Mechanika dýchání
Transkript
Mechanika dýchání
Mechanika dýchání Výměna plynů v plicích se děje zvětšováním a zmenšováním objemu hrudní dutiny, které probíhá při dýchacích pohybech. Dýchací pohyby zajišťují dýchací svaly. Změny objemu hrudní dutiny se přenášejí přímo na plíce (ty jsou v ní uzavřeny jako dva pružné vaky a tyto změny pasivně následují). Tím se v nich mění tlak a vzduch proudí z plic a do plic. Nádech (expirium, exspirace) je děj aktivní, stahem bránice a zevních mezižeberních svalů se zvětšuje objem hrudní dutiny, plíce se rozpínají, jejich tlak klesá na počátku nádechu pod hodnotu atmosférického tlaku a vzduch se nasává do plic. Výdech (inspirium, inspirace) je děj pasivní (uplatňují se především pružnost plic, hrudní stěny a hmotnost hrudníku), objem hrudníku se zmenšuje, tím se stlačuje vzduch v plicích (jeho tlak je na začátku výdechu vyšší než atmosférický tlak) a proudí dýchacími cestami z těla ven. Vždy na konci vdechu a výdechu je tlak v plicích roven atmosférickému tlaku. Při silném volním výdechu se uplatňují pomocné výdechové svaly. Dýchací svaly Hlavní vdechové svaly bránice Plochý – široce rozložený sval oddělující hrudní a břišní dutinu je svalem příčně pruhovaným, stejně jako všechny dýchací svaly. Hlavní vdechový sval - zajišťuje asi 60% dechové práce. Před začátkem nádechu je vyklenutá v podobě zvonu, stahem se zplošťuje (pohyb dolů jako píst) – současně ochabují svaly přední stěny břišní a ta se vyklenuje. Snížením bránice o 1 cm se zvětší objem hrudní dutiny asi o ¼ litru. Z fylogenetického hlediska je to sval typický pro člověka. zevní mezižeberní svaly Při stahu zvedají žebra a hrudní kost, hrudník se rozšiřuje ve směru příčném a předozadním. Pomocné vdechové svaly Uplatňují se při usilovném nádechu. přední sval pilový, velký sval prsní, malý sval prsní, malý sval podklíčkový, zadní pilové svaly horní, čtyřhranný sval bederní, břišní svaly Hlavní výdechové svaly Při klidovém dýchání je výdech děj pasivní, výdechové svaly se zapojují teprve tehdy, zvyšuje-li se dechové úsilí. vnitřní mezižeberní svaly, přímý sval břišní, zevní a vnitřní šikmý sval břišní, příčný sval břišní o Části vnitřních mezižeberních svalů uložené mezi chrupavkami pomáhají vdechu, podstatně větší část ležící mezi kostěnými částmi žeber stahují žebra k sobě, podílejí se na výdechu. Pomocné výdechové svaly příčný sval hrudní, zadní pilové svaly dolní, čtyřhranný sval bederní a musculus iliocostalis (jeden ze skupiny hlubokých zádových svalů) a některé další břišní svaly Obecně lze říci, že dýchacím svalem je jakýkoliv sval upínající se na hrudník. Ventilace plic Výměna vzduchu v plicích. Její velikost závisí na hloubce (dechovém objemu) a frekvenci dýchání. dechový objem (respirační dechový objem – RV) Množství vzduchu, který vymění dospělý člověk při jednom nádechu a výdechu. V klidu asi 0,5 l vzduchu, při výkonu 1 – 2 l (některé zdroje uvádějí až 3 l). Každým vdechem přechází v klidu do krve 15 – 20 mm3 O2 za 1 min 250 – 350 mm3 O2 za 1 den asi 350 l O2. minutová dechová frekvence Počet dechů za minutu (d/min). V klidu 14 – 18 d/min, při výkonu 30 – 50 d/min. U sportovců 10 – 14 d/min. Novorozenec 60 d/min, kojenec 30-40 d/min, batole 25 d/min; od 12 až 14 let věku jsou hodnoty stejné jako u dospělých. Zrychlené dýchání, více jak 20 dechů v klidu za minutu je tachypnoe; zpomalené, méně jak 10 dechů za minutu je bradypnoe a zástava dechu (bezdeší) je apnoe. minutový dechový objem Součet dechových objemů za 1 minutu neboli dechový objem x minutová dechová frekvence. Při klidném dýchání 0,5 x 14 až 18 = 7 – 9 l vzduchu. vdechový rezervní objem (inspirační rezervní objem IRV) Množství vzduchu, které můžeme vdechnout po normálním klidném nádechu. Asi 2 - 2,5 l vzduchu. výdechový rezervní objem (exspirační rezervní objem ERV) Množství vzduchu, které můžeme vydechnout po normálním klidném výdechu. Asi 1 – 1,5 l vzduchu. vitální kapacita plic (VC) Index plicní funkce. Maximální množství vzduchu, které vydechneme po maximálním nádechu. Ženy 2,5 – 4 l; muži 3,5 – 5 l. Hodnota VC závisí na trénovanosti jedince; některé sporty mají příznivý vliv na rozvoj VC – atletika, plavání, nejvíce veslování. Vitální kapacita se měří spirometrem. Naměřená hodnota VC není sama o sobě směrodatná, je třeba ji srovnat s náležitou teoretickou hodnotou (ta se vypočte z tabulek vzhledem k povrchu těla (výška, hmotnost), k pohlaví a věku. zbytkový (reziduální) objem (REV) Množství vzduchu, které zůstává v plicích i po maximálním výdechu. Asi 1 – 1,5 l. Po smrti zůstává v plicích. mrtvý prostor Při dýchání se nevyužívá všechen vzduch, který vstoupí do dýchací soustavy. Nevyužit zůstává vzduch v dýchacích cestách (asi 150 ml). 500 ml vzduchu vdechneme, do plic „dojde“ jen 350 ml. Z tohoto hlediska označujeme prostor dýchacích cest jako mrtvý prostor.
Podobné dokumenty
Prezentace - Neurochirurgie I - onemocnění torakolumbálního
Neurochirurgická onemocněníní ThL úseku páteře
• Kompresní onemocnění
degenerativní – protruze/extruze meziobratlové ploténky
traumatické – zlomeniny/luxace
nádorová onemocnění
cysty
DUM_tercie_biologie_Dychaci_soustava_3 (PDF, 0 bytes)
- zmenšování objemu hrudníku – uvolnění
stahu bránice a mezižeberních svalů
- tím je na plíce vytvořen tlak a dochází k
vypuzení vzduchu
Faktory ovlivňující vitální kapacitu plic
02 • Faktory ovlivňující vitální kapacitu plic • biologie
• PASCO. Manuál DT [online]. [cit. 25. 4. 2012]. Dostupný na WWW:
FYSIOLOGIE DÝCHÁNÍ
3. Negativní interpleurální tlak způsobí zvětšení objemu plic. Důsledkem je pokles
tlaku v plicích - negativní alveolární tlak.
4. Tlakový spád mezi ústy (barometrický tlak) a negativním alveolární...