Výroční zpráva GZ 2006

Transkript

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,
v.v.i.
Praha Uhříněves
Výroční zpráva
Národního programu
uchování a využití
genetických zdrojů
hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel
za rok 2006
Praha 2007
Výroční zpráva
Národního programu
uchování a využití
genetických zdrojů
hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel
za rok 2006
Národní referenční středisko
pro genetické zdroje hospodářských zvířat
VÚŽV, v.v.i
104 00 Praha Uhříněves
Autoři zprávy
Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor
Prof. Ing. Václav ŘEHOUT, CSc., Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Doc. Ing. Mgr. Ivan MAJZLÍK, CSc.
(česká červinka)
RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc.
(přeštické prase)
Zdena DYKOVÁ, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC
(starokladrubský kůň)
Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc.
(huculský kůň)
Blahoslav POLÍČEK
(slezský norik a českomoravský belgický kůň)
Dr. Ing. Michal MILERSKI
(valašská a šumavská ovce)
Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD
(bílá a hnědá krátkosrstá koza)
Prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Martin DUŠEK
(králíci)
Ing. JAN KAPLAN, Jana KORBOVÁ
(nutrie)
Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Helena GARDIÁNOVÁ, PhD., Ing. Vlastislav Machander, PhD.
(drůbež)
Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc.
(ryby)
Ing. Dalibor TITĚRA, CSc.
(včela kraňská)
Použité zkratky
CBD
CHM
ČMSCH
ČZU
EAAP
ERFP
FAO
GZ
ID
JU
MZe
MZLU
MŽP
NRS
NSB
PK, HPK
RGZ
UNEP/GEF
ÚŽFG AV
VÚRH
VÚŽV
Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti)
Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD)
Českomoravský svaz chovatelů
Česká zemědělská univerzita Praha
European Association on Animal Production – Evropská asociace pro živočišnou výrobu
European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources – Evropské referenční
středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat
Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a
zemědělství OSN)
genetický zdroj
inseminační dávka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ministerstvo zemědělství ČR
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno
Ministerstvo životního prostředí
Národní referenční středisko pro genetické živočišné zdroje
Národní strategie biodiverzity
Plemenná kniha, Hlavní plemenná kniha
Rada genetických zdrojů
United Nations Environmental Protection – Global Environmental Facility (Pomocný úřad pro
ochranu životního prostředí při OSN)
Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Národní program uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel
Obsah
PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2006
str. 5
Činnost Národního referenčního střediska
7
Meziresortní spolupráce
7
Mezinárodní aktivity
8
Propagace a veřejná informovanost
10
Kryokonzervace
11
Finanční zajištění
15
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ
ZAŘAZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU
Česká červinka
18
Český strakatý skot
20
Přeštické černostrakaté prase
21
Starokladrubský kůň
24
Slezský norik a Českomoravský belgický kůň
29
Huculský kůň
32
Šumavská ovce
36
Valašská ovce
37
Bílá a hnědá krátkosrstá koza
40
Králíci
42
Nutrie
44
Česká slepice zlatě kropenatá, česká husa
45
Ryby
49
Včela medonosná kraňská
52
4
Plánované aktivity „Národního programu uchování a využití genetických
zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2006.
Pro rok 2006 byly plánovány následující aktivity:
• účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, specializovaných
přehlídkách a svodech plemen zařazených do Národního programu s cílem informovat
chovatele o inovaci Národního programu
• průběžné zajišťování, vyhodnocování a doplňování dat o genetických zdrojích v souladu
s požadavkem mezinárodní kompatibility podle požadavků FAO/CBD
• průběžné zajišťování kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců
a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko a v pracovním depozitu VÚŽV Kostelec
nad Orlicí
• inovace skladovacího systému genobanky, kontrola uskladněného materiálu, pokračování
v molekulárně genetických popisech plemen
• návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených
metodik
• účast na mezinárodních projektech a mezinárodní prezentace výsledků Národního
programu
• účast na pravidelném jednání Komise pro genetické zdroje FAO
• zvyšování veřejné informovanosti a podchycení veřejného zájmu o problematiku ochrany
biodiverzity formou přednášek, přípravy a poskytování cíleně koncipovaných materiálů
(instruktážní publikace, video, DVD)
• dopracování nové samostatné vyhlášky o genetických zdrojích zvířat
• zpracování nového Národního programu zvířat (v rámci novely Národního programu
konzervace a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství), zpracování
a oponentní projednání nových metodik udržování GZ podle novely Národního programu
• posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních
sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů
Rok 2006 byl zaměřen na podporu managementu genetických zdrojů plemen koní s prioritami:
• kryokonzervace semenných dávek chladnokrevných a huculských hřebců
• zpracování metodiky chovu a pracovního výcviku chladnokrevných plemen koní, včetně
DVD formátu a její ověřování v praxi
5
Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny
smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty :
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Asociace chovatelů huculských koní
Asociace svazů chovatelů koní ČR
Centrum rozvoje slezského norika Hradčany
Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Český svaz chovatelů
Jihočeská univerzita České Budějovice – Zemědělská fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický
Vodňany
Klub chovatelů českých hus
Klub chovatelů českých plemen slepic
Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Rybářské sdružení ČR
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
6
Činnost Národního referenčního střediska (NRS)
Jednání Rady genetických živočišných zdrojů
Během roku 2006 se uskutečnila dvě zasedání Rady, z nich první projednalo výsledky
Národního programu za rok 2005 (výroční zprávu) a zajištění aktivit v roce 2006, další se
zaměřila na oponentní projednání nových metodik, návrh sazeb dotační podpory a plnění
stanovených aktivit. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných
kapitolách této Výroční zprávy.
Příprava nových metodik
V průběhu roku 2006 vstoupila v platnost novela zákona č. 154/2000 Sb. upravující nově problematiku
genetických zdrojů a stanovující zásady Národního programu, které dále upřesňuje nová samostatná
vyhláška č. 477/2006 Sb. o genetických zdrojích. Zásadní inovace Národního programu plynoucí
z nového právního rámce si vyžádala i zpracování nových metodických postupů. Kromě oponovaných
kompletních metodik byly připraveny i zkrácené verze pro účastníky resp. nové zájemce o účast
v programu.
Meziresortní spolupráce
Národní strategie ochrany biodiverzity – redakční rada informačního portálu
biodiverzity
Národní koordinátor je členem Vědeckého poradního sboru Rady pro biodiverzitu při MŽP
a členem redakční rady globálního informačního portálu biodiverzity CHM, do kterého NRS
pravidelně
poskytuje
relevantní
informace
a
aktuality
genetických
zdrojích
(http://www.chm.nature.cz/)
Závěrečným seminářem skončil projekt UNEP-GEF zaměřený na zvyšování kapacit pro
využívání genetických zdrojů. (Roudná M.(ed), 2006: Assessment of Capacity-building Needs
for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity
Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic. MŽP2006, 86 p.
(závěrečná zpráva projektu)
Projekt koordinovaný MŽP měl za cíl zmapovat
stav kapacit podmiňujících přístup
ke všem národním genetickým zdrojům, jejich setrvalé využívání a ochranu. V jeho rámci byly
mimo jiné zpracovány modelové dohody pro získávání a poskytování genetického živočišného
materiálu a terminologický česko - anglický slovník biodiverzity a zorganizováno několik
seminářů, kde byly prezentovány otázky související se živočišnými genetickými zdroji (Mátlová
V.: Genetické zdroje hospodářských zvířat; Mátlová V.: Ochrana genetických zdrojů - úloha
veřejné informovanosti a cíleného ovlivňování spotřebitelů. In Roudná M.(ed) Sborník
ze seminářů projektu UNEP/GEF Genetické zdroje – jejich ochrana a dostupnost. MŽP 2006, 56 p).
7
Mezinárodní aktivity
Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska
pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské
asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2006 se toto jednání uskutečnilo v Antalyi
(Turecko). Aktivity 31 členských států v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů
hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou
dostupném na webových stránkách ERFP (http://www.rfp-europe.org).
Národní koordinátor ČR je pro funkční období 2005 – 2008 členem Řídícího výboru ERFP jako
zástupce členských států regionu CEE (střední a východní Evropa). V roce 2006 se konala
dvě zasedání tohoto výboru (Paříž, duben 2006 Antalya, září 2006).
Řídící výbor ERFP po dohodě s Evropskou komisí (Directoriate General Agriculture) s podporou
agentury TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange - Directoriate General
Enlargement) zorganizoval konání pracovního semináře „21338 Workshop on Legal and
Strategic Aspects of Animal Genetic Resources in Europe“ v lednu 2006. Národní koordinátor
ČR byl požádán o prezentaci dvou příspěvků do jeho programu. (State of AnGR in the New
Member States – Example of the Czech Republic, Breeding programs for AnGR - Examples
of national legislation) Oba příspěvky jsou dostupné na http://taiex.cec.eu.int/
Zásadním úkolem ERFP v roce 2006 bylo vypracovat konsolidovaný návrh evropských
strategických priorit pro připravovanou globální strategii FAO (viz dále). Na podkladě závěrů
z předchozí e-mailové konference byly tyto materiály zpracovávány jak během zasedání
v Antalyi, tak zejména během jednání v Římě (CGRFA), jehož cílem bylo nalézt konsensus
v rpřístupu k principiálním otázkám a problémům ochrany genetických zdrojů při respektování
specifik a požadavků všech regionů světa.
V rámci ERFP se ČR v roce 2006 účastnila následujících projektů :
• Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (závěrečná publikace ERFP,
2006: Genetic Resources of Heritage Sheep Breeds Across Europe, their value and
conservation. Jones S., Bowles D.J. (eds) 2006, 221 p. dostupná ve VÚŽV)
• Konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (závěrečná publikace
ERFP, 2006: Possible way of conservation the multipurpose Tsigai and other indigenous
sheep breeds in Central, Eastern European and Balkan countries" dostupná ve VÚŽV).
Během pracovního semináře ERFP v Hannoveru v dubnu 2006 byla také uvedena do provozu
evropská databáze genetických zdrojů EAFBIS, přímo propojená s globální databází FAO,
takže se zjednoduší mezinárodní výměna informací ke které jsme vázáni odpovídajícími
mezinárodními dohodami. http://efabis.tzv.fal.de/
V součinnosti s programem ERFP byl zahájen i program mezinárodní spolupráce a podpory
dalších regionálních středisek, konkrétně organizace střediska pro Střední Asii. Národní
středisko ČR bylo požádáno o prezentaci systému a koordinace ochrany genetických zdrojů
a možných aplikací pro region Střední Asie na konferenci v Almaty (Программa сохранения
и использования Генетических Ресурсов Животных, dostupné na:
http://www.rfp-europe.org v sekci Documents/Presentations)
8
Jednání Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA 2006)
FAO zpracovalo všech 169 národních zpráv projektu AnGR – SoW (Genetické živočišné zdroje
– stav světa) a připravilo První globální zprávu. Verze zprávy před jejím schválením globální
konferencí v Interlaken (Švýcarsko) v září 2007 je dostupná na:
http://www.fao.org/ag/againfo/programmes/en/genetics/documents/AH473e00.pdf
Připomínky k této zprávě a projednávání globálních Strategických priorit pro Akční plán, který
bude přijat na jednání v Interlaken byly hlavní náplní zasedání Komise pro genetické zdroje při FAO
(CGRFA) v prosinci 2006. Protože se bude jednat o dokument globálního významu a závaznosti, je
nezbytné, aby byly zohledněny priority všech členských zemí OSN. U zemí EU se předpokládá
koordinovaný přístup zejména k otázkám stanovení regionálních (evropských) priorit a přijetí
rozhodnutí o:
mezinárodně závazné právní úpravě výměny genetických zdrojů (tzv. princip
zodpovědného exportu genetiky, který nebude vytlačovat místní a původní plemena),
regulaci ochrany práv duševního vlastnictví ve vztahu ke genetických zdrojům,
mezinárodním mechanizmu finančního zajištění genetických zdrojů (s vyplývajícími
povinnostmi a závazky jednotlivých státních rozpočtů).
K přípravě evropských pozičních materiálů se proto za účasti národního koordinátora průběžně
uskutečňují další jednání (Expert Workshop on Enhancing Compliance with Access & BenefitSharing Requirements, Brusel, říjen 2006, únor 2007).
Problematika ochrany práv duševního vlastnictví byla i náplní konference „Livestock
Biodiversity, Indigenous Knowledge and Intellectual Property Rights: Opportunities and
Threats“, v Bellagio (březen 2006), v jejímž rámci byl národní koordinátor pozván k prezentaci
příspěvku European systems of breed conservation - dostupná na:
http://www.pastoralpeoples.org/bellagio/presentations.htm).
9
Propagace a veřejná informovanost
Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se
jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech
(Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.). Také při
všech výstavách Českého svazu chovatelů jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena
a prezentována.
Nejefektivnějším způsobem prezentace Národního programu veřejnosti a jsou kontaktní
a interaktivní aktivity, uskutečnované specializovanými institucemi, středisky ekologické
výchovy, zoo-koutky apod. Z nejaktivnějších je možné uvést středisko v Praze – Hostivaři
(Toulcův dvůr). Farma Toulcova dvora slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá
je při výukových programech pro všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých.
Ve školním roce 2006 na farmě proběhlo 197 programý pro 3200 dětí přímo zaměřených
na domestikaci a původní plemena, kde jsou děti se zvířaty v přímém kontaktu.
Areál Toulcova dvora je také oblíbeným místem pro volnočasové aktivity rodin, každoročně jej navštíví
cca 15.000 osob a jejich hlavní zájem se soustřeďuje na farmu s hospodářskými zvířaty. Na stájích a
výbězích zvířat jsou instalovány informačními tabule seznamujícími s národními plemeny.
V rámci ekologické výchovy pro školy se v roce 2006 uskutečnila přednáška o biodiverzitě a jejím
významu pro zemědělství v rámci akce „Ekotýden na Ohradní“ pro gymnasium Elišky Krásnohorské
v Praze – Michli. Navázaný kontakt pokračuje v roce 2007 rozšířeným programem interaktivního
semináře na téma Biodiverzita: víme co jíme? pro mladší ročníky
a téma (Agro) Biodiverzita:
souvislosti a dilemata, pro starší studenty.
10
Kryokonzervace
Formou kryokonzervace jsou uchovávány v současné době inseminační dávky, v menší míře embrya. Pro
účely charakterizace, molekulárně-genetického popisu, hodnocení a srovnávání plemen je dále ukládán
biologický materiál (krev, sliny, chlupy, svalová tkáň, ploutve, peří) pro izolaci DNA. Hlavní depozit
materiálu GZ skotu, koní, prasat, ovcí a koz je zajištěn v kryobance ČMSCH Hradištko. Genetický materiál
ryb je deponován v kryobance Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech,
biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn
a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově.
V průběhu roku 2006 byla dokončena adaptace určených prostor pracoviště VÚŽV Kostelec nad
Orlicí na další genobanku pro uskladnění duplikátů materiálu uloženého v bance Hradištko
a pro jeho manipulaci za účelem prověřování kvality kontrolní inseminací resp. aplikací embryí.
Jednání o udělení příslušné veterinární licence regulérní banky semene je komplikováno platným
zákonným předpisem, který se zařízením podobného typu neuvažoval a de facto jej proto
v současné době nemůže uznat.
U skotu od roku 2003 žádné nové ID ani embrya nebyly získány, zásoby u červenostrakatého
skotu jsou dostačující, u červinek jsou limitovány nízkým počtem žijících jedinců resp. absencí
vhodných plemeníků.
Rok 2006 byl přednostně zaměřen na kryokonzervaci ID koní, zejména chladnokrevných plemen
a huculských koní, u všech těchto plemen je v současné době zakonzervováno po sedmi hřebcích.
ID soukromých hřebců byly připraveny ve středisku Equinní Reprodukční Centrum Mnětice
a zajištěny formou nákupu.
Kryokonzervaci ID u kanců, beranů a kozlů zalištuje pracoviště VÚŽV Kostelci n.Orlicí, provádí ji
přímo v chovech.
Přeštické prase černostrakaté: Celkově je zakonzervováno 65 plemenných kanců ze všech exitujících 13
linií. Ejakulát od každého kance je zamrazen ve 30 - 80 pejetách s koncentrací 5mld aktivních spermií.
Motilita spermií po rozmrazení se pohybuje mezi 30-50% s 60-70% využitelností pro inseminaci.
Z důvodu ohrožení bylo v r. 2006 zakonzervováno také sperma
7 kanců českého výrazně masného
plemene.
11
Šumavská a valašská ovce, koza krátkosrstá bílá a hnědá: odběry a zmrazování spermatu beranů a kozlů
jsou zajišťovány přímo v chovech. Sperma je zamrazeno v 10-20 pejetách
od každého plemeníka
s koncentrací 100-200 miliónů aktivních spermií.
Celkově je zamrazeno sperma od 43 plemenných beranů šumavského plemene, 15 beranů valašského
plemene, 11 kozlů hnědého a 13 kozlů bílého plemene.
V kryobance VÚRH JU ve Vodňanech byly v roce 2006 zamraženy dávky spermatu ryb - kapra
jihočeského lysce, třeboňského šupináče, C434, jesetera malého a pstruha obecného f. potoční šumavské
populace. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml
kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml.
Praktické možnosti kryokonzervace spermatu nebo embryí včely medonosné stále ani
ve světovém
měřítku k dispozici nejsou. Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly ve VÚVč v Dole
pokusně odebrány další soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic
a trubců. Tyto vzorky,
uchovávané v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty (což je technicky i ekonomicky
výhodnější, než kryokonzervace) byly pokusně použity k analýzám
na sekvenátoru DNA a
porovnávány s možností uchování celých těl včel v dehydrovaném stavu pro účely genetické banky. Pro
dlouhodobé sbírkové účely byly nově zavedeny mechanicky odolné papírové tubusy opatřené dutými
zátkami pro vložení desikačních silikagelových kuliček. Rychlý rozvoj techniky sekvenace včelí DNA
umožní v budoucnu orientaci v genovém poolu
i v hybridních populacích a může pomoci při záchraně
a případné rekonstrukci genetických zdrojů.
Akutní výskyt ptačí chřipky a z něj plynoucí možné ohrožení znovu otevřel otázku
kryokonzervace GZ drůbeže. Rada GZ projednala návrh zahájení programu dlouhodobého
uchovávání zamražených semenných dávek, embryonálních tkání nebo testikulárních buněk
drůbeže. Po vyhodnocení jeho finanční náročnosti a zvážení odhadované úspěšnosti následného
využití konzervovaného materiálu v relaci s ostatními dostupnými opatřeními rozhodla pro rok
2006 tento program nezahajovat.
K 31.12.2006 je v kryobankách deponován následující genetický materiál plemen zařazených
do Národního programu:
Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobankách
Kryobanka Hradišťko k 31.12.2006
Plemeno
česká červinka
český strakatý skot
starokladrubský kůň
huculský kůň
slezský norik
českomoravský belgický kůň
přeštické prase
koza bílá krátkosrstá
koza hnědá krátkosrstá
šumavská ovce
Embrya
počet
135
952
0
0
0
0
0
0
0
0
Inseminační dávky
počet plemeníků
počet dávek
4
7 196
22
12 440
28
1 136
5
291
7
445
7
335
42
2287 pejet
8
179
10
220
25
566
12
Tab.2 – Přehled genetického materiálu v pracovních depozitech
Depozit Kostelec n. Orlicí
Embrya
počet
0
0
0
0
0
0
počet plemeníků
počet dávek
23
1310 pejet
7
468 pejet
5
75
1
12
18
335
15
282
Depozit IS Homole (Jihočeský chovatel)
Embrya
Plemeno
počet
Česká červinka
0
počet plemeníků
počet dávek
6
1 111
Plemeno
přeštické prase
české výrazně masné prase
koza bílá krátkosrstá
koza hnědá krátkosrstá
šumavská ovce
Valašská ovce
Tab.3. Přehled kryokonzervovaných dávek ryb (počty mlíčáků a počty zamražených dávek) VÚRH JU Vodňany
Druh
Plemeno/linie
Kapr
jihočeský lysec BV
pohořelický lysec
synt. linie C434
synt. linie C435
telčský lysec
třeboňský šupináč
jihočeský kapr šupinatý C73
žďárský lysec Žď-L
milevský lysec MV
mariánskolázeňský kapr MLš
Lín obecný
lín velkomeziříčský
lín hlubocký
lín táborský
lín modrý
lín zlatý
sumec hodonínský
sumec vodňanský albinotický
sumec vodňanský
čistý druh
čistý druh
Sumec velký
Jeseter malý
Vyza velká
Pstruh obecný
šumavská populace
Počet
mlíčáků
6
10
16
10
10
18
5
12
10
10
23
50
46
6
12
9
2
2
24
1
13
Počet
dávek
84
100
164
100
100
180
50
228
100
100
60
59
34
25
85
90
20
20
240
40
160
Rok
1998,99,2006
2001
1998,2003,06
2002
2002
2001,03,06
2003
2004
2005
2005
1999,2000
1999,2004
1998,2004
2000
2000
2000,2004
2000
2000
1999,2001,06
2000
2005,06
13
Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, kryobanka ÚFGZ ČAV Liběchov
Druh
Plemeno
Druh tkáně
Počet vzorků
kapr obecný
žďárský lysec
krev
99
kapr obecný
žďárský šupináč
krev
41
kapr obecný
milevský lysec
krev
42
kapr obecný
telčský lysec
krev
90
kapr obecný
mariánskolázeňský šupináč
krev
130
kapr obecný
třeboňský šupináč
krev
145
kapr obecný
pohořelický lysec
krev
50
pstruh duhový
PdM
krev
33
pstruh duhový
PdD66
krev
32
Tab. 5. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, kryobanka VÚŽV Uhříněves
Druh a plemeno
Skot : česká červinka
německá (hessenská a vestfálská) červinka
polská červinka
český strakatý skot
ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus,
charolais)
Ovce: šumavská ovce
valaška
zušlechtěná valaška
ostatní plemena (cigája, charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino,
oxford down, německá dlouhovlnná)
Kozy: bílá krátkosrstá koza
hnědá krátkosrstá koza
ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine, anglonúbijská)
Koně: starokladrubský kůň
slezský norik
českomoravský belgik
Huculský kůň
Drůbež: česká zlatá kropenka
česká husa
ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, šumavka, česká krůta)
Počet vzorků
21+9 ID
28+15 ID
25
870+21 ID
3830
2455
113
160
560
910
510
220
370
110
130
180
320
160
160
14
Rozsáhlou aktivitou byla reorganizaci genobanky situované ve VÚŽV v.v.i., konkrétně převod
uložených vzorků ze systému uložení ve zkumavkách eppendorf (objem 0,5 ml u DNA a 1,5 ml pro
krev) a v centrifugačních zkumavkách (10 resp. 15 ml, pro ostatní biologické materiály), který byl
používán v začátcích programu a v současné době již nevyhovuje požadavkům. Všechen materiál –
nyní téměř 12 000 vzorků v nejméně dvou oddělených duplikátech, tedy téměř 24 000 zkumavek, je
postupně přepipetován do speciálních zkumavek systému Micronic. Tento systém je přímo určen pro
archivaci biologického materiálu při nízkých teplotách, umožňuje rychlejší a bezpečnější manipulaci
s uskladněným materiálem, elektronickou identifikaci a evidenci vzorků, a navíc je při jeho použití
dosažena úspora až 1/3 chlazeného objemu. I přes určité zvýšení nákladů na pořízení spotřebního
materiálu (plastik) představuje ušetřený objem mrazících boxů výraznou úsporu investičních nákladů na
nové boxy a režijních nákladů na spotřebovanou elektrickou energii těchto boxů.
Materiál z genobank je využíván také v rámci výzkumných záměrů MZe a projektů NAZV (1Q57051
Využití genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných
mléčných výrobků). Problematika genetických zdrojů ryb na molekulárně genetické úrovni je
výzkumně řešena i v rámci projektů MŠMT (např. 1P0ME742 Short-term storage and cryopreservation
of fish embryos 1P05ME743, Srovnávací biologická studie chromozomově manipulovaných a
šlechtěných populací lína v ČR a Číně), nebo formou mezinárodní spolupráce např. s Kentucky State
University(USA), CNRS Vilfranche-sur-Mer (Francie), Institut für Gewässerökologie und
Binnenfischerei, Berlin (Německo) - výzkum motility, fyziologie a ultrastruktury rybích spermií, rozvoj
metod molekulární genetiky. Byla testována plemena kapra zahrnutá do NP na přítomnost hybridů
těchto plemen s ropšínským kaprem pomocí DNA analýzy lokusů mikrosatelitů.
Finanční zajištění Národního programu, administrace dotačních prostředků
NP byl v roce 2006 financován ze Státního rozpočtu částkou 65 mil Kč (z toho na živočišné GZ připadlo
20,8 mil. Kč), přidělenou formou dotace.
Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na
udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím
příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly Radou
GZ navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly.
Aktivity chovatelských sdružení a ostatních subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění
jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly
profinancovány na základě uzavřených smluv.
Přehled přidělených prostředků dotační podpory pro chovatele, ostatní subjekty a NRS včetně je
v tabulkách 6 a 7.
15
Tab.6. Podpora aktivit chovatelských sdružení a ostatních subjektů
Subjekty zajišťující odborné činnosti
Kooperační smlouvy
Asociace chovatelů huculského koně
220 000
Asociace svazů chovatelů koní
210 000
59 750
Českomoravská společnost chovatelů
249 728
Český svaz chovatelů
280 000
Jihočeská Univerzita - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany
350 000
Jihočeská Univerzita České Budějovice
95 000
Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice
499 800
Národní hřebčín Kladruby
210 000
Rybářské sdružení ČR
120 000
Centrum rozvoje chovu slezského norika
46 000
Svaz chovatelů ovcí a koz
130 000
Svaz chovatelů prasat
148 000
VÚ včelařský Dol
180 000
Zajištění ID (koně, berani, kozli)
779 060
3 577 338
Celkem kooperační smlouvy
Koordinace programu - metodické vedení a koordinace aktivit, evidence a hodnocení genetických
zdrojů, odběry a zpracování vzorků, provoz genobank (kryokonzervace genetického materiálu a
molekulárně-genetická charakterizace plemen) posuzování a prověření žádostí o dotační podporu a jejich
kontrola, zajišťování publikace a informovanosti, osvětová
a propagační činnost, zajišťování úkolů
vyplývajících z mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku
Materiál a energie
1 051 545
Cestovní náklady
225 050
Osobní náklady
476 834
Služby a ostatní externí náklady
584 071
Vnitropodnikové náklady a režie
1 098 162
3 422 662
Celkem koordinace programu
CELKOVÁ PODPORA AKTIVIT NÁRODNÍHO PROGRAMU
7 000 000
16
Tab. 7. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2006
Druh
počet jedinců
česká červinka
kráva
jalovice
plemenný býk
jalovička
koza bílá
koza hnědá
koza
kozička
šumavská ovce bahnice
valaška
bahnice
beran
přeštické prase
prasnice
kanec
česká slepice zlatě kropenatá
česká husa
starokladrubský kůň
klisny
hřebec
hucul
klisny
hřebec
ČM belgický kůň
klisny
hřebec
slezský norik
klisny
hřebec
KRÁLÍCI:
morav. modrý
český strakáč
český albín
český luštič
morav.bílý hn.
český červený
černopesíkatý
NUTRIE
standard
stříbrná
vícebarevná
VČELY
plem.matka a
plem.matka b
plem.matka c
plem.matka d
plem.matka e
RYBY
kapr
pstruh duhový
pstruh potoční
lín
sumec
síh maréna
síh peleď
jeseter
vyza
CELKEM
116
63
40
3
10
1 560
952
726
226
2 331
207
201
6
361
331
30
317
169
79
77
2
48
47
1
102
101
1
45
44
1
213
397
215
101
120
152
58
128
74
63
356
64
76
78
49
89
počet hejn: 40
16
4
3
8
2
1
2
3
1
sazba
částka
1 006 000
12 000
4 000
20 000
3 000
657
756 000
160 000
60 000
30 000
1 021 440
884 000
1 000
700
500
726 000
158 200
1 165 500
235 500
1 100
2 400
221 100
14 400
2 015 000
5 000
12 000
450
500
1 655 000
360 000
142 650
84 500
727 000
9 000
17 000
693 000
34 000
440 000
9 000
17 000
423 000
17 000
926 000
9 000
17 000
909 000
17 000
413 000
9 000
17 000
195
180
200
200
200
400
400
500
450
600
396 000
17 000
41 535
71 460
43 000
20 200
24 000
60 800
23 200
64 000
33 300
37 800
477 650
4 500
1 200
700
350
300
288 000
91 200
54 600
17 150
26 700
3 842 265
90 000
168 000
130 000
64 000
92 000
92 000
92 000
92 000
92 265
1 440 000
672 000
390 000
512 000
184 000
92 000
184 000
276 000
92 265
13 800 000
17
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN
ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ
Česká červinka
Stav populace
V roce 2006 bylo u 11 zařazených chovatelů jako genetický zdroj uznáno celkem 119 jedinců
všech kategorií (64 krav, 41 jalovic, 11 telat, 3 býci), chovaných částečně jako ustájené a
dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Ve dvou kmenových chovech
v garanci ČZU Praha proběhla 10.4. 2006 revize stád.
Školní zemědělský podnik Lány: 12 (z toho 3 březí) krav a 6 jaloviček. Od začátku roku 2006 je chov
české červinky na ŠZP přemístěn z hospodářství Ploskov na hospodářství Amálie, což umožní každodenní
pobyt stáda na pastvě. Je nutné zvážit výběr 1-2 býků pro plemenitbu a produkci inseminačních dávek.
Pro další plemenitbu bude nutné rovněž použít k produkci býků několik embryí po býcích BRY 3 a BRY 2
z rezerv uložených v bance.
Abatis: V chovu je nadále používána pouze přirozená plemenitba (v roce 2006 býk PRP 703). Je nutné
zvážit výběr 1 – 2 býčků k zařazení do plemenitby a produkci inseminačních dávek.
Chov JU Č. Budějovice a farma Jan Tomášek Nové Hutě
Chovatelé byli seznámeni s metodikami plemenářské práce v jejich chovech, zejména s doporučeními
k volbě plemenných býků podle závěrů genetických analýz zpracovaných pod garancí RGZ a bylo
vyjasněno zařazení zvířat podle genetického podílu původní červinky. V průběhu roku se uskutečnilo
několik prohlídek chovů, inseminačních karet, jednání s chovateli a pracovníky zajišťujícími v chovech
služby. Zásadní problém časné budoucnosti se jeví tak jako v ostatních chovech v zajištění semene býka
s genotypem L s příbuzensky přijatelnými vztahy s touto subpopulací české červinky.
Metodická činnost byla rozšířena i na nové vlastníky českých červinek, před nákupem zvířat byli
informováni o metodice chovu, spolupráci s garantujícím pracovištěm, byly prověřeny chovatelské
podmínky a jiné okolnosti s cílem neztratit prodejem zvířat cennou část genové rezervy. Byly projednány i
jednotlivé kroky realizace ozdravného procesu na onemocnění IBR. Býček č 49912, narozený v r. 2004,
který měl založit novou generaci potencionálních potomků, byl po opakovaném pozitivním výsledku
testu na IBR nuceně odporažen.
Všichni chovatelé měli nadále možnost z výběru vhodných inseminačních dávek ve vlastnictví
Katedry genetiky ZF JU. Vlastní management chovu, připařování a dodržení podmínek dotační
podpory je plně v rozhodovací kompetenci chovatele a nemůže být garantem ani RGZ přikázáno.
Všem chovatelům byly poskytnuty výsledky genetické analýzy s označením nevhodných zvířat pro
jejich další setrvání v genetickém zdroji. Bylo dohodnuto, resp. v kompetencích garanta doporučeno:
• zvířata s nevhodným genotypem mohou chovatelé vyřadit z chovu nebo ponechat dále jen jako
užitková,
• hlavní chovatel, ŠZP JU bude garantovat, že prodávaná chovná nebo plemenná zvířata dalším
chovatelům budou výhradně z „očistěného“ genetického zdroje,
• ŠZP JU ve spolupráci s garantem vyberou z „očistěného“ genetického zdroje vhodné jedince
samčího pohlaví pro zařazení do plemenitby,
• z banky inseminačních dávek Katedry genetiky budou uvolňovány pouze dávky plemeníků
doporučených RGZ,
• chovatelé jsou povinni zajišťovat vlastní program plemenitby, odchovávat samčí plemenná zvířata
a vzájemně v plemenářské práci spolupracovat .
18
Tab.8 Navrhovaný způsob ustájení a plemenitby u jednotlivých chovatelů
Chovatel
Způsob chovu
Metoda plemenitby
ŠZP JU Č. Budějovice,
Haklovy Dvory
cca 2/5 volné ustájení
3/5 pastevní chov
cca 2/5 inseminace
3/5 přirozená plemenitba
Jan Tomášek Nové Hutě
pastevní chov
inseminace
Zdeněk Blažek Hodějovice
pastevní chov
inseminace
Ivan Závodný Deštná
inseminace
Ludmila Sikorová Milíkov
pastevní chov
pastevní chov
přirozená plemenitba
Helena Koloušková Soběslav
pastevní chov
inseminace
Všechny subjekty shodně konstatovaly jednoznačnou preferenci chovu krav bez tržní produkce mléka
a předpokládají možnost reálného chovu zvířat s genotypem L pouze za předpokladu, že budou pro
příští období pro jednotlivé kategorie zvířat schválené přiměřené výše dotací. (Kmenové stádo
chované technologií volného ustájení v ŠZP JU v Haklových Dvorech poskytuje cca o 3 500 kg
mléka méně za laktaci oproti průměru dosahovanému v tomto chovu zastoupeném převážně
výkonnějšími genotypy H, v důsledku čehož dochází ke ztrátě z realizace mléčné produkce cca 25
000,- Kč/rok na dojnici).
Invetarizace inseminačních dávek uchovávaných na iseminační stanici býků v Homolích u Č.
Budějovic k 31. 10. 2006: 1 111 ks
Z toho:
BRY – 2
7
BRY – 3
979
UL – 1
53
ANK – 1
4
PO – 4
58
PO – 5
10
Reálné připařovací plány byly inseminačními dávkami zajištěny do okamžiku, než vešlo v platnost
rozhodnutí Rady GZ o nepoužívání inseminačních dávek býků PO-4, PO-5, ANK-1, UL-1. Aby mohla
být nadále respektována přípustná hranice hodnoty koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u
potencionálních potomků, probíhají soustavně intenzivní jednání ohledně nákupu inseminačních dávek
býků jiných červinek středoevropského regionu.
19
Regenerace „české“ červinky v rámci uchování národní genové rezervy je prakticky
nerealizovatelná (neexistují býci s vyšším podílem původní krve) a v projektu lze pokračovat
pouze za předpokladu přijetí nadnárodního přístupu, mezinárodní koordinace včetně výměny
inseminačních dávek a sledování příbuzenské plemenitby. Jako velmi potřebné se jeví vedení
jedné PK pro evropskou červinku - zajištění evidence původu zvířat, realizace kontroly
užitkovosti (mléka nebo růstové schopnosti), stanovení chovného cíle a šlechtitelského
programu tak, aby projekt garantoval udržení evropské červinky v cílovém fenotypovém
standardu. Protože česká, polská a vogtlandská červinka je z hlediska fylogenetické
příbuznosti umístěna mezi skupinou červeného horského (Rote Höhenvieh) a červeného
nížinného (Rote Niederungsvieh-Angler) skotu, je logické využití býků z obou těchto skupin.
Předpokladem je dohoda o uznání jediného plemene červinky středoevropského regionu,
které by eventuálně zahrnovalo jednotlivé rázy - červinku polskou, německou a českou. Toto
opatření v podstatě zachraňující proces regenerace všech výše uvedených, fylogeneticky si
velmi blízkých plemen, vidíme jako jedinou reálnou cestu umožňující pokračování započatého
procesu uchování vzácného středoevropského genofondu brachycerosního skotu.
Pro společnou koordinaci prací připravuje ZF JU založení Klubu chovatelů českých červinek,
který by řešil společné zájmy, koordinoval postupy ap. – přípravné práce a jednání vedou
s chovateli prof. Řehout (ZF JU) a ing. Čadil ze ŠZP Haklovy dvory.
Český strakatý skot
V roce 2004 byl na základě navržených opatření dočasně zastaven program „Uchování
genetické rezervy český strakatý skot“ a projekt omezen na uchování „in vitro“. Průběžný
monitoring a hodnocení populace je zajišťován v rámci šlechtitelského programu PK českého
strakatého skotu.
20
Přeštické černostrakaté prase
Stav populace
Přeštické černostrakaté plemeno prasat (PC GZ) se chovalo v 7 zemědělských podnicích
v plánovaných počtech zvířat (tab. 9). Farma v Přednicích a ZD Hvozd, farma Dražeň uvažují o
ukončení chovu přeštického černostrakatého plemene. Lze předpokládat, že velikost populace PC GZ
se nezmění, vyřazených cca 40 prasnic se rozdělí mezi zbývající chovy.
U PC GZ bylo v roce 2006 v průměru v jednom stádě 4,3 kanců a 47,3 prasnic. Počet prasnic
plemenného jádra a odchovaného potomstva je uveden v tab. 10. V průměru na jeden chov bylo
odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 62 a klasifikováno (s posouzením TKZ) 27 prasniček a
odchováno 4,1 a klasifikováno 1,9 kanečků. Počet prasnic plemenného jádra (PJ) a jejich věková
struktura je uvedena v tab. 11. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 69 % z počtu prasnic PC GZ.
Úroveň znaků v kontrole užitkovosti je uvedena v tab. 12. Během posledních let se průměrný počet
živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil, rovněž průměrný denní přírůstek od
narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během posledních let
přibližně na stejné úrovni. U podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg došlo k určitému snížení u
prasniček a zvláště u kanečků, a současně ke zvýšení průměrné výšky špeku. Zabřezávání prasnic po
prvém zapuštění bylo na úrovní 81 % (v přirozené plemenitbě 88,5 %, v inseminaci 73,7 %) (tab. 13).
Tab.9. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech za rok 2006
Podnik
Ing. Hana Kašparová
ZD Merklín
Žihelský statek a.s.
ZD Hvozd
Kralovická zemědělská a.s.
ZD Mladotice
RESPO Tachov s.r.o.
ISK
Celkem
Chov
Předenice
Buková
V.Č. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
Počet kanců
2
3
4
1
4
7
7
2
30
Počet prasnic
26
48
44
18
48
70
77
331
Tab.10. Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat za rok 2006
Chov
Předenice
Buková
V.C. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem
Počet
kanců
3
5
1
4
9
6
28
Prasnice
PJ
23
36
27
30
49
62
227
Produkce prasniček
Odchov VU
Klas.
51
35
75
35
2
62
7
111
63
135
52
436
192
Produkce kanečků
Odchov VU
Klas. TKZ
1
6
3
3
5
1
4
2
11
6
29
13
21
Tab. 11. Charakteristika chovů PC GZ za rok 2006
Chov
Předenice
Buková
V.C. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem – průměr
Počet
prasnic PJ
23
36
27
30
49
62
227
Pořadí vrhu (věková struktura v %)
1. a 2.
3. až 5.
6. a další
22,2
55,6
22,2
37,0
48,1
14,8
3,3
33,3
63,3
38,8
46,9
14,3
29,0
50,0
21,0
24,7
42,7
22,5
Počet vrhů
za život
5,13
4,17
3,67
5,90
3,10
3,79
4,10
Tab. 12. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v chovech za rok 2006
Chov
Předenice
Buková
V.C. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
Průměr
Počet selat
živě dochov
10,5
8,9
9,6
9,1
10,1
9,4
9,5
9,3
11,4
10,5
10,7
9,1
10,2
9,6
10,3
9,4
Hmotnost
vrhu
54,4
62,1
60,4
58,4
Mezidobí
164,9
157,0
156,1
161,2
174,1
160,1
155,7
160,1
Přírůstek
pras.
kan.
551
552
614
527
564
519
533
509
579
512
569
524
573
LM v %
pras.
kan.
57,4
57,8
59,2
59,2
58,3
60,2
59,6
58,9
58,2
57,8
58,6
58,4
58,8
Výška tuku
pras.
kan.
1,23
1,14
1,15
1,05
1,17
0,92
1,10
1,04
1,20
1,18
1,23
1,11
1,18
Tab. 13. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v chovech za rok 2006
Chov
Předenice
Buková
V.C. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem – průměr
Počet
vrhů
53
105
80
18
70
131
168
625
1.vrhů
v%
1,9
10,5
12,5
5,5
1,4
14,5
12,5
10,24
Čisto.
vrhů
24,5
36,2
62,5
66,7
32,9
80,9
69,6
57,4
celk.
56
124
103
20
89
167
176
735
%
75,4
82,1
77,4
65,4
73,5
79,6
91,3
81,0
Zabřezávání
přír.
%
56
75,4
30
89,7
6
71,4
13
71,4
16
95,2
105
92,0
176
91,3
402
87,8
ins.
94
97
7
73
62
333
%
79,5
77,9
58,3
66,1
60,0
71,9
Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích
popisují tab. 14 a 15. V průměru na jeden chov působilo v plemenitbě 4,6 kanců a v 10
genealogických linií bylo v průměru 3,4 kanců (u linie Sáčko pouze 1 kanec, u linie Mason 2).
Za použití kryokonzervovaného semene se podařilo obnovit genealogickou linii Akoga. Navržený
připařovací plán na rok 2006 na další roky, projednaný na poradě chovatelů PC GZ konané dne
22.4.2005 v Plzni Černicích, byl dodržen.
Dne 3 května 2006 se uskutečnila porada vedoucích šlechtitelských chovů prasat přeštického
černostrakatého plemene - genetický zdroj, zástupců ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a
Chovservisu, a. s., Plzeň na které byly projednány zprávy - Zhodnocení stavu chovu přeštického
černostrakatého plemene (celá populace) v roce 2005, - Zhodnocení stavu chovu genetického zdroje
přeštického černostrakatého plemene v roce 2005 a přednesena přednáška - Hodnocení chovů PC GZ za
použití bioekonomického modelu.
22
Tab. 14. Seznam kanců PC GZ k 9. 1. 2007 v jednotlivých chovech
Chov
Kanec
Počet
Předenice
Buková
V.C. Hať
Dražeň
Výrov
Mladotice
Částkov
ISK
Celkem
Pirátek 245,
Sokolík 289, 292, Wiskont 23
Viskont 169, 177, Wiskont 17, 19
Sudet 37, Matěj 121, 123, Sokolík 283, Apolón 227, 229, Pirát 17
Sudet 41, Viskont 179, 180, Sáčko 148, Mason 17, Párátek 248, 249, Wiskont 20
Sudet 40, Matěj 127, Viskont 173, 174, 175, Mason 18, Akoga 22, Wiskont 16, Pirát 18
Párátek 243, Akoga 23
1
3
4
7
8
9
2
34
Tab. 15. Seznam kanců PC GZ k 9. 1. 2007 podle genealogických linií
Chov
Akoga
Apolón
Mason
Matěj
Pirát
Pirátek
Sáčko
Sokolík
Sudet
Viskont
Wiskont
Celkem
Kanec
AKG
APN
MSN
MEJ
PTT
PIT
SC
SOK
SDE
VSN
WSN
22, 23
227, 229
17, 18
121,123, 127
17, 18
243, 245, 248, 249
148
283, 289, 292,
37, 40, 41
169, 173, 174, 175, 177, 179, 180
16, 17, 19, 20, 23
Počet
2
2
2
3
2
4
1
3
3
7
5
34
23
KONĚ
Starokladrubský kůň (STKL)
Rozsah chovu a struktura populace
Stavy starokladrubských koní se zvyšují, přitom více než polovina chovné populace je již
rozmístěna v zemském chovu u 120 chovatelů v ČR a 5 chovatelů v zahraničí (v roce 2006 bylo
s povolením MZe vyvezeno 60 koní z genetického zdroje, kteří byli nevhodní pro šlechtění
plemene). Současná populace STKL v ČR má více než 1220 jedinců (tj. plem.hřebců, klisen
matek, dorostu a pracovních koní), z toho je cca 620 běloušů a 600 vraníků. Početní stavy
a věková struktura populace jsou uvedeny v tabulkách 16a,16b.
NH – Kladruby n. Labem chová v hřebčíně Kladruby n. Labem variantu běloušů a v hřebčíně
Slatiňany variantu vraníků. V soukromých chovech se nyní chová téměř dvojnásobek běloušů
a vraníků než v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Tento jev je potěšitelný, protože
ukazuje, že plemeno je zajímavé i pro sportovní využití.
Na základě požadavku o sjednocení pojmu "čistokrevné zvíře", t.j. jedinec s 87,5% zastoupením daného
plemene v rodokmenu, kdy příměs cizí (zušlechťující) krve může být max. 12,5%, bylo rozhodnuto o
dalším zařazování do GZ pouze zvířat, splňující tuto podmínku. Pro klisny zařazené do genetického
zdroje byl v r.2004 a 2005 zpracován "Alternativní připařovací plán stkl.klisen" pro privátní chovatele,
který jim byl zároveň zaslán k realizaci. Chovatelé tento plán zrealizovali a v roce 2005,2006 se narodila
hříbata z tohoto doporučeného připáření. Bohužel však nebyl na tento bod vypsán zvláštní dotační titul.
Vypracovaný počítačový program již
u rodičů při sestavování připařovacích plánů podmínku dodržení
87,5% stkl plemene respektuje
a nevhodné spojení vyloučí. Alternativní připáření rodičovských párů
pomocí počítače kalkuluje také s pravidelným zastoupením kmenů a linií v rodokmenu.
V r.2006 byly NH Kladruby n.L. uspořádány zkoušky výkonnosti hřebců a troje zkoušky výkonnosti klisen
(2x ve Slatiňanech,1x v Kladrubech), privátní chovatelé v r.2006 zkoušky výkonnosti neuspořádali.
V říjnu se konal v Kladrubech n.L. předvýběr hřebečků ročníku 2003 a starší. U vybraných hřebců byl
proveden kontrolní odběr spermatu k vyhodnocení. Vybraní hřebci budou absolvovat zkoušky výkonnosti
v květnu 2007.
24
Tab.16a. Stav populace GZ v r.2006 ve srovnání s lety 1999-2005 - privátní chov
rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
plemenní hřebci
v GZ (B + V)
12 (5+7)
14 (7+7)
18 (9+9)
17 (9+8)
18 (9+9)
16 (7+9)
17 (8+9)
18 (7+11)
plemenné klisny
GZ (B + V)
100 (42+58)
112 (48+64)
121 (48+73)
134 (56+78)
160 (77+83)
186 (92+94)
187 (89+98)
192 (92+100)
v
plemenné klisny
celkem (B + V)
151 (65+86)
168 (70+98)
184 (74+110)
201 (90+111)
237 (121+116)
260 (138+122)
272 (144+128)
275 (136+139)
počet chovatelů
56
69
84
87
103
119
120
134
Tab.16b Stav populace GZ v r.2006 ve srovnání s lety 1999-2005 - NH Kladruby n.L.,s.p.:
rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
plemenní hřebci
v GZ (B + V)
18 (9+9)
22 (9+13)
22 (12+10)
21 (12+9)
25 (14+11)
27 (15+12)
32 (19+13)
34 (21+13)
plemenné klisny
GZ (B + V)
126 (60+66)
125 (59+66)
133 (64+69)
133 (67+66)
140 (73+67)
143 (76+67)
139 (74+65)
147 (76+71)
v
plemenné klisny celkem
(B + V)
144 (74+70)
140 (71+69)
147 (72+75)
150 (74+76)
155 (83+72)
157 (85+72)
153 (83+70)
162 (87+75)
Pozn.: stavy jsou počítány vždy k 31.12.uvedeného roku, v r.2006 je stav uveden k 31.10.2006
Další aktivity v roce 2006
Přednášky a semináře :
Seminář pro členy chovatelské komise k hodnocení lineárního popisu koní Kladruby n.L. 24.2.2006
Mezinárodní setkání chovatelů stkl.koní a prezentace stkl plemeníků NH Kladruby n.L. 25.2.2006
Přednáška o Národním hřebčíně v Jezdecké škole Münsingen (GER) 15.2.2006
Přednáška a praktická ukázka stkl.zápřeží na výstavě ve Friedrichshafenu (GER) – 17.2.2006
Symposium
společnosti za udržení kultury v zápřežích Ludwiglust a Redefin (GER) – 4.3.2006
Seminář jezdců spřežení ČR - Kladruby n.L 4.3.2006
Mezinár.seminář jezdců spřežení-pro německou FN 25.-26.3.2006
Seminář a zkoušky zákl.výcviku spřežení 1.-2.4.2006
Prázdninové týdenní jezdecké kurzy v Kladrubech n.L.
Přednáška o stkl.koních a Hipologickém muzeu, Hippol.muzeu Verden (GER) – 7.4.2006
Přednáška o stkl.koních a o hřebčíně, Světové jezdecké hry, Cáchy (GER) – 30.8.2006
Konference ředitelů evropských státních hřebčínů, Hřebčín Alter Real (POR) – 11.10.2006
Konference Chov koní v současných ekonomických podmínkách (Brno, Kladruby) 16.- 17.11.2006
Seminář pro novináře-specialisty, Slatiňany - 25.11.2006
Účast stkl.koní na výstavách a jiných veřejných akcích :
Mezinárodní výstavy koní (Friedrichshafen, Hansepferd Hamburg(GER), CSIO Cáchy(GER),
Výstavy: Praha-Trojský ostrov, Výstava hosp.zvířat v Litomyšli, Dožínky Lysá n.L, "Kůň 2006" Lysá
n.L., Svatováclavské slavnosti Hradec Králové, "Koně v akci" - výstava koní Pardubice, "Dny pole"
Nabočany, účast dvou šestispřeží na Velké pardubické, Galavečer jezdeckého sportu Praha, Jezdecké
dni v NH Topolčianky, Velký jezdecký den Kladruby n.L., Fríský den, Barokní akademie Kladruby
n.L., ME juniorů ve všestrannosti Pardubice (drez.ukázka), Mistrovství ČR v orbě, Kladruby n.L.
25
Sport :
Světové jezdecké hry - MS čtyřspřeží,Cáchy(GER), Alpsko-Dunajský pohár,Saumur,Francie (čtyřspřeží.),
mezinárodní závody spřežení Altenfelden (AUT), Jarantow (POL), Warka(POL), Donaueschingen (AUT),
Nebanice, Kladruby n.L. Mistrovství ČR spřežení Šinkvice,
halové závody spřežení Slatiňany, závody spřežení Nová Telib, Heř.Městec, Bolehošť, Semice, Ruda-Lány,
Radslavice,
závody všestrannosti Heřm.Městec, parkurové závody Kladruby n.L. a Slatiňany,
drezurní závody Kladruby n.L., Hubertovy jízdy Kladruby
Finále Zlaté podkovy ZN Humpolec
U všech čtyřletých koní je každoročně prováděn lineární popis exteriéru, který byl detailně zpracován.
Analýza lineárního popisu s ohledem na linie otců, rodiny klisen a otce potomků bude velmi důležitou
pomůckou pro chovatele STKL koní při sestavování rodičovských párů v připouštěcí sezóně 2007. Tato
práce je modelovým vzorem pro další využití v každoročním hodnocení potomstva jednotlivých
plemeníků, popř. jejich selekci. S výsledky této práce byli chovatelé seznámeni na pravidelném semináři o
starokladrubských koních v únoru 2007.
Analýza lineárního popisu u populace starokladrubského koně s ohledem na otcovské linie,
mateřské rodiny a otce v roce 2006
V roce 2006 byla realizována analýza znaků lineárního popisu otcovských linií, mateřských rodin
a
potomstva plemeníků v závislosti na četnosti potomků popsaných metodou lineárního popisu s perspektivou
využití těchto informací pro selekci a sestavování korekčních připařovacích plánů.
Podklady lineárního popisu poslouží k objektivizaci charakteristiky a typu otcovských linií, mateřských
rodin a otců hodnocených podle potomstva. K nesmírnému posunu došlo v tom směru, že je možno vývin
typu a znaků exteriéru číselně popsat, vypočítat průměry, standardní chyby a stanovit významnost rozdílů
v průměrech znaků u otcovských linií, mateřských rodin
a otců. V minulosti a až do současné doby
byly otcovské linie, mateřské rodiny, otcové a jedinci popisovány pouze slovně.
Bylo analyzováno 834 jedinců popsaných jedním posuzovatelem v období let 1995 až 2005, kteří vykazovali
četnostní rozdělení podle těchto faktorů : varianta, chov, pohlaví, rok narození, věk při popisu, linie otce,
rodina klisny a otec potomků. Rozčlenění jedinců uvnitř faktorů bylo nevybalancované. Posuzovatel použil
stupnici od 1 do 9 bodů s nárůstem vždy jednoho bodu. Body vyjadřovaly extrémy v biologické
proměnlivosti posuzovaných znaků lineárního typu. Bylo analyzováno 35 znaků lineárního popisu, 9
otcovských linií, 24 mateřských rodin a 52 otců s četností 3 a více potomků.
Z první takto komplexní analýzy vyplývají zajímavé poznatky. Rozdíly mezi průměry znaků byly vysoce
významné a významné u 34 % znaků otcovských linií, 40 % znaků mateřských rodin
a u 71 % znaků
otců. Potěšitelné je to, že u otcovských linií, mateřských rodin a otců byla pro znaky lineárního popisu
zjištěna značná vnitrogenetická variabilita, která je především žádoucí u genetických zdrojů, kde nezbytně
dochází k příbuzenské plemenitbě.
Ukazuje se, že je možno při šlechtění efektivně využít informace o vývinu znaků lineárního popisu. Je na
Radě plemenné knihy, aby posoudila, které bodové vyjádření lineárního popis u otcovských linií,
mateřských rodin a otců odpovídá více šlechtitelském cíli a jak při selekci a sestavování korekčního
připařovacího plánu postupovat, tj. zda posunovat projevy znaků ve směru negativním či positivním. Dále
je na Radě plemenné knihy, aby na základě této analýzy vypracovala doporučení pro selekci a sestavení
připařovacích plánů v NH- Kladruby n. L a v privátních chovech.
26
Otcovské linie
Rozdíly průměrů mezi otcovskými liniemi byly u 9 znaků vysoce významné a u 3 znaků významné,
tj. zhruba jedna třetina všech znaků.
Výška (KVH převedena na body)
Vysoce významně větší výšku mají otcovské linie (dále již jenom „linie“):
ROMKE (1966) v porovnání s linií GENERALE (1787);
SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927) a ROMKE (1966) v porovnání s linií FAVORY (1779) a
RUDOLFO (1968);
SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927), SIGLAVI PAKRA (1946) a ROMKE (1966) v porovnání
s liniemi FAVORY-GENERALISSIMUS (1965) a SACRAMOSO (1800).
Profil hlavy
Vysoce významný nejvýraznější profil hlavy ve smyslu standardu starokladrubského plemene měly
linie:
GENERALE - GENERALISSIMUS (1938) v porovnání s ostatním liniemi, s výjimkou linie
SIGLAVI PAKRA;
FAVORY - GENERALISSIMUS (1965) ) v porovnání s linií SACRAMOSO (1800).
Profil krku
Vysoce významně klenutější krk měly linie:
SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927), ROMKE (1966) a RUDOLFO (1968) na straně jedné
a
linie SACRAMOSO (1800) na straně druhé.
Hřbet - klenutí
Vysoce významně klenutější (pevnější) hřbet měly linie:
FAVORY (1779) a SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927) než linie GENERALE GENERALISSIMUS (1938);
SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927) než linie SIGLAVI PAKRA (1946) a ROMKE (1966).
Obvod hrudníku
Vysoce významně větší obvod hrudníku měly linie:
ROMKE (1966) A SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927) než linie SACRAMOSO (1800);
SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927) v porovnání s linií SIGLAVI PAKRA (1946);
ROMKE (1966) oproti linií SIGLAVI PAKRA (1946) a RUDOLFO (1968).
Hloubka hrudníku
Vysoce významně hlubší hrudník měly linie:
FAVORY (1779), FAVORY - GENERALISSIMUS (1965), SOLO (SACRAMOSO XXXI – 1927)
a SACRAMOSO (1800) než linie SIGLAVI PAKRA (1946).
Záď sklon
Vysoce významně méně skloněnou záď měly linie:
GENERALE - GENERALISSIMUS (1938), FAVORY (1779), SOLO (SACRAMOSO XXXI –
1927), SACRAMOSO (1800) v porovnání s příslušníky linie ROMKE (1966).
Ohon nasazení
Vysoce významně výše nasazený ohon měly linie:
SOLO (SACRAMOSO XXXI–1927), FAVORY-GENERALISSIMUS (1965), SACRAMOSO
(1800) a GENERALE - GENERALISSIMUS (1938) než linie RUDOLFO (1968) a ROMKE (1966).
Úhlování kopyt pánevní končetiny
Vysoce významně vyšší úhlování měly linie: RUDOLFO (1968), FAVORY (1779) a GENERALE
- GENERALISSIMUS(1938) než linie SIGLAVI PAKRA (1946) a SOLO (SACRAMOSO XXXI–
1927).
Všechna ostatní vzájemná porovnání u analyzovaných znaků lineárního popisu mezi otcovskými liniemi byla buď
pouze významná (profil zádě, hrudní končetina zepředu a pánevní končetiny zezadu) anebo nevýznamná.
Mateřské rodiny
Rozdíly průměrů mezi mateřskými rodinami byly u 14 z celkového počtu 35, tj. 40% znaků vysoce
významné Zajímává je informace, že je dokonce vysoce více významných rozdílů mezi průměry znaků
lineárního popisu u rodin než u linií.
27
Otcové
Tab. 17. – seznam hodnocených otců
Číslo otec
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
Generalissimus XXIX
Favory XI - K
Generalissimus Amadeus XXX
Romke Eleona II
Sacramoso Isolda XLII
Solo Magnifica VII
Sacramoso Eroica XLIII
Sacramoso Espina XLI
Generale Alata XLVI
Siglavi Pakra Barbara III
Sacramoso Xerxes XXXIX
Solo Egeria XI
Solo Ela X
Sacramoso Ela XLVII
Sacramoso Aboca XL
Sacramoso Romana XLVI
Generale Proxima XLVIII
Sacramoso Mangana XLV
Solo Majka VI
Generalissimus Santana XXXVII
Rudolfo I
Generalissimus Area XXXI
Solo Isoleta VIII
Gss Santalina XXXVIII s.v.
Romke Macrida III
Favory XIII
Favory XIV s.v.
Romke
Sacramoso Favorta XLIV
Favory IV - 50
Sacramoso XXXVII
Sacramoso Eleonora XXXVIII
Generalissimus Secondara XXXV
Rudolfo Candia II
Rudolfo
Generalissimus Capria XXXIX
Solo Rosa XVII
Siglavi Pakra Favorina I
Favory Erusa XV s.v.
Favory IX
Siglavi P.Romanita I - 22
Generale XLV
Sacramoso Favina XLIX
Narozen
Zařazen
1965
1979
1978
1980
1985
1975
1988
1985
1985
1984
1979
1988
1985
1988
1983
1988
1988
1989
1972
1992
1984
1988
1978
1992
1986
1974
1987
1966
1988
1976
1969
1972
1991
1991
1968
1993
1994
1965
1990
1960
1980
1975
1991
1970
1986
1986
1985
1988
1979
1992
1990
1991
1988
1987
1992
1990
1993
1987
1993
1993
1993
1976
1996
1988
1992
1983
1996
1990
1989
1994
1974
1993
1986
1973
1976
1994
1994
1977
1998
1998
1973
1994
1977
1984
1980
1996
Vyřazen N potomků
1992
1994
1997
2006
2001
1988
0
2004
1996
2006
1993
2001
2002
2001
2005
0
2003
2002
1998
2000
1997
2001
1993
0
2002
1996
2004
1985
2003
1992
1985
1985
0
0
1985
0
0
1987
0
1981
1990
1990
0
43
43
43
41
38
37
36
31
27
26
25
25
24
23
22
22
21
20
19
18
17
17
16
15
14
14
14
13
13
12
11
11
11
10
8
8
8
7
7
6
6
6
6
28
Slezský norik (SN) a Českomoravský belgický kůň (ČMB)
Vývoj populací
Chovná populace SN zahrnuje v roce 2006 cca 450 koní, populace ČMB cca 1170 koní. Početní
vývoj populace přehledně znázorňují tabulky. Do chovu je zařazován minimální počet nových
hřebců, obměna je vzhledem k celkovým početním stavům nedostatečná. Bylo by žádoucí
zvýšit počty, s přihlédnutím k výsledkům studie lineárního popisu (viz dále) zejména
u některých linií tak, aby v každé linii byli minimálně tři aktivně působící hřebci.
Tab. 18. Početní stavy chladnokrevných plemen koní
Slezský norik
Rok
Hřebci v chovu
Klisny v chovu (PK)
Z toho klisny v GZ
2001
26
309
2002
30
308
2003
35
320
2004
33
326
2005
33
370
170
2006
35
420
186
2001
39
934
2002
41
999
2003
44
1045
2004
43
1150
2005
40
1135
290
2006
43
1130
313
Českomoravský belgický kůň
Rok
Hřebci v chovu
Klisny v chovu (PK)
Z toho klisny v GZ
Zkoušky výkonnosti klisen byly organizovány na 11 místech pro všechna chladnokrevná
plemena. Celkem zkoušky vykonalo a na jejich základě bylo zařazeno do GZ 33 klisen ČMB
a 22 klisen SN. Zkoušky výkonnosti hřebců proběhly po 60ti denním testu dne 4.12. 2006
na Klokočově. Z celkového počtu 14ti hřebců bylo 7 plemene ČMB a 5 plemene SN. Všichni tito
hřebci zkoušku vykonali a byli zařazeni do GZ.
Nejvýznamnější akcí byl v roce 2006 výjezd na Mezinárodní mistrovství formanů v Dobšiné
na Slovensku (21.10.2006). Této akce se zúčastnili 2 plemení hřebci SN. Na Mezinárodní
výstavě koní v Nitře na Slovensku (1.9. – 3.9.) nás reprezentovali a ve svých výstavních
29
kategoriích zvítězili 2 plemení hřebci SN a 2 plemení hřebci ČMB. Posledním zahraničním
výjezdem byla účast 2 plemenných hřebců SN na soutěži v těžkém tahu v Bavorském Regenu.
Významné akce na území ČR byly především výstavy:
Koně v akci na Pardubickém závodišti (8.-10.9.2006), které se zúčastnilo 80 chladnokrevných
koní. Konalo se zde finále přehlídky tříletých klisen, Mistrovství ČR v absolutním tahu,
v ovladatelnosti, ve formanských jízdách a soutěž v orbě. Z dalších to byla výstava
v Tlumačově (1.-2.7.2006, 25 koní především z oblasti Moravy), Kůň 2005 Lysá n. Labem
(15.-17.9.2006), Mistrovství ČR v orbě koňmi (15.9.2006) a mnoho dalších oblastních
a místních svodů a soutěží.
Analýza znaků lineárního typu – 2. část
V roce 2005 byl realizován popis a analýza znaků lineárního typu v celé populaci českomoravského
belgického koně, a to od roku 2001 do roku 2005 se zvláštním zřetelem na otcovské linie a potomstvo
plemeníků uvnitř linií. Bylo analyzováno 580 jedinců na tyto faktory: pohlaví, rok narození, věk při popisu,
otcovská linie a otcové, hodnocených podle lineárního popisu potomstva se zřetelem na 26 znaků lineárního
popisu: typ, rámec, ušlechtilost, délka krku, nasazení krku, délka kohoutku, délka hřbetu, tvar hřbetu, délka
beder, tvar beder, délka zádě, sklon zádě, lopatka, přední spěnka, přední kopyto, postoj zadních končetin,
zádní spěnka, zadní kopyto, šířka těla, tvar zádě, prostornost kroku a prostornost klusu. Navíc byly do
analýzy zahrnuty tyto tělesné míry: výška v kohoutku hůlková (KVH), výška v kohoutku pásková (KVP),
obvod hrudníku (OH) a obvod přední holeně (OH). Cílem práce byla především analýza otcovských linií a
otců, hodnocených podle lineárního popisu potomstva.
Z výsledků vyplývá, že u 14 z 26 znaků byly rozdíly mezi průměry pro rok narození významné až vysoce
významné. Tyto výsledky svědčí o tom, že zejména výživa během vývinu jedinců je
v jednotlivých
letech značně rozdílná a že existují značné reservy ve standardizaci výživy v jednotlivých letech. Pro většinu
znaků lineárního popisu zůstává bodové vyjádření ve věku 3 roků v podstatě konstantní až do vyššího věku
(řád plemenné knihy ČMB usměrňuje provádět lineární popis ve věku 3 let).
Celkem bylo hodnoceno 50 otců 12 linií s minimálním počtem 5 potomků a s maximálním počtem 36
potomků, u kterých byl uskutečněn lineární popis. Z četnostního rozdělení vyplývá, že Rada plemenné knihy
musí v rámci šlechtitelského programu posílit v budoucích letech otcovské linie, jejichž počet je nízký.
Rozdíly průměrů mezi otcovskými liniemi byly významné u 11 znaků (tj. 42,31 %) . Rozdíly mezi průměry
otců byly významné u 12 znaků.
30
U slezského norika bylo analyzováno 26 znaků lineárního popisu u 282 jedinců obou pohlaví.
U 16 z 26
znaků byly podobně jako u ČMB koně významné rozdíly mezi průměry pro rok narození, i závěr, že pro
většinu znaků zůstává bodové vyjádření od věku 3 roků v podstatě konstantní.
Celkem bylo hodnoceno 26 otců 10 otcovských linií s minimálním počtem 5 potomků
a
s maximálním počtem 23 potomků, u kterých byl uskutečněn lineární popis. Rozdíly průměrů mezi
otcovskými liniemi byly významné pouze u 7 znaků (tj. 26,92 %). Z četnostního rozdělení vyplývá, že
v rámci šlechtitelského programu se musí posílit v budoucích letech některé otcovské linie, jejichž počet je
nízký. Rozdíly mezi průměry otců byly u 6 znaků vysoce významné a u 6 znaků významné, tj. u
46,15 %.
Závěr: U otcovských linií a otců byla zjištěna značná vnitropopulační fenotypová variabilita,
ze které je
možno usuzovat rovněž na vysokou vnitropopulační genetickou variabilitu. Pro Radu plemenné knihy
vyplývají pro obě hodnocená plemena tyto úkoly:
1. Do šlechtitelského programu zabudovat výsledky porovnání otcovských linií a otců tak, aby při
sestavování připařovacích plánů bral zřetel na lineární popis linií a otců, hodnocených podle lineárního
popisu potomků, tj. znaků, jejichž diference v průměrech jsou významné a vysoce významné.
2. Pro zachování dostatečné genetické variability zvyšovat minimální počet otcovských linií a otců.
3. Pověřit tým vědeckých pracovníků odhadem genetických parametrů (koeficient dědivosti, genetická
korelace) a vypracovat metodiku pro odhad plemenné hodnoty hřebců i klisen. (Kompletní analýza je
dostupná na webu ASCHK).
Seminář „Metodika lineárního popisu, její praktické využití, posuzování a
klasifikace exteriéru a užitkových znaků pří zkouškách výkonnosti a bonitacích
u chladnokrevných plemen koní ČMB a SN v ČR“
Stejně jako v předchozích letech i v roce 2006 realizovala ASCHK pro své posuzovatele – členy
hodnotících komisí dvoudenní seminář s tématikou popisu znaků lineárního typu a hodnocení
typu a exteriéru při zkouškách výkonnosti koní. Seminář byl realizován ve dnech 28.9. 2006
ve Veselí n. Moravou-Milokošti pro hřebce a klisny plemene ČMB a 29.9.2006 ve Štípě u Zlína
pro koně plemene SN.
Popis znaků lineárního typu a hodnocení typu a exteriéru při zkouškách výkonnosti koní je
základem dalších kroků šlechtitelské práce. Seminář byl pořádán za účelem sjednocení popisu
znaků lineárního typu a hodnocení typu a exteriéru. Před vlastním popisem pokusných koní
byla provedena společná instruktáž posuzovatelů a posouzení typu a exteriéru u dvou zvířat
s tím, aby byla zaručena jednotnost metodického postupu. Hodnocení jednotlivých
posuzovatelů bylo anonymní.
Centrum rozvoje chovu slezského norika soustavně významně přispívá k propagaci plemene SN.
V roce 2006 proběhlo několik kurzů pro studenty i veřejnost zaměřených na pracovní využití koní,
vznikl dokumentární film o pracovním využití slezského norika, proběhla již tradiční soutěž Began
2006, která by měla být do budoucna modelem vyššího stupně výkonnostních zkoušek. O činnosti
Centra plně informují webové stránky www.svobodovi.cz.
31
Huculský kůň
Současný stav genetického zdroje
Plemeníci
Z celkového počtu 24 hřebců plemene hucul v GZ bylo zařazeno 18. Snahou je využívat v plemenitbě
pouze čistokrevných plemeníků, do zahájení připouštěcího období 2007 budou proto někteří
z plemeníků (988 Gurgul Oliver a 987 Oušor janovský Nazaret) vyřazeni z chovu především z důvodů
vyššího obsahu cizorodých fjordských genů dodatečně zjištěno v zahraničí (předek - klisna Jagodna byla
dle dostupné dokumentace chybně považována za huculského koně). Hřebec 939 Prislop Argel byl
vyřazen z důvodu prodeje.
Ze čtyř nově předvybraných hřebců byli tři hřebci po výkonnostních zkouškách zařazeni do GZ. Protože
jsou v současnosti do chovu zařazováni hřebci jen na úrovni GZ, zůstává nepříznivý
i celkový počet
plemeníků pro zbytek populace mimo GZ. Uvedená skutečnost při značné prostorové roztříštěnosti
chovu výrazně (často neúnosně) zvyšuje chovatelům náklady
na připuštění.
V dalším období bude proto nutno i nadále věnovat zvýšenou pozornost předvýběru mladých hřebečků
k odchovu, kteří by omladili i poměrně vyšší věkový průměr aktivních plemeníků (12,1 let), z toho 5
hřebců v GZ má nad 19 let - Hroby VI - 2 s.v.(24 let), Hroby VI - 7 s.v. (23), Goral XIII – 2 a Oušor
Mars(21), Goral XIV - 9 Nero (20).
Mateřská část populace
V roce 2006 bylo nově zařazeno do chovu pouze 18 matek, z nich 12 vykonalo zkoušky výkonnosti a
jen 9 klisen splnilo požadavky na zařazení do genetických zdrojů. Malý počet vykonaných zkoušek
potvrzuje náročnost výkonnostních zkoušek, které spolu se stkl koňmi patří k nejvšestrannějším a
nejnáročnějším. V současném seznamu matek GZ je celkem 175 klisen, což je o osm více než v roce
2005. Důvody malého počtu zařazení je třeba spatřovat v málo uspokojivé reprodukční aktivitě, která se
řídí především odbytovou situací trhu, protože dotační podpora zřetelně není dostačujícím podnětem
(pouhých 47 z cca 160 klisen splnilo svou reprodukční aktivitou nárok na státní podporu). Seznam
klisen v GZ se tak stává
do značné míry pouze evidencí potenciálních matek.
Tab.19 Věková struktura huculských matek
Stáří
Počet klisen
3 a 4 léta
5
6
7
8
9
10
11
12
celkem
16
8
10
9
7
9
7
16
12
%
9,1
4,6
5,7
5,1
4,0
5,1
4,0
9,1
6,9
Stáří
Počet klisen
%
13
14
15
16
17
18
19
20 a starší
5
14
10
11
6
6
5
24
2,9
8,0
5,7
6,3
3,4
3,4
2,9
13,7
175
100,0
Aktuální samičí populace GZ je tvořena potomky 41 plemeníků čtyř základních hřebčích
genealogických linií a jedné zástupkyně polské linie s následujícím zastoupením:
32
Gurgul 67 klisen (38,3%), Goral 60(34,3%), Oušor 36 (20,6%) Hroby 11(6,3%) a Polan 1 (0,6%).
Ze srovnání s rokem 2005 je zřejmé, že zastoupení genealogických hřebčích linií v mateřské části
populace se nezměnilo a je srovnatelné nejen s loňskem, ale i s rokem 2002.
Podíl původních huculských genů v aktuální populaci klisen v GZ zůstal na úrovni roku 2005, 56%
klisen má 100% původních genů, 39,5% mezi 100 a 87,5 % původních genů. Osm klisen vykazující
nižší procento je zapříčiněno překlasifikováním předka (klisny Jagodna) a uvedené matky budou
z vybrané populace pro GZ v roce 2007 vyřazeny.
Příbuznost klisen v genetickém zdroji charakterizovaná průměrným koeficientem příbuzenské
plemenitby činí v současné době F(x) = 3,24. Hodnotu F(x) vyšší než 5 dosahuje 23,4 %, tj. 41 klisen, 3
klisny dosahují hodnoty mezi 11 a 15.
Koncentrace chovu
Chov huculských klisen v Genetickém zdroji huculského koně ČR je stále realizován v podmínkách
značné roztříštěnosti, což s sebou nese některá negativa. V poslední době však dochází k postupnému
zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech, což je kladem zejména pro stabilizaci a
zřetelné zlepšení manifestačních podmínek vnějšího prostředí. Současný stav plyne z následující
tabulky:
Tab.20 Koncentrace chovu huculských koní
Rok 2003
Chov – lokalita
Farma Hucul -Janova Hora
TJ Aster – Zmrzlík Praha
Farma Olšovka –
Farma Dubová Hora
Klein - H. Slavkov
Vopravil – Cunkov
Krecbach – Adršpach
Chovy 1 až 2 klisny
Celkem
klisen
21
16
12
10
7
5
4
81
156
%
13,5
10,3
7,7
6,4
4,5
3,2
2,6
51,9
100,0
Rok 2004
Klisen
23
19
11
13
7
5
4
71
153
%
15,0
12,4
7,2
8,5
4,6
3,3
2,6
46,4
100,0
Rok 2005
Klisen
27
17
10
13
7
5
4
84
167
%
16,2
10,2
6,0
7,8
4,2
3,0
2,4
50,3
100,0
Rok 2006
klisen
30
17
14
13
10
4
4
83
175
%
17,1
9,7
8,0
7,4
5,7
2,3
2,3
47,4
100,0
Výkonnostní zkoušky
Výkonnostní zkoušky v roce 2006 proběhly obdobně jako v roce 2005 a 2004 v soustředění na jednom
místě v Cunkově u Jistebnice. Výjimku tvořily dvě klisny ze severovýchodní Moravy, které zkoušky
vykonaly ve Valašském Meziříčí a čtyři klisny v Horním Slavkově. Všichni zúčastnění koně se
podrobili testu úrovně "A".
Zkoušky vykonalo 12 klisen a 3 hřebci šesti majitelů. Do genetických zdrojů však byli zařazeni všichni
3 hřebci a 9 klisen. Podrobné výsledky zkoušek jsou obsahem tabulky v příloze.
Jak jsme již připomenuli v loňském roce velkou přednost takto organizovaných zkoušek spatřujeme v
soustředění všech koní jednoho plemene z celé republiky na jednom místě, kde je zajištěna vysoká
odborná profesionalita provedení ve shodných podmínkách, umožňující dostupné objektivní srovnání
konkrétních zvířat v ročníku. Nevýhodou jsou však zvýšené, především dopravní náklady majitelů koní
(až 300 km pro hřebce, kteří povinně konají zkoušky na jednom místě), bez možnosti finanční
kompenzace.
33
Proto bychom navrhovali, aby bylo možno takovýmto chovatelům hřebců, kteří nezískají nárok na státní
dotaci a jejichž hřebci byli zařazeni do GZ, přispět z kooperačních prostředků
na dopravu nad
určitou vzdálenost např. nad 50 km.
Katalog plemeníků GZ Huculský kůň pro rok 2006
Pro potřeby chovatelů matek v GZ bylo zpracováno vydání doplňku barevného katalogu
plemeníků pro rok 2006. Cílem je umožnit chovatelům lepší orientaci při tvorbě požadovaného
připařovacího plánu. Doplněk bude dán do tisku po uzavření výsledků plemenitby za rok 2006
před začátkem připouštěcí sezóny 2007.
Výpočet koeficientu příbuznosti F(x) hypotetických rodičovských spojení:
S přihlédnutím na velikost populace a zamezení nežádoucího růstu příbuznosti populace huculských
klisen zařazených v genetickém zdroji bylo i v roce 2006 přistoupeno k vytvoření podkladů pro
optimalizaci připařovacích plánů. Byl proto vypočítán koeficient příbuznosti F(x) z páté generace
předků pro všechny klisny v celé populaci GZ podle Wrighta obdobně jako v posledních dvou letech. (
175 klisen s 18 hřebci.)
Metodikou vytyčeným cílem u tohoto nevýkonnostního plemene v genetickém zdroji je vedle udržení
genové rozmanitosti (zvýšení homozygotnosti vlivem inbreedingu není žádoucím jevem) především
zvýšení podílu původních genů, zdraví a dobré charakterové vlastnosti. Aby bylo umožněno běžnému
chovateli sledovat a cílevědomě řídit připařovací plán právě z aspektu zamezení vzestupu nežádoucí
příbuznosti, zpracovali jsme pro všechny klisny v GZ predikci všech možných potomků vždy se všemi
vybranými plemeníky (175 klisen x 18 plemeníků = 3150 výpočtů).
Výpočty ve formě přehledů jsou k dispozici u ACHHK a budou poskytnuty všem hlavním chovům
Genetického zdroje jako pomůcka při tvorbě připařovacích plánů pro rok 2007, pro chovatele s jednou
až třemi klisnami budou údaje poskytnuty formou konzultací při jejich vyžádání. Informace o jejich
nabídce k využití budou zveřejněny v členském „Zpravodaji“
a na Internetu.
Kryokonzervace
V roce 2006 bylo v závěru sezóny zajištěno poskytnutí dvou plemeníků pro mražení a dodání
semene do banky spermatu v Hradišťku pod Medníkem. Od plemeníka 797 Gurgul Bavor s.v.,
jehož majitelem je pan Peter Zdeněk, bylo dodáno 100 ID. Druhým plemeníkem je hřebec 406
Oušor Mars s.v., jehož majitelem je Hucul Club - Ing.L. Lejský. V tomto případě se však
z objektivních příčin zdařilo vykoupit pouze 25 kvalitních ID. Přesto jde o potřebnou aktivitu,
protože se jedná o velmi cenného plemeníka ve stáří 21 let.
Informace chovatelské veřejnosti o stavu, vývoji a výsledcích plemene je pravidelně poskytována ve
členském Zpravodaji ACHHK a na webové stránce http:// www.hucul-achhk.cz. Plemeno se prezentovalo
mj. na chovatelských výstavách v Pardubicích (8. – 10. září)
34
Mezinárodní organizace HIF a tvorba zahraniční databáze
V roce 2006 probíhala aktivní jednání s předsedkyní s chovatelskou komisí HIF, s cílem mj.
mezinárodního uznání rodokmenů naších huculských koní s harmonizačními požadavky Evropy.
Výsledkem bylo opatření, obsažené v dodatečném doplňku metodiky ochrany GZ huculský kůň.
V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity v rámci huculského plemene koní
bylo v roce 2003 přistoupeno k vytvoření elektronické databáze údajů z dostupných
zahraničních plemenných knih Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena
v kompatibilním tvaru s naší databází českého chovu. Umožňují především získat přehled
o současném rozsahu chovu ve sledovaných zemích, provést posouzení objektivní příbuznosti
aktuálních zvířat a posoudit reálnou možnost případného budoucího importu plemenného,
resp. genetického materiálu, ať již v živém či jiném stavu. V roce 2004, 2005 a 2006 však
vzhledem k neuzavření dohody ze strany zadavatele nebylo možno v realizaci pokračovat, což
považujeme za negativum.
35
OVCE
Šumavská ovce
V roce 2006 bylo v rámci kontroly užitkovosti chováno 4280 bahnic s podílem plemene Šumavská ovce
93.75 % a vyšším. Více než 71 % bahnic Š bylo připuštěno beranem stejného plemene, zbytek byl využit
pro křížení zejména s otcovskými masnými plemeny (7% suffolk, 4.4% charolais, 2.1% texel), v menší
míře pak s jinými kombinovanými plemeny. Větší zapojení šumavských ovcí do užitkového křížení není
v rozporu se strategii uchování GŽZ a je žádoucí s ohledem na kvalitu a zpeněžitelnost jatečných jehňat.
Při větším uplatnění v hybridizačních programech mají větší perspektivy rozvoje a nárůstu početních stavů.
V rámci KU bylo dosaženo průměrné plodnosti na obahněnou 134,8%. Přírůstky jehňat byly v průměru
199,5 g/den.
Obnova stáda
Stavy ovcí zařazených do GŽZ se v posledních létech pohybují okolo 2000, v roce 2006 to bylo 2330
bahnic u 29 chovatelů. Do plemenitby bylo v minulém roce nově zařazeno 497 bahnic a 18 plemenných
beranů devíti linií. Nepříznivou skutečností z hlediska snahy o zachování co nejvyšší proměnlivosti
v populaci je fakt, že plemenní berani oklasifikováni v roce 2006 pocházeli pouze ze dvou chovů. Do
produkce plemenných beranů by se v dalším období mělo zapojit více chovů.
Genotypizace odolnosti vůči klusavce
V roce 2006 proběhla genotypizace genu PrP nejen jako doposud u beránků před nákupními trhy, ale i
v samičí části populace. Celkem bylo genotypováno 971 bahnic a 58 beranů. Zjištěné relativní alelické
četnosti jsou prezentovány v následující tabulce:
Tab.22 Relativní alelické četnosti PrP genu v samičí a samčí části populace šumavské ovce
stanovené na základě genotypizací provedených v roce 2006
Počet zvířat
Relativní četnosti alel PrP genu (v %)
ARR
AHQ
AHR
ARH
ARQ
VRQ
nespecif.
Bahnice
971
22,6
0,3
0
3
70,6
1
2,5
Berani
58
34,5
0,9
0
1,7
61,2
1,7
0
36
Valašská ovce
Početní stavy valašských ovcí, obnova stáda a kontrola užitkovosti
V průběhu roku 2006 bylo nově do plemenitby zařazeno 6 plemenných beranů a 38 jehnic. Na konci
roku bylo v rámci kontroly užitkovosti evidováno 264 čistokrevných bahnic valašské ovce, do GŽZ
bylo zařazeno 201 bahnic u 15 chovatelů. Kromě šesti drobnochovů s počtem do 5 ovcí jsou evidováni
4 chovatelé s 8-11 ovcemi, dva chovy s 17, ovcemi, dva s 25-30
a jeden chov se 64 ovcemi
valašského plemene. V rámci KU bylo dosaženo průměrné plodnosti na obahněnou 150,0%.
Přírůstky jehňat byly v průměru 185,5 g/den.
Liniová skladba
Na jednání klubu chovatelů valašských ovcí a jednání rady plemenných knih ovcí dne 26.9.2006 bylo
schváleno rozdělení nejpočetnější genealogické linie Juráš na čtyři synovské linie (Juráš, Jur, Juro,
Jurek) po čtyřech synech zakladatele linie. Cílem tohoto opatření je organizační zjednodušení tvorby
připařovacích plánů a vytvoření protiváhy k 4 genealogickým liniím, které byly přiděleny beranům
reintrodukovaným z Německa. Celkový počet aktivních linií u valašských ovcí tak byl zvýšen na 10.
Genotypizace odolnosti vůči klusavce
V roce 2006 proběhla genotypizace genu PrP u 123 bahnic a 11 beranů valašské ovce. V porovnaní
s jinými kombinovanými plemeny chovanými u nás je u valašských ovcí velmi příznivá frekvence
alely ARR, která je spojována s nejvyšší odolnosti vůči klusavce. Zjištěné relativní alelické četnosti
jsou presentovány v následující tabulce:
Tab.23 Relativní alelické četnosti PrP genu v samičí a samčí části populace valašské ovce
základě genotypizací provedených v roce 2006
Počet zvířat
Bahnice
Berani
123
11
ARR
58,1
77,3
Relativní četnosti alel PrP genu (v %)
AHQ
AHR
ARH
ARQ
VRQ
0,8
0
0
23,2
17,9
0
0
0
13,6
9,1
stanovené na
nespecif.
0
0
37
Program regenerace černé varianty valašské ovce
Radou plemenných knih ovcí byl vypracován a schválen (26.9.2006) program regenerace černě
zbarvené varianty valašských ovcí. Bude využito potomstvo berana dovezeného
ze Slovenska
linie Portáš a lokálních ovcí neznámého původu se znaky valašské ovce. Tato zvířata a jejich černě
zbarvené potomstvo bude opakovaně po několik generaci pářeno s bíle zbarvenými jedinci valašské
ovce. Zároveň bude zajištěn chov větší části bílých valašských ovcí v uzavřené populaci bez vlivu
genů zvířat černé varianty.
Zbarvení a barevné oznaky původních valašských ovcí byly velmi různorodé, většinou se však
chovaly ovce s bílou vlnou. Černě či černošedě zbarvené ovce tvořily zpravidla méně něž pětinu stáda
a černá či černošedá tzv. „burá“ vlna byla používána na výrobu některých části lidového oděvu
zejména halen nebo guní. Z dobových fotografií je patrné, že řada ovcí černého zbarvení měla bílé
oznaky na hlavě, ocasu případně na končetinách. Charakteristická byla zejména bílá skvrna na temeni
hlavy. Černé zbarvení ovcí je nejčastěji podmíněno dominantní alelou pro eumelanin ED . Dosavadní
zkušenosti z dědičností černého zbarvení u valašských ovcí naznačují, že je podmíněno právě touto
alelou. Introdukce černého zbarvení do populace je díky dominanci ED snadné, obtížné je však
získání homozygotní populace bez vyštěpování se bílých jedinců.
Současná situace v populaci
Zvířata která jsou pokračovateli původních valašek z chovů Doc. Čumlivského a Ing.Šimečka mají
bílé zbarvení s různými typy barevných oznaků na hlavě a končetinách. Černí jedinci v populaci
pocházejí po beranovi, který byl dovezen ze Slovenska a založil linií Portáš. Potomci po tomto
beranovi v současnosti působí ve třech chovech.
S chovem valašských ovcí jako genové rezervy na Slovensku se začalo v roce 1992 kdy
vznikl Klub chovateľov valašských oviec se sídlem v Ružomberku. Ve stádech zušlechtěné
valašky byly vybrány ovce se znaky původní valašky, s hrubší vlnou a výskytem pigmentu
nebo rohů. V roce 1993 působilo v chovu 141 bahnic a 4 berani. V létech 1996-1998 došlo
k výraznému snížení počtu ovcí, v roce 2004 byli dva berani, 35 bahnic a 14 jehnic, z toho
1 beran a cca polovina samic bylo černých. V porovnání z „českou“ populací valašek se jedná
o populaci méně původní, neboť zvířata byla vybrána ve stádech zušlechtěné valašky kde
působením zejména anglických dlouhovlnných plemen je vlna jemnější, vyrovnanější a méně
splývavá. Rohy beranů mají tendenci vytvářet užší spirálu těsně kolem hlavy.
38
V České republice ve stádech místních chovatelů ovcí Adama Kostky, Romana Cieślara
a Jana
Heczka se vyskytují ovce s šedočerným zbarvením, které je s největší pravděpodobností pozůstatkem
po původních valašských ovcích. Zvířata jsou bezrohá, vyznačují se smíšenou vlnou, délka podsady
však je delší než u typické valašské vlny a tvoří asi 50% délky vlnového praménku. Podle sdělení
chovatelů si vždy měnili berany mezi sebou nebo používali příbuzenskou plemenitbu a až
v posledních létech používají berana masných plemen. Z těchto chovů odkoupil Dr.Milerski 2 starší
ovce a další dvě zapůjčil. za účelem připuštění valašským beranem zařazeným do GŽZ.
Cíl projektu
Cílem projektu je vytvořit skupinu zvířat černého nebo černošedého zbarvení typově odpovídající
původní valašské ovci. Vlna je požadována splývavá, smíšená s krátkou jemnou podsadou a dlouhými
hrubými pesíky sortimentu EF - F. Podsada by měla dosahovat asi ¼ délky pesíků a jemnosti 10-30
μm. Neovlněné zůstavá hlava kromě drobné kštice vlny na temeni a čele a končetiny po klouby
zápěstní a zanártní. Bílé oznaky na temeni hlavy, ocasu, případně distálních částech končetin jsou
přípustné. Rohy by měly být vývrtkovitě stočené a do stran směřující.
Podíl černých zvířat v populaci by neměl přesáhnout 20%. Z hlediska jednoduché dědivosti a
sledovatelnosti genu ED stačí pro regeneraci a udržení černého barevného rázu malá skupina 20-30
heterozygotních bahnic napojená na majoritní populaci bílých valašských ovcí. Bahnice této skupiny
budou po několik generací zapouštěny typickými berany z „bílé“ části populace s cílem ustálení
typických znaků valašských ovcí u černě zbarvených zvířat. Potomstvo po tomto připařování bude
z 50% černě zbarveno.
Pro regeneraci černé varianty bude využito potomstvo berana dovezeného ze Slovenska linie Portáš a
lokálních ovcí neznámého původu avšak v typu valašské ovce z lokality Nýdek – Střelma
v Těšínských Beskydách.
Druhou možností je používání beranů černého zbarvení na omezený počet vybraných bahnic bílé
barvy. Tento postup je však větším zásahem do „bílé populace“. Může být použit
pro počáteční
vytvoření skupinky černě zbarvených bahnic a pro udržení černě zbarvené genealogické linie Portáš.
Při obou postupech bude potomstvo z 50% černě zbarveno.
Zásady a omezení
Černá varianta valašské ovce bude chována jako subpopulace valašské ovce. Bude uplatňována
zásada, že v jako plemenní budou uznávání pouze ti berani bílého zbarvení, kteří nemají v rodokmenu
černě zbarveného předka. Bíle zbarvené jehnice s černě zbarvenými berany linie Portáš v rodokmenu
budou zařazovány do plemenitby
a do genového zdroje pokud budou odpovídat typu
valašské ovce.
39
KOZY
Bílá krátkosrstá koza
Hnědá krátkosrstá koza
V kontrole užitkovosti se v letech 2005 a 2006 stabilizoval počet na úrovni cca 2750 koz, z toho 1920
u bílého a 830 u hnědého plemene. převážná většina ve stádech nad 10 kusů (79% všech
kontrolovaných laktací). V plemenitbě působilo 870 bílých a 420 hnědých plemeníků, nově bylo
zařazeno 85 bílých a 60 hnědých kozlíků. Obměna plemeníků je
u chovů v kontrole užitkovosti
důsledně kontrolována, věková struktura tomu odpovídá.
V managementu populace genetického zdroje koz se využívá nových poznatků vědy
a
výzkumu v komerčních faremních chovech, zejména na využití přirozené variability v rámci mléčné
produkce (polymorfismus mléčných proteinů). NRS v rámci projektu výzkumu 1Q57051 - Využití
genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných mléčných
výrobků s různými nutričními a organoleptickými vlastnostmi – pokračovalo v roce 2006 s odběry
vzorků DNA plemeníků i koz - matek plemeníků. Cílený výběr plemeníků se postupně aplikuje
v produkčních chovech pro zlepšení užitných vlastností. Obě populace jsou využívány z více než 90%
v čistokrevné plemenitbě,
pro produkci jatečných hybridních kůzlat se v malé míře aplikuje
křížení s masným (búrským) plemenem. Nadále téměř výhradním producentem plemenných kozlů je
však malochov, inseminace stále není využívána.
Tab.24. Věková struktura plemeníků bílé a hnědé kozy
Bílé plemeno
Počet ks
%
70
8
150
17
180
20
140
16
100
12
230
27
Rok narození
2005
5004
2003
2002
2001
starší
Hnědé plemeno
Počet ks
%
40
9
85
20
95
23
75
18
45
11
80
19
Od roku 2002 se rozsah dotované bílé populace udržuje prakticky na stejné úrovni díky tomu, že
vzhledem k rostoucí tržní poptávce po mléčných výrobcích komerční chovy rozšiřují své kapacity, u
rostoucí populace hnědé kozy je zřetelný vliv vyšší dotační sazby (tab. 25). Proto od roku 2007 už
nebudou podporovány nově zařazované hnědé kozičky, podpoří se naopak opět více bílé plemeno.
Tab.25. Počty podporovaných chovů bílé a hnědé kozy
2002
Rok
Plemeno
BK
podpora Kč
HK koza
HK kozička
podpora Kč
2003
počet
chovů
247
počet
zvířat
1551
800
počet
chovů
229
87
380
97
1000
počet
zvířat
1627
555
470
217
1200
600
2004
počet
chovů
203
102
počet
zvířat
1552
800
547
264
1400
800
2005
počet
chovů
204
103
počet
zvířat
1 600
600
683
257
1000
700
2006
počet
chovů
151
94
počet
zvířat
1560
657
726
226
1000
700
40
Užitkovost v roce 2006 dosáhla u 1244 kontrolovaných laktací bílých koz prakticky stejné úrovně
jako v minulých letech (680 kg mléka s obsahem 3,33% tuku a 3,00% bílkovin).
U hnědých (537 laktací) 776 kg mléka s obsahem 3,40% tuku a 3,13% bílkovin. V obsahu bílkovin je
u obou plemen patrný rostoucí trend (z 2,89% v roce 2002 na 3,05% v roce 2006). Vyšší výsledky u
hnědých koz jsou ovlivněny menším procentem velkých chovů v populaci a menší velikostí těchto
faremních chovů.
Možnosti využívání moderních technických metod ve šlechtění (genotypování a využití genetických
markerů ve šlechtění) byly prezentovány chovatelům na krajské konferenci Svazu chovatelů ovcí a
koz v Českých Budějovicích 3.5.2006.
Kryokonzervace semenných dávek je zajišťována ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz a
s PK koz u prověřených nejkvalitnějších kozlů tak, aby postupně byly podchyceny všechny linie u
obou plemen. Tato činnost probíhá přímo v terénu, mnohdy ve velmi složitých podmínkách, takže
opakovaný odběr prakticky nepřipadá v úvahu. Jen výjimečně se proto podaří od jednoho plemeníka
připravit větší zásobu dávek a tento handicap bude tedy nutné nahradit zvýšením počtu odebíraných
kozlů.
41
KRÁLÍCI
A
NUTRIE
Králíci
Do genetických zdrojů králíků v roce 2006 bylo zařazeno všech 7 národních plemen,
tj. moravský modrý, český strakáč, český albín, moravský bílý hnědooký, český luštič, český
černopesíkatý a český červený.
V kontrole užitkovosti byla zaznamenána nižší intenzita reprodukce – v průměru pouze 8,07
narozených mláďat na králici – která svědčí o nízké intenzitě plemenářské práce, malá výběrové
základně a malé intenzitě selekce. Nejnižší počet registrovaných mláďat na samici u ČSč – 2,98 je
odrazem prošlechtěnosti a kresebné náročnosti plemene a odpovídá realitě současného chovu ČSč,
zejména když je u většiny králic registrován pouze 1 vrh.
Na speciálních výstavách jsou králíci hodnoceni. Většina chovatelů genetických zdrojů
dosahuje velmi dobrých výsledků ale přesto se ukazuje, že i mimo genetické zdroje jsou
chováni velmi kvalitní králíci. Chovatelé zařazení do programu genetických zdrojů se účastnili
a propagovali národní plemena na řadě výstav místních, okresních, krajských a oblastních.
Velice dobrá byla i účast na Celostátní výstavě mladých králíků v Přerově a někteří chovatelé
se účastnili i Evropské výstavy v Lipsku.
Tab. 26 Přehled GZ králíků za chovnou sezónu 2005 (k 31.3.2006)
Plemeno
ČSč
Mm
ČA
Mbh
Čl
Čč
Ččp
Počet
chovatelů
35
26
21
12
11
19
8
Počet samců
Počet samic
116
75
59
31
28
53
11
250
163
131
84
52
97
22
Prům. hmotnost
dospělých samců (kg)
3,70
6,70
4,60
3,40
3,70
3,30
3,10
Prům. hmotnost
dospělých samic(kg)
3,50
5,65
4,60
3,50
3,80
3,00
3,10
42
Tab. 27. Vývoj počtu králíků zařazených do genetických zdrojů
Plemeno
ČS
Mm
ČA
Mbh
Čl
Čč
Ččp
Rok
Počet samic
Narozených
Odchov.
Registrov.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
102
2001
2002
2003
2004
2005
2006
433
459
402
349
316
325
186
189
180
174
173
150
121
133
143
136
135
150
34
37
54
72
86
88
38
30
46
44
59
64
4
30
76
84
98
596
6
5
17
18
25
277
3 589
3 885
3 216
2 899
2 638
2 576
1 643
1 693
1 524
1 548
1 503
1 232
1 194
1 134
1 302
1 283
1 076
1 239
299
300
372
509
546
560
249
202
311
329
453
436
34
184
523
511
599
543
25
53
116
107
196
263
2 655
2 923
2 449
2 239
2 028
1 971
1 424
1 453
1 320
1 355
1 277
1 089
1 109
1 077
1 233
1 220
1 016
1 170
278
281
351
481
502
507
231
173
271
301
406
401
34
178
474
479
553
446
25
53
115
104
190
237
1 293
1 434
1 185
1 068
916
940
1 190
1 224
1 073
1 078
1 008
818
879
844
932
896
782
866
211
183
251
338
338
341
172
145
236
242
340
338
26
148
414
374
442
102
25
44
100
86
154
44
Index reg.
2005/2006
99,79
76,38
109,07
100,89
99,41
98,24
153,90
43
Nutrie
V rámci genetických zdrojů nutrií jsou zařazena 3 plemena, přeštická nutrie, stříbrná a nutrie
standardní. Chovatelské zásady a dodržování dohodnutých opatření na úrovni zootechnické a
plemenářské evidence i dalších podmínek jsou vcelku dodržovány, nově zařazované nutrie jsou
hodnoceny a při zařazování do chovu jsou očipovány.
Nepřízeň počasí počátkem roku 2006 si vybírala daň i v chovech nutrií. Extrémní teplota
a potom
její výkyvy likvidovaly narozená mláďata a ve většině chovů docházelo k omrzání končetin a ocasů
nutrií. V neposlední řadě i přívalové deště dokázaly snižovat stavy nutrií. Komerční důvody, tj.
v nezájem o nutriové kožky, dále omezují chovatele nutrií. Řada z nich se drží jen díky produkci
kvalitního nutriového masa.
Vcelku dobrá situace je v chovech se standardní nutrií. Jednoduchost a dobrá úroveň reprodukce,
v neposlední řadě i velmi dobrá kvalita předváděných zvířat na výstavách motivují chovatele pro další
chov. Standardní nutrie snese mezinárodní srovnání i při výstavách středoevropských, například na
Slovensku nastává nový rozmach chovu nutrií
a české nutrie se velmi dobře prezentují nejen při
zakládání chovů, ale už i na výstavách.
Stříbrná nutrie je nejvíce ovlivněna úbytkem chovatelů i přesto, že její kvalita se znatelně zlepšuje.
Čistokrevně vedené chovy jasně dokazují směry šlechtění i pro produkci kvalitní kožešiny. Potěšitelná
je i čistota barvy, tj. zvyšující se kontrast tmavého až černého hřbetu
a světlých až bílých boků.
Zvyšuje se i hustota a obrůst pesíků na břiše.
Přeštická vícebarevná nutrie se konečně dostává do podvědomí chovatelského díky chovatelům, kteří
pochopili, že tvrdá a nekompromisní selekce je závislá na množství odchovaných zvířat. Typické
zbarvení i zlepšující se obrůst nejen na břiše, ale i na hřbetě, dokazují snahu chovatelů uspět
v konkurenci s ostatními barevnými rázy, včetně nutrie standardní.
Nově čipovaných nutrií bylo celkem 63. Ne ve všech chovech však došlo k výměně starších nebo
starých samic za mladé. Jsou připraveny mladé samičky narozené v druhé polovině roku k nasazení
v r. 2007 ve větší míře ve všech chovech.
Snahou pro další období bude nejen zastavení poklesu počtu chovaných nutrií i chovatelů (je několik
mladších chovatelů v pozorování), ale především propagace chovu, produkce kvalitního nutriového
masa i kožky a prezentace chovu nutrií a hlavně našich národních plemen nebo mutací na výstavách.
44
DRŮBEŽ
Česká slepice zlatě kropenatá
Česká husa
Stav populace
Do roku 2000 byli jako genový zdroj vedeni jedinci ze šlechtitelských chovů, další rezervou byly
rozmnožovací chovy, od roku 2001 jsou jako genový zdroj uznáváni pouze jedinci
ze
šlechtitelských chovů vybraných Českým svazem chovatelů. V roce 2006 bylo kromě osmi
chovatelů zařazených do genetických zdrojů cca dalších 12 chovatelů tohoto plemene.
Oproti
předešlému roku došlo k znatelnému navýšení počtu zařazených zvířat. Po jednoleté přestávce byl
uznán velký chov Jana Kalaše z Nivnice (v roce 2005 nebyl uznán z důvodu četných exteriérových
vad u chovných zvířat). Prvně byl mezi genetické zdroje drůbeže zařazen chov Zdeňka Bašeho
z Bědovic.
Tab. 28: Trend vývoje početního stavu genové rezervy ČZK
Počet jedinců genového zdroje
Rok
Počet chovatelů
slepice
kohouti
celkem
1999
715
20
505
2000
460
45
15
256
2001
228
28
6
337
2002
309
28
7
307
2003
285
22
7
305
2004
284
21
8
246
2005
230
16
6
317
2006
296
21
8
Tab. 29: Trend vývoje početního stavu genové rezervy ČH (od roku 2003 jako součet
české husy
a české husy s chocholkou)
Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Počet jedinců genového zdroje
husy
houseři
celkem
204
60
264
226
170
56
170
125
45
142
108
34
122
47
169
(101+21)
(36+11)
120
48
168
(94+26)
(35+13)
46
142
96 (80+16)
(37+9)
111
58
169
(90+21)
(44+14)
Počet chovatelů
28
24
24
22
23
22
21
24
45
Trend užitkových vlastností
Tab. 30: výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů slepic v rámci kontroly
užitkovosti ČSCH
2005/ 2004/ 2003/
ukazatel
2002
2001
2000
06
05
04
průměrná snáška (ks)
161,9
157,1
170
171,2
148
138
průměrná
hmotnost
57,3
57,3
57
56,6
56,9
56,5
vajec (g)
líhnivost (%)
54,7
51
75
87,4
73,3
69,0
Pozn. Ukazatele užitkovosti od roku 2005 jsou sledovány za chovatelský rok – tedy do konce září, bez dopočítávání
Tab. 31: výsledky dosažené v MTD Ústrašice. Testované jsou vždy dvě syntetické
skupinya jedna skupina pocházející od individuálního chovatele.
ukazatel
průměrná snáška (ks)
průměrná hmotnost vajec (g)
líhnivost (%)
průměrná hmotnost slepic na konci 500 denního
testu (kg)
2005/
06
96
55
87
2003/
04
109
53
89
2001/
02
92
54
70
1,75
1,95
1,98
Při hodnocení exteriéru byl a je problém s poměrně vysokou živou hmotností zvířat, velkými
hřebeny u drůbeže, špatnou vybarveností zvířat převážně na zádech.
Tab. 32: výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů hus v rámci kontroly užitkovosti
ČSCH
Rok
průměrný počet vylíhlých housat na husu ČH
ČH
líhnivost (%)
ČH
průměrný počet vylíhlých housat na husu ČHch
ČHch
líhnivost (%)
ČHch
2004/0 2003/0
5
4
5,3
5,7
159,5
161
51,6
98,5
6,6
5,9
176,3
166
77,8
68,1
2002
2001
2000
9,3
162
82,1
8,3
162,0
86,8
10,4
160
83,0
6,8
160,5
80,0
9,0
160
73,0
6,7
-
46
Tab. 33: výsledky dosažené v MTD Ústrašice (ž.hm. = živá hmotnost)
Rok
počet hus v testu
Snáška vajec (ks)
z toho násadových (ks)
počet vylíhnutých housat (ks)
ž.hm. hus na konci snášky (g)
ž.hm. houserů konci snášky (g)
ž.hm. ve věku 56 dnů hus (g)
ž.hm. ve věku 56 dnů houserů (g)
spotřeba krmiva na 1kg ž.hm.
ve věku 56 dnů (kg)
2006
2005
2004
2003
2002
jednoleté
víceleté
jednoleté
víceleté
jednoleté
víceleté
18
16
14
152,6
8
4303
4318
3472
3971
16
25
25
182,7
19,3
4525
5207
3861
4208
10
17
15
145,9
7,3
3935
5813
3432
4215
39
24
22
185,5
13,6
4935
6343
3721
4067
21
31
25
184
11,0
4437
5096
3362
4203
25
28
23
192
13,6
4966
5701
6551
4229
36
32
27
184,5
16,4
4922
5433
3164
3918
52
30
28
155,9
17,1
4758
6233
3480
4053
3214
2853
2715
2060
2789
2463
2775
2654
Hodnocení exteriéru českých hus se provádělo na speciální výstavě v Třebechovicích pod Orebem,
české slepice se hodnotily na speciální výstavě v Týništi nad Orlicí. Klub chovatelů českých plemen
slepic zajistil svoz násadových vajec z jednotlivých chovů, líhnutí proběhlo centrálně v MTSD
Ústrašice, byla zajištěno sexování kuřat a rotace kohoutů (včetně rozvozu k chovatelům). Zcela nové
chovy byly hodnoceny přímo v chovu.
Veškeré české husy a české husy chocholaté, které patří členům Klubu chovatelů českých hus, jsou
evidovány Plemennou knihou drůbeže (tedy i ty, jež nejsou zařazeny mezi genetické zdroje drůbeže).
Řada chovů českých slepic zlatě kropenatých, které nejsou zařazeny mezi genetické zdroje (a také
zdrobnělých českých slepic, šumavanek a zdrobnělých šumavanek) postupně podchycuje klubová
pobočka Plemenné knihy drůbeže.
Veřejná informovanost
Chovu genetických zdrojů drůbeže je věnována značná pozornost. Ve svazové ročence
Informace 2006 jsou uvedeny kontaktní adresy na Klub chovatelů českých plemen slepic
a Klub chovatelů českých hus, dále kontaktní adresy na majitele genetických zdrojů. Tytéž
kontakty je možné najít na Internetu na webových stránkách ČSCH. Ve věstníkové části
svazového časopisu Chovatel jsou zveřejňovány zprávy z jednání Ústřední odborné komise
chovatelů drůbeže a z jednání Rady Plemenné knihy drůbeže, součástí jsou informace
o
genetických zdrojích. Každoročně jsou vyhodnoceny a v časopise Chovatel zveřejněny
výsledky kontroly užitkovosti plemen, jež jsou evidována Plemennou knihou drůbeže.
V tomto časopise jsou zveřejňovány články o národních plemenech drůbeže. Letos byl vydán
– jako součást časopisu Chovatel – nástěnný kalendář, jež je věnována genetickým zdrojům.
Tato forma propagace se zdá být mnohdy účinnější, než odborné články. Na mnoha
svazových výstavách (naposledy v Horní Stropnici) se objevují speciální expozice věnované
genetickým zdrojům.
47
Evidence údajů - databáze
Veškeré české husy a české husy chocholaté, které patří členům Klubu chovatelů českých hus, jsou
evidovány Plemennou knihou drůbeže (tedy i ty, jež nejsou zařazeny mezi genetické zdroje drůbeže).
Řadu chovů českých slepic zlatě kropenatých, které nejsou zařazeny mezi genetické zdroje (a také
zdrobnělých českých slepic, šumavanek a zdrobnělých šumavanek) eviduje klubová pobočka
Plemenné knihy drůbeže.
Klub chovatelů českých plemen slepic dal do zkušebního provozu vlastní software na typizaci, který
bude navazovat na centrální program Plemenné knihy drůbeže.
O zařazení dalších plemen resp. experimentálních inbredních linií a hybridních populací
drůbeže - produktů šlechtitelských podniků nosných slepic (Dominant, Moravia, Red White) a vodní
drůbeže do Národního programu nebylo zatím rozhodnuto.
48
RYBY
Zhodnocení dosavadních postupů programu ochrany a užití genetických zdrojů ryb, stavy
plemen a populací.
Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb in
situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými
chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza probíhá
podle schválené metodiky.
V roce 2006 projednala a schválila Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení České
republiky (24. 8. ve VÚRH JU ve Vodňanech) žádosti chovatelů o finanční podporu
na uchování
genetických zdrojů ryb v živých genových bankách celkem u 9 druhů ryb (kapr obecný, lín obecný,
pstruh duhový, pstruh obecný f. potoční, sumec velký, síh maréna, síh peleď, jeseter malý a vyza
velká), u vyjmenovaných plemen a linií v celkem 40 kmenových hejnech, chovaných celkem u 13
subjektů.
Rovněž pokračoval program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu.
V roce 2006 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Jihočeského lysce, Třeboňského
šupináče, C434, jesetera malého a pstruha obecného f. potoční Šumavské populace. Byla rovněž
dovybavena kryobanka spermatu ryb o další Dewarův kontejner na ID ryb a bylo dovybaveno
pracoviště odběru gamet na líhni VÚRH JU, včetně úpravy rybníčku pro předvýtěrovou přípravu
generačních ryb.
Genetické analýzy
V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické
vzdálenosti/identity, čistoty populací (přítomnost kříženců), stanovení ploidie a původu používá
biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochondriální
a jaderné
DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza.
V roce 2006 byly provedeny analýzy k ověření genetické čistoty a variability u pohořelického a
žďárského lysce a třeboňského šupináče, zjištěný stav nevyžaduje návrh žádných opatření.
49
Tab.34. Souhrnný počet genetických zdrojů plemenných ryb k 30.6.2006
Plemeno název - zkratka
Kapr
C 434
C 435
Jihočeský lysec - BV
Jihočeský kapr šupinatý - C73
Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML
Milevský lysec - MV
Pohořelický lysec - PoL
Telčský lysec - Te
Třeboňský šupináč - TŠ
Žďárský šupináč - Žď-Š
Žďárský lysec - Žď-L
Lín
Hlubocký - H
Kož.92
Mariánskolázeňský - ML
Modrý - MO
Táborský - T
Velkomeziříčský - VM
Vodňanský - V
Sumec
Hodonínský - H
Vodňanský - V
Pstruh duhový
Pd M
Pd D66
PdD 75
Rok 2004
Počet
jikernaček mlíčáků
16
14
47
41
9
14
132
142
403
293
98
65
81
97
168
264
219
197
66
54
102
122
Počet
jikernaček
161
26
148
29
1467
4
66
mlíčáků
170
12
183
23
2075
1
35
Počet
jikernaček
6
13
mlíčáků
6
4
Počet
210
120
nehlášeno
1651
1305
Pstruh obecný f. potoční
Počet
Šumavská populace - PoŠ
Tepelská populace - PoT
475
446
nehlášeno
Síh
Síh severní maréna - čistý druh
Síh peleď - čistý druh
Jeseter
Jeseter malý - čistý druh
Vyza velká - čistý druh
Počet
jikernaček
70
70
mlíčáků
50
65
Počet
celkem 168
celkem 103
Rok 2005
Rok 2006
Počet
Počet
jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
10*
12*
80
97
29*
34*
50
60
2*
9*
100
108
63
67
101
119
417
296
501
420
94
61
18*
52*
109
129
136
105
179
284
391
362
90
64
84
62
62
53
58
62
99
120
46
64
Počet
jikernaček
103
14*
229
20*
2377
91
63
mlíčáků jikernaček
122
73
10*
7*
218
262
15*
15*
2299
542
134
56*
23
17*
Počet
jikernaček
209
165
Počet
Počet
157
6
102
13
Počet
mlíčáků
50
24*
366
15*
620
38*
50*
mlíčáků
6
4
Počet
210
120
270*
340*
765 **
130**
1857
1051
1678
1355
Počet
Počet
456
362
327
260
2000**
1000**
Počet
jikernaček
750
1430
Počet
990
1550
1720
1570
Počet
mlíčáků
1140
1180
Počet
150**
36*
34*
103**
103**
Na poklesu počtů některých plemenných ryb se podílí skutečnost, že někteří chovatelé včas nezaslali hlášení do ÚE v letech
2005 a 2006.
* odchovávána remontní hejna
** chovateli nehlášeno do ÚE, doplněno ze žádostí o dotaci
50
Užitkové vlastnosti genetických zdrojů ryb
Užitkové vlastnosti jednotlivých genetických zdrojů ryb jsou testovány jednotlivými chovateli,
oprávněnými k této činnosti ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. Výsledky testování
za
uzavřené kalendářní období (2005) Rybářské sdružení ČR vyhodnocuje a předává
do ústřední
evidence. Celkem se jednalo o 7 subjektů, předmětem hodnocení jsou výsledky za zimní období
(komorování 2004 - 2005) u testování ryb v rybnících a za vegetační období roku 2005 u testování ryb
v rybnících i řízených podmínkách.
Na čtyřech podnicích pokračovaly testy kapra, které byly založeny v roce 2003 (Rybářství Tábor a.s.,
Rybníkářství Pohořelice a.s., Rybníkářství Hluboká a.s. a Klatovské rybářství, a.s.). Předmětem
testování jsou meziplemenní kříženci s plemenem M2 na mateřské pozici. Pokračovalo testování lína
na VÚRH JU a na Rybářství Nové Hrady a.s., a to testování užitkovosti genomově manipulovaných
populací ve srovnání s kontrolní Vodňanskou populací, Na dvou podnicích probíhalo testování plemen
pstruha duhového (Klatovské rybářství a.s. a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.).
Tab.35 Podniky provádějící testování ryb, druh a kategorie testovaných ryb a rok založení testu
Podnik provádějící
testování
Klatovské rybářství,
Druh testované
ryby
Kategorie testovaných ryb
Mimovegetační
Vegetační období
období
Pstruh duhový
Rok
založení
Pd1 – PdV
2005
PH
Kapr obecný
K2
K 2 – K3
2003
MK
Rybářství Hluboká.
Kapr obecný
K2
K 2 – K3
2003
MK
Rybářství Nové Hrady
Lín obecný
L2 – L2+
L2+ – L3
2003
PH
Rybářství Tábor
Kapr obecný
K2
K 2 – K3
2003
MK
Pstruh duhový
Pd0 – Pd1
2005
PH
Pstruh duhový
Pd1 – PdV
2004
PH
Rybářství Velké Meziříčí
Rybníkářství Pohořelice
Kapr obecný
K2
K 2 – K3
2003
MK
VÚRH JU
Lín obecný
L2 – L2+
L2+ – L3
2003
GM
Vysvětlivky: K2– kapr ve stáří dvou let; K2 -K3 – třetí rok testování (z dvouleté násady na tříletou
tržní rybu); L2 – L2+ – testování v období od dvou let věku (podzim) do období části třetího
vegetačního období; L2+ – L3 - třetí rok testování (od věku po části vegetačního období o jeho
konce (podzim); Pd0 – Pd1 – testování pstruha duhového v období od rozkrmení do stáří jednoho
roku; Pd1 – PdV - testování u pstruha duhového (z ročka do tržní velikosti)
MK – Meziplemenné křížení; PH – odhad plemenné hodnoty; GM – srovnávání genomověmanipulovaných plemen
51
Včela medonosná kraňská
V roce 2006 se dařilo pokračovat v realizaci programu chovu v intencích minulých let, nevyskytly se žádné
enormní problémy. Infekční tlak z okolí představuje hlavně varroáza. Oblastní chovy zapojené do Národního
programu nebyly vážněji zasaženy ani šířícími se virózami a žádný z chovů není v ochranném pásmu ohnisek
moru včelího plodu.
Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální
struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek. V souladu s momentálně
platnou legislativou bylo všem chovům přiděleno číslo jednotného číselníku, které je spolu s číslem katastru
jednoznačným určením každého chovu. Většina chovatelů matek dosáhla zařazení mezi šlechtitelské chovy.
Tento statut však nová legislativa nezná, proto bylo po konzultaci s MZe dohodnuto, že termín a statut
"šlechtitelské chovy" bude používán i nadále interně v systému řízení chovatelské práce Českého svazu včelařů.
Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů.
Oblastní chov Skřivánek
Chov byl provozován již plně na nové lokalitě Skřivánek v okrese Havlíčkův Brod. Podařilo se zajistit plynulou
péči o genetický materiál a dvě inseminace provedené pracovníky pracoviště Dol. Po předchozích problémech
s nosemózou byl letos opět nález v normálních mezích, což je doklad kvalifikované péče ze strany vedoucího
chovu. Zavedená modelová desinfekce úlových nástavků horkým parafinem se osvědčila, bude sloužit i pro
instruktáže ostatním chovatelům.
Oblastní chov Liběchov
Práce v chovu je stabilizovaná, podle plánu rozšiřuje stav včelstev a rozsah testování, podílí se
testech rezistence a pokračuje v pokusech s testovanými liniemi s příznivým koeficientem BAR.
na křížových
Oblastní chov Kývalka
Chov je stabilní, na dobré úrovni, počítá se se zdokonalovacími kurzy inseminace. GZ zde jsou v dobré péči a
nejsou ohroženy.
Oblastní chov Přerov - Žeravice
Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. Budování stanice dále pokračuje, budou vylepšeny
pomůcky pro odchov trubců a odběr spermatu. Chov má zázemí pro pořádání kurzů chovu matek a dalších
školících aktivit pro včelařskou veřejnost, o kurzy stoupá zájem.
52
Zvýšenou pozornost stále vyžaduje výskyt ohnisek moru včelího plodu v blízkosti (nikoliv bezprostřední nejedná se o ochranná pásma) některých stanovišť včelstev oblastního chovu. Proto jsou i nadále v plánu aktivity
zaměřené na preventivní opatření (preklinická diagnostika, desinfekce). Tato situace vyžaduje i nadále
mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským materiálem a důkladnou
osvětovou práci mezi okolními včelaři.
Oblastní chov Pekařov
Chov je na velmi dobré úrovni a nemá aktuálně žádné zjevné problémy, realizace plemenářského programu
probíhá podle plánu. Pokračuje vývoj metody chovu skupin včelstev s matkami - sestrami jako zdrojem
trubců pro získání dobré homogenity výsledků při volném páření odchovávaných mladých včelích matek.
Vedoucí chovu je zapojen do výzkumných aktivit pro hodnocení DNA včel ve vztahu k tradiční morfometrii.
Práce na toto téma byla publikována na kongresu Eurbee 2006 v Praze. Sborník je na www.eurbee.org
Oblastní chov Zubří
Oblastní chov Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami.
Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické
a profylaktické zásahy jsou na
dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna velmi soustavně, vedoucí chovu patří k nejlepším
inseminátorům. Produkce inseminovaných matek přesahuje rozsah nutný pro realizaci plemenářského
programu a inseminované plemenné matky včely kraňské mohou být poskytovány dalším chovům.
Vedoucí chovu udržuje a rozšiřuje databázi standardů plemen pro metodu morfometrického hodnocení
křídelní žilnatiny a je zapojen do výzkumných aktivit pro hodnocení DNA včel
ve vztahu k tradiční
morfometrii.
Oblastní chov Dol
Okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci. Varroáza i nosema je pod pravidelnou kontrolou. Nejbližší
ochranné pásmo moru plodu v blízkosti je v okolí Čakoviček. Zde jsou problémy s dotažením likvidace moru
v ohnisku, které postupují soudní a exekuční cestou. Proto je namístě velká ostražitost a preventivní diagnostika
celé oblasti. Tyto aktivity jsou prováděny v součinnosti s příslušnými inspektoráty SVS (Praha-východ a Mělník)
za podpory MZe.
Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně po celou chovatelskou sezónu. Produkce
inseminovaných matek je nutná pro realizaci plemenářského programu, a část inseminovaných matek včely
kraňské se zasílá dalším chovatelům.
Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace. V roce 2006 proběhly kurzy inseminace pro zájemce
z naší republiky i zahraničí.
Oblastní chov nemá závažné problémy ve vztahu k chovu GZ, bude dále rozšiřován rozsah testování včelstev a
rozsah inseminace v chovu.
Školení vedoucích chovů
Ve dnech 1. a 2. 4. 2006 proběhla tradiční porada vedoucích resp. zástupců vyšších chovů a chovů asociace
AACHK ve včelařském vzdělávacím středisku Českého svazu včelařů v Nasavrkách u Chrudimi. Porady se
zúčastnilo přes 80 zástupců chovů.
Účastníci porady byli seznámeni s výsledky činnosti jednotlivých šlechtitelských chovů, v roce 2005 bylo v
ČR odchováno šlechtitelskými chovy celkem více než 40 000 matek. Díky možnosti dotace na matky sílí
poptávka po plemenném materiálu, na druhou stranu dotační politika nenapomáhá dlouhodobé strategii
vyrovnání ceny plemenných včelích matek v ČR s ostatními zeměmi (naše ceny jsou tradičně hodně nízké).
Situace s varroázou je stabilizována, téměř všechny vyšší chovy se účastní testů na rezistenci roztoče varroa
destructor proti užívaným léčivům. Rezistence v alarmující míře nebyla zatím zaznamenána, ale náznaky na
hranici statistické průkaznosti svědčí o tom, že problémy mohou přijít.. Chovy byly vyzvány k dalšímu
53
šlechtění zaměřenému na varroarezistenci a pravidelnému sledování spadu samiček roztočů. Chovy byly
opětovně upozorněny na nezbytnost vedení předepsané formy dokumentace.
Porada vedoucích oblastních chovů proběhla dne 7.3. 2006 v Dole, porady se zúčastnili všichni vedoucí
chovů, vědecký pracovník ing. V. Veselý, ředitel VÚVč, ing. Kamler a garant Národního programu za včely,
ing. Titěra.
Program byl věnován zopakování a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle metodiky
Národního programu. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech, které využívají externí
inseminační službu. S pracovníky byl probrán způsob vedení záznamů o včelstvech a souvisejících údajích.
Vedoucí oblastních chovů byli též instruováni k sezónním aktivitám výzkumného projektu 1G46032,
mezinárodního projektu 6FP Beeshop a při monitorovacích pokusech na rezistenci Varroa destruktor.
Konference pracovní skupiny Bee Breeding - Bologna
Nebezpečí masových úhynů v důsledku nemocí, spojených s komerčně motivovanými snahami nahradit
chybějící včelstva včelami jakéhokoliv původu, je i nadále největším ohrožením genofondu včely
medonosné. V Evropě i jinde tak dochází k živelné hybridizaci se všemi souvislostmi a důsledky, které byly
popsány v předcházejících zprávách.
Ohrožení genofondu invazí brouka Aethina tumida do Evropy je stále velmi aktuální. Tumidózní včely,
přivezené do Portugalska a Francie, které byly utraceny, pravděpodobně rozšíření nákazy nezpůsobily.Další
potvrzený výskyt tumidózy z Egypta z roku 2005 není následován novějšími údaji.
V lednu 2006 se konala konference chovatelské sekce EurBee v Itálii ve včelařském ústavu INA v Bologni.
Za ČR se zúčastnil D. Titěra. Na konferenci byla přednesena prezentace o aktivitách našeho "Národního
programu" a nových poznatcích o analýzách mikrosatelitů DNA včel ve srovnáni s morfometrickou
analýzou. Pro náš program ochrany včely kraňské mohou být případně využity zejména nové metodické
zkušenosti s diagnostikou virových nákaz včel, kterým se dříve nevěnovala pozornost, a které se
pravděpodobně šíří pohlavní cestou.
Databáze
Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji včela kraňská určených do databáze NCC bylo
realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 8 let přes 6000 záznamů o původu a přes
4000 záznamů o užitkovosti včelstev. Klasifikace a výběr zvířat
do GZ vychází z udržovaných linií,
přičemž data o výkonostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě
skupiny parametrů byly ve stanovených limitech. Dotační podpora byla poskytnuta na následující počty
včelstev podle jednotlivých kategorií.
Tab.36. Podporované počty včelích matek
Kategorie matky
Plemenné včelí matky podrobené kontrole užitkovosti včetně testů na dcerách alespoň na
dvou stanovištích
Plemenné včelí matky určené jako zdroj trubců
Včelí matky, jejíž dcery byly podrobeny testům
Inseminované plemenné včelí matky odchované a usazené ve vlastním chovu
Plemenné včelí matky odchované a usazené ve vlastním chovu
celkový počet
v r. 2006
64
76
78
49
89
54
Ostatní aktivity
Spolupráce se slovenskými, rakouskými a německými chovateli kraňky v roce 2006 pokračovala opět
formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči
nemocem. Inseminace proběhla tradičně v chovech pana Wurma, Zacha, Klause a ve včelařské škole ve
Warthu. V roce 2006 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky a Německa.
V září 2006 se konala vědecká konference EurBee v Praze. V jejím rámci se uskutečnilo podzimní
sympozium projektu 6FP - BEESHOP (koordinátor prof. Moritz, UNI Halle-Wittenberg, Německo).
V roce 2006 byla opět provedena řada dalších morfometrických rozborů pro zahraniční zájemce o
problematiku genofondu včel. Pokračoval projekt genetického mapování vybraných lokusů včel (univerzita
v Düsseldorfu). Pro projekt byly odchovány speciální matky inseminované spermatem jednoho trubce,
matky inbrední a matky neoplozené, jejichž kladení bylo iniciováno opakovanou anestezí oxidem uhličitým.
Dodali jsme celkem 20 živých matek, spolupráce bude pokračovat i v roce 2007.
55

Výroční zpráva GZ 2006

Transkript

Podobné dokumenty

Historie plemene

Výroční zpráva - Genetické zdroje

Výroèní zpráva GZ 2015

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI FAKULTY

Sbornik konference Olomouc 2012 [Pdf - 5 MB]

prezentace ke stažení zde... - Společnost pro strategické řízení

PADEVĚTOVÁ_STUDIUM EXTERIÉRU SOUČASNÉ POPULACE

Chovatelské listy 1/2009

č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro

VALAŠSKÁ OVCE

Výroční zpráva 2006 - Česká bankovní asociace

Výroèní zpráva GZ 2013

SEZNAM KANCŮ ISK SALAŠ