Změny funkčního využití ORP Tábor v období 1961-2008

Změny funkčního využití ORP Tábor v období 1961-2008
Základní údaje mapy:
Autor: Fakulta architektury ČVUT v Praze: Prof. Ing. arch. Karel Maier, Ing. arch. Jakub Vorel
Ph.D., Mgr. Stanislav Grill, Ing. Daniel Franke.
Zdrojová data: Registr Sčítacích obvodů a budov ČSÚ, Základní Báze Geografickych dat
ČÚZaK (ZABAGED).
Mapa vznikla v rámci výzkumného záměru “Management udržitelného rozvoje životního cyklu
staveb, stavebních podniků a území” MSM 6840770006.
Popis
Mapa vznikla za účelem identifikace změn využití ploch v území ORP Tábor v období 1961 –
2008. Mapa je primárně určena k vyhodnocení statistické významnosti vybraných faktorů na
lokalizaci funkcí v území a následné vytvoření simulačního modelu, který by umožňoval
vyhodnocení vhodnosti území pro lokalizaci funkčního využití pro účely územního plánování.
Mapa je abstrakcí komplexní reality, jejím cílem je převést funkční využití ploch v území na
společnou plošnou jednotku: čtvercovou plochu 35x35 tak, aby bylo možné statisticky
vyhodnotit změny funkčního uspořádání území. K vytvoření mapy byly použity nejkvalitnější
data z hlediska systematičnosti sběru informací: body budov Registru Sčítacích obvodů a budov
Českého statistického úřadu. Tato data budou pro účely zpřesňování modelu dále doplňována
místním šetřením a konzultacemi s odborníky na dané území.
Přiložená data
Soubor map obsahuje
mapy funkčního využití v jednotlivých obdobích:
• fceStav1961.pdf
• fceStav1971.pdf
• fceStav1981.pdf
• fceStav1991.pdf
• fceStav1996.pdf
• fceStav2008.pdf
mapy změn funkčního využití v jednotlivých obdobích:
• fceZmena1961_1970.pdf
• fceZmena 1971_1980.pdf
• fceZmena 1981_1990.pdf
• fceZmena 1991_1995.pdf
• fceZmena 1996_2008.pdf
Postup vytvoření mapy
Hlavním podkladem pro vyhodnocení změn funkčního využití byl Registr Sčítacích obvodů a
budov Českého statistického úřadu, konkrétně vrstva bodů budov. Na této vrstvě byl pořízen
výběr budov podle období výstavby (JOBDVYS) v časových horizontech: do roku 1961, 1971,
1981, 1991, 1996, 2008.
U 50% budov chyběla informace o stáří budov, kdy chybějící údaje se týkaly především staveb,
které nejsou určené pro trvalé bydlení (rekreační objekty). Pro odvození chybějících údajů byla
použita řada čísel domovních v jednotlivých částech obcí.
Funkční využití pozemku pro účely modelu bylo odvozeno z funkčního využití budov
representovaný atributem “Způsob využití budovy” (ZPVYBU). Přibližně u 30% budov údaj o
využití budovy nebyl zaznamenách a jako doplňková klasifikace byl využit kód “Klasifikace
stavebních objektů” KSD 5522 a kódu ISKN 76 Informačního systému katastru nemovitostí. Pro
klasifikaci funkčního využití ploch byla využita definice funkčních ploch tak, jak ji definuje
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území:
BI
BH
RI
S
VV
KV
D
T
P
Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech
Plochy bydlení – bydlení v bytových domech
Plochy rekreace – stavby pro rodinonu rekreaci
Plochy smíšené obytné
Plochy občanského vybavení veřejného
Plochy občanského vybavení komerčního
Plochy dopravní infrastruktury
Plochy veřejné infrastruktury
Plochy výroby a skladování
Pro odvození funkčního využití ploch z bodů budov byla vytvořena zjednodušená representace
funkčních ploch ve formě mřížky buněk o jednotné velikosti 35x35m. Velikost buňky byla
ověřena z hlediska schopnosti buněk zachytit variabilitu funkčního využití v území: Ukázalo se,
že menší buňky nejsou vhodné pro zaznamenání smíšených funkčních využití a naopak mají z
logické podstaty větší předpoklad zachytit variabilitu využití ploch v území tím, že disagregují
“Plochy smíšené obytné” (S) na plochy s elementárním funkčním využitím (BI, BH, VV nebo
KV). Menší buňky se prokázaly být výhodnější z hlediska přiblížení se reálnému měřítku
struktury funkčních ploch, kdy plocha buňky 35x35=1225m2 se blíží skutečné průměrné
velikosti pozemku na malém městě a na venkově v podmínkách ČR.
Pro přenesení funkčního využití velkých areálů do jednotlivých buněk byla využita Základní
Báze Geografickych dat ČÚZaK (ZABAGED), kdy u budov využívaných pro průmyslovou
výrobu (P) a veřejnou vybavenost (VV) byla zjištěna jejich případná lokalizace v rozsáhlejších
areálech a veškerým buňkám spadajícím do areálu bylo přiřazeno dané funkční využití z bodu
budov.
Ze snímků funkčního uspořádání území v letech 1961 a 2008 jsou posléze odvozeny změny
funkčního využití ploch v časových obdobích: 1961-1970, 1971-1980, 1981-1990, 1991-1995,
1996-2008. Na území ORP Tábor byly klasifikovány následující změny:
Zastavění krajiny
NBI
Nezastavěné plochy Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech
NBH
Nezastavěné plochy Plochy bydlení – bydlení v bytových domech
NRI
Nezastavěné plochy Plochy rekreace – stavby pro rodinou rekreaci
NS
Nezastavěné plochy Plochy smíšené obytné
NVV
Nezastavěné plochy Plochy občanského vybavení veřejného
NKV
Nezastavěné plochy Plochy občanského vybavení komerčního
ND
Nezastavěné plochy Plochy dopravní infrastruktury
NT
Nezastavěné plochy Plochy veřejné infrastruktury
NP
Nezastavěné plochy Plochy výroby a skladování
Nostatni
Přestavby
BHBI
Nezastavěné plochy ostatní
Plochy bydlení – bydlení v bytových domech Plochy bydlení – bydlení v
rodinných domech
BHostatní Plochy bydlení – bydlení v bytových domech ostatní
BHS
Plochy bydlení – bydlení v bytových domech Plochy smíšené obytné
BIBH
Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech Plochy bydlení – bydlení v
bytových domech
BIBH
Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech Plochy bydlení – bydlení v
bytových domech
BIostatní Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech ostatní
BIS
Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech Plochy smíšené obytné
OstatníBI ostatní Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech
PBI
Plochy výroby a skladování Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech
VVS
Plochy občanského vybavení veřejného Plochy smíšené obytné
Další využití mapy
Datová vrstva změn funkčního využití je v dalších fázích využita ke statistickému vyhodnocení
významnosti prostorových faktorů na změnu funkčního uspořádání území. Lze vyhodnotit vliv
sousedství na lokalizaci dané funkce v území, vliv prostorové dostupnosti veřejných
infrastruktur, vliv svažitosti terénu a jeho aspektu atd. Na základě údajů o změně využití území
a údajů o vlivu jednotlivých faktorů na změnu funkčního využití je sestaven multinominální
logitový model, který vyhodnocuje vhodnost ploch pro alokaci nových funkcí v území.