kvantitativní vývoj sněhové pokrývky na experimentálním
Transkript
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTÁLNÍ MODELOVÁNÍ KVANTITATIVNÍ VÝVOJ SNĚHOVÉ POKRÝVKY NA EXPERIMENTÁLNÍM POVODÍ MODRAVA 2 Diplomová práce Autor: Zbyněk Klose Vedoucí: Ing. Jiří Pavlásek Ph.D. 2008 Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci na téma „Kvantitativní vývoj sněhové pokrývky na experimentálním povodí Modrava 2“ vypracoval samostatně za použití uvedené literatury a podle pokynů vedoucího diplomové práce. V Praze dne 15. května 2008 ………………………………. Zbyněk Klose Na tomto místě bych rád poděkoval Mladíkovi za trpělivost a cenné rady, dále pak rodině, která mne při studiích podporovala a v neposlední řadě všem, kteří mi pomáhali při měření v terénu a nenechali se odradit ničivou vichřicí, deštěm či vánicí, silným mrazem, ani mnou. Diploma thesis: Quantitative development of snow cover on experimental catchment Modrava 2 Abstract Snow presents almost one half of the year precipitation amount in the Bohemian Forest. Detailed monitoring of the snow cover development on experimental catchment Mokrůvka (Modrava 2) in the central part of Bohemian Forest, one of the rainiest regions in the Czech Republic, began in November 2007. The developement of snow area distribution and its parameters (density, snow water equivalent) were studied. Parameters of the snow cover were investigated at the level of individual layers as well. Other part of this paper deals with the snowmelt processes. The highest snow water equivalent (707 mm) was measured at the end of the winter, on 23rd March 2008. The average snow depth varied between 0.9 and 1.8 meters during the winter, until the beginning of a spring snowmelt. The slope orientation has the biggest influence on the snow distribution, the difference in average snow depth between northeast and northwest oriented banks reached 30 %. Snowmelt simulations were calculated by Degree-Day model and Degree-Day model adapted for one hour step. The comparison of both models with measured outflows showed that the daily step was more accurate. OBSAH 1 2 ÚVOD......................................................................................................................... 1 GLOBÁLNÍ VÝZNAM SNĚHU ............................................................................... 2 2.1 SNÍH JAKO EKOLOGICKÝ FAKTOR.......................................................... 3 2.2 VLIV ZMĚN SNĚHOVÉ POKRÝVKY NA EKOSYSTÉMY ....................... 4 2.3 VLIV SNĚHU NA VODNÍ ZDROJE .............................................................. 5 2.4 VLIV SNĚHU NA ROSTLINNOU PRODUKCI............................................ 5 3 ROZOB LITERATURY............................................................................................. 6 3.1 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI SNĚHU ............................................................. 6 3.1.1 Objem sněhu ............................................................................................. 6 3.1.2 Pórovitost .................................................................................................. 6 3.1.3 Vlhkost...................................................................................................... 6 3.1.4 Hustota, vodní hodnota a zásoba vody ve sněhové pokrývce (SWE) ...... 8 3.2 TEPELNÉ VLASTNOSTI ............................................................................. 10 3.2.1 Měrné teplo ............................................................................................. 10 3.2.2 Latentní teplo .......................................................................................... 11 3.2.3 Tepelná kvalita........................................................................................ 11 3.2.4 Tepelná vodivost..................................................................................... 11 3.2.5 Cold content............................................................................................ 12 3.2.6 Albedo..................................................................................................... 12 3.3 MĚŘENÍ SNĚHU........................................................................................... 14 3.4 VÝVOJ SNĚHOVÉ POKRÝVKY ................................................................ 17 3.4.1 Vývoj sněhu ............................................................................................ 17 3.4.2 Energetická bilance................................................................................. 17 3.5 MODELOVÁNÍ TÁNÍ SNĚHU .................................................................... 19 3.5.1 Energy Balance model ............................................................................ 19 3.5.2 Degree-Day model .................................................................................. 20 4 MĚŘENÍ NA EXPERIMENTÁLNÍM POVODÍ MODRAVA 2 ............................ 23 4.1 POPIS OBLASTI............................................................................................ 23 4.2 POPIS EXPERIMENTÁLNÍHO POVODÍ.................................................... 24 5 METODIKA ............................................................................................................. 26 5.1 SBĚR DAT ..................................................................................................... 26 5.1.1 Zima 05/06 .............................................................................................. 26 5.1.2 Zima 06/07 .............................................................................................. 27 5.1.3 Zima 07/08 .............................................................................................. 27 5.2 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ DAT ................................................... 29 5.2.1 Degree-Day model .................................................................................. 30 6 VÝSLEDKY............................................................................................................. 31 6.1 VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍHO VÝVOJE SNĚHU NA POVODÍ M2 31 6.1.1 Celkový vývoj sněhové pokrývky .......................................................... 31 6.1.2 Vliv elevace ............................................................................................ 33 6.1.3 Rozdíl ve vývoji sněhu na pravém a levém břehu Mokrůvky ................ 34 6.2 VÝVOJ HUSTOTY VRSTEV ....................................................................... 36 6.3 POROVNÁNÍ TEPLOTY, SWE A PRŮTOKU NA POVODÍ M2 .............. 38 6.4 VÝVOJ TEPLOT PŘED PRVNÍM TÁNÍM.................................................. 39 6.4.1 Jaro 07..................................................................................................... 39 6.4.2 Jaro 08..................................................................................................... 39 6.5 DEGREE-DAY MODEL ............................................................................... 40 6.5.1 Denní krok výpočtu ................................................................................ 40 6.5.2 Hodinový krok výpočtu .......................................................................... 41 7 DISKUZE ................................................................................................................. 43 7.1 DISTRIBUCE SNĚHU NA POVODÍ MODRAVA 2 ................................... 43 7.2 VÝVOJ HUSTOTY........................................................................................ 45 7.3 VÝVOJ VRSTEV........................................................................................... 47 7.4 TEPLOTNÍ NÁROKY PŘED POČÁTKEM TÁNÍ ...................................... 50 7.5 TÁNÍ SNĚHOVÉ POKRÝVKY .................................................................... 51 7.6 MODELOVÁNÍ ODTOKU ........................................................................... 53 8 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 54 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 56 10 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 59 1 ÚVOD Sezónní sněhová pokrývka představuje v zemích mírného pásu důležitý hydrologický prvek, jehož vliv zasahuje do mnoha sfér. Význam sněhové pokrývky samozřejmě roste přímo úměrně se vzdáleností od rovníku, nadmořskou výškou a podílem sněhových srážek, tedy s dobou jejího trvání a objemem vody v ní zadržené. Z hydrologického hlediska může být sněhová pokrývka považována za rezervoár vody, jehož vlastnosti, kvalitativní i kvantitativní, jsou velmi proměnlivé a úzce závisejí na klimatických poměrech prostředí. Na druhou stranu má v určitém měřítku vliv na klimatické poměry sama sněhová pokrývka. V české kotlině je však role sněhu jednodušší. Jako zdroj vody zde figuruje coby významný faktor při jarních povodních a do jisté míry i jako indikátor v dnešní době tolik diskutovaných klimatických změn. Pro kvalitní analýzu, popřípadě modelování vývoje a tání je nezbytná znalost parametrů sněhové pokrývky, vývoj těchto parametrů a popis jejich závislostí na klimatických poměrech. Skutečně podrobný výzkum vývoje sněhu v Čechách dosud chybí. Z toho důvodu započal v listopadu 2007 monitoring kvantitativního i kvalitativního vývoje sněhové pokrývky na šumavském povodí Mokrůvky (značeno též jako Modrava 2). Během zimy byla prováděná měření v týdenním intervalu. Parametry sněhu nebyly pozorovány pouze plošně, ale i na úrovni vrstev. Cílem této práce je shrnutí a vyhodnocení dosud získaných výsledků týkající se kvantitativního vývoje sněhové pokrývky a popis pozorovaných závislostí. -1- 2 GLOBÁLNÍ VÝZNAM SNĚHU Následující kapitoly, týkající se globálního významu sněhu, jsou převzaty a upraveny ze zprávy UNEP, Global outlook for ice & snow, 2007. Sníh se vyskytuje převážně na kontinentech severní polokoule, na zamrzlé hladině Severního ledového oceánu a na Antarktidě. Největší rozlohy na severní polokouli, vyjma Arktidy, dosahuje sněhová pokrývka v lednu a to 45 200 000 km2. Oproti tomu v srpnu je to pouhých 1 900 000 km2, přičemž zůstává zejména v Grónsku, kde ledovec pokrývá asi 85 % celkové rozlohy, tj. 1 800 000 km2, a v oblastech horských ledovců (obr.1). Díky takto markantním rozdílům v rozloze během roku je právě sníh „zodpovědný“ za roční i meziroční rozdíly albeda severní polokoule Na jižní polokouli, vyjma 15 500 000 km2 rozlohy Antarktidy, zaujímá sněhová pokrývka mnohem menší území, většinou v Andách či Patagonii a na globální klima zde nemá výraznější vliv. Obr.1: Průměrná rozloha sněhové pokrývky (tmavě modrá) a mořského zalednění (světle modrá) na severní polokouli mezi lety 1966 a 2005 pro únor a srpen. Tyto rozdíly způsobují významné změny albeda. (Zdroj: Armstrong a Brodzik, 2005) Díky vysokému albedu zvyšuje sněhová pokrývka množství slunečního záření odraženého od zemského povrchu. Nízká tepelná vodivost sněhu izoluje zemi a jeho chladný, vlhký povrch ovlivňuje přenos tepla a vlhkosti mezi zemí a atmosférou. Vedle toho má sníh vliv i na pohyb vzduchových mas. Anomálie týkající se sněhové pokrývky -2- na severní polokouli během počátku sezóny vedou ke změnám v atmosférické cirkulaci. Podzimní sníh může také ovlivnit klima v sezónním měřítku s dopadem zasahujícím až do následující zimy. Zřejmá je rovněž role sněhu coby citlivého indikátoru regionálních klimatických změn. Realistická simulace sněhové pokrývky v modelech je základem pro kvalitní popis povrchové energetické bilance, pro předpověď zimní akumulace vody a (někdy i celoročního) odtoku. Sníh musí mít samozřejmě vliv i na lidské aktivity. Sezónní sněhová pokrývka je v mnoha horských regionech hlavním zdrojem vody. Na sněhu, jako zdroji vody je závislá více než jedna miliarda lidí (Roger G. Barry et al. in Global outlook for ice & snow, 2007). 2.1 SNÍH JAKO EKOLOGICKÝ FAKTOR Během poslední dekády byl díky mnohým experimentům prozkoumán vliv hloubky sněhu a doby jeho trvání na rostlinná společenstva a procesy ekosystémů. Sníh hraje v rámci tepelné regulace dvojí roli. Vysoké albedo redukuje přijaté sluneční záření, sníh navíc funguje jako chladič snižující tepelnou energii atmosféry. To znamená, že přítomnost sněhové pokrývky předchází půdnímu ohřívání a zabraňuje tak biologickým procesům vyžadující teplotu vyšší než 0 oC. Na druhé straně jako účinná izolace drží teplotu půdy blízko bodu mrazu a chrání tak vegetaci před extrémními mrazy. Na podzim však může izolační efekt sněhu na nezmrzlé půdě způsobit dokonce houbovou hnilobu rostlinstva, která může být například pro soba při pozření smrtelná. Tenkou vrstvou sněhu proniká na jaře světlo a umožňuje tak lišejníkům a jehličnatým keřům tundry fotosyntetizovat V oblastech s krátkým vegetačním obdobím to je důležitá adaptace. Rostliny v dutině pod sněhem tak mohou začít růst týdny před zmizením sněhu. Vegetace krytá sněhem je také chráněna před vysycháním a před rozřezáním tkání ledovými krystaly. Z tohoto důvodu je výška rostlin často shodná nebo korelující s výškou sněhu. V obou typech sněhové pokrývky, sezónní i stálé na ledovcích se může vyskytovat relativně bohaté a různorodé zastoupení mikroorganismů, včetně řas, které mohou sníh zabarvit do červena, modra nebo zelena, bakterií, hub, rozsivek, virů, vířníků či želvušek. Na malém subantarktickém ostrově Signy bylo zjištěno kolem 5 000 mikroorganismů v 1 mm3 barevného sněhu a 1 až 2 jedinci ve -3- stejném objemu čistého sněhu. Přítomnost organického materiálu snižuje albedo, lokálně zvyšuje rychlost tání a způsobuje tak hromadění živin. Jarní tání sněhu jako zdroje dusíku může mít za následek zvýšený růst mechů, nicméně hromadění chemikálií ve sněhu má na rostlinstvo i negativní účinky. Ačkoliv nahromaděné dusičnanů do jisté míry asimilují mechy a podobné rostliny pod vrstvou sněhu, ve vysokých koncentracích způsobují dusičnany a sírany fyziologické poškození rostlin. Stejně jako má sníh vliv na vegetaci, je vegetace jedním z hlavních faktorů ovlivňující dynamiku sněhu. Vítr může přesunout až 70 % sněhu v alpínském pásmu, stejně jako v polárních oblastech či stepích. Stromy a vysoké keře redukují rychlost větru a tím ovlivňují distribuci sněhu na zemi. Hustý jehličnatý les může zachytit až 60 % sněhu, přičemž se sníh díky odpaření a větru vůbec nemusí dostat na zem. Vegetace ovlivňuje i množství srážek a poměr tání. Stromy a keře působí na albedo – například smrk černý pohlcuje až 95 % příchozího záření. Přítomnost lesního krytu zpravidla zpomaluje rychlost tání, až trojnásobně, protože snižuje přísun radiace a rychlost větru, zatímco keřový pokryv rychlost tání mírně zvětšuje. Sníh pod keřovitým krytem je totiž hlubší s menší hustotou, což redukuje přenos tepla přes vrstvu sněhu a zvyšuje teplotu půdy vzhledem k volné ploše o 2 oC. Na jaře, když začne sníh tát, mizí díky rozdílnému albedu vegetace a sněhu nejdříve kolem rostlin. 2.2 VLIV ZMĚN SNĚHOVÉ POKRÝVKY NA EKOSYSTÉMY Vliv na vegetaci má zejména délka trvání a hloubka sněhu. Doba výskytu ovlivňuje produktivitu ekosystémů. Pro oblasti sezónní sněhové pokrývky určuje doba bez sněhu vegetační období rostlin. V alpínském pásmu klesá produktivita ekosystému o 3 % každý den, o který se tání zpozdilo. Oproti tomu je vliv podzimních dnů bez sněhu, o které se teoreticky prodlužuje vegetační doba, na produkci ekosystému menší, zejména díky nižšímu úhlu dopadajícího světla a nižší potenciální produktivitě rostlin. Vliv zvýšené sněhové pokrývky na ekosystémy zkoumal na Aljašce Wahren a kol. (2005 in Global outlook for ice & snow, 2007). Zjistil, že silnější sněhová pokrývka má na vegetaci větší vliv než experimentálně zvýšené letní teploty, částečně proto, že dobře izolující pokrývka způsobuje větší ohřívání půdy než to, které způsobuje zvýšená teplota vzduchu. V subarktickém pásmu způsobila experimentálně zdvojnásobená -4- vrstva sněhu zvýšení teploty půdy a velmi se potom zvýšil růst rašeliníku. Vliv na ekosystémy má i četnost zimního tání, které dramaticky ovlivňuje strukturu sněhu a snižuje tak jeho izolační schopnost, čímž dochází k ohrožení některých druhů. Opětovným zmrznutím sněhu vznikají ledové vrstvy, které mohou fungovat jako bariéry před býložravci jako je pižmoň východní, snažícími se dostat k lišejníkům a další potravě, což v případě sobů značně ovlivňuje jejich zdraví a může rozhodovat o jejich přežití. Ledové vrstvy možná také zabraňují difůzi organických sloučenin, díky nimž sobi pátrají po potravě. 2.3 VLIV SNĚHU NA VODNÍ ZDROJE Sněhová pokrývka je v horských regionech rozhodujícím zdrojem vody, sloužící téměř jedné šestině obyvatel Země pro potřeby domácího, zemědělského a průmyslového užití. Velká část měst a zemědělské produkce aridního amerického západu a centrální Asie velmi závisí (75 – 80 %) na vodě z tání sněhu. Voda z tajícího sněhu je hnací silou pro hydroelektrárny, zejména na západě USA, v Kanadě a Evropě. Dřívější tání sněhu na západě Spojených států například posunulo o jeden až čtyři týdny odtok z horských řek a období nízkých letních stavů. 2.4 VLIV SNĚHU NA ROSTLINNOU PRODUKCI Vliv sněhu na vegetaci se samozřejmě vztahuje i na zemědělské rostliny. Postupné změny ve sněhové pokrývce a extrémní sněhové události mohou mít silné dopady na začátek i konec vegetačního období. Obvykle mizí sníh na jaře ještě před jejím začátkem, pokud se ale objeví během vegetačního období, může izolovat plodiny od chladného vzduchu, nebo rostliny polámat. Brzký podzimní sníh zase komplikuje sklizeň. V dlouhodobých změnách distribuce sněhu a jeho vlivu na vodní bilanci není vyloučena změna vegetačního typu a tím pádem ekonomická výhodnost pěstování určitých plodin. -5- 3 ROZOB LITERATURY 3.1 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI SNĚHU Dingman (2002) popisuje sníh jako zrnité porézní prostřední, sestávající se z ledu a pórů a dále uvádí fyzikální charakteristiky, viz níže. Pokud je teplota sněhu pod bodem tání ledu (tj. 0 oC), obsahují póry pouze vzduch (s vodní párou). Při teplotě tání jsou póry vyplněny mimo vzduchu i kapalnou vodou. Pro charakteristiku základních fyzikálních parametrů stanovíme reprezentativní vzorek sněhu o výšce hs a ploše A (obr.2). V je objem s indexy i, w, a, s označujícími ve stejném pořadí led, vodu, vzduch a sníh. Obr. 2: Reprezentativní vzorek sněhu. 3.1.1 Objem sněhu Vs = Vi + Vw + Va = hs · A 3.1.2 (1) Pórovitost Pórovitost φ, neboli poměr objemu vzduchu a vody k celkovému objemu sněhu se vypočte podle vztahu: φ= 3.1.3 Va + V w → Vi = (1 − φ ) ⋅ V s Vs (2) Vlhkost Vlhkost sněhu je definovaná jako obsah kapalné vody v určitém objemu. θ= Vw Vs (3) Ve sněhu se vyskytuje ve třech formách – hygroskopická, gravitační a kapilární. Hygroskopická voda je držena povrchem zrn proti gravitační síle a nepřispívá do odtoku -6- z tání, dokud kompletně neroztají krystaly. Kapilární voda je držena povrchovým napětím v kapilárních prostorech kolem ledových krystalů. Tato složka se mění pod vlivem kapilárních sil, ale do odtoku začne přispívat až při tání. Obsah volné vody zahrnuje pouze vodu drženou ve sněhu adsorpcí a vzlínáním. Nezahrnuje vodu pronikající pokrývkou ani vodu vzniklou z tajícího sněhu (Singh a Singh , 2001). Další, pro odtok z tajícího sněhu důležitou složkou, je gravitační voda. Tato voda vytéká ze sněhu pod vlivem gravitační síly. Kapalná voda se ve sněhu začne pohybovat poté, co podíl „neredukované“ vody dosáhne asi 3 - 4 % (Singh a Singh, 2001). Vlhkost sněhu je jednou z důležitých informací pro lyžování. Se zvyšující se vlhkostí se zvyšuje odpor sněhu pro skluz. Rozdělení sněhu dle vlhkosti je uvedeno v tabulce 1. Tab. 1: Základní rozdělení vlhkosti sněhu dle Singha a Singha (2001). Typ θ Popis Suchý o 0% o <3% T < 0 C, malá přilnavost Vlhký T = 0 C, voda při 10x zvětšení není patrná, přilnavý Mokrý T = 0 oC, voda při 10x zvětšení patrná, při stlačení neodtéká Velmi mokrý T = 0 oC, voda při stlačení odtéká, v pórech převažuje vzduch Rozbředlý o T = 0 C, sníh téměř nasycený vodou, malý podíl vzduchu 3–8% 8 – 15 % > 15 % Vodní kapacita sněhu je definovaná jako maximální množství vody, které může sníh v daném stavu udržet proti gravitačním silám. Závisí na výšce, hustotě, množství ledových vrstev. Obvykle má sníh o teplotě 0 oC kapacitu 2 – 5 % své váhy. Ta závisí také na sklonu svahu. V rovných oblastech může být vyšší než v hornatých, neboť volné odvodňování je na svazích větší (Singh a Singh, 2001). -7- 3.1.4 Hustota, vodní hodnota a zásoba vody ve sněhové pokrývce (SWE) Hustota, definovaná jako hmotnost na jednotku objemu, je základním parametrem sněhu a ledu, takže: ρs = M i + M w ρi ⋅ Vi + ρ w ⋅ Vw = Vs Vs (4) Kombinací rovnic (2) – (4) získáme vztah hustoty, obsahu kapalné vody a pórovitost (Dingman, 2002): ρ s = (1 − φ ) ⋅ ρi + θ ⋅ ρ w (5) kde ρi = 917 kg/m3 a ρw = 1000 kg/m3. Vodní hodnota sněhu je bezrozměrné číslo, udávající poměr objemu vody, která by vznikla roztáním sněhu k jeho původnímu objemu (Hrádek a Kuřík, 2004). Pro hydrologii je nejdůležitějším údajem o sněhové pokrývce celkový objem vody v ní držené, jako množství, které nakonec vstupuje do hydrologického cyklu. Ten je charakterizován jako zásoba vody ve sněhové pokrývce (Snow Water Equivalent) a lze ho vyjádřit jako výšku vodní hladiny, která by vznikla roztáním veškerého sněhu (Dingman, 2002): hm = Vm A (6) kde Vm je objem vody vzniklý z kompletního tání. Vztah zásoby vody ve sněhu a hustoty lze popsat jako: hm = ρs ⋅ hs ρw (7) Z rovnice (7) je zřejmé, že pro stanovení SWE je nutné znát hustotu sněhu. V praxi se měří odebráním a následným zvážením vzorku sněhu známého objemu. Dle Singha a Singha (2001) se chyby, vzniklé tímto způsobem měření, pohybují od méně než 1 % u vzorků s objemem v řádech 10-3 m3 do 10 % u vzorků, jejichž objem se pohybuje v řádech 10-4 m3. Dingman (2002) zase uvádí, že na základě studie Goodisona et al. (1981) o 10 % nadhodnocuje hodnotu hustoty většina válců. Vzhledem k tomu, že se v čase mikrostruktura sněhu mění, mění se i jeho hustota. Průměrná hustota různých typů sněhu je uvedena v tabulce 2. -8- Tab. 2: Průměrná hustota různých typů sněhu. Upraveno z Singh a Singh (2001). Hustota (kg/m3) Popis sněhu Nový sníh (nízké teploty, bezvětří): 10 – 30 Nový sníh (po spadnutí v bezvětří): 50 – 70 Vlhký nový sníh: 100 – 200 Usedlý sníh: 200 – 300 Hluboký starý sníh: 200 – 300 Větrem stlačený sníh: 350 – 400 Firn: 400 – 650 Velmi vlhký sníh a firn: 700 – 800 Ledovec: 850 – 910 Proces růstu hustoty v čase může být urychlen silným větrem, vysokými teplotami a střídavým táním. Nicméně dominantním faktorem je čas, takže je možné vyjádřit vztah mezi časem a hustotou (Martinec, 1977 in Singh a Singh, 2001): ρn = ρ0(n+1)0.3 (8) kde je ρ0 průměrná hustota nového sněhu (obvykle 0,1 kg/m3) a ρn je hustota sněhu po n dnech. V tabulce 3 je uveden krátký přehled hustoty a pórovitosti u vybraných typů sněhu. Tab. 3: Vztah hustoty a pórovitosti (WMO, 1992 in Singh a Singh, 2001) Nový sníh 0,01 - 0,30 67 - 99 % Starý sníh 0,20 - 0,60 35 - 78 % Firn 0,40 - 0,84 8 - 56 % Ledovec 0,84 - 0,917 0- 8% Následuje výčet a stručný popis fyzikálních parametrů sněhu uvedených Singhem a Singhem (2001), jejichž význam je z hlediska hydrologie a modelování menší. -9- Tvar zrn Nově formované krystaly sněhu mají hexagonální tvar. Když dopadnou ve větším množství na zem, mění díky metamorfóze svůj tvar a roste hustota. Proto může sněhová pokrývka obsahovat zrna různých tvarů. Velikost zrn Velikost zrn je velmi proměnlivá. Pohybuje se od cca. 0,2 mm po 5 mm. Minima jsou měřená u čerstvého sněhu, maxima pak u firnu. Tvrdost Tvrdost je základním parametrem mechanických vlastností sněhu. Popisuje odolnost vůči penetraci. Primárně závisí na hustotě a teplotě sněhu. Kvalita sněhu Kvalita sněhu je obdobou obsahu ledu ve sněhu a popisuje se jako podíl váhy ledu ve sněhu a celkové váhy sněhové pokrývky. Hodnoty se pohybují od 0,95 po 0,70 a méně při tání. 3.2 TEPELNÉ VLASTNOSTI Teplota sněhu je jedna ze základních a snadno měřitelných vlastností. Je výsledkem celkové energetické bilance. Teplota profilu sněhu se měří v několika výškách a na povrchu je oproti hlubším vrstvám více proměnlivá a mění se v krátkých intervalech. 3.2.1 Měrné teplo Měrné teplo sněhu je teplo, kterého je zapotřebí ke zvýšení teploty jednotkové hmotnosti sněhu o jeden stupeň. V malém měřítku dochází k výchylkám v závislosti na čistotě a teplotě, ale pro většinu praktických účelů se tyto variace zanedbávají a počítá se s hodnotou 2,0934 kJ kg-1 oC-1. Měrné teplo suchého sněhu můžeme považovat za stejné jako u ledu stejné hmotnosti, neboť příspěvek vzduchu v pórech je nevýznamný (Singh a Singh, 2001). - 10 - 3.2.2 Latentní teplo Latentní teplo tání je definováno jako množství tepla potřebného k přeměně určité váhy sněhu z pevného skupenství do kapalného, beze změny teploty. Latentní teplota sněhu je rovna nebo nižší než latentní teplo ledu, v závislosti na úhrnu kapalné vody ve sněhu. Obvykle se pro sníh při 0 oC stanovuje 333,5 kJ/kg při standardním tlaku (Singh a Singh, 2001). 3.2.3 Tepelná kvalita Tepelnou kvalitu sněhu lze popsat jako poměr tepla potřebného k produkci určitého objemu vody ze sněhu a tepla potřebného k uvolnění téhož objemu vody z čistého ledu při 0 oC. Tento vztah lze vyjádřit jako: β= Ls C pT + L L (9) kde L je latentní teplo tání ledu, Ls latentní teplo sněhu, T teplota sněhu, Cp je měrné teplo sněhu. Tepelná kvalita sněhu se pohybuje mezi 0,80 – 1,1 (U.S. Army Corps of Engineers, 1956 in Singh a Singh, 2001). Sníh o nižší teplotě bude mít tepelnou kvalitu (kvůli potřebnému množství tepla pro zvýšení teploty na bod tání ) vyšší. 3.2.4 Tepelná vodivost Tepelná vodivost kc (cal cm-1 sec-1 o -1 C ) je míra rychlosti přenosu tepla a dle Singha a Singha (2001) ji lze popsat jako: q = − kc dT dz (10) kde q je tepelný tok a dT/dz je tepelný gradient. Tepelná vodivost velmi závisí na hustotě a zrnitostní struktuře sněhové pokrývky. U vlhkého sněhu rovněž závisí na obsahu volné vody. Tepelná vodivost se přímo mění s druhou mocninou hustoty sněhu. Pro sníh o malé hustotě (< 350 kg/m3) stanovil aproximovanou hodnotu kc Abels (1892 in Singh a Singh, 2001) jako: kc = 0,0068 ρs2 - 11 - (11) Pro sníh o vyšší hustotě (Kondraťeva, 1945 in Singh a Singh, 2001): kc = 0,0085 ρs2 (12) Tepelná vodivost čistého ledu je při 0 oC ki = 0,00535 cal cm-1 sec-1 oC-1 a klesá přibližně lineárně s rostoucí teplotou. Tento vztah lze vyjádřit jako: ki = 0,00535 (1 – 0,0048 T) (13) kde T je teplota ledu v oC. Tepelná vodivost skutečného ledu je kvůli přítomnosti vzduchových bublin trochu nižší. 3.2.5 Cold content Do češtiny těžko přeložitelný parametr sněhu, je definován jako množství tepla potřebného na jednotku plochy k zvýšení teploty na 0 oC. Obvyklými jednotkami jsou kJ/m2. Pokud dosáhne sníh izotermického stavu 0 oC, nabývá cold content nulové hodnoty (Dingman, 2002). 3.2.6 Albedo Množství odraženého záření (z celkového dopadajícího) se nazývá albedo. Je jedním z nejdůležitějších parametrů pro modelování tání sněhu. Záleží na výšce Slunce, délce vln, teplotě, výšce sněhové pokrývky a jejím stáří. Přehled hodnot albeda u vybraných povrchů je uveden v tabulce 4. Lze ho definovat jako podíl přicházejícího a odrážejícího záření, což můžeme vyjádřit jako (Singh a Singh, 2001): α= Sr Si (14) Dozier (1981 in Singh a Singh, 2001) uvádí, že znečištěný nebo zaprášený sníh má albedo nižší a absorbuje tak více energie než normální sníh. Povrchové znečištění sněhu má větší vliv na spektrum viditelného světla než na infračervenou oblast záření. Dále uvádí, že v závislosti na stavu sněhové pokrývky a výšce Slunce, se může hodnota albeda pohybovat od 0,29 u velmi porézního, špinavého, vodou nasyceného sněhu do 0,86 u čistého, kompaktního a suchého, což je výrazně větší interval, než ten, který uvádí Müller (1985, in Singh a Singh, 2001) (viz tab. 5). - 12 - Tab. 4: Hodnota albeda u vybraných povrchů dle Singha a Singha (2001) Povrch albedo Nový sníh 0,75 – 0,95 Starý sníh 0,40 – 0,80 Ledovec 0,30 – 0,40 Poušť 0,28 – 0,35 Louka 0,16 – 0,28 Les 0,12 – 0,25 Půda 0,08 – 0,19 Voda 0,04 – 0,13 Tab. 5: Průměrné albedo jednotlivých typů sněhu dle Müllera (1985 in Singh a Singh, 2001). Typ sněhu albedo Nový sníh, suchý 0,85 Nový sníh, vlhký 0,80 Starý sníh, suchý, čistý 0,70 Starý sníh, vlhký, čistý 0,60 Starý sníh, vlhký, středně znečištěný 0,50 Starý sníh, vlhký, velmi znečištěný 0,40 Firn vlhký, velmi znečištěný (bílý) 0,40 Firn vlhký, velmi silně znečištěný (šedý) 0,30 - 13 - 3.3 MĚŘENÍ SNĚHU Vývoj sněhové pokrývky z hydrologického hlediska je monitorován v mnoha zemích světa. Přístup k problematice závisí zejména na rozloze zkoumané oblasti. Základem veškerého modelování jsou kvalitní vstupní údaje. Dingman (2002) uvádí mezi způsoby měření sněhu, popřípadě hustoty například sněhoměrné tratě sněhoměrný válec, sněhoměrné polštáře, akustická měřidla (ultrazvuk), využití Gamma záření, mikrovln, radaru, nebo satelitů. Němec (2006) uvádí, že v Čechách měří vodní hodnotu sněhu všechny klimatické i srážkoměrné stanice ČHMÚ jednou týdně (v pondělí) je-li výška sněhu alespoň 4 cm a nepravidelná expediční měření provádějí rovněž pracovníci poboček před předpokládaným táním nebo v době největší sněhové pokrývky. Na základě těchto dat je odhadován celkový objem vody zadržované ve sněhové pokrývce. Tato měření však nemusejí dostatečně reprezentovat celá území, která pod jednotlivé MS patří. Navíc v horských, sněhově nejbohatších oblastech, stanice většinou chybí. Měření z konce zimy 2008 (6. 4 2008) ukázalo na značné rozdíly mezi hodnotami z meteorologické stanice Churáňov (měřeno= 0 m) a experimentálním povodí Mokrůvka (měřeno více než 1,5 m), které reprezentuje vrcholové partie Šumavy. SWE je zřejmě nejdůležitějším hydrologickým parametrem sněhu. Němec (2006) odvodil jednoduchou metodu, umožňující spočítat SWE na základě veličin, které jsou k dispozici na srážkoměrné a nejbližší klimatologické stanici. Jako vstupní údaje používá denní úhrn srážek, výšku nového sněhu, celkovou výšku sněhu a průměrný denní tlak vodní páry. Pomocnými proměnnými jsou hustota sněhu, funkce hustoty, přírůstek ze sněhových, vodních srážek a přírůstek z vlhkosti vzduchu. Ke stanovení maximální vodní zásoby ve sněhu se často používají záznamy z totalizátorů. Míra podhodnocení zachycených srážek je částečně kompenzována vyššími ztrátami vlivem sublimace z okolního povrchu. Bohužel v bezlesích oblastech jsou existující měření často nepřesná. Vlivem větru nemusí nahromaděný sníh ve sběrném válci odpovídat skutečným poměrům území a snižuje se tak reprezentativnost. Berezovskaya a Kane (2007) se věnovali problematice realistického měření a stanovení SWE. K určení maximální SWE byla tedy použita gravimetrická metoda. Míst pro odběr vzorků bylo stanoveno 115, z každého se odebralo po čtyřech vzorcích - 14 - pro stanovení hustoty a 50 měření výšky sněhu. To se provádělo zhruba po metru sněhoměrnou latí. Výsledky se porovnávaly s měřením, při kterém se měřila výška stokrát v rostoucí vzdálenosti po 0,1 m, 10 m, 100 m a 1 km. Výsledná variabilita je znázorněna na obr. 3. Čerchovaná čára značí směrodatnou odchylku, celá čára průměr. Jednotlivé vzdálenosti jsou od sebe barevně odlišeny. Sugiura et al. (2006) se věnoval závislosti zásoby vody ve sněhové pokrývce na nadmořské výšce. SWE byla měřena každý únor od 2002 do 2006 v povodí řeky Tuul v Mongolsku. Výsledný nárůst SWE byl stanoven na 0,042 – 0,104 mm/m, což by na povodí Modrava 2 (M2) při zachování ostatních parametrů znamenalo při největším výškovém rozdílu 130 m maximálně 5,46 – 13,52 mm. Obr. 3: Variabilita výšky sněhu v závislosti na vzdálenosti měření (upraveno z Berezovskaya a Kane, 2006). Další problematikou se zabýval George D. Clyde (1929). Zkoumal změnu hustoty a stratifikace sněhu během tání. V době akumulace sněhu zjistil zřetelné rozdíly hustot v jednotlivých výškách profilu sněhové pokrývky, způsobené i přítomností různě silných ledových vrstev, které zůstali i při teplotách kolem 7,5 oC. Během tání sněhu při teplotách 27 oC pozoroval, jak voda z horní vrstvy teče po jednotlivých vrstvách. Povrch sněhu tál a voda postupně prokapávala do nižších vrstev. Pokud narazila voda - 15 - na nepropustnou ledovou vrstvu, začala téci laterálně. Během týdne pak vrstvy zmizely a hustota sněhu se napříč celým profilem vyrovnala. Podobnou problematiku řešil J. E. Kay (2006). Zabýval se vývojem hustoty sněhu během zimy. Nejnižší hodnota byla zjištěna u hodinu starého prachového sněhu, a to 54 kg/m3. Během následujících 24 hodin hustota této vrstvy vlivem váhy sněhu hromadícího se nad ní rychle rostla. Během zimy, před táním, vykazovala hustota jednotlivých vrstev sněhu značnou proměnlivost. Největší rozdíl byl měřen mezi čerstvým sněhem na povrchu a spodními vrstvami. Pokud ovšem teploty vzduchu překročily 0 oC, hustota vrchní vrstvy sněhu velmi rychle rostla. Při průměrné denní teplotě 2 oC měřil Kay rychlost změny hustoty až 35 kg/m3/den. Dalším závěrem je zjištění shodné s výsledky G. Clyde, že rozdíly v hustotě jednotlivých vrstev sněhu během doby tání mizí. Sníh na úrovni vrstev zkoumali také Singh, Spitzbart a H. Huebl (in Hardy, Albert, Marsh, 1998). Zabývali se časem vzestupu toků v závislosti na procesech které ovlivňují tání sněhu. Ve studii byl vyšetřován vliv existence ledových vrstev ve sněhu na uvolňování vody. Výsledky ukazují, že storativita sněhu se kvůli přítomnosti ledových vrstev může více než zdvojnásobit. V souvislosti s energetickými poměry v regionu (experiment proveden v květnu v oblasti Grossglockneru) se odhaduje, že ledové vrstvy mohou pozdržet vznik odtoku o několik dnů. Dalším faktorem ovlivňující zásobu vody ve sněhu je sublimace. Názory na vliv sublimace se různí. Například West a Knoerr (1959 in Hood a Williams 1999) uvádějí, že sublimací zmizí asi 2 – 3 % SWE. Jako extrémní kontrast lze uvést hodnoty sublimace v alpínském pásmu, kde Beaty (1975 in Hood a Williams, 1999), dochází k závěru, že se odpařilo 80 % nového sněhu a 60 % sněhu starého během jara ve White Mountains v Kalifornii. Kattelmann a Elder (1991 in Hood a Williams, 1999) stanovili na základě dvouletého měření sublimaci 18 %, což je výsledek blízký i závěru výzkumu Hooda a Williamse. - 16 - 3.4 VÝVOJ SNĚHOVÉ POKRÝVKY 3.4.1 Vývoj sněhu Dingman (2002) shrnuje popis vývoje sněhové pokrývky do několika fází. Doba předcházející době tání, během níž roste SWE, se nazývá období akumulace. Během této periody je celkový energetický vstup záporný a průměrná teplota sněhu klesá. Doba tání sezónní sněhové pokrývky začíná, když je vstup celkové energie kontinuálně kladný a lze jí rozdělit do třech fází. - fáze ohřívání, během níž roste průměrná teplota sněhu na isotermální hodnotu 0 oC Qcc = −ci ⋅ ρ w ⋅ hm ⋅ (Ts − Tm ) (15) Tato rovnice popisuje množství energie, potřebné pro zvýšení teploty sněhu na bod tání, tedy “cold content“. ci je tepelná kapacita ledu (2102 J/kg.K), Ts je průměrná teplota sněhu, Tm je teplota tání (0 oC), hm je SWE a ρw je hustota vody. - fáze zrání, během které začíná tání, ale voda je zadržována samotným sněhem Q = hwret ⋅ ρw ⋅ L (16) Rovnice popisuje energetický vstup nutný pro dokončení fáze zrání. hwret je kapacita sněhu pro zadržení kapalné vody a L je latentní teplo tání. - fáze odtoku, při níž každý další energetický vstup vyvolává odtok ze sněhu Qm = (hm − hwret ) ⋅ ρ w ⋅ L (17) Qm je celkové množství energie potřebné k roztátí sněhu zbývajícího na konci fáze zrání. Množství tepla, které je k dispozici pro tání a změny sněhové pokrývky je vyjádřeno energetickou bilancí popsanou v následující kapitole. 3.4.2 Energetická bilance Energetickou bilancí sněhu se řídí produkce vody při tání. Celková energie je potom popisovaná jako množství tepla dostupného pro tání. Tato metoda zahrnuje znalosti všech energetických vstupů a výstupů a proto je v modelech často zjednodušována. Na energetickou bilanci má vliv mnoho faktorů, jako je změna oblačnosti či přítomnost vegetace. Singh a Singh (2001) vyjadřují celkovou energii ovlivňující sníh jako: - 17 - Qm = Qnr + Qh + Qe + Qp + Qg + Qq (18) Kde indexy znamenají: m je celková energie dostupná pro tání, nr příchozí záření, h teplo vzduchu, e latentní teplo evaporace, kondenzace nebo sublimace, p množství tepla v dešťových srážkách, g geotermální teplo a q je změna vnitřní energetické zásoby ve sněhu Kladná hodnota Qm má za následek tání sněhu. Singh a Singh (2001) uvádějí, že relativní důležitost jednotlivých složek rovnice záleží na čase a lokálních podmínkách. Například Qnr dominuje v případě bezvětří, tání zejména díky teplotě vzduchu převažuje během teplého a větrného počasí. Za jasného dne s kladnými teplotami vzduchu jsou většinou hodnoty Qnr, Qh, Qg a Qp kladné, ostatní se mohou lišit. Pokud jsou všechny složky energetické bilance známé, můžeme vyjádřit úhrn tání způsobený energetickým tokem Qm (kJ/m2den) jako (Singh a Singh, 2001): M= Qm ρ w Lβ (19) kde M je výška roztáté vody (mm/den), L je latentní teplo tání, ρw hustota vody a β tepelná kvalita sněhu. Pro β = 0,97 lze při dosazení parametrů upravit rovnici na (Singh a Singh, 2001): M = 0,0031 Qm (20) Na základě energetických vztahů vznikla celá řada modelů, popisujících a predikujících tání. - 18 - 3.5 MODELOVÁNÍ TÁNÍ SNĚHU Ohara a Kawas (2006) dělí modely tání sněhu do dvou skupin, na konceptuální a fyzikálně založené. Singh a Singh (2001) uvádějí ještě skupinu empirických modelů a konceptuální modely popisuje jako jejich kombinaci s modely fyzikálně založenými. Princip empirických modelů není založen na fyzikálních zákonech. Základem těchto modelů jsou dlouhodobá měření a hledání podobných reakcí na určité změny. V některých případech, zejména pro povodí podobných charakteristik mohou tyto modely poskytovat použitelné výsledky. Fyzikálně založené modely pracují na základě fyzikálních zákonů, mají logickou strukturu a jsou aplikovatelné pro jakékoli povodí. Obecně jsou ale velmi náročné na detailní vstupní údaje v prostoru i čase, což eliminuje jejich praktickou použitelnost. Konceptuální modely jsou sice založené na fyzikálních zákonech, ale velmi zjednodušených. Při jejich stavbě dochází ke generalizaci některých parametrů a mívají i empirickou část. Jako konceptuální model Ohara a Kawas (2006) uvádí Degree-Day a TANK model. 3.5.1 Energy Balance model Tento typ modelů je zde uveden pro možnost srovnání požadavků na vstupní data. Jde o fyzikálně založený model. Van Mullem a Garen (2004) uvádějí rovnice použité U.S. Army Corps of Engineers v modelu HEC – 1, které zahrnují nejdůležitější parametry pro období tání s deštěm a bez něj. Namísto metody energetické bilance pro určení koeficientů významných měřených parametrů jako je teplota, rychlost větru a záření byla použita regresní analýza. Výsledná rovnice pro období bez deště v částečně zalesněných oblastech je: M = C[0.002 Ii (1 – a) + (0.0011v + 0.0145)(Ta – TF) + 0.0039v(Ta – TF)] (21) A pro tání během deště: M = C[0.09 Ii + (0.029 + 0.00504v + 0,007P)(Ta – TF)] kde M je tání (palce/den), (22) Ii sluneční záření na horizontálním povrchu (langley/den – 1 langley = 1 cal/cm2, tzn. v SI jednotkách 41840.00 J/m²), a albedo sněhu, v rychlost větru (míle/hodinu) 50 stop nad povrchem sněhu (1 stopa = 30,48 cm), - 19 - Ta teplota vzduchu (oF), TF teplota mrazu (32 oF), P úhrn dešťových srážek (palce/den), C koeficient pro zahrnutí různých variací. 3.5.2 Degree-Day model Metoda Degree-Day modelů je založena na linearizaci rovnice energetické bilance. V praxi jde o široce užívanou metodu, zejména díky malým požadavkům na vstupní meteorologická data. Množství denního tání předpokládá přímou úměrnost ve vztahu k teplotám. Ačkoli má Degree-Day metoda i empirické části, je kvůli své jednoduchosti aplikovatelná pro mnoho situací. Celkové tání je tedy obvykle vztahováno k teplotě vzduchu. Vztah mezi táním a teplotou vzduchu je vyjádřen teplotním faktorem. Hrádek a Kuřík (2004) uvádí vzorec pro výpočet odtoku na základě Degree-Day modelu následovně: M = Df.t+ (23) kde je Df výška odtoku za 24 hodin (mm), Df je teplotní faktor (mm/oC) a t+ průměr kladných teplot za 24 hodin (oC). Vzorec uvedený Singhem a Singhem (2001) má tvar: M = Df(Ti – Tb) (24) kde Ti je teplota vzduchu a Tb je základní teplota, obvykle 0 oC. Z uvedených vztahů vyplývá, že funkčnost Degree-Day modelů závisí na stanovení teplotního faktoru. Jeho hodnoty jsou udávány v závislosti na zastíněnosti povrchu. Ten se stejně jako parametry sněhu s časem mění. Anderson (1973 in Singh a Singh, 2001) popisuje zvyšující hodnotu faktoru během postupujícího tání. Denní hodnoty jsou velmi variabilní, proto se doporučuje použít ke stanovení teplotního faktoru dlouhodobá data. Martinec (1977 in Singh a Singh, 2001) sestavil na základě empirických vztahů vzorec pro výpočet teplotního faktoru podle hustoty sněhu (ρs a ρw je hustota sněhu a vody): Df = 11,0 . ρs/ρw - 20 - (25) Kuusisto (1998 in Singh a Singh, 2001) upravil teplotní faktor pro zalesněná a bezlesá území: Pro zalesněná území: Df = 0,0104 . ρs – 0,070 (26) Df = 0,0196 . ρs – 0,239 (27) Pro bezlesá území: Z těchto rovnic je zřejmé, že teplotní faktor roste mnohem strměji v bezlesích oblastech než v zalesněných. Pro tání za deště upravuje Singh a Singh (2001) teplotní faktor podle vztahu: (28) Df,rain = Df + 0,0126 . Pr kde Pr je úhrn srážek v mm. Ze vztahu je patrné, že teplotní faktor s přibývajícími srážkami roste. Hrádek a Kuřík (2004) uvádí, že citlivost odtoků na změnu teplotního faktoru zjišťoval Buchtele simulací měsíčních odtoků srážkoodtokovým modelem TANK na povodí Labe. Při použití Df = 3 a Df = 5 byly zjištěny rozdíly v hodnotách měsíčních odtokových výšek maximálně 3 %. Nejsou-li k dispozici přesnější údaje, doporučuje proto použít orientační hodnoty uvedené v tabulce 6. Tab. 6: Teplotní faktory pro různé typy území (Hrádek a Kuřík, 2004). Hustý les Částečné zalesnění Otevřené území Autor 1,7 – 1,8 3,0 – 4,0 5,0 – 5,2 Appolov 2,6 – 3,3 3,9 – 4,3 5,2 Brechtel 2,3 2,7 – 4,9 5,0 – 10 U.S. Co.o.Eng. - - 4,2 – 7,2 Lang - - 4,2 Zingg 2 4 7 orientačně - 21 - Odhady Df s ohledem na déšť, které uvádí Singh a Singh (2001) jsou uvedeny v tabulce 7. Tab. 7: Odhad teplotního faktoru pro různé dešťové srážky (Singh a Singh, 2001). Df (zalesněná území) Df (otevřená území) 0 – 1,0 2,16 3,21 1,0 – 10 2,33 3,33 > 10 2,79 3,38 Srážky (mm) Hrádek a Kuřík (2004) uvádí orientační hodnoty odtokové výšky za jednu hodinu při tání sněhu dle Červeného (1984): střední: 0,6 – 1 mm vysoké: 1,2 – 1,5 mm extrémní: 2,0 – 2,5 mm Dále uvádí odtokové výšky z tajícího sněhu za 24 hodin. Jako průměrné jsou považovány hodnoty mezi 8 až 12 mm, 15 – 20 mm je považováno za vysoké a hodnoty mezi 25 – 35 mm jsou extrémní. Linacre (1992 in Singh a Singh, 2001) uvádí v přehledu největších pozorovaných odtokových výšek jako absolutní maximum 70 mm.den-1 z Nového Zélandu a stejnou hodnotu zjištěnou v Idahu, USA. Další uvedená maxima se pohybují mezi 20 až 40 mm. - 22 - 4 MĚŘENÍ NA EXPERIMENTÁLNÍM POVODÍ MODRAVA 2 4.1 POPIS OBLASTI Dle Albrechta et al. (2003) patří většina Šumavy podle klimatického členění do chladné oblasti (mírně chladný a chladný horský region). Podnebí vlastní Šumavy má přechodný charakter mezi klimatem oceánickým a kontinentálním s poměrně malými ročními teplotními výkyvy a s poměrně vysokými a během roku stejnoměrně rozloženými srážkami. Průměrné roční teploty se pohybují od 6 oC v nadmořských výškách okolo 750 m do 3 oC ve výškách 1300 m n.m. K nejchladnějším stanovištím vůbec patří mělké terénní sníženiny v Šumavských pláních, např. údolí Kvildského potoka pod Jezerní slatí, kde roční průměrná teplota činí pouhé 2 oC. Časté jsou zimní inverze, kdy aktuální rozdíl v teplotách údolí či terénních sníženin a blízkých vrcholů dosahuje běžně až 5 oC, zcela výjimečně 25 oC. Poloha Šumavy na závětrné straně alpského velehorského masivu a v jeho relativní blízkosti způsobuje při jižním a jihozápadním proudění výrazný fénový efekt, zejména na okrajových vrcholech a severovýchodních svazích jejího vnitrozemského pásma. V důsledku toho jsou tyto polohy o 0,5 až o 0,8 oC teplejší a mají o něco méně srážek oproti stejně vysoko položeným lokalitám v jiných českých pohořích. Podnebí Šumavy však více než teploty charakterizují srážkové poměry. Nejnižší průměrné roční srážky jsou kolem 800 – 900 mm na jejím severovýchodním okraji. Směrem k hlavnímu hraničnímu pásmu srážek výrazně přibývá; okolo 1500 mm má např. Modrava, ale na Plechém, Březníku a Jezerní hoře překračují srážky 1600 mm. Na návětrném pásmu Šumavy jsou srážky během roku rozděleny celkem rovnoměrně, hlavní maxima připadají na červen a červenec, podružné na prosinec. V níže položeném sušším závětrném pásmu je výrazné pouze letní maximum a v období od října do března je úhrn srážek relativně nízký. Podíl zimních srážek činí v podhůří asi 20 % z celkového ročního množství, zatímco v centrální Šumavě je to asi 40 %. Nejbohatší sněhové polohy jsou podél státní hranice v oblasti mezi Debrníkem a Černou horou a mezi Třístoličníkem a Smrčinou, kde sněhová pokrývka přetrvávající v průměru 120 – 150 dnů v roce má mocnost kolem 100 – 150 cm, maxima jsou však odhadována na 300 – 400 cm. Podstatně méně sněhu spadne na severovýchodním okraji - 23 - Šumavy, kde jeho vrstva o mocnosti okolo 40 cm (max. 80 – 100 cm) leží v průměru 90 – 100 dnů v roce. Členitý reliéf značně ovlivňuje také směr a rychlost větru. Nejvyšší průměrnou rychlost větru, 5 – 8 m/s vykazují volné nezalesněné konvexní polohy, naopak v uzavřených hlubších údolích se tento ukazatel pohybuje okolo 1 – 2 m/s. Ve volných polohách převládá západní až jihozápadní směr proudění, nejméně četné jsou směry severní a jihovýchodní. V údolních polohách je proudění usměrňováno podél hlavní osy údolí, v hřbetových polohách se mírně zvyšuje četnost směrů kolmých k ose hřbetu. Na některých místech se projevuje při jasném počasí místní cirkulace, při níž buď v nočních hodinách stéká vzduch do údolí (nejvýrazněji ve Vltavické brázdě), nebo ve dne stoupá po svazích a údolími vzhůru. Pro Šumavu jsou typické četné mlhy, jednak ve vrcholových polohách nad 1200 m n.m., které jsou až 200 dnů v roce zahaleny oblačností, jednak v uzavřených konkávních terénních tvarech, kde jsou zase hojné přízemní radiační mlhy. 4.2 POPIS EXPERIMENTÁLNÍHO POVODÍ Experimentální povodí Modrava 2 se nachází na severním svahu Malé Mokrůvky v pramenné oblasti Ptačího potoka - Mokrůvky (hydrologické pořadí povodí: 1-08-01-002) 6 km jižně od Filipovy Huti na hranici s Bavorskem. Místní název lokality je „Medvědí doupě“. Po kůrovcové kalamitě byla v této lokalitě povolena těžba napadeného smrkového porostu, starého přibližně 160 let. Na části plochy se vyskytoval porost starý 26 let. Po těžbě byla paseka zalesněna smrkem, částečně pak jeřábem a klenem. V současné době tvoří povrch terénu vysazené a náletové dřeviny, travní porost a tlející kmeny a pařezy zbylé po těžbě. Půdní horizont je tvořen skeletovitým mělkým humózním horizontem, ve kterém jsou větve a kořeny v různém stupni rozkladu (Pavlásek, Máca, Ředinová, 2006). - 24 - Vybrané charakteristiky experimentálního povodí Modrava 2 Minimální nadmořská výška: 1197 m n.m Maximální nadmořská výška: 1330 m n.m Střední nadmořská výška: 1247 m n.m Délka údolnice: 0,745 km Sklon svahu: 0,21 Plocha: 0,16 km2 Lesní pokryv: zarůstající paseka Hloubka půdního profilu: 0,6 – 0,8 m Vzdálenost od MS Churáňov: 12,9 km - 25 - 5 METODIKA 5.1 SBĚR DAT V zimě 2005/2006 a 2006/2007 proběhlo na povodích Modrava 1 a Modrava 2 několik nepravidelných měření hustoty a výšky sněhu. V srpnu 2006 byly na povodí Mokrůvky (Modrava 2) nainstalované sněhoměrné latě o výšce 280 cm – dvě na pravém břehu (popsány II/1 a II/2 ve směru od uzávěrného profilu), ve vzdálenosti cca. 200 m a 10 latí na levém břehu v intervalu 60 m (I/1 až I/10 postupně od uzávěrného profilu k vrcholu). Podrobné pozorování vývoje sněhové pokrývky na povodí Modrava 2 začalo s prvním sněhem, v listopadu 2007. Na obou povodích se kontinuálně zaznamenává průtok, teplota vzduchu, konduktivita v přelivu a v období bez sněhu srážky. Občasná kvantitativní měření sněhové pokrývky probíhala během výše uvedených zim v době tání i na experimentálních povodích Modrava 1 a Modrava 3. 5.1.1 Zima 05/06 V této sezóně se na povodích Modrava 1 a Modrava 2 měřil sníh v období tání 10. 4. 06 a 1. 5. 06. K měření výšky sněhu se používala přenosná lať, k měření hustoty Kopeckého válečky o objemu 100 cm3, které se vážily na přenosné digitální váze. Vzhledem k malému objemu válečků a z něho vyplývajícího možného zkreslení výsledků ( 10-4 m3, tzn. dle Pratapa chyba 10%) byla později provedena kalibrační měření hustoty sněhu za pomocí válečků a současně pomocí většího sněhoměrného válce. Sněhoměrná trasa vedla napříč celým povodím, takže údaje dostatečně reprezentují stav pokrývky. Údaje o hustotě byly měřeny v kopané sondě, kde se odebíraly vzorky sněhu po intervalu cca. 20 cm s ohledem na vlastnosti jednotlivých vrstev. Výsledná hustota byla uvažována jako hustota pro celé povodí. Vzhledem k výsledkům podrobného měření ze zimy 07/08 a zjištěné velmi malé variabilitě hustoty lze takto získaný výsledek považovat za dostatečný. Sonda a její stratifikace byla vždy vyfotografována. - 26 - 5.1.2 Zima 06/07 V zimě 06/07 již byly na povodí Modrava 2 nainstalované sněhoměrné latě. Měření v tomto období bylo provedeno na obou povodích 19. a 30. 3. a 7. 4. 07. Mimo latí k údaji o výšce pokrývky sloužila opět přenosná lať. Hustota sněhu se měřila novodurovým válcem o průměru 5,5 cm a výšce 80 cm. K odebrání vzorku celého profilu pokrývky bylo nutné vykopat sondu, spodní podstavu válce podepřít a zabránit tak ztrátě sněhu. Kvůli časové náročnosti se data pro výpočet hustoty získávala vždy jen (oproti zimě 07/08) ve dvou sondách odebráním tří vzorků v každé. Odebraný válec se vážil na digitální váze (obr. 4). Sonda a stratifikace se opět fotografovala. Obr. 4: Novodurový válec, digitální váha a válec Rudolfa Hancvencla. 5.1.3 Zima 07/08 Měření v zimě 07/08 na povodí Modrava 2 začalo 19. 11. 07 a provádí se jednou týdně v pondělí nebo v neděli. K měření hustoty se poprvé vyžívá sněhoměrný válec používaný ČHMU z dílny Rudolfa Hancvencla o průměru 8 cm a výšce 150 cm. Odběr vzorků pro hustotu probíhá u každé latě, mezi latěmi a na ostatních místech znázorněných na obr. 6. Vedle hustoty sněhu se na povodí Mokrůvky pozoruje vývoj jednotlivých vrstev pokrývky. K tomuto účelu vznikla 1. 12. 07 v blízkosti latě číslo I/2 sonda, 13. 1. 07 byla vykopaná druhá sonda mezi latěmi I/8 a I/9. Od 4. 2. 07 - 27 - monitorujeme stratifikaci sněhové pokrývky pouze v druhé sondě. Tu bylo třeba při každém měření kvůli vlivu otevřeného prostoru obnovit (viz obr. 5). K odběru vzorků jednotlivých vrstev se používá výše zmíněný novodurový válec, vážený na digitální váze. Obr. 5: Obnovení sondy pro odběr vzorků vrstev. Odběr vzorků Hancvenclovým válcem. U vrstev popisujeme vedle hustoty a mocnosti subjektivně vývoj tvrdosti a vlhkosti a velikost zrn. Při sněhové pokrývce nad 150 cm, tedy vyšší než je sněhoměrný válec, je vzorek odebírán nadvakrát. V prvním kroku se odebere vzorek o určité výšce, vykope se sonda k patě válce a po zvážení se odebere vzorek ze sondy. Tento způsob byl srovnán s odebíráním celého vzorku najednou. Obr. 6: Místa odběru vzorků jsou kromě latí znázorněná symbolem x. - 28 - Měření bude probíhat do ukončení tání. Singh a Singh (2001) uvádí, že podrobná měření – sněhoměrná trať o délce kolem 500 m a vzdálenost od jednotlivých míst odebírání vzorků 20 až 40 m, je potřeba provádět a analyzovat 5 až 10 let, než může dojít k redukci měření na vhodné, dostatečně reprezentativní minimum. 5.2 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ DAT V místě uzávěrného profilu povodí se zaznamenávají pomocí systému NOEL údaje o teplotě vzduchu, průtoku a srážkách v různých časových intervalech. Teploty se každých 10 minut, výška hladiny na přelivu, ze které se vypočítává průtok, se měří ve dvouminutovém intervalu. Hodinová data, která se nejčastěji používají při prezentaci výsledků, jsou získávána jako průměry z naměřených hodnot jednotlivých veličin. V Degree-Day modelu jsou použita data průměrných denních teplot a průměrného denního průtoku vyjádřeného litry za vteřinu. Průměrné denní teploty se získávají průměrováním hodnot naměřených od půlnoci do půlnoci následující. Tyto údaje jsou výsledkem průměrných hodinových hodnot za určitý den. Data popisující kvantitativní vývoj sněhové pokrývky jsou pro každý den měření vyhodnocena zvlášť. Graficky jsou vyjádřeny údaje o výšce a hustotě sněhové 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1,8 1,6 1,2 1 0,8 0,6 výška (m) 1,4 0,4 0,2 SWE II/1 II/2 II/1,5 II/2,5 sedlo 2 10 9 9,5 8,5 sedlo 1 stanoviště hustota 8 7 7,5 6 6,5 5 5,5 4 4,5 3 3,5 2 2,5 1,5 0 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) pokrývky, vodní zásobě sněhu (viz obr. 7) a hustotě jednotlivých vrstev v sondě. výška Obr. 7: Ukázka záznamu hustoty, výšky a SWE sněhové pokrývky (ze dne 21/I/08). V souhrnných grafech jsou vyjádřeny průměrné hodnoty zmíněných parametrů pro celé povodí. Hustoty jednotlivých vrstev sond jsou vyjádřeny grafem, v tabulce je pak uveden jejich slovní popis, týkající se tvrdosti a struktury sněhu. - 29 - 5.2.1 Degree-Day model Základem tohoto modelu je již výše zmíněný vztah M = Df (Ti – Tb). Hodnoty teplotního faktoru jsou zjištěny empiricky. Pro stavbu modelu bylo vybráno tání na povodí Modrava 2 z jara 2007. Během tání nebyly na povodí zaznamenány žádné srážky, proto je zvýšení odtoku vyvoláno pouze táním sněhu. Teplotní faktor byl nejprve počítán podle Martincova vzorce (rovnice 25) vycházejícího z hustoty sněhu. Výpočet s takto zjištěným teplotním faktorem se příliš neshodoval s měřeným průtokem. Nejvhodnější hodnota teplotního faktoru byla tedy metodou pokus-omyl stanovena na 1,9. (Podobnou hodnotu doporučuje Appolov pro hustý les). Aby model vystihl počátek tání, byly stanoveny počáteční podmínky. Suma teplot za definovaný počet předešlých dnů musela dosáhnout určité hodnoty a průměrná teplota za definovaný počet předešlých dnů pod určitou hodnotu nesměla klesnout. Protože odtok ze sněhu s dobou tání narůstal, bylo třeba měnit i teplotní faktor. Podmínka byla nastavená tak, že dokud suma předcházejících teplot nedosáhne určité hodnoty, je teplotní faktor upraven určitým podílem. Během výpočtu byl modelovaný odtok ze sněhu porovnáván s naměřenou zásobou vody ve sněhové pokrývce. Ve chvíli, kdy ve formě sněhu již žádná voda na povodí nebyla, nahradil model poslední odtokovou křivku křivkou funkce y = x-α. Degree-Day model byl upraven i pro hodinový krok, kde bylo třeba upravit teplotní faktor tak, aby vystihoval tání v hodinových hodnotách. Princip okrajových podmínek zůstal stejný. Nejlepších výsledků model dosáhl s následujícími okrajovými podmínkami. Tání začne, pokud průměrná teplota za sedm předcházejících dnů neklesne pod o 1 C a teplota v konkrétní den není záporná. Dokud suma teplot od počátku tání nedosáhne 2000 oC, je teplotní faktor roven 0,345. Hodinová varianta modelu počítá tání ze sněhu v případě, že během předchozích 21 hodin neklesne průměrná teplota pod 1 oC. Odtok je závislý na průměrné teplotě předcházejících šesti hodin (je-li záporná, odtok je roven nule) a teplotní faktor je dělen číslem 5,5 dokud suma teplot od počátku tání nedosáhne 1400 oC. - 30 - 6 VÝSLEDKY 6.1 VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍHO VÝVOJE SNĚHU NA POVODÍ M2 V této kapitole jsou shrnuta data naměřená během zimy 07/08 na povodí Mokrůvky. Tabulka 8 a obr. 8 uvádí hodnoty hustoty sněhu při odběru dvěma způsoby měření, použitými při vysoké sněhové pokrývce. Výsledný rozdíl je zanedbatelný. Tab. 8: Porovnání měření: odběr vzorku pomocí sondy a odběr celého vzorku najednou. stejná místa odběru - použití dvou postupů postup nedělený dělený nedělený dělený nedělený dělený výška (m) váha (kg) 1,45 5,19 1,53 7,32 1,3 4,23 1,35 6,37 1,4 5,03 1,4 7 hustota (kg/m3) 436,55 427,45 339,23 343,70 429,29 421,43 hustota (kg/m3) 500 400 300 200 100 0 1 nedělený dělený Obr 8: Rozdíl v hustotách sněhu zjištěných dvěma různými postupy. 6.1.1 Celkový vývoj sněhové pokrývky Graf na obrázku 9. popisuje vývoj třech hlavních parametrů sněhové pokrývky od počátku výzkumu. Maximální hodnoty výšky a SWE byly měřeny 23/III/08. Průměrná výška sněhu na povodí dosáhla hodnoty 1,8 m. Tato vrstva sněhu znamenala 707 mm vodní zásoby. Nejvyšší průměrná hustota na povodí, 458 kg/m3 byla změřena 03/III/08. Minimálních hodnot dosahovala výška a SWE na počátku měření, 19/XI/07. 0,88 m vysoká sněhové pokrývka obsahovala 242 mm vody. Podrobné výsledky za jednotlivá měření jsou uvedena v příloze 1. - 31 - - 32 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 19/XI/07 01/XII/07 hustota 22/XII/07 30/XII/07 06/I/08 13/I/08 21/I/08 28/I/08 04/II/08 datum SWE Obr. 9: Vývoj parametrů sněhové pokrývky na povodí Modrava 2 během zimy 2007/2008. 09/XII/07 11/II/08 17/II/08 24/II/08 03/III/08 09/III/08 16/III/08 23/III/08 30/III/08 výška 06/IV/08 13/IV/08 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 výška (m) 6.1.2 Vliv elevace Na obrázku 10 je znázorněn vývoj výšky na latích levého břehu Mokrůvky. Barvy jednotlivých latí v grafu mají vystihnout jejich nadmořskou výšku – od modré u I/1 po tmavě hnědou u I/10. Vliv elevace je zřejmý. Maximálních hodnot dosahují údaje 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 09/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 21/I/08 13/I/08 06/I/08 30/XII/07 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 22/XII/07 výška(m) měřené na lati I/9, která je umístěna v nejprudším svahu. datum I/1 I/2 I/3 I/4 I/5 I/6 I/7 I/8 I/9 I/10 Obr. 10: Vývoj výšky sněhu na latích. Obrázek 11 znázorňuje rozdíl vývoje výšky sněhu na nejníže (I/1) a nejvýše (I/10) položené lati na povodí Mokrůvky. Výškový rozdíl je 130 m. Obě latě jsou na 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 09/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 21/I/08 13/I/08 06/I/08 30/XII/07 22/XII/07 2,10 1,90 1,70 1,50 1,30 1,10 0,90 0,70 09/XII/07 výška sněhu (m) relativně rovné, volné ploše. Rozdíl průměrných hodnot obou latí je 0,27 m. datum měření lať I/1 lať I/10 Obr. 11: Vývoj výšky sněhu na latích I/1 a I/10. Na obrázku 12 je popsán vývoj hustoty sněhu v okolí nejníže (I/1) a nejvýše (I/10) položené latě na povodí Mokrůvky. Průměrná hustota za pozorované období na lati I/1 byla 388 kg/m3 a na lati I/10 390 kg/m3. - 33 - 450 400 350 300 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 09/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 21/I/08 13/I/08 06/I/08 30/XII/07 200 22/XII/07 250 09/XII/07 hustota sněhu (kg/m3) 500 datum měření lať I/1 lať I/10 Obr.12: Vývoj hustoty sněhu u latí I/1 a I/10. 6.1.3 Rozdíl ve vývoji sněhu na pravém a levém břehu Mokrůvky Obrázek 13 popisuje vývoj výšky sněhové pokrývky na obou svazích experimentálního povodí. Latě na pravém a levém břehu Mokrůvky jsou v korespondující nadmořské výšce. Rozdíl v průměrné výšce za pozorované období činí 0,32 m. 2,5 výška(m) 2 1,5 1 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 09/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 21/I/08 0 13/I/08 0,5 datum II/1 II/2 I/2 I/5 Obr. 13: Vývoj výšky sněhu na pravém (II) a levém (I) břehu v odpovídající nadmořské výšce. Obrázek 14 znázorňuje změnu sněhové pokrývky od předchozího měření. Největšího rozdíl ve výšce sněhu na levém byl zaznamenán 23/III/08, a to 0,7 m. K největšímu poklesu došlo v období mezi 24/II/08 a 03/III/08, a to o 0,2 m. V případě pouze pravého břehu je největší nárůst roven 0,6 m a pokles 0,25 m. - 34 - 0,80 změnavýšky (m) 0,60 0,40 0,20 0,00 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 09/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 13/I/08 -0,40 21/I/08 -0,20 datum II/1 II/2 I/2 I/5 Obr. 14: Vývoj změny výšky sněhu na pravém (II) a levém (I) břehu. Jak ukazuje obrázek 15, během období od 09/XII/07 do 13/IV/08 došlo sedmkrát k nárůstu sněhové pokrývky, v průměru o 0,15 m. V těchto hodnotách je zahrnut i nárůst průměrné výšky sněhové pokrývky ze dne 17/II/08, a to o 0,004 m a ze dne 09/III/07, o 0,016 m. K poklesu pokrývky došlo v uváděném období devětkrát, 0,80 80 0,60 70 0,40 60 0,20 50 0,00 40 -0,40 13/IV/08 06/IV/08 30/III/08 23/III/08 16/III/08 9/III/08 03/III/08 24/II/08 17/II/08 11/II/08 04/II/08 28/I/08 21/I/08 13/I/08 06/I/08 30/XII/07 22/XII/07 09/XII/07 -0,20 30 20 datum změna výšky sněhu SW E Obr. 15: Vývoj průměrné SWE a změny průměrné výšky sněhové pokrývky během zimy. - 35 - SW E(cm ) výška(m ) průměrně o 0,11 m. 6.2 VÝVOJ HUSTOTY VRSTEV V následující kapitole jsou shrnuty výsledky týkající se vývoje sněhové pokrývky na úrovni vrstev. Na obrázku 16 je fotografie sondy ze 13/IV/08. V levé polovině jsou označena místa odběru sněhu, v pravé pak grafické znázornění odpovídajících hustot. Obr. 16: Sonda u latě I/8 s označenými místy odběru vzorků a znázorněné výsledné hustoty. Barva písma ve sloupci datum v tabulce 9 charakterizuje změnu průměrné výšky a SWE na povodí od posledního měření a odpovídá barvě křivek na obrázku 17. Vedle tabulky je vysvětlení barvy křivek vzhledem ke změnám celkové SWE a výšce sněhu na povodí. Výsledky vývoje hustot vrstev ze sondy 2 jsou uvedeny v příloze 2. Tab. 9: Změna výšky a SWE sněhu datum 13/I/08 21/I/08 28/I/08 04/II/08 11/II/08 17/II/08 24/II/08 03/III/08 9/III/08 16/III/08 23/III/08 30/III/08 06/IV/08 13/IV/08 ∆h (m) -0,02 -0,09 0,05 0,07 -0,16 0,00 -0,10 -0,22 0,02 0,08 0,69 -0,08 -0,24 -0,10 ∆SWE (mm) 25 -17 22 48 -19 27 11 -14 -28 46 174 -44 9 -41 - 36 - Hustota vrstev 13/I/08 sonda 8,5 Hustota vrstev 21/I/08 sonda 8,5 175 150 75 50 100 výška (cm) výška (cm) výška (cm) 100 75 50 25 25 0 100 200 300 400 500 0 100 600 200 300 Hustota vrstev 04/II/08 sonda 8,5 500 150 150 125 125 175 150 100 75 50 25 výška (cm) 200 100 75 50 25 200 300 400 500 0 100 600 200 hustota (kg/m3) 300 400 25 0 100 500 Hustota vrstev 03/III/08 sonda 8,5 125 125 50 výška (cm) 150 125 výška (cm) 150 75 100 75 50 25 25 300 400 500 200 Hustota vrstev 16/III/08 sonda 8,5 100 75 50 25 200 300 400 hustota (kg/m3) 300 400 500 600 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 100 200 300 0 100 600 200 200 300 400 500 300 400 500 hustota (kg/m3) 400 Hustota vrstev 30/III/08 sonda 8,5 500 600 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 100 200 300 400 hustota (kg/m3) 500 Hustota vrstev 13/IV/08 sonda 8,5 výška (cm) výška (cm) 50 hustota (kg/m3) Hustota vrstev 06/IV/08 sonda 8,5 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 100 500 výška (cm) výška (cm) 125 0 100 75 Hustota vrstev 23/III/08 sonda 8,5 150 500 100 hustota (kg/m3) hustota (kg/m3) 175 400 25 0 100 600 300 Hustota vrstev 09/III/08 sonda 8,5 150 200 200 hustota (kg/m3) 175 100 600 75 50 hustota (kg/m3) Hustota vrstev 24/II/08 sonda 8,5 500 125 100 175 0 100 300 400 hustota (kg/m3) Hustota vrstev 17/II/08 sonda 8,5 175 0 100 200 Hustota vrstev 11/II/08 sonda 8,5 175 výška (cm) výška (cm) 400 hustota (kg/m3) hustota (kg/m3) výška (cm) 200 175 150 125 100 75 50 25 0 100 125 125 výška (cm) Hustota vrstev 28/I/08 sonda 8,5 150 600 200 175 150 125 100 75 50 25 0 100 200 300 400 500 600 hustota (kg/m3) hustota (kg/m3) Obr. 17: Vývoj hustoty jednotlivých vrstev za vybraná období na sondě 8,5. Barva grafu odpovídá změně průměrného stavu na povodí. - 37 - 2431 2331 2231 2131 2031 1931 1831 1731 1631 1531 1431 1331 1231 1131 931 1031 831 731 631 531 431 331 231 hodina T (°C) 80 70 50 40 30 20 SWE Obr. 18: Vývoj teplot během zimy 07/08 na povodí M2 Obr. 19: Vývoj SWE v porovnání s průtokem 2481 2436 2391 2346 2301 2256 2211 2166 2121 2076 2031 1986 1941 1896 1851 1806 1761 1716 1671 1626 1581 1536 1491 1446 1401 1356 1311 1266 1221 1176 1131 1086 996 1041 951 906 861 816 771 726 681 636 591 546 501 456 411 366 321 10 0 SWE (cm) 60 276 231 186 31 8691 8591 8491 8391 8291 8191 8091 7991 7891 7791 131 96 141 6 51 8721 8676 8631 8586 8541 8496 8451 8406 8361 8316 8271 8226 8181 8136 8091 8046 8001 7956 7911 7866 7686 7641 7596 7551 7506 7461 7416 7371 7326 7821 7691 7591 7491 7391 7291 7191 7236 7191 Q (l/s) 0,580078 0,580078 0,581176 0,595013 0,59105 0,593244 0,551993 0,572651 0,579198 0,579017 0,572651 0,579017 0,564689 0,556879 0,535097 0,541614 0,521214 0,520565 0,497689 0,528814 0,489769 0,488779 0,487789 0,487789 0,508221 0,513564 0,53499 0,561052 7281 3,7 3 2,8 2,8 -20 2,8 2,5 2,5 2,3 2,1 160 1,9 1,6 140 1,4 1,3 120 1,2 1,2 100 1 1 80 1,7 2,6 60 2,7 2,1 40 3,4 3,1 20 2,7 2 0 0,8 -0,6 -2 -15 7731 teplota (C) 4,4 0,549131 -10 3,6 0,576895 6.3 POROVNÁNÍ TEPLOTY, SWE A PRŮTOKU NA POVODÍ M2 4 0,520565 -5 4,8 0,545316 0,045 0,046 0,045 0,045 0,045 0,045 0,045 0,045 0,0455 0,044 0,042 0,042 0,0435 0,0435 0,044 0,044 0,044 0,044 0,0455 0,044 0,044 0,0435 0,043 0,044 0,044 0,044 0,044 0,0435 0,042 0,043 0,0425 0,0425 0,042 0,041 0,0415 0,041 0,041 0,041 0,041 0,0415 0,042 0,042 0,044 Na obrázku 18 je znázorněn vývoj teplot během zimy. Červená kolečka 4,4 0,606483 0 5,9 0,554971 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 1 1 1 1,4 1,4 1,4 1,4 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 odpovídají dnům, kdy proběhlo na povodí M2 měření. Obrázek 18 popisuje vývoj SWE 0,8 0,612993 2 0,612993 5 3,9 0,614762 0,023613 0,02321 0,022843 0,022068 0,024316 0,022068 0,022068 0,022068 0,022131 0,021833 0,019979 0,01874 0,019631 0,019769 0,020768 0,020883 0,020883 0,020922 0,02142 0,021278 0,021357 0,019872 0,020615 0,020851 0,020845 0,020615 0,020845 0,020329 0,020048 0,019264 0,019498 0,018764 0,01874 0,017917 0,019037 0,017632 0,017596 0,01756 0,01756 0,018296 0,018488 0,01926 Q 0,020198 na povodí v porovnání s průtokem. Povodňové vlny jsou vyvolány srážkovou událostí -0,1 0,675455 10-0,6 0,612993 0,612993 0,647003 0,612993 0,612993 0,612993 0,612993 0,612993 0,612993 0,62986 0,580078 0,517489 0,517489 0,564028 0,564028 0,580078 0,580078 0,580078 0,580078 0,62986 0,580078 0,580078 0,564028 0,548248 0,580078 0,580078 0,580078 0,580078 0,564028 0,517489 0,548248 0,532735 0,532735 0,517489 0,487789 0,502508 0,487789 0,487789 0,487789 0,487789 0,502508 0,517489 0,517489 0,580078 spojenou s vichřicí Ema (peak:1/III/08 ve 13:00 a 3/III/08 v 19:00 hod.). Porovnání 2,3 0,634533 15 2,3 0,612993 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,4 0 0 0,4 0 0 0 0,2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7776 4,3 0,655903 20 2,7 0,644736 průtoku a vývoje výšky sněhu na povodí Mokrůvky je uvedeno v příloze 3. - 38 - 7250 7251 7252 7253 7254 7255 7256 7257 7258 7259 7260 7261 7262 7263 7264 7265 7266 7267 7268 7269 7270 7271 7272 7273 7274 7275 7276 7277 7278 7279 7280 7281 7282 7283 7284 7285 7286 7287 7288 7289 7290 7291 7292 6.4 VÝVOJ TEPLOT PŘED PRVNÍM TÁNÍM Na obrázcích 20 a 21 je znázorněn vývoj teplot vzduchu ve vztahu k odtoku z povodí. V červených obdélnících jsou zaznamenané sumy teplot, které vedly k první odezvě na odtoku (tání). Modré obdélníky představují sumu celkových teplot, které po dočasném ochlazení opět vyvolaly tání sněhu. 6.4.1 Jaro 07 25 90 80 20 70 15 10 Σt = 828,7 C Σt = 562,3 C 50 40 5 Q (l/s) teplota (C) 60 o o 30 2496 2472 2448 2424 2400 2376 2352 2328 2304 2280 2256 2232 2208 2184 2160 2136 2112 2088 2064 2040 2016 1992 1968 1944 1920 1896 1872 1848 1824 -5 1800 0 20 10 -10 0 hodina teplota Q Obr. 20: vývoj teplot a odtoku na povodí M2 mezi 17/III/07 a 14/IV/07. 6.4.2 Jaro 08 20 16 14 15 Σt = 557,5 oC o Σt = 302,8 C 12 8 2496 2472 2448 2424 2400 2376 2352 2328 2304 2280 2256 2232 2208 2184 2160 2136 2112 2088 2064 2040 2016 1992 1968 1944 1920 1896 1872 1848 -5 1824 0 6 4 -10 2 -15 0 hodina teplota Q Obr. 21: Vývoj teplot a odtoku na povodí M2 mezi 17/III/08 a 14/IV/08. - 39 - Q (l/s) 10 5 1800 teplota (C) 10 6.5 DEGREE-DAY MODEL 6.5.1 Denní krok výpočtu Na obrázku 22 je znázorněn průběh odtoku vypočítaný pomocí Degree-Day modelu bez definovaných okrajových podmínek, za užití nejvíce vyhovujícího teplotního faktoru. Koeficient korelace v tomto případě dosahuje hodnoty 0,59. Q (l/s); teplota (C) 50 40 30 20 10 0 2000 -10 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina teplota měřený průtok Degree-Day model Obr. 22: Degree-Day model bez definovaných okrajových podmínek. Df = 1,9. Na obrázku 23 je znázorněn průběh odtoku vypočítaný pomocí Degree-Day modelu s definovanými okrajovými podmínkami. Df se mění v závislosti na sumě předchozích teplot, poslední odtoková křivka je nahrazena funkcí y = x-α. Koeficient Q (l/s); teplota (C) korelace v tomto případě dosahuje hodnoty 0,92. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -52000 -10 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina teplota měřený průtok Degree-Day model Obr. 23: Degree-Day model s definovanými okrajovými podmínkami. - 40 - 6.5.2 Hodinový krok výpočtu Pro predikci odtoku ze sněhu byl vyzkoušen i modifikovaný Degree-Day model, počítající v hodinovém kroku. Obrázky 25 až 27 znázorňují simulovaný odtok v porovnání s měřeným odtokem. 20 15 (C) 10 5 0 2000 -5 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina -10 teplota Obr. 24: Vývoj hodinových teplot na M2 během tání na jaře 2007. 90 80 70 Q (l/s) 60 50 40 30 20 10 0 2000 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina měřený průtok Degree-Day model Obr. 25: Degree-Day model bez ošetřených okrajových podmínek. Df = 1,9. 90 80 70 Q (l/s) 60 50 40 30 20 10 0 2000 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina měřený průtok Degree-Day model Obr. 26: Degree-Day model s definovanými okrajovými podmínkami. Poslední odtoková křivka nahrazena funkcí y = x-α. Df = 1,9. - 41 - 90 80 70 Q (l/s) 60 50 40 30 20 10 0 2000 2100 2200 2300 2400 2500 2600 2700 hodina měřený průtok Degree-Day model Obr. 27: Degree-Day model s definovanými okrajovými podmínkami. Df se mění v závislosti na sumě předchozích teplot. Poslední odtoková křivka nahrazena funkcí y = x-α. Obrázek 27 znázorňuje nejlepší simulaci odtoku Degree-Day modelu upraveného pro hodinový krok výpočtu. Koeficient korelace je v tomto případě roven 0,85. - 42 - 7 DISKUZE Podrobné pozorování vývoje sněhové pokrývky začalo v listopadu 2007. Průměrná výška z prvního měření byla 0,88 m a SWE se pohyboval kolem 240 mm. V druhé polovině dubna 2008 je na povodí sněhová pokrývka o mocnosti vyšší než 1 m, která představuje zhruba 500 mm vody. 7.1 DISTRIBUCE SNĚHU NA POVODÍ MODRAVA 2 Při monitorování vývoje sněhu je nejdůležitější správný postup měření a odběru vzorků. Obrázek 8 znázorňuje rozdíl mezi dvěma způsoby odebrání. Průměrně se liší o 2 % (7,14 kg/m3). Pro srovnání došlo k odebrání čtyř vzorků, na rovné ploše, 15 cm od sebe. Jeden vzorek byl odebrán nevhodným způsobem (tvrdší vrstvy byly proráženy, nikoliv řezány ozubeným koncem válce), ostatní byly odebrány metodicky správně. Špatný postup oproti průměru správně odebraných hodnot podhodnotil hustotu sněhu o 6 % (25 kg/m3). Prostorová variabilita hustoty se během denních měření pohybovala mezi 4 až 10 %. Při obvyklé výšce sněhové pokrývky může vzhledem k výšce zmlazujících se smrků či ležících klád docházet k jejímu zkreslení. Proto by se mohly pro další měření vyznačit sektory s volným povrchem pro kontrolní měření hustoty. Pro popis rozdílné distribuce sněhu na povodí jsou tedy nejlépe použitelné údaje o výšce ze stálých sněhoměrných latí. I přes velmi malý výškový rozdíl mezi latěmi je vliv elevace patrný. Výjimku tvoří zejména lať I/9, která se nachází v nejstrmější partii Mokrůvky a svislou výšku sněhu tak nadhodnocuje. Lať 1 i 10 jsou na relativně rovném terénu a dobře tak vliv elevace reprezentují. Při průměrné výšce sněhu na lati I/1 1,09 m a na lati I/10 1,36 m a převýšení 130 m (obr. 11) lze přírůst výšky sněhové pokrývky odhadnout na 2 mm/m. Při stejné hustotě na povodí (275 kg/m3 na začátku zimy, 457 kg/m3 na počátku tání) by nárůst SWE dosahoval na jednom výškovém metru 0,55 – 0,91 mm. Na grafu lze v některých obdobích pozorovat opačný trend ve změně výšky sněhu. Například mezi 9. a 16. březnem se na I/1 výška o 5 cm zmenšila, zatímco na I/10 o stejnou hodnotu vzrostla. Průměrná teplota v období mezi odběrem vzorků u přelivu (zhruba úroveň latě I/1) byla 1,07 oC. Při teplotách kolem 1 oC ve spodní části - 43 - povodí může tedy docházet k odlišnému vývoji pokrývky. Průměrné teploty jsou uvedeny v následujícím přehledu: období měření průměrná teplota 19. XI. 07 – 13. IV. 08 - 1,3 oC 22. XII. 07 – 19. III. 08 - 1,5 oC 1. XII. 07 – 29. II. 08 - 2 o C Z hodnot vyplývá, že rozdílný trend ve vývoji pokrývky během zimních měsíců by měl být ojedinělý, s rostoucí teplotou by četnost mohla stoupat. Toto tvrzení dokládá vývoj mezi 17. a 24. únorem, kdy na spodní lati klesla výška o 15 cm, na horní pouze o 5 cm. Průměrná teplota vzduchu během tohoto období byla 0,73 oC. Pro podrobnější pozorování a definování podmínek rozdílného vývoje by bylo nutné měřit teplotu i v horních partiích Mokrůvky. Oproti výše zmíněné problematice má z hydrologického hlediska daleko významnější vliv na distribuci sněhové pokrývky na Mokrůvce orientace svahu (obr. 13). Průměrná hodnota vybraných latí levého (I/2, I/5) břehu dosahuje za období znázorněná v grafu výšky 1,31 m, pravého (II/1, II/2) 0,99 m. Přitom průměrná hustota sněhu na pravém břehu za stejné období je pouze o 3 % (cca. 12 kg/m3) vyšší, takže ostatní vlivy, jako například stlačení sněhu větrem, lze zanedbat. Za těchto předpokladů dosahuje výška sněhové pokrývky (tedy i SWE) na pravém břehu pouze 76 % hodnoty levého. Obrázek 28 zachycuje pohled na svahy Mokrůvky. Zelená (II) a modrá (I) linie orientačně označují směr, ve kterém jsou instalovány latě. Průměrný sklon sněhově chudšího svahu je 12 % (severozápadní orientace), levý svah (severovýchodní orientace) má sklon téměř dvakrát vyšší. Při severozápadní či severovýchodní orientaci znamená nižší sklon svahu větší úhel dopadu slunečních paprsků a tedy větší vliv slunečního záření na tání. Údaje o změně sněhové pokrývky na latích pravého břehu a vybraných latích levého břehu (obr. 14) však výraznější vliv Slunce nepotvrzují, neboť rozdíl mezi oběma břehy je během zimy (tedy i při poklesu pokrývky) poměrně neměnný. - 44 - Obr. 28: Orientace a sklon svahů povodí Mokrůvky (upraveno z Google Earth). 7.2 VÝVOJ HUSTOTY Největší nárůst sněhové pokrývky, průměrně o 70 cm, byl zaznamenaný 23. března. Hustota nové vrstvy sněhu byla 180 kg/m3, za týden vzrostla na 227 kg/m3. Průměrná teplota vzduchu v tomto období činila na povodí M2 – 2,3 oC (viz obr. 29). 15 teplota (C) 10 5 0 -5 -10 -15 23/III/08 24/III/08 25/III/08 26/III/08 27/III/08 28/III/08 29/III/08 30/III/08 teplota Obr. 29: Vývoj teplot vzduchu mezi 23/III/08 a 30/III/08 na povodí M2. Vzhledem k relativně stálému počasí a výrazné vrstvě nového sněhu je to jediné vhodné období pro vyšetření platnosti Martincova vzorce (viz rovnice 8). Vyšší teploty znamenají rychlejší nárůst hustoty vrchních vrstev. Měření provedené v polovině týdne, před oteplením, by poskytlo podrobnější popis tohoto vztahu, nicméně kvalita sněhu se v průběhu týdnu příliš nezměnila, a tak jsou snad údaje o hustotě dostatečně - 45 - reprezentativní. Na obrázku 30 je znázorněna hustota vypočtená ze vztahu ρn = ρ0(n+1)0.3 a hustota vypočtená z upravené rovnice, kde byl exponent 0,3 nahrazen 0,11. V tomto případě je však za počáteční hustotu považovaná hodnota 180 kg/m3. 330 hustota (kg/m3) 310 290 270 250 230 210 190 170 23/III/08 24/III/08 Martinec 25/III/08 26/III/08 27/III/08 28/III/08 upraveno pro M2 29/III/08 30/III/08 naměřená hustota Obr. 30: Vývoj modelované a měřené hustoty mezi 23/III/08 a 30/III/08 na povodí M2. Pokud se hustota sněhu v den napadnutí pohybovala kolem 100 kg/m3, vypadala by přesnost odhadu odlišně. Pro konstrukci tohoto případu byl počátek sněžení na M2 stanoven na 20. březen. Výsledek je znázorněn na obrázku 31. 240 hustota (kg/m3) 220 200 180 160 140 Martinec Upraveno pro M2 30/III/08 29/III/08 28/III/08 27/III/08 26/III/08 25/III/08 24/III/08 23/III/08 22/III/08 21/III/08 100 20/III/08 120 naměřená hustota Obr. 31: Vývoj modelované a měřené hustoty mezi 23/III/08 a 30/III/08 na povodí M2. Z grafů popisujících modelovaný vývoj hustoty je patrné, že odhadovat ji jen na základě času a předpokladu dle Martince, že čerstvý sníh má hustotu 100 kg/m3 je velmi nepřesné. Skutečnosti nejblíže byla křivka upravená pro M2 (obr. 31) s exponentem - 46 - sníženým na 0,2 a počáteční hustotou 135 kg/m3, neboť sníh z tohoto období byl pravděpodobně již na počátku stlačen větrem. V tomto případě jde navíc jen o odhad vývoje hustoty jedné, homogenní vrstvy za období beze srážek. Pro bilancování vodní zásoby ve sněhové pokrývce ve vrcholových partiích Šumavy, které povodí Modrava 2 reprezentuje, je potřeba přesných znalostí hustoty (tím pádem SWE). Do takových odhadů je tedy nutné zahrnout alespoň teplotu vzduchu a klimatické podmínky při sněžení. 7.3 VÝVOJ VRSTEV Nejzajímavější a pro podrobný popis procesů probíhajících ve sněhu pravděpodobně nejdůležitější je vývoj jednotlivých vrstev. Z časových důvodů byla po většinu zimy na povodí jen jedna sonda, a to na levém břehu. Pozorování vývoje vrstev i na druhé části povodí by umožnilo mnohem přesněji popsat rozdíly mezi oběma svahy. Nedostatkem měření je absence údajů o teplotách jednotlivých vrstev. Z obrázku 17, kde jsou zaznamenané grafy vývoje hustot jednotlivých vrstev od 13/I/08 do 13/IV/08 je zřejmé, že rozdíly mezi vrstvami pokrývky se během stárnutí zmenšují. Během zimy došlo, podle odtoku z povodí a změny průměrné SWE, pouze ke dvěma znatelným táním. První proběhlo mezi 20. a 25 lednem, kdy průměrné teploty dosáhly 1,8 oC a druhé, výraznější, spojeného s vichřicí Emou (kolem 3. března). Na vývoji hustoty a výšky jednotlivých vzorků v sondě je však patrné, že k tání na úrovni vrstev během zimy dochází poměrně často. Při dostatečné mocnosti sněhu je tající voda zadržována spodními vrstvami, kde se ochlazuje a zůstává. Tím se zvyšuje hustota v určitých partiích profilu sněhu. Z příslušných grafů vyplývá, že tající voda se dostane z povrchu zhruba do dvou třetin výšky. To záleží pravděpodobně na teplotě a tepelné kvalitě sněhu. Než dojde k odtoku vody ze sněhu, hustota profilu se podle pozorování téměř vyrovná (viz obr. 17, graf z 9/III/08 a z 13/III/08). Jde zejména o velký nárůst hustoty vrchních vrstev. Během posledního březnového měření (30/III/08), za jasného počasí, dosahovaly teploty vzduchu 13,5 oC, a průměrná teplota za uplynulých 50 hodin činila - 47 - 2,6 oC. Noční minima se pohybovala kolem – 5 oC (viz obr. 29). Při pozorování vrstev v sondě bylo zjištěno, že většinu energie slunečního záření zachycuje svrchní vrstva (max. 5 cm silná) a pouze ta se účastní tání (viz obr. 32). Vrstva týden starého, prachového sněhu, ležící pod ní, nevykazovala žádné známky zvyšující se vlhkosti. Ostatní vrstvy byly zmrzlé. Přesto teploty tohoto a následujícího dne vyvolaly jisté zvýšení průtoku. Během něj odteklo z povodí 110 m3 (po odečtení základního odtoku), což při rozloze povodí 16 ha znamená 0,7 mm výšky vodního sloupce, při průměrné hustotě sněhu 381 kg/m3 1,8 mm sněhu nebo 3,8 mm svrchní vrstvy sněhu (hustota této vrstvy byla 185 kg/m3). Obr. 32: Detail svrchní tající vrstvy ze dne 30/III/08 a podrobný graf vývoje teplot a odtoku. Červené kolečko na časové ose označuje čas pořízení snímku. Je velmi nepravděpodobné, aby takto malé množství vody proteklo 1,7 m silnou vrstvou sněhu, aniž by došlo k ochlazení a zamrznutí v nižších vrstvách. Zdrojem mohou rovněž být exponovaná místa v bezprostřední blízkosti potoka. Další možností je odtok z nejnižší vrstvy, kde je množství geotermální energie postačující na ohřev určitého objemu sněhu. To ovšem předpokládá nasycenost půdy. Poslední variantou je odtok vody z vrchní tající vrstvy po povrchu sněhu. Odtok vody ze sněhu po povrchu spodních ledových vrstev není neobvyklým jevem. Aby k něčem podobnému došlo i v tomto případě, musela by na rozhraní kladných a záporných teplot ve sněhu vzniknout - 48 - relativně nepropustná ledová vrstva. Utváření preferenčních proudových polí není zcela jasné. Schneebeli (in Hardy, Albert, Marsh, 1998), který se tímto problémem zabýval, navrhl jako tři možné příčiny jejich vzniku právě mrznutí infiltrující vody, nepropustné ledové vrstvy nebo kapilární hranici na rozhraní vrstev odlišné velikosti zrn. Přítomnost ledových vrstev byla v průběhu zimy pravidelně zaznamenávána (ukázka na obrázku 33). Jejich vznik lze tedy pravděpodobně přičíst většinou dešťovým srážkám, během nichž dojde k ochlazení. Je tedy otázkou, může-li vzniknout ledová vrstva i za vysokých kladných teplot vzduchu. Zajímavé je, že některé ledové vrstvy setrvaly téměř během celé zimy. Před vichřicí Ema, 24. února, byly ledové vrstvy cca 1 mm silné ve výšce 60, 82, 112, 137 a 144 cm (výška sondy 158 cm). Během vichřice, 3. března, kdy na povodí spadlo kolem 60 mm srážek, zůstaly rozlišitelné pouze vrstvy ve výšce 117 a 121 cm (výška sondy 146 cm). Následující měření, 9. března, bylo v sondě vysoké 141 cm rozpoznatelných vrstev ledu pět ve výškách 70, 106, 114, 126, 133 cm. Obr. 33: Ledové vrstvy v normálním a invertovaném barevném spektru. Pro tvrzení, že se v profilu „přemisťují“ celé vrstvy, by bylo nutné pozorovat profil sněhu ve stabilnějším prostředí a na rovném podloží. V takovém případě by musela vertikálně tekoucí voda protékat sněhem stejnou rychlostí a tím pádem se ve stejné výšce ochlazovat a mrznout. Pravděpodobnější je vliv kapilární hranice na pomezí dvou odlišných vrstev, kde se může voda hromadit. Schopnost ledových vrstev nést vodu může pro tání znamenat rozfázování odtoku do více dnů a možná tak i snížení maximálních odtoků ze sněhu. K tomu je potřeba znát mimo jiné i izolační vlastnosti jednotlivých vrstev. Izolace sněhu je do jisté míry závislá na hustotě. I proto má monitoring stratifikace sněhu význam. - 49 - 7.4 TEPLOTNÍ NÁROKY PŘED POČÁTKEM TÁNÍ Na obrázcích 20 a 21 je znázorněn podrobný vývoj teplot a odtok z povodí během období jara 07 a 08. Pro modelování tání sněhu je stanovení počátku odtoku zásadní. Při dostupnosti různých meteorologických dat a na základě rovnice energetické bilance by neměl být odhad počátku odtoku ze sněhu problém. Pokud je jedinou dostupnou informací teplota vzduchu, je situace složitější. V praxi však většina meteorologických dat dostupná není. Proto by přesnější popsání vztahu teplota – počátek tání, znamenalo ulehčení a v neposlední řadě i „zlevnění“ modelování. Pouhá suma teplot za určité předchozí samozřejmě nestačí. Navíc počátek pro počítání sumy teplot před táním není zcela přesně vymezitelný. V obou grafech je suma teplot rozdělena do dvou částí, neboť v průběhu tání se ochladilo a odtok z povodí se snížil. Na jaře 07 byl zvýšený odtok zaznamenán po teplotách, jejichž součet dosáhl 563,3 oC, (průměrná teplota vzduchu za předchozích 200 hodin byla 3,7 oC) potom však stačilo 29 hodin s průměrnou teplotou – 3,07 oC (suma těchto teplot je – 92 oC), aby došlo k zastavení tání. Další odtok ze sněhu vlivem tepla byl zaznamenán až po dotaci 94 oC, tedy po 23 hodinách s průměrnou teplotou 3,9 o C. V tomto případě vybízejí výsledné potřeby teplot (- 92 oC vs. 94 oC) k závěru, že je sníh v jakési teplotní rovnováze a pro tání či jeho zastavení je potřeba stejných energetických dotací. Během jara 08 bylo k první odezvě tání potřeba 302,8 oC (100 hodin o průměrné teplotě 3 oC), což je ve srovnání s rokem 2007 pouze 54 %. Tání ustalo po 131 hodinách s průměrnou teplotou – 0,8 oC (- 108 oC celkem). K opětovnému odtoku došlo po následujících 33 hodinách s průměrnou teplotou 5,5 oC (187 oC celkem). Z těchto údajů vyplývá, že energetická potřeba pokrývky pro tání v roce 07 byla téměř dvakrát vyšší, ale součet záporných teplot pro zastavení tání byl ve srovnání s jarem 08 nižší (o cca. 17 %). Sníh na jaře 07 tedy déle reagoval na ohřev, ale rychleji na ochlazení. Přitom na jaře 07 byla hodnota SWE v době těsně před táním 550 mm, zatímco o rok později zásoba vody ve sněhu dosahovala hodnoty asi o 100 mm vyšší, tedy tepelné nároky (cold content) sněhu by měly být na jaře 08 vyšší. - 50 - Vysvětlení je pravděpodobně opět v podrobnějším popisu sněhové pokrývky. Zatímco v roce 2007 byla pokrývka značně homogenní a tedy s vysokou hustotou všech vrstev, o rok později leželo na sněhu podobných parametrů jako na jaře 07 cca. 40 cm čerstvého sněhu. Sníh o nízké hustotě má nižší požadavky na energetické vstupy a rychleji taje. Pravděpodobně byla první odezva tání zaznamenaná na odtoku způsobena právě táním této vrstvy (tato problematika je popsaná i na obr. 32 a v související kapitole). Přítomnost vrstvy čerstvého sněhu vysvětluje i rozdíl v potřebě záporných teplot při zastavení tání. Z rovnice 12 je zřejmé, že s vyšší hustotou se exponenciálně zvyšuje i tepelná vodivost sněhu, tedy klesá izolační schopnost. Čerstvý sníh tedy při záporných teplotách působí jako izolační vrstva a tím oddaluje ochlazení sněhu. 7.5 TÁNÍ SNĚHOVÉ POKRÝVKY Koncem března bylo ve sněhové pokrývce v oblasti Mokrůvky více než 700 mm vody. V oblasti povodí Modrava 1, pod Roklanem, dosáhla SWE svého maxima při měření 13/IV/08, a to 740 mm (v té době bylo na povodí Mokrůvky 632 mm vody). Absolutní maximum se na konci března v této oblasti mohlo pohybovat kolem 800 mm. Podle údajů o průměrném ročním úhrnu srážek (kolem 1600 mm) představuje voda ve sněhové pokrývce téměř polovinu. Pro zachycení významu sněhu v hydrologickém cyklu by údaje o odtoku končící roztáním sněhu z povodí nebyly dostatečné. Čas, ve kterém roztaje sníh z povodí se v žádném případě neshoduje s časem, kdy opustí povodí i voda ze sněhu pocházející. Tento vztah mají zachytit grafy na obrázcích 34 a 35. Odhad vznikl pouze na základě geometrického prodloužení poslední odtokové křivky, způsobené táním sněhu. Například při jednom z posledních měření sněhu na jaře 2007 (7. duben) se na povodí M2 při zjištěné SWE 300 mm vyskytovalo cca. 50 000 m3 vody. Do konce přítomnosti sněhové pokrývky (cca. 20/IV/07) odteklo při odečtení základního odtoku necelých 14 000 m3, tedy 28 % celkového množství vody pocházející ze sněhu. Nutno dodat, že toto procento může skutečný stav do jisté míry podhodnocovat, jelikož na stanovení přesného množství má vliv podíl podzemního odtoku, nezachyceného na přelivu. - 51 - 70 60 Q (l/s); SWE (cm) 50 40 30 20 10 0 2368 2868 3368 3868 4368 4868 5368 5868 hodina Q SWE Obr. 34: Vliv sněhové pokrývky na odtok z povodí. Sníh roztál kolem 12/V/06 (oranžové kolečko). Odhad doby vlivu na odtok z povodí je znázorněn přerušovanou čarou. (cca. 15/VII/06 - modré kolečko) 70 60 Q (l/s); SWE (cm) 50 40 30 20 10 0 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 5500 hodina Q SWE Obr. 35: Vliv sněhové pokrývky na odtok z povodí. Sníh roztál kolem 20/IV/07 (oranžové kolečko). Odhad doby vlivu na odtok z povodí je znázorněn přerušovanou čarou. (cca. 22/VI/07 - modré kolečko). Z grafů vyplývá, že sníh ovlivňuje odtok z povodí zhruba následující dva měsíce. Při době trvání sněhové pokrývky zjištěné během zimy 07/08, která se pohybuje - 52 - kolem šesti měsíců, ovlivňuje sníh hydrologické procesy ve vrcholových partiích Šumavy cca. 8 měsíců, tedy téměř tři čtvrtě roku. Otázkou je, do jaké míry by se změnily odtokové poměry z povodí v případě oteplení. Po teplých zimách, v případě, že by většina srážek spadla ve formě deště a průběžně tak z povodí odtékala, by pravděpodobně nedošlo k takovému zásobení vodou a pokles odtoku na jaře by byl rychlejší. 7.6 MODELOVÁNÍ ODTOKU Na obrázcích 24 až 29 je znázorněn modelovaný odtok ze sněhu, založený na velmi jednoduché metodě Day-Degree. Z grafů je zřejmé, že hodinový krok výpočtu s sebou přináší větší nepřesnosti. Při denním kroku mohou být odhady odtoku ze sněhu vcelku dostatečné (koeficient korelace: 0,92). Při sestavování modelu hraje klíčovou roli teplotní faktor. Při použití tabulkových dat modelovaný odtok s měřeným příliš nesouhlasil. Nejlepší hodnota, 1,9 mm.oC-1.den-1 se při srovnání s doporučovanými hodnotami různých autorů nejvíce shoduje s teplotním faktorem navrženým Appolovem 1,7 – 1,8 (viz tab. 6), který ale uvádí tuto hodnotu pro hustý les. Ve srovnání s těmito daty vykazuje povodí Modrava 2 pomalejší tání. V odhadech teplotního faktoru by se vedle vegetačního krytu měla zohlednit například orientace svahů. Vzhledem k dostupnosti meteorologických údajů je Degree-Day model velmi levnou variantou předpovědi tání, nicméně pro kvalitní odhad je nezbytná dobrá znalost poměrů na konkrétních povodích, protože využití a spolehnutí se na tabulkové odhady nemusí vést ke správné predikci. Dalším možným upřesněním je měnit teplotní faktor během déle trvajícího tání, neboť parametry sněhu se během tání mění a s nimi i tepelné vlastnosti. Dalším důvodem změny teplotního faktoru může být rostoucí délka světelného dne. Význam tohoto vlivu roste s dobou tání. - 53 - 8 ZÁVĚR Diplomová práce je souhrnem a vyhodnocením dosavadního pozorování kvantitativního vývoje sněhové pokrývky na experimentálním povodí Modrava 2 v zimě 2007/2008. Během tohoto období byla na povodí jednou týdně prováděná měření výšky a hustoty (tedy i zásoby vody) sněhu a to jak v celkovém měřítku, tak na úrovni vrstev. Práce neobsahuje údaje týkající se tání, neboť v době dokončení této práce bylo na povodí cca. 0,5 m vysoká souvislá sněhová pokrývka. Pro popis procesu tání a tvorbu Degree-Day modelu, který je v této práci uveden, byly tedy využity údaje z jara 2007. Z hydrologického hlediska je nejdůležitější vývoj zásoby vody ve sněhu. Z naměřených údajů vyplývá, že zásoba vody ve sněhu dosáhla největší hodnoty (707 mm) koncem března. Poslední nárůst zásoby vody byl zaznamenán 6. dubna 2008. Vliv sněhu na hydrologickou bilanci povodí pravděpodobně nekončí jeho roztáním. Odhady podle vývoje odtoků během let 2006 a 2007 a známých hodnot vodní zásoby ve sněhové pokrývce během tání naznačují, že sníh ovlivňuje odtok z povodí Mokrůvky ještě cca. 2 měsíce. Část práce se zabývá plošným rozdělením sněhu. Navzdory malé ploše a malým výškovým rozdílům povodí byly zjištěny relativně výrazné rozdíly v distribuci sněhu. Klíčovou roli přitom v případě Mokrůvky hraje orientace svahů, kde se průměrná výška sněhu lišila během zimy o 30 %. Pokud by platil tento trend i na ostatních svazích vrcholových partií Šumavy, bylo by vhodné tento jev podrobněji zkoumat a zohlednit ho v odhadech zásoby vody. Výzkum sněhu na úrovni vrstev umožňuje mnohem lépe popsat procesy v něm probíhající. Z hlediska odtoku vody se jako nejdůležitější jeví popis přechodů mezi jednotlivými vrstvami a přítomnost ledových vrstev, které mají výrazný vliv na tvorbu preferenčních cest ve sněhu. Znalost těchto parametrů by se mohla uplatnit zejména při modelování tání. Modelování tání sněhu bylo v této práci řešeno pomocí Degree-Day modelu a jeho varianty pro hodinový krok výpočtu. Vzhledem k rozsáhlosti energetických procesů odehrávajících se ve sněhu v období tání a k velkému zjednodušení při aplikaci - 54 - Degree-Day modelu, je denní krok výpočtu optimální a ve srovnání s hodinovým přesnější. Pokusné použití tabulkových hodnot teplotního faktoru (nejdůležitější složky modelu) uvedených různými autory ukázalo na fakt, že sníh a procesy v něm probíhající jsou velmi různorodé a závislé na klimatických poměrech. Pro kvalitní předpověď odtoku je znalost konkrétních poměrů řešené oblasti nezbytná. Nejvhodnější teplotní faktor určený pro povodí Mokrůvky je ve srovnání s příslušnými tabulkovými hodnotami dvakrát až pětkrát menší. - 55 - 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Albrecht J. et al., 2003: Českobudějovicko - Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 584–586. Berezovskaya S., Kane D. L., 2007: Representativeness of snow water equivalent measurements for hydrological applications on Alaska's Arctic Slope [online]. Seventh International Conference on Global Change: Connections to the Arctic, 19-20 February 2007. Fairbanks, Alaska, USA. [cit. 2008-02-10] dostupné z: <www.uaf.edu/water/faculty/Berezovskaya/Berezovskaya.GCCA-7.pdf> Clyde G. D., 1929: Change in density of snow cover with melting [online]. Monthly Weather Review Volume 57, Issue 8. Article: Contribution form Department of Irrigation and Drainage, Utah Agricultural Experiment Station. s. 326–327. [cit. 2008-02-07] dostupné z: <http://docs.lib.noaa.gov/rescue/mwr/057/mwr-057-08-0326.pdf> Dingman S.L., 2002: Physical Hydrology. (Second ednition.) Prentice Hall, s. 646. Global outlook for ice & snow - kolektiv autorů, 2007: Roger G. Barry, kapitola Snow [online] s. 39- 63. United Nations Environment Programme. [cit. 2008-03-11] dostupné z: <http://www.unep.org/geo/geo_ice/> Google Earth: ver. 4.2.0205.5730, 2007, [počítačový program online] [cit. 2008-03-21] dostupné z: < http://earth.google.com> Hardy J., Albert M., Marsh P., 1998: International Conference on Snow Hydrology. The Integration of Physical, Chemical, and Biological Systems [online]. Schneebeli M.: Unsaturated Water Flow in Snow: Experiment and Simulation, s. 2. - 56 - Singh P., Spitzbart G., Huebl H., Weinmeister H. W: Impact of Ice Layers on Storage Characteristics of a Snowpack, s. 4. dostupné z: <www.crrel.usace.army.mil/library/specialreports/SR98_10.pdf> Hood E. W., Williams M. W., Cline D, 1999: Sublimation from a seasonal snowpack at a continental, mid-latitude alpine site [online]. Hydrologic Processes, V 13, s. 17811797. [cit. 2008-02-06] dostupné z: <http://snobear.colorado.edu/Markw/Research/hood99.pdf> Hrádek F., Kuřík P. 2004: Hydrologie. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, s. 280, ISBN 80-213-0950-4 Kay J. E., 2006: Snow density observations in the Washington Cascades [online]. Proceedings of the 74th Western Snow Conference, Las Cruces, NM. [cit. 2007-04-11] dostupné z: <www.cgd.ucar.edu/cms/jenkay/papers/Kay_WSCpaper.pdf> Němec L., 2006: Vodní hodnota sněhové pokrývky [online]. Ostrava, 9.1.2006. [cit. 2007-12-03] dostupné z: <www.chmi.cz/OS/metspol/prednasky/Nemec_vodni_hodnota.pdf> Ohara N., Kawas M. L., 2006: Field observations and numerical model experiments for the snowmelt process at a field site [online]. Advances in Water Resources. 29 (2), s. 194-211. [cit. 2008-04-07] dostupné z: <http://repositories.cdlib.org/postprints/1421> Pavlásek J., Máca P., Ředinová J., 2006: Analýza hydrologických dat z modravských povodí. J. Hydrol. Hydromech, 54. s. 207 – 216. - 57 - Singh P., Singh V.P. 2001: Snow and Glacier Hydrology. Kluwer Academic Publisher Group (Netherlands), s. 764, ISBN: 9780792367673 Sugiura K. et al., 2006: Altitudinal distribution of snow water equivalent in the Tuul river basin, Mongolia, 2002-2006 [online]. International Workshop on Terrestrial Change in Mongolia - 28-29 November 2006, JAMSTEC Tokyo Office, Tokyo, Japan [cit. 2007-12-03] dostupné z: <http://raise.suiri.tsukuba.ac.jp/IWSTCM2006/5Sugiura.pdf> Van Mullem J. A., Garen D., 2004: Part 630 Hydrology National Engineering Handbook [online], Chapter 11 Snowmelt, United States Department of Agriculture [cit. 2008-04-07] dostupné z: <http://policy.nrcs.usda.gov/media/pdf/H_210_630_11.pdf> - 58 - 10 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Podrobné výsledky jednotlivých měření výšky, hustoty a SWE. Příloha 2: Vývoj hustot vrstev sněhu v sondě 2. Příloha 3: Porovnání vývoje výšky sněhové pokrývky a odtoku z povodí Mokrůvky. Příloha 4: Fotodokumentace z měření. - 59 - Příloha 1. 1,1 700 600 0,9 500 400 0,7 výška (m) hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 300 hustota 4 3,5 3 2 1 2,5 0,5 1,5 200 SWE výška 1,5 700 1,3 600 1,1 500 0,9 400 7 6 3 2 hustota 5 0,5 4 200 2,5 0,7 1,5 300 výška (m) 800 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 36: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 19/XI/07. SWE výška 300 0,7 200 0,5 hustota SWE výška Obr. 38: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 09/XII/07. - 60 - výška (m) 0,9 10 400 9 1,1 8 500 7 1,3 6 600 5 1,5 4 700 3 1,7 2 800 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 37: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 01/XII/07. 700 1,3 600 1,1 500 0,9 400 300 0,7 200 0,5 výška (m) 1,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 sedlo 2 II/0,5 II/1 II/1,5 II/2 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 hustota SWE výška 1,5 700 1,3 600 1,1 500 0,9 400 SWE II/0,5 sedlo 2 10 sedlo 1 9 9,5 8 8,5 7 7,5 6 hustota 6,5 5 5,5 4,5 4 3 3,5 0,5 2,5 200 2 0,7 1 300 výška (m) 800 1,5 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 39: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 22/XII/07. výška 300 0,7 200 0,5 hustota SWE výška Obr. 41: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 06/I/08. - 61 - výška (m) 0,9 II/1 400 sedlo 1 sedlo 2 II/1,5 1,1 9,5 10 500 8 8,5 9 1,3 6,5 7 7,5 600 5,5 6 1,5 4 4,5 5 700 3 3,5 1,7 1 800 1,5 2 2,5 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 40: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 30/XII/07. 700 600 1 0,8 500 400 0,6 0,4 0,2 0 300 200 výška (m) 1,8 1,6 1,4 1,2 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 sedlo 2 II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 hustota SWE výška 1,7 700 1,5 600 1,3 500 1,1 400 0,9 300 0,7 200 0,5 výška (m) 800 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 sedlo 2 II/2,5 II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 42: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 13/I/08. hustota SWE výška 800 1,9 700 1,7 1,3 500 1,1 400 0,9 300 0,7 200 0,5 hustota SWE výška Obr. 44: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 28/I/08. - 62 - výška (m) 1,5 600 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 sedlo 2 II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 43: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 21/I/08. 2,1 700 500 1,3 400 výška (m) 1,7 600 0,9 300 200 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 hustota SWE výška Obr. 45: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 04/II/08. 1,7 650 1,5 600 1,3 550 500 1,1 450 0,9 výška (m) hustota (kg/m3); SWE (mm) 700 400 0,7 350 300 0,5 1 2 hustota 3a 3b 4 5 SWE 6 7 8 9 výška 800 1,9 700 1,7 1,3 500 1,1 400 0,9 300 0,7 200 0,5 hustota SWE výška Obr. 47: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 11/II/08. - 63 - výška (m) 1,5 600 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo 1 údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 46: Záznam měření z povodí Modrava 1 ze dne 04/II/08. 1,9 700 1,7 1,3 500 1,1 400 výška (m) 1,5 600 0,9 300 0,7 200 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 hustota SWE výška 600 500 400 300 200 výška (m) 700 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 výška (m) 800 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 48: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 17/II/08. hustota SWE výška 800 700 600 500 400 300 200 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 49: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 24/II/08. hustota SWE výška Obr. 50: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 03/III/08. - 64 - 700 1,3 600 1,1 500 0,9 400 300 0,7 200 0,5 výška (m) 1,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) 800 hustota SWE výška 1,7 700 1,5 600 1,3 500 1,1 400 0,9 300 0,7 200 0,5 výška (m) 800 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 sedlo údolnice II/2 II/1,5 II/1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 51: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 09/III/08. hustota SWE výška 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 hustota SWE II/1 II/1,5 II/2 údolnice sedlo 10 9,5 9 8 7 6 5 4 3 2 600 500 400 300 200 výška Obr. 53: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 23/III/08. - 65 - výška (m) 1100 1000 900 800 700 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 52: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 16/III/08. 800 700 600 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 500 400 300 hustota SWE II/1 II/1,5 II/2 údolnice sedlo 10 9 8 7 6 5 4 3 2 200 výška (m) 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 900 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) 1000 výška 2,1 900 1,9 800 1,7 700 1,5 600 1,3 500 1,1 400 výška (m) 1000 0,9 ; 300 0,7 hustota SWE II/1 II/1,5 II/2 údolnice sedlo 10 9 8 7 6 5 4 3 0,5 2 200 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 54: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 30/III/08. výška 800 1,9 700 1,7 1,5 600 1,1 400 0,9 hustota SWE II/1 II/1,5 II/2 údolnice sedlo 10 9 8 7 6 5 0,5 4 200 3 0,7 2 300 výška Obr. 56: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 13/IV/08. - 66 - výška (m) 1,3 500 1 hustota (kg/m3); SWE (mm) Obr. 55: Záznam měření z povodí Modrava 2 ze dne 06/IV/08. Příloha 2. Hustota vrstev 9/XII/07 sonda 2 150 125 125 100 výška (cm) výška (cm) Hustota vrstev 1/XII/07 sonda 2 100 75 50 75 50 25 25 0 100 200 300 hustota (kg/m3) 400 0 100 500 125 výška (cm) 100 výška (cm) 500 150 125 75 50 25 100 75 50 25 0 100 200 300 hustota (kg/m3) 400 0 100 500 200 300 hustota (kg/m3) 400 500 Hustota vrstev 06/I/08 sonda 2 Hustota vrstev 21/I/08 sonda 2 150 125 125 výška (cm) 100 75 50 25 100 75 50 25 0 100 200 300 400 hustota (kg/m3) 0 100 500 Hustota vrstev 13/I/08 sonda 2 150 125 125 100 100 75 50 300 400 hustota (kg/m3) 500 75 50 25 25 0 100 200 Hustota vrstev 28/I/08 sonda 2 výška (cm) výška (cm) 400 Hustota vrstev 30/XII/07 sonda 2 Hustota vrstev 22/XII/07 sonda 2 výška (cm) 200 300 hustota (kg/m3) 200 300 400 500 0 100 600 hustota (kg/m3) 200 300 400 hustota (kg/m3) Obr. 57: Hustoty jednotlivých vrstev v sondách. - 67 - 500 600 - 68 Q (l/s); t (C) 100 120 140 160 1,2 1,4 1,6 1,8 2 0,8 80 40 0,6 1 20 0,4 60 0 -20 -40 7191 7281 7371 7551 Q 7641 7731 7821 7911 8001 8091 8181 8271 8361 8451 8541 8631 8721 51 141 231 hodina v roce t 321 411 501 591 681 771 861 951 1041 1131 1221 1311 1401 1491 1581 1671 1761 výška sněhu 1851 1941 2031 2121 2211 2301 2391 2481 0,2 0 výška (m) Příloha 3. Obr. 58: Vývoj výšky sněhu, průtoku a hodinových teplot na povodí Modrava 2 od 19/XI/07 do 13/IV/08. 7461 Příloha 4. Obr. 59: Pohled na levý břeh Mokrůvky, 19/XI/07. Obr. 60: Pohled na pravý břeh Mokrůvky, 13/I/08. - 69 - Obr. 61: Sonda u latě I/8 (09/XII/07) a lať I/9 vysoká 2,8 m (23/III/08). Obr. 62: Sonda u latě I/8 v době nejvyšší sněhové pokrývky, 23/III/08. - 70 -
Podobné dokumenty
Celé číslo ke stažení - Aromaterapie | Karel Hadek
jsou obsaženy i desítky dalších účinných lipofilních složek, a ty při lisování přechází do oleje. Doslova se mi chce
říci, že tento olej je hříčkou přírody, neboť je možné jej
definovat nejen jako ...
meteorologie a klimatologie tvoří v českém hydrometeorologickém
měřicí síť automatizovanou a standardní meteorologická budka by se stala pouze muzejním exponátem. Podstatně pomaleji ČHMÚ automatizuje srážkoměrnou síť (ca 700 stanic),
která je stále většinou man...
zpravodaj012016.
Byl doporučen pouze pronájem tohoto pozemku.
V dalším bodu bylo schválení odeslání dopisu městské části Kníničky Zastupitelstvu JMK s cílem zajistit účinnou ochranu svých občanů před znečištěním ov...
Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4
C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz ........................................................................................................................................ 105...
Vývoj charakteristik sněhové pokrývky a jejich stav při pádu
prostorové hvězdice -18 až -25 °C a krátké hranolky je možno spatřit, v případě, že se
teplota v době jejich vzniku pohybovala mezi -25 až -40 °C.
Při pádu se často jemná struktura krystalků vzájem...