PO STOPÁCH PÍSKOVCE PODKRKONOŠÍM

PO STOPÁCH PÍSKOVCE PODKRKONOŠÍM
Autor: Mgr. Dr. MUDr. Tomáš Hájek
PROJECT SOLUTIONS
Project Solutions s.r.o.
Podjavorinské 1606/16, Praha 4
Dlhá 2374, Stupava, Slovenská Republika
IČ: 28435966, DIČ: CZ28435966
Obsah
1. Úvod
1.1. Základní cíle studie k navrhovaným opatřením k vytvoření tematické cesty
„Podkrkonoší jako krajina pískovce – pískovec jako cesta Podkrkonoší do
světa“ (jako jen „tematické cesty“)
1.2. Anotace základních realizovaných podkladových studií a koncepčních
dokumentů ke studii
1.3. Některé poznatky z provedených terénních průzkumů, zejména ve vztahu
přírodní a kulturní prostředí versus cestovní ruch
2. Trasování tematické cesty
2.1. Anotace existujících tematických cest, naučných stezek, jednotlivých
informačních tabulí v zájmovém území, vytvoření tematické cesty a vytýčení
souvislosti s tematickou cestou (včetně některých projektů koncepčních a
mapujících)
2.2. Základní prvky tematické cesty
2.2.1. Hlavní trasa
2.2.2. Vyhlídkové a poznávací trasy
2.2.3. Poznávací okruhy
2.2.3.1. Poznávací okruh Holovousy-Ostroměř-Podhorní Újezd a Vojice (a
dalších obcí) aneb Podchlumí jako krajina drobných (kamenných)
památek
2.2.3.2. Poznávací okruh zaniklými (i aktivními) lomy Podhorního Újezdu
a Hořicka
2.2.3.3. Poznávací okruh krajiny Choustníkova Hradiště a Jaroměřska
2.2.3.4. Poznávací okruh krajiny Kuksu
3. Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty
3.1. Historická témata
3.1.1. Synopse O historii a současnosti těžby, zpracování a řemeslného a
uměleckého využití podkrkonošského pískovce
3.1.2. Synopse Česká opuka: o historii a současnosti těžby, zpracování a
využití v historických českých zemích
3.1.3. Synopse Omítky a maltoviny: vápence, sádra, hořečnaté maltoviny,
cementy
3.1.4. Synopse Opuka, pískovec a pálené cihly v pevnostní architektuře
Jaroměřska
3.1.5. Synopse Žuly, ruly, pískovce a další materiály pro drobné památky
Podkrkonoší
3.1.6. Synopse Restaurované a obnovené drobné (kamenné) památky
v Mikroregionu Podchlumí
3.2. Technická a environmentální témata související s těžbou kamene
3.2.1. Synopse Existující aktivní lomy v České republice
3.2.2. Synopse Technika v těžbě kamene v minulosti a současnosti
3.2.3. Synopse Příklady rekultivace lomů v České republice
3.3. Témata k technologii konzervování a restaurování kamene
3.3.1. Synopse Kámen ve světovém umění (nejdůležitější příklady)
3.3.2. Synopse Koroze a restaurování kamene
4. Závěr
4.1. Shrnutí základních inovativních koncepčních rysů navrhované tematické
cesty
4.2. Konkrétní praktická doporučení z hlediska tvorby tematické trasy, její
infrastruktury a tematické cesty jako turistického produktu
5. Použitá literatura
6. Mapový podklad
1. Úvod
1.1. Základní cíle studie k navrhovaným opatřením k vytvoření
tematické cesty „Podkrkonoší jako krajina pískovce – pískovec jako
cesta Podkrkonoší do světa“ (jako jen „tematické cesty“)
Mezi základní cíle studie patří:
1) Vytvoření tematické cesty musí vycházet z již existujících návrhů a reálných
provedení dílčích tematických tras, naučných stezek či jednotlivých informačních
tabulí v oblasti Podkrkonoší (reprezentované Sdružením Podzvičinsko) včetně
jejich ověření v terénu.
2) Vytvoření tematické cesty vychází z idejí, návrhů, vytváření tzv. „Cesty kamene“
jako turistického produktu oblasti Podkrkonoší. Tento turistický produkt
dopracovává a rozvíjí ve dvou základních rovinách:
a) Jako revidovanou strukturu vyhlídkových a poznávacích tras
b) Jako rozvinutý turistický produkt
3) Tematická cesta, protože pojednává o stěžejním fenoménu Podkrkonoší, který
zásadně ovlivnil genia loci místa, duši lidí i společenské fenomény, má do určité
míry stmelovat, respektive propojovat již existující turistické trasy a produkty a
zvýraznit osobitost turistické oblasti Podkrkonoší.
4) Již navrženou „Cestu kamene“ rozvíjí tematická cesta následujícím způsobem:
a) Zdůrazňuje aspekt regionálního rozvoje, respektive cílů evropské regionální
politiky, kterým je přivedení turistů do dosud málo známých, nedostatečně
„turisticky vytěžených“ oblastí. Tematická cesta se tedy systematicky dělí do
více větví a zasahuje i na periferii oblasti Podkrkonoší
b) Využívá v maximální míře stávající či plánové komunikace a nezatěžuje tedy
v tomto smyslu životní prostředí a ekosystémy
c) Zdůrazňuje mezinárodní rozměr, tedy že tradice těžby a zpracování
podkrkonošského pískovce je skutečně celostátním, ba evropským fenoménem;
4
skrze prisma podkrkonošského pískovce lze rozumět světu, protože se s ním lze
takto porovnávat
d) Zdůrazňuje vše čistě lokální, „zapomenuté“, hledá skutečného genia loci
e) Vytváří informační systémy pro reálné srovnání a vhled do problematiky
kamene v evropském měřítku
5
1.2. Anotace základních realizovaných
koncepčních dokumentů ke studii
podkladových
studií
a
Anotovány a analyzovány jsou jednak základní koncepční dokumenty Královéhradeckého
kraje a dále dílčí studie k tématice historie těžby a zpracování pískovce jako atraktivity
cestovního ruchu.
1) Ad „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 20072013 Návrhová část a Akční plán, (Královéhradecký kraj, GaREP spol s.r.o.,
Region Partner s.r.o.)“
a) V turisticky významném území (dále jen TVÚ) Krkonoše a Podkrkonoší je
oblast Podkrkonoší charakterizována následujícími dominantními formami
cestovního ruchu: rodinná cykloturistika, pěší a horská turistika, kulturní
turistika, historické památky a gastroturistika. Jako alternativní a doprovodné
formy jsou zmíněny lázeňství a ozdravné pobyty, běžecké lyžování a ostatní
zimní sporty, venkovská turistika, sportovní (adrenalinová) cykloturistika.
b) Ve srovnání s ostatními TVÚ je zjevná jedinečnost Podkrkonoší vedle Kladska
v zaměření na rodinnou cykloturistiku s pěší a horskou turistikou.
c) Dokument konstatuje, že existuje zjevný potenciál k vytyčování dalších
naučných stezek s informačními tabulemi, respektive tematicky zaměřených
cyklotras.
Mezi návrhy tematicky zaměřených tras Královéhradeckého kraje je i „Cesta za
kamenem“. Citace z materiálu: „Kámen je jeden z mála jednotících prvků přírodně
i kulturně velmi heterogenního Královéhradeckého kraje. Cesta může propojovat
různé typy atraktivit, které se ke kameni váží – skalní města a hrady, naleziště,
expozice i brusírny drahých kamenů, kamenné sochy aj. Okruh zasahuje na území
Libereckého kraje (severní část Českého ráje) a též na polskou stranu (NP Gór
Stolowych). Navazuje na již hotový turistický produkt oblasti Podkrkonoší „Cesta
kamene“.
Jako zastávky jsou navrhovány Turnov (muzeum – mineralogická expozice, galerie
Granát), Radostná pod Kozákovem, Lomnice nad Popelkou – expozice drahých
kamenů a minerálů, Železnice – Vlastivědné muzeum, Konecchlumí, Holovousy,
Hořice, Betlém, Kuks, Náchod, Kudova Zdroj, Karlow (stolová hora Szczeliniec),
Broumov, Adršpach, Trutnov, Nová Paka (muzeum – klenotnice drahých kamenů),
hrad Kost, Turnov.
2) Ad „Historie a současnost zpracování pískovce na Hořicku (marketingová studie),
(SURPMO a.s. pro město Hořice, 2004)“
6
1.3. Některé poznatky z provedených terénních průzkumů, zejména ve
vztahu přírodní a kulturní prostředí versus cestovní ruch
Významnou atraktivitou v rámci navrhované tematické cesty jsou jednotlivé pískové lomy.
Bylo nutno provést namátkovou pasportizaci stavu jednotlivých lomů z hlediska toho, jak
jsou eventuálně zasaženy vlivem cestovního ruchu a turistiky (neudržované rekreační
chatky, ohniště, přítomnost odpadků, rumištní a ruderální rostlinné druhy).
1) Nefunkční turistická infrastruktura: zaniklý pískovcový lom při cestě LibínOstroměř vykazuje významné negativní ovlivnění cestovním ruchem a
turistikou
Obrázek 1: Turisticky nevhodně exploatovaný zaniklý pískovcový lom nad Ostroměří - foto
Tomáš Hájek
2) Zanedbanost a nevyužívanost vykazuje zaniklý pískovcový lom v Podhorním
Újezdě
7
Obrázek 2: Zanedbaný a cíleně nevyužívaný zaniklý pískovcový lom v Podhorním Újezdě foto Tomáš Hájek
3) Zaniklý lom v Březovicích jako skládka a prostor pro ruderál
Obrázek 3: Prostor zaniklého pískovcového lomu v Březovicích - foto Tomáš Hájek
4) Přiměřená reanimace zaniklého lomu ve Skále u Boháňky formou letního kina
Obrázek 4: Racionální turistické využívání zaniklého lomu ve Skále u Boháňky - foto Tomáš
Hájek
Jinou reanimací zaniklých lomů je například lom v Podhorním Újezdě ve střelnici.
8
2. Trasování tematické cesty
2.1. Anotace existujících tematických cest, naučných stezek, jednotlivých
informačních tabulí v zájmovém území, vytvoření tematické cesty a
vytýčení souvislosti s tematickou cestou (včetně některých projektů
koncepčních a mapujících)
1) Sdružení Podzvičinsko realizovalo tyto projekty:
a) Holovousova stezka
Naučná stezka, která Vás provede historií obce Holovousy a Chodovice.
Prostřednictvím jedenácti zastavení můžete objevit místa méně známá, ale o to
více zajímavá.
b) Projekt Infrastruktura cyklodopravy Podkrkonoší
Prostřednictvím tohoto projektu byla vybavena další odpočinková místa na
území Podkrkonoší a došlo k vyznačení cyklistických tras. Celkem bylo
umístěno sedm informačních tabulí na stávajících či nových stojanech. Tabule
lze nalézt v Miletíně, Holovousích, Chodovicích, Jeřicích a Třebihošti.
c) Naučná stezka K. J. Erbena
Projekt příměstského okruhu, který informuje o životě a díle slavného
miletínského rodáka.
d) Projekt Zvičinské vyhlídky
Projekt zahrnuje pět vyhlídkových míst umístěných na vrchu Zvičina, které
budou opatřeny panoramatickou fotografií okolí a popisky.
e) Projekt Cyklotrasami Podzvičinska přehledně
Cílem projektu bylo umístit při cyklotrasách v oblasti Podkrkonoší mobiliář v
podobě laviček, stojanů na kola, odpočinkových míst a orientačních map.
Celkem bylo umístěno jedenáct takových tabulí v katastrech obcí Miletín,
Šárovcova Lhota, Tetín, Uhlejov, Mostek a Borovnička.
f) Projekt Archeologické zajímavosti Podzvičinska a jejich využití pro
cestovní ruch
U každé lokality je uveden popis její polohy, stručná historie, charakteristika z
hlediska cestovního ruchu a návrh budoucího začlenění do atraktivit oblasti
Podkrkonoší.
9
g) Projekt Řeka Javorka - zdroj rozvoje vodní turistiky v Podzvičinsku
Projekt se zaměřuje na základní analýzu území z pohledu využití vodních ploch
v Podzvičinsku. Je nadále otevřený dalším doplňkům a dodatkům tak, aby byl
použitelný v dalších letech v rámci plánovaných aktivit a investic. Jedním z
praktických výstupů bude samostatný odkaz s informacemi, které se zmíněných
aktivit dotýkají.
h) Projekt Možnosti rozvoje středisek zimních sportů v Podzvičinsku
Účelem tohoto projektu bylo zmapovat dosud nesledovaná zimní střediska
v oblasti Podkrkonoší, určit jejich současný stav a tím podpořit spolupráci mezi
zúčastněnými, která by vedla k podpoře zimní turistiky v oblasti. Analýza a
současný stav je námětem pro další vývoj služeb v Podkrkonoší během zimního
období. Stává se inspirací a návodem pro budoucí turistické produkty se
zaměřením na zimní turistiku.
2) Mikroregion Podchlumí realizoval celou řadu obnov drobných, zejména
kamenných, památek. Jako takové jsou tyto akce podpůrné pro cestovní ruch,
budování tematických a naučných cest a informačních tabulí.
a) Kamenný kříž a Pomníček padlým v Bašnicích
b) Boží muka a Socha Nejsvětější Trojice v Bílsku u Hořic
c) Restaurování Pomníku padlým a Pomníku dr. M. Tyrše v Chomuticích
d) Pískovcová památka – Křížek v obci Nevratice
e) Torzo pískovcového "Křížku" v obci Rašín
f) Restaurování Sochy sv. Jana Nepomuckého v Sukoradech
3) Dále proběhly autorské průzkumy mapových podkladů a terénní průzkumy, které
ověřovaly stav existujících cyklostezek a pěších stezek a návaznost dalších
naučných stezek či jiných tematických cest, které nejsou produktem Sdružení
Podzvičinsko či Mikroregionu Podchlumí.
Shrnutí:
-
Připravovaná „tematická cesta“ nutně musí zahrnout již realizované
jednotlivé naučné stezky či jednotlivé informační tabule
10
-
Trasování Hlavní trasy zahrnuje využití příměstské naučné stezky K. J.
Erbena u Miletína a povede s využitím po informačních tabulích v Miletíně,
Úhlejově a Třebihošti
-
Trasování Hlavní trasy využije naučnou stezku věnovanou K.V. Raisovi
v sousedství Lázní Bělohrad
-
Trasování Severní vyhlídkové a poznávací trasy zahrnuje využití informačních
tabulí v Borovničce a Mostku
-
Jižní vyhlídková a poznávací trasa využije pro své trasování v rámci Chlumu
červenou turistickou trasu Po stopách K.J. Erbena
-
Trasování Jižní vyhlídkové a poznávací trasy zahrnuje využití naučné stezky
Holovousova stezka pro Poznávací okruh Holovousy-Ostroměř-Podhorní
Újezd a Vojice
-
Poznávací okruh Holovousy-Ostroměř-Podhorní Újezd a Vojice využije pro
své účely seznam restaurovaných a obnovených drobných památek skrze a
v rámci Mikroregionu Podchlumí
-
Poznávací okruh Holovousy-Ostroměř-Podhorní Újezd a Vojice zahrnuje
využití zastavení u smírčích křížů v Holovousově stezce
-
Bude využita stávající naučná stezka Kuks-Betlém v rámci krajiny Kuksu
11
2.2. Základní prvky tematické trasy
2.2.1. Hlavní trasa
Hlavní trasa bude vybavena soustavou informačních tabulí o dvou základních
synoptických zaměřeních:
1) O historii a současnosti těžby, zpracování a řemeslného a uměleckého využití
podkrkonošského pískovce (viz příslušnou část v kapitole Synopse
informačních tabulí v rámci tematické cesty)
2) Kámen ve světovém umění (nejdůležitější příklady) (viz příslušnou část v
kapitole Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty)
Základní body navrhované hlavní trasy tematické cesty:
Konecchlumí, Mlázovice, Šárovcova Lhota, Lázně Bělohrad (hlavní lázeňská budova a
hotel), Červená Třemešná (zaúsťuje do silnice 300/II. třídy Hořice-Dvůr Králové), Miletín,
Úhlejov, Třebihošť, Doubravice, Žireč.
Na hlavní trasu tematické cesty navazují:
1) V Miletíně se odpojuje (prostřednictvím cyklotrasy 4137) Severní vyhlídková a
poznávací trasa (okruh Pecka – cyklotrasa 4135, Borovnička, Mostek – cyklotrasa
4086, Zvičinské vyhlídky – cyklotrasa 4139), která do hlavní trasy zaúsťuje
v Doubravicích (prostřednictvím cyklostezky 4139)
2) Hlavní trasa bezprostředně navazuje na naučnou stezku Po stopách K.V.Raise
(Lázně Bělohrad) a naučnou stezku v příměstí Miletína věnovanou K.J.Erbenovi
3) V Žirči ve směrech na Jaroměř a Choustníkovo Hradiště navazuje navrhovaný
poznávací okruh Opuka, pískovec a cihly v pevnostní architektuře Jaroměřicka
4) Na Jižní vyhlídkovou a poznávací trasu (převážně vedoucí po cyklostezce 4085
vyjma oblasti v rámci Podhorního Újezdu, kdy vede po červeně značené turistické
trase Cesta K.J.Erbena) navazuje pouze na začátku a konci trasy, v Konecchlumí a
Žirči
Navržená hlavní trasa tematické cesty má tyto parametry:
1) Celkově vede v oblasti širokých horizontů a viditelností s dohledem na Krkonoše a
v přímém podhůří a svazích pod Zvičinou. K oblasti Kuksu se blíží od
severozápadu. Poskytuje přímý zážitek estetiky otevřených klidných krajin
s vynikajícími vyhlídkovými možnostmi (Miletín, Doubravice)
12
2) Vede v celkově méně frekventované, klidnější lázeňské krajině Záchlumí (Lázně
Bělohrad). Za Miletínem pokračuje v typických melancholických krajinách, v
kterých si kdysi liboval hrabě Špork, zakladatel lázní Kuks. Umožňuje soustředění
na základní příběh Podkrkonoší, pískovce a světa, který bude vyprávěn především
pomocí informačních tabulí
3) Poskytuje autentický dotyk s excelentními osobnostmi kraje, spisovateli Raisem a
Erbenem, kteříprostřednictvím nesmrtelného slova učinili kraj skutečně
nesmrtelným
4) Bezezbytku vede po značených cyklostezkách, které vedou po silnicích III. třídy, a
upravených, nikoli však zpevněných, cyklostezkách v terénu
5) Slabinou je vedení trasy v rámci předměstí Lázní Bělohrad městskou zástavbou (a
částečně svým způsobem suburbánní zónou Lázní Bělohrad) či například vedení po
silnici 300/2 Hořice-Dvůr Králové v cca délce 3 km před Miletínem
13
2.2.2. Vyhlídkové a poznávací trasy
Severní vyhlídková a poznávací trasa:
Základní charakteristika: od Miletína směrem k hradu Pecka se trasa zdvihá
v monumentálních podhorských krajinách s vynikajícími výhledy na Krkonoše. Prochází
Zvičinou s jejím vynikajícím vyhlídkovým potenciálem.
1) Od hlavní trasy se odpojuje v Miletíně prostřednictvím cyklostezky 4137, po které
míří směrem k hradu Pecka
2) Od hradu Pecka prostřednictvím cyklostezky 4135 míří přes Borovnice,
Borovničky až na Mostek
3) Dále pokračuje prostřednictvím cyklostezky 4139 přes Zvičinské vyhlídky, až se
opět v Doubravicích vrací na hlavní trasu směrem na Žireč
Jižní vyhlídková a poznávací trasa:
Základní charakteristika: trasa prochází základní sídelní strukturou oblasti Hořic, splývá
s vedením naučné stezky zabývající se zaniklými pískovcovými lomy v oblasti, poskytuje
vynikající vyhlídky jak do centrálních Čech, tak na Krkonoše (lokalita Boháňka).
1) Začíná po červené turistické trase vedoucí po Chlumu Po stopách K. J. Erbena
Obrázek 1: Vedení Jižní vyhlídkové a poznávací trasy po červené turistické trase na Chlumu
Po stopách K. J. Erbena – foto Tomáš Hájek
2) Následně se napojuje v rámci Chlumu na cyklostezku 4085 a pokračuje po (v rámci
původní hlavní „Cesty kamene“) via Hořice, Boháňka
14
3) Následně se napojuje na cyklostezku 4116, přes Velichovky pokračuje do Kuksu a
tam se napojuje do okruhu s hlavní trasou, která přichází od Žirče
15
2.2.3. Poznávací okruhy
2.2.3.1. Poznávací okruh Holovousy-Ostroměř-Podhorní Újezd a Vojice
(a dalších obcí) aneb Podchlumí jako krajina drobných
(kamenných) památek
Tento poznávací okruh bude vybaven soustavou informačních tabulí o dvou
základních synoptických zaměřeních:
1) Žuly, ruly, pískovce a další materiály pro drobné památky Podkrkonoší (viz
příslušnou část v kapitole Synopse informačních tabulí v rámci tematické
cesty)
2) Restaurované a obnovené drobné (kamenné) památky v Mikroregionu
Podchlumí (viz příslušnou část v kapitole Synopse informačních tabulí v rámci
tematické cesty)
Navrhovaný poznávací okruh je na jednu stranu tematickým zúžením, na druhé straně
prostorovým rozšířením turistického produktu První zastavení „Cesty kamene“, která
zahrnuje Podhorní Újezd, Vojice a Ostroměř.
Tento turistický produkt v rámci „Cesty kamene“ zahrnuje jak návštěvy zajímavých míst
v rámci dílčí tematické cesty, tak i návštěvy organizovaných skupin v podniku
zpracovatele kamene Kámen Ostroměř.
Turistický produkt Prvního zastavení „Cesty kamene“ zahrnuje návštěvu pomníku Jana
Husa, rodný dům Ladislava Jana Kofránka, Kartuziánskou zeď, Panský lom a několik
drobných památek.
Smyslem tohoto zastavení je tedy První zastavení jako tematický okruh zúžit na drobné
památky, prostorově rozšířit na další obce a teprve na úrovni turistického produktu řešit
další atraktivity.
Zásadní metodickou pomůckou, na kterou lze navázat a která ukazuje realističnost celé
koncepce poznávacího okruhu, je publikace Drobné památky Podchlumí, jež obsahuje
mapové zachycení jednotlivých drobných památek.
Informační tabule, které tyto drobné památky budou provázet, nebudou soustředěny
jen na jejich popis, ale budou klást důraz na jejich materiálovou stránku z hlediska
celého Podkrkonoší. Z tohoto hlediska bude dosaženo nezbytného přesahu a zvýší se
tak atraktivita celého poznávacího okruhu.
Poznávací okruh Krajina Podchlumí jako krajina drobných (kamenných) památek se opírá
o zdokumentované a do mapových podkladů zachycené drobné památky:
16
1) Podhorní Újezd a Vojice: pomník mistra Jana Husa, rozcestník, sousoší sv. Jana
Nepomuckého s almužníkem na kamenném podstavci, pomník padlým v první
světové válce, socha sv. Anny na kamenném podstavci s reliéfem sv. Rodiny, socha
sv. Václava na kamenném podstavci s reliéfem zabití sv. Václava, kamenný
jetelový kříž s korpusem Krista na podstavci s reliéfem Panny Marie Bolestné.
2) Ostroměř: socha sv. Františka Xaverského na kamenném podstavci, centrální
hřbitovní kříž s korpusem Krista, kamenný sloup s kovovou hlavou Eduarda
Štorcha, pomník T. G. Masaryka, socha sv. archanděla Michaela na kamenném
podstavci, kamenný kříž s korpusem Krista na podstavci a reliéfy světců, pomník
padlým v první světové válce, tři sochy sv. Jana Nepomuckého na podstavci,
kamenný kříž s korpusem Krista na podstavci s reliéfem Panny Marie Bolestné,
zvonička v obci Nové Smrkovice.
3) Holovousy: kamenný kříž na sloupu s podstavcem, smírčí kříže, kamenný litinový
kříž na podstavci, mariánský sloup Neposkvrněného početí, socha sv. Jana
Nepomuckého na podstavci, dvě Alegorie čtvera ročních dob, pomník padlým ve
světových válkách, torzo kříže na kamenném podstavci, socha sv. Terezie na
kamenném podstavci, litinový kříž s korpusem Krista na kamenném podstavci,
centrální hřbitovní litinový kříž na kamenném podstavci, pomník mistra Jana Husa,
kamenný kříž s korpusem Krista na podstavci, kamenná architektura ve tvaru filiály
s reliéfním korpusem Krista na kříži a postavami světců, kamenný kříž s korpusem
Krista na podstavci s reliéfem Panny Marie Bolestné, hrubě opracovaná kamenná
stéla s vloženou kamennou deskou, zvonička v obci Holovousy.
Poznávací okruh se může rozšířit i do dalších (vybraných) obcí Podkrkonoší, které
obsahují bohatství drobných památek. Důraz bude kladen především na památky, které
byly restaurovány a obnoveny díky Mikroregionu Podchlumí. Jde o tyto památky:
1) Kamenný kříž a Pomníček padlým v Bašnicích
2) Boží muka a Socha Nejsvětější Trojice v Bílsku u Hořic
3) Restaurování Pomníku padlým a Pomníku dr. M. Tyrše v Chomuticích
4) Pískovcová památka – Křížek v obci Nevratice
5) Torzo pískovcového "Křížku" v obci Rašín
6) Restaurování Sochy sv. Jana Nepomuckého v Sukoradech
Z hlediska prostorové organizace a z hlediska uspořádání celé „tematické cesty“ je vhodné,
aby informační tabule s plánem a popisem poznávacího okruhu stála v Holovousích (jen
v dílčí návaznosti na produkt Holovousova stezka, která vyjma smírčích křížů vede po
atraktivitách jiného typu jakkoli provázaných i s dalšími památkami).
17
2.2.3.2. Poznávací okruh zaniklými (i aktivními) lomy Podhorního
Újezdu a Hořicka
Tento poznávací okruh bude vybaven soustavou informačních tabulí o třech
základních synoptických zaměřeních:
1) Existující aktivní lomy v České republice (viz příslušnou část v kapitole
Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty)
2) Technika v těžbě kamene v minulosti a současnosti (viz příslušnou část v
kapitole Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty)
3) Některé rekultivace lomů v České republice (viz příslušnou část v kapitole
Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty)
Smyslem navrhovaného okruhu je objevit pro návštěvníka či turistu dosud zcela
nevyužívanou atraktivitu zaniklých pískovcových lomů. Tato atraktivita, pokud se uchopí
systematicky, má významný potenciál z hlediska poznání tajemných zákoutí a genia loci
krajiny Podkrkonoší.
Zároveň je možno prezentovat téma rekultivací zaniklých lomů a dolů, protože zaniklé
pískovcové lomy jsou různě využívány, jakkoli se o rekultivacích v pravém smyslu nikde
mluvit nedá. Lom v Březovicích je odstrašujícím příkladem skládky, naopak lomy u
Boháňky jsou „rekultivovány“ hydricky či slouží například jako letní kino (Skála u
Boháňky).
Některé vybrané dokumentované zaniklé (i aktivní) lomy v rámci:
1) Aktivní lom Podhorní Újezd
2) Malé lomy pro soukromou potřebu tzv. Vlčí skály v oblasti Chlumu (dostupná
z páteřní cesty např. prostřednictvím modré turistické trasy odbočující
z červené turistické trasy na Chlumu směrem na Podhorní Újezd)
Obrázek 1: Vlčí skály - zaniklý pískovcový lom pro soukromou potřebu - u Ostroměře na
modré turistické trase - foto Tomáš Hájek
18
3) Tzv. Vlčinky zřejmě jako pozůstatky významnějšího průmyslového dobývání
pískovce v těžebním místě Doubrava-Hořice (přímo u cyklostezky 4085)
Obrázek 2: Vlčinky - zaniklé pískovcové lomy u Doubravy - foto Tomáš Hájek
4) Zaniklý lom bez dalšího využití (poškozen svozem odpadu) u Březovic (cca 100
metrů v lese u cyklostezky 4085) – viz kapitola Některé poznatky
z provedených průzkumů…)
5) Zatopený pískovcový lom Dubeneček u významného místa těžby pískovce
Boháňka (cca 1 km po polní cestě od cyklostezky 4085)
Obrázek 3: Zatopený pískovcový lom Dubeneček – foto Tomáš Hájek
19
6) Soustava nevyužívaných, částečně využitých a „rekultivovaných“ lomů
v lokalitě Skála u Boháňky (přímo u cyklostezky 4085)
Obrázek 4: Pozůstatky bývalého lomu ve Skále u Boháňky v procesu zarůstání křovinami a
stromy - foto Tomáš Hájek
Z hlediska prostorové organizace jsou páteřními komunikacemi tohoto okruhu:
1) Červená turistická trasa Po stopách K. J. Erbena vedoucí po Chlumu via
Konecchlumí-Doubrava
2) Žlutá turistická trasa via Hořice-Doubrava směr Boháňka kryjící se s cyklostezkou
4085
Jednotlivé zaniklé lomy leží buď v těsné blízkosti páteřních komunikací, nebo jsou spojeny
s páteřními komunikacemi soustavou např. polních cest, turistických tras či pěšin.
20
2.2.3.3. Poznávací okruh krajiny Choustníkova Hradiště a Jaroměřska
Tento poznávací okruh bude vybaven soustavou informačních tabulí o třech
základních synoptických zaměřeních:
1) Česká opuka: o historii a současnosti těžby, zpracování a využití v
historických českých zemích (viz příslušnou část v kapitole Synopse
informačních tabulí v rámci tematické cesty)
2) Opuka, pískovec a pálené cihly v pevnostní architektuře Jaroměřska (viz
příslušnou část v kapitole Synopse informačních tabulí v rámci tematické
cesty)
3) Omítky a maltoviny: vápence, sádra, hořečnaté maltoviny, cementy (viz
příslušnou část v kapitole Synopse informačních tabulí v rámci tematické
cesty)
Smyslem poznávacího okruhu, široce prostorově založeného v krajině (částečně zasahující
mimo vlastní oblast Podkrkonoší), je vést turistu po tom, čeho si na první pohled na krajině
nevšimne a co se zdá v krajině i málo přístupné. Smyslem je rozšířit pozornost návštěvníka
k dalším stavebním materiálům, zejména opuce. Východočeská opuka je mimořádně
významná v celostátním rozměru.
Na jedné straně je svědkem monumentální architektury jaroměřské pevnosti, ale hlavní
atraktivitou jsou vlastně zasuté vzpomínky v krajině, v tomto případě zaniklé doly zejména
na opuku, z níž se vytvářela ve velkém stavebním boomu své doby pevnost v Jaroměři.
Provede ovšem například i lokalitou u Kuksu, kde se těžil pro stavbu pevnosti kvalitní
pískovec a okolím Dubence, kde se rovněž těžil pískovec na stavbu jaroměřské pevnosti.
Tento poznávací okruh, který ukazuje všestranné bohatství a tradice Podkrkonoší, má
přitáhnout pozornost turistů od pískovce k širšímu pojetí kamene včetně maltovin.
21
Jednotlivými možnými zastaveními tohoto poznávacího okruhu jsou:
1) Kuks (bývalý lom na pískovec)
2) Dubenec (aktivní lom na pískovec, v okolí bývalé lomy na pískovec)
Obrázek 1: Aktivní pískovcový lom v Dubenci – foto Tomáš Hájek
3) Krabčice (bývalý opukový lom)
4) Jaroměř (pevnost a čtvrť Cihelny, výroba, pálení cihel)
5) Libřice a okolí (bývalé opukové lomy)
Obrázek 2: Známka porostu zavezených bývalých opukových lomů na okraji Libřic
22
Obrázek 3: Známka porostu zavezených bývalých opukových lomů na okraji Libřic – foto
Tomáš Hájek
Obrázek 4: Zavážený bývalý opukový lom v Libřicích – foto Tomáš Hájek
Z hlediska prostorové organizace bude poznávací okruh využívat stávajících komunikací,
především cyklostezek. Z hlediska prostorové organizace a s přihlédnutím k celkovému
trasování by informační tabule s plánem celého poznávacího okruhu měla být v prostoru
Kuksu, nikoli ovšem Betléma.
23
2.2.3.4. Poznávací okruh krajiny Kuksu
Tento poznávací okruh bude vybaven soustavou informačních tabulí o jednom
základním synoptickém zaměření:
1) Koroze a restaurování kamene (viz příslušnou část v kapitole Synopse
informačních tabulí v rámci tematické cesty)
V rámci „Cesty kamene“ je krajina Kuksu „řešena“ v rámci tzv. Třetího zastavení. Důraz
je kladen na tři stěžejní kulturní hodnoty a zároveň atraktivity cestovního ruchu: bývalé
lázně, Hospital a Betlém.
Dále je v rámci „Cesty kamene“ položen důraz na naučnou stezku „Z Kuksu na Betlém“.
Citujeme: „Jedinečným zážitkem je procházka po naučné stezce z Kuksu na Betlém.
Kolem hřbitova a železniční zastávky dojdete k soše Panny Marie, k reliéfu sv. Františka a
poté stoupáním po lukách s pěknými rozhledy k bukovému háji. Při putování lesem minete
pískovcovou mísu, pozůstatek fontány. Cestou zpět projdete pod větším kamenným
viaduktem do obce Stanovice, kde se pokocháte sousoším Nejsvětější Trojice. Pokud hned
za obcí odbočíte doleva, přijdete do opuštěného pískovcového lomu. Podél Labe se vrátíte
do Kuksu.“
„Cesta kamene“ dále popisuje cestu Novým lesem po proslulých sochařských dílech a
plastikách: Jákobova studna, Kamenné sedátko s knihou, Narození Páně, Klanění pastýřů a
Příchod tří králů, Vidění sv. Huberta, sv. Máří Magdaléna, Poustevník Onufrius, skála
s plochou, kde býval Útěk do Egypta.
Poznávací okruh krajiny Kuksu v rámci této studie vychází z těchto premis (které jsou
specifické právě pro tento okruh):
1) Poznávací okruh krajiny Kuks se nemůže lišit od navrhovaného modelu v „Cestě
kamene“, protože logicky vede po již existujících, vydiskutovaných a schválených
cestách ve vysoce cenném území z hlediska kulturního a historického
2) Podstatným je více využít jako atraktivitu zaniklý pískovcový lom, který by měl
sloužit v rámci poznávacího okruhu Poznávací okruh krajiny Choustníkova
Hradiště a Jaroměřicka (těžba pískovce pro stavbu jaroměřické pevnosti)
3) Právě v tomto může být inovace, která ale nutně musí být diskutována v rámci
památkové správy Hospitalu a celé oblasti, tj. propojení krajin Choustníkova
Hradiště, Kuksu a Jaroměřicka z hlediska historie materiálů, které jsou používány
v rámci kamenosochařské a stavitelské tvorby ve vlastní oblasti
Jednoznačným řešením, jež dodává určitou turistickou hodnotu existujícím naučným
stezkám, je vybavení existující naučné stezky informačními tabulemi ke korozi a
restaurování kamene.
24
3. Synopse informačních tabulí v rámci tematické cesty
3.1. Historická témata
3.1.1. Synopse O historii a současnosti těžby, zpracování a řemeslného a
uměleckého využití podkrkonošského pískovce
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
1) Aktivní a zaniklé lomy v oblasti Hořicka
Nejvýznamnějším živým průmyslovým lomem v oblasti Hořických Chlumů je dnes
lom Podhorní Újezd, který vznikl z původně tří samostatných lomů (Pácal, Zadní,
Šulc). Dalším aktivním lomem je lom v Dubenci.
Obrázek 1: Jediný aktivní lom v Hořickém Chlumu – Podhorský Újezd – foto Tomáš Hájek
V roce 1957 místní kronikář napočítal tyto aktivní lomy: jeden lom v Hořicích,
v Doubravě, ve Skále, v Podhorním Újezdě a čtyři lomy ve Vojicích.
K významnému nárůstu počtu lomů došlo po roce 1848.
První lomy, zvané skály, byly při silnici Hořice-Miletín na Borku.
Geolog Josef Šulc napočítal v dobách intenzivního rozkvětu těžby cca 145 kdysi
těžených a posléze zaniklých lomů.
Z jednotlivých lomů jsou nejvýznamnější:
a) lom ve Skále u Boháňky – pískovec k sochařským, stavebním, uměleckým
účelům
b) lom u Březovic – pískovce s vynikající brusnými vlastnostmi
c) Jiříčkův lom v Doubravě – rozměrné sochařské figurální práce, pískovce
s brusnými vlastnostmi
d) Rusův lom v Hořicích – stavební kámen a sochařský kámen
e) Raimanův lom – stavební kámen a sochařský kámen
f) lom u sv. Josefa – stavební kámen a sochařský kámen
25
g) lomy v Podhorním Újezdě a Ostroměři (Panský, Trautmannsdorfský,
Obecnice) – sochařský a stavební kámen
2) Charakter a použití hořického pískovce
Pískovec se začíná používat v mladší době kamenné. Tehdejší lidé využívali
pískovce jako brousky, mlýnky, či pilky na břidlici (na výrobu sekyrek).
O pískovci s původem na Hořicku (má malé rozpukání, proto lze lámat do velkých
bloků), můžeme říci, že byl používán jako stavební kámen, k sochařským účelům i
jako silniční štěrk.
O využití pískovce rozhoduje chemické a mineralogické složení pojiva (tmelu).
Pískovec s křemičitým tmelem je velmi tvrdý a lze ho používat ke stavebním
účelům, pískovec s křemičito-kaolinitickým tmelem je měkký a je vhodný k
sochařským účelům.
Vojické a Újezdské lomy dávají nažloutlý měkký pískovec. V Ostroměři
nalezneme pískovec šedobílé barvy vhodný pro jemnou práci. Hořické pískovce
jsou tvrdé a světle žluté a hodí se na chodníky, kanály, apod. V Lukavci se těžil
sněhobílý měkký pískovec vhodný na jedinečné sochařské práce. V doubravských
lomech se těžil žlutý pískovec příjemného tónu vhodný na figurální sochařské
práce. V březnickém dole se těžil zelený kámen a na Boháňce krom velmi tvrdého
kamene i kámen na běžnou práci.
3) Slavná umělecká díla z hořického pískovce
a) Pískovec z lomu ve skále u Boháňky: kostel v Hradci Králové, posádkový
kostel v Josefově, Štursovy sochy na Legiobance, sochy pro Hlávkův most,
sousoší babičky v Ratibořicích od Gutfreunda, sousoší Cyrila a Metoděje na
Karlově mostě (Karel Dvořák)
b) Pískovec z lomu u Březovic: boží muka z 18. Století
c) Pískovec z Jiříčkova lomu u Doubravy:Žižkova socha v Hořicích, Krakonoš
ve Smetanových sadech v Hořicích
d) Pískovec z Rusova lomu v Hořicích: hrad ve Vídni, Justiční palác
v Českých Budějovicích
e) Pískovec z Raimanova lomu:Dóm sv. Víta do výše triforia, Národní divadlo,
Bankovní paláce v Plzni a Hradci Králové
f) Pískovec z lomu u sv. Josefa: sochy Záboje a Slavoje na Národním divadle
g) Pískovec z lomů v Podhorním Újezdě a Ostroměři:Mariánský sloup na
náměstí v městečku Pecka a kostel tamtéž
Celkově je hořický pískovec použit také na Rudolfinu, Královském zemském
muzeu, Zemské bance, Živnostenské bance, aj.
26
3.1.2. Synopse Česká opuka: o historii a současnosti těžby, zpracování a
využití v historických českých zemích
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Horniny označované jako opuky jsou jedním z nejvýznamnějších stavebních a sochařských
kamenů Čech. Tímto tradičním negenetickým názvem jsou označovány horniny křídového
stáří, které mají teplou, žlutohnědou, béžovou, šedou, šedomodrou barvu. Jedná se o
horniny variabilního složení, patřící do horninové řady silicit-vápenec-jílovec nebo
prachovec-pískovec.
Někdy se též používá pro opuky název spongilit nebo spongolit. Tyto opuky obsahují četné
jehlice křemičitých hub, nelze ale říci, že veškeré opuky takové jehlice obsahují. Proto
nelze nazývat, jak se někdy děje, opuku spongilitem nebo spongolitem.
Druhy české opuky:
1) Pražská zlatá (červená) opuka
Představuje pro středověkou Prahu a Pražský hrad nejtypičtější stavební materiál.
Historicky se těžila například na Strahově (vyskytuje se tam řada zasypaných a
rekultivovaných lomů), ale i v celé řadě dalších (dnes upuštěných lokalit) v okolí
Prahy. Jmenujme Přední Kopaninu, Bohnice, Prosek, Jinonice, Břevnov, Dobrovíz,
Kněževes.
Masivní použití opuky bylo dáno tím, že jí bylo hodně a byla dostupná. Záhy byla
ovšem rozpoznána její velmi malá protikorozní odolnost na neomítnutém zdivu. Při
stavbě svatovítské katedrály se již používá pískovec.
2) Džbánská opuka
Bělavé a běložluté opuky těžené na (dnes zaniklých) lomech planiny Džbán mezi
Rakovníkem a Louny jsou příznačným stavebním materiálem pro území severního
Rakovnicka a jižního Lounska. Fenoménem jsou především selské a hospodářské
stavby v sousedství Džbánské planiny.
3) Lounská opuka
Město Louny je po Praze místem, kde opuka vždy hrála rozhodující roli, i v dobách
renesance. Je hlavním materiálem městských hradeb a bran (např. Žatecká) a i
v dalších stavbách v jednotlivých architektonických článcích je použito tohoto
kamene, v článcích tektonických spolu s pískovcem. Zdroje opuky v oblasti byly ve
středověku zejména lomy u Zeměch a Břvan.
27
4) Opuka z Velkých Žernosek u Litoměřic
Křídová vrstva (z které vzniká opuka) spolu s neovulkanity tvoří krásnou krajinu
Litoměřicka. Opuka z mnoha dnes vytěžených lomů u Velkých Žernosek dala
vzniknout řadě staveb v Žernosekách a Litoměřicích.
5) Východočeská opuka (Jaroměř, Nové Město nad Metují, Opočno, Ratibořice,
Vysoké Mýto)
Je neobyčejně významná. Nachází se v několika oblastech, které jsou ale navzájem
propojeny. Opočno, Česká Skalice, Litomyšl, Ždírec jsou důležitými body výskytu,
který se rozprostírá severovýchodně od Hradce Králové, mocný komplex se
nachází na Náchodsku a dále je opuka bohatě zastoupena v jižněji položených
územích mezi Skutčí a Chrudimí. Jaroměřsko je významným územím historické
těžby opuky využité spolu s pískovcem ke stavbě pevnostní architektury, ale
nejenom jí. Příznačným městem pro opuku vedle již zmíněných Loun je Nové
město nad Metují, kde je z opuky řada domů, opuka je armována pískovcem. Stejně
tak je významným městem pro opuku Opočno. Ušlechtilá opuka pro kamenické
opracování na schody, žlaby, profilované hranoly se těžila u Vysokého Mýta,
Přibylova u Skutče.
28
3.1.3. Synopse Omítky a maltoviny: vápence, sádra, hořečnaté maltoviny,
cementy
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
1) Vápence
„Vápna“ jsou velmi používaným pojivem v maltovinách, tedy maltách a omítkách.
Vápna rozlišujeme na vzdušná a hydraulická.
Pod pojmem „vzdušná vápna“ ve stavebnictví rozumíme pálené (žíravé) vápno
(CaO), hašené vápno (vápenná kaše) (Ca(OH)2), suchý vápenný hydrát a karbidové
vápno (stejný chemický vzorec jako u hašeného vápna).
Jako surovina pro výrobu vzdušného vápna slouží vápenec, pro výrobu
dolomitického vápna dolomit (CaCO3MgCO3). Ideálně čistá hornina vápenec
obsahuje jedině minerál kalcit (CaCO3), ve skutečnosti je vápenec znečištěn
dolomitem a jílovitými příměsemi. Rozsah tohoto znečištění se velmi liší a podle
toho se surovina využívá k výrobě buď vápen vzdušných, nebo hydraulických.
Hydraulické vápno stojí svými vlastnostmi mezi vzdušným vápnem a portlandským
cementem. Jeho vlastnosti, včetně vysoké pevnosti a odolnosti vůči vodě, jsou dány
tzv. hydraulickým modulem, který stanovuje poměr mezi oxidem vápníku a
hydraulickými oxidy, kam patří oxid křemičitý, oxid železa a oxid hliníku.
2) Sádra
Surovinou pro výrobu sádry je přírodní sádrovec (CaSO4.2H2O) nebo
energosádrovec, vznikající při odsiřování tepelných elektráren.Tzv. zednická neboli
potěrová sádra se skládá z vypáleného, tedy bezvodého sádrovce a oxidu
vápenatého (CaO) spolu s malým procentem dalších příměsí. Sádra, protože je
značně rozpustná ve vodě, se hodí zejména do interiérů.
3) Hořečnaté maltoviny
Hořečnaté maltoviny vyvinul v roce 1867 Sorel, který objevil, že když se smísí
oxid hořečnatý (MgO) s roztoky hořečnatých solí, vzniká hmota, která má pevnost
přírodního kamene. Hořečnaté pojivo má ze všech pojiv nejvyšší pojivové
vlastnosti.
4) Cementy
Portlandský cement je práškové hydraulické pojivo, které vzniká rozemletím
křemičitanového slínku se sádrovcem (sádrovec zpomaluje tuhnutí cementu). Po
smísení s vodou se vytváří hmota velmi odolná vůči vodě. Základní surovinou pro
29
výrobu cementu jsou měkké a zvětralé vápence, smísené s jíly (které do slínku
vnášejí hlinitanovou i železitou součást).
30
3.1.4. Synopse Opuka, pískovec a pálené cihly v pevnostní architektuře
Jaroměřska
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Stavba pevnosti Jaroměř znamenala pro těžbu kamene na Jaroměřsku krátkou, ale
intenzivní kapitolu. Byla vyvolána potřebou strategicky zabezpečit severovýchodní Čechy
před expanzí Pruska. Generálové Laudon, Hadík a Lacy rozpoznali výhodnou polohu obce
Ples na soutoku Labe, Metuje a Úpy. Stavba byla zahájena roku 1780 podle plánů
francouzského pevnostního stavitele Ludvíka QuerlondeduHamel. Dokončena byla o devět
let později. Hlavním stavebním materiálem byly kvalitně vypálené cihly. Toto dodnes
připomíná jaroměřská čtvrť Cihelny. Veškeré nárožní bosáže a armatur hradebního
systému, bran i domů uvnitř byly provedeny z pískovce. Pískovce se těžily v okolí
Dubence (v Dubenci stále existuje aktivní lom na pískovec), největší množství pískovce
však bylo vytěženo v okolí Betléma u Kuksu.
Relativně nejlépe dostupným kamenem pro stavbu byla opuka. Některé její druhy byly
pravděpodobně používány pro pálení vápna, ale především se používala jako stavební
lomový kámen, který v kombinaci s pálenými cihlami a architektonickými články
z pískovce, byl důležitým stavebním materiálem pevnostních budov.
Opuka se těžila především u obce Krabčice (jediným dnešním pozůstatkem činnosti je
stěnový lom).Další skupinou lomů na opuku, která byla použita na stavbu pevnosti, je
skupina cca dvanácti bývalých lomů mezi obcemi Libřice a Jílovice.V těsné blízkosti
Libřic jsou dva zaniklé lomy jámové a jeden stěnový, z kterých byla těžena kvalitní opuka
na stavbu.Kvalitní stavební opuka byla dále těžena u obcí Výrazy a Tojšov.
31
3.1.5. Synopse Žuly, ruly, pískovce a další materiály pro drobné památky
Podkrkonoší
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Drobné památky mohou být tříděny podle různých klíčů. Jeden z nich je materiálový.
Určitou podmnožinou, a vůbec ne nezajímavou, je členění drobných kamenných památek
podle druhů kamene. Takové členění je obzvláště zajímavé v oblasti Podkrkonoší, které je
mimořádně bohaté na drobné památky, plastiky a podobně, zároveň však tyto drobné
památky nejsou omezeny pouze na pískovec, objevuje se i žula. V této souvislosti není od
věci zařadit do prezentací pro návštěvníky exkurs do materiálů drobných památek obecně,
včetně prehistorických, které, jakkoli se v regionu spíše nevyskytují, jsou materiálově
velmi různorodé.
Druhy kamene pro drobné památky:
1) U většiny drobných památek Podchlumí převažuje pískovec, jenž je materiálem i
pro tzv. smírčí kříže, památky pozdně středověké a rané novověké provenience
2) Ze severu, z oblasti Jizerských hor, zasahuje do Podkrkonošské oblasti využití žuly
pro tvorbu drobných památek, a to ryze novověkých
3) Dále se vyskytuje např. slepenec v případě menhirů (Ke dvěma kamenům) v okrese
Kladno
4) Slavný menhir Kamenná panna v okrese Rakovník je z ortoruly
5) Slavný menhir Zakletý mnich v okrese Louny je z křemence
6) Kámen v Homoli, okres Příbram, je z granitu
32
3.1.6. Synopse Restaurované a obnovené drobné (kamenné) památky v
Mikroregionu Podchlumí
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Jedná se o díla, u kterých bude provedeno srovnání relativně nedávného původního stavu
se stavem po nedávném restaurování:
1) Kamenný kříž a Pomníček padlým v Bašnicích
2) Boží muka a Socha Nejsvětější Trojice v Bílsku u Hořic
3) Restaurování Pomníku padlým a Pomníku dr. M. Tyrše v Chomuticích
4) Pískovcová památka – Křížek v obci Nevratice
5) Torzo pískovcového "Křížku" v obci Rašín
6) Restaurování Sochy sv. Jana Nepomuckého v Sukoradech
Nedávné provedení restaurátorských a obnovných prací umožňuje sledovat možnosti
v práci restaurátora a konzervátora, různé techniky a metody restaurování.
33
3.2. Technická a environmentální témata související s těžbou kamene
3.2.1. Synopse Existující aktivní lomy v České republice
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Seznam je pořízen podle jmen společností, které se v zásadě kryjí s vlastním obsahem
činnosti. Seznam je pouze souborem ukázek.
1) Fa Kamenolomy ČR
Provozovny (lomy) např. Mokrá, Číhaná, Kladruby, Kaplice (kamenivo)
2) Fa Kámen Zbraslav
Provozovny (lomy) např. Zbraslav, Sýkořice (drtě, štěrky)
3) FaLigranit(žula)
Provozovny (lomy) např. Rochlice (žula)
4) Fa Krkonošské vápenky Kunčice (vápence)
Např. lom Černý důl
5) Fa LB Minerals
Provozovny (lomy) např. Kaznějov (kaoliny, jíly)
6) Fa Lomy Mořina
Provozovny (lomy) např. Mořina (vápence)
7) Fa Pískovny Morava
Např. pískovna Bratčice (těžba písků)
8) Fa Velkolom Čertovy schody
Dobývací prostory Koněprusy a Suchomasty (vápence)
34
3.2.2. Synopse Technika v těžbě kamene v minulosti a současnosti
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Ke spolupráci pro tvorbu těchto informačních tabulí lze navrhnout například Těžební unii
Základní ideou je srovnání technických prostředků k těžbě kamene (respektive zejména
pískovce) v historických dobách a dnes. Kontrast je významný; ještě za první republiky se
těžil s minimální mechanizací, postupně se samozřejmě situace mění. Situace se liší od
jednoho druhu nerostu ke druhému.
Informační tabule vzhledem ke dnešku by měly obsahovat následující kategorie těžební
techniky:
1) Technika a prostředky pro přípravu rubaniny
2) Těžební, nakládací a přepravní technika
3) Stroje a zařízení pro zpracování nerostných surovin
4) Stroje a zařízení pro recyklaci stavebních materiálů
5) Zařízení pro ekologický provoz těžebních závodů
6) Náhradní díly a doplňky
7) Servisní a doprovodná činnost
8) Nákladní vozy, vozy pro speciální účely
35
3.2.3. Synopse Příklady rekultivace lomů v České republice
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
Je podán pouze ilustrativní výčet provedených rekultivací (jako indikátor slouží přihláška a
akceptace do soutěže Zelený most realizovaná Těžební unií):
1) Rekultivace (revitalizace) Čebín Dálky
2) Rekultivace (revitalizace) Čertovy schody – západ
3) Rekultivace (revitalizace) Kurovice
4) Rekultivace (revitalizace) Růženin lom
5) Rekultivace (revitalizace) lom Mašovice
6) Rekultivace (revitalizace) Štěrkoviště Napajedla
7) Rekultivace (revitalizace) Mokrá-Břidla
8) Rekultivace (revitalizace) Veselské pískovny
36
3.3. Témata k technologii konzervování a restaurování kamene
3.3.1. Synopse Kámen ve světovém umění (nejdůležitější příklady)
Synopse informační tabule (synopse informačních tabulí):
Čína:
Umělecké zpracování kamene reprezentují dekorativní skulptury a především předměty
z nefritu.
Ze všech kamenů se nejčastěji spojuje s čínskou kulturou nefrit. Byla mu prokazována úcta
jako drahokamu par excellence. Zelený, modrý nebo hnědý nefrit pochází například
z povodí Žluté řeky a vyniká mimořádnou tvrdostí.
Japonsko:
Japonská architektura je tradičně dřevěná, a proto se k její výzdobě nikdy nepoužívá
kamene. Opravdovou originalitu projevili Japonci ve tvorbě kamenných luceren, které
v zahradách vyznačovaly cestu k chrámu.
Indie:
Slavným dekorativním motivem je např. rozvinutý lotos. Z příkladů jednotlivých kamenů
lze vybrat:
Modrá břidlice – např. reliéfy z Gandháry
Pískovec – např. řecko-buddhistické reliéfy v Marthuře
Mramory – např. džinistický chrám na hoře Abu
Irán:
Slavným dekorativním motivem jsou achajmenovské hlavice sloupů, slavná z hlediska
kamene je stará Persepole.
V pozdním období se rozmáhá dekorativní používání štuků.
Islám:
V uměleckém zpracování kamene se islámské umění vyznačuje silnou tendencí omezit
dekor na hru linií bez plastického účinku.
Využívají se kamenné a cihlové fasády, mramorové obklady, využívá se i štuku a tesaných
architektonických detailů.
Egypt:
Kámen, především z Arabské pouště, byl využíván jednak k architektonické dekoraci,
k nádobám a kamenným paletám na líčidla. Z obrovské plejády uměleckých děl jmenujme
například nádoby z alabastru či modrého mramoru. V architektuře budí pozornost podpěry,
37
pilíře, sloupy, například ze žuly. Vedle rozsáhlých mělkých reliéfů na stavbách zmiňme
například i sarkofágy z vápence.
Mezopotámie:
Tato oblast kámen postrádá, používá se pouze k zhotovení drobných předmětů a soch.
Kréta a Mykény:
Na Krétě vzniklo stejně jako v Egyptě velké množství kamenných nádob vynikající
umělecké úrovně z mramorů, vápenců, brekcií, alabastru nebo hadce.
Antické Řecko:
Řecké stavby a jejich detaily jsou pojmem v dějinách výtvarného umění. Kámen je zásadní
pro antické Řecko. Z jednotlivých prvků jmenujme především sloup, palmetu.
Z obrovského odkazu zmiňme například i mramorové pohřební vázy.
Etruskové:
Co dokázali Řekové v kameni, to dokázali Etruskové v hlíně ve smyslu keramiky. Jejich
architektura nevyniká dekorativností.
Řím:
Římané byli velkými staviteli, měli však smýšlení zbohatlíků. Vytvořili toskánský a
kompozitní řád například sloupů. Hodně přejali od helénistické kultury. Opracování
mramoru dospělo až k hýřivé přetíženosti. K pracím z kamene je třeba připojit štukovou
výzdobu, sádrové reliéfy na stropech. V císařském Římě se uplatnila záliba
v polodrahokamech.
Raně křesťanské a koptské umění:
Kámen se v této době využíval ke zhotovení sarkofágů a k dekorativním sochařským
účelům.
Románské umění:
V této době se kámen hojně využívá a opracovává. Uplatňuje se dekorativní skulptura,
zejména na portálech. Významné jsou motivy příšer, zvířat, rostlinný dekor. Objevují se
inkrustace, například do mramoru. Uplatňuje se pavimentální mozaika.
Gotika:
Kámen má zásadní postavení, navazuje na předchozí epochy jak ve stavebním materiálu,
tak v dekorativním a uměleckém využití kamene. Objevují se nové architektonické prvky
jako růžice, klenbové svorníky a chrliče.
Renesance:
Motivicky se opracování kamene vrací do antiky. Důležité slovo kamene se doplňuje
například se štuky. Renesanční záliba v přepychu se zobrazuje ve využívání drahých
38
kamenů. Obdivovaly se drahé kameny a polodrahokamy, mramory, ametyst, lazurit, achát,
jantar.
Barok:
Ve využití a zpracování kamene se projevují rysy barokního slohu. Jako významný motiv
se objevují masky. K nejtypičtějším projevům barokní kamenné skulptury patří zdobné
vázy.
Rokoko:
Sochařská díla dekorativní povahy zdobí architekturu, fontány, zahrady.
Klasicismus:
Za Ludvíka XVI. se stavby zdobily římsami, vejcovcem, meandry a jinými prvky
převzatými z řecké architektury, ale vedle toho i listovím, květinovými girlandami a ovšem
i akanty. V empíru se ve výzdobě projevuje strohost.
39
3.3.2. Synopse Koroze a restaurování kamene
Synopse informační tabule (informačních tabulí):
1) Koroze a degradace kameniva:
Vyskytuje se fyzikální, chemická, biologická a kombinovaná degradace kamene.
a) Fyzikální degradace:
- Významné je poškození kamene vodou. Voda proudící po povrchu kamene
může tento kámen mechanicky vymílat. Destrukci dále způsobuje voda,
která je uvnitř kamene. Tato voda se do kamene dostává deštěm, vzlínáním
ze základů a podložky, jde o vodu kondenzační, nebo se může dostat do
kamene i při vlastním restaurování. Při poklesu teplot pod bod mrazu
nastává tzv. zmrazovací cyklus, který kámen poškozuje. Princip tkví v tom,
že led má větší objem než původní množství vody a tím vznikají uvnitř
kamene odstředivé tlaky. Zamokření kamene je tedy nebezpečné, ale
například pro opuku, která obsahuje značné množství jílových materiálů,
může být nebezpečné i vysoušení.
- Důležité je poškození kamene vlivem teplotních změn. Například opuka, ale
i pískovce či další typy kameniva jsou různorodou směsí minerálů, které
ovšem mají různý koeficient teplotní roztažnosti. Proto při oslunění (i při
nerovnoměrném) dochází ke vzniku tlaků v materiálu, které způsobí jeho
degradaci. Pro kámen, například opuku, je též velmi nebezpečný požár.
- Velmi časté poškození kamene zapříčiňují vodorozpustné soli. Sírany,
dusičnany, chloridy jsou oproti uhličitanům, které tvoří základ vápenců,
daleko rozpustnější ve vodě. Proto se tyto soli volně pohybují v kameni,
vzlínají, dostávají se na povrch, kde se hydratují (nabalují se na sebe
molekuly vody) a krystalují. Právě tyto hydratační a krystalizační tlaky
vodorozpustných solí způsobují vznik tzv. výkvětů solí na omítce, rozpad
omítky a často i kameniva.
- Svoji úlohu při poškozování horniny mohou sehrát vítr nebo zatížení
horniny.
b) Chemická degradace:
- Na zvětrávání kamene mají významný vliv kyselé deště, které vznikají
reakcí oxidů dusíku, síry a kysličníku s vodou v atmosféře. Vzniklé kyseliny
40
reagují s uhličitanem vápenatým v kameni a uhličitan mění na sírany nebo
dusičnany. Často vzniká velmi rozpustný síran vápenatý, sádrovec, který se
vyplavuje ven z kamene nebo škodí tím, že se dále hydratuje, zvětšuje svůj
objem a kámen rozrušuje. Výsledkem působení kyselých zplodin v ovzduší
je tedy porézní, zvětralý, málo odolný kámen.
- Některé rozpustné složky kameniva mohou být vylouhovány vodou.
Příkladem budiž sádrovec, který je v některých píscích přirozeně obsažen
v nezanedbatelném množství. Vápenec a dolomity jsou naopak
poškozovány kyselými roztoky, například kyselinou uhličitou.
- Alkalická rozpínavost kameniva poškozuje například omítky. Vzniká
složitými chemickými reakcemi na kamenech, které obsahují křemičitany ve
formě komplexního xerogelu (opál, chalcedon, parouzek). Na povrchu
kamene se potom objevují soubory prasklin.
- Například na opuce, ale i dalších kamenech, se objevují důsledky
bobtnavosti tzv. smektitů. Smektity jsou minerály, které mají velmi malé
krystaly, ale mohou do nich vstřebávat molekuly vody (hydratovat se), a
velké molekuly potom kamenivo rozrušují. Mezi smektity patří
montmorillonit.
c) Biokoroze:
- Bakterie: například sirné bakterie mají tu schopnost vytvářet (fixací síry) až
pětiprocentní kyselinu sírovou v rámci tzv. sírového kruhu. Taková kyselina
sírová ovšem kámen poškozuje. Nitrifikační bakterie naopak vytváří
kyselinu dusitou a dusičnou (např. z amoniaku či výfukových plynů), které
též kámen vyluhují a poškozují.
- Plísně: korozní působení plísní je způsobeno především organickými
komplexotvornými kyselinami, které plísně uvolňují.
- Řasy potřebují k životu světlo. Na poškozování kamene se podílejí jednak
mechanicky, tedy vrůstáním kolonií do kamene, dále chemicky
uvolňováním kysličníku uhličitého a organických kyselin. Na řasách se
hromadí prach, působí tedy znečištění kamene. Dále řasy uvolňují barviva,
která způsobují zbarvení kamene.
- Lišejníky jsou houby, které žijí v symbióze s řasami. Jejich vlákna pronikají
do kamene, mechanicky ho rozrušují. Kámen poškozují i vylučováním
organických kyselin.
41
- Mechy již ke svému růstu potřebují určité množství humusu. Zadržují velké
množství vody a poškozují kámen i vylučováním organických kyselin.
Mechy také připravují osídlení kamene vyššími rostlinami.
- Na biokorozi se ovšem podílejí i vyšší živočichové, například ptáci, jejichž
trus obsahuje dusík a fosfor, které potřebují bakterie, plísně a další agens ke
svému růstu.
2) Restaurování kamene obsahuje jako své základní fáze:
a) Čištění – používá se celá řada metod jako mechanické (abrazí), chemickými
roztoky, vodní čištění, aj.
b) Odsolování
c) Konsolidace (zpevnění) – rozlišujeme anorganické konsolidanty (vápenná
voda, barytová voda, vodní sklo) a organické konsolidanty (organokřeničitany)
d) Dále se používají tmely, umělý kámen
e) Finanční povrchové úpravy zahrnují retuš, hydrofobizaci či antigraffiti úpravu
42
4. Závěr
4.1. Shrnutí základních inovativních koncepčních rysů navrhované
tematické cesty
Základní interpretační přístup:
Základním prvkem genia loci krajiny, jakkoli málo patrný na první pohled,je zaniklý
pískovcový či opukový lom. „Cesta kamene“ je de facto cestou zaniklých lomů.
Krajina Podkrkonoší je krajinou sice na české poměry kontrastní, ale v evropském
měřítku harmonickou, umírněnou. Je to krajina skrytého genia loci, který teprve
musí být vynesen na světlo. Na fenomén zaniklého lomu je potřeba v řešení CR v
Podkrkonoší zaměřit přiměřenou pozornost, vytvořit jak tematické cesty, tak i
tematické produkty, a to vše zobrazit v propagaci.
Sumárně tedy oproti tematické trase a turistickému produktu „Cesta kamene“ se koncepce
inovované tematické trasy a tematického produktu rozšiřuje následujícími směry:
1) Soustava hlavní trasy, vyhlídkových a poznávacích tras a hlavních okruhů
seznamují návštěvníka či turistu s převážnou většinou subregionů, oblastí, koutů
Podkrkonoší a naplňují tak základní principy evropské regionální a strukturální
politiky, totiž minimalizovat rozdíly ve vývoji oblastí pomocí například cestovního
ruchu.
2) Vedle atraktivit, na které se soustřeďuje „Cesta kamene“, se tematický záběr a
smysl cesty zásadně rozšiřuje o:
a) Inovovaná tematická cesta ukazuje světovost krajiny Podkrkonoší díky jeho
hlavní atraktivitě – hořickému pískovci jako stěžejnímu uměleckému a
stavebnímu kameni Rakouské monarchie a novodobého českého státu.
b) Na stranu druhou inovovaná a revidovaná tematická cesta objevuje poezii
místa zaniklých pískovcových a opukových lomů, zavádí návštěvníka a
turistu do nečekaných míst se zvláštním kouzlem, tajemstvím a skrytou
krásou.
c) Inovovaná tematická cesta objevuje nová témata:
-
Oblast Podkrkonoší není již jen krajinou slavného hořického pískovce, ale
též slavné východočeské opuky
43
-
Pojetí se dále posunuje od čistě historických témat k aktuálním
problémům těžby surovin, rehabilitace lomů, těžební techniky včera a
dnes
-
Dále „tematická cesta“ akcentuje téma restaurování předmětů kulturního
dědictví (např. drobná památka před restaurováním a po něm)
3) Celkové pojetí je tedy založeno na kontrastu mezi světovostí a poezií míst
zaniklých pískovcových a opukových lomů a aktualizaci tématu pro současného
návštěvníka.
44
4.2. Konkrétní praktická doporučení z hlediska tvorby tematické trasy,
její infrastruktury a tematické cesty jako turistického produktu
1) Zadat a realizovat studii k dokumentaci zaniklých lomů v oblasti vedení tematické
cesty
2) Zpracovat koncepční dokument a zahájit rehabilitaci (o rekultivaci v pravém slova
smyslu nejde) vybraných zaniklých lomů k využití pro multikulturní, turistické a
další činnosti
3) Iniciovat procesy k zahlazení některých nevhodných dopadů neřízeného cestovního
ruchu v některých pískovcových lomech
4) Připravit publikaci k legendám a příběhům, které se váží k zaniklým lomům v
oblasti Podkrkonoší
5) V celkové marketingové koncepci cestovního ruchu Podkrkonoší rozšířit záběr od
hořického pískovce ke kameni, Podkrkonoší jako krajina pískovce a východočeské
opuky
6) Zahájit jednání s příslušnými organizacemi (např. Těžební unie) o systematické
prezentaci těžebních, environmentálních a rekultivačních témat v oblasti
rehabilitovaných zaniklých lomů
7) Zadat dílčí studie a posléze realizace ve smyslu jednotlivých navrhovaných
poznávacích okruhů, zejména ve smyslu značení a informačních tabulí
8) Řešit vedení některých partií např. hlavní trasy po asfaltových komunikacích
v hustém městském a příměstském prostředí – v oblasti Lázní Bělohrad
9) Revidovat stav vozovek ve vedení cyklostezek po asfaltových komunikacích (např.
oblast Boháňka)
Obrázek 1: Poškozená komunikace v oblasti vedení tematické cesty – foto Tomáš Hájek
45
5. Použitá literatura
DE MORANT, H. Dějiny užitého umění. Praha: Odeon, 1983.
JANOTKA, M., LINHART, K. Řemesla našich předků. Praha: Svoboda, 1987.
KAŠE, J., KOTLÍK, P. Braunův Betlém: drama krajiny a umění v proměnách času. Praha:
Paseka, 1999.
KOTLÍK, P. a kol. Stavební materiály historických objektů - materiály, koroze, sanace.
Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 1999.
KOTLÍK, P., ŠRÁMEK, J., KAŠE, J. Opuka. Praha: Společnost pro technologie ochrany
památek, 2000.
NEUMANN, J. Český barok. Praha: Odeon, 1974.
POUR, M., ŠVŮGEROVÁ, K. Drobné památky Podchlumí. Mikroregion Podchlumí,
2000.
ROVNANÍKOVÁ, P. Omítky. Praha: Společnost pro technologie ochrany památek, 2002.
SCHEYBAL, J. V., SCHEYBALOVÁ, J. Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů
v severních Čechách.Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, Praha: Ústav pro
etnografii a folkloristiku ČSAV, 1985.
ŠARIČ, R., ŠTĚPÁNEK, P. České megality: průvodce. Materna, 2000.
46