pdf, 3.56MB - hitecarlo - Vysoká škola chemicko
Transkript
Použití přírodních vápenců z lomů v České republice v technologii vysokoteplotní sorpce oxidu uhličitého ze spalin Přednášející: Spoluautoři: Ing. Marek Staf, Ph.D. Doc., Ing. Karel Ciahotný, CSc. Ing. Tomáš Hlinčík, Ph.D. VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE FAKULTA TECHNOLOGIE OCHRANY PROSTŘEDÍ ÚSTAV PLYNÁRENSTVÍ, KOKSOCHEMIE A OCHRANY OVZDUŠÍ Výzkum podpořen grantem z Norska; č. projektu: NF-CZ08-OV-1-005-2015 Akronym: hitecarlo Snímek 1 Ing. Marek Staf, Ph.D. Cíle výzkumu Primární cíl Vývoj technologie vysokoteplotní dekarbonatace pro odstraňování CO2 ze spalin v laboratorním měřítku a návrh fluidní pilotní jednotky odpovídající provoznímu měřítku. Dílčí cíle ⇒ cíle zde prezentované studie 1. Vyhodnotit vliv chemického složení a fyzikálních parametrů vápenců na sorpční kapacity a stabilitu sorpčních kapacit při cyklických dekarbonatacích/karbonatacích 2. Vyhodnotit vliv složení spalin na účinnost sorpce CO2 a stabilitu sorpční kapacity 3. Vyhodnotit vliv teplotních podmínek karbonatace a dekarbonatace na stabilitu sorpční kapacity 4. Posoudit účinnost reaktivace cyklicky zatěžovaného vápence pomocí vodní páry Snímek 2 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Varianty řešení záchytu CO2 PreCombustion procesy OxyCombustion procesy Obr. 1 Obr. 2 Snímek 3 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Varianty řešení záchytu CO2 PostCombustion procesy Zaměření tohoto projektu Obr. 3 Carbonate looping (dílčí metoda zařazená do PostCombustion procesů) Obr. 4 Snímek 4 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Souhrn použitých metod Základní charakterizace vzorků 1. XRF 2. TGA 3. Stanovení fyzikálních vlastností 4. Stanovení BET povrchu Studium sorpčních vlastností 1. Měření průnikových křivek CO2 za dynamických podmínek Dekarbonatace s průtokem dusíku Dekarbonatace s průtokem směsi CO2/N2 Test změn kalcinační teploty, složení plynné směsi při karbonataci 2. Testy reaktivace degradovaných vzorků Zavedení dusíku syceného vodní parou Snímek 5 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Vzorková základna Rozsah základny 11 různých vápenců, těžených v lomech České republiky Zdánlivá BET Obsah Obsah Obsah Obsah Obsah Teor. Al2O3 SiO2 kapacita hustota povrch CaCO3 MgCO3 Fe2O3 [g.cm-3] [m2.g-1] [% hm.] [% hm.] [% hm.] [% hm.] [% hm.] [% hm.] 0,17 0,21 0,32 BRANZ 2,77 0,26 98,22 0,93 43,67 0,00 0,00 0,18 CERT 2,75 0,11 98,86 0,75 43,86 1,25 6,11 14,88 ENVI 2,46 14,53 74,43 1,71 33,62 0,36 0,78 3,11 HASIT 2,77 0,12 82,64 12,49 42,86 0,29 1,04 10,32 HOLY 2,73 1,04 84,24 3,64 38,94 1,37 3,94 20,26 HVIZD 2,64 3,27 69,32 3,58 32,35 0,00 0,43 1,07 LIBO 2,75 0,39 96,47 1,19 43,04 0,35 1,22 2,13 MORINA 2,78 1,39 91,47 4,39 42,51 1,79 4,95 10,29 SPICKA 2,76 3,24 78,28 3,31 36,15 0,20 0,45 0,86 TETIN 2,75 0,45 96,58 1,59 43,29 0,12 0,37 0,73 VITO 2,74 0,34 98,02 0,64 43,44 Název vzorku Snímek 6 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Experimentální aparatura Měření průnikových křivek s vyznačeným zařazením parní regenerace Obr. 5 Náčrt aparatury (nezakreslen sběr dat: měření průtoku, teploty a CO2) 1 – jehlový ventil, 2 – průtokoměr, 3 – regulátor průtoku, 4 – bypass, 5 –měření teploty, 6 – zóna se vzorkem, 7 – předehřívací zóna, 8 – pec, 9 – spirálový chladič, 10 – kulový kohout, 11 – průtokoměr, 12 – obtok IR analyzátoru, 13 – IR analyzátor, 14 – plynoměr, 15 – výstup plynu, 16 – topné hnízdo s destilační baňkou, 17 – směšovač, 18 – vlhkoměr, 19 – vlhkoměrná sonda Snímek 7 Ing. Marek Staf, Ph.D. Experimentální aparatura Pohled na aparaturu bez regenerační jednotky Obr. 6 Snímek 8 Aparatura za chodu Chladnutí reaktoru po kalcinaci Ing. Marek Staf, Ph.D. Testy na průtočné aparatuře Podmínky testů s kalcinací v atmosféře N2 nebo s obsahem CO2 Vzorky Granulometrie: frakce 1 – 2 mm Sypná hmotnost: 1,29 – 1,42 g/cm3 Vsázka: volně sypaný objem 70 ml ⇒ hmotnost 90 – 100 g Teplotní program 850 nebo 1 000 °C (rampa 10 °C.min-1) atmosféra N2 nebo N2 + O212 % + CO212 % průtok 2 dm3.min-1 Karbonatace: 650 °C (izotermní) atmosféra N2 + CO214 % obj. nebo N2 + O212 % + CO212 % Opakování cyklu kalcinace/karbonatace Měření Obsah CO2: IR analyzátor ASEKO AIR-LF Teplota: termočlánek Ni-CrNi Objem plynu: mokrý bubnový plynoměr Snímek 9 Kalcinace: Ing. Marek Staf, Ph.D. Testy na průtočné aparatuře Postup vyhodnocení experimentů Vyjádření výsledků Pro každý cyklus vyčísleny sorpční kapacity, vyjádřené v gramech CO2 zachyceného na 100 g výchozího vzorku (před první kalcinací). Stejný údaj uveden pro hmotnost CO2 uvolněného každou kalcinací. Hodnoty vyneseny do úsečkového grafu pro vzájemné porovnání poklesu kapacit různých vzorků v průběhu cyklů Kinetika karbonatačního děje počítána proložením přímky rostoucí větví průnikové křivky Porovnání údajů o sorpční kapacitě s hodnotami BET povrchu, distribuce velikosti pórů, prvkového složení, struktury materiálu (dle XRD). Snímek 10 Ing. Marek Staf, Ph.D. Průnikové křivky Kalcinace do 1 000 °C v N2, karbonatace 650 °C N2 + 14 % CO2 Graf 1 Snímek 11 Průnikové křivky 6 cyklů – vápenec z lokality „Hvížďalka“ Ing. Marek Staf, Ph.D. Změny kapacity při cyklech Kalcinace do 1 000 °C v N2, karbonatace 650 °C / 14 % CO2 98,22 % hm. CaCO3 0,93 % hm. MgCO3 Teor. kapacita 43,67 g/100 g 91,47 % hm. CaCO3 4,39 % hm. MgCO3 Teor. kapacita 42,51 g/100 g Graf 2 Snímek 12 Karbonatace / dekarbonatace vzorků: „Branžovy“ ; „Mořina“ Ing. Marek Staf, Ph.D. Změny kapacit při cyklech Kalcinace do 1 000 °C v N2, karbonatace 650 °C N2 + 14 % CO2 Graf 3 Snímek 13 Změny kapacit při cyklických dekarbonatacích / karbonatacích Ing. Marek Staf, Ph.D. Testy na průtočné aparatuře Dosavadní výsledky experimentů Kalcinace Počátek procesu: při kalcinaci v atmosféře s CO2 posun počátku emise CO2 o 80 – 120 °C výše Uvolněno CO2: při kalcinaci v atmosféře obsahující CO2 snížení uvolněného množství CO2 i sorpční kapacity, zejm. v počátečních cyklech Příklad 6 cyklů vzorku Čertovy schody – kapacity v g / 100 g vzorku Cyklizace Při větším počtu cyklů postupné sbližování výsledků Snímek 14 Ing. Marek Staf, Ph.D. Vliv plynné směsi na kalcinaci Dosavadní výsledky měření – porovnání různých metod kalcinace Graf 4 Snímek 15 Vzorky „Cert“ a „Vito“ (N2 = kalcinace v dusíku, CO2 = směs N2 + O212 % + CO212 %) Ing. Marek Staf, Ph.D. Testy na průtočné aparatuře Dosavadní výsledky měření – porovnání různých metod kalcinace Graf 5 Snímek 16 Vzorky „Cert“ a „Vito“ (N2 = kalcinace v dusíku, CO2 = směs N2 + O210 % + CO212 %) Ing. Marek Staf, Ph.D. Vliv plynné směsi na kalcinaci Porovnání kalcinace rampa 10 °C/min v dusíku a ve směsi s CO2 Graf 6 Snímek 17 Vzorek „Čertovy schody“ - uvolňování CO2 při kalcinaci do 1 000 °C Ing. Marek Staf, Ph.D. Vliv plynné směsi na kalcinaci Porovnání kalcinace rampa 10 °C/min v dusíku a ve směsi s CO2 Graf 7 Snímek 18 Vzorek „Vitošov“ - průběh výst. obsahu CO2 při kalcinaci do 1 000 °C Ing. Marek Staf, Ph.D. Regenerace vodní parou Předběžné ověření regenerace kalcinátu a potřebného času 7 5 1 Obr. 7 2 3 4 6 Jednoduchá aparatura, ověření regenerace vzduchem syceným parou 1 – čerpadlo, 2 – topné hnízdo s destilační baňkou, 3 – směšovač, 4 – jímka vlhkoměrné sondy s odvodněním, 5 – promývačka se vzorkem kalcinátu, 6 – vlhkoměr, 7 – plynoměr Snímek 19 Ing. Marek Staf, Ph.D. Regenerace vodní parou Zavádění dusíku, syceného vodní parou, do vrstvy kalcinátu 1) Standardní kalcinace do teploty 850 nebo 1 000 °C; 2) Ochlazení reaktoru pod dusíkem na 100 °C; 3) Zavedení dusíku o průtoku 5 l/min do vařící vody; 4) Dusík se sytí vodní parou, kondenzát odpouštěn ve směšovači; 5) Trasa mezi směšovačem a reaktorem temperována na 102 – 105 °C; 6) Nasycení dusíku parou kontrolováno vlhkoměrem; 7) Exotermní hydratační reakce se projeví vzestupem teploty vzorku; 8) Regenerace ukončena, když teplota vzorku poklesne na teplotu pece; 9) Poté se do reaktoru zavede čistý dusík a reaktor se vyhřeje na měření karbonatace. Snímek 20 Ing. Marek Staf, Ph.D. Shrnutí výsledků Rozsah sorpčních kapacit Kapacita v 1. cyklu 6 – 37 g CO2 / 100 g vápence, pokles zejm. v prvních 5 cyklech; po 20 cyklech 3,5 – 12,5 g CO2 / 100 g; Technická přenosová kapacita Při vhodně zvoleném vápenci dlouhodobě udržitelná i z hlediska kinetiky až 11 kg CO2 / 100 kg vsázky vápence; Vliv kalcinační teploty V rozsahu 850 – 1 000 °C pouze posun poklesu kapacity o 2 – 3 cykly; Vliv složení plynu Růst parciálního tlaku CO2 při kalcinaci – posun rozkladu k vyšší teplotě, v prvních cyklech pokles kapacity, postupně vyrovnání; Vliv vodní páry V průběhu cyklů zvýšení kapacity o 4 – 6 g CO2 / 100 g vápence; Negativní jev: ztráta mechanické pevnosti ⇒ rozpad zrna. Problémy vyžadující další výzkum Dekarbonatovat čistým CO2 ⇒ neředit uvolněný CO2 inertem Nechladit vápenec před karbonatací na nízkou teplotu (problém s regenerací parou) ⇒ teplota dehydratace Ca(OH)2 = 512 °C Snímek 21 Ing. Marek Staf, Ph.D. Děkuji za pozornost Výzkum podpořen grantem z Norska; č. projektu: NF-CZ08-OV-1-005-2015 Akronym: hitecarlo Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší
Podobné dokumenty
Zvuk, zdroje zvuku
Rychlý pohyb těles – při rychlém pohybu se vzduch za tělesem zředí – švihnutí proutkem, letící
střela, letadlo, prásknutí bičem, točící se větrák.
Proudění vzduchu kolem ostré hrany tělesa – náraze...
Zprávy ze SEVEn Zprávy ze SEVEn
efektivnost výroby elektřiny v tepelných elektrárnách při současné minimalizaci vypouštění
jakýchkoliv škodlivin do ovzduší. Již dnes jsou
laboratorně či na demonstrativních instalacích
testovány r...
Kapacita kalcinátů a hydrátů vápenců pro záchyt vlhčeného
Původ
Vápenka Čertovy schody
Vápenka Čertovy schody
Vápenka Čertovy schody
Vápenka Vitošov
Sorbacal, Lhoist, s.r.o.
Karty obcí
9. Zohlednit vodní zdroje pro vodovod Babice na parcele č. 590/2 v k. ú. Dolní Chrášťany (vrt HV-1N).
HODNOCENÍ KARTOGRAFICKÝCH DĚL MENTÁLNÍMI MAPAMI
(A) Jednak je třeba zvolit hodnocenou skupinu kartografických produktů. Od tohoto výběru se totiž
odvíjí vše ostatní. Předpokládá se, že v případě testování metodiky, budou zprvu volena ta kartogra...
Meze výbušnosti při vyprazdňování potrubí hořlavých
3.3.2 V závislosti na absolutním tlaku
Podle rovnic (6) a (7) byla vypočítána závislost horní a dolní
meze výbušnosti na absolutním tlaku. Výsledky výpočtů jsou
zobrazeny na obrázcích 5 a 6.
Pro pr...
možnosti vysokoteplotního odstraňování sulfanu při zplyňování
probíhajících na CaO. Narůst obsahu CO a H2O byl způsoben ustálením rovnovážného složení v systému.
Největší vliv na změnu má reakce vodního plynu(3).
GLOSY Z RADNICE - Město Stráž pod Ralskem
následovala pokládka tzv. balené směsi pomocí
moderního stroje. Ovšem nesmíme zapomenout
na složitou záležitost s dorovnáváním výškové
úrovně kanalizačních vpustí, která musí pokládce
povrchové vr...