, že to
není dobrá lokalita: místo poklidné říčky
rozbouřená řeka a ze všech přítoků jsou
spíš malé vodopády. V takové vodě naše
ryby nebudou. Začínáme si tedy pohrávat s myšlenkou zůstat ve voze a dojet až
do zapovězeného Chocó. Jen do prvního
městečka, nalovit ryby a zpátky. Řidičům
autobusu se to vůbec nezdá jako špatný
nápad a také příslušníci místní policie
nás uklidňují, že není důvod se bát. Tak
tedy jedeme! Déšť mezitím hodně zesílil,
Chocó si asi nehodlá udělat ostudu.
Opouštíme poslední město před hranicemi a za chvíli jsme v Chocó. Nic se nezměnilo, jenom od hranic přibylo trochu
policejních kontrol u cesty. Po chvilce
projíždíme jednou z nich a opět se ptáme
na bezpečnost. Policajt nechápe, že by
mohl být nějaký problém. „Já včera přijel
až z Quibdó a všechno je naprosto v pohodě!“ dodává.
ÚSPĚŠNÝ LOV
V Playa de Oro, což je náš nový cíl,
vystupujeme už za hluboké noci. Autobus nabral kvůli porouchanému kamionu pozpoždění, takže nám cesta dlouhá
150 km trvala osm hodin. Vesničku tvoří pár domků kolem silnice a hospoda,
kterou vlastní jediní běloši v obci. Je tu
i jednoduchý hotýlek pro řidiče kamionů
a taky pro nás, poněkud exotické hosty,
přicházející krátce před půlnocí. Majitelka hotelu nemá ani klíče, ale prý bude
celou dobu hlídat.
Hotýlek je strohý – betonová místnost
s betonovou postelí a proleželou matrací.
Bušení vody do střechy vytváří zvukovou
kulisu a neutuchající bouřka je s námi
celou noc. Do rána bouřka odejde, déšť
nikoliv. Když prší trochu méně, jdeme se
podívat po lagunách s rybami. V povzdálí zlověstně hučí mohutná řeka San Juan
a my hledáme „naše“ malé ryby. Nakonec je nachytáme v zatopené pískovně,
bereme je do pytlíku a mizíme.
KOKTEJL 1/2010
KO1001_Kniha 1.indb 82
8.12.2009 18:22:34
Původními obyvateli jsou lidé
z kmene Emberá (doslova
„kukuřiční lidé“). Chocó je jednou
z mála oblastí, kde ještě žijí
tradičním způsobem v komunitách.
vyrážíme autobusem pryč, tentokrát ale
po asfaltované silnici do hlavního města
provincie Chocó. Po cestě míjíme několik vojenských hlídek. Dozvídáme se, že
cesta do Medellínu trvá šestnáct hodin
a vede zpět, tedy jižní cestou, po níž jsme
právě přijeli, protože severní cesta je od
nehody zříceného autobusu stále neprůjezdná. Tak jsme se rozhodli, že ráno poletíme zpět, alespoň tak stihneme předat
živé ryby exportérům do Evropy. Během
třiceti šesti hodin v Chocó jsme stihli poznat jeho podstatu. Za celou dobu tu nepršelo jenom jednu hodinu.
Projekt byl podpořen Expedičním fondem,
partnerem je magazín Koktejl.
ZUZANA MUSILOVÁ
DOST UŽ DEŠTĚ!
Napadá nás kacířská myšlenka – co
takhle místo osmi hodin zpět po rozbité
cestě dojet až do Quibdó, centra samého
Chocó, a odtud zkusit severní cestu do
Medellínu? Silnice jsou hlídané, každých
pár kilometrů míjíme vojenskou posádku
a autobusů jezdí hodně. Zdá se, že když
se budeme držet hlavní cesty a vesnic,
nemělo by se nám nic stát. Posedíme
u bělochů na pivě a čekáme na autobus
do Quibdó. Přeplněný se přicourá za dvě
hodiny a jsme opět na cestě.
Necháme se vyhodit ve vesničce Cértegui, tentokrát už v povodí řeky Atrato, a místní chlapec nás dovede k řece.
Kousek proti proudu se těží zlato a hučí
tu motorové pásy, kterými zlatokopové
promývají substrát. I tady jsme rychle hotovi, ryby byly hned u břehu. Brzy už zase
*1983, studentka
doktorského studia
Přírodovědecké fakulty na
Univerzitě Karlově v Praze.
Vystudovala zoologii
a zabývá se pátým rokem
jihoamerickými rybami,
studuje jejich fylogenezi (příbuzenské vztahy)
a biogeografii (rozšíření v evolučním pohledu).
Ke studiu využívá moderní molekulární metody,
např. sekvenace DNA.
INZERCE
7. kolo soutěže
Expedičního fondu začíná!
Co je to vlastně Expediční fond?
Expediční fond podporuje cestovatelské, humanitární a vědecké projekty, obsahující prvek dobrodružství nebo objevování. Veškeré prostředky byly získány ve spolupráci s našimi partnery, těmi jsou Koktejl, HUMI, KATADYN, GUMOTEX, Evropská cestovní pojišťovna, Lonely Planet a Hedvábná stezka. Oficiálními partnery, spolupracujícími zejména na odborném
hodnocení přihlášených projektů, jsou Česká speleologická společnost a Český horolezecký svaz a časopis Vesmír.
Kolik peněz se rozděluje?
Pro vybrané projekty je připraveno 215 000 Kč, a to jak ve finanční hotovosti, tak v produktech firem HUMI, KATADYN
a GUMOTEX.
A kdo že se může do soutěže přihlásit?
Kdokoliv. Soutěže Expedičního fondu se každoročně zúčastní mladí začínající vědci, sportovci a dobrodruzi i zkušení
borci.
Napřed si pozorně přečtěte podrobná pravidla soutěže. Můžete se inspirovat našimi radami či minulými projekty. Pak už
stačí jen vyplnit jednoduchý přihlašovací formulář a poslat jej do 31. 1. 2010 na adresu [email protected].
Bližší informace najdete na www.expedicnifond.cz
Těšíme se na všechny přihlášené expedice!
Další dotazy zasílejte na e-mail [email protected].
Děkujeme všem partnerům Expedičního fondu,
bez jejichž pomoci a podpory by se nám naše práce nemohla podařit.
KOKTEJL 1/2010
KO1001_Kniha 1.indb 83
83
8.12.2009 18:22:46