Konstrukce trojúhelníku, rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník
Transkript
Konstrukce trojúhelníku, rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník
10.2. Druhy trojúhelníků a jejich konstrukce Trojúhelník je rovinný útvar skládající se ze tří stran. Co nám tyto strany mohou říci? Jestli to vůbec je trojúhelník, jak vypadá a jaké má vlastnosti. Trojúhelníková nerovnost – ta nám říká, zda daný trojúhelník vůbec existuje, souvisí s délkou stran: - v každém trojúhelníku je součet délek libovolných dvou stran větší než délka třetí strany a+b>c a+c>b b+c>a Kdyby tomu tak nebylo, nešlo by o trojúhelník (ukážeme si to při konstrukci trojúhelníku). Podle velikostí stran trojúhelníky dělíme na: - obecné trojúhelníky – jednotlivé strany jsou různě dlouhé - rovnoramenné trojúhelníky – dvě strany jsou stejně dlouhé a třetí je jiné délky - rovnostranné trojúhelníky – všechny strany jsou stejně dlouhé Vlastnosti rovnoramenného ∆ABC (podle obrázku): - dvě stran jsou stejně dlouhé … a = b, tyto strany se nazývají ramena - třetí strana má jinou délku … c, nazývá se základna a je naproti hlavního vrcholu - úhly u základny jsou stejně dlouhé … α = β , jsou to úhly naproti stejně dlouhých ramen - úhel naproti základně má jinou velikost - trojúhelník má jednu osu souměrnosti … jde středem základny, je na ni kolmá a prochází hlavním vrcholem Vlastnosti rovnostranného ∆ABC (podle obrázku): - všechny strany jsou stejně dlouhé … a = b = c - úhly jsou stejně dlouhé … α = β = γ , jsou to úhly naproti stejně dlouhých stran - trojúhelník má tři osy souměrnosti … prochází středy stran, jsou na ně kolmé a prochází jednotlivými vrcholy Konstrukce trojúhelníku: a) ze tří stran je dán ∆ABC: a = 5 cm, b = 8 cm, c = 4 cm nejprve si ověříme, zda platí trojúhelníková nerovnost (stačí součet dvou menších stran aby byl větší než strana největší … a + c > b rozbor – náčrtek, do kterého si barevně zaznačíme, co známe a budeme do něj přikreslovat i to, jak budeme při rýsování postupovat C k2 k1 a b A B postup konstrukce – jde o matematický zápis toho, jak postupujeme při rýsování trojúhelníku 1. AB; AB= c = 4 cm znamená to: narýsujeme úsečku AB dlouhou 4 cm narýsujeme kružnici, střed v bodě B, poloměr 5cm 2. k1; k1 (B; r = a = 5 cm) 3. k2; k2 (A; r = b = 8 cm) narýsujeme kružnici, střed v bodě A, poloměr 8cm 4. C; C ∈ k1 ∩ k2 bod C leží tam, kde se kružnice protnou 5. ∆ABC dokončíme trojúhelník počet řešení – 1 v dané polorovině (kružnice se mohou protnout totiž ještě v jednom bodě, a to dole pod úsečkou AB, zpravidla se kreslí jenom jedno řešení) ! pokud by neplatila trojúhelníková nerovnost – kružnice by se neprotly a nešel by narýsovat trojúhelník b) ze dvou stran a jednoho úhlu je dán ∆ABC: a = 6 cm, c = 8 cm, β = 40° rozbor: a c postup konstrukce: 1. AB; AB= c = 8 cm 2. k; k (B; r = a = 6 cm) 3. ABX; ABX = 40° 4. C; C ∈ k ∩ →BX 5. ∆ABC počet řešení – 1 v dané polorovině tzn.: narýsujeme úsečku AB dlouhou 8 cm narýsujeme kružnici, střed v bodě B, poloměr 6 cm narýsujeme úhel ABX, X je libovolný bod na rameni úhlu bod C leží tam, kde se protne kružnice a polopřímka BX dokončíme trojúhelník c) z jedné strany a dvou úhlů je dán ∆ABC: a = 6 cm, β = 45°, γ = 65° rozbor: a postup konstrukce: 1. BC; BC= a = 6 cm tzn.: narýsujeme úsečku BC dlouhou 6 cm 2. BCY; BCY = 65° narýsujeme úhel BCY, Y je libovolný bod na rameni úhlu 3. CBX; CBX = 45° narýsujeme úhel CBX, X je libovolný bod na rameni úhlu 4. C; C ∈ →BX ∩ →CY bod C leží tam, kde se protnou polopřímky BX a CY dokončíme trojúhelník 5. ∆ABC počet řešení – 1 v dané polorovině (pokud se ramena neprotnou – není řešení, součet úhlů v trojúhelníku je roven 180°, pokud by zadané dva úhly měly víc než 180°, nikdy se ramena neprotnou)
Podobné dokumenty
Stáhnout materiál Stereometrie
Sestrojíme pomocný pravidelný šestiúhelník A1 B1C1 D1 E1 F1 a jeho úhlopříčky A1 E1 , B1 D1 , C1 F1 .
Jejich průsečíky jsou body P1 , Q1 . Pro konstrukci hranolu narýsujeme úsečku FC o velikosti 2a...